Pražské povstání - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2025-03-20T22:58:42Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 20. 3. 2025, 22:58
Řádka 15:		Řádka 15:
	\| ztráty1= asi 1500 čechů, asi 300 vlasovců a zhruba 30 sovětských vojáků		\| ztráty1= asi 1500 čechů, asi 300 vlasovců a zhruba 30 sovětských vojáků
	\| ztráty2= asi 1000 němců		\| ztráty2= asi 1000 němců
-	\|}}	+	\|}}[[Květnové povstání českého lidu\|Celonárodní povstání]] v [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] bylo připravováno východní i západní složkou [[Československý odboj (1939-1945)\|českého protinacistického odboje]] již od počátku roku [[1945]].
-	[[Květnové povstání českého lidu\|Celonárodní povstání]] v [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] bylo připravováno východní i západní složkou [[~~československý protinacistický~~ odboj\|českého protinacistického odboje]] již od počátku roku [[1945]]~~. Jeho cílem mělo být zejména:~~	+
-	*vytvoření podmínek pro rychlé osvobození [[Čechy\|Čech]] a [[Morava\|Moravy]] od německé nadvlády	+
-	*minimalizace dalších válečných škod	+
-	*zamezení zničení či vyloupení průmyslového potenciálu [[Československo\|Československa]] [[Němci]] (plán [[ARLZ]]).	+

-	~~==Situace před povstáním==~~	+	Jeho cílem mělo být zejména:
		+	* vytvoření podmínek pro rychlé osvobození [[Čechy\|Čech]] a [[Morava\|Moravy]] od německé nadvlády
		+	* minimalizace dalších válečných škod
		+	* zamezení zničení či vyloupení průmyslového potenciálu [[Československo\|Československa]] [[Němci]] (plán [[ARLZ]]).

		+	==Situace před povstáním==
	[[Květnové povstání českého lidu\|Celonárodní povstání]] vypuklo za stavu, kdy se na území [[Protektorát Čechy a Morava\|Čech a Moravy]] nacházela miliónová Schörnerova armáda, která měla rozkaz udržet se v tomto prostoru co nejdéle. Praha se v jeho plánech měla stát nedobytnou vojenskou pevností. [[K. H. Frank]] vedl s protektorátní vládou rozhovory o nenásilném předání moci, přičemž se projevovaly i snahy prezidenta [[Emil Hácha\|Háchy]] o vytvoření Českomoravské republiky a převzetí moci [[Richard Bienert\|Richardem Bienertem]]. Souběžně s tím tu byly i totožné snahy ilegálních odbojových skupin i "České národní rady" (ČNR), podle nichž měly na území [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] vznikat revoluční [[Národní výbor]]y. V [[Praha\|Praze]] byl přípravou na převzetí moci pověřen Dr. František Krása.		[[Květnové povstání českého lidu\|Celonárodní povstání]] vypuklo za stavu, kdy se na území [[Protektorát Čechy a Morava\|Čech a Moravy]] nacházela miliónová Schörnerova armáda, která měla rozkaz udržet se v tomto prostoru co nejdéle. Praha se v jeho plánech měla stát nedobytnou vojenskou pevností. [[K. H. Frank]] vedl s protektorátní vládou rozhovory o nenásilném předání moci, přičemž se projevovaly i snahy prezidenta [[Emil Hácha\|Háchy]] o vytvoření Českomoravské republiky a převzetí moci [[Richard Bienert\|Richardem Bienertem]]. Souběžně s tím tu byly i totožné snahy ilegálních odbojových skupin i "České národní rady" (ČNR), podle nichž měly na území [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] vznikat revoluční [[Národní výbor]]y. V [[Praha\|Praze]] byl přípravou na převzetí moci pověřen Dr. František Krása.

Řádka 38:		Řádka 38:
	[[6. květen\|6. května]] začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, kobercové bombardování se naštěstí neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s [[Rudá armáda\|Rudou armádou]]. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v [[Praha\|Praze]] došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7. května se opět rozhořely prudké boje o [[Staroměstská radnice\|Staroměstskou radnici]], která napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Městský rozhlas volal stále o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Pokračovaly ojedinělé nálety letadel, bojovalo se na [[barikáda\|barikádách]], povstalcům se podařilo ukořistit i těžkou nepřátelskou techniku včetně [[obrněný vlak\|obrněných vlaků]]. Pražané spoléhali též na pomoc americké armády, která [[6. květen\|6. května]] osvobodila [[Plzeň]] a chtěla pokračovat dále k hlavnímu městu, ale z politicko-vojenských důvodů musela zůstat stát na demarkační linii. Stalin nedal svolení k dalšímu postup [[Američané\|Američanů]] <ref>http://lipka.szm.com/how/Prazske%20povstani%20a%20vlasovci.html</ref>, takže i generál [[Dwight D. Eisenhower\|Eisenhower]] navzdory [[George S. Patton\|Pattonovým]] protestům odmítl dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný [[Pražská ofenzíva]] na vzdálené [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] .		[[6. květen\|6. května]] začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, kobercové bombardování se naštěstí neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s [[Rudá armáda\|Rudou armádou]]. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v [[Praha\|Praze]] došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7. května se opět rozhořely prudké boje o [[Staroměstská radnice\|Staroměstskou radnici]], která napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Městský rozhlas volal stále o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Pokračovaly ojedinělé nálety letadel, bojovalo se na [[barikáda\|barikádách]], povstalcům se podařilo ukořistit i těžkou nepřátelskou techniku včetně [[obrněný vlak\|obrněných vlaků]]. Pražané spoléhali též na pomoc americké armády, která [[6. květen\|6. května]] osvobodila [[Plzeň]] a chtěla pokračovat dále k hlavnímu městu, ale z politicko-vojenských důvodů musela zůstat stát na demarkační linii. Stalin nedal svolení k dalšímu postup [[Američané\|Američanů]] <ref>http://lipka.szm.com/how/Prazske%20povstani%20a%20vlasovci.html</ref>, takže i generál [[Dwight D. Eisenhower\|Eisenhower]] navzdory [[George S. Patton\|Pattonovým]] protestům odmítl dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný [[Pražská ofenzíva]] na vzdálené [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] .

-	[[Soubor:~~Olšanské hřbitovy~~, ~~Ruská osvobozenecká armáda~~.jpg\|thumb\|~~200px~~\|~~Masový hrob 2 generálů a 187 neznámých vojáků ROA~~ na Olšanských ~~hřbitovech v Praze~~]]	+	[[Soubor:Pražské povstání, barikáda u Olšanských hřbitovů.jpg\|thumb\|220px\|Celkový pohled na barikádu u Olšanských hřbitovů]]
		+	[[Soubor:Pražské povstání, zničený Hetzer.jpg\|thumb\|220px\|Německé samohybné dělo Hetzer, zničené obránci Staroměstské radnice]]
		+
	== 3. etapa – vyvrcholení povstání==		== 3. etapa – vyvrcholení povstání==
-	V noci ze 7. na [[8. květen\|8. května]] se povstalci dále připravovali na další útoky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov\|Vlasova]] opustit [[Praha\|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci <ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref>, která měla vstoupit v platnost v noci z 8. na [[9. květen\|9. května]]. Maršál Ferdinand Schörner již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha\|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen\|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], která musela být po ukončení bojů stržena <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst\|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha\|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Příslušníci jednotek [[Waffen-SS\|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss\|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji.	+	V noci ze 7. na [[8. květen\|8. května]] se povstalci dále připravovali na další útoky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov\|Vlasova]] opustit [[Praha\|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci <ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref>, která měla vstoupit v platnost v noci z 8. na [[9. květen\|9. května]]. Maršál Ferdinand Schörner již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha\|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen\|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], která musela být po ukončení bojů stržena <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst\|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha\|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Příslušníci jednotek [[Waffen-SS\|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss\|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji.

	==Příjezd Rudé armády, poslední boje==		==Příjezd Rudé armády, poslední boje==
-	[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Maršál Koněv v Praze]]	+	[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg\|thumb\|220px\|Maršál Koněv v Praze]]
-	[[9. květen\|9. května]] [[1945]] v časných ranních hodinách vjely do [[Praha\|Prahy]] první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Začaly střety mezi jednotkami [[Rudá armáda\|Rudé armády]] a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“]] a [[44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein]]. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v [[Praha\|Praze]] odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Na tomto lynčování se podíleli víceméně ti, kteří se v době povstání schovávali a vylezli až v době, kdy už bylo prakticky rozhodnuto. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy ustaly. Pražané vítali [[Rudá armáda\|Rudou armádu]], přičemž házení rozkvetlých [[šeřík]]ů na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. [[Praha]] se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i [[Němci]], kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění. Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit číslo mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 1500 [[Češi\|Čechů]], přes 300 [[Vlasovci\|Vlasovců]] a kolem 1000 [[Němci\|Němců]] <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]]<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na [[Ďáblický hřbitov\|Ďáblickém hřbitově]].	+	[[9. květen\|9. května]] [[1945]] v časných ranních hodinách vjely do [[Praha\|Prahy]] první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Začaly střety mezi jednotkami [[Rudá armáda\|Rudé armády]] a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“]] a [[44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein]]. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v [[Praha\|Praze]] odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Na tomto lynčování se podíleli víceméně ti, kteří se v době povstání schovávali a vylezli až v době, kdy už bylo prakticky rozhodnuto. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy ustaly. Pražané vítali [[Rudá armáda\|Rudou armádu]], přičemž házení rozkvetlých [[šeřík]]ů na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. [[Praha]] se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i [[Němci]], kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění. Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit číslo mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 1500 [[Češi\|Čechů]], přes 300 [[Vlasovci\|Vlasovců]] a kolem 1000 [[Němci\|Němců]] <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]]<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na [[Ďáblický hřbitov\|Ďáblickém hřbitově]].

	==Závěrečné shrnutí==		==Závěrečné shrnutí==
		+	Květnové povstání v [[Praha\|Praze]] bylo v letech komunismu interpretováno dosti jednostranně, přičemž byla vyzdvihována činnost komunistů a přínos [[Rudá armáda\|Rudé armády]] na osvobození Prahy. Po roce [[1989]] se naopak objevovaly zjednodušené pohledy na povstání, na význam účasti [[Ruská osvobozenecká armáda\|Vlasovců]] či otázku neúčasti americké armády na osvobození Prahy či případně jiné pomoci. Pražské povstání ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli. V závěrečných bojích [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] mělo spolu s [[květnové povstání českého lidu\|celonárodním povstáním]] velký strategický význam, protože došlo k zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed.

-	Květnové povstání v [[Praha\|Praze]] bylo v letech komunismu interpretováno dosti jednostranně, přičemž byla vyzdvihována činnost komunistů a přínos [[Rudá armáda\|Rudé armády]] na osvobození Prahy. Po roce [[1989]] se naopak objevovaly zjednodušené pohledy na povstání, na význam účasti [[Vlasovci\|Vlasovců]] či otázku neúčasti americké armády na osvobození Prahy či případně jiné pomoci. Pražské povstání ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli. V závěrečných bojích [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] mělo spolu s [[květnové povstání českého lidu\|celonárodním povstáním]] velký strategický význam, protože došlo k zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed.
-
-	~~[[Soubor:Německo kapitulovalo.png\|thumb\|200px\|Oznámení o kapitulaci Německa v češtině]]~~
	==Související odkaz==		==Související odkaz==
	* [[Květnové povstání českého lidu]]		* [[Květnové povstání českého lidu]]
Řádka 86:		Řádka 86:


-	{{Commonscat\|Prague uprising}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Prague+uprising}}{{Commonscat\|Prague uprising}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Povstání během druhé světové války]]		[[Kategorie:Povstání během druhé světové války]]
	[[Kategorie:Dějiny Prahy]]		[[Kategorie:Dějiny Prahy]]

Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

2023-06-22T17:11:59Z

Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:11
Řádka 8:		Řádka 8:
	\| výsledek= České vítězství		\| výsledek= České vítězství
	\| strana1= {{flagicon\|Czechoslovakia}} Čeští povstalci <br /> [[Soubor:Flag of Russia.png\|24px]] [[Ruská osvobozenecká armáda]] <br /> [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png\|border\|24px]] [[Sovětský svaz\|SSSR]]		\| strana1= {{flagicon\|Czechoslovakia}} Čeští povstalci <br /> [[Soubor:Flag of Russia.png\|24px]] [[Ruská osvobozenecká armáda]] <br /> [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png\|border\|24px]] [[Sovětský svaz\|SSSR]]
-	\| strana2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]] [[Třetí říše]]	+	\| strana2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]] [[Nacistické Německo\|Třetí říše]]
	\| velitel1= {{flagicon\|Czechoslovakia}} [[Karel Kutlvašr]]<br />[[Soubor:Flag of Russia.png\|24px]] [[Sergej Kuzmič Buňačenko]]<br />[[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png\|border\|24px]] [[Ivan Stěpanovič Koněv\|Maršál Koněv]]		\| velitel1= {{flagicon\|Czechoslovakia}} [[Karel Kutlvašr]]<br />[[Soubor:Flag of Russia.png\|24px]] [[Sergej Kuzmič Buňačenko]]<br />[[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png\|border\|24px]] [[Ivan Stěpanovič Koněv\|Maršál Koněv]]
	\| velitel2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]][[Karl Hermann Frank]]<br />[[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]][[Rudolf Toussaint]]		\| velitel2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]][[Karl Hermann Frank]]<br />[[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]][[Rudolf Toussaint]]
Řádka 27:		Řádka 27:
	==Vypuknutí povstání==		==Vypuknutí povstání==

-	Podnětem pro nepokoje v [[Praha\|Praze]] se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v [[Praha\|Praze]] začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, avšak [[5. květen\|5. května]] vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení. Snaha ministerského předsedy kolaborantské protektorátní vlády R. Bienerta o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože policejní jednotka, která měla převzít [[Československý rozhlas\|rozhlas]] do českých rukou, narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji, což mělo za následek volání rozhlasu o pomoc <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167814</ref>. R. Bienert se později pokusil zprávu o převzetí moci vyhlásit v pražském rozhlase, avšak byl zatčen pražským [[Národní výbor\|Národním výborem]], který ho předal ČNR. Před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: ''„Českoslovenští občané: Hitlerovo [[Německo]] je rozdrceno. [[Třetí říše]] přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny [[Němci\|Němce]] před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“ <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>''	+	Podnětem pro nepokoje v [[Praha\|Praze]] se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v [[Praha\|Praze]] začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, avšak [[5. květen\|5. května]] vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení. Snaha ministerského předsedy kolaborantské protektorátní vlády R. Bienerta o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože policejní jednotka, která měla převzít [[Československý rozhlas\|rozhlas]] do českých rukou, narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji, což mělo za následek volání rozhlasu o pomoc <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167814</ref>. R. Bienert se později pokusil zprávu o převzetí moci vyhlásit v pražském rozhlase, avšak byl zatčen pražským [[Národní výbor\|Národním výborem]], který ho předal ČNR. Před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: ''„Českoslovenští občané: Hitlerovo [[Německo]] je rozdrceno. [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny [[Němci\|Němce]] před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“ <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>''

	V poledne primátor Alois Říha odevzdal vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Praha. ČNR zformulovala odpoledne vlastní prohlášení o konci [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]]: ''„Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády [[Československá republika\|ČSR]] v [[Košice\|Košicích]], ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území [[Čechy\|Čech]], [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]]. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „[[protektorát Čechy a Morava]]“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady."''<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>		V poledne primátor Alois Říha odevzdal vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Praha. ČNR zformulovala odpoledne vlastní prohlášení o konci [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]]: ''„Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády [[Československá republika\|ČSR]] v [[Košice\|Košicích]], ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území [[Čechy\|Čech]], [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]]. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „[[protektorát Čechy a Morava]]“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady."''<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>

Sysop: 1 revizi

2013-09-20T08:13:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 08:13

Sysop: + Výrazné vylepšení

2012-09-01T11:56:06Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

{{Infobox válka
| Střetnutí= Pražské povstání
| konflikt= [[Druhá světová válka]]
| image= [[Soubor:Prague most Barikadniku sculptures.jpg|200px]]
| komentář= Sousoší poblíž [[Most Barikádníků|mostu Barikádníků]]
| trvání= 5 - 8 květen [[1945]]
| místo= [[Praha]], dnes [[Česká republika]]
| výsledek= České vítězství
| strana1= {{flagicon|Czechoslovakia}} Čeští povstalci [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Ruská osvobozenecká armáda]] [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]] [[Sovětský svaz|SSSR]]
| strana2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]] [[Třetí říše]]
| velitel1= {{flagicon|Czechoslovakia}} [[Karel Kutlvašr]] [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Sergej Kuzmič Buňačenko]] [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]] [[Ivan Stěpanovič Koněv|Maršál Koněv]]
| velitel2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]][[Karl Hermann Frank]] [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]][[Rudolf Toussaint]]
| síla1= {{flagicon|Czechoslovakia}} 30,000 čechů [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] 18,000 [[Ruská osvobozenecká armáda|vlasovců]]
| síla2= 40,000 mužů
| ztráty1= asi 1500 čechů, asi 300 vlasovců a zhruba 30 sovětských vojáků
| ztráty2= asi 1000 němců
|}}
[[Květnové povstání českého lidu|Celonárodní povstání]] v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo připravováno východní i západní složkou [[československý protinacistický odboj|českého protinacistického odboje]] již od počátku roku [[1945]]. Jeho cílem mělo být zejména:
*vytvoření podmínek pro rychlé osvobození [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] od německé nadvlády
*minimalizace dalších válečných škod
*zamezení zničení či vyloupení průmyslového potenciálu [[Československo|Československa]] [[Němci]] (plán [[ARLZ]]).

==Situace před povstáním==

[[Květnové povstání českého lidu|Celonárodní povstání]] vypuklo za stavu, kdy se na území [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]] nacházela miliónová Schörnerova armáda, která měla rozkaz udržet se v tomto prostoru co nejdéle. Praha se v jeho plánech měla stát nedobytnou vojenskou pevností. [[K. H. Frank]] vedl s protektorátní vládou rozhovory o nenásilném předání moci, přičemž se projevovaly i snahy prezidenta [[Emil Hácha|Háchy]] o vytvoření Českomoravské republiky a převzetí moci [[Richard Bienert|Richardem Bienertem]]. Souběžně s tím tu byly i totožné snahy ilegálních odbojových skupin i "České národní rady" (ČNR), podle nichž měly na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] vznikat revoluční [[Národní výbor]]y. V [[Praha|Praze]] byl přípravou na převzetí moci pověřen Dr. František Krása.

==Vypuknutí povstání==

Podnětem pro nepokoje v [[Praha|Praze]] se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v [[Praha|Praze]] začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, avšak [[5. květen|5. května]] vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení. Snaha ministerského předsedy kolaborantské protektorátní vlády R. Bienerta o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože policejní jednotka, která měla převzít [[Československý rozhlas|rozhlas]] do českých rukou, narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji, což mělo za následek volání rozhlasu o pomoc <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167814</ref>. R. Bienert se později pokusil zprávu o převzetí moci vyhlásit v pražském rozhlase, avšak byl zatčen pražským [[Národní výbor|Národním výborem]], který ho předal ČNR. Před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: ''„Českoslovenští občané: Hitlerovo [[Německo]] je rozdrceno. [[Třetí říše]] přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny [[Němci|Němce]] před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“ <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>''

V poledne primátor Alois Říha odevzdal vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Praha. ČNR zformulovala odpoledne vlastní prohlášení o konci [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]: ''„Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády [[Československá republika|ČSR]] v [[Košice|Košicích]], ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „[[protektorát Čechy a Morava]]“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady."''<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>

V té době se však již v [[Praha|Praze]] střílelo. Německá okupační správa ignorovala opatření protektorátních úřadů a němečtí vojáci začali střílet do lidí, kteří vyvěšovali československé vlajky, přetírali německé nápisy či je shazovali ze zdí na zem <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>. Vysílání pražského rozhlasu, které provolávalo převzetí moci do rukou českých úřadů, se změnilo ve výzvu k boji proti okupantům. Městský rozhlas převzal a vysílal i známé volání o pomoc československému rozhlasu: ''„Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte [[československý rozhlas|československému rozhlasu]] ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“'' <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref> Reakce lidí byla spontánní, ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc. Kolem [[Československý rozhlas|československého rozhlasu]] se mezitím rozhořely pouliční boje. V půl šesté podvečer vysílal městský rozhlas výzvu pro příslušníky německých ozbrojených sil v německém jazyce, aby složili zbraně a dále neprolévali krev. Někteří z nich výzvy uposlechli a složili zbraně, což se ovšem v žádném případě netýkalo příslušníků [[Waffen-SS]], kteří o to zuřivěji útočili na povstalecká centra, kterými byly zejména [[Staroměstská radnice]], [[Novoměstská radnice]], Nová úřední budova<ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref> a budova [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]].

==2. etapa – město barikád==
Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, takže v noci z 5. na 6. května vyrostlo v [[Praha|Praze]] asi 2 tisíce [[barikáda|barikád]] <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké [[kulomet]]y, [[granát (zbraň)|granáty]] a [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]]. Proto jim přišla vhod pomoc od [[Vlasovci|Vlasovců]], kteří byli vyzbrojeni i těžkou technikou a kteří se již v noci na [[6. květen|6. května]] zúčastnili bojů proti [[Němci|Němcům]]. První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé tanky se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů.

[[6. květen|6. května]] začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla <ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, kobercové bombardování se naštěstí neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v [[Praha|Praze]] došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7. května se opět rozhořely prudké boje o [[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnici]], která napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Městský rozhlas volal stále o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Pokračovaly ojedinělé nálety letadel, bojovalo se na [[barikáda|barikádách]], povstalcům se podařilo ukořistit i těžkou nepřátelskou techniku včetně [[obrněný vlak|obrněných vlaků]]. Pražané spoléhali též na pomoc americké armády, která [[6. květen|6. května]] osvobodila [[Plzeň]] a chtěla pokračovat dále k hlavnímu městu, ale z politicko-vojenských důvodů musela zůstat stát na demarkační linii. Stalin nedal svolení k dalšímu postup [[Američané|Američanů]] <ref>http://lipka.szm.com/how/Prazske%20povstani%20a%20vlasovci.html</ref>, takže i generál [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] navzdory [[George S. Patton|Pattonovým]] protestům odmítl dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný [[Pražská ofenzíva]] na vzdálené [[Rudá armáda|Rudé armádě]] .

[[Soubor:Olšanské hřbitovy, Ruská osvobozenecká armáda.jpg|thumb|200px|Masový hrob 2 generálů a 187 neznámých vojáků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze]]
== 3. etapa – vyvrcholení povstání==
V noci ze 7. na [[8. květen|8. května]] se povstalci dále připravovali na další útoky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasova]] opustit [[Praha|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci <ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref>, která měla vstoupit v platnost v noci z 8. na [[9. květen|9. května]]. Maršál Ferdinand Schörner již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], která musela být po ukončení bojů stržena <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Příslušníci jednotek [[Waffen-SS|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji.

==Příjezd Rudé armády, poslední boje==
[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|thumb|200px|Maršál Koněv v Praze]]
[[9. květen|9. května]] [[1945]] v časných ranních hodinách vjely do [[Praha|Prahy]] první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva <ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref>. Začaly střety mezi jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]] a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“]] a [[44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein]]. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v [[Praha|Praze]] odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Na tomto lynčování se podíleli víceméně ti, kteří se v době povstání schovávali a vylezli až v době, kdy už bylo prakticky rozhodnuto. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy ustaly. Pražané vítali [[Rudá armáda|Rudou armádu]], přičemž házení rozkvetlých [[šeřík]]ů na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. [[Praha]] se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i [[Němci]], kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění. Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit číslo mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 1500 [[Češi|Čechů]], přes 300 [[Vlasovci|Vlasovců]] a kolem 1000 [[Němci|Němců]] <ref>http://www.ahmp.cz/povstani/</ref>. Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]]<ref>http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm</ref>, z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na [[Ďáblický hřbitov|Ďáblickém hřbitově]].

==Závěrečné shrnutí==

Květnové povstání v [[Praha|Praze]] bylo v letech komunismu interpretováno dosti jednostranně, přičemž byla vyzdvihována činnost komunistů a přínos [[Rudá armáda|Rudé armády]] na osvobození Prahy. Po roce [[1989]] se naopak objevovaly zjednodušené pohledy na povstání, na význam účasti [[Vlasovci|Vlasovců]] či otázku neúčasti americké armády na osvobození Prahy či případně jiné pomoci. Pražské povstání ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli. V závěrečných bojích [[Druhá světová válka|druhé světové války]] mělo spolu s [[květnové povstání českého lidu|celonárodním povstáním]] velký strategický význam, protože došlo k zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed.

[[Soubor:Německo kapitulovalo.png|thumb|200px|Oznámení o kapitulaci Německa v češtině]]
==Související odkaz==
* [[Květnové povstání českého lidu]]
* [[Pražská ofenzíva]]

== Literatura ==
* [[Rudolf Ströbinger]]: Poker o Prahu
*Jan Anger, ''Květnové povstání českého lidu v roce 1945'', 1984
*Karel Bartošek, ''Pražské povstání 1945'', 1965
*Josef Kotrlý, ''Pražské povstání 1945'', 1995
*Jan Drda, ''[[Němá barikáda]],'' 1946
*Stanislav Kokoška, Praha v květnu 1945, 2005
*Zdeněk Roučka: Skončeno a podepsáno : drama pražského povstání, 2003
*Bohumil Kobliha: Šest dní kdy národ věděl – Pražské povstání 1945, 2005

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.ahmp.cz/povstani/ Pražské povstání na stránkách Archivu hl. města Prahy]
* [http://www.ritterkreuz.cz/view.php?cisloclanku=2004050501 Článek na Military Zone.cz]
* [http://www.fronta.cz/kveten-1945-co-nebylo-receno-reportaz Reportáž z veřejné debaty na Vítkově (4. květen 2005)]
* [http://www.mvcr.cz/2003/casopisy/pol/0505/priloha5_info.html Zapomenutí hrdinové města barikád]
* [http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm České povstání v květnu 1945]
* [http://www.fronta.cz/fotogalerie/praha-kveten-1945 Fotografie z Pražského povstání]
* [http://www.fronta.cz/fotogalerie/praha-1945-nasledky-valky Fotografie - Praha, květen 1945]
* [http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006050801 Pražské květnové povstání roku 1945]. Pohled univ. prof. dr. Alberta Pražáka, předsedy Revoluční České národní rady, na pražské květnové povstání, zveřejněný ve sborníku statí „Pražská květnová revoluce 1945“ u příležitosti výstavy k jejímu 1. výročí
* [http://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167814 Čtyři dny bitvy o Český rozhlas]
* [http://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/161598 Ruční zbraně vlastenců v květnovém povstání I.]
* [http://www.rozhlas.cz/wwii/1945/_zprava/161596 Ruční zbraně vlastenců v květnovém povstání II.]
* [http://www.ksl.wz.cz/vnejsi-faktory-1945.htm Vnější faktory v českém květnovém povstání 1945]
* [http://www.ksl.wz.cz/Binnert.htm Bienertův českomoravský stát]
* [http://lipka.szm.com/how/Prazske%20povstani%20a%20vlasovci.html Pražské povstání a Vlasovci]
* [http://www.fronta.cz/pattonova-vojska-v-cechach Pattonova vojska v Čechách]
* [http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184 Květnové povstání v Praze]

{{Commonscat|Prague uprising}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Povstání během druhé světové války]]
[[Kategorie:Dějiny Prahy]]
[[Kategorie:Československý protinacistický odboj]]
[[Kategorie:Druhá světová válka v Evropě]]
[[Kategorie:1945]]