Sysop: 1 revizi

2013-09-20T08:38:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 08:38

Sysop: + Vylepšení

2010-06-23T08:32:20Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Praseodym'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Pr-TableImage.png|290px|Praseodym]]
|-
|[[Atomové číslo]]||59
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||140,90765(2) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Xe] 4f3 6s2
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Teplota tání]]||935 °C, (1208 K)
|-
|[[Teplota varu]]||3520 °C, (3793 K)
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,13
|-
|[[Hustota]]|| 6,77 g/cm3
|-
|Hustota při teplotě tání|| 6,50 g/cm3
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-10-0
|-
|Vzhled||[[Soubor:Pr,59.jpg|center|200px|Praseodym]]
|-
|[[Atomový poloměr]]|| 1,85 Å (185 pm)
|-
|[[Výparné teplo]]|| 331 kJ/mol
|-
|[[Skupenské teplo tání]]|| 6,89 kJ/mol
|-
|[[Ionisační energie]] Pr→Pr+|| 527 kJ/mol
|-
|[[Ionisační energie]] Pr+→Pr2+|| 1020 kJ/mol
|-
|[[Ionisační energie]] Pr2+→Pr3+|| 2086 kJ/mol
|}
'''Praseodym''', chemická značka '''Pr''', ''(lat. Praseodymium)'' je měkký, stříbřitě bílý, přechodný [[kov]]ový prvek, třetí člen skupiny [[lanthanoid]]ů. Hlavní uplatnění nalézá v [[Metalurgie|metalurgickém průmyslu]] při výrobě speciálních slitin anebo jejich deoxidaci a je složkou [[Sklo|skel]] se zvláštními vlastnostmi.

== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Praseodym je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov.

Chemicky je praseodym méně reaktivní, než například [[cer]] nebo [[europium]], ale přesto se při styku se vzdušným [[kyslík]]em pokrývá zelenou vrstvičkou [[oxid praseodymitý|oxidu praseodymitého]] (Pr2O3), který jej chrání před další [[Oxidace|oxidací]]. Proto se obvykle uchovává pod vrstvou organické kapaliny (nafta, petrolej), která jej od povrchové oxidace chrání.
S [[voda|vodou]] reaguje praseodym po zahřátí, za vzniku plynného [[vodík]]u. Snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Pr+3 a jeho soli mají obvykle zelenou barvu. V literatuře byly popsány i soli Pr+4, které jsou však mimořádně nestálé a rychle přecházejí do trojmocného stavu.
Chemické vlastnosti jeho solí jsou značně podobné sloučeninám [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[Fosfát|fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je [[šťavelan praseodymitý|šťavelan]], který je možno použít ke gravimetrickému stanovení těchto prvků po jejich vzájemné separaci.

== Historie objevu ==
Na počátku objevu prvku praseodym stál omyl. V roce 1841 izoloval chemik Mosander při čištění [[lanthan]]u novou látku, o níž se domníval, že se jedná o samostatný prvek a nazval jej [[didymium]].
Teprve v roce 1874 Per Teodor Cleve zveřejnil názor, že se ve skutečnosti jedná o dva samostatné chemické prvky. K jejich skutečné izolaci došlo až v roce 1885, kdy rakouský chemik, baron [[Carl Auer von Welsbach]], rozdělil didymium na praseodym a [[neodym]] a získal jejich soli, lišící se vzájemně barvou.

Jméno praseodym má základ v řeckém slově praisos – zelený a didymos – dvojitý.

== Výskyt a výroba ==
Praseodym je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsažen v koncentraci asi 5,5 – 8,2 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom praseodymu na 300 miliard atomů [[vodík]]u.

V přírodě se praseodym vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4 a ''[[xenotim]]'', chemicky [[Fosfát|fosforečnany]] lanthanoidů a dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin.
Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny - ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]].
Při průmyslové výrobě vzácných prvků se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxid]]y.
Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí.

Příprava čistého kovu se obvykle provádí redukcí solí kovovým [[vápník]]em. Redukci fluoridu praseodymitého popisuje rovnice:
: 2 PrF3 + 3 Ca → 2 Pr + 3 CaF2

== Použití a sloučeniny ==
Vzhledem k velmi podobným vlastnostem praseodymu a neodymu a nákladnosti jejich separace, se v praxi používá velmi často směs obou prvků, zvaný ''didym''.
Základní průmyslové využití nalézá praseodym v [[metalurgie|metalurgii]].
* Jeho vysoká [[afinita]] ke [[kyslík]]u se uplatní při odkysličování tavenin kovů (přidává se didym společně s [[cer]]em a [[lanthan]]em).
* Přídavky praseodymu do slitin [[hořčík]]u zvyšují jejich pevnost a mechanickou odolnost a tyto slitiny nacházejí uplatnění v leteckém a kosmickém průmyslu.
Ve sklářském a keramickém průmyslu se přídavky oxidu praseodymu do skloviny nebo glazury dociluje jejich žlutého zbarvení.
[[Oblouková lampa|Obloukové lampy]], sloužící především jako světelné zdroje při natáčení filmů mívají často elektrody ze slitin s obsahem praseodymu.

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{Tabulka prvků}}
{{commonscat|Praseodymium}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Lanthanoidy]]

Praseodym - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení