Procesor - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „HP“ textem „Hewlett-Packard“

2024-08-20T12:11:27Z

Nahrazení textu „HP“ textem „Hewlett-Packard“

← Starší verze		Verze z 20. 8. 2024, 12:11
Řádka 89:		Řádka 89:
	* [[IBM POWER\|POWER]] firmy IBM		* [[IBM POWER\|POWER]] firmy IBM
	* [[Architektura MIPS]] od [[MIPS Computer Systems Inc.]] a její [[instrukční sada]] je nosnou částí knihy [[David A. Patterson\|Davida A. Pattersona]] a [[John L. Hennessy\|Johna L. Hennessyho]] ''Computer Organization and Design'' ISBN 1-55860-428-6 [[1998]] (2. vydání)		* [[Architektura MIPS]] od [[MIPS Computer Systems Inc.]] a její [[instrukční sada]] je nosnou částí knihy [[David A. Patterson\|Davida A. Pattersona]] a [[John L. Hennessy\|Johna L. Hennessyho]] ''Computer Organization and Design'' ISBN 1-55860-428-6 [[1998]] (2. vydání)
-	* [[PA-RISC]] od [[Hewlett-Packard~~\|HP]]~~	+	* [[PA-RISC]] od Hewlett-Packard
	* [[DEC Alpha\|Alpha]] od [[Digital Equipment Corporation\|DEC]]		* [[DEC Alpha\|Alpha]] od [[Digital Equipment Corporation\|DEC]]
	* [[ARM Ltd\|Advanced RISC Machines]] (původně [[Acorn Computers Ltd\|Acorn]]) architektury [[Architektura ARM\|ARM]] a [[StrongARM]]/[[XScale]]		* [[ARM Ltd\|Advanced RISC Machines]] (původně [[Acorn Computers Ltd\|Acorn]]) architektury [[Architektura ARM\|ARM]] a [[StrongARM]]/[[XScale]]

Sysop: + MOJE Fotka

2023-10-05T19:32:29Z

+ MOJE Fotka

← Starší verze		Verze z 5. 10. 2023, 19:32
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~File~~:~~KL Intel i386DX~~.~~jpg~~\|thumb\|250px\|~~[[Intel 80386\|Intel 386DX]]: první plně 32-bitový~~ procesor ~~nasazený v masovém měřítku~~]]	+	[[Soubor:AMD Ryzen 9 5900X-1-1006-2023.JPG\|thumb\|250px\|12jádrový procesor AMD Ryzen 9 5900X]]
	[[File:80486dx2-large.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]]: první multimediální procesor]]		[[File:80486dx2-large.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]]: první multimediální procesor]]
-	'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.	+	[[File:KL Intel i386DX.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80386\|Intel 386DX]]: první plně 32-bitový procesor nasazený v masovém měřítku]]
		+	'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.

	Původní procesory počítačů byly sestaveny z diskrétních součástek ([[elektronka\|elektronek]], později [[tranzistor]]ů, doplněné [[rezistor]]y a [[kondenzátor]]y). Velikost takového procesoru odpovídala obvykle jedné velké skříni. Teprve počátkem 70. let 20. století se s nástupem integrovaných obvodů začaly procesory miniaturizovat. Nejprve byly procesory stavěny z [[procesorový řez\|procesorových řezů]], (procesor byl pak složen z několika desítek jednodušších integrovaných obvodů). Když došlo k integraci procesoru do jediného čipu, vzniknul ''mikroprocesor''.		Původní procesory počítačů byly sestaveny z diskrétních součástek ([[elektronka\|elektronek]], později [[tranzistor]]ů, doplněné [[rezistor]]y a [[kondenzátor]]y). Velikost takového procesoru odpovídala obvykle jedné velké skříni. Teprve počátkem 70. let 20. století se s nástupem integrovaných obvodů začaly procesory miniaturizovat. Nejprve byly procesory stavěny z [[procesorový řez\|procesorových řezů]], (procesor byl pak složen z několika desítek jednodušších integrovaných obvodů). Když došlo k integraci procesoru do jediného čipu, vzniknul ''mikroprocesor''.
Řádka 36:		Řádka 37:
	* Procesor určený do ''osobního počítače'' nebo serveru. Jedná se zpravidla o velmi rychlé procesory s rozsáhlou instrukční sadou, jednotkou pro ochranu a mapování paměti, jednotkou pro výpočty v plovoucí řádové čárce a rozsáhlou pamětí cache. Základním požadavkem na procesory tohoto typu je jednotka pro ochranu a mapování paměti, aby umožňovaly chod víceúlohových víceuživatelských operačních systémů jako Unix, Linux nebo Window NT, 2000, XP, … . Prvními masově vyráběnými procesory, které by bylo možné zařadit do této kategorie, byly procesory řady Motorola 68000 a procesory řady Intel 80x86.		* Procesor určený do ''osobního počítače'' nebo serveru. Jedná se zpravidla o velmi rychlé procesory s rozsáhlou instrukční sadou, jednotkou pro ochranu a mapování paměti, jednotkou pro výpočty v plovoucí řádové čárce a rozsáhlou pamětí cache. Základním požadavkem na procesory tohoto typu je jednotka pro ochranu a mapování paměti, aby umožňovaly chod víceúlohových víceuživatelských operačních systémů jako Unix, Linux nebo Window NT, 2000, XP, … . Prvními masově vyráběnými procesory, které by bylo možné zařadit do této kategorie, byly procesory řady Motorola 68000 a procesory řady Intel 80x86.

-	* ''[[Jednočipový mikropočítač]]'' nebo také ''[[mikrokontrolér]]'' (MCU) bývá procesor s univerzálním jádrem, s kterým jsou současně zaintegrovány základní periferní obvody, takže je schopen samostatné funkce. Za průkopníky v této kategorii můžeme považovat 8bitový procesor Intel i8051, který poprvé integroval všechny základní periferie (jádro procesoru, paměť RAM, EEPROM, čítače a časovače) na jediném čipu a 16bitový technologický procesor Siemens SAB 80C166, který poprvé integroval A/D převodníky, komunikační linky a masivní systém čítačů/časovačů/přerušení (následníky řady 80166 dnes vyrábí Infineon (řada C167 a C166 SV2) a SGS Thomson (řada ST10)).	+	* ''[[Jednočipový počítač\|Jednočipový mikropočítač]]'' nebo také ''[[mikrokontrolér]]'' (MCU) bývá procesor s univerzálním jádrem, s kterým jsou současně zaintegrovány základní periferní obvody, takže je schopen samostatné funkce. Za průkopníky v této kategorii můžeme považovat 8bitový procesor Intel i8051, který poprvé integroval všechny základní periferie (jádro procesoru, paměť RAM, EEPROM, čítače a časovače) na jediném čipu a 16bitový technologický procesor Siemens SAB 80C166, který poprvé integroval A/D převodníky, komunikační linky a masivní systém čítačů/časovačů/přerušení (následníky řady 80166 dnes vyrábí Infineon (řada C167 a C166 SV2) a SGS Thomson (řada ST10)).

	*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.		*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.

Sysop: + Aktualizace

2022-07-16T09:11:21Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 16. 7. 2022, 09:11
Řádka 147:		Řádka 147:
	* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[Opteron\|AMD Opteron]] třetí generace s jádrem {{Podtržení\|Shanghai}}.<ref name="Third Generation Opteron" />		* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[Opteron\|AMD Opteron]] třetí generace s jádrem {{Podtržení\|Shanghai}}.<ref name="Third Generation Opteron" />
	* [[2012]] – Intel vydává novou architekturu [[Ivy Bridge]] s tzv. "3D" (Tri-Gate) technologií tranzistorů ve 22 nm výrobním procesu		* [[2012]] – Intel vydává novou architekturu [[Ivy Bridge]] s tzv. "3D" (Tri-Gate) technologií tranzistorů ve 22 nm výrobním procesu
		+	* [[2013]] – Intel vydává architekturu [[Haswell]] vycházející z Ivy Bridge, která má velmi znatelně snížit spotřebu
		+	* [[2017]] – AMD vydává procesory Ryzen 1. generace (ZEN 1), které mají nahradit FX, zvýšit výkon a snížit spotřebu, a procesory Threadripper, které mají velký počet jader.
		+	* [[2018]] – AMD vydává procesory Ryzen 2. generace (ZEN 1+) a Threadrippery 2. generace (ZEN 1+), které vylepšují první generaci.
		+	* [[2019]] – AMD vydává procesory Ryzen 3. generace (ZEN 2), které se stávají silnějšími, než kdy předtím. Jde o první procesory vyrobené 7nm technologií.

	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
		+	* [https://www.root.cz/clanky/retbleed-nedoresene-chyby-v-procesorech-nas-budou-stat-az-desitky-procent-vykonu/ RETBLEED: nedořešené chyby v procesorech nás budou stát až desítky procent výkonu !]
	* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]		* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-11-20T21:59:12Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 11. 2016, 21:59
Řádka 40:		Řádka 40:
	*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.		*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.

-	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|~~220px~~\|[[Athlon 64]]: 64-bitový procesor taktovaný na 2 200 MHz]]	+	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|240px\|[[Athlon 64]]: 64-bitový procesor taktovaný na 2 200 MHz]]
-		+
	=== Rychlost procesoru ===		=== Rychlost procesoru ===
	Zásadním parametrem, který je procesoru důležitý je [[frekvence]] práce jeho [[Jádro procesoru\|jádra]]. Zdánlivě jde o banální záležitost, protože stačí spočítat kolik milionů či miliard instrukcí je procesor schopen vykonat za [[sekunda\|sekundu]], tj. počet MIPS. Ovšem z praktického hlediska je počet MIPS např. u osmibitového procesoru PIC a u procesoru [[Intel Pentium]] zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá [[Pentium]] v jediném taktu může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika [[Takt (procesor)\|taktech]].		Zásadním parametrem, který je procesoru důležitý je [[frekvence]] práce jeho [[Jádro procesoru\|jádra]]. Zdánlivě jde o banální záležitost, protože stačí spočítat kolik milionů či miliard instrukcí je procesor schopen vykonat za [[sekunda\|sekundu]], tj. počet MIPS. Ovšem z praktického hlediska je počet MIPS např. u osmibitového procesoru PIC a u procesoru [[Intel Pentium]] zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá [[Pentium]] v jediném taktu může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika [[Takt (procesor)\|taktech]].
Řádka 50:		Řádka 49:

	=== Dnešní procesory osobních počítačů ===		=== Dnešní procesory osobních počítačů ===
-	~~[[File:AMD Opteron 2212 IMGP1795.jpg\|thumb\|220px\|Profesionální AMD Opteron 2212 pro Socket F]]~~
	Dnešní osobní počítače používají až na výjimky v řádu procent procesory [[Architektura procesoru\|architektury]] x86 výrobců [[AMD]] a Intel. Dlouhou dobu byly procesory obou značek v osobních počítačích záměnné (podobně i dalších značek, jako byl například [[Cyrix]] nebo [[IDT]]), protože se osazovaly do identických patic, označovaných též jako [[socket]]y. V roce [[1997]] ale společnost Intel začala vyvíjet novou patici nazvanou [[Slot 1]] a vývoj procesorů obou nejvýznamějších výrobců se od té doby ubíral odlišně. Dnešní procesory se proto obvykle dělí podle patic, přičemž doba trvání výroby těchto řad je stále kratší. Patice se označují často podle počtu [[pin]]ů nebo kódovým označením, dnes jsou na trhu například:		Dnešní osobní počítače používají až na výjimky v řádu procent procesory [[Architektura procesoru\|architektury]] x86 výrobců [[AMD]] a Intel. Dlouhou dobu byly procesory obou značek v osobních počítačích záměnné (podobně i dalších značek, jako byl například [[Cyrix]] nebo [[IDT]]), protože se osazovaly do identických patic, označovaných též jako [[socket]]y. V roce [[1997]] ale společnost Intel začala vyvíjet novou patici nazvanou [[Slot 1]] a vývoj procesorů obou nejvýznamějších výrobců se od té doby ubíral odlišně. Dnešní procesory se proto obvykle dělí podle patic, přičemž doba trvání výroby těchto řad je stále kratší. Patice se označují často podle počtu [[pin]]ů nebo kódovým označením, dnes jsou na trhu například:
-		+	[[Soubor:SunFire-X2200m2-21.JPG\|thumb\|240px\|Profesionální čtyřjádrový Opteron 2360 SE pro Socket F (třetí generace)]]
	* [[Socket A]] (Socket 462, 32-bitový AMD Athlon, Duron, výběhový)		* [[Socket A]] (Socket 462, 32-bitový AMD Athlon, Duron, výběhový)
	* [[Socket 478]] (Intel Pentium III, Pentium 4 (Northwood), výběhový)		* [[Socket 478]] (Intel Pentium III, Pentium 4 (Northwood), výběhový)
Řádka 140:		Řádka 138:
	* [[1999]] – [[Pentium III\|Intel Pentium III]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí SIMD (měl 9,5 milionu [[tranzistor]]ů)		* [[1999]] – [[Pentium III\|Intel Pentium III]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí SIMD (měl 9,5 milionu [[tranzistor]]ů)
	* [[2000]] – [[Pentium 4\|Intel Pentium 4]] – 32bitový mikroprocesor s řadou technologií orientovaných na dosažení vysoké frekvence		* [[2000]] – [[Pentium 4\|Intel Pentium 4]] – 32bitový mikroprocesor s řadou technologií orientovaných na dosažení vysoké frekvence
-	* [[2001]] – [[Itanium\|Intel Itanium]] – 64-bitový mikroprocesor nové generace pro servery. Dnes do značné míry ~~<u>~~mrtvý~~</u>~~ (prosinec 2014).	+	* [[2001]] – [[Itanium\|Intel Itanium]] – 64-bitový mikroprocesor nové generace pro servery. Dnes do značné míry {{Podtržení\|mrtvý}} (prosinec 2014).
	* [[2003]] – [[Athlon 64\|AMD Athlon 64]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro desktopy s instrukční sadou AMD64, zpětně kompatibilní s x86.		* [[2003]] – [[Athlon 64\|AMD Athlon 64]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro desktopy s instrukční sadou AMD64, zpětně kompatibilní s x86.
-	* [[2006]] – [[Intel Core 2]] – 64bitová architektura, na které jsou postaveny procesory [[Core Duo]], [[Core 2 Duo]], [[Core Solo]], [[Core 2 Quad]]	+	* [[2006]] – [[Intel Core 2]] – 64bitová architektura, na které jsou postaveny procesory Core Duo, [[Intel Core 2\|Core 2 Duo]], Core Solo, [[Intel Core 2\|Core 2 Quad]].
		+	* [[2006]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[Opteron\|AMD Opteron]] druhé generace.
	* [[2007]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom]].		* [[2007]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom]].
		+	* [[2007]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[Opteron\|AMD Opteron]] třetí generace s jádrem {{Podtržení\|Barcelona}}.<ref name="Third Generation Opteron">[http://www.cpu-world.com/CPUs/K10/TYPE-Third%20Generation%20Opteron.html AMD Third Generation Opteron microprocessor family (anglicky)]</ref>
	* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom II]], které staví na 45 nm výrobě.		* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom II]], které staví na 45 nm výrobě.
		+	* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[Opteron\|AMD Opteron]] třetí generace s jádrem {{Podtržení\|Shanghai}}.<ref name="Third Generation Opteron" />
	* [[2012]] – Intel vydává novou architekturu [[Ivy Bridge]] s tzv. "3D" (Tri-Gate) technologií tranzistorů ve 22 nm výrobním procesu		* [[2012]] – Intel vydává novou architekturu [[Ivy Bridge]] s tzv. "3D" (Tri-Gate) technologií tranzistorů ve 22 nm výrobním procesu

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]		* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]

Sysop: + Typo

2014-12-30T11:59:24Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 30. 12. 2014, 11:59
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[File:KL Intel i386DX.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80386\|Intel ~~386~~]]: první 32-bitový procesor]]	+	[[File:KL Intel i386DX.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80386\|Intel 386DX]]: první plně 32-bitový procesor nasazený v masovém měřítku]]
	[[File:80486dx2-large.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]]: první multimediální procesor]]		[[File:80486dx2-large.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]]: první multimediální procesor]]
	'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.		'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.
Řádka 40:		Řádka 40:
	*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.		*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.

-	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|220px\|[[Athlon 64]] ~~(3500+)~~: procesor taktovaný na 2 200 MHz]]	+	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|220px\|[[Athlon 64]]: 64-bitový procesor taktovaný na 2 200 MHz]]

	=== Rychlost procesoru ===		=== Rychlost procesoru ===

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-12-30T11:32:16Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 30. 12. 2014, 11:32
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:80486dx2-large.jpg~~\|right~~\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]] - první multimediální procesor]]	+	[[File:KL Intel i386DX.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80386\|Intel 386]]: první 32-bitový procesor]]
		+	[[File:80486dx2-large.jpg\|thumb\|250px\|[[Intel 80486\|Intel 486]]: první multimediální procesor]]
	'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.		'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce\|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika\|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.

Řádka 39:		Řádka 40:
	*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.		*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.

-	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|[[Athlon 64]] (3500+) - procesor taktovaný na 2 200 MHz]]	+	[[Soubor:AMD64-3500.jpg\|thumb\|220px\|[[Athlon 64]] (3500+): procesor taktovaný na 2 200 MHz]]

	=== Rychlost procesoru ===		=== Rychlost procesoru ===
Řádka 49:		Řádka 50:

	=== Dnešní procesory osobních počítačů ===		=== Dnešní procesory osobních počítačů ===
		+	[[File:AMD Opteron 2212 IMGP1795.jpg\|thumb\|220px\|Profesionální AMD Opteron 2212 pro Socket F]]
	Dnešní osobní počítače používají až na výjimky v řádu procent procesory [[Architektura procesoru\|architektury]] x86 výrobců [[AMD]] a Intel. Dlouhou dobu byly procesory obou značek v osobních počítačích záměnné (podobně i dalších značek, jako byl například [[Cyrix]] nebo [[IDT]]), protože se osazovaly do identických patic, označovaných též jako [[socket]]y. V roce [[1997]] ale společnost Intel začala vyvíjet novou patici nazvanou [[Slot 1]] a vývoj procesorů obou nejvýznamějších výrobců se od té doby ubíral odlišně. Dnešní procesory se proto obvykle dělí podle patic, přičemž doba trvání výroby těchto řad je stále kratší. Patice se označují často podle počtu [[pin]]ů nebo kódovým označením, dnes jsou na trhu například:		Dnešní osobní počítače používají až na výjimky v řádu procent procesory [[Architektura procesoru\|architektury]] x86 výrobců [[AMD]] a Intel. Dlouhou dobu byly procesory obou značek v osobních počítačích záměnné (podobně i dalších značek, jako byl například [[Cyrix]] nebo [[IDT]]), protože se osazovaly do identických patic, označovaných též jako [[socket]]y. V roce [[1997]] ale společnost Intel začala vyvíjet novou patici nazvanou [[Slot 1]] a vývoj procesorů obou nejvýznamějších výrobců se od té doby ubíral odlišně. Dnešní procesory se proto obvykle dělí podle patic, přičemž doba trvání výroby těchto řad je stále kratší. Patice se označují často podle počtu [[pin]]ů nebo kódovým označením, dnes jsou na trhu například:

-	* [[Socket ~~462~~]] (Socket A, [[AMD]] Athlon, Duron, výběhový)	+	* [[Socket A]] (Socket 462, 32-bitový AMD Athlon, Duron, výběhový)
-	* [[Socket 478]] (Intel Pentium III, Pentium 4 (Northwood)~~, Celeron Pentium 4~~, výběhový)	+	* [[Socket 478]] (Intel Pentium III, Pentium 4 (Northwood), výběhový)
	* [[Socket 479]] (Intel, původně pro mobily, výběhový)		* [[Socket 479]] (Intel, původně pro mobily, výběhový)
	* [[Socket 604]] (Intel pro [[server]]y, výběhový)		* [[Socket 604]] (Intel pro [[server]]y, výběhový)
	* [[Socket 754]] (AMD, výběhový)		* [[Socket 754]] (AMD, výběhový)
-	* [[Socket 771]] (Intel pro servery)	+	* [[Socket 771]] (Intel pro servery, výběhový)
	* [[Socket 775]] (Intel)		* [[Socket 775]] (Intel)
	* [[Socket 939]] (AMD, výběhový)		* [[Socket 939]] (AMD, výběhový)
	* [[Socket 940]] (AMD pro servery, výběhový)		* [[Socket 940]] (AMD pro servery, výběhový)
	* [[Socket AM2]] (AMD, aktuální se širokou podporou)		* [[Socket AM2]] (AMD, aktuální se širokou podporou)
-	* [[Socket F]] (AMD pro servery)	+	* [[Socket F]] (AMD pro špičkové servery)

	Nové procesory AMD mají do vlastního procesoru integrován [[řadič operační paměti]], proto mají větší počet pinů.		Nové procesory AMD mají do vlastního procesoru integrován [[řadič operační paměti]], proto mají větší počet pinů.
Řádka 74:		Řádka 76:
	* [[Motorola]]: [[Motorola 6800\|6800]], [[Motorola 6809\|6809]] a [[68k\|68000]]		* [[Motorola]]: [[Motorola 6800\|6800]], [[Motorola 6809\|6809]] a [[68k\|68000]]
	* [[MOS Technology]] [[MOS Technology 6502\|6502]]		* [[MOS Technology]] [[MOS Technology 6502\|6502]]
-	* [[Zilog~~]] [[~~Z80]]	+	* [[Zilog Z80]]
	* IBM a později [[AIM alliance]]: [[PowerPC]]		* IBM a později [[AIM alliance]]: [[PowerPC]]

Řádka 138:		Řádka 140:
	* [[1999]] – [[Pentium III\|Intel Pentium III]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí SIMD (měl 9,5 milionu [[tranzistor]]ů)		* [[1999]] – [[Pentium III\|Intel Pentium III]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí SIMD (měl 9,5 milionu [[tranzistor]]ů)
	* [[2000]] – [[Pentium 4\|Intel Pentium 4]] – 32bitový mikroprocesor s řadou technologií orientovaných na dosažení vysoké frekvence		* [[2000]] – [[Pentium 4\|Intel Pentium 4]] – 32bitový mikroprocesor s řadou technologií orientovaných na dosažení vysoké frekvence
-	* [[2001]] – [[Itanium\|Intel Itanium]] – ~~64bitový~~ mikroprocesor nové generace pro servery	+	* [[2001]] – [[Itanium\|Intel Itanium]] – 64-bitový mikroprocesor nové generace pro servery. Dnes do značné míry <u>mrtvý</u> (prosinec 2014).
-	* [[2003]] – [[Athlon 64\|AMD Athlon 64]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro desktopy s instrukční sadou AMD64, zpětně kompatibilní s x86	+	* [[2003]] – [[Athlon 64\|AMD Athlon 64]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro desktopy s instrukční sadou AMD64, zpětně kompatibilní s x86.
-	* [[2006]] – [[Core]] - 64bitová architektura, na které jsou postaveny procesory [[Core Duo]], [[Core 2 Duo]], [[Core Solo]], [[Core 2 Quad]]	+	* [[2006]] – [[Intel Core 2]] – 64bitová architektura, na které jsou postaveny procesory [[Core Duo]], [[Core 2 Duo]], [[Core Solo]], [[Core 2 Quad]]
-	* [[2007]] – [[AMD]] uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom~~\|Phenom~~]]	+	* [[2007]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom]].
		+	* [[2008]] – AMD uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom II]], které staví na 45 nm výrobě.
		+	* [[2012]] – Intel vydává novou architekturu [[Ivy Bridge]] s tzv. "3D" (Tri-Gate) technologií tranzistorů ve 22 nm výrobním procesu

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]		* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]

-	{{Commonscat\|Microprocessors}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Microprocessors}}{{Commonscat\|Microprocessors}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Procesory]]		[[Kategorie:Procesory]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-20T06:51:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 06:51

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-11T14:47:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:80486dx2-large.jpg|right|thumb|250px|[[Intel 80486|Intel 486]] - první multimediální procesor]]
'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je ústřední výkonnou jednotkou [[počítač]]e, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává [[program]]. Pokud bychom přirovnali počítač např. k automobilu, postavení procesoru by odpovídalo motoru. Protože procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. [[strojový kód]], který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších [[instrukce|instrukcí]]. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá [[elektronika|elektronický]] [[integrovaný obvod]], i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky.

Původní procesory počítačů byly sestaveny z diskrétních součástek ([[elektronka|elektronek]], později [[tranzistor]]ů, doplněné [[rezistor]]y a [[kondenzátor]]y). Velikost takového procesoru odpovídala obvykle jedné velké skříni. Teprve počátkem 70. let 20. století se s nástupem integrovaných obvodů začaly procesory miniaturizovat. Nejprve byly procesory stavěny z [[procesorový řez|procesorových řezů]], (procesor byl pak složen z několika desítek jednodušších integrovaných obvodů). Když došlo k integraci procesoru do jediného čipu, vzniknul ''mikroprocesor''.

== Součásti procesoru ==
* [[řadič]] nebo řídicí jednotka, jejíž jádro zajišťuje řízení činnosti procesoru v návaznosti na povely programu, tj. načítání instrukcí, jejich dekódování (zjištění typu instrukce), načítání [[operand]]ů instrukcí z operační paměti a ukládání výsledků zpracování instrukcí.
* sada [[registr procesoru|registrů]] (v řadiči) k uchování [[operand]]ů a mezivýsledků. Řadič obsahuje celou řadu rychlých pracovních pamětí malé kapacity, tzv. registrů, které slouží k jeho činnosti. Registry dělíme na obecné (pracovní, universální)a řídící (např. registr adres instrukcí, stavové registry, indexregistry). Velikost pracovních registrů je jednou ze základních charakteristik procesoru.
* jedna nebo více [[Aritmeticko-logická jednotka|aritmeticko logických jednotek]] (ALU - Arithmetic-Logic Unit), které provádí s daty příslušné aritmetické a logické operace.
* některé procesory obsahují jednu nebo několik [[Matematický koprocesor|jednotek plovoucí čárky]] (FPU), které provádí operace v plovoucí řádové čárce

Je třeba poznamenat, že současné čipy zpravidla obsahují mnoho dalších rozsáhlých funkčních bloků jako třeba paměť [[cache]] a různých [[periferie|periferií]], které z ortodoxního hlediska nejsou součástí procesoru. Proto vzniknul pojem „jádro procesoru“, aby bylo možné rozlišit mezi vlastním procesorem a integrovanými periferními obvody. Pro správnost je třeba dodat, že integrované periferie bývají většinou velmi dobře sladěny s jádrem, takže je z tohoto lze chápat jako „součást procesoru“. Vzhledem k současné vysoké integraci tak mnohde dochází k rozmazávání hranice mezi pojmem mikroprocesor a [[mikropočítač]].

Některé současné procesory obsahují „více jader“. Vícejádrový procesor je tedy integrovaný obvod obsahující několik jader procesorů a logiku sloužící k jejich vzájemnému propojení (a další jednotky).

Dalším současným trendem je tzv. „systém na čipu“ (SoC - system on chip). Jde o integrované obvody, které obsahují kromě vlastního procesoru i další subsystémy pro zpracování grafiky, zvuku či připojení periférií (ty jsou v osobních počítačích obvykle v tzv. [[chipset]]ech nebo na samostatných kartách). Takovéto SoC se používají v [[PDA]], [[Herní konzole|herních konzolích]], [[thin-client]]ech, domácí elektronice, ale i v mobilních telefonech.

Nejmodernějším trendem je kombinace procesorů s [[programovatelné hradlové pole|programovatelnými hradlovými poli]], která vede k maximální pružnosti při přizpůsobení se dané aplikaci.

Rodina procesorů, která vychází ze stejného jádra nebo zpracovává stejný strojový kód, tvoří specifickou [[architektura procesoru|architekturu procesoru]].

== Dělení procesorů ==
Jak už jsme zmínili, když to velmi zjednodušíme procesor zastává v počítači podobonou úlohu jako motor v automobilu. Podobně jako se liší motor v motorce, miniautomobilu, automobilu vyšší třídy nebo v těžkém nákladním autě nebo v lodi se pro různé aplikace používají růzené druhy procesorů.

=== Dělení podle délky operandu v bitech ===
Základním ukazatelem procesoru je počet bitů, tj. šířka operandu, který je procesor schopen zpracovat v jednom kroku. Zjednodušeně se dá říci, že např. osmibitový procesor umí počítat s čísly od 0 do 255, 16bitový s čísly od 0 do 65535 atd.

* Pro velmi jednoduché aplikace se používají čtyřbitové nebo osmibitové procesory. To platí například pro [[Zabudovaný systém|zabudované (embedded) systémy]] např. v [[mikrovlnná trouba|mikrovlnných troubách]], [[kalkulačka|kalkulačkách]], [[Alfanumerická klávesnice|počítačových klávesnicích]] a [[infračervený]]ch [[dálkové ovládání|dálkových ovládání]].

* Pro středně složité aplikace, jako jsou [[PLC|programovatelné automaty]], [[mobilní telefon]]y, [[PDA]] nebo přenosné [[video hra|videohry]] se používají zpravidla osmibitové nebo šestnáctibitové procesory.

* [[Osobní počítač]]e a laserové [[tiskárna (počítačová)|tiskárny]] obsahují 32[[bit]]ové procesory, přičemž u osobních počítačů dnes dochází k přechodu na 64bitové procesory. Nyní jsme svědky rozmachu vícejádrových procesorů, protože zvyšování frekvence je spojeno s řadou problémů a další prostý přechod na vyšší počet bitů z hlediska aplikací není tak významný skok, jako tomu bylo u přechodu z 16 na 32 bitů.

=== Dělení podle struktury procesoru ===
* Procesor určený do ''osobního počítače'' nebo serveru. Jedná se zpravidla o velmi rychlé procesory s rozsáhlou instrukční sadou, jednotkou pro ochranu a mapování paměti, jednotkou pro výpočty v plovoucí řádové čárce a rozsáhlou pamětí cache. Základním požadavkem na procesory tohoto typu je jednotka pro ochranu a mapování paměti, aby umožňovaly chod víceúlohových víceuživatelských operačních systémů jako Unix, Linux nebo Window NT, 2000, XP, … . Prvními masově vyráběnými procesory, které by bylo možné zařadit do této kategorie, byly procesory řady Motorola 68000 a procesory řady Intel 80x86.

* ''[[Jednočipový mikropočítač]]'' nebo také ''[[mikrokontrolér]]'' (MCU) bývá procesor s univerzálním jádrem, s kterým jsou současně zaintegrovány základní periferní obvody, takže je schopen samostatné funkce. Za průkopníky v této kategorii můžeme považovat 8bitový procesor Intel i8051, který poprvé integroval všechny základní periferie (jádro procesoru, paměť RAM, EEPROM, čítače a časovače) na jediném čipu a 16bitový technologický procesor Siemens SAB 80C166, který poprvé integroval A/D převodníky, komunikační linky a masivní systém čítačů/časovačů/přerušení (následníky řady 80166 dnes vyrábí Infineon (řada C167 a C166 SV2) a SGS Thomson (řada ST10)).

*''DSP'' neboli digitální signálový procesor je procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok protékající těmito procesory. Často můžeme rovněž pozorovat snahu o spojení výhod DSP a jednočipových mikropočítačů ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky.

[[Soubor:AMD64-3500.jpg|thumb|[[Athlon 64]] (3500+) - procesor taktovaný na 2 200 MHz]]

=== Rychlost procesoru ===
Zásadním parametrem, který je procesoru důležitý je [[frekvence]] práce jeho [[Jádro procesoru|jádra]]. Zdánlivě jde o banální záležitost, protože stačí spočítat kolik milionů či miliard instrukcí je procesor schopen vykonat za [[sekunda|sekundu]], tj. počet MIPS. Ovšem z praktického hlediska je počet MIPS např. u osmibitového procesoru PIC a u procesoru [[Intel Pentium]] zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá [[Pentium]] v jediném taktu může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika [[Takt (procesor)|taktech]].

Zdálo by se, že tedy alespoň srovnání výkonu v rámci jedné řady procesorů je snadné, ale není tomu vždy tak. Moderní procesory jsou totiž podstatně rychlejší než externí [[RAM|operační paměť]], takže reálný výkon značně závisí také na rychlosti a šířce externí paměti a na velikosti a uspořádání vyrovnávacích pamětí [[Cache (procesor)|cache]] uvnitř procesoru.

V této souvislosti je vhodné rovněž připomenout že celkový výkon systému je určen výkonem procesoru pouze z jedné části. Rychlost je vždy určena úzkým místem v systému. Pokud je např. malá operační paměť, takže operační systém se ji pokusí nahradit odkládáním na řádově pomalejší [[pevný disk]], tak bude prostě na některé nutné aplikace čekat. Je to asi jako když potřebujete něco převézt s malým kufrem v [[automobil|autě]]. Rovněž vhodně navržená struktura [[periférie|periferií]] může výrazně odlehčit zátěž procesoru.

=== Dnešní procesory osobních počítačů ===
Dnešní osobní počítače používají až na výjimky v řádu procent procesory [[Architektura procesoru|architektury]] x86 výrobců [[AMD]] a Intel. Dlouhou dobu byly procesory obou značek v osobních počítačích záměnné (podobně i dalších značek, jako byl například [[Cyrix]] nebo [[IDT]]), protože se osazovaly do identických patic, označovaných též jako [[socket]]y. V roce [[1997]] ale společnost Intel začala vyvíjet novou patici nazvanou [[Slot 1]] a vývoj procesorů obou nejvýznamějších výrobců se od té doby ubíral odlišně. Dnešní procesory se proto obvykle dělí podle patic, přičemž doba trvání výroby těchto řad je stále kratší. Patice se označují často podle počtu [[pin]]ů nebo kódovým označením, dnes jsou na trhu například:

* [[Socket 462]] (Socket A, [[AMD]] Athlon, Duron, výběhový)
* [[Socket 478]] (Intel Pentium III, Pentium 4 (Northwood), Celeron Pentium 4, výběhový)
* [[Socket 479]] (Intel, původně pro mobily, výběhový)
* [[Socket 604]] (Intel pro [[server]]y, výběhový)
* [[Socket 754]] (AMD, výběhový)
* [[Socket 771]] (Intel pro servery)
* [[Socket 775]] (Intel)
* [[Socket 939]] (AMD, výběhový)
* [[Socket 940]] (AMD pro servery, výběhový)
* [[Socket AM2]] (AMD, aktuální se širokou podporou)
* [[Socket F]] (AMD pro servery)

Nové procesory AMD mají do vlastního procesoru integrován [[řadič operační paměti]], proto mají větší počet pinů.

Nejvíce zákazníky sledovaným parametrem je frekvence procesoru, která je významným faktorem jeho výkonu. Vzhledem k odlišné konstrukci výpočetních jednotek procesorů a vnitřní paměti se obtížně porovnávají výkony [[konkurence|konkurenčních]] procesorů [[AMD]] a Intel podle jejich [[frekvence]]. Navíc v současné době vyrábějí oba největší výrobci jedno- i dvoujádrové procesory s poměrně velkým rozpětím frekvence. Důležitým faktorem celkového výkonu procesoru je tedy nyní i velikost [[Cache (procesor)|vyrovnávací paměti procesoru]], která se označuje cache. Ta bývá několikaúrovňová, cache s nejrychlejším přístupem má nyní velikost 32-64 [[Byte#Kilobyte|kB]] na jádro (Level 1 cache), další úroveň má nyní 256-2048 kB na jádro (Level 2 cache), u nejmodernějších procesorů je Level 2 cache pro obě jádra společná. Na výkon procesoru má vliv i frekvence sběrnice ([[Front Side Bus]]), kterou komunikuje procesor se zbytkem počítače prostřednictvím tak zvaného [[chipset]]u. Výrobci nabízejí své prakticky identické procesory v různých typových řadách s různou dostupnou velikostí Level 2 cache a i různou frekvencí FSB.

== Významné architektury procesorů ==

=== Architektury mikropočítačů a osobních počítačů ===
* Intel: [[x86]]
* [[AMD]]: [[x86-64]]
* [[Motorola]]: [[Motorola 6800|6800]], [[Motorola 6809|6809]] a [[68k|68000]]
* [[MOS Technology]] [[MOS Technology 6502|6502]]
* [[Zilog]] [[Z80]]
* IBM a později [[AIM alliance]]: [[PowerPC]]

=== Architektury mikročipů ===
* [[PowerPC 440]] firmy IBM
* [[Intel 8051|8051]]
* [[Atmel]] [[AVR]]
* [[PIC]] firmy [[Microchip]]
* [[ARM]]

=== Architektury procesorů pracovních stanic a serverů ===
* [[SPARC]] firmy Sun Microsystems
* [[IBM POWER|POWER]] firmy IBM
* [[Architektura MIPS]] od [[MIPS Computer Systems Inc.]] a její [[instrukční sada]] je nosnou částí knihy [[David A. Patterson|Davida A. Pattersona]] a [[John L. Hennessy|Johna L. Hennessyho]] ''Computer Organization and Design'' ISBN 1-55860-428-6 [[1998]] (2. vydání)
* [[PA-RISC]] od [[Hewlett-Packard|HP]]
* [[DEC Alpha|Alpha]] od [[Digital Equipment Corporation|DEC]]
* [[ARM Ltd|Advanced RISC Machines]] (původně [[Acorn Computers Ltd|Acorn]]) architektury [[Architektura ARM|ARM]] a [[StrongARM]]/[[XScale]]
* [[Leon (mikroprocesor)|Procesor LEON2]]

=== Malé/střední/velké architektury procesorů ===
* [[System/360]] od IBM
* [[PDP-11]] od [[Digital Equipment Corporation|DEC]] a jeho následníci, architektura [[VAX]]
* [[SuperH]] od SuperH
* [[UNIVAC série 1100/2200]] (momentálně používaná v počítačích ClearPath IX od [[Unisys Corporation|Unisysu]])
* [[AP-101]] – počítač raketoplánu

== Nadcházející architektury procesorů ==
* [[Cell (mikroprocesor)|Cell]] od IBM (Sony/IBM/Toshiba)

== Historicky významné procesory ==
* [[EDSAC]] – první praktický počítač s uloženým programem
* [[Navigační počítač Apollo]] použitý při [[Program Apollo|letech na měsíc]]
* [[Architektura MIPS|MIPS]] R4000 – první 64-bitový mikroprocesor
* [[Intel 4004]] – první komerčně dostupný mikroprocesor

== Historie mikroprocesorů ==
* [[1971]] – [[Intel 4004]] – první mikroprocesor - čtyřbitový
* [[1972]] – [[Intel 8008]] – osmibitový mikroprocesor
* [[1974]] – [[Intel 8080]] – osmibitový mikroprocesor, který se stal základem prvních osmibitových osobních počítačů
* [[1975]] – [[MOS Technology 6502]] – osmibitový mikroprocesor, montovaný do [[Apple II]], [[Commodore 64]] a [[Atari]]
* [[1975]] – [[Motorola 6800]] – první procesor firmy [[Motorola]]
* [[1975]] – [[AMD]] nastupuje na trh s řadou [[AMD Am2900|Am2900]]
* [[1976]] – [[TI TMS 9900]] – 16bitový mikroprocesor
* [[1976]] – [[Zilog Z80]] – 8bitový mikroprocesor, s rozšířenou instrukční sadou Intel 8080, frekvence až 10 [[Hertz|MHz]]
* [[1978]] – [[Intel 8086]] – 16bitový mikroprocesor, první z [[X86|architektury x86]]
* [[1978]] – [[Intel 8088]] – 16bitový mikroprocesor s osmibitovou sběrnicí, který byl použit v prvním [[x86|IBM PC]] v roce 1981
* [[1979]] – [[Motorola 68000]] – 32/16bitový mikroprocesor
* [[1978]] – [[Zilog Z8000]] – 16bitový mikroprocesor
* [[1980]] – [[IBM 801]] – 24bitový experimentální procesor s revoluční [[RISC]] architekturou dosahující vynikajícího výkonu
* [[1982]] – [[Intel 80286]] – 16bitový mikroprocesor (měl 134 000 [[tranzistor]]ů)
* [[1985]] – [[Intel 80386]] – 32bitový mikroprocesor (měl 275 000 [[tranzistor]]ů)
* [[1986]] – [[Acorn ARM]] – 32bitový [[RISC]] mikroprocesor z Advanced RISC Machine byl použit i v domácích počítačích
* [[1989]] – [[Intel 80486]] – 32bitový mikroprocesor s integrovaným matematickým koprocesorem a 8 KB cache paměti
* [[1989]] – [[Sun SPARC]] – 32bitový [[RISC]] mikroprocesor, z Scalable (původně [[Sun Microsystems|Sun]] Processor ARChitecture)
* [[1992]] – [[DEC Alpha]] – 64bitový [[RISC]] mikroprocesor
* [[1993]] – [[Pentium|Intel Pentium]] – 32bitový mikroprocesor nové generace (měl 3,3 miliónu [[tranzistor]]ů)
* [[1995]] – [[Pentium Pro|Intel Pentium Pro]] – 32bitový mikroprocesor nové generace pro servery a pracovní stanice (měl 5,5 milionu [[tranzistor]]ů)
* [[1995]] – [[Sun UltraSPARC]] – 64bitový [[RISC]] mikroprocesor
* [[1997]] – [[Pentium II|Intel Pentium II]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s multimediální sadou instrukcí [[MMX]] (měl 7,5 milionu [[tranzistor]]ů)
* [[1997]] – [[Sun picoJava]] – mikroprocesor pro zpracování [[Java]] bytekódu
* [[1998]] – [[AMD K6-2]] – 32bitový mikroprocesor s novou multimediální sadou instrukcí [[3DNow!]] (měl 9,3 milionu [[tranzistor]]ů)
* [[1999]] – [[Celeron|Intel Celeron]] – 32bitový mikroprocesor odvozený původně od [[Pentium II|Intel Pentium II]] pro nejlevnější PC
* [[1999]] – [[Pentium III|Intel Pentium III]] – 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí SIMD (měl 9,5 milionu [[tranzistor]]ů)
* [[2000]] – [[Pentium 4|Intel Pentium 4]] – 32bitový mikroprocesor s řadou technologií orientovaných na dosažení vysoké frekvence
* [[2001]] – [[Itanium|Intel Itanium]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro servery
* [[2003]] – [[Athlon 64|AMD Athlon 64]] – 64bitový mikroprocesor nové generace pro desktopy s instrukční sadou AMD64, zpětně kompatibilní s x86
* [[2006]] – [[Core]] - 64bitová architektura, na které jsou postaveny procesory [[Core Duo]], [[Core 2 Duo]], [[Core Solo]], [[Core 2 Quad]]
* [[2007]] – [[AMD]] uvádí novou řadu procesorů [[AMD Phenom|Phenom]]

== Externí odkazy ==
* [http://computer.howstuffworks.com/microprocessor.htm How Microprocessors Work (anglicky)]

{{Commonscat|Microprocessors}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Procesory]]