http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Proletkult 2026-06-19T19:25:21Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Proletkult&diff=321941&oldid=prev 2013-09-19T07:54:30Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 19. 9. 2013, 07:54</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Proletkult&diff=321940&oldid=prev 2009-05-12T15:28:37Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Proletkult''' ([[akronym]] z proletářská kultura, {{Cizojazyčně|ru|пролетарская культура}}) bylo kulturní komunistické hnutí usilující o rozvoj kultury a umění s orientací na [[proletariát]]. Hnutí působilo v carském [[Rusko|Rusku]] a později na celém území [[SSSR]] (a velmi okrajově i v [[Mongolsko|Mongolsku]] a [[Tanna Tuva|Tuvanské lidové republice]]). Po vítězství [[Bolševismus|bolševismu]] jeho význam dramaticky narostl, avšak v polovině dvacátých let vinou vnitřních rozporů a politických okolností prakticky zaniklo. Nezanedbatelný vliv mělo uskupení i v zahraničí.<br /> <br /> == Hnutí mezi léty 1906 a 1917 ==<br /> <br /> Sociální demokrat a od roku 1903 bolševik [[Bogdanov]] pracoval na &quot;supervědě&quot; [[tektologie|tektologii]], ve které kombinoval myšlenky [[Karel Marx|Marxe]] a [[Saint-Simon]]a, kteří však podle Bogdanova hrubě zanedbával nezbytnost vytvoření nového pozitivního všelidového umění a kultury.<br /> <br /> Na základě tohoto přesvědčení založil v roce 1906 hnutí Proletkult, k němuž se později připojovali další intelektuálové, umělci a vizionáři. Hnutí však mělo do pádu cara jen malý vliv.<br /> <br /> Složení sympatizantů hnutí však již anticipovalo budoucí názorový konflikt mezi:<br /> <br /> *utopistickými umělci hledající radikální inovace (ideově spříznění se [[suprematismus|suprematismem]] a [[konstruktivismus|konstruktivismem]]), <br /> *pragmatiky orientovaní na demokratizaci kultury (zpřístupnění masám) a konkrétní řešení zlepšující podmínky proletariátu,<br /> *názorově nevyzrálými nebo nevyhraněnými.<br /> <br /> == Hnutí po roce 1917 ==<br /> <br /> V době revoluční a porevoluční politické nestability se Proletkult věnoval propagandistické a osvětové činnosti. Vzhledem k situaci (například úrovni gramotnosti) především produkoval plakáty a organizoval divadelní vystoupení, v nichž populární formou seznamoval veřejnost se svými ideály. <br /> <br /> Po překonání [[anomie]] se objevily vlivní kritici Proletkultu, kteří se domnívali, že proletářská kultura by měla vznikat &quot;ze zdola&quot;. Rovněž [[Lenin]] nebyl hnutí příliš nakloněn, protože nezapadalo do jeho [[NEP|nové ekonomické politiky]]. Rovněž konflikt v hnutí se prohloubil (například ve sporech okolo neužitečné monstrózní [[Tatlin|Tatlinově]] [[Věž třetí internacionály|Věži třetí internacionály]]). Nakonec pozdější velké budovatelské projekty (například [[Magnitogorsk]]) často realizovali zahraniční umělci, především němečtí levicový architekti a urbanisté, protože domácí umělci zabředávali v nepraktických diskuzích o urbanizačních a deurbanizačních teoriích, o způsobech nastolení souladu prostorového uspořádání pracovních, rekreačních a obytných zón s komunistickým životním stylem...<br /> <br /> Neustále teoretické diskuse umělců spojených s Proletkultem zakládaly podezření z politické nespolehlivosti. Tyto okolnosti přispěli k etablování části bývalých proburžoazních elit (například realizování Leninova mausolea Ščusevem). Po opuštění NEPu a nástupu Stalina došlo prakticky k zániku sovětské avantgardy a Proletkultu.<br /> <br /> == Reference ==<br /> * Moderní architektura, kritické dějiny, Kenneth Frampton, Academia, Praha 2004<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Umělecké směry]]<br /> [[Kategorie:Sovětská kultura]]</div>

Sysop