Prostějov - Historie editací

Sysop: + Předvolání za „negativní obsah vůči vládě“. Občanka má potíže. Rajchl se vložil. Je toho víc !

2024-09-02T08:06:35Z

+ Předvolání za „negativní obsah vůči vládě“. Občanka má potíže. Rajchl se vložil. Je toho víc !

← Starší verze		Verze z 2. 9. 2024, 08:06
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| starosta = Ing. Jan Tesař		\| starosta = Ing. Jan Tesař
	\| loc-map =		\| loc-map =
-	}}	+	}}'''Prostějov''' ([[němčina\|německy]] ''Proßnitz'') je [[Okres Prostějov\|okresní]] [[město]] v [[Olomoucký kraj\|Olomouckém kraji]]. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel. Nachází se na západním okraji úrodné roviny [[Haná\|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval\|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny]].
-	'''Prostějov''' ([[němčina\|německy]] ''Proßnitz'') je [[Okres Prostějov\|okresní]] [[město]] v [[Olomoucký kraj\|Olomouckém kraji]]. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel. Nachází se na západním okraji úrodné roviny [[Haná\|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval\|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny~~]]. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže~~]].	+

-	Historické jádro města je od roku [[1990]] [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]].	+	Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]]. Historické jádro města je od roku [[1990]] [[městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]].
		+	* Ke dni 1. 1. 2024 zde žilo '''43 563''' obyvatel.

	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:Prostejov 1903.jpg\|thumb\|~~left~~\|Prostějovský zámek v roce [[1903]]]]	+	[[Soubor:Prostejov 1903.jpg\|thumb\|220px\|Prostějovský zámek v roce [[1903]]]]
-	První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové\|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi [[brána\|branami]] s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance\|renesanční]] radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem [[Lichtenštejnové\|Lichtenštejnů]], což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 [[Tiskárna (podnik)\|tiskárnou]] Kašpara Aorga vytištěna první [[kniha]] na [[Morava\|Moravě]]. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť [[radnice]], [[škola]] i [[kostel]]. Poté začíná město dostávat [[baroko\|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká [[konfekce\|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen [[železnice\|železnicí]] s [[Brno\|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)\|historismu]] a [[secese]].	+	První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové\|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi [[brána\|branami]] s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance\|renesanční]] radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem [[Lichtenštejnové\|Lichtenštejnů]], což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 [[Tiskárna (podnik)\|tiskárnou]] Kašpara Aorga vytištěna první [[kniha]] na [[Morava\|Moravě]]. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť [[radnice]], [[škola]] i [[kostel]]. Poté začíná město dostávat [[baroko\|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká [[konfekce\|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen [[železnice\|železnicí]] s [[Brno\|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)\|historismu]] a [[secese]].

-	[[Soubor:Bašta (Prostějov- czech republic).jpg~~\|left~~\|thumb\|městské hradby s [[Bašta\|baštou]], v pozadí je Národní dům]]	+	[[Soubor:Bašta (Prostějov- czech republic).jpg\|thumb\|220px\|městské hradby s [[Bašta\|baštou]], v pozadí je Národní dům]]
	K dochovaným památkám patří [[bašta]] z 15. století a [[Renesance\|renesanční]] radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako [[muzeum]]. Dominantou města je nová radnice z roku [[1914]] s věží vysokou 66 metrů a [[orloj]]em. V Prostějově se narodil významný český vědec [[Otto Wichterle]], gotický stavitel [[Matěj Rejsek]], filozof Edmund Husserl, malíř [[Alois Fišárek]] a básník [[Jiří Wolker]]. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny [[Katolická moderna#Karel Dostál-Lutinov (1871-1923)\|Karel Dostál-Lutinov]].		K dochovaným památkám patří [[bašta]] z 15. století a [[Renesance\|renesanční]] radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako [[muzeum]]. Dominantou města je nová radnice z roku [[1914]] s věží vysokou 66 metrů a [[orloj]]em. V Prostějově se narodil významný český vědec [[Otto Wichterle]], gotický stavitel [[Matěj Rejsek]], filozof Edmund Husserl, malíř [[Alois Fišárek]] a básník [[Jiří Wolker]]. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny [[Katolická moderna#Karel Dostál-Lutinov (1871-1923)\|Karel Dostál-Lutinov]].

Řádka 59:		Řádka 59:
	''Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.''		''Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.''
	== Historické památky ==		== Historické památky ==
-	[[Soubor:Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg\|thumb\|socha [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Tomáše Garrigua Masaryka]]]]	+	[[Soubor:Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg\|thumb\|220px\|socha [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Tomáše Garrigua Masaryka]]]]
	Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T.G.Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a [[orloj]]em, další dominantou je [[baroko\|barokní]] [[morový sloup]] se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá [[domovní zmanení]], z nichž některá se dochovala dodnes.		Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T.G.Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a [[orloj]]em, další dominantou je [[baroko\|barokní]] [[morový sloup]] se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá [[domovní zmanení]], z nichž některá se dochovala dodnes.
	* '''[[Národní dům (Prostějov)\|Národní dům]]''' <ref>http://www.narodni-dum.info</ref> ve stylu české [[secese]] od architekta [[Jan Kotěra\|Jana Kotěry]] z let [[1905]]-[[1907]]. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo <ref>http://www.divadlo.prostejov.cz/</ref>, restauraci a kavárnu. Architek sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimojiné také malíři [[František Kysela]] a [[Karel Petr]] a sochař [[Stanislav Sucharda]]. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.		* '''[[Národní dům (Prostějov)\|Národní dům]]''' <ref>http://www.narodni-dum.info</ref> ve stylu české [[secese]] od architekta [[Jan Kotěra\|Jana Kotěry]] z let [[1905]]-[[1907]]. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo <ref>http://www.divadlo.prostejov.cz/</ref>, restauraci a kavárnu. Architek sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimojiné také malíři [[František Kysela]] a [[Karel Petr]] a sochař [[Stanislav Sucharda]]. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.
Řádka 177:		Řádka 177:
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.~~mestopv~~.cz Oficiální stránky města Prostějov]	+	* [https://www.prostejov.eu/ Oficiální stránky města Prostějov]
-	* [~~http~~://www.~~czso~~.cz/~~lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:589250 Vybrané statistické údaje z roku 2003 (Český statistický úřad)~~]	+	* [https://www.virtualtravel.cz/prostejov Virtuální prohlídka města Prostějov]
-	* ~~http~~://www.~~klubduha~~.cz/~~hanackeslavnosti~~/ - ~~tradiční hanácké slavnosti~~	+	* [https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Predvolani-za-negativni-obsah-vuci-vlade-Obcanka-ma-potize-Rajchl-se-vlozil-Je-toho-vic-760914 Parlamentní Listy.cz – Předvolání za „negativní obsah vůči vládě“. Občanka má potíže. Rajchl se vložil. Je toho víc...]


	{{Flickr\|Prostějov}}{{Commonscat\|Prostějov}}{{Město Prostějov}}{{Okres Prostějov}}{{Článek z Wikipedie}}		{{Flickr\|Prostějov}}{{Commonscat\|Prostějov}}{{Město Prostějov}}{{Okres Prostějov}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:Prostějov]]	+	[[Kategorie:Prostějov\| ]]
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]
	[[Kategorie:Haná]]		[[Kategorie:Haná]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-08-17T22:46:44Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 17. 8. 2015, 22:46
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| loc-map =		\| loc-map =
	}}		}}
-
	'''Prostějov''' ([[němčina\|německy]] ''Proßnitz'') je [[Okres Prostějov\|okresní]] [[město]] v [[Olomoucký kraj\|Olomouckém kraji]]. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel. Nachází se na západním okraji úrodné roviny [[Haná\|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval\|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny]]. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]].		'''Prostějov''' ([[němčina\|německy]] ''Proßnitz'') je [[Okres Prostějov\|okresní]] [[město]] v [[Olomoucký kraj\|Olomouckém kraji]]. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel. Nachází se na západním okraji úrodné roviny [[Haná\|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval\|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny]]. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]].

Řádka 38:		Řádka 37:
	== Historie ==		== Historie ==
	[[Soubor:Prostejov 1903.jpg\|thumb\|left\|Prostějovský zámek v roce [[1903]]]]		[[Soubor:Prostejov 1903.jpg\|thumb\|left\|Prostějovský zámek v roce [[1903]]]]
-	První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky ~~[[Páni z Kravař\|~~pánům z Kravař]] právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V ~~[[husité\|~~husitském]] období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové\|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi [[brána\|branami]] s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance\|renesanční]] radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem [[Lichtenštejnové\|Lichtenštejnů]], což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 [[Tiskárna (podnik)\|tiskárnou]] ~~[[Kašpar Aorg\|~~Kašpara Aorga]] vytištěna první [[kniha]] na [[Morava\|Moravě]]. Během ~~[[třicetiletá válka\|~~Třicetileté války]] došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť [[radnice]], [[škola]] i [[kostel]]. Poté začíná město dostávat [[baroko\|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká [[konfekce\|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen [[železnice\|železnicí]] s [[Brno\|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)\|historismu]] a [[secese]].	+	První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové\|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi [[brána\|branami]] s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance\|renesanční]] radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem [[Lichtenštejnové\|Lichtenštejnů]], což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 [[Tiskárna (podnik)\|tiskárnou]] Kašpara Aorga vytištěna první [[kniha]] na [[Morava\|Moravě]]. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť [[radnice]], [[škola]] i [[kostel]]. Poté začíná město dostávat [[baroko\|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká [[konfekce\|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen [[železnice\|železnicí]] s [[Brno\|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)\|historismu]] a [[secese]].

	[[Soubor:Bašta (Prostějov- czech republic).jpg\|left\|thumb\|městské hradby s [[Bašta\|baštou]], v pozadí je Národní dům]]		[[Soubor:Bašta (Prostějov- czech republic).jpg\|left\|thumb\|městské hradby s [[Bašta\|baštou]], v pozadí je Národní dům]]
Řádka 46:		Řádka 45:

	=== Židé v Prostějově ===		=== Židé v Prostějově ===
-	V Prostějově se nacházela významná [[Židé\|židovská]] komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Miller\|jméno=Michael Laurence\|odkaz na autora=Michael Laurence Miller\|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry\|vydání=\|místo=New York\|vydavatel=Columbia University\|rok=2004\|isbn=\|poznámka=\|strany=57\|jazyk=}}</ref> Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: [[Geršon Aškenazi]] (asi 1650), [[Meir Eisenstadt]] (asi 1700); [[Nehemias Trebitsch]] (1825–1830), [[Löw Schwab]] (1830–1836), [[Hirsch Fassel]] (1836–1853), [[Adolf Schmiedl]] (1853–1869) a [[Emil Hoff (rabín)\|Emil Hoff]] (1870–1897).<ref>{{Citace elektronické monografie\|korporace=Jewish Encyclopedia\|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia\|titul=	+	V Prostějově se nacházela významná [[Židé\|židovská]] komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Miller\|jméno=Michael Laurence\|odkaz na autora=Michael Laurence Miller\|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry\|vydání=\|místo=New York\|vydavatel=Columbia University\|rok=2004\|isbn=\|poznámka=\|strany=57\|jazyk=}}</ref> Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: Geršon Aškenazi (asi 1650), Meir Eisenstadt (asi 1700); Nehemias Trebitsch (1825–1830), Löw Schwab (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), Adolf Schmiedl (1853–1869) a [[Emil Hoff (rabín)\|Emil Hoff]] (1870–1897).<ref>{{Citace elektronické monografie\|korporace=Jewish Encyclopedia\|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia\|titul=
	Prossnitz\|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=559&letter=P\|datum vydání=1901\|datum přístupu=2010-01-04\|vydavatel=\|jazyk=anglicky}}</ref>		Prossnitz\|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=559&letter=P\|datum vydání=1901\|datum přístupu=2010-01-04\|vydavatel=\|jazyk=anglicky}}</ref>

Řádka 78:		Řádka 77:
	* '''Kostel sv. Cyrila a Metoděje'''		* '''Kostel sv. Cyrila a Metoděje'''
	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Mariansky morovy sloup v Prostejove.JPG\|Mariánský sloup	+	File:Mariansky morovy sloup v Prostejove.JPG\|Mariánský sloup
-	~~Image~~:Divadlo (Prostějov- czech republic).jpg\|Národní dům (městské divadlo)	+	File:Divadlo (Prostějov- czech republic).jpg\|Národní dům (městské divadlo)
-	~~Image~~:~~Prostějovské muzeum (Prostějov- czech republic)~~.jpg\|~~Stará radnice je dnes prostějovské muzeum~~	+	File:Kostel povyseni sv krize.jpg\|Kostel Povýšení svatého kříže
-	~~Image~~:~~Farní kostel (~~Prostějov~~- czech republic)~~.~~JPG~~\|Kostel ~~Povýšení svatého kříže~~	+	File:Kostel svatých Petra a Pavla - pohled zezadu, Prostějov.jpg\|Kostel svatých Petra a Pavla
	</gallery>		</gallery>
	=== Významné domy ===		=== Významné domy ===
Řádka 166:		Řádka 165:

	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Borlänge]], [[Švédsko]]	+	* {{flagicon\|Švédsko}} [[Borlänge]], [[Švédsko]]
-	* [[Środa Wielkopolska]], [[Polsko]]	+	* {{flagicon\|Polsko}} [[Środa Wielkopolska]], [[Polsko]]
-	* [[Hoyerswerda]], [[Německo]]	+	* {{flagicon\|Německo}} [[Hoyerswerda]], [[Německo]]
-	* [[Vysoké Tatry (město)\|Vysoké Tatry]], [[Slovensko]]	+	* {{flagicon\|Slovensko}} [[Vysoké Tatry (město)\|Vysoké Tatry]], [[Slovensko]]
-	* [[St. Pölten]], [[Rakousko]]	+	* {{flagicon\|Rakousko}} [[St. Pölten]], [[Rakousko]]

	=== Související články ===		=== Související články ===
Řádka 183:		Řádka 182:


-	{{Commonscat\|Prostějov}}{{Město Prostějov}}{{Okres Prostějov}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Prostějov}}{{Commonscat\|Prostějov}}{{Město Prostějov}}{{Okres Prostějov}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Prostějov]]		[[Kategorie:Prostějov]]
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-18T09:39:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 9. 2013, 09:39

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-10T15:57:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| foto=Image:Radnice (Prostějov- czech republic).jpg
| popisek.foto = nová radnice
| název=Prostějov
| znak=Image:Prostejov CoA CZ.png
| vlajka=Soubor:Prostejov_prapor.png
| status=město
| NUTS5=CZ0713 589250
| NUTS4=CZ0713
| NUTS3=CZ071
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| okres = Prostějov
| ob.roz.půs = Prostějov
| pov.ob = Prostějov
| země = [[Morava]]
| nad.výš = 223
| výměra = 39,04
| obyvatelé = 46 023
| obyv.datum = 11. 12. 2009<ref name="MVČR">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/prost/index.html|datum vydání=2009-12-11|datum přístupu=2010-01-04|jazyk=}}</ref>
| zem.šíř = 49° 28' 20" s. š.
| zem.dél = 17° 06' 38" v. d. 
| PSČ = 796 01
| početč = 7
| početk = 8
| početzsj = 37
| adresa = Městský úřad Prostějov<br />nám T. G. Masaryka 12-14<br />796 01 Prostějov
| web = www.mestopv.cz/
| úř.web = www.mestopv.cz/
| email = posta@mestopv.cz
| starosta = Ing. Jan Tesař
| loc-map =
}}

'''Prostějov''' ([[němčina|německy]] ''Proßnitz'') je [[Okres Prostějov|okresní]] [[město]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel. Nachází se na západním okraji úrodné roviny [[Haná|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]].

Historické jádro města je od roku [[1990]] [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].

== Historie ==
[[Soubor:Prostejov 1903.jpg|thumb|left|Prostějovský zámek v roce [[1903]]]]
První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky [[Páni z Kravař|pánům z Kravař]] právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V [[husité|husitském]] období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi [[brána|branami]] s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance|renesanční]] radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 [[Tiskárna (podnik)|tiskárnou]] [[Kašpar Aorg|Kašpara Aorga]] vytištěna první [[kniha]] na [[Morava|Moravě]]. Během [[třicetiletá válka|Třicetileté války]] došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť [[radnice]], [[škola]] i [[kostel]]. Poté začíná město dostávat [[baroko|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká [[konfekce|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen [[železnice|železnicí]] s [[Brno|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)|historismu]] a [[secese]].

[[Soubor:Bašta (Prostějov- czech republic).jpg|left|thumb|městské hradby s [[Bašta|baštou]], v pozadí je Národní dům]]
K dochovaným památkám patří [[bašta]] z 15. století a [[Renesance|renesanční]] radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako [[muzeum]]. Dominantou města je nová radnice z roku [[1914]] s věží vysokou 66 metrů a [[orloj]]em. V Prostějově se narodil významný český vědec [[Otto Wichterle]], gotický stavitel [[Matěj Rejsek]], filozof Edmund Husserl, malíř [[Alois Fišárek]] a básník [[Jiří Wolker]]. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny [[Katolická moderna#Karel Dostál-Lutinov (1871-1923)|Karel Dostál-Lutinov]].

V Prostějově je v současné době významný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl.

=== Židé v Prostějově ===
V Prostějově se nacházela významná [[Židé|židovská]] komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|vydání=|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|isbn=|poznámka=|strany=57|jazyk=}}</ref> Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: [[Geršon Aškenazi]] (asi 1650), [[Meir Eisenstadt]] (asi 1700); [[Nehemias Trebitsch]] (1825–1830), [[Löw Schwab]] (1830–1836), [[Hirsch Fassel]] (1836–1853), [[Adolf Schmiedl]] (1853–1869) a [[Emil Hoff (rabín)|Emil Hoff]] (1870–1897).<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Jewish Encyclopedia|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia|titul=
Prossnitz|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=559&letter=P|datum vydání=1901|datum přístupu=2010-01-04|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref>

== Počet obyvatel ==
* 2. října 2006 – 46 436 obyvatel
* 11. února 2008 – 46 278 obyvatel
* 31. prosince 2008 – 45 378 obyvatel<ref>http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab=MOS+ZV01&pro_4382338=589250&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp</ref>
* 11. prosince 2009 – 46 023 obyvatel

== Městské symboly ==
[http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=250 Městská vyhláška č. 18/1994] (zrušená [http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=3535 vyhláškou č. 5/2006]) popisuje městský prapor a znak takto:
''Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.''
''Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.''
== Historické památky ==
[[Soubor:Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg|thumb|socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]]]
Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T.G.Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a [[orloj]]em, další dominantou je [[baroko|barokní]] [[morový sloup]] se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá [[domovní zmanení]], z nichž některá se dochovala dodnes.
* '''[[Národní dům (Prostějov)|Národní dům]]''' <ref>http://www.narodni-dum.info</ref> ve stylu české [[secese]] od architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] z let [[1905]]-[[1907]]. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo <ref>http://www.divadlo.prostejov.cz/</ref>, restauraci a kavárnu. Architek sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimojiné také malíři [[František Kysela]] a [[Karel Petr]] a sochař [[Stanislav Sucharda]]. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.
* '''Nová radnice''' - sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909-1914 podle projektu profesora [[Karel Hugo Kepka|Karla Huga Kepky]], s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno.
* '''Stará radnice''' je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně [[Giovanni Pietro Tencalla]]. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou [[atika (architektura)|atikou]]. Atika byla obnovena roku 1924.
* '''[[Zámek Prostějov]]''' - pseudorenesanční [[sgrafita]] vytvořili 1900-1901 [[Jano Köhler]], Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
* '''Městské hradby''' s baštou
* '''Špalíček''' - bývalé židovské [[ghetto]]
* '''Masarykova škola'''
* '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]''' se sochou Panny Marie
* '''Socha Panny Marie Karlovské'''
=== Církevní stavby ===
* '''[[Kostel Povýšení svatého kříže (Prostějov)|Kostel Povýšení svatého kříže]]''' s kaplí začali stavět augustiniáni roku 1391. Za husitských válek vypálen. Od 20. let 16. století je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech 1522-1535. Roku 1697 vyhořel a následně byla znovuzaklenuta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech 1725-1726 byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovupřestavěn v letech 1856-1888, přičemž roku 1893 byla novobarokně přestavěna věž.
* '''Klášter milosrdných bratří''' je z let 1733-1756. Interiéry jsou vyzdobeny cennými [[freska]]mi malíře F. A. Sebastiniho. Součástí komplexu byla i nemocnice a lékárna sloužící od roku 1736 dodnes.([[:Soubor:Kostel u Milosrdných.JPG|obrázek]])
* '''Husův sbor'''
* '''Kostel sv. Petra a Pavla''' s barokní [[kaple|kaplí]] sv. Lazara
* '''Kostel sv. Cyrila a Metoděje'''
<gallery>
Image:Mariansky morovy sloup v Prostejove.JPG|Mariánský sloup
Image:Divadlo (Prostějov- czech republic).jpg|Národní dům (městské divadlo)
Image:Prostějovské muzeum (Prostějov- czech republic).jpg|Stará radnice je dnes prostějovské muzeum
Image:Farní kostel (Prostějov- czech republic).JPG|Kostel Povýšení svatého kříže
</gallery>
=== Významné domy ===
[[Soubor:Vila of Josef Kovarik in Prostejov.jpg|thumb|Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č.5]]
* Vila Františka Kováříka na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910-1911 ve stylu [[wagneriánská moderna|wagneriánské moderny]], architekt: [[Emil Králík]], [[kulturní památka]], veřejnosti nepřístupné ([[:Image:Vila Františka Kováříka.JPG|obrázek]])<ref>http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarika</ref> <ref>http://www.hrady.cz/index.php?OID=4717</ref>
* Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1910-1911 ve stylu [[moderna|moderny]] a [[secese]], architekt: Emil Králík, kulturní památka <ref>http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarika</ref> <ref>http://www.hrady.cz/index.php?OID=5012</ref>
* Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932-1933, styl: [[funkcionalismus]], architekt: [[Eduard Žáček]]
* Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935-1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
* Vila Jana a Anastázie Neherových v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[Antonín Navrátil]]
* Multifunční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[František Kalivoda]]
* Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970-1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák
* Onšův dům - dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem
* Dům U zlaté studny
* Dům č.p. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb.
* Ábelův dům nám. T.G.Masaryka 8. Budova vznikla v roce 1850 spojením dvou prastarých domů
* Dům u sv. Antonína nám. T.G.Masaryka 22. Rodný dům básníka Jiřího Wolkera
== Slavní rodáci ==
[[Soubor:Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900.gif|thumb|Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900]]
* Vladimír Ambros ([[18. září]] 1890 -[[12. květen]] [[1956]]) — Prostějovský skladatel, dirigent a pedagog, jeden z předních představitelů brněnské skladatelské školy [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]]
* [[Jan Bažant]] ([[20. listopad]] 1881 - [[1966]]) — významný český stavitel a architekt
* [[Milena Dvorská]] ([[7. září]] [[1938]] - [[22. prosince]] [[2009]] [[Praha]]) — česká herečka
* [[Jan Filipec]] — [[Oradea|varadínský]] [[biskup]] v 15. století
* Edmund Husserl — rakouský filosof, zakladatel [[fenomenologie]]
* [[Vladimír Körner]] — český prozaik, scenárista a dramaturg
* [[Karel Nováček]] — český tenista
* [[Paulina Porizkova]] — herečka, modelka
* [[Jiří Wolker]] — český básník
* [[Otto Wichterle]] — československý chemik, vynálezce [[kontaktní čočky|kontaktních čoček]]
* [[Pavlína Tichá]] ([[24. srpen]] [[1984]]) — juniorská mistryně republiky v tenisu, trenérka
* [http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=327 Osobnosti města na oficiálních stránkách města Prostějov]
== Sochy a pomníky ==
[[Soubor:Rodny dum Jiriho Wolkera.JPG|thumb|rodný dům [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]] s jeho bustou]]
* Karel Havlíček Borovský - socha ([[:Image:Karel_Havlicek_Borovsky_statue_in_Prostejov.jpg|obrázek]])
* Edmund Husserl - pamětní deska ([[:Soubor:Edmund Husserl.jpg|obrázek]])
* [[František Krumlovský]] - pamětní deska <ref>http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm</ref>
* [[Tomáš Garrigue Masaryk]] - socha
* František Palacký - busta
* [[Matěj Rejsek]] - pamětní deska ([[:Image:Matej Rejsek plaque.jpg|obrázek]], [[:Image:Matěj Rejsek plaque detail.jpg|detail desky]])
* Bedřich Smetana - socha ([[:Image:Bedřich Smetana - socha.jpg|obrázek]])
* [[Karel Vojáček]] - busta ([[:Image:Karel Vojáček.jpg|obrázek]])
* [[Jiří Wolker]] - socha ([[:Image:Jiri Wolker statue in Prostejov.jpg|obrázek]]), busta na rodném domě ([[:Image:Jiri Wolker bust in Prostejov.jpg|obrázek]])
* Pomník manželů Karla a Karly Vojáčkových
* Pomník ''Jeden z nás''
* Pomník ''Padlých hrdinů'' - ([[:Image:Pomník Padlých hrdinů.JPG|obrázek]])
* Spaniův [[obelisk]]
* Parní [[lokomotiva 310.1]]27 na podstavci u hlavního vlakového nádraží
== Školství ==
* [[Střední odborná škola podnikání a obchodu]]
* [[Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově]]
* [[Gymnázium Jiřího Wolkera]]
* [http://www.rg.prostejov.cz/ Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova]
* [[Masarykova škola]]
== Sport ==
Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Dříve šlo především o fotbal a hokej. V současné době jde především o volejbal a basketbal, hrající pod patronací společnosti TK Plus.
Nejstarší sportovní oddíly vznikaly ve městě již na počátku dvacátého století. Nejvýznamnějším z nich byl Sportovní Klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví a také v té době nejpopulárnější sport ve městě - fotbal.
Klub SK Prostějov (jehož následovníkem je dnešní 1. SK Prostějov) působil ve třicátých letech dvacátého století a v sezóně 1945/46 v nejvyšší profesionální fotbalové lize tehdejšího Československa, v období let 1939 až 1943 pak v Protektorátní, tzv. "Česko-moravské lize".
SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním Středoevropském poháru (Mitropa - Cup). Který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu Admiry Wien 0:4,nebo vyrovnané zápasy s curyšským Grasshoppers) a lákal do hlediště stadionu ve Sportovní ulici desetitisícové návštěvy.
V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Rudá Hvězda atd. I přes tyto historická fakta dnes v Prostějově fotbal prožívá období klinické smrti. Tradiční oddíly zanikly, nebo byla jejich činnost zredukována (1. SK Prostějov). V nižších soutěžích působí týmy z příměstských částí města, nebo dříve málo významný oddíl TJ Haná Prostějov.
* [[HK Jestřábi Prostějov]]
* [[1. SK Prostějov]]
* VK Prostějov
* [[BK Prostějov]]

== Instituce a organizace sídlící v Prostějově ==
[[Soubor:Hvězdárna.JPG|right|thumb|Lidová hvězdárna v Prostějově]]
* [[Lidová hvězdárna v Prostějově]] vybudovaná v letech 1955-1962 v Kolářových sadech <ref>http://www.hvezdarnapv.cz/</ref>
* Městské divadlo v Prostějově
* Kino Metro 70
* Profesionální hasičský záchraný sbor města Prostějova a Olomouckého kraje
* Vodní hospodářství: zásobování pitnou vodou a kanalizaci zajišťje Vodovody a kanalizace Prostějov, a. s.
* Elektřinu rozvádí E.ON ČR a. s.
* Zásobování plynem zajišťuje Jihomoravská plynárenská a. s.
* Svoz odpadů zajišťuje .A.S.A. Česká republika

== Místní části ==
* '''Prostějov'''
* [[Čechovice (Prostějov)|Čechovice]]
* [[Čechůvky]]
* [[Domamyslice]]
* [[Krasice]]
* [[Vrahovice]]
* [[Žešov]]
V roce 2006 se osamostatnila místní část [[Držovice]].

== Partnerská města ==
* [[Borlänge]], [[Švédsko]]
* [[Środa Wielkopolska]], [[Polsko]]
* [[Hoyerswerda]], [[Německo]]
* [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]], [[Slovensko]]
* [[St. Pölten]], [[Rakousko]]

=== Související články ===
* [[Městská autobusová doprava v Olomouckém kraji]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.mestopv.cz Oficiální stránky města Prostějov]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:589250 Vybrané statistické údaje z roku 2003 (Český statistický úřad)]
* http://www.klubduha.cz/hanackeslavnosti/ - tradiční hanácké slavnosti

{{Commonscat|Prostějov}}{{Město Prostějov}}{{Okres Prostějov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Haná]]
[[Kategorie:Okres Prostějov]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Prostějov]]