Sysop: + NEW

2024-09-23T09:40:58Z

+ NEW

Nová stránka

__NOTOC__
[[Soubor:Atom-struc.png|thumb|240px|Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony.]]
'''Protonové číslo''' (též '''atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol ''Z''''') označuje počet [[proton]]ů v [[Atomové jádro|jádru]] daného [[atom]]u nebo obecně v atomech daného [[Chemický prvek|prvku]].<ref>ČSN EN ISO 80000-10 Veličiny a jednotky - Část 10: Atomová a jaderná fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013</ref><ref>ČSN 01-1308 Veličiny a jednotky v atomové a jaderné fyzice. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1986 (starší, ale s podrobnějšími definicemi)</ref> Protonové číslo je pro daný prvek unikátní. V neutrálním atomu označuje protonové číslo také počet elektronů.

Protonové číslo určuje pozici chemického prvku v periodické tabulce prvků. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na [[Země|Zemi]]. Zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní [[izotop]]. Pro dosud neobjevený prvek se může používat [[Systematické názvosloví chemických prvků|systematický název prvku]] odvozený z latinského názvu protonového čísla (například unnilquadium pro prvek 104, nyní [[rutherfordium]]).

S protonovým číslem souvisejí tyto termíny:
[[Soubor:204_Isotopes_of_Hydrogen-01.jpg|thumb|280px|Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron, Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron, Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden neutron.]]
[[File:Element_identity.png|thumb|160px|''X'' - prvek, ''A'' - nukleonové číslo, ''Z'' - protonové číslo.]]
[[Neutronové číslo]] (''N'') – je počet neutronů v jádře atomu. Neutronovým číslem se liší různé izotopy jednoho prvku.
* [[Nukleonové číslo]] (''A'') – je celkový počet [[nukleon]]ů (tedy [[proton]]ů a [[neutron]]ů) v atomovém jádře daného nuklidu. Platí rovnice ''A=Z+N''. Nukleonové číslo se někdy nazývá hmotnostní číslo.
* [[Nuklid]] – látka složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo (tedy počet protonů a neutronů v jádře).
* [[Izotop]] – nuklidy stejného prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo.

== Označení protonového čísla ==
* Protonové číslo obvykle označujeme symbolem ''Z'' (například pro [[Uran (prvek)|uran]] platí ''Z''=92).
* Při zápisu daného prvku se protonové číslo zapisuje vlevo dolů před [[Symbol prvku|symbol (značku) prvku]] (například <sub>92</sub>U pro uran).
* Symbol ''Z'' pochází z německého - ''Zahl,'' česky ''- Číslo,'' které označovalo pořadí prvku v periodické tabulce.
* Protonová čísla se pohybují od 1 (vodík) do 118 (v roce 2020). Každé z těchto čísel označuje nyní známý prvek.

== Periodická tabulka prvků ==
=== Historie ===
Periodickou tabulku prvků poprvé publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev v 1869. Zařazení prvků do tabulky bylo určeno jím definovaným [[Periodický zákon|periodickým zákonem]]:<br />''Vlastnosti [[Chemický prvek|prvků]] jsou [[Periodická funkce|periodickou funkcí]] jejich [[Relativní atomová hmotnost|atomových hmotností]]. To znamená, že u prvků se pravidelně opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet [[Valenční elektron|valenčních elektronů]].''

Periodická tabulka byla tedy původně seřazena podle [[Relativní atomová hmotnost|atomové hmotnosti]] prvků, některé prvky se tak dostaly na špatné místo (například [[Jod|jód]] a [[tellur]] měly prohozená místa). Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími, neboť obsahují [[neutron]]y. Proto roku [[1913]] [[Henry Moseley]] opravil periodický zákon podle rostoucích atomových čísel. Objevil totiž závislost umístění prvku v periodické tabulce na jeho [[Rentgenové záření|rentgenovém]] [[Krystalografie|difrakčním spektru]].

Později se potvrdilo že atomové číslo závisí na [[Elektrický náboj|elektrickém náboji]] jádra, tedy počtu kladně nabitých protonů. A právě tento náboj a [[Elektromagnetismus|elektromagnetické]] vlastnosti prvku (nikoli atomová hmotnost) jsou tím, co definuje prvek a určuje jeho chemické vlastnosti. Proto je v současnosti atomové číslo přesněji nazýváno protonové číslo.
[[Soubor:Atomic size periodic table.png|thumb|280px|Periodická tabulka prvků. Šipka ukazuje směr zvětšování velikosti atomů.]]
=== Současnost ===
Protonová čísla se pohybují od 1 (vodík) do 118 ([[oganesson]], objeven v roce 2020). Každé z těchto čísel označuje nyní známý prvek. Detekce nových prvků s vyšším protonovým číslem je obtížná kvůli jejich rychlému rozpadu.

Pro prozatímní pojmenování hypotetických nebo dosud nepotvrzených prvků jsou přiřazeny systematické názvy prvků, což je přepis číslic protonového čísla slabikami z latinských a řeckých číslic. Příklady:

* ''Z''=111, Unununium (Uuu) – potvrzeno a nyní pojmenováno [[Roentgenium]] (Rg)
* ''Z''=123, Unbitrium (Ubt)

Protonové číslo ''Z''=137 představuje přirozenou limitu, protože rychlost elektronu na nejvnitřnější oběžné dráze v atomu by podle [[Bohrův model atomu|Bohrova modelu atomu]] byla vyšší než je [[rychlost světla]].

== Související články ==
* [[Atom]]
* [[Periodická tabulka]]
* [[Nukleonové číslo]]
* [[Neutronové číslo]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]
[[Kategorie:Jaderná chemie]]
[[Kategorie:Fyzika částic]]
[[Kategorie:Čísla]]

Protonové číslo - Historie editací

Sysop: + NEW