První světová válka - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2016-12-05T09:56:14Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2016, 09:56
Řádka 11:		Řádka 11:
	[[Soubor:Flag of Belgium.png\|24px\|border]] [[Belgické království\|Belgie]] <br />		[[Soubor:Flag of Belgium.png\|24px\|border]] [[Belgické království\|Belgie]] <br />
	[[Soubor:Flag of Romania.png\|24px]] [[Rumunské království\|Rumunsko]] <small>(1916–18)</small><br />		[[Soubor:Flag of Romania.png\|24px]] [[Rumunské království\|Rumunsko]] <small>(1916–18)</small><br />
-	[[Soubor:Flag of Serbia (1882-1918).png\|24px\|border]] [[Srbské království\|Srbsko]] <small>(1914–15)</small><br />	+	[[Soubor:State Flag of Serbia (1882-1918).png\|24px\|border]] [[Srbské království\|Srbsko]] <small>(1914–15)</small><br />
	[[Soubor:Flag of Greece (1822-1978).png\|24px\|border]] [[Řecké království\|Řecko]] <small>(1917–18)</small><br />		[[Soubor:Flag of Greece (1822-1978).png\|24px\|border]] [[Řecké království\|Řecko]] <small>(1917–18)</small><br />
	[[Soubor:Flag of Portugal.png\|24px]] [[Portugalsko]] <small>(1916–18)</small><br />		[[Soubor:Flag of Portugal.png\|24px]] [[Portugalsko]] <small>(1916–18)</small><br />
Řádka 164:		Řádka 164:

	== Důsledky první světové války ==		== Důsledky první světové války ==
-	~~{\| border="1" width="440" align="right"~~
-	~~\| <mediaplayer>File:Tanks of WWI.mov</mediaplayer>~~
-	~~\|- align="center"~~
-	~~\| '''Primitivní tanky v první světové válce (1918)'''~~
-	\|}
	: ''Podrobnější informace naleznete v článcích:'' [[Důsledky první světové války]] a [[Pařížská mírová konference 1919]].		: ''Podrobnější informace naleznete v článcích:'' [[Důsledky první světové války]] a [[Pařížská mírová konference 1919]].
		+	[[Soubor:Map Europe 1923-cs.png\|thumb\|300px\|Mapa Evropy 1923]]
		+	[[Soubor:Aero Ae-01.jpg\|thumb\|300px\|Bojové letadlo Rakouska-Uherska [[Hansa-Brandenburg B.I]], vyráběné po válce jako [[Aero Ae-01]]]]
	Konečná [[Pařížská mírová konference 1919\|mírová jednání]] byla zahájena [[18. leden\|18. ledna]] [[1919]] na zámku [[Versailles]] u Paříže.		Konečná [[Pařížská mírová konference 1919\|mírová jednání]] byla zahájena [[18. leden\|18. ledna]] [[1919]] na zámku [[Versailles]] u Paříže.
-	~~[[Soubor:Map Europe 1923-cs.png\|thumb\|400px\|Mapa Evropy 1923]]~~
-	~~[[Soubor:Aero Ae-01.jpg\|thumb\|250px\|Bojové letadlo Rakouska-Uherska [[Hansa-Brandenburg B.I]], vyráběné po válce jako [[Aero Ae-01]]]]~~

-	Zbylé území [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]] připadlo Rumunsku a Itálii. Ruská [[Besarábie]] byla připojena k Rumunsku. V roce [[1919]] byla připojena [[Podkarpatská Rus]] k Československu. Francie získala zpět [[Alsasko]] a [[Lotrinsko]]. [[Spojené státy americké]] získaly vedoucí postavení ve světě a staly se hlavní mocností.	+	Zbylé území [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]] připadlo Rumunsku a Itálii. Ruská [[Besarábie]] byla připojena k Rumunsku. V roce [[1919]] byla připojena [[Podkarpatská Rus]] k Československu. Francie získala zpět [[Alsasko]] a [[Lotrinsko]]. [[Spojené státy americké]] získaly vedoucí postavení ve světě a staly se hlavní mocností.

-	Vznikla ''[[Společnost národů]]'' ([[1919]]), což byla světová [[mezinárodní organizace]] států, se sídlem v [[Ženeva\|Ženevě]]. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v [[Haag]]u.	+	Vznikla ''[[Společnost národů]]'' ([[1919]]), což byla světová [[mezinárodní organizace]] států, se sídlem v [[Ženeva\|Ženevě]]. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v [[Haag]]u.

	Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).		Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).
Řádka 185:		Řádka 180:
	# politické – rozmohl se [[pacifismus]], ale i [[nacionalismus]]		# politické – rozmohl se [[pacifismus]], ale i [[nacionalismus]]

-	Nutno říci, že tato válka [[de facto]] nic nevyřešila. Versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým, ale i vítězům a předpokládal dominanci [[Francie]] a [[Spojené království\|Británie]].	+	Nutno říci, že tato válka [[de facto]] nic nevyřešila. Versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým, ale i vítězům a předpokládal dominanci [[Francie]] a [[Spojené království\|Británie]].

	Důsledkem světové války byl zánik [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]], [[car]]ského [[Ruské impérium\|Ruska]], [[Německo\|Německého císařství]] a [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vznik nástupnických států. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]]. Vytvořeny byly nové státy, [[Polsko]] a [[Jugoslávie]].		Důsledkem světové války byl zánik [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]], [[car]]ského [[Ruské impérium\|Ruska]], [[Německo\|Německého císařství]] a [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vznik nástupnických států. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]]. Vytvořeny byly nové státy, [[Polsko]] a [[Jugoslávie]].
Řádka 191:		Řádka 186:
	Ve střední Evropě vznikly národní státy které měly podporu jen části jejich obyvatelstva a které byly příliš malé a slabé na to, aby mohly vzdorovat agresivnímu nacismu vznikajícímu v Německu.		Ve střední Evropě vznikly národní státy které měly podporu jen části jejich obyvatelstva a které byly příliš malé a slabé na to, aby mohly vzdorovat agresivnímu nacismu vznikajícímu v Německu.

		+	{\| border="1" width="440" align="left"
		+	\| <mediaplayer>File:Tanks of WWI.mov</mediaplayer>
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Primitivní tanky v první světové válce (1918)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Literatura ==		== Literatura ==
	* KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň : Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0.		* KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň : Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0.
Řádka 209:		Řádka 210:
	* [http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/mainvalka.php První světová válka]		* [http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/mainvalka.php První světová válka]

-	~~{{První světová válka}}~~{{Flickr\|First+World+War}}{{Commonscat\|World War I}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|First+World+War}}{{Commonscat\|World War I}}{{První světová válka}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:První světová válka\| ]]		[[Kategorie:První světová válka\| ]]
	[[Kategorie:Války Ruska]]		[[Kategorie:Války Ruska]]

Sysop: /* Důsledky první světové války */ Vylepšení

2013-09-29T23:57:08Z

Důsledky první světové války: Vylepšení

← Starší verze		Verze z 29. 9. 2013, 23:57
Řádka 164:		Řádka 164:

	== Důsledky první světové války ==		== Důsledky první světové války ==
-	{\| border="1" width="~~37%~~" align="right"	+	{\| border="1" width="440" align="right"
	\| <mediaplayer>File:Tanks of WWI.mov</mediaplayer>		\| <mediaplayer>File:Tanks of WWI.mov</mediaplayer>
	\|- align="center"		\|- align="center"
Řádka 178:		Řádka 178:
	Vznikla ''[[Společnost národů]]'' ([[1919]]), což byla světová [[mezinárodní organizace]] států, se sídlem v [[Ženeva\|Ženevě]]. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v [[Haag]]u.		Vznikla ''[[Společnost národů]]'' ([[1919]]), což byla světová [[mezinárodní organizace]] států, se sídlem v [[Ženeva\|Ženevě]]. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v [[Haag]]u.

-	Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).	+	Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).

	První světová válka přinesla světu značné množství změn:		První světová válka přinesla světu značné množství změn:

Sysop: 1 revizi

2013-05-12T16:35:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 5. 2013, 16:35

Sysop: + Typo

2012-09-06T14:37:57Z

+ Typo

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= '''První světová válka'''
|konflikt=
|image=[[Soubor:WW1 TitlePicture For Wikipedia Article.jpg|300px]]
|komentář= [[Zákopová válka]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]]; německý [[dvouplošník]] [[Albatros D.III]]; britský [[Mark I (tank)|tank Mark I]] překračuje zákop; [[Vickers (kulomet)|kulomet Vickers]] obsluhovaný vojákem v [[plynová maska|plynové masce]]; [[bitevní loď]] [[Royal Navy|Královského námožnictva]] [[HMS Irresistible]] potápějící se po zasažení minou v [[Bitva o Gallipoli|bitvě o Gallipoli]]
| trvání= [[28. červenec|28. července]] [[1914]] - [[11. listopad]]u [[1918]]
| místo= [[Světová válka]] ([[Evropa]], [[Afrika]] a [[Blízký východ]] (krátce v [[Čína|Číně]] a [[Tichý oceán|Pacifiku]])
| příčina= Zavraždění následníka trůnu [[František Ferdinand d'Este|Františka d'Este]] ([[28. červen|28. června]]) , následné rakouské vyhlášení války Srbsku ([[28. červenec|28. července]]), ruská mobilizace proti Rakousko-Uhersku ([[29. červenec|29. července]]). Také nacionalismus, militarismus a imperialismus.
| výsledek= Vítězství Dohody. Konec [[Německé císařství|německého]], [[Ruské impérium|ruského]] a [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského císařství]], také [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Vznik nových zemí ve střední a východní Evropě.
| strana1= [[Státy Dohody|'''Dohoda''']]: [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Francie]] [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Britské impérium]] {{flagicon|Italské království}} [[Italské království|Itálie]] (1915–18) {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium|Carské Rusko]] (1914–17) [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px|border]] [[Spojené státy americké|USA]] (1917–18) [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Japonsko]] 
[[Soubor:Flag of Belgium.png|24px|border]] [[Belgické království|Belgie]] 
[[Soubor:Flag of Romania.png|24px]] [[Rumunské království|Rumunsko]] (1916–18) 
[[Soubor:Flag of Serbia (1882-1918).png|24px|border]] [[Srbské království|Srbsko]] (1914–15) 
[[Soubor:Flag of Greece (1822-1978).png|24px|border]] [[Řecké království|Řecko]] (1917–18) 
[[Soubor:Flag of Portugal.png|24px]] [[Portugalsko]] (1916–18) 
[[Soubor:Flag of Montenegro (1941-1944).png|24px|border]] [[Království Černá Hora|Černá Hora]] (1914–16)
| strana2= [[Centrální mocnosti|'''Ústřední mocnosti''']]: [[Soubor:Flag of the German Empire.png|24px|border]] [[Německé císařství]] {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]] [[Soubor:Ottoman Flag.png|24px]] [[Osmanská říše]] [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|24px]] [[Bulharské carství|Bulharsko]]
| velitel1=[[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Georges Clemenceau]] [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Joseph Joffre]] [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Ferdinand Foch]] [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Robert Nivelle]] [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Herbert Henry Asquith|Herbert H. Asquith]] [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[David Lloyd George|D. Lloyd George]] [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Douglas Haig, 1st Earl Haig|Douglas Haig]] [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[John Jellicoe, 1st Earl Jellicoe|John Jellicoe]] {{flagicon|Italské království}} [[Viktor Emanuel III.]] {{flagicon|Italské království}} [[Luigi Cadorna]] {{flagicon|Italské království}} [[Armando Diaz]] {{flagicon|Ruské impérium}} [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] {{flagicon|Ruské impérium}} [[Alexej Brusilov]] [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px|border]] Woodrow Wilson [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px|border]] [[John Pershing]]
| velitel2={{flagicon|Německé císařství}} Vilém II. Pruský {{flagicon|Německé císařství}} [[Erich von Falkenhayn]] {{flagicon|Německé císařství}} [[Paul von Hindenburg]] {{flagicon|Německé císařství}} [[Reinhard Scheer]] {{flagicon|Německé císařství}} [[Erich Ludendorff]] {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[František Josef I.|Franz Josef]] {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Conrad von Hötzendorf]] [[Soubor:Ottoman Flag.png|24px|border]] [[Mehmed V.]] [[Soubor:Ottoman Flag.png|24px|border]] [[Enver Paša]] [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|24px]] [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I]]
| síla1=
| síla2=
| ztráty1= '''Mrtví:''' 5 525 000 '''Zranění:''' 12 831 500 '''Pohřešovaní:''' 4 121 000
| ztráty2= '''Mrtví: ''' 4 386 000 '''Zranění''': 8 388 000 '''Pohřešovaní:''' 3 629 000
}}
'''První světová válka''' (před rokem [[1939]] známá jako '''Velká válka''', nebo '''Světová válka''') byl [[světová válka|globální]] [[válka|válečný konflikt]] probíhající od roku [[1914]] do roku [[1918]]. První světová válka zasáhla [[Evropa|Evropu]], [[Afrika|Afriku]] a [[Asie|Asii]] a probíhala ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce byl [[atentát]] na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. [[Rakousko-Uhersko]] odvetou vyhlásilo válku [[Srbsko|Srbsku]], čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve [[válka|válečném konfliktu]].

Válka propukla mezi dvěma koalicemi: [[Trojdohoda|Mocnostmi Dohody]] a [[Ústřední mocnosti|Ústředními mocnostmi]]. [[Trojdohoda|Mocnostmi Dohody]] při vypuknutí války byly [[Spojené království]], [[Francie]] a [[car|carské]] [[Ruské impérium|Rusko]]. K Dohodě se připojily další státy, v roce [[1915]] [[Italské království|Itálie]] a v roce [[1917]] [[Spojené státy americké|USA]]. [[Ústřední mocnosti|Ústředními mocnostmi]] byly v roce [[1914]] [[Německé císařství|Německo]] a [[Rakousko-Uhersko]]. K ústředním mocnostem se také přidala [[Osmanská říše]] a v roce [[1915]] [[Bulharsko]]. Na konci války zůstaly neutrálními pouze [[Španělsko]], [[Švýcarsko]], [[Nizozemsko]] a státy [[Skandinávie]].

Boje první světové války proběhly na několika frontách po [[Evropa|Evropě]]. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech ([[zákopová válka]]). Přes 60 milionů<ref>Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Vydavatelství Panorama 1984</ref> vojáků bylo mobilizováno od roku [[1914]] do roku [[1918]].

Válka skončila vítězstvím Dohody a kapitulací poražených Ústředních mocností v roce [[1918]]. Formálním zakončením války byly [[Pařížské předměstské smlouvy]] v roce [[1919]].

== Pozadí ==
{{Podrobně|Příčiny první světové války}}
[[28. června]] [[1914]], [[Gavrilo Princip]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] zastřelil arcivévodu [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]]. Gavrilo Princip byl členem radikálního hnutí Mladá Bosna, jejímž cílem bylo sjednocení jižních [[Slované|Slovanů]] a nezávislost na [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]].

[[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este]] následně spustil rychlý sled událostí vedoucích k vypuknutí [[světová válka|světové války]].

=== Před válkou ===
Válka vznikla jako důsledek krajního zostření rozporů mezi světovými mocnostmi v zápase o sféru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy. Nejagresivněji postupovalo [[Německo]], které se k dělení kořisti dostalo později po sjednocení (1871) a v boji o získání nových kolonií se jeho zájmy střetly se zájmy nejsilnějších koloniálních velmocí – [[Spojené království|Británie]] a [[Francie]]. Neustále vzrůstal i spor rakousko-uhersko -ruský o sféru vlivu na [[Balkán]]ě.

Už v poslední třetině 19. století se začaly vytvářet spojenecké bloky imperialistických velmocí. Základ těchto bloků položilo spojenectví [[Německo|Německa]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Centrální mocnosti|Dvojspolek]] v roce 1879, ke kterému se v roce 1882 připojila [[Itálie]] ([[Centrální mocnosti|Trojspolek]]). [[Francie]] a [[Rusko]] podepsaly spojeneckou smlouvu v roce 1894. V roce [[1904]] se sblížily [[Spojené království|Británie]] a [[Francie]] a podepsaly dohodu. Dotvoření druhého vojenského bloku, [[Trojdohoda|Dohody]] se zakončilo podepsáním rusko-anglické smlouvy v roce [[1907]]. Roku [[1908]] si František Josef I. přisvojil Bosnu a Hercegovinu.

Německo došlo už na konci prvního desetiletí [[20. století]] k závěru, že je na válku připraveno, že je lépe vyzbrojené než ostatní mocnosti, a že čím dříve válka vypukne, tím lépe pro Německo. Sami začít válku se však Němci z vnitropolitických i vnějších politických důvodů neodvážili. Obzvlášť německá sociálně-demokratická strana vystupovala proti. Vhodná záminka se německým vládnoucím kruhům naskytla v červnu [[1914]], kdy rakousko-uherská armáda uskutečnila v [[Bosna|Bosně]] velké vojenské manévry. Obyvatelé [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] se nechtěli smířit s nedávným připojením svého území k Rakousko-Uhersku a jejich odboj podporovalo [[Srbsko]]. Manévry se provokativně konaly při srbských hranicích. Následník trůnu František Ferdinand d'Este jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel na manévry a na jejich závěr okázale navštívil [[Sarajevo]], hlavní město [[Bosna|Bosny]].

== Průběh ==
=== Vypuknutí války ===
Rakousko-Uhersko povzbuzené podporou [[Berlín]]a zaslalo [[Srbsko|Srbsku]] ultimátum, jehož ostře formulované podmínky byly pro Srbsko nepřijatelné, pokud nechtělo ztratit [[Svrchovanost|suverenitu]]. Srbsko na radu Ruska, které ještě nebylo na válku připraveno, ustoupilo, ale ultimátum v plném rozsahu nemohlo přijmout. Dne [[28. červenec|28. července]] 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku [[Srbská kampaň 1. světové války|válku]]. O den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat [[Bělehrad]].

Ruská vláda vyhlásila 30. července mobilizaci, rakousko-uherská [[31. červenec|31. července]]. Dne [[3. srpen|3. srpna]] vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo [[Lucembursko]]) a [[4. srpen|4. srpna]] vstoupila německá vojska do neutrální [[Belgie]], aby tak získala průchod do Francie. Porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět na vypovězení války Německu ([[4. srpen|4. srpna]]). Dne [[6. srpen|6. srpna]] vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, [[7. srpen|7. srpna]] ohlásila válku s Rakousko-Uherskem [[Černá Hora]], do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie.

Z asijských zemí vstoupilo do války po boku Dohody [[Japonsko]] ([[23. srpen|23. srpna]], Japonsko zabralo v [[Čína|Číně]] německá teritoria v provincii [[Šan-tung]]) a [[Turecko]], resp. [[Osmanská říše]] po boku Německa a Rakousko-Uherska ([[30. říjen|30. října]]). Malý srbský konflikt se rozrostl na světovou válku.

=== 1914 ===
[[Soubor:Europe 1914.jpg|thumb|thumb|Evropa v roce [[1914]]]]
V německém generálním štábu počítali od počátku s vedením války na dvě strany, proti Francii a Rusku. Pro tento případ měli vypracován plán bleskové války ([[Schlieffenův plán]]), který předpokládal pomalou mobilizaci v Rusku. Za tu dobu mělo Německo rychlým manévrem pěti armád vniknout do Francie, obklíčit její vojska v severovýchodní části země a zničit je.

Potom chtěli němečtí generálové rychle přesunout jádro svých sil na východ a porazit Rusko. Německo nerespektovalo neutralitu Lucemburska a Belgie, ale podřídilo všechno rychlému vojenskému úspěchu. Západní fronta se tak od samého počátku války stala rozhodujícím bojištěm. Francouzským vojskům se však podařilo z kleští včas ustoupit a kladla také nečekaně tuhý odpor, především na linii mezi Sedanem a [[Verdun]]em. V polovině září se tam po strategicky významné bitvě na řece Marně ("[[První bitva na Marně|Zázrak na Marně]]") fronta zastavila a obě strany se marně pokoušely o průlom. Německý útok na západě se změnil v zákopovou (poziční) válku a plán bleskové války dostal první vážnou trhlinu.

Druhá trhlina se objevila na východní frontě: Rusko zaútočilo dříve, než se čekalo. Jakmile ruská vojska dokončila mobilizaci, zaútočila proti [[Východní Prusko|Východnímu Prusku]], porazila slabá německá vojska u Gumbinnene ([[Gusev]]u) a postupovala k Baltskému moři. V kritické situaci východní fronty jmenoval německý císař jejím velitelem [[Paul von Hindenburg|Paula von Hindenburga]] a náčelníkem štábu [[Erich Ludendorff|E. Ludendorffa]] a přesunul pět divizí ze západní fronty na východ. Hindenburgovi a Ludendorffovi se podařilo po vítězné [[bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]] (23.–31. srpna) zatlačit ruská vojska zpět a vytlačit je z celého východního Pruska. Přes tento úspěch bylo jasné, že původní německý plán bleskové války se už nepodaří uskutečnit.

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 104-0472A, Flak-MG-Stellung.jpg|right|thumb|Němečtí vojáci s kulometem [[Maschinengewehr 08|Maxim]]]]
I na rakousko-uherském úseku východní fronty, na [[halič]]ské frontě, postupovala zpočátku ruská vojska velmi rychle a v listopadu [[1914]] pronikla při [[Bitva o Halič|bitvě o Halič]] za [[Karpaty]] na území východního Slovenska. V Karpatech probíhaly boje během celé zimy až do května 1915. V této souvislosti pronikla ruská vojska na území Slovenska a obsadila východoslovenská města [[Bardejov]], [[Svidník]], [[Stropkov]], [[Medzilaborce]], [[Snina|Sninu]] a [[Humenné]]. Část slovenské inteligence tehdy počítala s osvobozením Slovenska Rusy a připravovala vznik česko-slovenského státu. Z českých zemí (k jejichž severovýchodním hranicím se Rusové též přiblížili) zase v prosinci emigroval [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Až v souvislosti s německým protiútokem se podařilo i Rakousko-Uhersku zatlačit ruskou armádu za Karpaty a od konce roku 1914 i na východní frontě přešla válka na určitý čas do zákopů.

Na srbské frontě mělo zpočátku iniciativu Rakousko-Uhersko. Po neúspěchu první ofenzívy zaútočila rakousko-uherská vojska proti Srbsku opět v září [[1914]] a 2. prosince se jim podařilo dobýt [[Bělehrad]], ale již druhého dne zahájila srbská vojska rozhodný protiútok a útočníka vytlačila až za srbské hranice. Bilance prvních měsíců války byla pro ústřední mocnosti nepříznivá zejména proto, že se jim nepodařilo realizovat jejich strategické plány a musely bojovat současně na všech frontách.

=== 1915 ===
[[Soubor:Prokudin-Gorskii-22.jpg|right|thumb|[[Sergej Prokudin-Gorskij]]: Rakousko-uherští zajatci na východní frontě]]

Dne [[23. květen|23. května]] [[1915]] vstoupila do války proti Rakousko-Uhersku (tedy proti svému bývalému spojenci v Trojspolku) i [[Itálie]], a tak vznikla další, italská, fronta. [[Itálie]] tady usilovala o iniciativu, ale rakousko-uherská vojska udržela obranné pozice v údolí řeky [[Soča|Soči]].

Německé hlavní velení se po úspěchu východní protiofenzívy začátkem roku 1915 rozhodlo změnit strategický plán vedení války a na nátlak Hindenburga a Ludendorffa uskutečnilo v létě 1915 rozhodující útok na východní frontě. V součinnosti s rakousko-uherskými vojsky se podařilo německé armádě zasadit ruským jednotkám drtivou porážku. Ruská armáda byla vytlačena z [[Polsko|Polska]], z [[Litva|Litvy]] a z části [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Úplně porazit ruská vojska se však Německu nepodařilo. Na podzim 1915 se fronta ustálila na linii Západní Dvina ([[Daugava]]) - [[Narošské jezero]] - [[Strypa]].

Ústřední mocnosti byly úspěšné i na jižní frontě. Po vstupu [[Bulharsko|Bulharska]] do války na jejich straně toto uskutečnilo soustředěný [[Srbská kampaň 1. světové války|útok na Srbsko]]. Přes tuhý odpor srbských vojáků obsadily ústřední mocnosti do konce listopadu celé Srbsko a v lednu 1916 i [[Černá Hora|Černou Horu]]. Balkánská fronta přestala existovat. Německo získalo přes Rakousko-Uhersko a Bulharsko přímý kontakt s [[Turecko|Tureckem]]. I díky této strategické situaci se Dohodě nepodařil útok na [[Dardanely|dardanelskou úžinu]] (viz [[Bitva o Gallipoli]]).

Na moři se operace hladinových sil koncentrovaly do evropských vod poté, co britské Royal Navy zlikvidovalo během let 1914 a 1915 drtivou většinu německých plavidel operujících v zámoří. Již v lednu 1915 došlo u [[Bitva u Dogger Banku|Dogger Banku]] k bitvě mezi britskými a německými bitevními křižníky, v níž byla početně slabší německá eskadra poražena, ovšem před úplným zničením se jí podařilo vyváznout.

=== 1916 ===
[[Soubor:Guetteur au poste de l'écluse 26.jpg|thumb|Pohlednice z pozice Haut-Rhin, Francie, 1917]]
Země Dohody i německé hlavní velení pochopily, že rozhodnutí musí přinést západní fronta. Obě strany proto plánovaly na této frontě na rok [[1916]] velké ofenzívy. Německá ofenzíva začala už v únoru a směřovala na pevnost [[Bitva u Verdunu|Verdun]]. V Německu počítali s tím, že Francouzi budou bránit Verdun z důvodů prestiže až do posledního muže. Chtěli tak francouzskou armádu nechat vykrvácet a otevřít si cestu na [[Paříž]]. Úporné [[Bitva u Verdunu|boje o Verdun]] však rozhodnutí nepřinesly. Francouzi ztratili 315 000 vojáků, Němci 281 000 vojáků. Ještě v průběhu bojů o Verdun podnikla Dohoda dvě velké ofenzívy – na východě i na západě. Na západě to byla anglofrancouzská ofenzíva na řece [[Bitva na Sommě|Sommě]] – nejkrvavější bitva v dějinách první světové války. Na obou stranách v ní padlo více než 1 300 000 vojáků, ale fronta se prakticky nepohnula z místa. V této bitvě použili Angličané [[15. září]] poprvé [[tank]]y.

Úspěšnější byla letní ruská [[Brusilovova ofenzíva]]. Ruská armáda postoupila místy až o 150 km, obsadila Bukovinu a východní [[Halič]]. [[27. srpen|27. srpna]] vyhlásilo válku po boku Dohody [[Rumunsko]]. Vstup Rumunska do války (viz níže) však ruské protiofenzívě nepomohl. Fronta se roztáhla do šířky a zastavila. Vojsko Rumunska proniklo hluboko do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] (tehdy v Uhersku), ale rakousko-německá armáda Rumuny přinutila ustoupit a ústřední mocnosti obsadily skoro celé Rumunsko. V době dobytí [[Bukurešť|Bukurešti]] zemřel císař František Josef I. ([[21. listopad]]u) a na trůn nastoupil jeho synovec [[Karel I.]]

Na italské frontě pokračovaly boje dalšími [[Bitvy na Soči|bitvami na Soči]], tvrdě se bojovalo i v [[Alpy|Alpách]].

Koncem května [[1916]] se Anglii podařilo přimět německé loďstvo k dlouho očekávané konfrontaci hlavních sil, avšak v [[bitva u Jutska|bitvě u Jutska]] se početně slabší německé flotile podařilo vyváznout. Přestože Britové utrpěli v bitvě poněkud vyšší ztráty, zůstalo jádro obou loďstev nedotčeno a poměr sil se nezměnil. Početní převaha Royal Navy tak umožňovala pokračovat v námořní blokádě německého loďstva, které po šťastném vyváznutí u Jutska již k další konfrontaci hlavních sil nenašlo odvahu.

=== 1917 až březen 1918 ===
[[Soubor:GermanInfantry1914.jpg|thumb|left|Francouzský útok na německé pozice, 1917]]
[[Soubor:Canadian tank and soldiers Vimy 1917.jpg|thumb|Kanadské jednotky za tankem Mark I během bitvy o hřeben Vimy]]
Začátkem roku [[1917]] byla vojska ústředních velmocí hluboko na nepřátelském území, neměla už však síly na rozhodný útok. Zdlouhavá válka a rostoucí izolace neposkytovaly Německu a jeho spojencům příznivé vyhlídky. Proto se koncem roku 1916 obrátili na Dohodu s mírovým návrhem, který však Dohoda rozhodně odmítla. Dohadování o možnosti separátního míru pokračovalo roku 1917, nevedlo však k pozitivnímu výsledku.

Německo v úsilí překonat námořní blokádu Dohody ([[9. ledna]]) přešlo na neomezenou ponorkovou válku ([[31. ledna]]), což mimořádně zhoršilo jeho vztahy s USA. Dohoda dosáhla úspěchů i na mimoevropských bojištích, v [[Tichý oceán|Pacifiku]] a v [[Afrika|Africe]], kde až na [[Německá východní Afrika|Německou východní Afriku]] obsadila všechny německé kolonie. Británie podnikla úspěšné útoky proti Turecku v Palestině, obsadila Mezopotámii a vytlačila německé a turecké síly z arabských zemí.

V bojujících zemích se objevily příznaky vyčerpanosti. V Rusku se vytvořila revoluční situace a v [[Únorová revoluce|Únorové revoluci]] padl nenáviděný carismus. V důsledku německé ponorkové války s Dohodou vstoupily i USA [[2. duben|2. dubna]] do války proti Německu a vyslaly do Evropy své [[Americké expediční síly|expediční síly]]. Tím se vytvořila velká materiální i lidská převaha na straně Dohody, která se však neprojevila ihned. Naopak, dohodová vojska utrpěla obrovské ztráty při pokusu o ofenzívu ([[Nivellova ofenzíva]] v dubnu až květnu 1917) a v říjnu spojené německo-rakousko-uherské síly porazily italskou armádu v [[Bitva u Caporetta|bitvě u Caporetta]] a fronta se zastavila až na řece [[Piava|Piavě]].

Koncem června [[1917]] vstoupilo do války po boku Dohody i [[Řecko]], při jehož severních hranicích se vytvořila nová balkánská fronta.

[[Soubor:British 55th Division gas casualties 10 April 1918.jpg|thumb|Oslepení angličtí vojáci ze čtvrté bitvy u Ypre]]

Únorová revoluce v Rusku zaktivizovala i národně-osvobozenecké boje Čechů a Slováků. Začátkem roku [[1917]] nový ministr zahraničních věcí totálně vyčerpaného Rakousko-Uherska [[Ottokar Czernin]] pochopil, že říše je na pokraji zhroucení a proto musí uzavřít mír. Pokusy o uzavření míru s Dohodou bez Německa skončily bez úspěchu, jednak pro odpor Itálie (požadovala část rakousko-uherského území) a jednak pro odpor jednotlivých národů žijících v zemi a požadujících u dohodových států odtržení nebo zánik (v případě Čechů a Slováků) Rakousko-Uherska. Československý odboj v té době přešel do další fáze, vznikala česko-slovenská zahraniční vojska ([[československé legie]]), nejprve v roce [[1917]] v Rusku, potom v prosinci 1917 ve Francii (včetně dobrovolníků z Ameriky) a v dubnu [[1918]] v Itálii. [[Československé legie]] bojovaly po boku Dohody s cílem „zasloužit“ Čechům a Slovákům vznik samostatného státu. Československé legie se vyznamenaly hlavně v červenci 1917 u ukrajinské vesnice [[Zborov (Ukrajina)|Zborov]]. Po tomto úspěchu vzrostl počet československých legionářů a autorita československého odboje.

Dne [[7. listopad]]u 1917 proběhla v Rusku další revoluce, [[Říjnová revoluce]], kterou se v chaotické situaci téměř bez boje dostali k moci [[bolševici]]. Nová vláda se jedním ze svých prvních dekretů - Dekretem o míru - obrátila na všechny bojující strany s výzvou uzavřít demokratický mír bez anexí a placení válečných náhrad. Na výzvu zareagovaly jen ústřední mocnosti, pro něž byla nabídka výhodná a jež ji pochopily jako kapitulaci Ruska. Bolševická vláda nakonec podepsala [[3. březen|3. března]] [[1918]] v [[Brest (Bělorusko)|Brestu]] německý mírový diktát ([[brestlitevský mír]]: Rusko se vzdalo Finska, pobaltských států, Polska a Ukrajiny). Tím bylo i Rumunsko donuceno podepsat mír a východní fronta přestala existovat. Všechna pozornost se soustředila na frontu západní, kam Německo přesouvalo své divize z východu, a částečně i na italskou frontu, kam zase přesunulo své síly Rakousko-Uhersko. Pro československý odboj měl tento mír negativní následky, protože se objevila možnost, že nakonec [[Rakousko-Uhersko]] a [[Německo]] vyhrají válku, a protože československé vojsko v Rusku ztratilo svůj význam.

[[8. leden|8. ledna]] [[1918]] vydal americký prezident Woodrow Wilson svých 14 bodů, program poválečného uspořádání světa.

=== Závěr války (1918) ===
[[Soubor:Battle of St. Mihiel 03.jpg|thumb|Američtí ženisté se vrací z bitvy o St. Mihiel, září 1918]]
[[Ludendorffova ofenzíva|Jarní německá ofenzíva]] na západní frontě však přes přesun sil z Ruska neměla úspěch, protože [[8. srpen|8. srpna]] [[1918]] Dohoda prolomila německou obranu mezi Albertem a Montdidierem. Potom se už od bitvy u Arden ([[26. září]]) francouzsko-britská vojska valila na Sedan a Němci pochopili, že válku prohráli. [[30. září]] požádalo o mír Bulharsko, o měsíc později Turecko.

Ztroskotala i rakousko-uherská [[bitva na Piavě|ofenzíva na Piavě]], kde Italové [[24. říjen|24. října]] začali rozhodující útok a rakousko-uherští vojáci se dali na bezhlavý útěk. V následujících dnech [[Rakousko-Uhersko]] zaniklo (např. [[vznik Československa]] [[28. říjen|28. října]]), přestože rakousko-uherská vláda ještě podepsala příměří s Dohodou [[3. listopad]]u [[1918]] ve Villa Giusti u [[Padova|Padovy]]. Jednání začala [[1. listopad]]u [[1918]] u Padovy v severní [[Itálie|Itálii]] mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří. K podpisu příměří došlo [[3. listopad]]u v 15 hodin a platnost začínala od stejné hodiny následujícího dne.

[[10. listopad]]u rakouský císař [[Karel I.]] podepsal pod silným nátlakem prohlášení že se vzdává všech zásahů do státních záležitostí (nikoli abdikaci). Toho stejného dne císař opustil i [[Schönbrunn]]ský zámek ve [[Vídeň|Vídni]], tímto Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo.

Osamocené Německo [[11. listopad]]u [[1918]] podepsalo [[příměří]] v [[Compiègne]], čímž první světová válka skončila.

Pokud jde o československé vojsko v Rusku, začátkem léta 1918 československá vojska obsadila téměř celou [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]] (po incidentu s maďarskými zajatci Ruska se totiž odmítli odzbrojit, jak přikázalo Rusku Německo), za což si vysloužili uznání dohodových mocností a jednotlivé dohodové země začaly postupně v průběhu roku 1918 uznávat [[Československá národní rada|Československou národní radu]]. Odtud byl již jen krůček k [[vznik Československa|vzniku Československa]].

== Vývoj podle bojišť ==
=== Balkánská fronta ===
[[Soubor:Austrian army killings in Serbia 1917.JPEG|thumb|Rakousko-uherští vojáci popravují Srby]]
Dne 28. července [[1914]] vypovědělo [[Rakousko-Uhersko]] Srbsku válku, téhož dne začalo ostřelování [[Bělehrad]]u ([[Srbská kampaň 1. světové války]]).
* v roce [[1914]] proběhly tři rakousko-uherské útoky na [[Srbsko]], útočící vojska byla pokaždé poražena a zahnána zpět
* roku [[1915]] zaútočila na Srbsko současně rakousko-uherská a [[Bulharsko|bulharská]] vojska, srbská armáda byla zdecimovaná, její zbytky byly přepraveny po [[Jadran]]u na ostrov [[Korfu]]
* roku [[1916]] byly srbské jednotky přepraveny do Řecka na [[Soluň]]skou [[Soluňská fronta|frontu]]. 28. srpna vypovědělo [[Rumunsko]] válku Rakousku-Uhersku
* 2. července 1917 vypovědělo [[Řecko]] válku [[Trojspolek|Centrálním mocnostem]]
* v září [[1918]] byla na Soluňské frontě zahájena ofenzíva, bulharská armáda se zhroutila, poté došlo k zhroucení celé balkánské fronty a osvobození Srbska

=== Italská fronta ===
Ač byla Itálie dříve spojencem Německa a Rakousko-Uherska v rámci Trojspolku (1882), do války zprvu nevstoupila a byla neutrálním státem. [[23. května]] [[1915]] se ale přidala na stranu Dohody (za slib území na Balkáně - [[Istrie]], [[Dalmácie]] ([[Terst]]).
* 11 bitev mezi italskou a rakousko-uherskou armádou [[Bitvy na Soči|o řeku Soču]] (jižně od [[Julské Alpy|Julských Alp]] a severně od [[Jaderské moře|Jaderského moře]])
* na podzim roku [[1917]] proběhla [[bitva u Caporetta]], při které se fronta posunula k řece [[Piava|Piavě]]
* až do konce války probíhala [[bitva na Piavě]]
* po celou dobu konfliktu se bojovalo také ve vysokohorských prostorách [[Alpy|Alp]] na frontě táhnoucí se od hranic [[Švýcarsko|Švýcarska]] až po současné [[Slovinské Alpy]]. Dějištěm bojů byla [[Ortles|plošina Ortles]], [[Fleimstalské Alpy]], [[Dolomity]], [[Karnské Alpy]] a [[Julské Alpy]].

=== Západní fronta ===
[[Soubor:French bayonet charge.jpg|thumb|Francouzský bajonetový útok]]
[[Německo]] zaútočilo na Francii přes [[Belgie|Belgii]], aby se vyhnulo francouzským pevnostem.
* ''Schlieffenplan'', plán dobytí [[Francie]], aby se Německo mohlo následně soustředit na [[Rusko]] a na závěr se zbavilo Velké Británie. Německá ofenzíva se však zastavila na řece [[Marna|Marně]] kvůli protiútoku Dohody z 5. až 15. září [[1914]]. Od tohoto období se zde vedla [[zákopová válka]]. Tento stav se do konce války nepodařilo zvrátit.
* květen [[1915]] - vážné střetnutí u belgického města [[Ypres]] (použit plyn [[Chlor|chlór]], později se podle tohoto města pojmenuje plyn [[yperit]])
* únor [[1916]] - zahájena [[bitva u Verdunu]], která trvala až do prosince
* v [[Bitva na Sommě|bitvě na Sommě]] , která probíhala od července do listopadu [[1916]], využili Britové jako první [[tank]]
* v roce [[1917]] pokračovaly tvrdé boje, [[Nivellova ofenzíva]] v měsíci dubnu nic nevyřešila. [[Bitva u Cambrai]] byla úspěšnější, Britové poprvé využili tanky v součinnosti s pěchotou.
* německá [[Ludendorffova ofenzíva]], která pokračovala útoky až do počátku června 1918, ohrozila [[Paříž]]. Následná [[druhá bitva na Marně]] zahnala Němce na ústup, ti byli nuceni žádat o mír

=== Východní fronta ===
[[Soubor:Russian Troops NGM-v31-p372.jpg|thumb|Ruská pěchota]]
Ruská armáda na počátku válka překvapivě poměrně rychle zmobilizovala a podnikla útok na [[Východní Prusko]].
* po počátečních bojích porazila německá armáda Rusy v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]]. Na jižní části fronty došlo v srpnu [[1914]] k [[Bitva u Krašniku|bitvě u Krašniku]], kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v [[Bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do [[Karpaty|Karpat]], na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země
* v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlice]] v červnu roku [[1915]] byla ruská armáda poražena, na konci roku [[1915]] stála německá vojska na hranici měst [[Riga]], [[Baranovič]], [[Stripa]]
* v červnu [[1916]] začala [[Brusilovova ofenzíva]], díky níž Rusko dobylo [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a část [[Halič]]e
* 1. července [[1917]] byla zahájena [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena a ruská armáda musela ustoupit. 7. listopadu proběhla v Rusku [[Velká říjnová socialistická revoluce]]
* v únoru [[1918]] zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku. 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit

=== Svět ===
[[Soubor:Turkish howitzer 10.5cm leFH 98 09 LOC 00121.jpg|thumb|Turecké dělostřelectvo]]
Bojovalo se i na moři (Německu patřily ostrovy severně od [[Austrálie]] – [[Karolíny]], [[Marshallovy ostrovy]], [[Německá Nová Guinea]] atd.) – kromě ponorkové války zejména okolo pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] (1914, 1915) a při [[Indie|Indii]] a [[Indonésie|Indonésii]] a vzpomínaných německých ostrovech. Marshallovy ostrovy v roce 1917 obsadili Japonci.

Němci měli dále čtyři kolonie v Africe, kterých se postupně zmocňovaly státy Dohody (data německé kapitulace jsou v závorce): [[Togo]] (srpen 1914), [[Německá jihozápadní Afrika]] ([[Namibie]], červenec 1915), [[Kamerun]] (leden 1916), [[Německá východní Afrika]] ([[Tanzanie]], listopad 1918).

Posledním významným bojištěm byl [[Blízký východ]]. Po námořním incidentu vyvolaném Němci Dohoda v listopadu [[1914]] vyhlásila válku [[Osmanská říše|Osmanské říši]], ke kterému tehdy ještě patřila i Mezopotámie a [[Palestina]]. Prvním velkým střetnutím mezi Dohodou a Turky byl pokus Dohody o obsazení nebo zničení [[Istanbul]]u. Nejdříve však bylo nutno zlikvidovat pobřežní baterie na Dardanelách, což vyústilo v Dardanelskou expedici. [[Bitva u Gallipoli]] však skončila porážkou a evakuací spojeneckých sil. Později v Mezopotámii postupovali směrem od Perského zálivu Angličané a [[11. březen|11. března]] 1917 dobyli [[Bagdád]]. V Arábii známý britský archeolog a voják [[T. E. Lawrence]] pomohl v červnu 1916 protiosmanské vzpouře, načež z Egypta Angličané spolu s Araby v říjnu 1917 zaútočili na Palestinu a zmocnili se jí.

[[19. leden]] [[1917]] [[Spojené království|britská]] tajná služba zachytila [[Zimmermannova depeše|Zimmermannovu depeši]], v níž [[Německo]] navrhovalo [[Mexiko|Mexiku]] spojenectví proti [[Spojené státy americké|USA]] za což mělo Mexiko získat zbraně a peníze na válku proti USA a posléze státy [[Arizona]], [[Nové Mexiko]] a [[Texas]]. Což velmi popudilo [[USA]] a v dubnu [[1917]] vstoupily aktivně do války [[Spojené státy americké|USA]], válka se z evropského konfliktu stává světovou a Amerika se stala ekonomickým vítězem války.

== Důsledky první světové války ==
{| border="1" width="37%" align="right"
| <mediaplayer>File:Tanks of WWI.mov</mediaplayer>
|- align="center"
| '''Primitivní tanky v první světové válce (1918)'''
|}
: ''Podrobnější informace naleznete v článcích:'' [[Důsledky první světové války]] a [[Pařížská mírová konference 1919]].
Konečná [[Pařížská mírová konference 1919|mírová jednání]] byla zahájena [[18. leden|18. ledna]] [[1919]] na zámku [[Versailles]] u Paříže.
[[Soubor:Map Europe 1923-cs.png|thumb|400px|Mapa Evropy 1923]]
[[Soubor:Aero Ae-01.jpg|thumb|250px|Bojové letadlo Rakouska-Uherska [[Hansa-Brandenburg B.I]], vyráběné po válce jako [[Aero Ae-01]]]]

Zbylé území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] připadlo Rumunsku a Itálii. Ruská [[Besarábie]] byla připojena k Rumunsku. V roce [[1919]] byla připojena [[Podkarpatská Rus]] k Československu. Francie získala zpět [[Alsasko]] a [[Lotrinsko]]. [[Spojené státy americké]] získaly vedoucí postavení ve světě a staly se hlavní mocností.

Vznikla ''[[Společnost národů]]'' ([[1919]]), což byla světová [[mezinárodní organizace]] států, se sídlem v [[Ženeva|Ženevě]]. Jejím cílem bylo zajistit mír a spolupráci národů a řešení sporů jednáním. Byl vytvořen také smírčí soud v [[Haag]]u.

Dalším výsledkem první světové války byla poválečná vlna sociálního i nacionálního radikalismu, hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt). Proběhly také neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (Německo - v Bavorsku, Maďarsko, Bulharsko).

První světová válka přinesla světu značné množství změn:
# vojenské – vynález tanku, užívání bojových [[letadlo|letadel]], použití [[chemické zbraně|chemických zbraní]]
# sociální – deformace věkové a pohlavní struktury obyvatelstva mnoha zemí vlivem úmrtí značného množství mužů; ženy se začaly domáhat svých práv (např. [[volební právo|volebního]])
# politické – rozmohl se [[pacifismus]], ale i [[nacionalismus]]

Nutno říci, že tato válka [[de facto]] nic nevyřešila. Versailleský systém byl nespravedlivý, a to nejen k poraženým, ale i vítězům a předpokládal dominanci [[Francie]] a [[Spojené království|Británie]].

Důsledkem světové války byl zánik [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[car]]ského [[Ruské impérium|Ruska]], [[Německo|Německého císařství]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a vznik nástupnických států. Rakousko-Uhersko se rozpadlo na [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]]. Vytvořeny byly nové státy, [[Polsko]] a [[Jugoslávie]].

Ve střední Evropě vznikly národní státy které měly podporu jen části jejich obyvatelstva a které byly příliš malé a slabé na to, aby mohly vzdorovat agresivnímu nacismu vznikajícímu v Německu.

== Literatura ==
* KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň : Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0.
* LIDDELL HART, Basil Henry. Historie první světové války. Brno : Jota, 2001. 503 s. ISBN 80-7217-164-X.

== Související články ==
* [[Pařížská mírová konference 1919]]
* [[Washingtonská konference]]
* [[Chronologie první světové války]]
* [[České země za první světové války]]
* [[Československé legie]]
* [[Seznam válečných lodí ztracených během první světové války]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.firstworldwar.com/ FirstWorldWar]
* [http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/mainvalka.php První světová válka]

{{První světová válka}}{{Flickr|First+World+War}}{{Commonscat|World War I}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:První světová válka| ]]
[[Kategorie:Války Ruska]]
[[Kategorie:Války Francie]]
[[Kategorie:Války USA]]
[[Kategorie:Války Spojeného království]]
[[Kategorie:Války Československa]]
[[Kategorie:Války Japonska]]
[[Kategorie:Války Polska]]
[[Kategorie:Války Rakouska-Uherska]]
[[Kategorie:Války Rumunska]]
[[Kategorie:Války Německa]]
[[Kategorie:Války Itálie]]
[[Kategorie:Války Belgie]]
[[Kategorie:Války Brazílie]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]