Sysop: Nahrazení textu

2012-05-21T23:29:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Ptáci
| obrázek = cap_bily.jpg
| popis obrázku = Čáp bílý
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = '''ptáci''' (Aves)
| druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]]
| podřazené taxony =
* Podtřída: [[běžci]] (''Peleognathae, Ratitae'')
** [[tinamy]] (Tinamiformes)
** [[nanduové]] (Rheiformes)
** [[pštrosi]] (Struthioniformes)
** [[kasuárové]] (Casuariiformes)
** [[kiviové]] (Apterygiformes)
* Podtřída: [[letci]] (Neognathae)
** [[vrubozobí]] (Anseriformes)
** [[hrabaví]] (Galliformes)
** [[tučňáci]] (Sphenisciformes)
** [[potáplice]] (Gaviiformes)
** [[potápky]] (Podicipediformes)
** [[trubkonosí]] (Procellariiformes)
** [[veslonozí]] (Pelicaniformes)
** [[brodiví]] (Ciconiiformes)
** [[plameňáci]] (Phoenicopteriformes)
** [[dravci]] (Falconiformes)
** [[perepelové]] (Turniciformes)
** [[krátkokřídlí]] (Gruiformes)
** [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes)
** [[stepokurové]] (Pteroclidiformes)
** [[měkkozobí]] (Columbiformes)
** [[papoušci]] (Psittaciformes)
** [[turakové]] (Musophagiformes)
** [[kukačky]] (Cuculiformes)
** [[sovy]] (Strigiformes)
** [[lelkové]] (Caprimulgiformes)
** [[svišťouni]] (Apodiformes)
** [[kolibříci]](Trochiliformes)
** [[srostloprstí]] (Coraciiformes)
** [[šplhavci]] (Piciformes)
** [[trogoni]] (Trogoniformes)
** [[myšáci]] (Coliiformes)
** [[pěvci]] (Passeriformes)
}}
'''Ptáci''' (''Aves'') jsou dvojnozí teplokrevní vejce snášející [[obratlovci]], vyznačující se především opeřením, křídly vyvinutými z předních končetin a dutými kostmi. Celkem je známo asi 9300-9800 [[druh (biologie)|druh]]ů ptáků.

Ptáci se podle nejnovějších výzkumů [[Evoluce|vyvinuli]] z drobných [[Theropoda|teropodních]] dinosaurů v průběhu [[Jura|jury]], přičemž nejznámějším raným ptákem je pozdně jurský ''[[Archaeopteryx]]'', žijící před asi 150 miliony let, i když podle posledních výzkumů archaeopteryx nebyl předkem ptáků, jako spíše dinosaurus ptákům blízce příbuzný. Příbuznosti mezi ptáky a dinosaury nasvědčuje mnoho společných znaků, významným potvrzením této vývojové vazby byl především objev [[opeření dinosauři|opeřených dinosaurů]] v [[Čína|Číně]] od roku [[1996]] (dnes je známo již 20 rodů opeřených dinosaurů). Podle nejnovějších výzkumů ptáci nejsou jen příbuzní dinosaurů, ale přímo mezi dinosaury patří<ref>http://blog.ihned.cz/c3-38316350-YSocha_d-jsou-ptaci-dinosauri</ref>.

Ptáci dosahují různých velikostí – od nejmenšího [[Kolibříci|kolibříka]] o délce 5 cm až po velikého [[Pštros dvouprstý|pštrosa]] a [[Dromaius|emu]]. Většina druhů ptáků patří mezi [[Suchozemští živočichové|suchozemské]] obratlovce se schopností aktivního letu.

Dnešní ptáci jsou charakterizováni [[peří]]m, [[zobák]]em bez zubů, kladením [[Vejce|vajec]] s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm [[Metabolismus|metabolismu]], srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou [[kostra|kostrou]]. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na [[Křídlo|křídla]] umožňující [[Ptačí let|let]], přestože [[běžci]] a někteří další, zejména [[Endemit|endemické]] ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily.

Mnoho druhů ptáků podniká každoročně dlouhé [[Ptačí migrace|migrační]] cesty a velké množství ptáků absolvuje také krátké nepravidelné tahy. Ptáci jsou sociální živočichové a [[Dorozumívání|komunikují]] pomocí vizuálních signálů, voláním a [[Ptačí zpěv|zpěvem]], účastní se sociální činnosti včetně společného lovu, rozmnožování, shromažďování a napadání predátorů. Ptáci jsou převážně společensky [[Monogamie|monogamní]] s tím, že u některých druhů se setkáváme s krátkodobým nebo řídčeji i dlouhodobým životem v párech; jiné druhy jsou [[Polygamie|polygamní]] nebo [[Polyandrie|polyandrické]]. Ptáci podobně jako [[obojživelníci]] a [[plazi]] snášejí vejce, která obvykle ukládají do [[Hnízdo|hnízd]], sedí na vejcích a zahřívají je až do doby [[Ptačí líhnutí|vylíhnutí]] mláďat.

Ptáci jsou pro lidi ekonomicky důležití; mnoho z nich je pro ně zdrojem potravy, získávané buď lovem nebo [[Zemědělství|chovem]], poskytují však i jiné produkty. Některé druhy, jako např. [[zpěvní ptáci]] nebo [[papoušci]] jsou často chováni jako [[Domácí zvířata|domácí mazlíčci]]. [[Seznam fiktivních ptáků|Ptačí figury]] hrají významnou úlohu ve všech aspektech lidské kultury od náboženství až po poezii a populární hudbu. Okolo 120 až 130 druhů ptáků [[Vyhynutí|vyhubil]] člověk od roku 1600 díky svým aktivitám a více než stovku do té doby. V současnosti je [[Ochrana ptáků|chráněno]] okolo 1 200 ptačích druhů, kterým hrozí vyhynutí díky lidským aktivitám. V Česku hnízdí 198 ptačích druhů, z čehož jedna třetina je vázána na mokřady.<ref>ISBN 80-903482-1-1 strana 13</ref>

Mezi potravu ptáků patří [[nektar]], [[rostliny]], semena, [[hmyz]], [[ryby]], [[savci]], zdechliny nebo jiní ptáci.

Věda zabývající se touto skupinou živočichů se nazývá [[ornitologie]].

== Stavba těla ==
Stavba ptačího těla je podřízena letovým schopnostem a to platí nejen o pohybovém aparátu ([[kostra]] a [[svalstvo]]), ale i o tělním pokryvu ([[peří]]), dýchací soustavě apod. Někteří ptáci sice druhotně ztratili schopnost [[létání|létat]], ale část těchto znaků u nich přetrvává dál.
Podrobnější popis [[anatomie ptáků]] najdete na samostatné stránce.

== Evoluce ==
Ptáci jsou skupinou [[Theropoda|theropodních]] dinosaurů, která přežila velké [[vymírání]] na konci [[Křída|křídy]] a poté se rozrůznila do velkého množství druhů (přesto jako celek jsou ptáci poměrně uniformní) a díky schopnosti letu osídlila celý svět. Nejbližšími žijícími příbuznými ptáků jsou [[krokodýli]] - společně tvoří skupinu [[archosauři|Archosauria]]. Vznik ptáků je v současné době velmi dobře dokumentován pomocí [[Fosílie|fosilních]] záznamů na postupném vývoji [[peří]] a podle koster odhadovaném přechodu od pasivního po aktivní let. Sesterskou skupinou ptáků jsou dinosauři skupiny ''[[Deinonychosauria]]'', která zahrnuje čeledi ''[[Troodontidae]]'' a ''[[Dromaeosauridae]]'' (do které se řadí i známý ''[[Microraptor]]'' popsaný v roce [[2000]], ''Velociraptor'' a další), někdy uváděné zvlášť, podle toho, jestli jsou spolu považovány za [[Monofyletismus|monofyletické]] či nikoliv. Peří ale měli již starší dinosauři (např. ''[[Caudipteryx]]'' nebo ''[[Oviraptor]]''). V takovéto situaci, kdy typické ptačí znaky přibývají postupně na velké škále zkamenělin, je těžké rozhodnout, co již může být považováno za ptáka a co ještě ne; za prvního ptáka je ale tradičně považován ''[[Archaeopteryx]]'', jehož nález roku 1860 (popsán 1861) způsobil senzaci. Dosud ale není jasné, zda je ''Archaeopteryx'' sesterským [[taxon]]em všech ostatních ptáků, nebo jestli tvoří [[Monofyletismus|monofyletickou]] skupinu společně s dalšími praptáky rodů ''[[Confuciusornis]]'' a ''[[Enantiornithes]]''. Jejich sesterská linie, vedoucí k moderním ptákům, pak zahrnuje např. rody ''[[Ichthyornis]]'', který vzdáleně připomíná [[rybák]]a se [[zuby]], a ''[[Hesperornis]]'' s nepneumatizovanými kostmi a redukcí křídel podobného dnešním [[Potápky|potápkám]]. Velkou koncovou skupinou této linie je [[Ornithothoraces]], pro kterou je charakteristické zmenšení tělesných rozměrů ptáků a která se dělí na tzv. protiptáky ([[Enantiornithes]]), kam patří např. ''[[Protopteryx]]'' nebo ''[[Sinornis]]'', a pravé ptáky ([[Ornithurae]]), jejichž nejbazálnějšími zástupci jsou ''[[Hongshanornis]]'' a ''[[Liaoningornis]]'' a kteří směřují k moderním ptákům. Moderní ptáci ([[Neornithes]]) se dělí na dvě skupiny, [[Běžci|běžce]] a [[Letci|letce]]. Systém letců je zatím značně neustálený, což je způsobeno velmi rychlou radiací, jako prokázaná se již ale může považovat existence bazální monofyletické skupiny ''Galloanseres'' ([[drůbež]]), kam patří [[hrabaví]] a [[vrubozobí]].

== Taxonomie ==

V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza [[DNA]]. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna [[Konvergence (evoluce)|konvergencí]], ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců ''Neognathae'' (společná skupina, kterou je možno česky zvát [[drůbež]]). Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

=== Tradiční rozdělení ===

* nadřád: [[Běžci]]
** řád: [[Tinamy]] (''Tinamiformes'')
** řád: [[Nanduové]] (''Rheiformes'')
** řád: [[Pštrosi]] (''Struthioniformes'')
** řád: [[Kasuárové]] (''Casuariiformes'')
** řád: [[Kiviové]] (''Apterygiformes'')

* nadřád: [[Letci]]
** řád: [[Vrubozobí]] (''Anseriformes'')
** řád: [[Hrabaví]] (''Galliformes'')
** řád: [[Tučňáci]] (''Sphenisciformes'')
** řád: [[Potáplice]] (''Gaviiformes'')
** řád: [[Potápky]] (''Podicipediformes'')
** řád: [[Trubkonosí]] (''Procellariiformes'')
** řád: [[Veslonozí]] (''Pelicaniformes'')
** řád: [[Brodiví]] (''Ciconiiformes'')
** řád: [[Plameňáci]] (''Phoenicopteriformes'')
** řád: [[Dravci]] (''Falconiformes'')
** řád: [[Krátkokřídlí]] (''Gruiformes'')
** řád: [[Dlouhokřídlí]] (''Charadriiformes'')
** řád: [[Měkkozobí]] (''Columbiformes'')
** řád: [[Papoušci]] (''Psittaciformes'')
** řád: [[Kukačky]] (''Cuculiformes'')
** řád: [[Sovy]] (''Strigiformes'')
** řád: [[Lelkové]] (''Caprimulgriformes'')
** řád: [[Svišťouni]] (''Apodiformes'')
** řád: [[Srostloprstí]] (''Coraciiformes'')
** řád: [[Šplhavci]] (''Piciformes'')
** řád: [[Trogoni]] (''Trogoniformes'')
** řád: [[Myšáci]] (''Coliiformes'')
** řád: [[Pěvci]] (''Passeriformes'')
*** čeleď: [[Skřivanovití]] - skřivan polní, chocholouš obecný
*** čeleď: [[Vlaštovkovití]] - vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule říční
*** čeleď: [[Drozdovití]] - drozd zpěvný, slavík obecný, kos černý
*** čeleď: [[Pěnicovití]] - rod pěnice, sedmihlásek hajní, rákosník velký
*** čeleď: [[Konipasovití]] - konipas bílý, linduška lesní
*** čeleď: [[Ťuhýkovití]] - ťuhýk obecný
*** čeleď: [[Sýkorovití]] - rod sýkora, mlynařík dlouhoocasý
*** čeleď: [[Pěnkavovití]] - pěnkava obecná, stehlík obecný, čížek lesní, konopka obecná
*** čeleď: [[Snovačovití]] - vrabec domácí, vrabec polní
*** čeleď: [[Špačkovití]] - špaček obecný
*** čeleď: [[Krkavcovití]] - krkavec velký, vrána obecná, sojka obecná, havran polní, kavka obecná, straka obecná, ořešník kropenatý
Postupem času se ukázaly nedokonalosti tohoto systému, řád svišťouni se rozdělil na svišťouny a nový řád [[kolibříci]] (''Trochiliformes''), z řádu krátkokřídlých se oddělil řád [[perepelové]] (''Turniciformes''), [[stepokurové]] (''Pteroclidiformes'') a [[turakové]] (''Musophagiformes'') rovněž byli uznáni jako samostatný řád.

Publikace Sibley-Ahlquistovy taxonomie znamenala revoluci v systému ptáků. Za použití [[DNA]] analýzy bylo možné zjistit skutečné příbuzenské vztahy ptáků. V současnosti vypadá taxonomie ptáků takto:

=== Nový systém ptáků ===

* Podtřída: ''Eoaves''
** řád: [[Pštrosi]] (''Struthioniformes'')
** řád: [[Tinamy]] (''Tinamiformes'')

* Podtřída: ''Neoaves'', moderní ptáci
** řád: [[Hokové]] (''Craciformes'')
** řád: [[Hrabaví]] (''Galliformes'')
** řád: [[Vrubozobí]] (''Anseriformes'')

** řád: [[Perepelové]] (''Turniciformes'')

** řád: [[Šplhavci]] (''Piciformes'')

** řád: [[Leskovci]] (''Galbuliformes'')
** řád: [[Zoborožci]] (''Bucerotiformes'')
** řád: [[Dudci]] (''Upupiformes'')
** řád: [[Trogoni]] (''Trogoniformes'')
** řád: [[Srostloprstí]] (''Coraciiformes'')

** řád: [[Myšáci]] (''Coliiformes'')

** řád: [[Kukačky]] (''Cuculiformes'')
** řád: [[Papoušci]] (''Psittaciformes'')
** řád: [[Svišťouni]] (''Apodiformes'')
** řád: [[Kolibříci]] (''Trochiliformes'')
** řád: [[Turakové]] (''Musophagiformes'')
** řád: [[Sovy]] (''Strigiformes'')

** řád: [[Měkkozobí]] (''Columbiformes'')
** řád: [[Krátkokřídlí]] (''Gruiformes'')
** řád: [[Brodiví]] (''Ciconiiformes'')
** řád: [[Pěvci]] (''Passeriformes'')

Lelkové se stali součástí řádu sov. Dlouhokřídlí, plameňáci, trubkonosí, tučnáci, veslonozí, potáplice, potápky a dravci jsou podle nového systému součástí řádu brodiví.

== Rozšíření ==
[[Soubor:House sparrow04.jpg|thumb|left|250px| Rozšíření [[Vrabec domácí|vrabce domácího]] dramaticky expandovalo díky lidským aktivitám.]]

Ptáci se rozmnožují na všech sedmi [[Kontinent|kontinentech]], přičemž největší [[Biologická diverzita|rozmanitosti]] dosahují v tropických oblastech; to může být způsobeno buď vyšší rychlostí [[speciace]] v tropech nebo vyšší rychlostí vymírání ve vyšších zeměpisných šířkách. Jsou schopni žít a nacházet potravu na většině lokalit naší planety, na jihu např. [[Buřňák sněžní|sněžní buřňáci]] hnízdí v některých koloniích až 440 km hluboko ve vnitrozemí [[Antarktida|Antarktidy]]. Několik příbuzných druhů se adaptovalo na život ve světových [[oceán]]ech - s některými druhy mořských ptáků se na pobřeží setkáme pouze v době rozmnožování a některé druhy [[Tučňáci|tučňáků]] se potápějí do rekordních hloubek okolo 300 metrů. Mnoho druhů kolonizovalo oblasti, do kterých byly vysazeni lidmi. Některá z těchto zavádění byla dobře uvážena: např. [[bažant obecný]] byl vysazován po celém světě jako lovná pernatá zvěř. Někteří ptáci jsou kolonizátoři náhodní, jako např. [[papoušek mniší]], který po útěcích z klecí vytvořil kolonie v některých severoamerických městech. Některé jiné druhy, jako např. [[volavka rusohlavá]], [[čimango žlutavý]] a [[kakadu růžový]] se rozšířily hluboko za hranice svého původního výskytu díky tomu, jak jim zemědělská činnost člověka vytváří nové vhodné lokality.

== Anatomie ==

: ''Základní článek:'' [[Anatomie ptáků]]
[[Soubor:Birdmorphology.png|thumb|Externí anatomie typického ptáka 1 Zobák, 2 Hlava, 3 Oční kroužek, 4 Duhovka, 5 Hřbet, 6 Křidélko, 7 Lopatky, 8 Křídelní krovky, 9 Letky třetího řádu (ramenní), 10 Kostřec, 11 Rýdovací pera, 12 Podocasní krovky, 13 Stehno, 14 Kloub spojující holeň a běhák, 15 Běhák, 16 Noha, 17 Holeň, 18 Břicho, 19 Boky, 20 Hruď, 21 Krk, 22 Lalok]]

Ve srovnání s ostatními obratlovci mají ptáci uspořádání těla vykazující mnoho neobvyklých přizpůsobení, většinou k usnadnění [[Ptačí let|letu]].

Kostra je složena z velmi lehkých kostí. Kosti jsou duté a vyplněné vzduchem, přičemž dutiny jsou spojeny s [[Dýchací soustava|dýchacím ústrojím]]. Tyto duté kosti jsou přitom velmi pevné. Lebeční kosti jsou spojené a bez zřetelných [[Šev (anatomie)|švů]]. [[Očnice]] jsou mohutné a oddělené kostní přepážkou. [[Páteř]] je rozdělena na krční, hrudní, křížový a ocasní oddíl s ohebnými krčními obratli, jejichž počet je vysoce proměnlivý. Pohyb je omezen u obratlů předcházejícím hrudním obratlům a není možný u dalších obratlů. Kost kyčelní je srostlá po celé délce s páteří. Žebra jsou zploštěná a jsou upnuta k mohutné deskovité [[Hrudní kost|prsní kosti]], k níž jsou připojeny létací svaly. Pouze nelétaví ptáci mají prsní kost poměrně malou a bez hřebene. Přední končetiny jsou přeměněny v křídla.

Podobně jako [[plazi]], ani ptáci [[Moč|nemočí]]. [[ledvina|Ledviny]] extrahují z krevního řečiště dusíkatý odpad, ten však místo vylučování jako [[Močovina|močoviny]] rozpuštěné v moči je vylučován ve formě [[Kyselina močová|kyseliny močové]]. Ptáci také vyměšují spíše [[kreatin]] než [[kreatinin]], jak je tomu u savců. Kyselina močová má velmi nízkou rozpustnost ve vodě, takže po zbavení se zbytku vody se objevuje jako bílý povlak. Od každé ledviny vede [[močovod]], který ústí do středního oddílu [[Kloaka|kloaky]]. Právě v kloace se moč zbavuje vody a při průchodu trusu je stírána a s trusem vylučována. Na trusu se moč jeví jako bílý povlak. Kloaka je společným vývodem trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy. Navíc mnoho druhů ptáků nestravitelné zbytky potravy vyvrhuje v chuchvalcích (tzv. [[vývržky]]) zpět jícnem a ústní dutinou.

Ptáci mají jedno z nejkomplexnějších dýchacích ústrojí ze všech zvířecích skupin. Když se pták nadechuje, 75% čerstvého vzduchu obtéká plíce a vtéká rovnou do [[Vzdušný vak|vzdušných vaků]], probíhajících od plic a spojených s dutinami v kostech, které plní vzduchem. Zbylých 25% vzduchu jde přímo do plic. Když se pták vydechuje, je pro výdech používán vzduch z plic a současně se do plic dostává čerstvý vzduch ze vzdušných vaků. Ptačí plíce tak přijímají čerstvý vzduch jak při nádechu, tak i při výdechu. Ptačí zpěv vzniká v orgánu zvaném [[Syrinx (ptáci)|syrinx]], svalnaté komoře s několika bubínkovými blánami, který se nachází v dolní části průdušnice. Ptačí srdce má čtyři oddíly, z levé, silně svalnaté komory vystupuje pravý aortální oblouk a dává vzniknout systémové aortě (na rozdíl od savců, kde je použit levý oblouk). Zadní dutá žíla přijímá krev z končetin přes vstupní ledvinový systém. Ptáci, na rozdíl od savců, mají jádrové červené krvinky, tj. [[Červená krvinky|červené krvinky]], které mají [[Buněčné jádro|jádro]].

[[Trávicí soustava|Zažívací soustava]] ptáků je jedinečná, mají [[hrdelní vak]] nebo [[vole]] pro uskladnění potravy a dva žaludky, z nichž ve [[Svalnatý žaludek|druhém]] jsou spolykané kamínky, které, vzhledem k absenci zubů, pomáhají ptákům drtit potravu. Trávicí soustava dokáže zajistit rychlé strávení potravy a je přizpůsobena letu. Někteří stěhovaví ptáci mají přidanou schopnost snížit obsah části střev před migrací.

[[Nervová soustava]] u ptáků je v rozsahu přiměřeném velikosti ptáka. Nejvyvinutější částí mozku je ta, která ovládá funkce souvisící s letem, zatímco [[mozeček]] koordinuje pohyb a [[velký mozek]] kontroluje prvky chování, plavání, páření a stavbu hnízd. Zrakový systém je obvykle u ptáků vysoce vyvinut. [[Oko]] ptáků je v základní stavbě shodné s okem savců. Ptáci s očima na stranách hlavy mají široké [[zorné pole]], zatímco ptáci s očima na čelní straně hlavy, jako sovy, mají [[binokulární vidění]] a mohou odhadovat hloubku pole. Vodní ptáci mají zvláštní pružné čočky, které jim umožňují vidění na vzduchu i pod vodou. Některé druhy mají také dvojitou [[Foeva|foevu]]. Ptáci jsou [[Tetrachromatisus|tetrachromatičtí]] díky přítomnosti očních buněk citlivých na [[ultrafialové záření]], stejně jako na zelenou, modrou a červenou barvu. To jim umožňuje vnímat ultrafialové záření, které je využíváno při krmení a námluvách. Mnoho ptáků má totiž na peří vzory viditelné v ultrafialovém světle a tudíž nerozeznatelné lidským okem. Ultrafialové světlo se využívá také při hledání potravy; např. [[Poštolka|poštolky]] při pátrání po kořisti často na zemi sledují močovou stopu hlodavců, která vyzařuje UV záření. Vnější ochranu oka zajišťuje svrchní a spodní víčko, která však nejsou tak pohyblivá jako u savců, takže oko je čištěno jemnou blankou, umístěnou ve vnitřním koutku oka, tzv. [[mžurka|mžurkou]], která může oko překrýt směrem napříč. Mžurka také kryje oko a slouží tak jako [[kontaktní čočka]] u mnoha vodních ptáků. Když ptáci spí, jsou spodní víčka zvednutá. Ptačí sítnice má pro rozvod krve umístěný ve sklivci bohatě prokrvený výrůstek zvaný hřebínek. Ptačímu zevnímu [[zvukovod]]u chybí vnější ušní [[boltec]], ale je překryt peřím, i když u některých druhů (např. [[kalous]], výr, výreček) toto peří trochu uši připomíná. Ve vnitřním uchu se nalézá [[Hlemýžď (Cochlea)|hlemýžď]], který ale na rozdíl od savců není spirálovitý. Většina ptáků má slabě vyvinutý [[čich]], i když existují výjimky jako např. [[kiviové]], [[supové]] či [[trubkonosí]].

Někteří ptáci také používají proti dravcům chemickou obranu. Někteří [[trubkonosí]] mohou vyvrhnout proti útočníkovi nepříjemný olejovitý výměšek z jícnu, zatímco některé druhy pěvců z rodu ''[[Pitohui]]'', žijících na [[Nová Guinea|Nové Guinei]], mají jedovatou látku [[homobatrachotoxin]] obsaženou nejen v těle, ale hlavně v kůži a peří.

== Peří ==
''Základní články: [[Peří]] a [[Let pomocí peří]]''

[[Soubor:African Scops owl.jpg|thumb|right|200px|Peří dovoluje [[Výreček africký|výrečku africkému]] splynout se svým okolím]]

Jednou z vlastností, která odlišuje ptáky od ostatních žijících skupin živočichů, je pokrytí kůže [[peří]]m. Peří je epidermální kožní porost, jako např. šupiny u plazů nebo srst u savců, který má u ptáků mnoho různorodých funkcí: plní [[Termoregulace|termoregulační]] funkci tím že tepelně izoluje tělo ptáka za chladného počasí nebo od vody, peří je nezbytné pro [[ptačí let]] a je také používáno při toku, maskování a signalizaci. Ptačí peří, vzhledem k tomu že slouží různému účelu, není pouze jednoho typu. Peří potřebuje pravidelnou údržbu a ptáci tak provádí jeho čištění a rovnání každý den, k čemuž používají zobák, pomocí kterého zbavují peří cizích částeček a roztírají si po peří olejovité výměšky z kostrční žlázy, což zajistí, že se peří nepromáčí, udržuje mu pružnost, působí jako antibakteriální prostředek potlačující růst baktérií snižujících kvalitu peří. Dalším způsobem péče o peří je používání kyseliny mravenčí, která pomáhá z peří zahánět parazity.

Peří se souvislým praporem vytvářející vzhled ptačího těla se také nazývá krycí nebo konturové peří. Toto peří má zřetelný osten i brk a patří k němu většina peří rostoucího na těle. Krátké a měkké brky s navzájem nespojenými paprsky a větvičkami jsou znaky prachového peří. To tvoří první chmýřitý šat mladých ptáků a také obal pod krycím peřím ptáků dospělých. Druh peří tak může kolísat podle stáří jedince, jeho sociálního postavení, poškození peří podle postavení ve skupině, ale hlavně se jedinci liší v opeření podle [[Pohlavní dimorfismus|pohlaví]]. Peří ptákům pravidelně vypadává vytlačováním starých per z kůže pery novými. Pelichání peří u většiny druhů ptáků probíhá jednou do roka, ale jsou známé druhy, u kterých probíhá výměna peří dvakrát za rok a oproti tomu velcí dravci mohou pelichat jednou za dva až tři roky. Kachnám a husám pelichá veškeré peří najednou, takže nejsou schopny zhruba po dobu jednoho měsíce [[Ptačí let|letu]]. Různé ptačí druhy mají odlišné vzory a strategie línání. U některých ptáků dochází k pelichání od vnějších per k perům vnitřním, u jiných je tomu naopak a někteří ptáci ztrácejí veškeré peří najednou. První způsob nebo také centripetální pelichání jako termín pro pelichání rejdovacích per je možno vidět např. u [[Bažantovití|bažantovitých]]. Druhé nebo také centrifugální pelichání je možné vidět např. u rejdovacích per [[Datlové|datlů]] a [[Šoupálkovití|šoupálků]], přičemž střední pár peří vypadává jako poslední, aby bylo těmto druhům umožněno šplhání po stromech. Základní vzor způsobu pelichání je možné sledovat na vrabci, kdy jako první je nahrazováno vnější peří, poté peří vnitřní a u ocasních per se postupuje ze středu ke krajům.

Peří neroste rovnoměrně po celé kůži, ale rozrůstá se na zvláštních plochách nebo pruzích, které se nazývají pernice (latinsky ''pterylae''). Distribuční vzorky těchto plošek nebo proužků jsou využívány v taxonomii a systematice. Před hnízděním, u samic většiny ptačích druhů, vzniká v místě styku jejich těla s vejci takzvaná hnízdní nažina, tedy místo bez peří. Ta bývá buď zcela holá, či jenom řídce porostlá prachovým peřím a je hodně prokrvená, aby byl při sezení na vejcích usnadněn transfer tepla.

== Let ==
: ''Základní článek: [[Ptačí let]]''

Schopnost letu je charakteristická pro většinu ptáků a odlišuje je tak od ostatních skupin obratlovců s výjimkou [[Netopýři|netopýrů]] a [[Vyhynutí|vyhynulých]] [[Ptakoještěři|pterosaurů]]. Tento pro převažující množství druhů hlavní prostředek pohybu slouží při rozmnožování, lovu potravy a útěku před predátory. Ptáci jsou k letu přizpůsobeni různě; mají například lehkou kostru, dva velké prsní svaly zajišťující pohyb křídel dolů (tvoří 15% hmotnosti ptáka), svaly podklíční zvedající křídla a přední končetiny přeměněné v křídla. Především velikost a tvar křídla určuje u jednotlivých druhů typ letu, který využívají především. Mnoho ptáků kombinuje tzv. veslovací let s méně náročným klouzavým letem nebo plachtěním. Okolo 60 druhů existujících ptačích druhů není letu schopno a podobně nebyly schopni letu i někteří vyhynulí ptáci. Tyto druhy neschopné letu je možno často nalézt na izolovaných souostrovích, pravděpodobně následkem nedostatku pozemních predátorů a omezených zdrojů, jejichž důsledkem je ztráta schopností letu. Tučňáci, kteří také nejsou schopni letu, používají křídla pro veslování při potápění pod vodou, podobně jako [[alky]], [[Buřňákovití|buřňáci]] či [[Skorcovití|skorci]].

== Chování ==
Nejvíce ptáků je aktivních ve dne, ale existuje také mnoho druhů ptáků, jako např. [[sovy]] či [[Lelkovití|lelci]], kteří jsou aktivní v noci. Někteří ptáci mohou využívat i soumraky a existují i ptáci, žijící na mořském pobřeží, kteří vyrážejí na lov potravy v době vhodného přílivu, lhostejno jestli ve dne nebo v noci.

=== Potrava ===
[[Soubor:BirdBeaksA.png|thumb|Adaptace ptačích zobáků na potravu. A: Sající nektar, B: Hmyzožravci, C: Semenožravec, D: Specialista na semena, E: Rybolov, F: Zobák s vakem, G: Filtrační zobák, H: Zobák k prohledávání povrchu, I: Zobák k prohledávání bahna, J: Povrchové loupání, K: Raptoriální (dravý).]]
Ptáci se živí různou potravou, zahrnující [[nektar]], [[ovoce]], [[rostliny]], [[Semeno|semena]], [[Zdechlina|zdechliny]] a různé drobné [[Živočichové|živočichy]] včetně dalších ptáků. Protože ptáci nemají žádné zuby, je jejich zažívací soustava speciálně přizpůsobena pro přijímání celých, [[Žvýkání|nepřežvýkaných]] kousků potravy.

Ptáci používají různé strategie vyhledávání potravy. Sběr hmyzu, bezobratlých, ovoce a semen je je charakteristický pro mnoho druhů. [[Pěvci]] často využívají při krmení taktiku výpadu z větví a lovení letícího hmyzu. Ptáci živící se nektarem jako [[kolibříci]], [[Loriové|papoušci lori]], [[strdimilovití]], [[kystráčkovití]] a někteří další zpěvaví ptáci mají usnadněn sběr potravy díky jazýčkům speciálně přizpůsobeným do podoby kartáčků a v mnoha případech zobáky speciálně uzpůsobenými pro určité typy květin. Sondování zobákem při hledání bezobratlých používají [[kiviové]] a [[bahňáci]] s dlouhými zobáky; v případě bahňáků jsou délka zobáků a metody krmení spojeny s potravní nikou. Stíhání střemhlavým letem je vlastní [[Sokol (pták)|sokolům]] a [[Jestřáb|jestřábům]] ve vzduchu, ve vodě pak podobný styl lovu používají např. [[potáplice]], [[Poláci (ptáci)|poláci]] a [[tučňáci]]. Lov skokem do vody provádí [[terejovití]], [[ledňáčkovití]] a [[rybáci]]. Tři druhy [[buřňákovití|buřňáků]], [[plameňáci]] a některé kachny získávají potravu procezováním. [[Husa|Husy]] a [[kachny]] především spásají trávu. Některé druhy provozují [[kleptoparasitismus]] kradením potravy ostatním ptákům - [[Fregatkovití|fregatky]], [[rackovití|racci]] a [[chaluhy]] jsou druhy používající tento druh obstarávání potravy. Kleptoparasitismus není hlavním zdrojem obživy žádného druhu ptáků, ale je doplňkovým zdrojem k potravě hlavní, získávané lovem; studie [[Fregatka páskovaná|fregatek páskovaných]] kradoucích potravu [[Terej maskový|terejům maskovým]] odhadují, že fragatky tak mohou maximálně získat 40% potravy, kterou potřebují, ale v průměru je toto číslo ještě nižší – činí jen 5%. Konečně někteří ptáci jako [[sup]]ové a [[Rackovití|rackové]] jsou [[mrchožrouti]]. Někteří ptáci mají několik strategií při získávání potravy nebo se živí různou potravou, zatímco jiní jsou považováni za specialisty soustřeďující své úsilí na speciální potravu nebo využívající jedinou strategii při získávání potravy.

=== Migrace ===
[[Soubor:Bar-tailed Godwit migration.jpg|thumb|left|300px|Satelitem vyznačené migrační cesty [[Břehouš rudý|břehouše rudého]] na sever z [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Tento druh má ze všech druhů nejdelší známý tah bez zastávky, až 10.200 km]]

Mnohé ptačí druhy migrují, aby využily globální rozdíly sezónních teplot k optimalizaci dostupnosti zdrojů potravy a hnízdních lokalit. Tyto migrace jsou u různých skupin proměnlivé. Mnoho vnitrozemských, [[Bahňáci|pobřežních]] či [[Kachnovití|vodních]] ptáků zahajuje každoročně dalekou migraci, obvykle v závislosti na měnící se délce denního světla stejně jako na povětrnostních podmínkách. Migrace jsou charakterizovány hnízdním obdobím v lokalitách [[Mírný podnebný pás|mírného pásu]] nebo [[Arktida|arktické]] či [[Antarktida|antarktické]] oblasti a tzv. zimovišti v oblastech [[Tropický podnebný pás|tropů]] nebo na opačné straně polokoule. Dříve než zahájí migraci, zvýší ptáci podstatně své tukové zásoby a redukují velikost některých svých orgánů. Migrace je energeticky velice náročná, zvláště pokud ptáci překonávají bez doplňování potravy pouště nebo oceány; vnitrozemští ptáci absolvují lety dlouhé až 2.500 km a bahňáci až 4.000 km, i když [[břehouš rudý]] absolvuje bez zastávky tah o délce až 10.200 km. Mořští ptáci také absolvují dlouhé migrační cesty, nejdelší cestu podniká např. [[buřňák temný]], který hnízdí na [[Nový Zéland|Novém Zélandem]] a v [[Chile]] a severské léto tráví krmením v Severním Pacifiku poblíž [[Japonsko|Japonska]], [[Aljaška|Aljašky]] a [[Kalifornie]], což znamená okružní cestu o délce přibližně 64.000 km. Jiní mořští ptáci se rozptylují po vyhnízdění, toulají se po širokém okolí, ale nemají žádné pevně zažité stěhovací cesty. Albatrosi, hnízdící v jižních mořích, často absolvují cirkumpolární cesty mezi hnízdními obdobími.

Ptáci provádějí i jiné způsoby migrace. Některé druhy se pouštějí do kratších cest jen pokud je toho zapotřebí, aby se vyhnuly špatnému počasí nebo kvůli získání potravy. Mezi ně patří i tzv. invazní druhy, které se mohou v některých letech vyskytovat zcela běžně a v jiných letech se naopak vůbec neobjevují. Tento typ migrace je obvykle spojen s dostupností potravy. Mezi takovéto migrující druhy jsou zařazovány např. severské pěnkavy, arktické [[sovy]] a [[Brkoslavovití|brkoslavové]]. Ptáci také mohou cestovat na kratší vzdálenosti přesahujících jejich teritoriální území, s jednotlivci migrujícími i na větší vzdálenosti; jiní provádějí pouze částečnou migraci, kdy migruje pouze část populace, obvykle samice a subdominantní samci. Částečná migrace může tvořit velké procento migračního chování ptáků v některých regionech; v [[Austrálie|Austrálii]] průzkumy zjistily, že 44% studovaných nezpěvavých ptáků a 32% pěvců byli částečně stěhovaví. Výšková migrace je příkladem stěhování ptáků na krátké vzdálenosti, kdy období páření a výchovy mláďat probíhá ve větších nadmořských výškách a s pominutím příznivých podmínek pak nastává stěhování do výšek nižších. Nejčastějším impulsem migrace jsou teplotní změny a obvykle je také zahájena ve chvíli, kdy se normální teritorium začne stávat nehostinným také v důsledku nedostatku potravy. Některé druhy mohou také kočovat, nemají žádné pevně vymezené teritorium a přesunují se v závislosti na počasí a dostupnosti potravy. [[Papoušci]] např. nejsou ptáky, kteří podnikají nějaké ohromující cesty ani nežijí pouze na jednom místě, ale buď žijí rozptýleně, kočovně nebo pořádají nepravidelné a malé migrační cesty.

Schopnost ptáků vrátit se přes obrovské vzdálenosti přesně do určitých lokalit je již dlouho známa; při experimentu provedeném roku [[1950]] s [[Buřňák severní|buřňákem severním]] se tento pták vypuštěný v [[Boston]]u vrátil do své kolonie na ostrovu [[Skomer]] u [[Wales]]u během 13 dnů po překonání vzdálenosti 5.150 km. Ptáci používají k navigaci během migrace různé metody. Při [[Denní zvířata|denní]] migraci je k navigaci využíváno [[slunce]], v noci je místo toho používán stelární kompas. Ptáci, kteří se orientují podle slunce, využívají pro určení směru tahu své [[Chronobiologie|vnitřní hodiny]], pomocí nichž jsou schopni pudově určit odklon slunce a tím i světové strany. Orientace podle stelárního kompasu závisí na poloze [[souhvězdí]] okolo [[Polárka|Polárky]]. Ta je u některých druhů posílena schopností vnímat zemský [[Zemské magnetické pole|geomagnetismus]] díky specializovaným [[fotoreceptor]]ům.

=== Komunikace ===
Ptáci [[Zvířecí komunikace|komunikují]] hlavně používáním [[Vizuální systém|vizuálních]] a [[Sluch|zvukových]] signálů. Tyto signály mohou být mezidruhové nebo vnitrodruhové.

[[Soubor:Stavenn Eurypiga helias 00.jpg|thumb|right|240px|Křiklavým zobrazením [[Slunatcovití|slunatec]] napodobuje většího predátora]]

Vizuální komunikace na ptácích slouží mnoha funkcím a je prokázána na [[peří]] a chování. Peří může být používáno pro ocenění a potvrzení sociální dominance, zobrazuje připravenost k páření a dokonce může vyjadřovat hrozbu, jako je tomu např. u [[Slunatcovití|slunatce]], který tak napodobuje větší dravce. Takovéto zobrazení na peří je užíváno pro odrazení potenciálních potenciálních predátorů, jako jsou např. [[krahujci]], a ochraně mláďat. Variace v peří také umožňují identifikaci jedinců, zvláště mezi druhy.

Vizuální komunikace zahrnuje také rituální předvádění, jako např. signalizující útok nebo podřízenost, či to, které je používáno při formování párových vazeb. Toto ritualisované chování je tvořeno nesignalizovanými akcemi jako urovnánvání peří, časově rozlišené pozice pér, klování nebo další chování. Nejvíce propracované ukázky se objevují během námluv, jako např. při tanci v toku u [[Albatrosovití|albatrosů]], kde úspěšné vytvoření celoživotního párového pouta vyžaduje, aby oba partneři praktikovali tento jedinečný tanec, a u rajek, kde úspěch samců při námluvách závisí na peří a kvalitě jeho předvádění. Samci ptáků mohou svou zdatnost demonstrovat také např. stavbou hnízda; samice [[Snovačovití|snovačů]] jako [[snovač asijský]] si vybírají za partnery jenom ty, kteří jsou dobrými staviteli hnízd, zatímco u [[Lemčíkovití|lemčíků]] jsou přitahovány konstrukcemi altánků samců vyzdobených různými výraznými dekoračními objekty.

Kromě vizuální komunikace jsou ptáci proslulí svými zvukovými schopnostmi. Volání, a u některých druhů i [[Ptačí zpěv|zpěv]], jsou hlavními [[zvuk]]ovými komunikačními prostředky ptáků; ačkoli někteří ptáci využívají i mechanických zvuků, což může být rozeznění per pomocí proudu vzduchu, jako např. u samců [[Bekasína otavní|bekasíny otavní]], teritoriální bubnování u [[Datli|datlů]] či používání nástrojů k tlučení jako u [[Kakadu arový|kakadu arového]]. Ptačí volání a písně mohou být velmi složité; zvuk bývá vytvářen v [[syrinx]]u umístěným na [[průdušnice]] v místě jejího rozdvojení na [[průdušky]], jehož obě strany některé druhy umí ovládat odděleně, čímž je možný v jednom čase vznik dvou různých písní najednou.

Volání jsou používána pro různé cíle, několik jich může být spojeno do jedné písně. Jsou využívána při hledání partnera, jindy k jeho vábení, pomáhá k identifikaci potenciálních partnerů nebo ve společných skupinách (často v kombinaci s vizuální komunikací). Mohou předávat informace o kvalitě samců a pomoci při výběru samic. Hlas je používán i pro vymezení a udržování teritoria. Volání může být používáno také k rozpoznávání jednotlivých jedinců, pomáhá rodičům nalézt mláďata v přeplněných koloniích nebo dospělým shledat se s partnery na počátku období rozmnožování. Často se volání týká také varování dalších ptáků před potenciálními [[predátor]]y; volání tohoto typu mohou být detailní a mohou vyjadřovat specifickou informaci o povaze hrozby.

=== Shlukování ===
[[Soubor:Red-billed quelea flocking at waterhole.jpg|thumb|left|300px|[[Snovač rudozobý|Snovači rudozobí]], nejpočetnější z ptačích druhů, vytváří ohromná hejna — někdy o desítkách až tisícovkách hlav.]]

Zatímco někteří ptáci jsou v podstatě teritoriální nebo žijí v malých rodinných skupinách, jiní ptáci často vytvářejí velká hejna. Výhody seskupování se do hejn jsou různé a hejna mohou být tvořena výslovně pro zvláštní účely. Shlukování má také své nevýhody, zvláště společensky níže postavení ptáci, kteří jsou v područí více dominantních ptáků, musí obětovat krmnou efektivitu v hejnu za účelem zisku jiných výhod. Hlavními výhodami je větší bezpečí v hejnu a zvýšená krmná efektivita. Ochrana proti dravcům je zvláště důležitá v uzavřených lokalitách, jako je např. les, kde predátoři často útočí ze zálohy a včasné varování díky pozorování více jedinců tak nabývá na důležitosti. To vede i k vytváření druhově smíšených hejn. Tato mnohodruhová hejna se obvykle skládají z malých skupin mnoha druhů, zvětšující se množstevní výhoda je však snižována konkurencí při potenciálním vyhledávání potravy. Ptáci se také sdružují i s jinými živočichy; [[mořští ptáci]] lovící ryby vrháním se do moře z výšky se spojují s [[Delfínovití|delfíny]] a [[Tuňákovití|tuňáky]], kteří rybí hejna vyhánějí vzhůru k hladině; vzájemný vztah se také vyvinul např. mezi [[Mangusta jižní|mangustou jižní]] a zoborožci, kdy zoborožec vyhledává mangustu za účelem společného hrabání a vzájemného se varování před dravci. Podobně je známé partnerství [[Medozvěstkovití|medozvěstek]] s [[Medojed kapský|medojedy]], paviány, jezevci nebo lidmi při vyhledávání včelích příbytků, kdy je k nim dovede a po vybrání medu si sesbírá svůj díl (vosk, včely, larvy).

=== Odpočinek a hřadování ===
Vysoká rychlost metabolismu ptáků během aktivní části dne je doplňována odpočinkem ve zbylé části dne. Spící ptáci často používají typ [[Spánek|spánku]] známý jako ostražitý spánek, kdy periody odpočinku jsou promíchány s rychlým otvíráním očí, což zvyšuje citlivost ptáků na vyrušení a umožňuje jim rychlý únik před případnou hrozbou. Také se věřilo, že [[Rorýsovití|rorýsi]] dokáží spát za letu, i když to nebylo nikdy experimentálně potvrzeno. Přesto existují náznaky, že mohou využívat určitých druhů spánku, které mohou probíhat dokonce za letu.

Ptáci nemají potní žlázy a mohou se ochlazovat schováním do stínu, stáním ve vodě, zrychleným dýcháním s otevřeným zobákem, zvětšováním své plochy roztahováním křídel, vibrováním svého hrdelního laloku nebo močením si na nohy a ochlazování vypařující se tekutinou.

Mnoho spících ptáků ohýbá ve spánku krk nad záda a zastrkává hlavu do peří na zádech, jiní kryjí své [[zobák]]y v peří na hrudi. Mnoho ptáků také odpočívá pouze na jedné noze a někteří z nich druhou nohu schovávají do peří, zvláště za chladného počasí. Běžný je také společný hřad ptáků, kterým se snižuje [[Termoregulace|ztráta tělesného tepla]] a zmenšují rizika spojená s napadením predátory. Hřadovací místa jsou často vybírána vzhledem k termoregulaci a bezpečnosti.

Stromoví ptáci využívají šlachy svalu zadní končetiny, které jim umožňují bez neustálého stahování prstů se pevně zachytit na větvi a tím také se na ní udržet v době spánku. Mnoho ptáků pohybujících se po zemi, jako křepelky a bažanti, hřaduje na stromech. Někteří papoušci rodu ''Loriculus'' hřadují zavěšeni hlavou dolů. Někteří [[Kolibříkovití|kolibříci]] každou noc upadají do stavu strnulosti, čímž se zmenšuje rychlost jejich metabolismu. Tato fyziologická [[adaptace]] je známa u okolo sta dalších ptačích druhů, včetně [[Lelčíkovití|lelčíků]], [[Lelkové|lelků]] a [[Lasoletovití|lasoleti]]. Jeden z druhů, [[lelek americký]], dokonce vstupuje do stavu [[hibernace]].

== Rozmnožování ==
=== Sociální systémy ===
[[Soubor:Phalaropus lobatus.jpg|thumb|right|[[Lyskonoh úzkozobý|Lyskonozi úzkozobí]] mají neobvyklý polyandrický systém páření, kde samci se starají o vejce a mláďata a jasně zbarvené samice soutěží o samce.]]

Obrovská většina (95%) druhů ptáků jsou společensky monogamní; i když polygynie (2%) a polyandrie (<1%), polygamie, polygynandrie (kdy samice vytváří pár s několika samci a samec vytváří pár s několika samicemi) a smíšené systémy se vyskytují rovněž. Některé druhy mohou, v závislostech na okolnostech, využívat více než jeden systém. U monogamních druhů tvoří samci a samice páry na několik hnízdních období; v některých případech párové pouto může přetrvat mnoho let nebo dokonce celý život páru.

Výhodou monogamního vztahu pro ptáky je oboustranná péče rodičů o mláďata. U většiny zvířat je vzácností otcovská péče o mláďata, ale u ptáků je to docela běžné; ve skutečnosti je tato skutečnost rozsáhlejší u ptáků než u jakékoliv jiné třídy [[Obratlovci|obratlovců]]. U ptáků je možno samčí péči o mláďata považovat za důležitou nebo rozhodující pro tělesnou zdatnost samic; u některých druhů nejsou samice schopny mláďata bez pomoci samců úspěšně odchovat. Polygamní systémy pramení ze schopnosti samic vychovávat mláďata bez pomoci samců. Dělba práce spočívající v sezení na vejcích, obraně hnízda, krmení mláďat a obrany území se vyskytuje někdy u monogamních párů.

Zatímco sociální monogamie je u ptáků zcela běžná, nevěra ve formě dodatečného párového páření se běžně vyskytuje u mnoha sociálně monogamních druhů. Tato nevěra může na sebe brát formu nuceného páření (nebo znásilňování) u [[Kachna|kachen]] a dalších [[Kachnovití|kachnovitých]] nebo je běžná u dominantních samců či samic s podřízenými partnery. Tím je pro samice a jejich potomky zajištěna možnost obdržení lepší genové výbavy nebo je tímto způsobem eliminována případná neplodnost partnerů. Samci některých druhů provozují mimopartnerské páření za účelem zvýšení pravděpodobnosti zabezpečení svého potomstva.

K rozmnožování patří také určité formy námluv, které jsou nejčastěji prováděny samcem. Nejčastěji jsou velmi jednoduché a obvykle zahrnují nějaký druh písně. Některá vystoupení mohou být docela propracovaná, jsou k tomu používány takové rozmanité metody jako bubnování křídly nebo ocasem, tancování, zásnubní lety nebo skupinové toky v závislosti na druzích. Samice si nejčastěji vybírají samce, i když např. u polyandrických [[Lyskonohovití|lyskonohů]] si samečkové vybírají pestře zbarvené samičky. Námluvy krmením, cukrováním a čechráním peří je obvykle prováděno již mezi partnery, nejčastěji ptáky spárovanými a pařícími se.

=== Teritoria, hnízdění a inkubace ===
Mnoho ptáků brání v období páření své [[Teritorium (zvířata)|území]] před jinými druhy. Ochrana teritoria je důležitá z hlediska shánění potravy pro svá mláďata. Druhy ptáků, které nejsou schopny účinně bránit své teritorium, jako např. [[mořští ptáci]] nebo [[Rorýsovití|rorýsi]], se sdružují do hnízdních [[Kolonie (biologie)|kolonií]]; to je výhodné z hlediska ochrany proti predátorům. Hnízdící jedinci v koloniích pak ochraňují malé hnízdní plochy a soutěžení, jak mezidruhové, tak uvnitř svého vlastního druhu, o tato místa pak může nabývat velmi intenzivní podoby.

[[Soubor:Webervogelnst Auoblodge.JPG|thumb|left|240px|Hnízdní kolonie [[Snovač pospolitý|snovače pospolitého]] jsou největšími, ptáky vytvořenými stavbami.]]
Všichni ptáci snášejí [[Amniota|amniotická vejce]] s tvrdými skořápkami většinou z [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]. Barva vajec se řídí řadou faktorů: ta, která jsou snášena do děr nebo doupat, jsou většinou bílá nebo bledá, zatímco vejce v otevřených hnízdech, jako např. u [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]], bývají obvykle [[Maskování|maskovaná]]. Existují samozřejmě výjimky z tohoto pravidla, např. většina zemních [[Lelkovití|lelků]] má vejce bílá a maskování je zajišťováno [[peří]]m ptáků. Některé druhy, které jsou oběťmi [[Hnízdní parazitismus|hnízdního parazitismu]] prováděného např. některými [[Kukačkovití|kukačkami]], mění barvy svých vajec za účelem snížení šance na snesení kukaččího vejce do svého hnízda, protože kukaččí samičky mají snahu snést své vejce do hnízda hostitele s podobně zabarvenými vejci.

Vejce jsou obvykle uložena v hnízdě, které může být velmi propracované, jak je tomu u [[Snovačovití|snovačů]] či [[Vlhovec|vlhovců]], nebo na druhou stranu velmi primitivní jako u některých [[Albatrosovití|albatrosů]], kdy se hnízda skládají pouze z hromádky seškrábané ze zobáku, do níž kladou vejce. Některé druhy si nestaví žádné hnízdo, na útesech hnízdící [[Alkoun úzkozobý|alkouni úzkozobí]] kladou svá vejce na holou skálu a vejce [[Tučňák císařský|tučňáka císařského]] jsou ukládána na nohy rodičů a svrchu jsou překryta kožním záhybem na břiše; tento způsob je převládající u druhů hnízdících na zemi, kde nově vylíhlá mláďata jsou [[Předčasná zralost|předčasně vyspělá]]. Většina ptačích druhů si staví propracovaná hnízda ve tvaru poháru, kupole, talíře, rámu nebo doupěte. Většina hnízd je stavěna tak, aby byla co nejméně nápadná, skrytá a uzavřená a tak chráněna před predátory, zatímco otevřená hnízda jsou stavěna ptáky v hnízdních koloniích nebo druhy schopných účinné obrany svého hnízda. Hnízda jsou často stavěna na rostlinách, některé druhy si specificky vybírají rostliny jako [[řebříček obecný]], který má látky, redukující hnízdní parazity jako jsou [[roztoči]], čímž se zvyšuje šance mláďat na přežití. Hnízda jsou také často vystlána peřím, aby se zamezilo úniku tepla.

Sezení na vejcích, kterým je udržována optimální teplota pro vývoj kuřat, obvykle začíná s nakladením prvního vejce, proto se mláďata líhnou ve stejném sledu, jak byla jednotlivá vejce snášena. U monogamních druhů se obvykle rodiče v sezení na vejcích střídají; u polygamních druhů plní veškeré rodičovské povinnosti jen jeden z rodičů. Teplo přechází u většiny druhů od rodičů k vejcím přes tzv. [[Hnízdní nažina|hnízdní nažinu]], což je oblast holé kůže na břichu nebo hrudi na vejcích sedících ptáků. Sezení na vejcích může být energeticky náročný proces, např. dospělí albatrosi ztratí za den sezení až 83 gramů své tělesné váhy. Někteří ptáci, jako např. [[Tabonovití|taboni]], využívají jako teplo jiné zdroje než je sezení na vejcích. Patří mezi ně tlející rostliny nebo vulkanické zdroje tepla. Doba sezení na vejcích trvá od 10 dnů (u druhů jako [[datli]], [[Kukačkovití|kukačky]] a [[pěvci]]) do 80 dnů ([[albatrosovití]] a [[kiviové]]).

=== Rodičovská péče a opeření ===
[[Soubor:Nectarinia dussumieri feeding young.jpg|thumb|left|Samice [[Strdimil seychelský|seychelského strdimila]] s uloveným [[pavouci|pavoukem]] na návštěvě svého hnízda.]]

Po vylíhnutí mohou být [[Mládě|mláďata]] podle druhu bezmocná až samostatná. Bezmocná mláďata jsou známa jako altriciální a mají sklon být po narození malá, holá a často slepá; mláďata po vylíhnutí pohyblivá a krytá prachovým peřím jsou prekociální, mláďata mohou být také poloprekociální nebo poloaltriciální. Altriciální mláďata potřebují pomoc při [[Termoregulace|termoregulaci]] a vyžadují tak delší dobu k vysezení než mláďata prekociální.

Délka a povaha rodičovské péče je různá v závislosti na jednotlivých řádech a druzích. Extrémem je např. rodičovská péče [[Tabonovití|tabonů]], která končí líhnutím; čerstvě vylíhlá kuřata se sama bez pomoci rodičů vyhrabou z hnízdní kupy listí a ihned jsou zcela soběstačná. Opačný extrém lze najít u některých mořských ptáků, kdy dochází k prodloužení doby péče o mláďata. Rodiči nejdéle se starajícími o své potomky jsou [[Fregatka páskovaná|fregatky páskované]], jejichž mláďata setrvávají ve hnízdě šest měsíců do opeření a poté jsou ještě dalších čtrnáct měsíců krmena.

U některých druhů pečují o mláďata oba rodiče, u jiných pak pouze jeden z nich. U některých druhů naopak při výchově mláďat pomáhají páru i další členové druhu. Tito pomocníci jsou obvykle blízcí příbuzní rodičů, většinou mláďata z předchozích snůšek. Společná výchova mláďat je obzvlášť běžná u [[Krkavcovití|krkavcovitých]], ale byla pozorována i u dalších druhů jako jsou např. pokřovník, [[luňák červený]] nebo [[flétňák australský]].
[[Soubor:Reed warbler cuckoo.jpg|thumb|upright|right|Tento [[rákosník obecný]] vychovává mládě [[Kukačka obecná|kukačky obecné]], typický příklad [[Hnízdní parazitismus|hnízdního parazitismu]]]]

Ve chvíli, kdy jsou mláďata plně opeřena, se rodiče některých druhů s mláďaty rozcházejí, zatímco u jiných druhů je vztah mezi starým ptákem a mládětem ještě dlouhou dobu zachován. Mláďata některých druhů opouštějí hnízdo hned po vylíhnutí, jak je tomu např. u [[alkoun]]ů, kdy mláďata následují v noci po vylíhnutí své volající rodiče na moře, čímž se vyhýbají nebezpečí, které na ně číhá v podobě pozemských predátorů. Některé jiné druhy, zvláště kachny, opouštějí své hnízdo v raném věku. U většiny druhů mláďata opouštějí hnízdo hned nebo krátce poté, co získají schopnost letu. Zároveň se také po opeření mění péče rodičů o mláďata; u albatrosů mláďata po odchodu z hnízda již nepřijímají od rodičů žádnou další pomoc, jiné druhy pokračují v určité doplňkové formě krmení mláďat. Mláďata také mohou spolu se svými rodiči absolvovat svou první [[Ptačí migrace|migrační]] cestu.

=== Hnízdní parazitismus ===
:''Hlavní článek'': [[Hnízdní parazitismus]]

Ačkoliv hnízdní parazitismus provozují i hmyz a ryby, nejvíce je rozšířen u ptáků. Principem je kladení vajec do hnízd jiných druhů. Tato vejce jsou často svými adoptivními rodiči přijata a vysezena i za cenu zničení jejich vlastních mláďat. Existují dvě skupiny ptáků provozujících hnízdní parasitismus: druhy, které nejsou schopny sami vysedět svá vejce a pro jejich vysezení musí nalézt vhodné hnízdo jiného ptačího druhu, a jiné, které jsou schopny mláďata za normálních podmínek vychovávat samy, ale příležitostně provozují i hnízdní parasitismus za účelem zvýšení svého reprodukčního výkonu. Okolo sta ptačích druhů, zahrnujících [[Medozvěstovití|medozvěstkovité]], [[Vlhovcovití|vlhovcovité]], [[Astrildovití|astrildovité]] a [[kachnice]], jsou běžnými hnízdními parazity, i když nejznámější jsou [[kukačkovití]]. Některá mláďata hnízdních parazitů jsou adaptována k tomu, aby zničila celou snůšku hostitele buď vyhazováním vajec z hnízda, nebo zabíjením ostatních vylíhlých ptáčat; tím si zajišťují pro sebe všechnu potravu donášenou adoptivními rodiči.

== Externí odkazy ==
* [http://www.ornitaxa.com/SM/SMOrg/sibley4.html World list of bird names] (anglicky)
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8304/ ptáci na BioLibu] (česky)
* [http://www.birdlife.cz/ Česká společnost ornitologická] (česky)
* [http://www.ptacisvet.cz/?action=ptaci_cr PtačíSvět.cz] - ptáci vyskytující se ve střední Evropě (česky, jména též latinsky, slovensky a anglicky)

{{commonscat|Aves}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ptáci]]
[[Kategorie:Ornitologie]]
[[Kategorie:Čelistnatci]]
[[Kategorie:Theropodi]]

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:50
Řádka 274:		Řádka 274:

	U některých druhů pečují o mláďata oba rodiče, u jiných pak pouze jeden z nich. U některých druhů naopak při výchově mláďat pomáhají páru i další členové druhu. Tito pomocníci jsou obvykle blízcí příbuzní rodičů, většinou mláďata z předchozích snůšek. Společná výchova mláďat je obzvlášť běžná u [[Krkavcovití\|krkavcovitých]], ale byla pozorována i u dalších druhů jako jsou např. pokřovník, [[luňák červený]] nebo [[flétňák australský]].		U některých druhů pečují o mláďata oba rodiče, u jiných pak pouze jeden z nich. U některých druhů naopak při výchově mláďat pomáhají páru i další členové druhu. Tito pomocníci jsou obvykle blízcí příbuzní rodičů, většinou mláďata z předchozích snůšek. Společná výchova mláďat je obzvlášť běžná u [[Krkavcovití\|krkavcovitých]], ale byla pozorována i u dalších druhů jako jsou např. pokřovník, [[luňák červený]] nebo [[flétňák australský]].
-	[[Soubor:Reed warbler cuckoo.jpg\|thumb\|~~upright~~\|right\|Tento [[rákosník obecný]] vychovává mládě [[Kukačka obecná\|kukačky obecné]], typický příklad [[Hnízdní parazitismus\|hnízdního parazitismu]]]]	+	[[Soubor:Reed warbler cuckoo.jpg\|thumb\|200px\|right\|Tento [[rákosník obecný]] vychovává mládě [[Kukačka obecná\|kukačky obecné]], typický příklad [[Hnízdní parazitismus\|hnízdního parazitismu]]]]

	Ve chvíli, kdy jsou mláďata plně opeřena, se rodiče některých druhů s mláďaty rozcházejí, zatímco u jiných druhů je vztah mezi starým ptákem a mládětem ještě dlouhou dobu zachován. Mláďata některých druhů opouštějí hnízdo hned po vylíhnutí, jak je tomu např. u [[alkoun]]ů, kdy mláďata následují v noci po vylíhnutí své volající rodiče na moře, čímž se vyhýbají nebezpečí, které na ně číhá v podobě pozemských predátorů. Některé jiné druhy, zvláště kachny, opouštějí své hnízdo v raném věku. U většiny druhů mláďata opouštějí hnízdo hned nebo krátce poté, co získají schopnost letu. Zároveň se také po opeření mění péče rodičů o mláďata; u albatrosů mláďata po odchodu z hnízda již nepřijímají od rodičů žádnou další pomoc, jiné druhy pokračují v určité doplňkové formě krmení mláďat. Mláďata také mohou spolu se svými rodiči absolvovat svou první [[Ptačí migrace\|migrační]] cestu.		Ve chvíli, kdy jsou mláďata plně opeřena, se rodiče některých druhů s mláďaty rozcházejí, zatímco u jiných druhů je vztah mezi starým ptákem a mládětem ještě dlouhou dobu zachován. Mláďata některých druhů opouštějí hnízdo hned po vylíhnutí, jak je tomu např. u [[alkoun]]ů, kdy mláďata následují v noci po vylíhnutí své volající rodiče na moře, čímž se vyhýbají nebezpečí, které na ně číhá v podobě pozemských predátorů. Některé jiné druhy, zvláště kachny, opouštějí své hnízdo v raném věku. U většiny druhů mláďata opouštějí hnízdo hned nebo krátce poté, co získají schopnost letu. Zároveň se také po opeření mění péče rodičů o mláďata; u albatrosů mláďata po odchodu z hnízda již nepřijímají od rodičů žádnou další pomoc, jiné druhy pokračují v určité doplňkové formě krmení mláďat. Mláďata také mohou spolu se svými rodiči absolvovat svou první [[Ptačí migrace\|migrační]] cestu.

Ptáci - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu