Python - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení (na základě anglického emailu)

2015-12-10T11:07:40Z

+ Výrazné vylepšení (na základě anglického emailu)

← Starší verze		Verze z 10. 12. 2015, 11:07
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Python logo and wordmark.png\|thumb\|240px\|Logo jazyka Python]]
-	'''Python''' je dynamický [[objektově orientované programování\|objektově orientovaný]] [[programovací jazyk]], který v roce [[1991]]<ref>{{Citace elektronické monografie\| jméno=Guido \| příjmení=van Rossum\| titul=Python - zdrojové kódy. Python Foundation. http://svn.python.org/view/checkout/python/trunk/Misc/HISTORY. \| url=http://svn.python.org/view/checkout/python/trunk/Misc/HISTORY\| datum přístupu=2010-04-12}}</ref> navrhl [[Guido van Rossum]]. Python je vyvíjen jako [[Open source software\|open source]] projekt, který zdarma nabízí instalační balíky pro většinu běžných [[platforma\|platforem]] ([[Unix]], [[Microsoft Windows\|Windows]], [[Mac OS]]); ve většině [[Linuxová distribuce\|distribucí]] systému [[Linux]] je Python součástí základní instalace.	+	'''Python''' je dynamický [[objektově orientované programování\|objektově orientovaný]] [[programovací jazyk]], který v roce [[1991]]<ref>{{Citace elektronické monografie\| jméno=Guido \| příjmení=van Rossum\| titul=Python - zdrojové kódy. Python Foundation. http://svn.python.org/view/checkout/python/trunk/Misc/HISTORY. \| url=http://svn.python.org/view/checkout/python/trunk/Misc/HISTORY\| datum přístupu=2010-04-12}}</ref> navrhl [[Guido van Rossum]]. Python je vyvíjen jako [[Open source software\|open source]] projekt, který zdarma nabízí instalační balíky pro většinu běžných [[platforma\|platforem]] ([[Unix]], [[Microsoft Windows\|Windows]], [[Mac OS]]); ve většině [[Linuxová distribuce\|distribucí]] systému [[Linux]] je Python součástí základní instalace.

	Mimo jiné je v něm [[implementace\|implementován]] aplikační server [[Zope]], [[instalátor]] a většina konfiguračních nástrojů Linuxové distribuce firmy [[Red Hat]].		Mimo jiné je v něm [[implementace\|implementován]] aplikační server [[Zope]], [[instalátor]] a většina konfiguračních nástrojů Linuxové distribuce firmy [[Red Hat]].

	== Vlastnosti ==		== Vlastnosti ==
-
	Python je dynamický interpretovaný jazyk. Někdy bývá zařazován mezi takzvané [[skriptovací jazyk]]y. Jeho možnosti jsou ale větší. Python byl navržen tak, aby umožňoval tvorbu rozsáhlých, plnohodnotných aplikací (včetně [[grafické uživatelské rozhraní\|grafického uživatelského rozhraní]] — viz například [[wxPython]], který využívá [[wxWidgets]]).		Python je dynamický interpretovaný jazyk. Někdy bývá zařazován mezi takzvané [[skriptovací jazyk]]y. Jeho možnosti jsou ale větší. Python byl navržen tak, aby umožňoval tvorbu rozsáhlých, plnohodnotných aplikací (včetně [[grafické uživatelské rozhraní\|grafického uživatelského rozhraní]] — viz například [[wxPython]], který využívá [[wxWidgets]]).

Řádka 19:		Řádka 18:

	== Spolupráce s jinými programovacími jazyky ==		== Spolupráce s jinými programovacími jazyky ==
-
	=== C a C++ ===		=== C a C++ ===
	Klasický Python je implementován v [[C (programovací jazyk)\|jazyce C]] (označuje se někdy jako CPython). V něm probíhá další vývoj jazyka Python. Verze jazyka Python jsou zveřejňovány jak v podobě [[zdrojový kód\|zdrojového kódu]], tak v podobě přeložených instalačních balíků pro různé cílové platformy.		Klasický Python je implementován v [[C (programovací jazyk)\|jazyce C]] (označuje se někdy jako CPython). V něm probíhá další vývoj jazyka Python. Verze jazyka Python jsou zveřejňovány jak v podobě [[zdrojový kód\|zdrojového kódu]], tak v podobě přeložených instalačních balíků pro různé cílové platformy.
Řádka 28:		Řádka 26:

	=== Java ===		=== Java ===
-
	Existuje implementace Pythonu v jazyce [[Java (programovací jazyk)\|Java]], která se jmenuje [[Jython]]. Kód napsaný v Jythonu běží v [[Java virtual machine\|JVM]] Javy a může používat všechny knihovny prostředí Java. V Javě lze naopak používat všechny knihovny napsané v Jythonu.		Existuje implementace Pythonu v jazyce [[Java (programovací jazyk)\|Java]], která se jmenuje [[Jython]]. Kód napsaný v Jythonu běží v [[Java virtual machine\|JVM]] Javy a může používat všechny knihovny prostředí Java. V Javě lze naopak používat všechny knihovny napsané v Jythonu.

Řádka 42:		Řádka 39:

	== Výkon ==		== Výkon ==
-
	Výkon aplikací napsaných v Pythonu je dobrý, protože výkonově kritické knihovny jsou implementovány v jazyce [[C (programovací jazyk)\|C]], s kterým Python výborně spolupracuje. I samotný jazyk je na tom v porovnání s jinými interpretovanými jazyky dobře. Je např. 3 až 5 krát rychlejší než [[PHP]]. Pro Python navíc existuje snadno použitelná knihovna [[Psyco]], která [[transparentnost (informatika)\|transparentně]] [[Optimalizace (informatika)\|optimalizuje]] kód Pythonu na výkon. Některé operace jsou pomocí Psyco urychleny až řádově<ref name="gp4psyco">http://shootout.alioth.debian.org/gp4sandbox/benchmark.php?test=all&lang=python&lang2=psyco</ref>.		Výkon aplikací napsaných v Pythonu je dobrý, protože výkonově kritické knihovny jsou implementovány v jazyce [[C (programovací jazyk)\|C]], s kterým Python výborně spolupracuje. I samotný jazyk je na tom v porovnání s jinými interpretovanými jazyky dobře. Je např. 3 až 5 krát rychlejší než [[PHP]]. Pro Python navíc existuje snadno použitelná knihovna [[Psyco]], která [[transparentnost (informatika)\|transparentně]] [[Optimalizace (informatika)\|optimalizuje]] kód Pythonu na výkon. Některé operace jsou pomocí Psyco urychleny až řádově<ref name="gp4psyco">http://shootout.alioth.debian.org/gp4sandbox/benchmark.php?test=all&lang=python&lang2=psyco</ref>.

	== Spolupráce s jinými aplikacemi ==		== Spolupráce s jinými aplikacemi ==
-
	Jak již bylo řečeno, Python se snadno vkládá do jiných aplikací, kde pak slouží jako jejich skriptovací jazyk. Lze ho najít např. v [[3D]] programu [[Blender]],v počítačové hře [[Civilizace IV]], v kancelářském balíku [[OpenOffice.org]], v [[textový editor\|textovém editoru]] [[Vim]]. Lze jej alternativně použít jako skriptovací jazyk aplikace [[GIMP]], existují pythonovská aplikační rozhraní pro celou řadu dalších projektů — například pro [[ImageMagick]]. Varianta [[Jython]] (implementace Pythonu v [[Java (programovací jazyk)\|Javě]] — viz dále) jej umožňuje používat jako skriptovací jazyk všude tam, kde lze používat skripty v [[Java (programovací jazyk)\|Javě]] — například v editoru [[jEdit]].		Jak již bylo řečeno, Python se snadno vkládá do jiných aplikací, kde pak slouží jako jejich skriptovací jazyk. Lze ho najít např. v [[3D]] programu [[Blender]],v počítačové hře [[Civilizace IV]], v kancelářském balíku [[OpenOffice.org]], v [[textový editor\|textovém editoru]] [[Vim]]. Lze jej alternativně použít jako skriptovací jazyk aplikace [[GIMP]], existují pythonovská aplikační rozhraní pro celou řadu dalších projektů — například pro [[ImageMagick]]. Varianta [[Jython]] (implementace Pythonu v [[Java (programovací jazyk)\|Javě]] — viz dále) jej umožňuje používat jako skriptovací jazyk všude tam, kde lze používat skripty v [[Java (programovací jazyk)\|Javě]] — například v editoru [[jEdit]].

Řádka 272:		Řádka 267:
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [http://www.python.org/ www.python.org~~] –~~ Domovská stránka projektu (anglicky, [http://www.python.org/doc/NonEnglish.html#czech ~~některé~~ česky])	+	* [http://www.python.org/ www.python.org Domovská stránka projektu (anglicky)]
-	* [http://www.py.cz/ www.py.cz~~] –~~ PyCZ, komunitní český web	+	** [http://www.python.org/doc/NonEnglish.html#czech Domovská stránka, vybrané stránky česky]
-	* [http://www.boost.org/libs/python/doc/index.html Boost.Python~~] —~~ C++ knihovna pro spolupráci mezi C++ a Pythonem	+	* [http://www.whoishostingthis.com/resources/python/ Python Introduction, Resources and FAQs (anglicky)]
-	* [http://docs.python.org/tut/tut.html Originální tutorial] ~~– anglicky~~	+	* [http://www.py.cz/ PyCZ – komunitní český web]
		+	* [http://www.boost.org/libs/python/doc/index.html Boost.Python – C++ knihovna pro spolupráci mezi C++ a Pythonem]
	* [http://docs.python.org/doc Originální dokumentace] – anglicky		* [http://docs.python.org/doc Originální dokumentace] – anglicky
	* [http://www.py.cz/UcebniceJazykaPython Učebnice jazyka Python (aneb Létající cirkus)] – český překlad		* [http://www.py.cz/UcebniceJazykaPython Učebnice jazyka Python (aneb Létající cirkus)] – český překlad
	* [http://www.root.cz/serialy/letajici-cirkus/ Létající cirkus], [http://www.root.cz/zpravicky/serial-letajici-cirkus-v-pdf/ PDF] – Seriál na ROOT.CZ, 21 dílů,		* [http://www.root.cz/serialy/letajici-cirkus/ Létající cirkus], [http://www.root.cz/zpravicky/serial-letajici-cirkus-v-pdf/ PDF] – Seriál na ROOT.CZ, 21 dílů,
-	* [http://~~www~~.~~skil~~.cz/~~python/index.html ''~~Jak se naučit programovat'']	+	* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/ Jak se naučit programovat Python]
	* [http://python.wraith.cz/ Python – programování zábavou] – kvalitní český web o Pythonu, základy, ukázky, praxe		* [http://python.wraith.cz/ Python – programování zábavou] – kvalitní český web o Pythonu, základy, ukázky, praxe
	* [http://networks.ic.cz/?q=taxonomy/term/1/ Python – moduly] – Stránky věnované modulům Pythonu		* [http://networks.ic.cz/?q=taxonomy/term/1/ Python – moduly] – Stránky věnované modulům Pythonu


-		+	{{Flickr\|Python+language}}{{Článek z Wikipedie}}
-		+
-	{{Článek z Wikipedie}} ~~[[Kategorie:Počítačové jazyky]]~~	+
	[[Kategorie:Python]]		[[Kategorie:Python]]
		+	[[Kategorie:Počítačové jazyky]]
		+	[[Kategorie:Skriptovací jazyky]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-03T12:18:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 12:18

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-19T15:41:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Python''' je dynamický [[objektově orientované programování|objektově orientovaný]] [[programovací jazyk]], který v roce [[1991]]<ref>{{Citace elektronické monografie| jméno=Guido | příjmení=van Rossum| titul=Python - zdrojové kódy. Python Foundation. http://svn.python.org/view/*checkout*/python/trunk/Misc/HISTORY. | url=http://svn.python.org/view/*checkout*/python/trunk/Misc/HISTORY| datum přístupu=2010-04-12}}</ref> navrhl [[Guido van Rossum]]. Python je vyvíjen jako [[Open source software|open source]] projekt, který zdarma nabízí instalační balíky pro většinu běžných [[platforma|platforem]] ([[Unix]], [[Microsoft Windows|Windows]], [[Mac OS]]); ve většině [[Linuxová distribuce|distribucí]] systému [[Linux]] je Python součástí základní instalace.

Mimo jiné je v něm [[implementace|implementován]] aplikační server [[Zope]], [[instalátor]] a většina konfiguračních nástrojů Linuxové distribuce firmy [[Red Hat]].

== Vlastnosti ==

Python je dynamický interpretovaný jazyk. Někdy bývá zařazován mezi takzvané [[skriptovací jazyk]]y. Jeho možnosti jsou ale větší. Python byl navržen tak, aby umožňoval tvorbu rozsáhlých, plnohodnotných aplikací (včetně [[grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] — viz například [[wxPython]], který využívá [[wxWidgets]]).

Python je hybridní jazyk (nebo také ''víceparadigmatický''), to znamená, že umožňuje při psaní programů používat nejen [[objektově orientované programování|objektově orientované]] paradigma, ale i [[procedurální programování|procedurální]] a v omezené míře i [[funkcionální programování|funkcionální]], podle toho komu co vyhovuje nebo se pro danou úlohu hodí nejlépe. Python má díky tomu vynikající vyjadřovací schopnosti. Kód programu je ve srovnání s jinými jazyky krátký a dobře čitelný.

K význačným vlastnostem jazyka Python patří jeho jednoduchost z hlediska učení. Bývá dokonce považován za jeden z nejvhodnějších programovacích jazyků pro začátečníky. Tato skutečnost je dána tím, že jedním z jeho silných inspiračních zdrojů byl programovací jazyk [[ABC (programovací jazyk)|ABC]], který byl jako jazyk pro výuku a pro použití začátečníky přímo vytvořen. Python ale současně bourá zažitou představu, že ''jazyk vhodný pro výuku není vhodný pro praxi a naopak''. Podstatnou měrou k tomu přispívá čistota a jednoduchost [[syntax]]e, na kterou se při vývoji jazyka hodně dbá.

Význačnou vlastností jazyka Python je produktivnost z hlediska rychlosti psaní programů. Týká se to jak nejjednodušších programů, tak aplikací velmi rozsáhlých. U jednoduchých programů se tato vlastnost projevuje především stručností zápisu. U velkých aplikací je produktivnost podpořena rysy, které se používají při [[programování ve velkém]], jako jsou například přirozená podpora [[prostor jmen|jmenných prostorů]], používání [[výjimky|výjimek]], standardně dodávané prostředky pro psaní testů ([[unit testing]]) a dalšími. S vysokou produktivností souvisí dostupnost a snadná použitelnost široké škály knihovních modulů, umožňujících snadné řešení úloh z řady oblastí.

Python se snadno vkládá do jiných aplikací (embedding), kde pak slouží jako jejich skriptovací jazyk. Tím lze aplikacím psaným v [[kompilovaný programovací jazyk|kompilovaných programovacích jazycích]] dodávat chybějící pružnost. Jiné aplikace nebo aplikační knihovny mohou naopak implementovat rozhraní, které umožní jejich použití v roli pythonovského modulu. Jinými slovy, pythonovský program je může využívat jako modul dostupný přímo z jazyka Python (tj. extending, viz sekce [[#Spolupráce s jinými aplikacemi|Spolupráce s jinými aplikacemi]]).

[[Programování]] v Pythonu klade velký důraz na produktivitu práce [[programátor]]a. Myšlenky návrhu jazyka jsou shrnuty ve [[filosofie Pythonu|filosofii Pythonu]].

== Spolupráce s jinými programovacími jazyky ==

=== C a C++ ===
Klasický Python je implementován v [[C (programovací jazyk)|jazyce C]] (označuje se někdy jako CPython). V něm probíhá další vývoj jazyka Python. Verze jazyka Python jsou zveřejňovány jak v podobě [[zdrojový kód|zdrojového kódu]], tak v podobě přeložených instalačních balíků pro různé cílové platformy.

Dostupnost zdrojového kódu a vlastnosti [[C (programovací jazyk)|jazyka C]] umožňují zabudovat interpret jazyka Python do jiné aplikace psané v jazycích [[C (programovací jazyk)|C]] nebo [[C++]]. Takto zabudovaný [[interpret (software)|interpret]] jazyka Python pak představuje nástroj pro pružné rozšiřování [[funkčnost]]i výsledné aplikace ''zvenčí''. Existuje i projekt pro užší spolupráci s C++ nazvaný [[Boost.Python]]

Z těchto důvodů — a s přihlédnutím k obecně vysokému výkonu aplikací psaných v jazyce C — je CPython nejpoužívanější implementací jazyka Python.

=== Java ===

Existuje implementace Pythonu v jazyce [[Java (programovací jazyk)|Java]], která se jmenuje [[Jython]]. Kód napsaný v Jythonu běží v [[Java virtual machine|JVM]] Javy a může používat všechny knihovny prostředí Java. V Javě lze naopak používat všechny knihovny napsané v Jythonu.

Implementace [[Jython]] zaostává za implementací CPython. Řada význačných vlastností jazyka Python se však objevuje již ve verzi Python 2.2 a stabilní verze Jython 2.2.1 byla uvolněna v roce [[2007]]. Při používání Jython z javovských aplikací navíc nemusí být otázka nedostupnosti novějších rysů tak palčivá. [[31. říjen|31. října]] [[2008]] byla uvolněna beta verze Jython 2.5b0. Po vypuštění stabilní verze tedy i Jython dosáhne vlastností dosud nejpoužívanějších verzí jazyka Python.

=== Prostředí .NET/Mono ===

Pracuje se na implementaci Pythonu pro prostředí [[.NET]]/[[Mono (platforma)|Mono]]. Ta je známa pod jménem [[IronPython]].

Za výhody lze považovat to, že se Python tímto stává jedním z jazyků pro platformu [[.NET]]. To současně znamená, že jej lze přímo využívat ve všech jazycích platformy [[.NET]]. Vzhledem k významu, jaký platformě [[.NET]] přikládá firma Microsoft, lze očekávat, že význam implementace [[IronPython]] dále poroste. Vzhledem k vlastnostem jazyka Python lze také předpokládat, že se implementace [[IronPython]] stane dlouhodobě podporovanou.

Verze [[IronPython]] 2.0 funkčně odpovídá Python 2.5, čímž dosahuje všech podstatných rysů jazyka. (Verze Python 2.6 má pomoci k přechodu mezi Python 2.5 a Python 3.0. (Python 3.0 realizuje větší změny). Negativně může být vnímána skutečnost, že implementace [[IronPython]] je vyvíjena firmou Microsoft pod Microsoft Public License.

== Výkon ==

Výkon aplikací napsaných v Pythonu je dobrý, protože výkonově kritické knihovny jsou implementovány v jazyce [[C (programovací jazyk)|C]], s kterým Python výborně spolupracuje. I samotný jazyk je na tom v porovnání s jinými interpretovanými jazyky dobře. Je např. 3 až 5 krát rychlejší než [[PHP]]. Pro Python navíc existuje snadno použitelná knihovna [[Psyco]], která [[transparentnost (informatika)|transparentně]] [[Optimalizace (informatika)|optimalizuje]] kód Pythonu na výkon. Některé operace jsou pomocí Psyco urychleny až řádově<ref name="gp4psyco">http://shootout.alioth.debian.org/gp4sandbox/benchmark.php?test=all&lang=python&lang2=psyco</ref>.

== Spolupráce s jinými aplikacemi ==

Jak již bylo řečeno, Python se snadno vkládá do jiných aplikací, kde pak slouží jako jejich skriptovací jazyk. Lze ho najít např. v [[3D]] programu [[Blender]],v počítačové hře [[Civilizace IV]], v kancelářském balíku [[OpenOffice.org]], v [[textový editor|textovém editoru]] [[Vim]]. Lze jej alternativně použít jako skriptovací jazyk aplikace [[GIMP]], existují pythonovská aplikační rozhraní pro celou řadu dalších projektů — například pro [[ImageMagick]]. Varianta [[Jython]] (implementace Pythonu v [[Java (programovací jazyk)|Javě]] — viz dále) jej umožňuje používat jako skriptovací jazyk všude tam, kde lze používat skripty v [[Java (programovací jazyk)|Javě]] — například v editoru [[jEdit]].

== Příklady ==
Ukázkový program [[Hello world]] vypadá velmi jednoduše:
<source lang="python">
print "Hello, World!"
</source>

Program pro výpočet obsahu kruhu ze zadaného poloměru by mohl vypadat například takto:
<source lang="python">
# toto je komentář a interpret jej ignoruje

import math # zpřístupní modul s matematickými funkcemi a konstantami (sin, cos, pi atp.)

vstup = raw_input("Zadejte polomer: ") # zobrazí výzvu a načte nějaký řetězec
r = float(vstup) # převede řetězec na desetiné číslo
S = r**2 * math.pi # umocní r na 2 a vynásobí jej pí
print "Výsledek je:", S # zobrazí výsledek
</source>

Výpočet faktoriálu v porovnání s jazykem C:

{| width="100%"
!width="50%"|Program v jazyce Python
!width="50%"|Odpovídající program [[C (programovací jazyk)|v jazyce C]]
|-valign="top"
|

<pre>
def factorial(x):
if x <= 0:
return 1
else:
return x * factorial(x - 1)
 
def factorial_kratsi(x):
return 1 if x <= 0 else x * factorial_kratsi(x - 1)
 
</pre>
|
<pre>
int factorial(int x) {
if (x <= 0)
return 1;
else
return x * factorial(x - 1);
}
 
int factorial_kratsi(int x) {
return x <= 0 ? 1 : x * factorial_kratsi(x - 1);
}
 
</pre>
|}

== Charakteristika a použití jazyka ==

=== Proměnná je pojmenovaným odkazem na objekt ===
Každá proměnná se chápe jako pojmenovaný odkaz na objekt. Přesněji řečeno, jméno proměnné je svázáno s jinak bezejmenným objektem. Příkaz přiřazení nezajistí okopírování hodnoty navázaného objektu. Provede se pouze svázání nového jména s původním objektem.
<source lang="python">
a = [1, 2]
b = a
</source>
Jména ''a'' i ''b'' jsou nyní svázána se stejným objektem. Pokud objekt může být měněn, pak se změna provedená přes jméno ''b'' projeví i při následném přístupu přes jméno ''a''. Příklad – zrušíme první prvek seznamu přes jméno ''b'' a zobrazíme obsah seznamu přes jméno ''a'':
<source lang="python">
del b[0]
print a
</source>
Zobrazí se
<source lang="python">
[2]
</source>

=== Funkce se uchovává jako objekt ===
Funkce se chová jako běžný objekt, dokud není zavolána.
<source lang="python">
def funkce():
print 'Python'

f = funkce
p = [1, 2, 'test', f]
p[3]()
</source>
Lze s ní manipulovat, ukládat do proměnných, polí, objektů. Přesněji řečeno, manipuluje se s odkazem na objekt funkce. S objektem funkce je možné podle potřeby svázat i nové jméno, případně ji i kdykoliv předefinovat.

=== Do složených datových struktur se ukládají odkazy ===
Do složených datových struktur se ukládají odkazy na objekty, nikoliv objekty samotné. Typ objektu není vázán na odkaz, ale je svázán až s odkazovaným objektem. Z toho vyplývá, že například do jednoho seznamu je možné současně uložit odkazy na objekty libovolného typu:
<source lang="python">
a = [1, 2, 'pokus', u"UNICODE", ('a tak', u'dále...'), {'4':44, 5:55}]
</source>

Jinými slovy, z technického hlediska jsou odkazy všechny stejného typu (interního), který nemá žádný vztah k typu odkazovaného objektu. Technicky lze tedy seznam považovat za homogenní [[datový typ]]. Z uživatelského pohledu to vypadá, že do seznamu můžeme vkládat hodnoty různého typu. Ještě jednou — do seznamu se nevkládají hodnoty daných typů, ale jen ''beztypové'' odkazy na příslušné objekty.

=== Proměnné není nutné deklarovat ===
V jiných jazycích se při deklaraci proměnné uvádí souvislost jména proměnné s typem ukládané hodnoty. V jazyce Python je proměnná jen pojmenovaným odkazem na nějaký objekt. Typ objektu je ale vázán na odkazovaný objekt, nikoliv na jméno. Potřeba deklarace proměnné ve významu určení souvisejícího typu dat tedy odpadá.

Existence, či neexistence jména přímo nesouvisí s existencí či neexistencí hodnotového objektu. Význam deklarace proměnné ve smyslu popisu existence související hodnoty tedy rovněž odpadá. Proměnná, jako pojmenovaný odkaz, vzniká v okamžiku, kdy se jméno objeví na levé straně přiřazovacího příkazu. Jméno proměnné může být později svázáno dalším přiřazením s jiným objektem zcela jiného typu.
<source lang="python">
p = 1
p2 = ""
p3 = p # Kopie odkazu p
</source>

=== Členské proměnné tříd mohou vznikat až za běhu ===
Mezi běžné praktiky při vytváření objektu patří i založení používaných členských proměnných. Tento obrat se ale v jazyce Python chápe jako užitečná technika, nikoliv jako nutnost. Členské proměnné (čili proměnné uvnitř objektu) mohou vznikat až za běhu.
<source lang="python">
class pokus: pass #prázdná třída

obj = pokus()
obj.field1 = 33
obj.field2 = 'str'
</source>

Existují ale techniky, které umožňují prostředky jazyka zamezit možnost dodatečného přidávání členských proměnných.

=== Typy nelze libovolně míchat ===
Při operacích nad objekty se provádí silná [[typová kontrola]]. Na rozdíl od kompilovaných jazyků se ale provádí až za běhu aplikace.

=== Ortogonalita operátorů ===
Při vývoji jazyka se kladl a klade důraz na to, aby operátory nebyly vázány na specifické datové typy (pokud je to možné). Přípustnost použití operátoru pro konkrétní operandy se navíc vyhodnocuje až za běhu. Prakticky to znamená, že například následující funkci, která v těle používá operátor ''plus'', je možné předat jednak číselné a jednak řetězcové argumenty:
<source lang="python">
def dohromady(a, b):
return a + b

dohromady(2, 3) # vrátí 5
dohromady("ahoj", ' nazdar') # vrátí 'ahoj nazdar'
</source>

Nejde jen o zajímavou hříčku. Běžné pythonovské funkce tím získávají vlastnosti, kterými se zabývá [[generické programování]].

=== Interaktivní režim překladače ===
Interpret jazyka Python můžeme spustit v interaktivním režimu. Tento režim se používá především pro ''rychlé pokusy''. Řádkový vstup je v takovém případě uvozen znaky <code>>>></code>.

Je-li očekáván pokračovací řádek zápisu dosud nedokončené konstrukce, pak je vstupní řádek uvozen znaky <code>...</code>. Dokončení zápisu konstrukce vyjadřujeme v interaktivním režimu zadáním prázdného řádku.
<source lang="python">
>>> def f(c, n):
... return c * n
...
>>> f(a, 5)
15
</source>

V interaktivním režimu většinou nepoužíváme příkaz <code>print</code> (ale nic nám v tom nebrání). Pokud chceme zobrazit obsah proměnné, stačí za úvodní znaky zapsat její jméno.
<source lang="python">
>>> a = 1 + 2
>>> a
3
</source>

Proměnná <code>_</code> obsahuje poslední takto použitou hodnotu.
<source lang="python">
>>> f('x', a)
'xxx'
>>> len(_)
3
</source>

== Python 3.0 ==
Python je vyvíjen s důrazem na pragmatičnost. To znamená, že vývoj jeho verzí je spíše evoluční. Přirozeným důsledkem takového přístupu je i zpětné hodnocení dobrých a horších vlastností jazyka. Jeho výsledkem byl projekt Python 3000 (Py3k)<ref name="Artima_Python3000StatusUpdate">http://www.artima.com/weblogs/viewpost.jsp?thread=208549</ref><ref name="PEP3000">http://www.python.org/dev/peps/pep-3000/</ref> jako základ vývoje přelomové verze Python 3.

Stabilní verze Python 3.0 byla vypuštěna v [[3. prosinec|3. prosince]] [[2008]]. Je zpětně nekompatibilní. Přechodovou verzí mezi Python 2.x a Python 3.0 představuje Python 2.6 (varování při použití syntaxe, která nebude ve verzi 3.0 platná). Současně byly vyvinuty nástroje pro usnadnění konverze starších zdrojových textů do podoby pro verzi Python 3.0.

Jednou z nejviditelnějších změn v Python 3.0 (pragmatický pohled z hlediska prostého uživatele) je převedení příkazu <code>print</code> na funkci. Konstrukce <code>print "hello"</code> bude neplatná, správný zápis bude <code>print("hello")</code>.

Velmi významnou změnou je důsledné oddělení abstrakcí ''řetězec'' a ''posloupnost bajtů''. Řetězce se důsledně mění na typ unicode (<code>"hruška"</code> bude ekvivalentní s dnešní <code>u"hruška"</code>). Pro posloupnosti bajtů je zaveden nový typ <code>bytes</code> (immutable) a <code>bytearray</code> (mutable). Při vzájemném převodu mezi řetězcem a posloupností bajtů je nutné vždy uvádět požadované kódování. To by mělo vést k důslednému vyřešení problémů, které se projevovaly v souvislosti se znaky národních abeced.

Funkce <code>raw_input</code> bude přejmenována na <code>input</code> (současný <code>input()</code> zmizí), také iterativní varianty funkcí a metod nahradí svoje předchůdce, které vracely seznamy, takže například funkce <code>range</code> bude v podstatě dnešní <code>xrange</code>, analogicky tomu bude s <code>file.readlines()</code>/<code>file.xreadlines()</code>. Podobně další funkce, vracející list, budou vracet iterátor - např. <code>dict.keys()</code>:
<source lang="python">
# python 2.x
>>> d = { 'a': 1, 'b': 7 }
>>> d.keys()
['a', 'b']

# python 3.x
>>> d.keys()
<dict_keys object at 0xb7c08540&>
>>> [ x for x in d.keys() ] # nebo list(d.keys())
['a', 'b']
</source>

Další viditelnější změnou je chování operátoru dělení <code>/</code> při použití s celými čísly:
<source lang="python">
# python 2.x
>>> 5 / 2
2
>>> 5 / 2 == 5 // 2
True

# python 3.x
>>> 5 / 2
2.5
>>> 5 // 2
2
</source>

Zmizí <code>dict.has_key()</code>.
Zápis množin se zjednoduší, <code>set([1, 2])</code> bude možné napsat <code>{1, 2}</code>. Dále například přibyde řetězcům nová metoda <code>format</code> jako alternativa ke současnému formátování řetězců procentovou notací.
<source lang="python">
"ID: %s (%s, %s)" % ("0s9d8f", 0, 3)
# či
"ID: %(id)s (%(x)s, %(y)s)" % ('x': 0, 'y': 3, 'id': "0s9d8f")

# bude možné psát jako

"ID: {0} ({1}, {2})".format("0s9d8f", 0, 3)
# a
"ID: {id} ({x}, {y})".format(x=0, y=3, id="0s9d8f")
</source>

Dalším příkladem porušení zpětné kompatibility je zavedení nové syntaxe pro oktalová čísla. Ta se doposud zapisují s nulou na začátku, např. <code>0777</code>. Tento formát se stane neplatným a nový bude analogický se zápisem hexadecimálních čísel (<code>0x1ff</code>). Správný zápis bude tedy <code>0o777</code>. Podobně bude možné zapisovat i čísla v binární soustavě.
<pre>
>>> 012
File "<stdin>", line 1
012
^
SyntaxError: invalid token
>>> 10 == 0xa == 0o12 == 0b1010
True
</pre>

Podrobnější seznam změn najdete (anglicky) v dokumentu [http://docs.python.org/3.0/whatsnew/3.0.html What’s New In Python 3.0].

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.python.org/ www.python.org] – Domovská stránka projektu (anglicky, [http://www.python.org/doc/NonEnglish.html#czech některé česky])
* [http://www.py.cz/ www.py.cz] – PyCZ, komunitní český web
* [http://www.boost.org/libs/python/doc/index.html Boost.Python] — C++ knihovna pro spolupráci mezi C++ a Pythonem
* [http://docs.python.org/tut/tut.html Originální tutorial] – anglicky
* [http://docs.python.org/doc Originální dokumentace] – anglicky
* [http://www.py.cz/UcebniceJazykaPython Učebnice jazyka Python (aneb Létající cirkus)] – český překlad
* [http://www.root.cz/serialy/letajici-cirkus/ Létající cirkus], [http://www.root.cz/zpravicky/serial-letajici-cirkus-v-pdf/ PDF] – Seriál na ROOT.CZ, 21 dílů,
* [http://www.skil.cz/python/index.html ''Jak se naučit programovat'']
* [http://python.wraith.cz/ Python – programování zábavou] – kvalitní český web o Pythonu, základy, ukázky, praxe
* [http://networks.ic.cz/?q=taxonomy/term/1/ Python – moduly] – Stránky věnované modulům Pythonu

{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Počítačové jazyky]]
[[Kategorie:Python]]