Rádžasthán - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-04-01T12:38:03Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 1. 4. 2026, 12:38
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| úřední název = राजस्थान		\| úřední název = राजस्थान
	\| úřední název česky = Rádžasthán		\| úřední název česky = Rádžasthán
-	\| mapa umístění = ~~India Rajasthan locator map.png~~	+	\| mapa umístění =
	\| rozloha = 342 269		\| rozloha = 342 269
	\| obyvatel = 56 473 122		\| obyvatel = 56 473 122
Řádka 20:		Řádka 20:
	\| čas = +5:30		\| čas = +5:30
	\| předvolba =		\| předvolba =
-	}}	+	}}[[Soubor:Rajasthan in India (claimed and disputed hatched).png\|thumb\|250px\|Rádžasthán na mapě Indie]]
-	[[Soubor:~~Rajhastan~~.~~jpg\|left\|300px\|Večer v poušti Thár]]~~	+	'''Rádžasthán''' ([[hindština\|hindsky]] राजस्थान, ''Rājasthāna,'' [[angličtina\|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie\|indický]] stát.
-	~~[[Soubor:Désert-du-Thar.jpg\|220px\|náhled\|vpravo\|poušť Thár]]~~	+
-	~~[[File:UmaidBhawan Exterior 1.jpg~~\|thumb\|~~300px~~\|~~center~~]]	+	Na západě sousedí s [[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)\|Paňdžáb]], dále pak s indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)\|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]].
-	'''Rádžasthán''' ([[hindština\|hindsky]] राजस्थान, ''Rājasthāna,'' [[angličtina\|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie\|indický]] stát. Na západě sousedí s [[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)\|Paňdžáb]], dále pak s indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)\|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]]. Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s [[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú.	+
		+	Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s [[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú.
	Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta [[rádžpúti]] a také kmeny jako Mína a Bhíl.		Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta [[rádžpúti]] a také kmeny jako Mína a Bhíl.
	Vedle [[Hindština\|hindštiny]] a [[Angličtina\|angličtiny]] se v Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými [[rádžasthánština]]. Menšinově se zde mluví i [[gudžarátština\|gudžarátsky]], [[paňdžábština\|paňdžábsky]] a [[sindhština\|sindhsky]].		Vedle [[Hindština\|hindštiny]] a [[Angličtina\|angličtiny]] se v Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými [[rádžasthánština]]. Menšinově se zde mluví i [[gudžarátština\|gudžarátsky]], [[paňdžábština\|paňdžábsky]] a [[sindhština\|sindhsky]].
Řádka 68:		Řádka 69:
	Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci [[hinduismus\|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti\|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí se bránily [[Dillíský sultanát\|sultánům z Dillí]] a vzdorovaly i [[Mughalská říše\|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v letech 1568 – 1597. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z nich sloužili v mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k vojenskému střetnutí v průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v 56 letech na následky zranění při lovu.		Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci [[hinduismus\|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti\|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí se bránily [[Dillíský sultanát\|sultánům z Dillí]] a vzdorovaly i [[Mughalská říše\|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v letech 1568 – 1597. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z nich sloužili v mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k vojenskému střetnutí v průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v 56 letech na následky zranění při lovu.
	Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové\|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie\|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency)''.		Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové\|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie\|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency)''.
-	~~== Obrázky měst ==~~
-	~~<center><gallery>~~
-	~~Image:Jodhpur 5174663-66.jpg \|Džódhpur~~
-	~~Image:Udaipur03.jpg\|Udajpur~~
-	~~Image:Jaisalmer Fort.jpg\|Džajsalmér~~
-	~~</gallery></center>~~

-	{{Indie}}	+	== Galerie ==
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	<gallery heights="190" widths="190">
-	~~[[Kategorie:Indické státy a teritoria]]~~	+	File:Jodhpur 5174663-66.jpg \|Džódhpur
		+	File:Udaipur03.jpg\|Udajpur
		+	File:Jaisalmer Fort.jpg\|Džajsalmér
		+	</gallery>
		+	<gallery heights="190" widths="190">
		+	Soubor:Rajhastan.jpg\|Večer v poušti Thár
		+	Soubor:Courtyard of Amer Fort, India.jpg\|Amber Fort
		+	Soubor:Baroli temple.jpg\|Ghateshwar Temple
		+	Soubor:Umaid bhavan Palace, Jodhpur (retouched).jpg\|Umaid Bhawan (2014)
		+	</gallery>
		+	== Externí odkazy ==
		+
		+	{{Flickr\|Rajasthan+India}}{{Commonscat\|Rajasthan}}{{Indie}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Rádžasthán\| ]]		[[Kategorie:Rádžasthán\| ]]
		+	[[Kategorie:Indické státy a teritoria]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-07T11:08:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 9. 2013, 11:08

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-18T01:19:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox region|
| úřední název = राजस्थान
| úřední název česky = Rádžasthán
| mapa umístění = India Rajasthan locator map.png
| rozloha = 342 269
| obyvatel = 56 473 122
| hustota = 165
| jazyk = [[rádžasthánština]], [[hindština]]
| národnosti =
| náboženství = [[hinduismus]] (88,8 %), [[islám]] (8,5 %), [[sikhismus]] (1,4 %), [[džinismus]] (1,2 %)
| nejvyšší hora = [[Guru Šikhar]]
| výška nejvyšší hory = 1723
| hlavní město = [[Džajpur]]
| Součást státu = [[Indie]]
| Forma administrativní jednotky = [[Indické státy a teritoria|svazový stát]]
| Dělení jednotky = 33 okresů (जिले, ''districts)''
| titul představitele = [[Guvernér]]
| představitel = शिवराज पाटिल ([[Šivrádž Pátil]])
| zkratka = [[ISO 3166-2:IN|IN-RJ]]
| čas = +5:30
| předvolba =
}}
[[Soubor:Rajhastan.jpg|left|300px|Večer v poušti Thár]]
[[Soubor:Désert-du-Thar.jpg|220px|náhled|vpravo|poušť Thár]]
[[File:UmaidBhawan Exterior 1.jpg|thumb|300px|center]]
'''Rádžasthán''' ([[hindština|hindsky]] राजस्थान, ''Rājasthāna,'' [[angličtina|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie|indický]] stát. Na západě sousedí s [[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]], dále pak s indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]]. Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s [[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú.
Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta [[rádžpúti]] a také kmeny jako Mína a Bhíl.
Vedle [[Hindština|hindštiny]] a [[Angličtina|angličtiny]] se v Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými [[rádžasthánština]]. Menšinově se zde mluví i [[gudžarátština|gudžarátsky]], [[paňdžábština|paňdžábsky]] a [[sindhština|sindhsky]].
V Rádžasthánu je několik přírodních rezervací: Desert NP poblíž Džaisalméru, Keoladeo NP u Bharatpuru, Ranthambhór NP poblíž města Savaí Madhopur, Darrah NP poblíž města Kóta, rezervace Sariska poblíž Alvaru a rezervace Mount Abu.
== Správní členění ==
Rádžasthán se dělí na 33 okresů (hindsky जिला ''džilá,'' pl. जिले ''džilé,'' anglicky ''district,'' pl. ''districts),'' které jsou seskupeny do 7 oblastí (hindsky sg. i pl. मंडल ''mandal,'' anglicky ''division,'' pl. ''divisions):''
* AJ [[Adžmér]] (अजमेर / Adžaméra) / Ajmer
* AL Alvar (अलवर / Alavara) / Alwar
* UD [[Udajpur]] (उदयपुर / Udajapura) / Udaipur
* KA [[Karaulí]] (करौली) / Karauli
* KO [[Kótá]] (कोटा / Kóṭá) / Kota
* CT [[Čittaurgarh]] (चित्तौड़गढ़ / Čittauṛagaṛha) / Chittorgarh
* CR [[Čurú]] (चुरू) / Churu
* JP [[Džajpur]] (जयपुर / Džajapura) / Jaipur
* JL [[Džálaur]] (जालौर / Džálaura) / Jalor
* JS [[Džaisalmér]] (जैसलमेर / Džaisalaméra) / Jaisalmer
* JO [[Džódhpur]] (जोधपुर / Džódhapura) / Jodhpur
* JW [[Džhálavár]] (झालवाड़ / Džhálaváṛa) / Jhalawar
* JJ [[Džhundžhunú]] (झुंझुनू / Džhuñdžhunú) / Jhunjhunu
* TO [[Tónk]] (टोंक / Tóñka) / Tonk
* DU [[Dúngarpur]] (डूँगरपुर / Ḍū̃garapura) / Dungarpur
* DA [[Dausa]] (दौसा / Dausá) / Dausa
* DH [[Dhaulpur]] (धौलपुर / Dhaulapura) / Dholpur
* NA [[Nágaur]] (नागौर / Nágaura) / Nagaur
* PA Pálí (पाली) / Pali
* XX [[Pratápgarh]] (प्रतापगढ़ / Pratápagaṛha) / Pratapgarh
* BN [[Bánsvárá]] (बांसवाड़ा / Báñsaváṛá) / Banswara
* BM [[Bármér]] (बाड़मेर / Báṛaméra) / Barmer
* BR [[Bárán]] (बाराँ / Bárā̃) / Baran
* BI [[Bikanér]] (बीकानेर / Bíkánéra) / Bikaner
* BU [[Búndí]] (बूँदी / Bū̃dí) / Bundi
* BP [[Bharatpur]] (भरतपुर / Bharatapura) / Bharatpur
* BW [[Bhílvára]] (भीलवाड़ा / Bhílaváṛá) / Bhilwara
* RA [[Rádžsamand]] (राजसमन्द / Rádžasamanda) / Rajsamand
* GA [[Šrígangánagar]] (श्रीगंगानगर / Śrígañgánagara) / Sri Ganganagar
* SM [[Savaí Madhopur]] (सवाई माधोपुर / Saváí Mádhópura) / Sawai Madhopur
* SR [[Siróhí]] (सिरोही) / Sirohi
* SK [[Síkar]] (सीकर / Síkara) / Sikar
* HA [[Hanumángarh]] (हनुमानगढ़ / Hanumánagaṛha) / Hanumangarh
== Historie ==
Na severu Rádžasthánu se u vesnice Kálíbanga dochovaly zbytky významného města [[Harappská kultura|harappské kultury]], které bylo osídleno ve dvou obdobích. První období skončilo kolem 2600 př. n. l. zemětřesením. Město bylo opuštěno kolem roku 2000 př. n. l. kvůli vyschnutí řeky (Ghaggar-Hakra).
V následujících obdobích bylo území Rádžasthánu součástí [[Maurjovská říše|maurjovské]] a [[Guptovská říše|guptovské]] říše.
Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci [[hinduismus|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí se bránily [[Dillíský sultanát|sultánům z Dillí]] a vzdorovaly i [[Mughalská říše|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v letech 1568 – 1597. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z nich sloužili v mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k vojenskému střetnutí v průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v 56 letech na následky zranění při lovu.
Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency)''.
== Obrázky měst ==
<center><gallery>
Image:Jodhpur 5174663-66.jpg |Džódhpur
Image:Udaipur03.jpg|Udajpur
Image:Jaisalmer Fort.jpg|Džajsalmér
</gallery></center>

{{Indie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Indické státy a teritoria]]
[[Kategorie:Rádžasthán| ]]