Rájec-Jestřebí - Historie editací

Sysop: ++

2021-04-21T08:21:55Z

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2021, 08:21
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| starosta = Pavel Perout		\| starosta = Pavel Perout
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Rájec-Jestřebí \|lat_deg=49 \|lat_min=24 \|lat_sec=39.39 \|lon_deg=16 \|lon_min=38 \|lon_sec=20.47 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Rájec-Jestřebí \|lat_deg=49 \|lat_min=24 \|lat_sec=39.39 \|lon_deg=16 \|lon_min=38 \|lon_sec=20.47 \|float=center }}
-	}}	+	}}[[Soubor:Zámek Rájec nad Svitavou (Schloss Raitz).jpg\|thumb\|240px\|Zámek Rájec nad Svitavou (2015)]]
		+	[[Soubor:Rájec.jpg\|thumb\|240px\|Zámek Rájec nad Svitavou]]
	'''Rájec-Jestřebí''' je [[město]] ležící na řece [[Svitava\|Svitavě]] na železniční trati spojující [[Blansko]] a [[Boskovice]]. Je označováno jako ''Severní brána Moravského krasu''.		'''Rájec-Jestřebí''' je [[město]] ležící na řece [[Svitava\|Svitavě]] na železniční trati spojující [[Blansko]] a [[Boskovice]]. Je označováno jako ''Severní brána Moravského krasu''.

Řádka 37:		Řádka 38:
	* [[kostel Všech svatých (Rájec-Jestřebí)\|kostel Všech svatých]]		* [[kostel Všech svatých (Rájec-Jestřebí)\|kostel Všech svatých]]
	* [[zámek Rájec nad Svitavou]]		* [[zámek Rájec nad Svitavou]]
-
-	~~[[Soubor:Rájec.jpg\|left\|thumb\|250 px\|Zámek Rájec nad Svitavou]]~~

	== Příroda ==		== Příroda ==
Řádka 48:		Řádka 47:
	Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, víme pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za [[moravské markraběcí války\|válek moravských markrabat]] Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název - Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík\|Jindřicha Zdika]]. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.		Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, víme pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za [[moravské markraběcí války\|válek moravských markrabat]] Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název - Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík\|Jindřicha Zdika]]. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.

-	Roku 1385 měl téměř všechen majetek [[Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic\|Ješek Puška z Kunštátu]]. Jeho syn Heralt ho prodal [[Aleš z Kunštátu a Lysic\|Alšovi Kunštátskému]], ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. [[Jan z Lomnice]] se za držel ~~[[husitské války na Moravě\|~~husitských válek]] strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi [[Pavel z Miličína\|Pavlovi z Milčína]]. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnily Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, děděla rájecké panství. Po smrti Kateřina připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.	+	Roku 1385 měl téměř všechen majetek [[Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic\|Ješek Puška z Kunštátu]]. Jeho syn Heralt ho prodal [[Aleš z Kunštátu a Lysic\|Alšovi Kunštátskému]], ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. Jan z Lomnice se za držel husitských válek strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi [[Pavel z Miličína\|Pavlovi z Milčína]]. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnily Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, děděla rájecké panství. Po smrti Kateřina připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.

	Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.		Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.
Řádka 64:		Řádka 63:


-	{{Commonscat}}{{Okres Blansko}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Rájec-Jestřebí}}{{Město Rájec-Jestřebí}}{{Okres Blansko}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Rájec-Jestřebí\| ]]
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]
	[[Kategorie:Okres Blansko]]		[[Kategorie:Okres Blansko]]
	[[Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem]]		[[Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem]]
	[[Kategorie:Obce v okrese Blansko]]		[[Kategorie:Obce v okrese Blansko]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-07T11:08:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 9. 2013, 11:08

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T16:45:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox české obce a města|
název = Rájec-Jestřebí
| foto = Image:Zámek Rájec-Jestřebí 2.JPG
| popisek.foto = Zámek (2007)
| znak = Soubor:Rajec-Jestrebi CoA CZ.jpg
| vlajka = File:Rájec-Jestřebí vlajka.jpg
| status = město
| NUTS3 = CZ064
| NUTS4 = CZ0641
| NUTS5 = CZ0641 582239
| nad.výš = 295
| ob.roz.půs = [[Blansko]]
| pov.ob = [[Blansko]]
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| okres = Blansko
| země = [[Morava]]
| výměra = 15,66
| obyvatelé = 3675
| obyv.datum = 2005
| zem.šíř = 49°24'39.39" s. š.
| zem.dél = 16°38'20.47" v. d.
| PSČ = 679 02
| početč = 4
| početk = 4
| početzsj = 4
| adresa = Městský úřad Rájec-Jestřebí<br />Blanenská 84<br />679 02 Rájec-Jestřebí
| web = www.rajecjestrebi.cz
| úř.web =
| email = podatelna@rajecjestrebi.cz
| starosta = Pavel Perout
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Rájec-Jestřebí |lat_deg=49 |lat_min=24 |lat_sec=39.39 |lon_deg=16 |lon_min=38 |lon_sec=20.47 |float=center }}
}}
'''Rájec-Jestřebí''' je [[město]] ležící na řece [[Svitava|Svitavě]] na železniční trati spojující [[Blansko]] a [[Boskovice]]. Je označováno jako ''Severní brána Moravského krasu''.

== Památky ==
* [[kostel Všech svatých (Rájec-Jestřebí)|kostel Všech svatých]]
* [[zámek Rájec nad Svitavou]]

[[Soubor:Rájec.jpg|left|thumb|250 px|Zámek Rájec nad Svitavou]]

== Příroda ==
Město je obklopeno [[les]]y, které jsou protkány turistickými stezkami a cyklostezkami, východně od něj leží [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|CHKO Moravský kras]].

== Historie Rájce ==
Z nejstarších dob je o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se stala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenána pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil.

Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, víme pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za [[moravské markraběcí války|válek moravských markrabat]] Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název - Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdika]]. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.

Roku 1385 měl téměř všechen majetek [[Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic|Ješek Puška z Kunštátu]]. Jeho syn Heralt ho prodal [[Aleš z Kunštátu a Lysic|Alšovi Kunštátskému]], ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. [[Jan z Lomnice]] se za držel [[husitské války na Moravě|husitských válek]] strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi [[Pavel z Miličína|Pavlovi z Milčína]]. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnily Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, děděla rájecké panství. Po smrti Kateřina připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.

Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.

== Historie Jestřebí ==
Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. Svým jménem se Jestřebí objevuje poprvé v záznamech z roku 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým panstvím černohorským rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]]. Špatně se vedlo obyvatelstvu, kdy do kraje vtrhli po roce 1642 Švédové. Hlad a mor se v obci často vyskytovali. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny z Auerspergů. V roce 1796 přišlo Jestřebí s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernů. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. Od roku 1842-1848 byl rod Turkheimu majitelem Jestřebí.

== Souřadnice ==
{{geo cz|49|24|39.39|16|38|20.47}}
== Externí odkazy ==
* [http://www.rajecjestrebi.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.rajec-tv.cz Rájec TV - internetová televize města Rájec-Jestřebí]
* [http://www.concentus-moraviae.cz/main.php?lmut=cz&part=mesta&id=13 Rájec-Jestřebí na www.concentus-moravie.cz]
* [http://www.kostely.bk.cz/farnosti/ farnost Rájec-Jestřebí]

{{Commonscat}}{{Okres Blansko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Okres Blansko]]
[[Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Blansko]]