Sysop: 1 revizi

2013-09-05T13:03:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 9. 2013, 13:03

Sysop: + Vylepšení

2010-09-01T11:40:35Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Růže
| obrázek = Rosa_canina_flower_Luc_Viatour.JPG
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rodopsida'')
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = [[růžovité]] (''Rosaceae'')
| rod = '''růže''' (''Rosa'')
}}
'''Růže''' (''Rosa'') je rod [[keř]]ovitých [[rostliny|rostlin]] s více než 100 druhy, které se vyskytují v přírodě, všechny z [[severní polokoule]] a především z [[mírný pás|mírného pásu]]. Jsou to většinou [[keř]]e nebo [[popínavé rostliny]], někdy též [[plazivá rostlina|plazivé]]. Dosahují délky 2-5 metrů, zřídka však až 20 metrů.

Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako [[okrasné rostliny]]. Plodem růže jsou [[šípky]], které mají významné léčivé účinky.

== Vzhled ==
Podle odlišného přístupu jednotlivých [[botanika|botaniků]] k vymezení je popsáno 100 až 300 samostatných [[druh (biologie)|druhů]]. Určování některých [[druh (biologie)|druhů]] růží je obtížné vzhledem k značné [[morfologie|morfologické]] mnohotvárnosti a vyžaduje porovnání mimo [[květ|květů]], [[list|listů]], [[osten|ostnů]] a [[šípky|šípků]] také i kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů u příbuzných [[druh (biologie)|druhů]]. Často jsou některé [[druh (biologie)|druhy]] vedeny v nižší [[taxonomie|taxonomické]] jednotce; tedy jako [[poddruh]]y, nebo se za samostatné [[druh (biologie)|druhy]] považují i mezidruhoví kříženci. Nejstarší doklady o existenci růží jsou z období před 40 miliony let.
Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené [[dřevina|dřeviny]]. Narůstají většinou v nižší až středně vysoké [[keř]]e, někdy jsou prutnatě převislé, poléhavé nebo se opírají o okolní [[dřevina|dřeviny]], a tím nabývají charakter [[liána|lian]]. Zvláštní zařízení, jako např. úponky, sloužící k popínání ovšem růže nemají a nemají ani ovíjivé [[lodyha|lodyhy]].

Kořenová soustava se zřetelným hlavním [[kořen]]em je u některých [[druh (biologie)|druhů]] růží doplněna o mělce kořenící podzemní výběžky.
Větve a větvičky jsou až na nemnohé výjimky ostnité. [[osten (rostliny)|Ostny]], které se dají vylomit (výraz trn není [[morfologie|morfologicky]] správný), se podle [[druh (biologie)|druhů]] liší tvarem, velikostí i hustotou umístění na [[větev|větvích]]. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré. Nalezneme i typy jemně jehličnaté až štětinovité, které však také mohou být na hmat velmi nepříjemné.

[[List]]y růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem – tedy lichozpeřené, nejčastěji 5-četné; někdy chlupaté až přisedle žlaznaté. Zpravidla vytrvalé palisty jsou přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu [[list|listů]], která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží je i sytost vybarvení a lesk [[list|listů]]. Zde je ovšem třeba vždy přihlédnout k výživě [[rostlina|rostlin]].

[[Květ]]y jsou oboupohlavné; u původních botanických druhů miskovitého tvaru a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) [[květenství]]ch. Velikost se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 do asi 10 cm; [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] mnoho. Pět (velmi zřídka 4) korunních plátků je vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločného barva divokých růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých.

Také v dužnatých [[Plod (botanika)|plodech]] – [[šípky|šípcích]] (hypanthium), nalezneme u původních [[druh (biologie)|druhů]] růží značnou tvarovou rozmanitost. Tedy [[šípky]] kulovité, vejčité, více dlouhé. Velikost se pohybuje od 5 do 50 mm. V zabarvení jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvené černé, oranžové, žluté. Uvnitř [[šípky|šípků]] jsou drobné ochmýřené [[nažka|nažky]].

== Významné obsahové látky ==
=== Barviva v květech ===
=== Aromatické látky v květech ===
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických [[silice|silic]]. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol.
Z botanických [[druh (biologie)|druhů]] a růží jim blízkých nejvíce voní ''Rosa gallica'', ''R.'' x ''centifolia'', ''R.'' x ''damascena''. Mezi moderními odrůdami nalezneme význačně vonící odrůdy růží ve skupině čajohybridů (ČH).
Duftwolke, Eminence, Christian Dior, Mainzer Fastnecht, Papa Meilland, Silver Star, Sutter ´s Gold Sterling Silver, Whisky
Mezi sadovými (S) voní mnohé tkz. anglické růže.
[[Soubor:Geraniol structure.png|thumb|250px|Geraniol (C<sub>10</sub>H<sub>18</sub>O)]]
Světoznámé je pěstování olejodárných růží (R. x damascena var trigintipetala) v [[Bulharsko|Bulharsku]], které kryje 70 až 80 % světové potřeby. Střediskem 120 km dlouhého údolí je město Kazanläk. Na 1 kg [[olej]]e ([[silice]]) se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Sbírá se od svítání jen do 10 hodin dopoledne. Denní výkon jednoho pracovníka je 15 až 20 kg růžových plátku. Plochy růží jsou v současné době v [[Bulharsko|Bulharsku]] dostatečné, problém je však soustředit dostatek pracovníků na jen měsíc trvající sklizeň. Čistý růžový olej je nepostradatelnou součástí mnoha světových parfémů.

=== Vitamíny v plodech ===
Růže obsahují v šípcích [[karoten]], [[vitamín]]y B1, B2, P a K. Nejvíce se cení ovšem obsah [[vitamín C|vitamínu C]]; u některých druhů růží je následující:
{| class="wikitable"
|+ Tabulka vitaminu C
! Vědecký název
! Český název
! C (mg/100g)
|-
|''Rosa pendulina'' (''R. alpina'')
|růže alpská
|1800
|-
|''R. cinnamomea''
|r. skořicová
|1700
|-
|''R. moyesii''
|r. Moynesova
|1700
|-
|''Rosa villosa'' (''R. pomifera'')
|r. jablíčkonosná
|1400
|-
|''R. gallica''
|r. galská
|1300
|-
|''R. glauca''
|r.sivá
|1300
|-
|''R. rugosa''
|r. svraskalá
|900
|-
|''R. canina''
|r. šípková
|800
|-
|}
Nejnižší obsah je u šípků růží kolem 200mg/100g.
Nejvíce se šípky sbírají na známý a chutný šípkový čaj. Sušením a vařením sice obsah vitamínu může klesat až o 80 %, ale ani v tomto případě není zanedbatelný. Šetrněji se vitamín zachová v šípkovém víně.

== Klasifikace rodu ==
Rod Rosa se dělí na 4 [[podrod]]y, z nich tři mají jen malý význam, neboť naprostá většina druhů je zařazována do podrodu ''Rosa'' (též ''Eurosa''). Tento největší podrod se dále člení na sekce, u nichž jsou uvedeny nejdůležitější druhy , s nimiž se můžeme setkat v ČR ať ve volné přírodě nebo v zahradách a parcích.
* Podrod Hulthemia, jediný druh
** ''[[Rosa persica]]'' (''R. simplicifolia'', ''Hulthemia persica''), Írán, zřídka pěstována
* Podrod Platyrhodon, jediný druh
** ''[[Rosa roxburghii]]'', růže kaštanová, Japonsko, Čína
* Podrod Hesperhodos, 2 druhy
** ''[[Rosa minutifolia]]'', Severní Amerika
** ''[[Rosa stellata]]'', Severní Amerika
* Podrod Rosa (Eurosa), asi 200 druhů
** Sekce Banksianae, 2 druhy
*** ''[[Rosa banksiana]]'', (''R. banksiae''), Čína
** Sekce Bracteatae, 2 druhy
*** ''[[Rosa bracteata]]''
** Sekce Caninae, 60 druhů
*** ''Rosa agrestis'', [[růže polní]], Evropa, západní Asie
*** ''Rosa canina'', [[růže šípková]], Evropa, severní Afrika, západní Asie
*** ''Rosa coriifolia'', [[růže šedá]], Evropa
*** ''Rosa dumalis'', [[růže podhorská]], Evropa
*** ''Rosa dumetorum'', (''R. corymbifera''), [[růže křovištní]], Evropa, Malá Asie
*** ''[[Rosa glauca]]'' (''R. rubrifolia''), růže sivá, jižní a střední Evropa
*** ''Rosa inodora'', [[růže oválnolistá]], střední a západní Evropa
*** ''Rosa jundzillii'', [[růže Jundzillova]], jižní, západní a severní Evropa, západní Asie
*** ''Rosa micrantha'', [[růže malokvětá]], jižní, západní a střední Evropa
*** ''Rosa rubiginosa'' (''R. eglanteria''), růže vinná, Evropa, západní Asie
*** ''Rosa serafinii'', [[růže silická]], jižní Evropa
*** ''Rosa sherardii'', [[růže přehlížená]], západní a jižní Evropa
*** ''Rosa tomentosa'', [[růže plstnatá]], střední, západní a jižní Evropa
*** ''Rosa villosa'' (''R. pomifera''), [[růže jablíčkonosná]], severní a střední Evropa
** Sekce Carolinae, 6 druhů
*** ''Rosa carolina'', [[růže karolínská]], Severní Amerika
*** ''Rosa nitida'', [[růže lesklá]], Severní Amerika
*** ''Rosa palustris'', [[růže bahenní]], Severní Amerika
*** ''Rosa virginiina'', [[růže virginská]], Severní Amerika
** Sekce Cinnamomeae, 85 druhů
*** ''Rosa acicularis'', [[růže jehličkovitá]], severní Asie, severní Amerika, severní Evropa
*** ''Rosa arkansana'', Severní Amerika
*** ''Rosa beggeriana'', [[růže Bergerova]], Persie,Altaj
*** ''Rosa blanda'', [[růže něžná]], Severní Amerika
*** ''Rosa holodonta'', [[růže zoubkovaná]], západní Čína
*** ''Rosa majalis'', [[růže májová]], severní a střední Evropa
*** ''Rosa moyesii'', [[růže Moyesova]], střední a západní Čína
*** ''[[Rosa multibracteata]]'', západní Čína
*** ''[[Rosa nutkana]]'', Severní Amerika
*** ''Rosa oxyodon'', [[růže ostřezubatá]], Kavkaz
*** ''Rosa pendulina'', (''R. alpina''), [[růže alpská]], r. převislá, severní a střední Evropa
*** ''[[Rosa pisocarpa]]'', Severní Amerika
*** ''Rosa rugosa'', [[růže svraskalá]], východní Asie
*** ''Rosa setipoda'', střední Čína
*** ''Rosa sweginzowii'', [[růže Sweginzovova]], severní Čína
*** ''Rosa willmottiae'', [[růže Willmottova]], západní Čína
*** ''[[Rosa woodsii]]'', Severní Amerika
** Sekce Gallicanae, jeden druh
*** ''Rosa'' x ''alba'', [[růže bílá]]
*** ''Rosa'' x ''centifolia'', [[růže stolistá]]
*** ''Rosa'' x ''damascena'', [[růže damascenská]]
*** ''Rosa gallica'', [[růže galská]], r. francouzská, r. keltská, r. nízká, provensálská, jižní a střední Evropa, západní Asie
** Sekce Indiceae, 3 druhy
*** ''[[Rosa gigantea]]'', Indie
*** Rosa chinensis'', (''R. indica''), [[růže čínská]], bengálka, Čína
*** ''Rosa'' x ''odorata'', [[růže vonná]], r. čajová, Čína
** Sekce Laevigatae, jeden druh
*** ''[[Rosa laevigata]]'', jižní Čína
** Sekce Pimpinellifoliae, 15 druhů
** Rosa ecae, Střední Asie
*** ''Rosa foetida'' (''R. lutea''), [[růže kapucínská]], r. páchnoucí, r. žlutá, Malá Asie
*** ''Rosa hugonis'' [[růže Hugova]], střední Čína
*** ''Rosa omeiensis'', (''R. sericea''), [[růže omejská]], střední a západní Čína
*** ''Rosa pimpinellifolia'' (''R. spinosissima''), [[růže bedrníkolistá]], západní, střední a jižní Evropa, západní Asie
*** ''[[Rosa primula]]'', střední Asie, severní Čína
*** ''Rosa xanthina'', [[růže zlatožlutá]], severní Čína, Korea
** Sekce Synstylae, 30 druhů
*** ''Rosa arvensis'', [[růže rolní]], r. plazivá, jižní a západní Evropa
*** ''[[Rosa filipes]]'', Čína
*** ''Rosa helenae'', [[růže Helenina]], střední Čína
*** ''Rosa moschata'', [[růže mošusová]], Čína
*** ''Rosa multiflora'', [[růže mnohokvětá]], Japonsko, Korea
*** ''Rosa sempervirens'', [[růže vždyzelená]], jižní Evropa, severní Afrika
*** ''Rosa setigera'', [[růže prérijní]], r. štětinatá, Severní.Amerika
*** ''Rosa wichuraiana'', [[růže Wichurova]], východní Asie

== Celkový areál ==
Růže rostou divoce takřka po celé [[severní polokoule|severní polokouli]]. Nerostou pochopitelně v [[arktická oblast|arktických oblastech]] a na [[poušť|pouštích]]. V [[subtropy|subtropech]] i v [[tropy|tropech]] nalezneme některé druhy v horách ([[Etiopie]], [[Filipíny]]). K oblastem s největším počtem druhů patří [[Středomoří]] a východní [[Asie]]; naopak jen málo růží roste ve [[Skandinávie|Skandinávii]], na [[Island]]u, v [[Kanada|Kanadě]], na [[Sibiř]]i. V těchto oblastech růže překračují [[polární kruh]]. Převážná většina růží roste ve „[[starý svět|starém světě]]“, ze Severní Ameriky pochází jen asi 20 druhů, které nezúčastnily vzniku kulturních růží.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://ruze.wi.cz/ Růže v ČR, jejich popis a fotografie - http://ruze.wi.cz]

¨
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Růžovité]]
[[Kategorie:Květiny]]
[[Kategorie:Růže]]
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]

Růže - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení