GVC Sobek: 1 revizi

2013-08-29T11:50:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 8. 2013, 11:50

Sysop: + Vylepšení

2010-06-29T00:40:57Z

+ Vylepšení

Nová stránka

'''Radim Vašinka''' (* [[26. květen|26. května]] [[1935]]) je český [[herec]], divadelní [[režisér]] a [[dramatik]], divadelní [[principál]] [[underground]]ového a nonkomformního [[Divadlo Orfeus|Divadla Orfeus]].

==Stručný životopis==
Spolu se [[Zdeněk Čecháček|Zdeňkem Čecháčkem]] a dalšími založil v [[Brno|Brně]] v roce [[1958]] soubor X 59, zaobírající se nekonvenčním inscenováním [[poezie]]. S Uhdeho ''Inzerátem na skřivánka'', který režíroval, tento soubor zvítězil na [[Wolkrův Prostějov|Wolkerově Prostějovu]] v roce [[1961]]. Následovala pohostinská vystoupení souboru v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]]. V divadelní sezóně [[1962]]-[[1963]] sem nastoupil i do [[angažmá]].

===Život a tvorba===
Spoluautor představení ''Vyšinutá hrdlička'' z roku 1963. V témže roce 1963 odešel z angažmá a dále pracoval jakožto umělecký vedoucí Vysokoškolského uměleckého souboru Praha, kde zakložil Takzvané divadlo poezie. Jeho inscenace vítězily na národní přehlídce v Prostějově (''Vasko Popa'', ''Poezie, [[Oldřich Wenzl]]'', ''A já tak dlouho budu pozorovat hvězdy, dokud zralé hrušky s chutí jísti budu'' (1964)). V roce 1967 zakložil divadelní klub U Orfea na Malostranském náměstí v Praze, který byl typický nejen svým interiérem, ale i osobitě pojednanými inscenacemi jakož i lidmi, kteří se zde scházeli. Jako režisér zde uveld v česloslovenské premiéře Rózewiczovu ''Kartotéku'', skeče P.H.Camiho, Ritsosovu ''Sonátu měsíčního svitu'', Prévertovu hru ''Roura k rouře pasuje'', Obaldiovy aktovky ''Katova oběť'', ''Nebožtík a Dusík'', ''Čaj Šárky Smazalové'', ''Brechtova Baala'', poezii Egona Bondyho (''Zbytky eposu'', verše z ''Velké knihy, Naivitu'') a posléze z her, které Bondy pro Orfea napsal i ''Hru I'' (''Nic jsem tím nemyslel aneb Vrahem je zahradník''). Ve všech těchto inscenacích také sám hrál. Orfeus byl roce 1971 na zákrok sovětského velvyslanectví zrušen, soubor z klubu vyhozen a na jeho místě zřízen klub Rubín. Vašinka existoval nadále jakožto herec na volné noze a jeho soubor živořil na různých štacích jako amatérský spolek. V roce 1973 se uchytil v agitačním středisku ve Švédské ulici (Hřebenky), kde uvedl novou inscenaci z Wenzlovy poezie - ''Rozházené kopretiny'' (získal 3 ceny na Wolkerově Prostějovu v roce 1975). Z dalších titulů: ''Roland Topor'': ''Dítě pana Vavřince'' (česloslovenská premiéra, po 3. repríze bylo představení zakázáno), Miodrag Pavlovič: ''Dramolety'', Gilbert: ''Piráti z Penzance''. Bez povolení uvedl poezii Egona Bondyho, Jaroslava Seiferta (samizdatový ''Morový sloup''), Jana Skácela (samizdatové vydání ''Oříšků pro černého papouška'' a jiné) a Bertolta Brechta. Bondyho a Skácela uvádl i ve svém bytě v Krakovské ulice na Vinohradech. Na volné noze hrál v Malém komediálním studiu, v zájezdové skupině Středočeského krajského kulturního střediska. Po likvidaci Orfea ve Švédské ulici se uchytil krátce na Solidaritě, po dvou měsících následovala opět likvidace a spolek se ocitl na Dobešce: zde byly uvedeny další wenzlovské inscenace - ''Loučení není tak těžké, jak by se zdálo, ale nemám je rád'' (cena na WP 1980), Cenu poroty na WP 1982 získal v československé premiéře uvedený [[Kozma Prutkov]]: ''Ukvapený Turka'', v roce 1985 pak i ''Tajemství vodních květin''. Za zmínku stojí i ''O Lidunce'' (Svoboda-Plumlovský), ''Loď bláznů'' (bratří Čapkové + francouzští impresionisté), československá premiéra Serafimovičovy hry ''Jmeniny v 19'' a autorská montáž ''Citová výchova nad řekou''. Od roku 1985 hrál na Divadelních poutích na Střeleckém ostrově (''Othello'', ''O Sněhurce a jednom trpaslíkovi'', ''O Kulfáčkovi'', ''Sůl nad zlato'', ''Historie českých proroctví'', ''Komenský se loučí s vlastí'' a jiné , na všech titulech se podílel i autorsky). Po převratu 4 roky hrál ve svém Bytovém divadle ve Zborovské ulici na Smíchově (z nových titulů třeba uvést Bondyho popřevratové verše, doplněné korespondencí a hraným průvodním komentářem - ''V hospodě seděl, sanktusákovi pivo nedal'', nebo Seifertův - ''Vlčí mák'' a další). Po získání prostorů bývalého krytu civilní obrany na Plzeňské ulici hrál a režíroval v Krytovém divadle Orfeus: ''Vrať mi moje játra'', inscenoval poezii Ludvíka Kundery, Mioslava Holuba, Dubillardovy ''Dialogy'' (českomoravská premiéra), Gogol: ''Ženiši'' , Saltykov-Šcedrin: ''Výhodná svatba'', Kadubec, Hoff, Vašinka: ''Máme doma veverku, má červenou prdelku'', Moštěk: ''To by v tom byl čert, aby zas nikdo nepřišel'' a jiné, uvádl Jefferse, Aldingtona, Mikuláška, Sedláka, barokní texty atd. Účinkuje pravidelně v Českém rozhlasu, na stanici ČRo 6 po čtyři roky uváděl svůj každotýdenní pořad ''Nežádoucí texty'', ve kterém představil posluchačům přes sto za totalitního režimu perzekuovaných autorů.

==Ocenění==
*Křišťálová růže - nejvyšší ocenění v přednesu poezie a prózy, udělená na Poděbradských dnech poezie v roce 2004
*3. místo v anketě Českého rozhlasu "Neviditelný herec 2008" za četbu: Egon Bondy - Prvních deset let

==Externí odkazy==
*[http://www.orfeus.cz Krytové divadlo Orfeus]
*[http://www.radioservis-as.cz/archiv05/2005/index.htm Týdeník rozhlas]
*[http://www.novinky.cz/clanek/44653-radim-vasinka-uz-i-ti-anarchisti-jsou-dneska-zdegenerovany.html Novinky.cz]
*[http://www.prazskapetka.cz/node/3824 Pražská pětka]

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Vašinka, Radim}}
[[Kategorie:Český herec]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Radim Vašinka - Historie editací

GVC Sobek: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení