Radium - Historie editací

Sysop: ++

2021-03-24T11:23:46Z

← Starší verze		Verze z 24. 3. 2021, 11:23
Řádka 33:		Řádka 33:
	\|-		\|-
	\|[[Ionisační energie]] Ra<sup>+</sup>→Ra<sup>2+</sup>\|\| 979,0 kJ/mol		\|[[Ionisační energie]] Ra<sup>+</sup>→Ra<sup>2+</sup>\|\| 979,0 kJ/mol
-	\|}	+	\|}[[Soubor:Carnotite.jpg\|230px\|thumb\|Karnotit – ruda uranu a radia]]
		+	[[Soubor:AutuniteUSGOV.jpg\|230px\|thumb\|Autunit – ruda uranu a radia]]
	'''Radium''', chemická značka Ra, lat. ''Radium'' je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek, vznikající v rozpadové řadě [[uran (prvek)\|uranu]] a [[thorium\|thoria]].		'''Radium''', chemická značka Ra, lat. ''Radium'' je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek, vznikající v rozpadové řadě [[uran (prvek)\|uranu]] a [[thorium\|thoria]].
-	== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==	+
		+	== Základní fyzikálně – chemické vlastnosti ==
	Mimořádně ''silný [[radioaktivita\|radioaktivní]] zářič'', který vzniká jako produkt thoriové i uranové rozpadové řady a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia ''vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama''.		Mimořádně ''silný [[radioaktivita\|radioaktivní]] zářič'', který vzniká jako produkt thoriové i uranové rozpadové řady a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia ''vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama''.
	V čistém stavu je radium bílý, těžký, velmi reaktivní kov, který se velmi podobá vlastnostem [[alkalický kov\|alkalických kovů]]. Je nejreaktivnější z [[kovy alkalických zemin\|kovů alkalických zemin]] a reaktivitou se velmi podobá [[alkalické kovy\|alkalickým kovům]]. Radium ve tmě poskytuje modré [[luminiscence\|luminiscenční]] [[světlo]]. Jeho reaktivita je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] (jako [[petrolej]], [[nafta]]) s nimiž nereaguje. Soli radia barví plamen sytě červeně.		V čistém stavu je radium bílý, těžký, velmi reaktivní kov, který se velmi podobá vlastnostem [[alkalický kov\|alkalických kovů]]. Je nejreaktivnější z [[kovy alkalických zemin\|kovů alkalických zemin]] a reaktivitou se velmi podobá [[alkalické kovy\|alkalickým kovům]]. Radium ve tmě poskytuje modré [[luminiscence\|luminiscenční]] [[světlo]]. Jeho reaktivita je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[Uhlovodíky\|uhlovodíků]] (jako [[petrolej]], [[nafta]]) s nimiž nereaguje. Soli radia barví plamen sytě červeně.
	Radium je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze radnaté sloučeniny Ra<sup>2+</sup>. Radium reaguje za pokojové teploty s [[Voda\|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu černá (patrně tvorbou [[nitrid]]u) a zároveň se pokrývá vrstvou [[oxid]]u a [[peroxid]]u, radium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Je mírně reaktivnější než [[baryum]]. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid radnatý]] Ra<sub>3</sub>N<sub>2</sub> a s [[vodík]]em na [[hydrid radnatý]] RaH<sub>2</sub> a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny, které ale díky vysoké radioaktivitě radia nemají téměř žádný význam.		Radium je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze radnaté sloučeniny Ra<sup>2+</sup>. Radium reaguje za pokojové teploty s [[Voda\|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu černá (patrně tvorbou [[nitrid]]u) a zároveň se pokrývá vrstvou [[oxid]]u a [[peroxid]]u, radium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Je mírně reaktivnější než [[baryum]]. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid radnatý]] Ra<sub>3</sub>N<sub>2</sub> a s [[vodík]]em na [[hydrid radnatý]] RaH<sub>2</sub> a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny, které ale díky vysoké radioaktivitě radia nemají téměř žádný význam.
	== Historický vývoj ==		== Historický vývoj ==
-	[[Soubor:~~Pichblende~~.jpg\|~~200px~~\|thumb\|~~right~~\|~~Jáchymovský smolinec~~]]	+	[[Soubor:Památník objevu radia v Jáchymově.jpg\|thumb\|230px\|Památník objevu radia v [[Jáchymov]]ě]]
		+	[[Soubor:Radium-palp.jpg\|thumb\|230px\|Kosmetika obsahující nebezpečné Radium (kolem roku 1920)]]
	Radium bylo objeveno roku 1898 [[Maria Curie-Skłodowska\|Marií Curie-Skłodowskou]], jejím manželem [[Pierre Curie\|Pierem]] a [[Gustav Bémont\|Gustavem Bémontem]] v jáchymovském '''''[[smolinec\|smolinci]]''''' U<sub>3</sub>O<sub>8</sub>, který byl v té době pouze odpad při těžbě '''''[[galenit]]u''''' PbS. Z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat [[chlorid radnatý]] RaCl<sub>2</sub>. Na izolaci 1 [[gram]]u [[chlorid radnatý\|chloridu radnatého]] spotřebovali 10 tun (10 000 000 [[gram]]ů) [[smolinec\|smolince]].		Radium bylo objeveno roku 1898 [[Maria Curie-Skłodowska\|Marií Curie-Skłodowskou]], jejím manželem [[Pierre Curie\|Pierem]] a [[Gustav Bémont\|Gustavem Bémontem]] v jáchymovském '''''[[smolinec\|smolinci]]''''' U<sub>3</sub>O<sub>8</sub>, který byl v té době pouze odpad při těžbě '''''[[galenit]]u''''' PbS. Z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat [[chlorid radnatý]] RaCl<sub>2</sub>. Na izolaci 1 [[gram]]u [[chlorid radnatý\|chloridu radnatého]] spotřebovali 10 tun (10 000 000 [[gram]]ů) [[smolinec\|smolince]].
	Objev byl založen na pozorování, že radioaktivní záření je úměrná obsahu [[uran (prvek)\|uranu]] v rudě. Maria Curie-Skłodowska zjistila, že existují i [[nerost]]y, ve kterých je radioaktivní záření silnější, než by odpovídalo množství záření [[uran (prvek)\|uranu]]. Z tohoto úsudku dospěla k závěru, že musí existovat i další složky uranových rud, které mají silnější záření než samotný [[uran (prvek)\|uran]]. Z uranových rud izolovala v roce [[1910]] přes amalgám nepatrné množství čistého [[polonium\|polonia]] a o něco později ve stejném roce i radium spolu s [[Andre Debiern]]em. Radium dostalo název z latinského ''radius'' - paprsek.		Objev byl založen na pozorování, že radioaktivní záření je úměrná obsahu [[uran (prvek)\|uranu]] v rudě. Maria Curie-Skłodowska zjistila, že existují i [[nerost]]y, ve kterých je radioaktivní záření silnější, než by odpovídalo množství záření [[uran (prvek)\|uranu]]. Z tohoto úsudku dospěla k závěru, že musí existovat i další složky uranových rud, které mají silnější záření než samotný [[uran (prvek)\|uran]]. Z uranových rud izolovala v roce [[1910]] přes amalgám nepatrné množství čistého [[polonium\|polonia]] a o něco později ve stejném roce i radium spolu s [[Andre Debiern]]em. Radium dostalo název z latinského ''radius'' - paprsek.
	Maria Curie-Skłodowska díky dlouhodobému styku s radioaktivními prvky (zejména s radiem) zamřela na anemii v roce [[1934]].		Maria Curie-Skłodowska díky dlouhodobému styku s radioaktivními prvky (zejména s radiem) zamřela na anemii v roce [[1934]].
	== Výskyt v přírodě ==		== Výskyt v přírodě ==
-	~~[[Soubor:Carnotite.jpg\|200px\|thumb\|left\|Karnotit - ruda uranu a radia]]~~
-	~~[[Soubor:AutuniteUSGOV.jpg\|200px\|thumb\|right\|Autunit - ruda uranu a radia]]~~
	Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě velmi nízký. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem [[Uran (prvek)\|uranu]] a [[thorium\|thoria]]. V těchto rudách se radium vyskytuje v téměř neměnném poměru radia : [[uran (prvek)\|uranu]] 1 : 3 000 000. Obsah radia odpovídá 10<sup>-6</sup> ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic).		Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě velmi nízký. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem [[Uran (prvek)\|uranu]] a [[thorium\|thoria]]. V těchto rudách se radium vyskytuje v téměř neměnném poměru radia : [[uran (prvek)\|uranu]] 1 : 3 000 000. Obsah radia odpovídá 10<sup>-6</sup> ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic).
	Kromě oblasti [[Jáchymov]]a jsou známé lokality se zvýšeným obsahem radia např. v Kolorádu (carnotitové písky), v africkém [[Republika Kongo\|Kongu]] a v oblasti Velkých jezer v [[Kanada\|Kanadě]].		Kromě oblasti [[Jáchymov]]a jsou známé lokality se zvýšeným obsahem radia např. v Kolorádu (carnotitové písky), v africkém [[Republika Kongo\|Kongu]] a v oblasti Velkých jezer v [[Kanada\|Kanadě]].

Sysop: 1 revizi

2013-08-29T08:48:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 8. 2013, 08:48

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-07T10:33:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Radium'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Ra-TableImage.png|290px|Radium]]
|-
|[[Atomové číslo]]||88
|-
|Počet přírodních izotopů||4
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||226 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Rn] 7s2
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Teplota tání]]||700 °C, (973 K)
|-
|[[Teplota varu]]||1737 °C, (2010 K)
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 0,89
|-
|[[Hustota]]|| 5,5 g/cm3
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-14-4
|-
|[[Atomový poloměr]]|| 2,15 Å (2,15*10-10m)
|-
|[[Výparné teplo]]|| 113 kJ/mol
|-
|[[Skupenské teplo tání]]|| 8,5 kJ/mol
|-
|[[Ionisační energie]] Ra→Ra+|| 509,3 kJ/mol
|-
|[[Ionisační energie]] Ra+→Ra2+|| 979,0 kJ/mol
|}
'''Radium''', chemická značka Ra, lat. ''Radium'' je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek, vznikající v rozpadové řadě [[uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]].
== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
Mimořádně ''silný [[radioaktivita|radioaktivní]] zářič'', který vzniká jako produkt thoriové i uranové rozpadové řady a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia ''vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama''.
V čistém stavu je radium bílý, těžký, velmi reaktivní kov, který se velmi podobá vlastnostem [[alkalický kov|alkalických kovů]]. Je nejreaktivnější z [[kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]] a reaktivitou se velmi podobá [[alkalické kovy|alkalickým kovům]]. Radium ve tmě poskytuje modré [[luminiscence|luminiscenční]] [[světlo]]. Jeho reaktivita je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] (jako [[petrolej]], [[nafta]]) s nimiž nereaguje. Soli radia barví plamen sytě červeně.
Radium je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze radnaté sloučeniny Ra2+. Radium reaguje za pokojové teploty s [[Voda|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu černá (patrně tvorbou [[nitrid]]u) a zároveň se pokrývá vrstvou [[oxid]]u a [[peroxid]]u, radium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Je mírně reaktivnější než [[baryum]]. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid radnatý]] Ra3N2 a s [[vodík]]em na [[hydrid radnatý]] RaH2 a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny, které ale díky vysoké radioaktivitě radia nemají téměř žádný význam.
== Historický vývoj ==
[[Soubor:Pichblende.jpg|200px|thumb|right|Jáchymovský smolinec]]
Radium bylo objeveno roku 1898 [[Maria Curie-Skłodowska|Marií Curie-Skłodowskou]], jejím manželem [[Pierre Curie|Pierem]] a [[Gustav Bémont|Gustavem Bémontem]] v jáchymovském '''''[[smolinec|smolinci]]''''' U3O8, který byl v té době pouze odpad při těžbě '''''[[galenit]]u''''' PbS. Z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat [[chlorid radnatý]] RaCl2. Na izolaci 1 [[gram]]u [[chlorid radnatý|chloridu radnatého]] spotřebovali 10 tun (10 000 000 [[gram]]ů) [[smolinec|smolince]].
Objev byl založen na pozorování, že radioaktivní záření je úměrná obsahu [[uran (prvek)|uranu]] v rudě. Maria Curie-Skłodowska zjistila, že existují i [[nerost]]y, ve kterých je radioaktivní záření silnější, než by odpovídalo množství záření [[uran (prvek)|uranu]]. Z tohoto úsudku dospěla k závěru, že musí existovat i další složky uranových rud, které mají silnější záření než samotný [[uran (prvek)|uran]]. Z uranových rud izolovala v roce [[1910]] přes amalgám nepatrné množství čistého [[polonium|polonia]] a o něco později ve stejném roce i radium spolu s [[Andre Debiern]]em. Radium dostalo název z latinského ''radius'' - paprsek.
Maria Curie-Skłodowska díky dlouhodobému styku s radioaktivními prvky (zejména s radiem) zamřela na anemii v roce [[1934]].
== Výskyt v přírodě ==
[[Soubor:Carnotite.jpg|200px|thumb|left|Karnotit - ruda uranu a radia]]
[[Soubor:AutuniteUSGOV.jpg|200px|thumb|right|Autunit - ruda uranu a radia]]
Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě velmi nízký. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem [[Uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]]. V těchto rudách se radium vyskytuje v téměř neměnném poměru radia : [[uran (prvek)|uranu]] 1 : 3 000 000. Obsah radia odpovídá 10-6 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic).
Kromě oblasti [[Jáchymov]]a jsou známé lokality se zvýšeným obsahem radia např. v Kolorádu (carnotitové písky), v africkém [[Republika Kongo|Kongu]] a v oblasti Velkých jezer v [[Kanada|Kanadě]].
Hlavní minerál [[uran (prvek)|uranu]] - '''''[[smolinec]]''''' U3O8 - obsahuje průměrně v 1 tuně 0,17 g radia. K dalším méně významným minerálům uranu a radia patří '''''[[karnotit]]''''' K2(UO2)2(VO4)2'''·'''3H2O, '''''[[autunit]]''''' Ca(UO2)2(PO4)2·10-12H2O.

== Izotopy radia a radonu ==
V současné době je známo 25 [[izotop]]ů radia, všechny jsou nestabilní a podléhají další radioaktivní přeměně. Nejvýznamnějšími jsou izotopy 226Ra s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 1602 let a 228Ra s poločasem 6,7 roku.
Při své radioaktivní přeměně ''vyzařují atomy radia intenzivní alfa, beta i gama záření'', navíc je však značná část z nich ''prekurzory dalšího nebezpečného prvku - [[radon]]u''. Tento plynný prvek se pak může z místa svého vzniku šířit [[vzduch]]em a při dlouhodobém styku zvyšuje ''riziko vzniku plicní [[rakovina|rakoviny]]'' u exponovaných osob. Proto je nutno při stavbě obytných budov v oblastech se zvýšeným výskytem uranu a thoria v geologickém podloží dobře izolovat základy stavby a zamezit tak možnému pronikání podzemního [[radon]]u do budovy.
== Příprava, využití a rizika ==
Elementární radium lze připravit [[Elektrolýza|elektrolytickým]] rozkladem [[Chlorid radnatý|chloridu radnatého]]. Průmyslově se vyrobí několik gramů radia ročně, což stačí pokrýt celosvětovou potřebu. Produkce sloučenin radia je pravděpodobně 100 gramů za rok. Hlavními dodavateli rud s obsahem radia jsou [[Belgie]], [[Kanada]], [[Česká republika]] a [[Rusko]].
V dřívějších dobách se při [[radioterapie|radioterapeutické léčbě]] [[rakovina|rakovinných]] [[nádor]]ů vpravovala do nádoru malá množství solí radia obvykle v podobě [[Uzavřený radionuklidový zářič|uzavřených zářičů]] tvaru jehly. Protože je známo, že rakovinné buňky jsou přednostně likvidovány radioaktivním zářením, vedl tento postup k zahubení většiny rakovinou napadených buněk ve svém okolí. V současné době se pro tuto léčbu používá spíše uměle připravených radioizotopů jako 60Co a 137Cs.
Je znám otřesný případ smrtelného rakovinného onemocnění stovek žen, které pracovaly v továrně vyrábějící náramkové hodinky. Na ciferníky těchto hodinek se tenkým štětem nanášelo barvivo s obsahem radia, které pak ve tmě světélkovalo ([[luminiscence]]). Dělnice občas olízly špičku štětce, aby ji udržely dokonale ostrou. Mnoho z nich v následujících letech zemřelo na rakovinu hrtanu, štítné žlázy a nádory v ústní dutině.<ref>http://www.radford.edu/~wkovarik/envhist/radium.html</ref>

== Sloučeniny ==
Všechny sloučeniny radia se velmi podobají sloučeninám barya. Pouze nerozpustné soli radia jsou o něco rozpustnější než barnaté a všechny soli radia jsou silně radioaktivní.
* [[Oxid radnatý]] RaO
* [[Hydroxid radnatý]] Ra(OH)2
* [[Fluorid radnatý]] RaF2
* [[Chlorid radnatý]] RaCl2
* [[Bromid radnatý]] RaBr2
* [[Jodid radnatý]] RaI2
* [[Nitrid radnatý]] Ra3N2
* [[Dusičnan radnatý]] Ra(NO3)2
* [[Uhličitan radnatý]] RaCO3
* [[Síran radnatý]] RaSO4
== Cena Radia ==
Lékařské využívání v první polovině [[20. století]] vedlo k obrovskému růstu cen radia. Produkce pouhých 2 g ročně stačila před [[První světová válka|1. světovou válkou]] k prosperitě [[uran (prvek)|uranových]] dolů v [[Jáchymov]]ě. Po nálezu kargonitu v [[Utah]]u se světová výroba zvýšila na 10 g. V roce [[1921]] věnovaly americké ženy [[Marie Curie|Marii Curie]] 1 g radia v ceně 250 000 dolarů. V roce [[1922]] byla nalezena [[ložisko|ložiska]] v [[Kongo|Kongu]] a výroba stoupla během tří let na 25 g. V roce [[1929]] už klesla cena radia na 50 000 dolarů. Objev ložisek uranu v roce [[1930]] v [[Kanada|Kanadě]] pak stlačil cenu několikanásobně níže. Dnes není radium prakticky užíváno a o jeho případné ceně lze tedy jen spekulovat.

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]
* [http://www.vtm.cz/clanek/afera-radium-girls Aféra Radium girls - volně dostupný článek ve VTM Science]
 

{{Commonscat|Radium}}
{{Článek z Wikipedie}}
{{Tabulka prvků}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]