Sysop: 1 revizi

2013-08-28T19:42:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 8. 2013, 19:42

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-30T21:18:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Infobox zaniklý stát
| název = ''Rakousko-Uhersko'' ([[čeština|česky]]) ''Österreich-Ungarn'' ([[němčina|německy]]) ''Osztrák–Magyar Monarchia'' ([[maďarština|maďarsky]])
| rok vzniku = 1867
| rok zániku = 1918
| před 1 = Rakouské císařství
| před 1 vlajka = Flag of the Habsburg Monarchy.png
| článek o vlajce = Vlajka Rakouska-Uherska
| více po = ano
| po 1 = Německé Rakousko
| po 1 vlajka = Flag of Austria.png
| po 2 = První Maďarská republika
| po 2 vlajka = Flag of Hungary.png
| po 3 = Československá republika
| po 3 vlajka = Flag of Bohemia.png
| po 4 = Druhá polská republika
| po 4 vlajka = Flag of Poland.png
| po 5 = Lemko-rusínská republika
| po 5 vlajka = Flag of the Lemko-Rusyn Republic.png
| po 6 = Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
| po 6 vlajka =Flag_of_the_State_of_Slovenes,_Croats_and_Serbs.png
| po 7 = Rumunské království
| po 7 vlajka = Flag of Romania.png
| po 8 = Italské království
| po 8 vlajka = Flag of Italy (1861-1946) crowned.png
| vlajka = Flag of Austria-Hungary 1869-1918.png
| znak = Austria-Hungaria transparency.png
| článek o znaku = Státní znak Rakouska-Uherska
| znak velikost = 130px
| hymna = Rakouská císařská hymna
| článek o hymně = Rakouská císařská hymna
| motto = Indivisibiliter ac inseparabiliter
| článek o mottu =
| mapa = Location-Austria-Hungary-01.png
| mapa poznámka = Rakousko-Uhersko v roce 1913
| hlavní město = [[Vídeň]]
| rozloha = 676 615
| rozloha poznámka = (v roce 1910)
| nejdelší řeka = [[Dunaj]]
| počet obyvatel = 51 390 223
| počet obyvatel poznámka = (v roce 1910)
| jazyky = [[němčina]], [[maďarština]], [[čeština]], [[polština]], [[ukrajinština]], [[rusínština]], [[rumunština]], [[chorvatština]], [[slovenština]], [[srbština]], [[slovinština]], [[italština]], [[jidiš]]
| národnostní složení = [[Němci]], [[Maďaři]], [[Češi]], [[Poláci]], [[Ukrajinci]], [[Rusíni]], [[Rumuni]], [[Chorvati]], [[Slováci]], [[Srbové]], [[Slovinci]], [[Italové]], [[Židé]] aj.
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] (státní náboženství), dále též [[protestantství]], [[Řeckokatolická církev|řecké katolictví]], [[pravoslaví]], [[judaismus]], [[sunnité|sunnitský]] [[islám]]
| měna = [[Zlatý Rakouska-Uherska|zlatý]] (1867-1891), [[Rakousko-uherská koruna|koruna]] (1892-1918)
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]
| vznik = [[8. června]] 1867 (po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]])
| zánik = [[31. října]] [[1918]] (vystoupením Uherska z unie)
}}
'''Rakousko-Uhersko''' (německy: Österreich-Ungarn; maďarsky: Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název '''V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské''') byl státní útvar existující od [[8. červen|8. června]] 1867 do [[31. říjen|31. října]] [[1918]], který vznikl přeměnou [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] ([[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]) na základě tzv. [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnání]] v únoru 1867.

== Státní zřízení ==
Rakousko-Uhersko bylo unií dvou státních celků:

* [[Rakousko|Rakouska]] – oficiální název „Království a země v říšské radě zastoupené“, neoficiální název [[Předlitavsko]]
* [[Země Koruny svatoštěpánské|Uherska]] – Uherského království a dalších zemí s ním spojených [[personální unie|personální unií]] v tzv. [[Země Koruny svatoštěpánské]], neoficiální název [[Zalitavsko]].

Obě části byly spojeny osobou panovníka z dědičné [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinské dynastie]], společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.

Každý z obou celků měl svůj parlament ([[Říšská rada (Rakousko)|říšská rada]] v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními [[autonomie|autonomními]] zemskými sněmy (český, moravský, slezský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).

Společné úřady nesly označení [[c. a k.]] (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).

{|
|
{| width="100%" class="wikitable"
|+ '''Království a země v říšské radě zastoupené ([[Předlitavsko]])''' [[1910]]
|-
!Země
![[Hlavní město]] (počet obyvatel)
![[Rozloha]] v [[Kilometr čtvereční|km²]]
![[Obyvatelstvo]]
|-
|[[České království|Království české]] ''([[Čechy]])''
|[[Praha]] (224 000)
|51 948
|6 769 000
|-
|Království [[Dalmácie|dalmatské]]
|[[Zadar]] (14 000)
|12 833
|646 000
|-
|Království [[Halič|haličsko-vladiměřské]] ''([[Halič]])''
|[[Lvov]] (206 000)
|78 493
|8 025 000
|-
|Arcivévodství [[Dolní Rakousy|Rakousy pod Enží ''(Dolní Rakousko)'']]
|[[Vídeň]] (2 031 000)
|19 822
|3 532 000
|-
|Arcivévodství [[Horní Rakousy|Rakousy nad Enží ''(Horní Rakousko)'']]
|[[Linec]] (71 000)
|11 981
|853 000
|-
|Vévodství [[Bukovina (země)|bukovinské]]
|[[Černovice (Ukrajina)|Černovice]] (87 000)
|10 442
|800 000
|-
|Vévodství [[Korutany|korutanské]]
|[[Celovec]] (29 000)
|10 327
|396 000
|-
|Vévodství [[Kraňsko|kraňské]]
|[[Lublaň]] (47 000)
|9 955
|526 000
|-
|Vévodství [[Salzbursko|salzburské]]
|[[Salzburg]] (36 000)
|7 153
|215 000
|-
|Vévodství [[Rakouské Slezsko|slezské]]
|[[Opava]] (31 000)
|5 147
|757 000
|-
|[[Štýrské vévodství|Vévodství štýrské]]
|[[Štýrský Hradec]] (152 000)
|22 426
|1 444 000
|-
|[[Markrabství moravské]] ''([[Morava]])''
|[[Brno]] (126 000)
|22 222
|2 622 000
|-
|Okněžněné hrabství [[Tyrolsko (historická země)|tyrolské]]
|[[Innsbruck]] (53 000)
|26 683
|946 000
|-
|[[Rakouské přímoří]] ([[Město a území Terst]], Okněžněné hrabství [[Gorice a Gradiška]], Markrabství [[Istrie (země)|Istrie]])
|[[Terst]] (161 000)
|7 969
|895 000
|-
|[[Vorarlbersko]]
|[[Bregenz]] (9 000)
|2 601
|145 000
|}
|-
|
{| width="100%" class="wikitable"
|+ Země Svatoštěpánské koruny ([[Zalitavsko]]) 1910
|-
!Země
!Hlavní město
!Rozloha v km²
!Obyvatelstvo
|-
|[[Uhersko|Království uherské]]
|[[Budapešť]] (882 000)
|282 297
|18 265 000
|-
|[[Království chorvatsko-slavonské]]
|[[Záhřeb]] (80 000)
|42 534
|2 622 000
|-
|[[Rijeka]]
|[[Rijeka]] (39 000)
|21
|48 800
|-
|}
|-
|
{| width="100%" class="wikitable"
|+ Pod společnou správou obou částí 1910
|-
!Země
!Hlavní město
!Rozloha v km²
!Obyvatelstvo
|-
|[[Bosna a Hercegovina]]
|[[Sarajevo]] (52 000)
|51 082
|1 932 000
|}
|}

== Státní symboly ==
<center>
<gallery>
Soubor:Austria-Hungary-flag-1869-1914-naval-1786-1869-merchant.png|Válečná vlajka
Soubor:Flag_of_Austria-Hungary_1869-1918.png|Obchodní vlajka
Soubor:Flag of Austria.png|Vlajka Rakouska
Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.png|Vlajka Habsburské monarchie
Soubor:Austria-hungary-coa.png|Znak Rakouska
Soubor:Austria-Hungaria transparency.png|Znak Rakousko-Uherska
Soubor:Flag of Hungary.png|Vlajka Uherska
Soubor:Coat_of_arms_of_Hungary.png|Znak Uherska
</gallery>
</center>
 
== Jazykové složení monarchie ==
[[Soubor:Austria-Hungary map cs.png|thumb|288px|Rakousko-Uhersko roku [[1914]]: ''[[Předlitavsko]]'': 1. [[České království|Čechy]], 2. [[Bukovina]], 3. [[Korutany]], 4. [[Kraňsko]], 5. [[Dalmácie]], 6. [[Halič]], 7. Rakouské přímoří, 8. [[Dolní Rakousy]], 9. [[Moravské markrabství|Morava]], 10. [[Salcbursko]], 11. [[Rakouské Slezsko|Slezsko]], 12. [[Štýrské vévodství|Štýrsko]], 13. [[Tyrolsko (historická země)|Tyrolsko]], 14. [[Horní Rakousy]], 15. [[Vorarlbersko]]; ''[[Zalitavsko]]'': 16. [[Uhersko]], 17. [[Chorvatsko-Slavonsko]]; 18. ''[[Bosna a Hercegovina]]''; s vyznačením [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] (1, 9, 11)]]
{| CELLSPACING=0 CELLPADDING=0
| COLSPAN=3 |
----
'''Jazyky Rakouska-Uherska''' 
|-
|
[[Němčina]] 
[[Maďarština]] 
[[Čeština]] 
[[Polština]] 
[[Ukrajinština]] a [[rusínština]] 
[[Rumunština]] 
[[Chorvatština]] 
[[Slovenština]] 
[[Srbština]] 
[[Slovinština]] 
[[Italština]]
|   
| ALIGN=RIGHT |
24 % 
20 % 
13 % 
10 % 
8 % 
6 % 
5 % 
4 % 
4 % 
3 % 
3 %
|-
| COLSPAN=3 |
----
(procentuální rozdělení, zaokrouhleno)
|}
[[Soubor:Austria Hungary ethnic.png|left|thumb|288px|Obyvatelstvo]]
[[Soubor:Austria_hungary_1911.jpg|thumb|left|288px|Rozšíření jazyků (potažmo národů) v monarchii v roce 1911]]
Ze 49,425 milionů obyvatel v roce [[1905]] se jich nejvíce hlásilo k používání [[Němčina|německého jazyka]] a to 23,3 %. Následovala [[maďarština]] s 19,6 %, [[čeština]] s 12,6 %. [[srbština]] a [[chorvatština]] dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla [[polština]] s 9,7 %, [[ukrajinština]] a [[rusínština]] se 7,9 %, [[rumunština]] s 6,2 %, [[slovenština]] se 4,2 %, [[slovinština]] se 2,9 % a nakonec [[italština]] s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k používání němčiny v každodenním životě.

== Ekonomika ==
Ekonomika Rakousko-Uherska během existence tohoto útvaru výrazně změnila. Vývoj nových technologií urychlil industrializaci a urbanizaci země. V zemi během její 50leté existence vystřídaly kapitalistické výrobní způsoby tradiční řemeslnou výrobu. Ekonomický rozvoj byl soustředěn okolo [[Vídeň|Vídně]], v Rakouských zemí, v Alpské oblasti a v Českých zemích. Ke konci 19. století se rychle ekonomicky rozvíjely oblasti v centrálním Maďarsku a v oblasti Karpat. Výsledkem tohoto vývoje byly velké rozdíly ve stupni vývoje. Západní části impéria byly všeobecně rozvinutější než východní části.

Nicméně, na konci 19. století se ekonomické rozdíly postupně zmenšovaly, tím že růst ekonomiky ve východních oblastech byl rychlejší než v západní. Silná zemědělská produkce a potravinářský průmysl v Maďarsku hrály významnou roli jak v samotné monarchii tak v exportu. Mezitím, západní oblasti, především oblasti okolo [[Praha|Prahy]] a Vídně, vynikly v několika výrobních odvětvích. Tato dělba práce mezi východní a západní částí (v rámci společné monetární a ekonomické unie), vedla na začátku 20. století k rychlému ekonomickému rozvoji v Rakousku-Uhersku. [[HDP]] na hlavu rostlo ročně přibližně o 1.76% od roku 1870 do roku 1913. Tato míra růstu převyšoval míru růstu ostatních evropských států jako Velké Británie (1.00%), Francie (1.06%), a Německa (1.51%).<ref>Good, David. ''The Economic Rise of the Habsburg Empire''</ref> Přesto, celková úroveň ekonomiky stále znatelně zaostávala za ekonomikami nejvyspělejších evropských zemí, protože systematická modernizace začala mnohem později. 
Rakousko-Uhersko věnovalo velkou péči rozvoji infrastruktury (výstavba železnic, silnic, telegrafních a telefonních sítí, pošt, veřejných vodovodů a kanalizací, školství, vědecké instituce, fungující státní správa, zdravotnictví atd.). 

=== Literatura ===
* EFMERTOVÁ, Marcela C.; SAVICKÝ, Nikolaj. České země v letech 1848-1918. I. díl. Od březnové revoluce do požáru Národního divadla. Praha : Libri, 2009. 456 s. ISBN 978-80-7277-171-4.
* KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
* KOŘALKA, Jiří. Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914 : sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích. Praha : Argo, 1996. 354 s. ISBN 80-7203-022-1.
* URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. 690 s.

=== Související články ===
* [[Československo]]
* [[Dějiny Česka]]
* [[Dějiny Evropy]]
* [[Rakousko-uherská armáda]]
* [[Rakouská císařská hymna]]
* [[Seznam ministerských předsedů Rakousko-Uherska]]

== Reference ==
<References/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.cisleithanien.eu Správní uspořádání Předlitavska (1850-1918)]

{{commonscat|Austria-Hungary}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rakousko-Uhersko| ]]
[[Kategorie:Dějiny Rakouska]]
[[Kategorie:Dějiny Maďarska]]
[[Kategorie:České dějiny v novověku]]
[[Kategorie:Dějiny Slovenska]]
[[Kategorie:Dějiny Srbska]]
[[Kategorie:Dějiny Chorvatska]]
[[Kategorie:Dějiny Slovinska]]

Rakousko-Uhersko - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu