Ratíškovice - Historie editací

Sysop: ++

2021-02-12T15:56:21Z

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2021, 15:56
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| NUTS3 = CZ064		\| NUTS3 = CZ064
	\| nad.výš = 207		\| nad.výš = 207
-	}}	+	}}Obec '''Ratíškovice''' ([[němčina\|německy]] ''Ratischkowitz'') se nachází v [[Okres Hodonín\|okrese Hodonín]], kraj [[Jihomoravský kraj\|Jihomoravský]]. Ratíškovice patří mezi nejlidnatější vesnice v [[Česká republika\|České republice]].
-		+	* Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 4 047 obyvatel.
-	Obec '''Ratíškovice''' ([[němčina\|německy]] ''Ratischkowitz'') se nachází v [[Okres Hodonín\|okrese Hodonín]], kraj [[Jihomoravský kraj\|Jihomoravský]].	+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''4 015''' obyvatel.
-	~~Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 4047 obyvatel~~. Ratíškovice patří mezi nejlidnatější vesnice v [[Česká republika\|České republice]].	+

	== Historie ==		== Historie ==
-	Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v [[Okres Hodonín\|okrese Hodonín]]. O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé [[Archeologie\|archeologické]] nálezy z jejího [[Katastrální území\|katastru]]. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby ~~[[Mohyla\|~~mohylové kultury]], užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob [[Slované\|slovanského]] osídlení.	+	Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v [[Okres Hodonín\|okrese Hodonín]]. O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé [[Archeologie\|archeologické]] nálezy z jejího [[Katastrální území\|katastru]]. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby mohylové kultury, užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob [[Slované\|slovanského]] osídlení.

-	První písemná zpráva o obci je uvedena ve velmi významném dokumentu – v listině Jindřicha Zdíka, syna prvního českého kronikáře ~~[[Kosmas\|~~Kosmy]]. Tento biskup pořídil soupis veškerého majetku, patřícího k [[Arcidiecéze olomoucká\|olomouckému biskupství]]. Listina obsahuje více než 200 moravských místních jmen a je tedy prvním místopisem [[Morava\|Moravy]]. Listina není datována, ale panuje názor, že datum jejího zhotovení je shodné s datem vysvěcení kapitulního chrámu [[sv. Václav]]a při olomouckém hradě – tedy rok 1131.	+	První písemná zpráva o obci je uvedena ve velmi významném dokumentu – v listině Jindřicha Zdíka, syna prvního českého kronikáře Kosmy. Tento biskup pořídil soupis veškerého majetku, patřícího k [[Arcidiecéze olomoucká\|olomouckému biskupství]]. Listina obsahuje více než 200 moravských místních jmen a je tedy prvním místopisem [[Morava\|Moravy]]. Listina není datována, ale panuje názor, že datum jejího zhotovení je shodné s datem vysvěcení kapitulního chrámu [[sv. Václav]]a při olomouckém hradě – tedy rok 1131.
	Ve 14. století patřily Ratíškovice ke knížecímu komornímu statku ve [[Bzenec\|Bzenci]]. V letech 1333 – 1346 byl moravským markrabětem, tudíž i majitelem Ratíškovic, také Karel IV.		Ve 14. století patřily Ratíškovice ke knížecímu komornímu statku ve [[Bzenec\|Bzenci]]. V letech 1333 – 1346 byl moravským markrabětem, tudíž i majitelem Ratíškovic, také Karel IV.

-	Ve druhé polovině 14. století patřily Ratíškovice spolu s dalšími k [[Farnost\|farnosti]] [[Milotice]]. Roku 1496 odkoupili od Vratislava z ~~[[Pernštejnové\|~~Pernštejna]] ves Ratíškovice páni z ~~[[Ronovci\|~~Lipé]]. 18. května 1594 byla podepsána kupní smlouva s Juliem, hrabětem ze Salmu a Neuburku nad Innem a jeho syny Weikhartem a Karlem – Jan IV. z Lipé se snažil uhradit své dluhy a mezi prodanými dvaceti vesnicemi jsou i Ratíškovice.	+	Ve druhé polovině 14. století patřily Ratíškovice spolu s dalšími k [[Farnost\|farnosti]] [[Milotice]]. Roku 1496 odkoupili od Vratislava z Pernštejna ves Ratíškovice páni z Lipé. 18. května 1594 byla podepsána kupní smlouva s Juliem, hrabětem ze Salmu a Neuburku nad Innem a jeho syny Weikhartem a Karlem – Jan IV. z Lipé se snažil uhradit své dluhy a mezi prodanými dvaceti vesnicemi jsou i Ratíškovice.
	V letech 1592 – 1606, v období tureckých válek, vládly velmi neutěšené poměry. Po uzavření míru se v lesích potulovali vrazi a lupiči. Město [[Hodonín]] mělo svého kata, šibenici a mučící nástroje. Dne 20. ledna 1613 se sešli zástupci okolních vesnic s purkmistrem a městskou radou s žádostí o pomoc. Po dohodě o vzájemné pomoci byla sepsána ''katovská listina'', na kterou vtiskly všechny obce svou pečeť. Je to nejstarší [http://www.ratiskovice.com/images/www/ratiskovice/historie/wes_ratiss/3.jpg ratíškovická pečeť] – zdobí ji tři žaludy se dvěma hvězdičkami a na jejím obvodu je nápis '''Wess Ratisskowicze'''. Z této pečeti také vychází současný ratíškovický znak, který navrhl v roce 1991 ak. malíř [http://www.graficka-praha.cz/?go=8&detail=39 Zbyněk Kočvar].		V letech 1592 – 1606, v období tureckých válek, vládly velmi neutěšené poměry. Po uzavření míru se v lesích potulovali vrazi a lupiči. Město [[Hodonín]] mělo svého kata, šibenici a mučící nástroje. Dne 20. ledna 1613 se sešli zástupci okolních vesnic s purkmistrem a městskou radou s žádostí o pomoc. Po dohodě o vzájemné pomoci byla sepsána ''katovská listina'', na kterou vtiskly všechny obce svou pečeť. Je to nejstarší [http://www.ratiskovice.com/images/www/ratiskovice/historie/wes_ratiss/3.jpg ratíškovická pečeť] – zdobí ji tři žaludy se dvěma hvězdičkami a na jejím obvodu je nápis '''Wess Ratisskowicze'''. Z této pečeti také vychází současný ratíškovický znak, který navrhl v roce 1991 ak. malíř [http://www.graficka-praha.cz/?go=8&detail=39 Zbyněk Kočvar].
	Roku 1618 začali čeští stavové odboj proti [[Habsburkové\|Habsburkům]] a tím období třicetileté války.		Roku 1618 začali čeští stavové odboj proti [[Habsburkové\|Habsburkům]] a tím období třicetileté války.
Řádka 73:		Řádka 72:

	{{Commonscat\|Ratíškovice}}{{Okres Hodonín}}{{Článek z Wikipedie}}		{{Commonscat\|Ratíškovice}}{{Okres Hodonín}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Ratíškovice\| ]]
	[[Kategorie:Vesnice okresu Hodonín]]		[[Kategorie:Vesnice okresu Hodonín]]

Sysop: 1 revizi

2013-08-28T18:57:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 8. 2013, 18:57

Sysop: + Vylepšení

2011-02-23T20:55:29Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Ratíškovice
| status = obec
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| okres = Hodonín
| ob.roz.půs = [[Hodonín]]
| pov.ob = [[Hodonín]]
| země = [[Morava]]
| výměra = 12,6
| obyvatelé = 4 047
| obyv.datum = 1. 1. 2008
| zem.šíř = 48° 55’ 15’’
| zem.dél = 17° 9’ 50’’
| PSČ = 091 01 až 696 02
| početzsj = 2
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = U Radnice 1300<br />69602 Ratíškovice
| web = www.ratiskovice.com
| úř.web =
| email = ouratiskovice@iol.cz
| starosta = Ing. Josef Uhlík
| foto = Soubor:RatiskoviceZeSlavina.JPG
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Ratíškovice CoA CZ.jpg
| vlajka = File:Flag of Ratíškovice.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ratíškovice |lat_deg=48 |lat_min=55 |lat_sec=15 |lon_deg=17 |lon_min=9 |lon_sec=50 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0645 586510
| NUTS4 = CZ0645
| NUTS3 = CZ064
| nad.výš = 207
}}

Obec '''Ratíškovice''' ([[němčina|německy]] ''Ratischkowitz'') se nachází v [[Okres Hodonín|okrese Hodonín]], kraj [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]].
Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 4047 obyvatel. Ratíškovice patří mezi nejlidnatější vesnice v [[Česká republika|České republice]].

== Historie ==
Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v [[Okres Hodonín|okrese Hodonín]]. O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé [[Archeologie|archeologické]] nálezy z jejího [[Katastrální území|katastru]]. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby [[Mohyla|mohylové kultury]], užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob [[Slované|slovanského]] osídlení.

První písemná zpráva o obci je uvedena ve velmi významném dokumentu – v listině Jindřicha Zdíka, syna prvního českého kronikáře [[Kosmas|Kosmy]]. Tento biskup pořídil soupis veškerého majetku, patřícího k [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckému biskupství]]. Listina obsahuje více než 200 moravských místních jmen a je tedy prvním místopisem [[Morava|Moravy]]. Listina není datována, ale panuje názor, že datum jejího zhotovení je shodné s datem vysvěcení kapitulního chrámu [[sv. Václav]]a při olomouckém hradě – tedy rok 1131.
Ve 14. století patřily Ratíškovice ke knížecímu komornímu statku ve [[Bzenec|Bzenci]]. V letech 1333 – 1346 byl moravským markrabětem, tudíž i majitelem Ratíškovic, také Karel IV.

Ve druhé polovině 14. století patřily Ratíškovice spolu s dalšími k [[Farnost|farnosti]] [[Milotice]]. Roku 1496 odkoupili od Vratislava z [[Pernštejnové|Pernštejna]] ves Ratíškovice páni z [[Ronovci|Lipé]]. 18. května 1594 byla podepsána kupní smlouva s Juliem, hrabětem ze Salmu a Neuburku nad Innem a jeho syny Weikhartem a Karlem – Jan IV. z Lipé se snažil uhradit své dluhy a mezi prodanými dvaceti vesnicemi jsou i Ratíškovice.
V letech 1592 – 1606, v období tureckých válek, vládly velmi neutěšené poměry. Po uzavření míru se v lesích potulovali vrazi a lupiči. Město [[Hodonín]] mělo svého kata, šibenici a mučící nástroje. Dne 20. ledna 1613 se sešli zástupci okolních vesnic s purkmistrem a městskou radou s žádostí o pomoc. Po dohodě o vzájemné pomoci byla sepsána ''katovská listina'', na kterou vtiskly všechny obce svou pečeť. Je to nejstarší [http://www.ratiskovice.com/images/www/ratiskovice/historie/wes_ratiss/3.jpg ratíškovická pečeť] – zdobí ji tři žaludy se dvěma hvězdičkami a na jejím obvodu je nápis '''Wess Ratisskowicze'''. Z této pečeti také vychází současný ratíškovický znak, který navrhl v roce 1991 ak. malíř [http://www.graficka-praha.cz/?go=8&detail=39 Zbyněk Kočvar].
Roku 1618 začali čeští stavové odboj proti [[Habsburkové|Habsburkům]] a tím období třicetileté války.
Roku 1614 bylo hodonínské panství prodáno [[Zdenek Žampach|Zdenkovi Žampachovi]], který se později ve stavovském odboji proti Habsburkům postavil veřejně na stranu císaře. Proto byla stavy nařízena konfiskace jeho majetku, který byl koncem roku 1619 předán Matyáši z Thurnu. Boje a šarvátky probíhaly na celém území, ani Ratíškovice nezůstaly ušetřeny.
Po ukončení války roku 1648 se stal majitelem hodonínského panství - a tím i Ratíškovic – Bedřich z Oppersdorfu. Ten velmi utužil poddanství – nedodržoval císařská robotní nařízení, zvyšoval robotní dny, peněžní a naturální dávky a ve všech obcích musely být sepsány knihy sirotčí, purkrechtní a kšaftovní. Tím vznikl přehled o majetkových změnách. Roku 1691 byl sepsán oppersdorfský urbář, podle kterého bylo v Ratíškovicích obsazeno 37 usedlostí.

Roku 1750 převzal statky hrabě Josef ze Czoborů de Czoborcent-Michali. Byl však velmi marnotratným hospodářem a kvůli své rozhazovačnosti upadl do konkursu. Moravské statky a s nimi [[Hodonín]] a Ratíškovice dne 10. července 1762 odkoupil za 1.005.500 zlatých rýnských císař František I.

Císařovna Marie Terezie za své vlády připravila nový soupis pozemků a komise přešetřovaly poměry v jednotlivých obcích.
Vesnice zůstávala v soukromém vlastnictví císařské rodiny až do vydání [[toleranční patent|tolerančního patentu]] a zrušení roboty dne 1.7. 1848. Pak se stala samostatnou hospodářskou jednotkou a byla dál převážně zemědělskou obcí - pěstovalo se [[žito]], [[ječmen]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]], [[řepa (rod)|řepa]], [[kukuřice setá|kukuřice]], selo se [[proso]] a [[konopí seté|konopí]]. Byl vytvořen vlastní obilný fond, udržovaný až do konce 19. století.
Teprve na rozhraní 19. a 20. století začali někteří muži pracovat v [[lignit|hnědouhelných]] dolech v [[Dubňany|Dubňanech]] a [[Milotice|Miloticích]]. Kolem roku 1850 byla v Ratíškovicích založena cihelna.

== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Cyrila a Metoděje
[[Soubor:VitrazRatiskovickyKostel.jpg|thumb|130px|left|Ukázka skleněné vitráže: Kristus žehnající lidem v ratíškovickém lidovém kroji]]
K historickým zajímavostem obce patří [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] farní kostel, vystavěný v letech 1855– 1857, a to v místě, kde původně stála kaple [[svatý Josef|sv. Josefa]]. Kostel byl postaven podle plánů hodonínského stavitele [[Josef Licht|Josefa Lichta]] ve slohu [[Historický romantismus|historického romantismu]]. Ke kostelu přiléhá budova fary a hřbitov. Součástí [[mobiliář]]e kostela je dřevěná soška [[Marie (matka Ježíšova)|Panny Marie]] s [[Ježíš]]kem v náručí, je jednou z nejhodnotnějších součástí chrámového mobiliáře. Jde o dílo datované kolem r. 1400, [[Baroko|barokní]] korunka je instalována dodatečně. Původ sošky a cesta, jak se toto [[Gotika|gotické]] dílo dostalo do ratíškovické farnosti, jsou zastřeny tajemstvím.
* Hřbitovní brána
Zajímavou ukázkou lidového umění je hřbitovní brána. Byla zhotovena v r. 1957 ke stému výročí postavení ratíškovického kostela místním mistrem kovářského řemesla Františkem Hnilicou. Dále se v katastru obce nachází několik desítek křížů, pomníků a kapliček postavených v minulých staletích. Poslední z těch starších je pomník padlých z roku 1947.
* Socha svatého Jana Nepomuckého
== Významné místní osobnosti ==
* [[Jaroslav Kotásek]] – člen výsadku [[Operace Spelter|Spelter]], parašutista padlý v roce [[1944]] u [[Myslibořice|Myslibořic]] na západní Moravě
== Kultura ==
[[Soubor:RatiskovskyKrojHody2005.jpg|thumb|130px|right|Ratíškovický slavnostní kroj - stárka a stárek při hodové slavnosti]]
Kulturní dění v obci je po celý rok velmi plodné. Působí zde pět folklorních souborů - ''Robky ze Séčky'', ''Mužský pěvecký sbor'', [http://www.rdolina.info ''Ratiškovská Dolina''], [http://www.slovacky-kruzek.info ''Slovácký krúžek''] a ''Dětský folklorní soubor''. Známými jsou také dechové hudby ''Dolanka'' a mládežnická ''Veselá muzika'', před nedávnem byla také znovu založena ''Dětská cimbálová muzika''.
Folklorní život začíná plesovou sezónou, kdy se koná krojovaný ples, pokračuje velikonočními zvyky (tzv. ''šlahačka''), oslavami svátku sv. [[Svatý Cyril (rozcestník)|Cyrila]] a [[Svatý Metoděj (rozcestník)|Metoděje]], Hodovými slavnostmi, které se konají vždy druhý víkend v říjnu a jsou po právu největší folklorní událostí za celý rok. Mimoto ještě v létě probíhají různá vedlejší setkání (Zpívání pod Náklem, Setkání u Liliového kříže).
== Příroda ==
[[Soubor:LesDubravaVOkoliRatiskovic.jpg|thumb|130px|left|Les ''Dúbrava'' obklopující Ratíškovice]]
Ratíškovice obklopuje z velké části rozsáhlý smíšený les Dúbrava. Název vypovídá spíše o historické podobě lesa, neboť převaha dubových porostů byla potlačena, a to ve prospěch lesů [[Borovice|borových]]. Nicméně i dnes zde najdeme svědky časů minulých – statné [[Dub|dubové]] [[Solitér|solitery]]. Les nejenom blahodárně ovlivňuje klima okolí obce, ale je i rájem houbařů. V obci a jejím okolí se nachází řada vodních ploch, mokřadů a tůněk. Největší z nich je vodní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pro místní cihelnu. Nádrž má plochu necelých 5 ha a dosahuje v některých místech hloubky až 15-ti m. V současnosti je Hliník především poklidným zákoutím rybářů.

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Ratíškovice}}{{Okres Hodonín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Hodonín]]