<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu</id>
		<title>Regulátor růstu - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-07T06:19:30Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu&amp;diff=290918&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu&amp;diff=290918&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-08-27T08:58:22Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 27. 8. 2013, 08:58&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu&amp;diff=290917&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu&amp;diff=290917&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2010-01-06T01:18:38Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Regulátory růstu rostlin''' jsou látky ovlivňující zdravý vývoj celé rostliny či kterékoliv její části od vyklíčení až po dozrání [[semeno|semen]].&lt;br /&gt;
Regulátory růstu mohou být přírodního přirozeného původu, pak jde především o [[fytohormon]]y. Nebo umělé látky, které často působí tak, že blokují funkci nebo transport [[fytohormon]]ů v rostlině, o nich pak lze mluvit jako o regulátorech růstu v užším smyslu.&lt;br /&gt;
Podle funkce můžeme zhruba dělit regulátory růstu na [[stimulátor růstu|stimulátory]] a [[inhibitor růstu|inhibitory]] růstu. Dělení je nepřesné, poněvadž každý stimulátor může mít v určitých případech i brzdící účinek a také každý z inhibitorů sice brzdí jeden druh procesu, ale jiný proces jím může být povzbuzen.&lt;br /&gt;
==Stimulátory růstu==&lt;br /&gt;
'''Stimulátory růstu''' jsou chemické látky a komerční prostředky je obsahující, podporující klíčení [[semeno|semen]], zakořeňování řízků nebo růst a vývoj rostlin. Účinnými látkami bývají zejména o [[auxin]]y a [[cytokinin]]y, v komerčních prostředcích mohou být doplněny škálou různých pomocných látek. Opačné účinky mají [[inhibitor růstu|inhibitory růstu]].&lt;br /&gt;
Růst rostlin je ovlivněn řadou chemických sloučenin z nichž mnohé si rostliny i samy vytvářejí. Mezi takové patří růstové hormony, jejichž vlivem může docházet k podpoře, omezení či modifikaci růstu rostlin, či i jen jejich částí. Významnou skupinu představují auxiny a jejich účinku se využívá zejména při množení rostlin tvorbou kořenového systému na oddělených částech rostlin, a omezeně i pro ovlivnění výnosů. Mezi prvé a nejznámější patří i rostlinami vytvářený heteroauxin - kyselina indolyloctová (IAA). Ta lze stejně jako řada analogů připravit i synteticky.Často jsou další syntetické auxiny i účinnější - mezi nimi vystupuje do popředí zejména kyselina indolylmáselná (IBA), či např. její draselná sůl (IBAK). Další sloučeniny široce používané samostatně nebo souběžně s těmito sloučeninami jsou kyselina naftyloctová (NAA), resp. její sodná sůl (NAANa) a také i podpůrně působící kyselina nikotinová (NA). Pro uvedené cíle je tu tedy vedle řady dalších sloučenin uvedená sada kyselin a jejich solí. Vzhledem k tomu,že jejich účinek se již projevuje ve velmi nízkých koncentracích - někdy až 10 mg/l, tak se pro praktické formulace používají ve formě roztoků, dále pak prášků, gelů i past. Jejich příprava je popsána podrobně v řadě publikací&amp;lt;ref&amp;gt;Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Runkova, L.B.: Dějstvije reguljatorov rosta na dekorativnyje rastěnija, Moskva 1985&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Říha, M.:Sborník předn. z odb-semináře Lednice n.M.,list.2003,str.104-110&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988&amp;lt;/ref&amp;gt;. Zde se také u konkrétních formulací můžeme setkat i s takovými, zahrnujícími další sloučeniny optimalizující působení uvedených účinných látek. Mezi ně patří často například vitamin B1 a i vitamin C.&lt;br /&gt;
Nyní se však zaměřme na některé praktické aspekty při výběru jednotlivých sloučenin pro vlastní aplikaci:&lt;br /&gt;
'''IAA''' – patří z uvedených sloučenin mezi nejméně stálé, zejména za přístupu vzduchu a za působení světla. Proto se má skladovat při nízkých teplotách (2-8 C) a v temnu. Podobně se musí zacházet i s pracovními směsmi - obvykle se připravují na použití během jednoho až dvou dnů. Mezi další nevýhody této sloučeniny patří i praktická nerozpustnost ve vodě, a tedy nutnost převádění do vodného roztoku přes předroztok v organických rozpouštědlech, zejména např. v acetonu, či lépe v alkoholech. Bezpečnost práce s IAA je relativně bez problémů, je klasifikována jen jako sloučenina zdraví škodlivá.&lt;br /&gt;
Fyziologicky účinnější, a také nejvíce používanou sloučeninou při zakořeňování je IBA. Je sice chemicky více stálá než IAA, ale pro dlouhodobé skladování vyžaduje stejné podmínky jako IAA. Výjimku tvoří zásobní roztoky např. v isopropanolu, kdy nebyly zjištěny při běžných podmínkách žádné změny ani po 4-6 měsících&amp;lt;ref&amp;gt;J.Environ.Hort. 6(2),33-38 (June 1988)&amp;lt;/ref&amp;gt; . '''IBA''' vykazuje také nevýhodu IAA - je téměř nerozpustná ve vodě, proto se musí opět pracovat s předroztoky v org.rozpouštědlech. Jako další nevýhodu lze považovat její klasifikaci mezi toxické látky, tedy z uvedených sloučenin je nejnebezpečnější.&lt;br /&gt;
Řadu nevýhod IBA odstraňují její soli, např. draselná – '''IBAK'''. Ta je ve vodě rozpustná, účinností je srovnatelná s IBA, v některých aplikacích dokonce účinnější, a hlavně, nepatří mezi nebezpečné látky - z uvedených sloučenin je nejméně škodlivá. Má však bohužel nevýhodu omezené stability při dlouhodobém skladování jako IBA a vyžaduje proto stejné podmínky jako IBA.&lt;br /&gt;
Posledně jmenovanou nevýhodu odstraňuje již '''NAA''', která je velmi stabilní i v roztocích. Ty se musí ale opět připravovat přes předroztok v organických rozpouštědlech, protože její rozpustnost ve vodě činí jen 0,38 g/l.. Nevýhodou je ve většině případů nižší fyziologická účinnost, takže se s ní setkáváme především kombinacích s IBA. Z hlediska klasifikace bezpečnosti je poměrně málo nebezpečná, je klasifikována jen jako zdraví škodlivá.&lt;br /&gt;
Nevýhodu malé rozpustnosti ve vodě opět odstraňuje její sůl - '''NAANa'''. Z ní se snadno připravují vodné roztoky. Je také stabilní jako NAA a klasifikována opět jen jako látka zdraví škodlivá a dráždící.&lt;br /&gt;
A poslední z diskutovaných sloučenin je '''NA''' (vit. B3) - ta je sama o sobě jen slabé zakořeňovadlo, proto se s ní setkáváme jen v kombinacích s předchozími sloučeninami, především při zakořeňování dřevitých řízků. Ve vodě je dostatečně rozpustná (15 g/l).Není obvykle klasifikována jako nebezpečná látka.&lt;br /&gt;
Jak je zřejmé, nabídka je pestrá. Je jen na uživateli pro kterou sloučeninu se rozhodne, což vyžaduje ve většině případů vlastní předběžné zkoušky i různých koncentrací sloučenin nebo jejich směsí, a to především s konkrétním rostlinným materiálem.&lt;br /&gt;
V praxi hraje také roli ekonomická otázka. Z uvedených sloučenin se v nejvyšší cenové hladině pohybují IBAK, IBA, IAA, další NAA, NAANa a NA jsou cca 2-3 x levnější. I toto je potom hledisko zohledňované při formulaci kombinací používaných ve větším rozsahu.&lt;br /&gt;
Na trhu jsou vedle sloučenin nabízeny i již hotové koncentráty či konečné produkty s určitým obsahem těchto sloučenin. Jsou dodávány roztoky nebo pro jejich přípravu prášky či tablety. Ty se dále upravují pro konečné použití podle druhu zakořeňované rostliny a zejména podle způsobu aplikace – délce kontaktu rostlinné části s roztokem (od 1 sekundy do 1 dne). Gely se dodávají vesměs jako připravené pro aplikaci, stejně tak prášky. U těchto je jen důležitá příprava, protože mechanické rozptýlení velmi malých množství do práškového media je obtížné, kvalitní prášky se vyrábějí z roztoku dané sloučeniny, jímž se nasytí prášek (obvykle mastek), pak se rozpouštědlo odpaří a výsledná směs se mele na prášek. Pasty jsou nabízeny velmi ojediněle, a spíše se připravují pro speciální aplikace přímo ze surovin.&lt;br /&gt;
Přestože hodně akademických i výrobních pracovišť pracuje se směsmi připravenými ze jmenovaných chemikálií, jsou zejména pro malospotřebitele nabízeny hotové směsi obsahující již v určitém poměru a dané koncentraci tyto sloučeniny pro přímé použití. Je to relativně nejméně komplikovaná cesta k aplikaci, byť je zatížena právě skutečností, že různé rostliny a v různém stadiu rozvoje vyžadují pro optimální práci určité koncentrace v určitém poměru diskutovaných sloučenin. Poněkud méně bývá zohledňována evtl. změna ve složení těchto směsí během delšího skladování.&lt;br /&gt;
'''Komerčně dostupné stimulátory'''&lt;br /&gt;
U řady firem lze zakoupit základní sloučeniny jako chemikálie&lt;br /&gt;
(FIMA Brno[http://www.fima-brno.cz/cz/index.php/page/31.html],Sigma-Aldrich, Dorapis,P-Lab, Penta), či jsou nabízeny připravené směsi s rel. nízkým obsahem sloučenin nebo jejich směsí:&lt;br /&gt;
Stimulátor AS-1 (výr.Němcová, Uhříněves) obs.0,061-0,083% NAA a 0,051-0,069 % NA, č.reg.471&lt;br /&gt;
Stimulax I (výr.Hü-Ben, Čerčany)prášek obs.0,06 %IAA,0,06 %,NAA,0,05% IBA ,č.reg. 201&lt;br /&gt;
II „ roztok „ 202&lt;br /&gt;
III „ gel „ 203&lt;br /&gt;
Rhizopon A (výr.Rhizopon,Hol.)prášek,tablety 0,5%, 0,7% a 1 % IAA č.reg.3765&lt;br /&gt;
Rhizopon AA( „ ) prášek,tablety 0,5%,1%,2%,4%,8% IBA č.reg.3766&lt;br /&gt;
Rhizopon B ( „ ) prášek,tablety 0,1%, 0,2 % NAA č.reg.3767&lt;br /&gt;
Racine (výr.Asahi Chem.Jap.) 2,5 % NAA,0,25-2,5 % nitrofenoláty,0,05% Na nitroguajakolát&lt;br /&gt;
č.reg.2350&lt;br /&gt;
Na zahraničním trhu je množství výrobků s obsahem jmenovaných sloučenin, např.:&lt;br /&gt;
Ukorzeniacz A (PL)– 0,3% IBA&lt;br /&gt;
Ukorzeniacz B (PL) –0,2 % NAA&lt;br /&gt;
Ukorzeniacz B2 (PL) – 0,2 % NAA&lt;br /&gt;
Ukorzeniacz AB (PL) – 0,3 % NAA, 0,05% IBA&lt;br /&gt;
Synergol Rooting Hormone (USA)– 0,5% IBAK, 0,5% NAAK&lt;br /&gt;
Clonex (USA) 0,3 % IBA v gelu&lt;br /&gt;
Radiate 0,85 % IBA, 0,15 % kinetin&lt;br /&gt;
Dip´n Grow 1% IBA, 0,5 % NAA&lt;br /&gt;
Řada Chryzo 0,25 – 1 % IBA&lt;br /&gt;
Fleur‘ami Steckpulver- ? % IBA&lt;br /&gt;
a další.&lt;br /&gt;
==Inhibitory růstu==&lt;br /&gt;
'''Inhibitory růstu''' jsou chemické látky způsobující zpomalování růstu rostlin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyziologie rostlin]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rostlinná výroba]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>