Sysop: 1 revizi

2013-08-27T08:38:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 8. 2013, 08:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T09:18:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Rejvíz
| foto = Image:Rejviz.jpg
| popisek.foto = Osada Rejvíz
| charakter = osada
| obyvatelé = 66 (2001)
| domy = 91
| PSČ = 793 76
| obec = [[Zlaté Hory]]
| okres = Jeseník
| země = Slezsko
| k.ú. = Rejvíz
| výměra = 9,14
| zem.šíř = 50°13'47
| zem.dél = 17°18'09
| nad.výš = 460
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Rejvíz | position=left |lat_deg=50 |lat_min=13 |lat_sec=47 |lon_deg=17 |lon_min=18 |lon_sec=09|float=center | caption= }}
| web =
}}
[[Soubor:Rejviz Guesthouse.jpg|thumb|Pension Rejvíz]]
'''Rejvíz''' (německy: ''Reihwiesen'', polsky: ''Rejwiz'') je horská osada a [[přírodní rezervace]] v pohoří [[Hrubý Jeseník]] ve [[Slezsko|Slezsku]] – [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Nachází se 8 km východně od okresního města [[Jeseník]]. Je částí města [[Zlaté Hory]]. Stejnojmenná přírodní rezervace je známá svým [[rašeliniště|rašeliništěm]].

== Osada ==
Osada Rejvíz leží v katastru města [[Zlaté Hory]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 780 [[metr|m]] a má 65 obyvatel. Skládá se z několika desítek domů rozmístěných prakticky pouze podél silnice [[Silnice II/453|II/453]] spojující města [[Jeseník]] a [[Zlaté Hory]].
Na místě Rejvízu byly až do 18. století jen louky zvané "Sklářské" (Glasswiese). Vedla tudy ovšem cesta ze Zlatých Hor podél [[Opava (řeka)|Černé Opavy]] směrem na [[Vrbno pod Pradědem]], a na ní zřídil roku 1768 Kajetan Beer hostinec, kolem nějž vznikla malá osada (roku 1791 tři domy) zvaná ''Reihwiesen'' (řada luk). Nyní se tato část vsi, jihovýchodně od jejího centra, označuje jako ''Starý Rejvíz'' (něm. ''Alt-Reihwiesen''). Osídlení v nynějším středisku osady vzniklo až roku 1794 v rámci kolonizační akce vratislavského biskupa Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche, který zde levně rozprodal panské pozemky k osazení. Řada osadníků pocházela z česky mluvících oblastí a jen pozvolna se vesnice zcela poněmčila. Patřila od počátku k [[Zlaté Hory|cukmantelskému]] panství vratislavských biskupů. Na rozdíl od jiných osad na tomto panství tedy nevznikl Rejvíz v souvislosti s hornictvím, ale jako osada pastevecká a dřevařská (i když i část dosavadních luk byla přeměněna na horská políčka).
Rejvíz se velmi brzy rozvinul. V letech 1808-1809 byl postaven kostel a u něj zřízena škola a roku 1810 i fara. Pak ale počet obyvatel trvale stagnoval. Zemědělství bylo obtížné, avšak okolo obce se do roku 1867 těžila železná ruda pro železárny ve [[Vrbno pod Pradědem|Vrbně]] a v [[Ondřejovice (Zlaté Hory)|Ondřejovicích]] a důležité bylo též lesnictví (v obci sídlila biskupská lesní správa). Od počátku 20. století objevuje obec i turistika. Proto se v této malé obci velmi brzy objevuje i moderní infrastruktura - roku [[1924]] benzinová čerpací stanice, roku [[1926]] místní elektrárna, roku [[1928]] telefon, roku [[1931]] obecní vodovod.

Po roce [[1945]] byl Rejvíz dosídlen mj. slovenskými migranty z Rumunska a Řeky, kteří se uchýlili do Československa v důsledku [[Řecká občanská válka|občanské války]]. Mnozí z nich se však po roce [[1975]] vrátili do vlasti, a i další obyvatelé Rejvíz opustili. Od 50. let nahradit cestovní ruch definitivně nevýnosné zemědělství jako hlavní aktivita v obci.
V Rejvízu je několik domů s dochovanou [[lidová architektura|lidovou architekturou]] z 19. století. Od roku [[2004]] je Rejvíz [[vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]].
Rejvíz byl samostatnou obcí do roku [[1964]], kdy byl přičleněn k městu [[Zlaté Hory]]. Někdy po roce 1973 byla zrušena rovněž zdejší farnost, od II. světové války neobsazená.

=== Vývoj počtu obyvatel ===
Počet obyvatel Rejvízu za posledních 150 let výrazně klesá.<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979</ref>
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 406 || 393 || 403 || 370 || 358 || 335 || 351<ref group="p ">z toho: 6 Čechoslováků, 344 Němců; podle náboženství 344 [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], 7 [[protestanté|evangelíků]]</ref> || 207 || 131 || 113 || 85 || 63 || 66
|}
<references group="p " />

=== Památky ===
* římskokatolický filiální (dříve farní) '''kostel Jména Panny Marie''', postavený roku 1808, s hlavním oltářem od Bernharda Kutzera (1794-1864), významného sochaře z blízkého [[Horní Údolí|Horního Údolí]]
* '''penzion Rejvíz''' (dříve Braunerova, pak Noskova chata), lidová celodřevěná stavba z 19. století
* "Lurdská jeskyně" z roku 1908 na Starém Rejvíze, obnovena roku 2006
* zříceniny hradu '''[[Koberštejn]]a''' (něm. ''Koberstein''), strážního hradu z 13. století na cestě ze Zlatých Hor do Olomouce, zpustlého zřejmě v 15. století
== Rezervace ==
[[File:Rejviz cesta.JPG|thumb|left|upright|Chodník na naučné stezce]]
[[Národní přírodní rezervace]] Rejvíz je 396 [[hektar|ha]] velké [[rašeliniště]]. Leží na [[rozvodí]] [[Opava (řeka)|Černé Opavy]] a [[Vrchovištní potok|Vrchovištního potoka]] v nadmořské výšce 734–794 m. Prochází jím [[naučná stezka]] ''Rejvíz – Mechové jezírko'' po chodníku z klád (povalů).<ref>
{{Citace webu
| url = http://www.ejeseniky.com/turistika/naucne-stezky/rejviz
| titul = Rejvíz Mechové jezírko – naučná stezka
| vydavatel = Jeseníky (eJeseniky.Com)
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 2008-12-28
}}</ref>
Jeho centrem je [[Velké mechové jezírko]]. Necelý 1 km jižně od osady se v severovýchodní části rezervace nachází [[Malé mechové jezírko]], které je zcela zarostlé a není veřejnosti přístupné.
Rašeliniště vzniklo v době ústupu doby ledové asi před 6–7 tisíci lety.<ref name = jesenikyinfo>
{{Citace webu
| url = http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=91&pol=2951
| titul = Naučná stezka Rejvíz - Mechové jezírko
| vydavatel = Jeseníky Info
| datum přístupu = 2008-12-29
}}</ref>
Jde o typ vrchovištního rašeliniště, kdy se zadržuje větší množství vody na nepropustném podloží.

=== Rostliny a živočichové ===
Ze stromů zde roste především nižší [[borovice blatka]] (Pinus uncinata). Všudypřítomný je zde [[mechy|mech]] [[rašeliník]] a roste zde i [[masožravé rostliny|masožravá rostlina]] [[rosnatka okrouhlolistá]]. V těsném okolí vlastních rašelinišť se vyskytují druhy typické pro podmáčené louky jako prstnatec májový, kamzičník rakouský, ostřice příbuzná a lilie cibulkonosná.<ref name = chko>
{{Citace webu
| url = http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3167
| titul = NPR Rejvíz
| vydavatel = Správa CHKO Jeseníky
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-12-28
}}</ref>
Ze savců se zde pravidelně objevuje [[netopýr severní]], z ptáků [[datel černý]], [[sýc rousný]], [[chřástal polní]] a [[čáp černý]]. Vyskytují se zde 2 druhy čolků – [[čolek karpatský]] a [[čolek horský]].<ref name = chko />
Z nižších živočichů je zajímavý výskyt arktického druhu šídla rašelinného. Žije zde mj. množství různých [[Pavouci|pavouků]].<ref name = jesenikyinfo />

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy ==
* [http://www.rejviz.info/ Stránky Rejvízu]
* [http://www.ejeseniky.com/turistika/naucne-stezky/rejviz Abeceda Jeseníků - naučná stezka Rejvíz]
* [http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=91&pol=2951 Naučná stezka Rejvíz - Mechové jezírko] na webu Jeseníky Info s mapkou rezervace
* [http://www.jeseniky-praded.cz/chko/rejviz/rejviz.htm Naučná stezka Rejvíz] – informační systém Praděd
* [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=79316 Územně identifikační registr ČR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]

{{commonscat|Rejvíz}}{{Město Zlaté Hory}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rejvíz| ]]
[[Kategorie:Přírodní rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]
[[Kategorie:Rašeliniště]]
[[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]]

Rejvíz - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu