http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=RetroaktivitaRetroaktivita - Historie editací2026-06-22T08:43:01ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Retroaktivita&diff=2380941&oldid=prevSysop: + NEW2021-09-22T09:30:50Z<p>+ NEW</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Retroaktivita''' je zpětná [[účinnost (právo)|účinnost]] (popřípadě zpětná působnost) [[právní předpis|právního předpisu]] tedy, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou [[platnost]]í. Obecně je tato pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou [[legislativní technika|legislativní techniku]], neboť je v rozporu s požadavkem [[Legitimní očekávání|legitimního očekávání]] a [[právní jistota|právní jistoty]]. Naopak použití ''nepravé retroaktivity'' se obecně připouští.<br />
<br />
Zásada ''lex retro non agit'', zákon nepůsobí zpětně, byla známá již v [[Římské právo|římském právu]]. Znamená, že v určité době působí jen to [[právo]], které je v dané době [[kodifikace (právo)|kodifikováno]], s nímž se každý může seznámit a které je účinné. [[Právní norma|Právní normy]], které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.<br />
<br />
== Pojem retroaktivita ==<br />
Na [[právní skutečnost]]i, které se staly v minulosti, se použije pozdější právní předpis. Z důvodu toho, že adresáti pozdější právní normy v tehdejší době nemohli tuto pozdější právní úpravu předpokládat a nemohli se jí tak řídit, je tato pravá retroaktivita obecně zakázána. U některých [[právní jednání|právních jednání]], typicky ve [[smlouva|smluvním]] právu, jde tento požadavek ještě dál a stanoví, že se na [[hmotné právo|hmotněprávní]] vztahy použije objektivní právo platné v době jejich vzniku. To dává smluvním stranám jistotu, že ani budoucí změny zákonů neovlivní to, na čem se původně dohodly. Podobným institutem je [[dědečkovská klauzule]], která zákaz retroaktivity rozšiřuje.<br />
<br />
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v [[trestní právo|trestním právu]]. Určitý skutek může být [[trestný čin|trestným činem]] pouze tehdy, je-li trestný podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až do [[právní moc]]i odsuzujícího rozsudku.<ref>srovnej např. čl. 40 odst. 6 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]</ref> Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou [[amnestie|amnestované]] trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze [[derogace|derogovat]]).<br />
<br />
=== Výjimky ze zákazu retroaktivity ===<br />
Již u trestního práva ale existuje výjimka, prolamující obecný zákaz retroaktivity, zakotvená v českém právu už v čl. 40 odst. 6 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]], která stanoví, že pozdější [[trestní právo|trestní]] [[zákon]] se použije vždy, pokud to bude pro [[pachatel]]e příznivější.<ref>čl. 40 odst. 6 Listiny</ref><br />
<br />
Retroaktivní působení zákona právní teorie také výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady [[právní stát|právního státu]] (typicky v [[diktatura|diktatuře]]) a bylo by proto v rozporu s požadavkem [[spravedlnost]]i, kdyby nemohli být uzurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový [[právní řád]], který jejich zločiny legalizoval. Takto byly právní vztahy uspořádány např. po roce 1945 ([[Benešovy dekrety|dekret prezidenta republiky]] č. 5/1945 Sb.).<br />
<br />
Naopak po roce 1989 zvolil československý parlament odlišný přístup a jak [[zákon o době nesvobody]] (č. 480/1991 Sb.), tak [[zákon o protiprávnosti komunistického režimu]] (č. 198/1993 Sb.) se omezily pouze na proklamace, aniž by měly podstatnější hmotněprávní důsledky. Výhrada proti retroaktivní aplikaci nových zákonů (a zejména pak nově definovaného zločinu spočívajícího v přípravě útočné války) jsou také obsahem námitek proti průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]].<ref>Gerloch, Aleš - Teorie práva 7. vyd., Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, 335 s., ISBN 978-80-7380-652-1</ref><br />
<br />
=== Nepravá retroaktivita ===<br />
Nejde o zpětnou účinnost v pravém slova smyslu a souvisí s ochranou již nabytých [[subjektivní právo|subjektivních práv]]. Právní vztahy vzniklé před účinností nového právního předpisu se sice řídí původní právní úpravou, jejich změny a nově vzniklé skutečnosti, práva a povinnosti se však již posuzují podle úpravy nové. Tato nová právní úprava tak působí pouze do budoucnosti (''pro futuro''), ačkoli reguluje dříve vzniklé vztahy. Jde o důsledek toho, že rozsah subjektivních práv a povinností by měl být vždy v zásadě stejný pro všechny právní subjekty a měl by odpovídat aktuálnímu stavu [[právní řád|právního řádu]].<br />
<br />
Například sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem [[pracovní smlouva|pracovní smlouvu]] a v jejím průběhu poklesne sjednaná mzda pod vyhlášenou [[minimální mzda|minimální mzdu]], musí zaměstnavatel mzdu zvýšit.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Rehabilitace (právo)]]<br />
* [[Ratihabice]]<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Právní věda]]<br />
[[Kategorie:Trestní právo]]<br />
[[Kategorie:Právní pojmy]]</div>Sysop