http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Revolu%C4%8Dn%C3%AD_odborov%C3%A9_hnut%C3%AD 2026-05-06T18:28:56Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Revolu%C4%8Dn%C3%AD_odborov%C3%A9_hnut%C3%AD&diff=287359&oldid=prev 2013-08-25T07:33:40Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 25. 8. 2013, 07:33</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Revolu%C4%8Dn%C3%AD_odborov%C3%A9_hnut%C3%AD&diff=287358&oldid=prev 2011-10-25T15:12:09Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Revoluční odborové hnutí''' ('''ROH''') byla monopolní [[odborová organizace]], která byla zároveň nejmasovější společenskou organizací v socialistickém [[Československo|Československu]]. Mnohde bylo členství zaměstnanců v ROH prakticky povinné a automatické. <br /> <br /> == Historie ==<br /> [[Soubor:ROH legitimace 001.pdf|thumb|Průkaz člena ROH]]<br /> Počátkem monopolizace odborového hnutí byla likvidace odborového hnutí v září 1938, avšak jednání o jednotné odborové organizaci za druhé republiky nevedla k jejímu zřízení. Teprve po vyhlášení [[protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] vznikly dvě centrální organizace: [[Národní odborová ústředna zaměstnanecká]] (NOÚZ) a menší [[Ústředí veřejných zaměstnanců]] (ÚVZ). NOÚZ sloužila jak jako nástroj nacistické propagandy ke zvýšení pracovního úsilí, tak jako semeniště protinacistických aktivit. Těsně před koncem se v NOÚZ zformovala [[Ústřední rada odborů]] (ÚRO). Ta byla 6. května 1945 Českou národní radou pověřena k převzetí všech odborových svazů a spolků v českých zemích, načež ji výnos Ministerstva vnitra č. IV-3111-19/5-45 ze dne 19. května 1945 označil za právního nástupce všech odborových organizací. Zákon č. 144/1946 Sb. z 16. května 1946, o jednotné odborové organizaci, již používá název Revoluční odborové hnutí (ROH), přičemž ROH bylo považováno za právního nástupce ÚRO. Zároveň tento zákon opět potvrzuje převedení veškerého majetku odborových organizací na ROH. Od počátku získalo ROH velké pravomoci i velký neformální vliv, avšak před deklarovanou nadstranickost se dostalo do vlivu KSČ a po převzetí moci komunisty v roce 1948 se dostalo zcela do jejího stínu. <br /> <br /> [[File:Dum odborovych svazu.jpg|thumb|[[Dům odborových svazů]] v Praze na [[Žižkov]]ě, dřívější sídlo Ústřední rady odborů]]<br /> Kolem roku 1951 se ROH stalo vrcholným orgánem a správcem nemocenského pojištění. Hlavní sídlo měla Ústřední rada odborů na Žižkově ve funkcionalistickém bývalém paláci Všeobecného penzijního ústavu (tzv. kachlíkárna, dnes [[Dům odborových svazů]]), postaveném v letech 1932–1934 na místě bývalé plynárny podle návrhů architekta [[Karel Honzík|Karla Honzíka]] a [[Josef Havlíček|Josefa Havlíčka]].&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | autor = Pražská informační služba<br /> | titul = Památky - Dům odborových svazů<br /> | url = http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_odborovych_svazu<br /> | datum vydání = 2008-01-22<br /> | datum aktualizace = <br /> | datum přístupu = 2010-1-13<br /> | vydavatel = Pražská informační služba<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V letech 1968–1969 se ROH zapojilo do obrodného procesu a pokoušelo se vybudovat vlastní identitu, přičemž některé z tehdy vytvořených odborových svazů vydržely poměrně dlouho vzdorovat postupující [[normalizace|normalizaci]]. Rovněž v listopadu 1989 se mnohé podnikové výbory ROH připojily k protestům proti brutálnímu policejnímu zásahu. <br /> <br /> Vzhledem k tomu, že za socialismu nebylo konfrontační vymezování se vůči [[zaměstnavatel]]i žádoucí, činnost odborových organizací ROH se zpravidla zaměřovala na vybírání [[členský příspěvek|členských příspěvků]], organizování společenských (typicky oslavy [[MDŽ]]) a rekreačních aktivit a provozování [[Rekreace|rekreačních]] objektů pro pracovníky, příslovečně příznačnou aktivitou bylo každoroční rozdávání [[vánoční kolekce|vánočních kolekcí]] čokoládových figurek určených k zavěšování na [[vánoční stromek|vánoční stromky]]. Odborové organizace se v té době, podobně jako stranické buňky [[KSČ]], také v různých situacích podílely na hodnocení pracovníků, mohly se za ně zaručovat v [[Trestní řízení|trestním řízení]] atd. <br /> <br /> Mimořádný všeodborový všesvazový sjezd ve dnech 2.–3. března 1990 rozhodl o zrušení ROH a předání pravomocí i majetku nástupnickým organizacím. Nově konstituované svazy se sdružily v [[Československá konferedarace odborových svazů|Československou konfederaci odborových svazů]] a v [[Českomoravská komora odborových svazů|Českomoravskou komoru odborových svazů]], která zastřešuje odborové organizace v České republice doposud.<br /> <br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://cmosa.cmkos.cz/history.php Počátky odborů v českých zemích], 29. 8. 2007, nedatovaný text na webu Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády<br /> <br /> <br /> {{Commonscat|Revolutionary Trade Union Movement}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Odborové organizace v Československu]]<br /> [[Kategorie:Československé organizace]]</div>

Sysop