Rhodos - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1246“ textem „1246“

2025-05-20T15:24:36Z

Nahrazení textu „1246“ textem „1246“

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2025, 15:24
Řádka 55:		Řádka 55:
	[[Soubor:Rhode Entrée du Palais.jpg\|thumb\|Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu]]		[[Soubor:Rhode Entrée du Palais.jpg\|thumb\|Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu]]
	Po rozdělení římského impéria (314 n. l.) připadl Rhodos východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno [[zemětřesení]]m a znovuvybudováno císařem [[Anastasius I. (císař)\|Anastasiem I.]] V průběhu [[Římsko-perské války\|římsko-perských válek]] byl roku [[620]] obsazen Peršany. [[Arabové\|Arabští]] nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy [[Saracén]]ů trvaly až do roku 718, kdy [[Byzanc\|byzantská]] [[flotila]] zničila saracénské lodě „[[Řecký oheň\|řeckým ohněm]]“. V 9. století pustošili ostrov Arabové [[Hárún ar-Rašíd\|Hárúna ar-Rašída]]. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.		Po rozdělení římského impéria (314 n. l.) připadl Rhodos východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno [[zemětřesení]]m a znovuvybudováno císařem [[Anastasius I. (císař)\|Anastasiem I.]] V průběhu [[Římsko-perské války\|římsko-perských válek]] byl roku [[620]] obsazen Peršany. [[Arabové\|Arabští]] nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy [[Saracén]]ů trvaly až do roku 718, kdy [[Byzanc\|byzantská]] [[flotila]] zničila saracénské lodě „[[Řecký oheň\|řeckým ohněm]]“. V 9. století pustošili ostrov Arabové [[Hárún ar-Rašíd\|Hárúna ar-Rašída]]. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.
-	Když křižáci v roce 1204 dobyli během [[Čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]] [[Konstantinopol]], jejich velitel [[Leon Gavalas]], který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným [[Despota (titul)\|despotou]] Rhodu a vládl zde do roku [[1246]], kdy byl ostrov dobyt [[Janov (Itálie)\|Janovany]]. [[Byzantská říše]] získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a [[Leros]] [[Maltézský řád\|rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského]]. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku [[Obléhání Rhodosu (1306-1309)\|1309 o ostrov bojovat]] s místním obyvatelstvem.	+	Když křižáci v roce 1204 dobyli během [[Čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]] [[Konstantinopol]], jejich velitel [[Leon Gavalas]], který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným [[Despota (titul)\|despotou]] Rhodu a vládl zde do roku 1246, kdy byl ostrov dobyt [[Janov (Itálie)\|Janovany]]. [[Byzantská říše]] získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a [[Leros]] [[Maltézský řád\|rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského]]. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku [[Obléhání Rhodosu (1306-1309)\|1309 o ostrov bojovat]] s místním obyvatelstvem.
	Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. Největší [[Florencie\|florentské]] obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov [[Obléhání Rhodosu (1480)\|uhájit před tureckou invazí]].		Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. Největší [[Florencie\|florentské]] obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov [[Obléhání Rhodosu (1480)\|uhájit před tureckou invazí]].
	Vláda Johanitů trvala 213 let až do [[29. prosinec\|29. prosince]] 1522, kdy poslední velmistr Řádu, [[Villiers de l`Isle Adam]], byl [[Obléhání Rhodosu (1522)\|po šestiměsíčním obléhání]] donucen předat ostrov [[Sulejman I.\|Sulejmanovi Nádhernému]]. Stalo se tak po šestiměsíčním obléhání a zradou. Po pádu Rhodu zprostředkoval císař [[Karel V.]] pro Řád nový domov na [[Malta\|Maltě]] a Řád získal jméno pod kterým je znám dodnes - [[Maltézský řád\|Řád maltézských rytířů]].		Vláda Johanitů trvala 213 let až do [[29. prosinec\|29. prosince]] 1522, kdy poslední velmistr Řádu, [[Villiers de l`Isle Adam]], byl [[Obléhání Rhodosu (1522)\|po šestiměsíčním obléhání]] donucen předat ostrov [[Sulejman I.\|Sulejmanovi Nádhernému]]. Stalo se tak po šestiměsíčním obléhání a zradou. Po pádu Rhodu zprostředkoval císař [[Karel V.]] pro Řád nový domov na [[Malta\|Maltě]] a Řád získal jméno pod kterým je znám dodnes - [[Maltézský řád\|Řád maltézských rytířů]].

Sysop: Nahrazení textu „600 př. n. l.“ textem „600 př. n. l.“

2025-05-20T15:23:35Z

Nahrazení textu „600 př. n. l.“ textem „600 př. n. l.“

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2025, 15:23
Řádka 41:		Řádka 41:
	Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli [[Kárie\|Kárové]], národ pocházející z [[Malá Asie\|Malé Asie]]. Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: ''Ophiousa'' (pro množství hadů), ''Asteria'' (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), ''Makaria'' (pro svou krásu) a ''Altavyria'' (podle nejvyšší hory – Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla ''Telchina'' podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů.		Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli [[Kárie\|Kárové]], národ pocházející z [[Malá Asie\|Malé Asie]]. Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: ''Ophiousa'' (pro množství hadů), ''Asteria'' (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), ''Makaria'' (pro svou krásu) a ''Altavyria'' (podle nejvyšší hory – Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla ''Telchina'' podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů.
	Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil [[Kadmos]], který zde také zavedl první [[Abeceda\|abecedu]].		Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil [[Kadmos]], který zde také zavedl první [[Abeceda\|abecedu]].
-	Dalšími obyvateli byli Minójci z [[Kréta\|Kréty]]. Všechny tyto národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud z řecké pevniny nepřišli Achájové (1400 př. n. l.). Ti zde vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní [[Dórové]], Rhodos ovládli a založili slavná a mocná města [[Lindos]], [[Ialysos]] a [[Kamiros]]. V letech 1000 př. n. l. až [[600 př. n. l.]] tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, [[Sicílie]], [[Francie]] a [[Španělsko\|Španělska]].	+	Dalšími obyvateli byli Minójci z [[Kréta\|Kréty]]. Všechny tyto národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud z řecké pevniny nepřišli Achájové (1400 př. n. l.). Ti zde vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní [[Dórové]], Rhodos ovládli a založili slavná a mocná města [[Lindos]], [[Ialysos]] a [[Kamiros]]. V letech 1000 př. n. l. až 600 př. n. l. tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, [[Sicílie]], [[Francie]] a [[Španělsko\|Španělska]].
	=== Klasické období ===		=== Klasické období ===
	[[Soubor:Lindos-Ille de Rodes.png\|thumb\|Lindos - Akropole a pevnost Johanitů, pohled od jihu]]		[[Soubor:Lindos-Ille de Rodes.png\|thumb\|Lindos - Akropole a pevnost Johanitů, pohled od jihu]]

Sysop: Nahrazení textu „1000 př. n. l.“ textem „1000 př. n. l.“

2025-05-20T15:22:59Z

Nahrazení textu „1000 př. n. l.“ textem „1000 př. n. l.“

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2025, 15:22
Řádka 41:		Řádka 41:
	Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli [[Kárie\|Kárové]], národ pocházející z [[Malá Asie\|Malé Asie]]. Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: ''Ophiousa'' (pro množství hadů), ''Asteria'' (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), ''Makaria'' (pro svou krásu) a ''Altavyria'' (podle nejvyšší hory – Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla ''Telchina'' podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů.		Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli [[Kárie\|Kárové]], národ pocházející z [[Malá Asie\|Malé Asie]]. Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: ''Ophiousa'' (pro množství hadů), ''Asteria'' (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), ''Makaria'' (pro svou krásu) a ''Altavyria'' (podle nejvyšší hory – Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla ''Telchina'' podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů.
	Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil [[Kadmos]], který zde také zavedl první [[Abeceda\|abecedu]].		Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil [[Kadmos]], který zde také zavedl první [[Abeceda\|abecedu]].
-	Dalšími obyvateli byli Minójci z [[Kréta\|Kréty]]. Všechny tyto národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud z řecké pevniny nepřišli Achájové (1400 př. n. l.). Ti zde vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní [[Dórové]], Rhodos ovládli a založili slavná a mocná města [[Lindos]], [[Ialysos]] a [[Kamiros]]. V letech [[1000 př. n. l.]] až [[600 př. n. l.]] tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, [[Sicílie]], [[Francie]] a [[Španělsko\|Španělska]].	+	Dalšími obyvateli byli Minójci z [[Kréta\|Kréty]]. Všechny tyto národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud z řecké pevniny nepřišli Achájové (1400 př. n. l.). Ti zde vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní [[Dórové]], Rhodos ovládli a založili slavná a mocná města [[Lindos]], [[Ialysos]] a [[Kamiros]]. V letech 1000 př. n. l. až [[600 př. n. l.]] tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, [[Sicílie]], [[Francie]] a [[Španělsko\|Španělska]].
	=== Klasické období ===		=== Klasické období ===
	[[Soubor:Lindos-Ille de Rodes.png\|thumb\|Lindos - Akropole a pevnost Johanitů, pohled od jihu]]		[[Soubor:Lindos-Ille de Rodes.png\|thumb\|Lindos - Akropole a pevnost Johanitů, pohled od jihu]]

Frill80: Nahrazení textu „718“ textem „718“

2015-03-04T14:26:34Z

Nahrazení textu „718“ textem „718“

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2015, 14:26
Řádka 54:		Řádka 54:
	=== Byzantské období ===		=== Byzantské období ===
	[[Soubor:Rhode Entrée du Palais.jpg\|thumb\|Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu]]		[[Soubor:Rhode Entrée du Palais.jpg\|thumb\|Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu]]
-	Po rozdělení římského impéria (314 n. l.) připadl Rhodos východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno [[zemětřesení]]m a znovuvybudováno císařem [[Anastasius I. (císař)\|Anastasiem I.]] V průběhu [[Římsko-perské války\|římsko-perských válek]] byl roku [[620]] obsazen Peršany. [[Arabové\|Arabští]] nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy [[Saracén]]ů trvaly až do roku [[718]], kdy [[Byzanc\|byzantská]] [[flotila]] zničila saracénské lodě „[[Řecký oheň\|řeckým ohněm]]“. V 9. století pustošili ostrov Arabové [[Hárún ar-Rašíd\|Hárúna ar-Rašída]]. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.	+	Po rozdělení římského impéria (314 n. l.) připadl Rhodos východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno [[zemětřesení]]m a znovuvybudováno císařem [[Anastasius I. (císař)\|Anastasiem I.]] V průběhu [[Římsko-perské války\|římsko-perských válek]] byl roku [[620]] obsazen Peršany. [[Arabové\|Arabští]] nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy [[Saracén]]ů trvaly až do roku 718, kdy [[Byzanc\|byzantská]] [[flotila]] zničila saracénské lodě „[[Řecký oheň\|řeckým ohněm]]“. V 9. století pustošili ostrov Arabové [[Hárún ar-Rašíd\|Hárúna ar-Rašída]]. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.
	Když křižáci v roce 1204 dobyli během [[Čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]] [[Konstantinopol]], jejich velitel [[Leon Gavalas]], který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným [[Despota (titul)\|despotou]] Rhodu a vládl zde do roku [[1246]], kdy byl ostrov dobyt [[Janov (Itálie)\|Janovany]]. [[Byzantská říše]] získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a [[Leros]] [[Maltézský řád\|rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského]]. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku [[Obléhání Rhodosu (1306-1309)\|1309 o ostrov bojovat]] s místním obyvatelstvem.		Když křižáci v roce 1204 dobyli během [[Čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]] [[Konstantinopol]], jejich velitel [[Leon Gavalas]], který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným [[Despota (titul)\|despotou]] Rhodu a vládl zde do roku [[1246]], kdy byl ostrov dobyt [[Janov (Itálie)\|Janovany]]. [[Byzantská říše]] získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a [[Leros]] [[Maltézský řád\|rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského]]. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku [[Obléhání Rhodosu (1306-1309)\|1309 o ostrov bojovat]] s místním obyvatelstvem.
	Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. Největší [[Florencie\|florentské]] obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov [[Obléhání Rhodosu (1480)\|uhájit před tureckou invazí]].		Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. Největší [[Florencie\|florentské]] obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov [[Obléhání Rhodosu (1480)\|uhájit před tureckou invazí]].

Sysop: 1 revizi

2013-08-25T07:20:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 8. 2013, 07:20

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-27T12:27:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|tento=řeckém ostrově}}
{{Infobox Ostrov|
| Název ostrova = Rhodos
| Název ostrova místním jazykem = Ρόδος
| Místní jazyk =
| Obrázek = Rhodos topo.png
| Popis =
| Mapa =
| loc-map =
| Lokalizace =
| Ostrovní oblast = [[Dodekanés|Dodekanéské ostrovy]]
| Stát = Řecko
| Stát2 =
| Stát3 =
| Část1 název =
| Část1 =
| Část2 název =
| Část2 =
| Část3 název =
| Část3 =
| Část4 název =
| Část4 =
| Část5 název =
| Část5 =
| Rozloha = 1398
| Délka=
| Šířka =
| Název nejvyššího vrcholu = [[Attaviros]]
| Výška vrcholu = 1215
| Počet obyvatel = 110 000
| Rok (obyvatelé) = 2005
| Hustota zalidnění =
| Používané jazyky =
| Největší město = [[Rhodos (město)|Rhodos]]
}}
'''Rhodos''' ([[řečtina|řecky]] Ρόδος, výslovnost ) je [[Řecko|řecký]] ostrov v [[Egejské moře|Egejském moři]], největší z [[Dodekanés|Dodekanéských ostrovů]]. Leží v jihovýchodní části [[archipelág]]u u pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]], od kterého jej dělí průliv široký 9 až 10 km. Hlavním městem je [[Rhodos (město)|Rhodos]] (anglicky Rhodes, řecky Ρόδος (Rodos), italsky Rodi), v němž žije asi 60 000 obyvatel.
== Řecká mytologie ==
Podle [[Pindaros|Pindara]] a dalších antických spisovatelů je původ Rhodu nerozlučně spjat s bájí o [[Zeus|Diovi]] a [[Hélios|Héliovi]]. Podle této báje z [[řecká mytologie|řecké mytologie]] se Zeus po vítězství nad [[Titáni|Titány]] rozhodl rozdělit [[Země|Zemi]] mezi [[Řecká mytologie#Olympská božstva|Olympské bohy]]. Jediný, na koho se nedostalo, byl Hélios – bůh [[slunce]], neboť ve chvíli. kdy se Země dělila, putoval se svým slunečním vozem po obloze a nikdo si na něj nevzpomněl. Když se vrátil a domáhal se svého podílu, Zeus ho sice politoval, ale sdělil mu, že to už není možné, neboť ostatní bohové by byli nespokojeni. Hélios tedy požádal Dia i ostatní bohy o souhlas s tím, že mu připadne země, která se sama vynoří z moře. Jakmile souhlasili, vynořil se z modrého moře ostrov. Hélios jej ozářil svým jasem a učinil jej nejkrásnějším ostrovem v [[Egejské moře|Egejském moři]].
== Historie ==
=== Starověk ===
Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli [[Kárie|Kárové]], národ pocházející z [[Malá Asie|Malé Asie]]. Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: ''Ophiousa'' (pro množství hadů), ''Asteria'' (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), ''Makaria'' (pro svou krásu) a ''Altavyria'' (podle nejvyšší hory – Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla ''Telchina'' podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů.
Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil [[Kadmos]], který zde také zavedl první [[Abeceda|abecedu]].
Dalšími obyvateli byli Minójci z [[Kréta|Kréty]]. Všechny tyto národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud z řecké pevniny nepřišli Achájové (1400 př. n. l.). Ti zde vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní [[Dórové]], Rhodos ovládli a založili slavná a mocná města [[Lindos]], [[Ialysos]] a [[Kamiros]]. V letech [[1000 př. n. l.]] až [[600 př. n. l.]] tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, [[Sicílie]], [[Francie]] a [[Španělsko|Španělska]].
=== Klasické období ===
[[Soubor:Lindos-Ille de Rodes.png|thumb|Lindos - Akropole a pevnost Johanitů, pohled od jihu]]
Původně byla města administrativně nezávislá. Později se spojila s dalšími dórskými městy [[Kós]], [[Knidos]] a [[Halikarnassos]] a vytvořila federaci šesti měst, tzv. [[Dórská Hexapolis|Dórské Hexapolis]].
V 5. století př. n. l. se nakrátko dostal Rhodos pod nadvládu Peršanů. Když Řekové Peršany porazili, stal se Rhodos členem [[Athénský námořní spolek|Délského námořního spolku]]. Během [[Peloponéská válka|peloponéské války]] ([[431 př. n. l.]] – [[404 př. n. l.]]), při vědomí toho, že v jednotě je síla, se Rhoďané rozhodli společnými silami všech tří měst postavit město nové. Dostalo název [[Rhodos (město)|Rhodos]] podle ostrova a rok jeho založení ([[408 př. n. l.]]) se stal důležitým mezníkem v historii ostrova.
=== Helénistické období ===
V době [[Helénismus|helénismu]] bylo město pod vlivem dvou řeckých mocností: [[Athény|Athén]] a [[Sparta|Sparty]]. Rhoďané však neztráceli čas. Jakmile se karta začala obracet na stranu [[Makedonie (region)|Makedonie]], uzavřeli nové spojenectví a již při [[obléhání Tyru]] aktivně pomáhali [[Alexandr Veliký|Alexandru Velikému]]. Ve chvíli, kdy se rozpadala Alexandrova říše, navázali úzké obchodní i politické svazky s [[Ptolemaiovci|ptolemaiovskou dynastií]] v [[Egypt]]ě. Vládce Malé Asie a Sýrie, [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigonos]] to vyhodnotil jako důvod k válce a v létě roku [[305 př. n. l.]] poslal svého syna [[Démétrios I. Poliorkétés|Démétria Poliorkéta]] dobývat Rhodos. Obléhání trvalo po celý rok a Demetrios proslulý svými jedinečnými obléhacími zařízeními (jeho přízvisko Poliorkétés znamená „Dobyvatel měst“) odešel poražen. Demetriova porážka znamenala pro Rhodos další rozkvět a jeho moc dosáhla vrcholu. V této době zde žili nejznámější umělci, spisovatelé a filosofové.
Rhoďané vytvořili „[[Mezinárodní námořní zákon rhodský]]“, který je jedním z nejdůležitějších raných právních dokumentů světa.
=== Římské období ===
Zasahování [[Řím|Říma]] do záležitostí [[Řecko|Řecka]] a východního [[Středomoří]] zesílilo na konci 3. století př. n. l. Rhoďané zaujímali k Římu přátelský postoj, leč Římané hodlali rázně omezit moc ostrova. Prohlásili [[Délos]] za svobodný přístav a tím významně přiškrtili rhodský obchod a donutili Rhodos k dohodě o spojenectví.
Tato dohoda se ukázala být pro Rhodos katastrofou. Po zavraždění [[Julius Caesar|Julia Caesara]] odmítli Rhoďané vystoupit proti nepřátelům [[Gaius Cassius Longinus|Gaia Cassia]] (jednoho z Caesarových vrahů) – [[Ptolemaiovský Egypt|Egyptu]], se kterým je rovněž vázaly spojenecké svazky. Cassius zaútočil a v roce [[42 př. n. l.]] Rhodos dobyl, většinu ostrova zdevastoval a odvezl z něj více než 3000 uměleckých děl. Úpadek dokončil císař [[Dioklecián]], který připojil Rhodos k [[Řím|římskému impériu]] jako [[Římské provincie|provincii]] – ''Insulae''.
=== Byzantské období ===
[[Soubor:Rhode Entrée du Palais.jpg|thumb|Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu]]
Po rozdělení římského impéria (314 n. l.) připadl Rhodos východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno [[zemětřesení]]m a znovuvybudováno císařem [[Anastasius I. (císař)|Anastasiem I.]] V průběhu [[Římsko-perské války|římsko-perských válek]] byl roku [[620]] obsazen Peršany. [[Arabové|Arabští]] nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy [[Saracén]]ů trvaly až do roku [[718]], kdy [[Byzanc|byzantská]] [[flotila]] zničila saracénské lodě „[[Řecký oheň|řeckým ohněm]]“. V 9. století pustošili ostrov Arabové [[Hárún ar-Rašíd|Hárúna ar-Rašída]]. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.
Když křižáci v roce 1204 dobyli během [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] [[Konstantinopol]], jejich velitel [[Leon Gavalas]], který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným [[Despota (titul)|despotou]] Rhodu a vládl zde do roku [[1246]], kdy byl ostrov dobyt [[Janov (Itálie)|Janovany]]. [[Byzantská říše]] získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a [[Leros]] [[Maltézský řád|rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského]]. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku [[Obléhání Rhodosu (1306-1309)|1309 o ostrov bojovat]] s místním obyvatelstvem.
Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. Největší [[Florencie|florentské]] obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov [[Obléhání Rhodosu (1480)|uhájit před tureckou invazí]].
Vláda Johanitů trvala 213 let až do [[29. prosinec|29. prosince]] 1522, kdy poslední velmistr Řádu, [[Villiers de l`Isle Adam]], byl [[Obléhání Rhodosu (1522)|po šestiměsíčním obléhání]] donucen předat ostrov [[Sulejman I.|Sulejmanovi Nádhernému]]. Stalo se tak po šestiměsíčním obléhání a zradou. Po pádu Rhodu zprostředkoval císař [[Karel V.]] pro Řád nový domov na [[Malta|Maltě]] a Řád získal jméno pod kterým je znám dodnes - [[Maltézský řád|Řád maltézských rytířů]].
=== Osmanská nadvláda a italská okupace ===
[[Osmanská říše|Osmanská]] okupace je považována za nejtemnější období historie Rhodu. Ostrovu vládl Kapudan Paša a město se stalo hlavním městem Egejské provincie [[Turecko|Turecka]]. Sídlil zde Hlavní Administrátor. Řečtí obyvatelé museli opustit město a usídlit se mimo jeho hradby. Turkům se však nikdy nepodařilo ovládnout celý ostrov a turecké obyvatelstvo vždy tvořilo pouze menšinu. Proto si některá města (zejména Lindos) podržela jistou dávku samostatnosti včetně hospodářské prosperity.
Turci okupovali ostrov až do roku [[1912]]. V tomto roce [[Itálie|Italové]] s pomocí místního řeckého obyvatelstva obsadili Rhodos. Zpočátku zacházeli s místním obyvatelstvem dobře, neboť očekávali brzké vytvoření italsko-řecké unie. Nástup [[fašismus|fašismu]] vedl však k politice expanse a Italové odmítli poskytnout Rhodu právo na sebeurčení. To se stalo signálem k ozbrojenému odporu. Na druhé straně je nutno uvést, že v době italské nadvlády byly věnovány značné prostředky na ochranu a rekonstrukci historických památek i když s poněkud jednostranným zaměřením na dobu vlády Johanitů. Z této doby pochází např. obnova Paláce velmistra, kostela sv. Jana a historického přístavu.
Po porážce [[Osa|Osy]] spravovala všechny Dodekanéské ostrovy [[Spojené království|britská]] administrativa až do [[7. březen|7. března]] [[1948]], kdy se Rhodos konečně stal součástí [[Řecko|Řecka]].
== Ekonomika ==
Ekonomika je zaměřena na turisty. Malé podniky zpracovávají suroviny z dovozu pro místní prodej. Zemědělství se zaměřuje na rostlinnou výrobu, chov skotu, rybolov a vinařství.
== Citát ==
{{citát|Hic Rhodus! Hic salta!}}
Věta znamená "Zde je Rhodos, zde skákej." Citát byl údajně pronesen v situaci, kdy se kterýsi atlet chlubil, jak daleko doskočil na Rhodu. Je ho tedy možné přeložit jako "teď a tady ukaž co umíš".
== Turistické cíle ==
* [[Údolí motýlů]] (Petaloudes)
* [[Rhodos (město)|Město Rhodos]]
* Aquapark ve [[Faliraki]]
* [[Asklipio]]
* [[Ialyssos]]
* [[Kritinia]]
* [[Mesanagros]]
* [[Prasonissi]]
* [[Mesanagros]]
* [[Moni Tsambika]]
* [[Sedm pramenů]]
* [[Lindos]]
Na východním pobřeží lze navštívit zříceniny johanitských hradů Feraklos a Lindos, na západním pak Monolithos a Kritinia.

== Související články ==
* [[Rhodský kolos]]
== Externí odkazy ==
* http://www.rhodesguide.com/rhodes/rhodes_greece_about.php
* http://www.hellas-guide.com/rhodes/history-rodos.html
* [http://www.rodos.gr Oficiální stránky města]
* [http://rhodos-ostrov.cz Průvodce po ostrově Rhodos]
* [http://www.jesen.cz/clanek8.html Pozoruhodnosti Rhodosu (johanitské hrady,italský tunel,opevnění proti Turkům)]
* [http://www.rhodos-center.de Rhodos-Center]
* [http://www.visitrhodes.gr VisitRhodes]

{{Commonscat|Rhodes}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dodekany]]
[[Kategorie:Ostrovy Řecka]]
[[Kategorie:Ostrovy Egejského moře]]
[[Kategorie:Rhodos]]