Ribozom - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-23T22:45:41Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2017, 22:45
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor:Ribosome (bacteria).JPG\|thumb\|220px\|Malá a velká podjednotka ribozomu bakterií]]~~
	'''Ribozom''' je [[organela]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma\|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]]. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména [[rRNA]] a [[protein]]ů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. [[translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]] (tedy protein).		'''Ribozom''' je [[organela]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma\|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]]. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména [[rRNA]] a [[protein]]ů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. [[translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]] (tedy protein).

	K ribozomu se napojuje [[mRNA\|mediátorová RNA]] (mRNA), která obsahuje [[transkripce (DNA)\|přepis]] genetické informace např. z [[buněčné jádro\|jaderného]] [[genom]]u. Podle pořadí trojic [[nukleová báze\|bází]] v této genetické informaci přichází k ribozomu na základě [[genetický kód\|genetického kódu]] jednotlivé [[aminokyseliny]] napojené na [[tRNA]]; tyto aminokyseliny jsou následně díky [[katalyzátor\|katalytickým]] vlastnostem ribozomu spojeny v jeden [[polypeptid]], resp. [[protein]], který může (někdy po jistých [[posttranslační modifikace\|úpravách]]) vykonávat svou funkci v organizmu.		K ribozomu se napojuje [[mRNA\|mediátorová RNA]] (mRNA), která obsahuje [[transkripce (DNA)\|přepis]] genetické informace např. z [[buněčné jádro\|jaderného]] [[genom]]u. Podle pořadí trojic [[nukleová báze\|bází]] v této genetické informaci přichází k ribozomu na základě [[genetický kód\|genetického kódu]] jednotlivé [[aminokyseliny]] napojené na [[tRNA]]; tyto aminokyseliny jsou následně díky [[katalyzátor\|katalytickým]] vlastnostem ribozomu spojeny v jeden [[polypeptid]], resp. [[protein]], který může (někdy po jistých [[posttranslační modifikace\|úpravách]]) vykonávat svou funkci v organizmu.

-	~~<!--== Historie výzkumu ==~~
-
-	~~-->~~
	== Stavba ribozomu ==		== Stavba ribozomu ==
-	[[Soubor:10 large subunit.gif\|thumb\|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']]	+	[[Soubor:10 large subunit.gif\|thumb\|220px\|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']]
	Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA\|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.<ref name=alberts>{{citace monografie\| příjmení=Alberts \| jméno=Bruce\| spoluautoři = et al\| vydání = 2 \| titul = Essential Cell Biology \| vydavatel = Garland Science\| rok=2004 \| místo=New York}}</ref> Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.<ref name=molbio>{{citace monografie \| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 \| titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition \| autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota\|prokaryotickým]] a [[Eukaryota\|eukaryotických]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.		Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA\|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.<ref name=alberts>{{citace monografie\| příjmení=Alberts \| jméno=Bruce\| spoluautoři = et al\| vydání = 2 \| titul = Essential Cell Biology \| vydavatel = Garland Science\| rok=2004 \| místo=New York}}</ref> Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.<ref name=molbio>{{citace monografie \| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 \| titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition \| autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota\|prokaryotickým]] a [[Eukaryota\|eukaryotických]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.

Řádka 14:		Řádka 10:

	===rRNA===		===rRNA===
-	~~{{podrobně\|~~rRNA}}	+	: ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[rRNA]].
	Ribozomální RNA je esenciální složkou ribozomů. Bylo zjištěno, že právě rRNA je zodpovědná za funkčnost ribozomu, tedy schopnost přepisovat [[mRNA]] do proteinů. Z tohoto hlediska je ribozomální RNA vlastně [[enzym]] a říká se jí proto [[ribozym]]. Tato funkce byla zpočátku překvapivá, protože se myslelo, že enzymatické aktivity jsou schopné jen proteiny. Ribozomální RNA však tvoří prostorové struktury, podobné aktivním místům proteinů fungujících jako enzymy. Je díky tomu schopná například správně navázat [[tRNA]] a také zajišťuje vznik peptidových vazeb mezi [[aminokyselina]]mi vznikajícího řetězce (druhou z jmenovaných ovládá u prokaryot především [[23S rRNA]]).		Ribozomální RNA je esenciální složkou ribozomů. Bylo zjištěno, že právě rRNA je zodpovědná za funkčnost ribozomu, tedy schopnost přepisovat [[mRNA]] do proteinů. Z tohoto hlediska je ribozomální RNA vlastně [[enzym]] a říká se jí proto [[ribozym]]. Tato funkce byla zpočátku překvapivá, protože se myslelo, že enzymatické aktivity jsou schopné jen proteiny. Ribozomální RNA však tvoří prostorové struktury, podobné aktivním místům proteinů fungujících jako enzymy. Je díky tomu schopná například správně navázat [[tRNA]] a také zajišťuje vznik peptidových vazeb mezi [[aminokyselina]]mi vznikajícího řetězce (druhou z jmenovaných ovládá u prokaryot především [[23S rRNA]]).

Řádka 26:		Řádka 22:

	== Funkce ribozomu ==		== Funkce ribozomu ==
-	[[Soubor:Ribosome mRNA translation en.png\|thumb\|220px\|Translace]]	+	: ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[translace (biologie)]].
-	~~{{podrobně\|translace}}~~	+	[[Soubor:Ribosome mRNA translation cs.png\|thumb\|220px\|Translace]]
-	Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name=assembly />	+	Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name="assembly" />
		+
		+	[[Transferová RNA]] (tRNA), která se váže svým [[antikodon]]em na [[kodon]] mRNA, musí být velmi přesně rozeznána, jinak by došlo k záměnám aminokyselin a chybnému čtení [[genetický kód\|genetického kódu]]. To umožňuje RNA v malé podjednotce (16S u bakterií), která se označuje také jako tzv. „molekulární pravítko“. Jeho nukleotidy tvoří [[Vodíková vazba\|vodíkové můstky]] s nukleotidy kodonu i antikodonu pouze v případě, že se správně navázaly a prostorově zorientovaly. Jeden krok má tedy ribozom za sebou, ale teď je ještě nutné navázat aminokyselinu na prodlužující se polypeptid. To zase umožňuje „peptidyl-transferázové centrum“ ve velké ribozomální podjednotce. Katalytickou funkci zde má zejména opět ribozomální RNA (u bakterií 23S RNA) a dále také molekula tRNA nesoucí aminokyselinu, molekuly vody a různé ribozomální proteiny.

	===Poznámky===		===Poznámky===
	{{Poznámka\|Pozn.1\|Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea\|archeí]] a [[bakterie\|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela\|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie\|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]).}}		{{Poznámka\|Pozn.1\|Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea\|archeí]] a [[bakterie\|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela\|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie\|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]).}}
		+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: + Vylepšení

2016-09-28T21:57:51Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 9. 2016, 21:57
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Ribosome (bacteria).JPG\|thumb\|Malá a velká podjednotka ribozomu bakterií]]	+	[[Soubor:Ribosome (bacteria).JPG\|thumb\|220px\|Malá a velká podjednotka ribozomu bakterií]]
	'''Ribozom''' je [[organela]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma\|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]]. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména [[rRNA]] a [[protein]]ů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. [[translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]] (tedy protein).		'''Ribozom''' je [[organela]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma\|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]]. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména [[rRNA]] a [[protein]]ů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. [[translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]] (tedy protein).

Řádka 8:		Řádka 8:
	-->		-->
	== Stavba ribozomu ==		== Stavba ribozomu ==
-	[[Soubor:10 large subunit.gif\|thumb~~\|left~~\|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']]	+	[[Soubor:10 large subunit.gif\|thumb\|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']]
-	Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA\|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.<ref name=alberts>{{citace monografie\| příjmení=Alberts \| jméno=Bruce\| spoluautoři = et al\| vydání = 2 \| titul = Essential Cell Biology \| vydavatel = Garland Science\| rok=2004 \| místo=New York}}</ref> Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.<ref name=molbio>{{citace monografie \| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 \| titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition \| autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota\|prokaryotickým]] a [[Eukaryota\|eukaryotických]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.~~{{Odkaz na poznámku\|Pozn.1}}~~	+	Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA\|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.<ref name=alberts>{{citace monografie\| příjmení=Alberts \| jméno=Bruce\| spoluautoři = et al\| vydání = 2 \| titul = Essential Cell Biology \| vydavatel = Garland Science\| rok=2004 \| místo=New York}}</ref> Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.<ref name=molbio>{{citace monografie \| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 \| titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition \| autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota\|prokaryotickým]] a [[Eukaryota\|eukaryotických]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.

	Rozdíly mezi ribozomy se velmi často udávají pomocí tzv. [[sedimentační koeficient\|sedimentačního koeficientu]], tedy veličiny, která udává čas, za který proběhne v [[ultracentrifuga\|ultracentrifuze]] [[sedimentace]] ribozomu. Jednotkou je [[Svedberg]] (S), tato jednotka představuje čas 10<sup>-13</sup> [[sekunda\|sekundy]]. Prokaryotický ribozom se na základě těchto veličin označuje jako 70S, eukaryotický je 80S.<ref name=molbio /> Také obě podjednotky vykazují určité rozdíly, pokud srovnáváme sedimentační koeficienty eukaryotických a prokaryotických ribozomů. Malá podjednotka prokaryot má koeficient 30S, u eukaryot je tato podjednotka 40S. Velká podjednotka ribozomu je u prokaryot 50S, u eukaryot 60S.<ref name=molbio />		Rozdíly mezi ribozomy se velmi často udávají pomocí tzv. [[sedimentační koeficient\|sedimentačního koeficientu]], tedy veličiny, která udává čas, za který proběhne v [[ultracentrifuga\|ultracentrifuze]] [[sedimentace]] ribozomu. Jednotkou je [[Svedberg]] (S), tato jednotka představuje čas 10<sup>-13</sup> [[sekunda\|sekundy]]. Prokaryotický ribozom se na základě těchto veličin označuje jako 70S, eukaryotický je 80S.<ref name=molbio /> Také obě podjednotky vykazují určité rozdíly, pokud srovnáváme sedimentační koeficienty eukaryotických a prokaryotických ribozomů. Malá podjednotka prokaryot má koeficient 30S, u eukaryot je tato podjednotka 40S. Velká podjednotka ribozomu je u prokaryot 50S, u eukaryot 60S.<ref name=molbio />
Řádka 26:		Řádka 26:

	== Funkce ribozomu ==		== Funkce ribozomu ==
-	[[Soubor:Ribosome mRNA translation en.png\|thumb\|Translace]]	+	[[Soubor:Ribosome mRNA translation en.png\|thumb\|220px\|Translace]]
	{{podrobně\|translace}}		{{podrobně\|translace}}
	Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name=assembly />		Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name=assembly />
Řádka 32:		Řádka 32:
	===Poznámky===		===Poznámky===
	{{Poznámka\|Pozn.1\|Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea\|archeí]] a [[bakterie\|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela\|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie\|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]).}}		{{Poznámka\|Pozn.1\|Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea\|archeí]] a [[bakterie\|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela\|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie\|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]).}}
-		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Cytologie]]		[[Kategorie:Cytologie]]

Sysop: 1 revizi

2013-08-25T06:56:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 8. 2013, 06:56

Sysop: Nahrazení textu

2010-04-25T15:25:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Ribosome (bacteria).JPG|thumb|Malá a velká podjednotka ribozomu bakterií]]
'''Ribozom''' je [[organela]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]]. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména [[rRNA]] a [[protein]]ů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. [[translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]] (tedy protein).

K ribozomu se napojuje [[mRNA|mediátorová RNA]] (mRNA), která obsahuje [[transkripce (DNA)|přepis]] genetické informace např. z [[buněčné jádro|jaderného]] [[genom]]u. Podle pořadí trojic [[nukleová báze|bází]] v této genetické informaci přichází k ribozomu na základě [[genetický kód|genetického kódu]] jednotlivé [[aminokyseliny]] napojené na [[tRNA]]; tyto aminokyseliny jsou následně díky [[katalyzátor|katalytickým]] vlastnostem ribozomu spojeny v jeden [[polypeptid]], resp. [[protein]], který může (někdy po jistých [[posttranslační modifikace|úpravách]]) vykonávat svou funkci v organizmu.


== Stavba ribozomu ==
[[Soubor:10 large subunit.gif|thumb|left|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']]
Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.<ref name=alberts>{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref> Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.<ref name=molbio>{{citace monografie | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota|prokaryotickým]] a [[Eukaryota|eukaryotických]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.{{Odkaz na poznámku|Pozn.1}}

Rozdíly mezi ribozomy se velmi často udávají pomocí tzv. [[sedimentační koeficient|sedimentačního koeficientu]], tedy veličiny, která udává čas, za který proběhne v [[ultracentrifuga|ultracentrifuze]] [[sedimentace]] ribozomu. Jednotkou je [[Svedberg]] (S), tato jednotka představuje čas 10<sup>-13</sup> [[sekunda|sekundy]]. Prokaryotický ribozom se na základě těchto veličin označuje jako 70S, eukaryotický je 80S.<ref name=molbio /> Také obě podjednotky vykazují určité rozdíly, pokud srovnáváme sedimentační koeficienty eukaryotických a prokaryotických ribozomů. Malá podjednotka prokaryot má koeficient 30S, u eukaryot je tato podjednotka 40S. Velká podjednotka ribozomu je u prokaryot 50S, u eukaryot 60S.<ref name=molbio />

===rRNA===
{{podrobně|rRNA}}
Ribozomální RNA je esenciální složkou ribozomů. Bylo zjištěno, že právě rRNA je zodpovědná za funkčnost ribozomu, tedy schopnost přepisovat [[mRNA]] do proteinů. Z tohoto hlediska je ribozomální RNA vlastně [[enzym]] a říká se jí proto [[ribozym]]. Tato funkce byla zpočátku překvapivá, protože se myslelo, že enzymatické aktivity jsou schopné jen proteiny. Ribozomální RNA však tvoří prostorové struktury, podobné aktivním místům proteinů fungujících jako enzymy. Je díky tomu schopná například správně navázat [[tRNA]] a také zajišťuje vznik peptidových vazeb mezi [[aminokyselina]]mi vznikajícího řetězce (druhou z jmenovaných ovládá u prokaryot především [[23S rRNA]]).

Prokaryotický a eukaryotický ribozom se však v obsahu rRNA liší. Zatímco prokaryotický obsahuje v malé podjednotce [[16S rRNA|16S  rRNA]] (1540 [[nukleotid]]ů) a ve velké podjednotce [[5S rRNA|5S rRNA]] (120 nukleotidů) a [[23S rRNA|23S rRNA]] (2900 nukleotidů), eukaryotický obsahuje v malé podjednotce [[18S rRNA|18S rRNA]] (1900 nukleotidů) a ve velké podjednotce [[5S rRNA|5S rRNA]] (120 nukleotidů), [[5,8S rRNA|5,8S rRNA]] (160 nukleotidů) a [[28S rRNA|28S rRNA]] (4700 nukleotidů).<ref name=molbio />

===Proteiny===
Dále se ribozomy skládají z [[protein]]ů. Prokaryotické ribozomy obsahují 55 proteinů (21 v malé a 34 ve velké podjednotce), eukaryotické ribozomy mají dokonce 82 proteinů (33 v malé a 49 ve velké podjednotce).<ref name=molbio />

== Syntéza ribozomu ==
Pro buňku je zcela zásadní, aby měla v každém okamžiku dostatek ribozomů pro svou činnost, a tak jsou tyto struktury neustále syntetizovány ze svých stavebních součástí.<ref name=assembly>{{citace monografie | editor = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4 | kapitola = Ribosome assembly | autor = John L. Woolford}}</ref>

== Funkce ribozomu ==
[[Soubor:Ribosome mRNA translation en.png|thumb|Translace]]
{{podrobně|translace}}
Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name=assembly />

===Poznámky===
{{Poznámka|Pozn.1|Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea|archeí]] a [[bakterie|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]).}}

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cytologie]]