Ronald Reagan - Historie editací

Sysop: + Atentát na Ronalda Reagana

2024-05-21T20:02:31Z

+ Atentát na Ronalda Reagana

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2024, 20:02
Řádka 58:		Řádka 58:

	== Osobní život ==		== Osobní život ==
-	Ronald Reagan si [[24. ledna]] [[1940]] vzal herečku [[Jane Wyman]]. V roce [[1941]] se jim narodila dcera Maureen, v roce [[1945]] adoptovali syna Michaela. Jejich druhá dcera, Christine, zemřela hned po narození, [[26. června]] [[1947]]. Rozvedli se [[28. června]] [[1948]]. Reagan je jediný americký prezident, který se rozvedl.	+	Ronald Reagan si [[24. leden\|24. ledna]] [[1940]] vzal herečku [[Jane Wyman]]. V roce [[1941]] se jim narodila dcera Maureen, v roce [[1945]] adoptovali syna Michaela. Jejich druhá dcera, Christine, zemřela hned po narození, [[26. červen\|26. června]] [[1947]]. Rozvedli se [[28. červen\|28. června]] [[1948]]. Reagan je jediný americký prezident, který se rozvedl.

-	Znovu se oženil [[4. březen\|4.~~ ~~března]] [[1952]] s herečkou [[Nancy Davis]]. Jejich dcera Patti se narodila [[21. říjen\|21. října]] stejného roku. V roce [[1958]] se jim narodil syn Ron.	+	Znovu se oženil [[4. březen\|4. března]] [[1952]] s herečkou [[Nancy Davis]]. Jejich dcera Patti se narodila [[21. říjen\|21. října]] stejného roku. V roce [[1958]] se jim narodil syn Ron.

	== Začátky v politice ==		== Začátky v politice ==
Řádka 185:		Řádka 185:
	==== Pokus o atentát ====		==== Pokus o atentát ====
	{{Podrobně\|Atentát na Ronalda Reagana}}		{{Podrobně\|Atentát na Ronalda Reagana}}
-	[[Soubor:~~Reagan assassination attempt 3~~.jpg\|thumb\|Chaos před washingtonským hotelem Hilton, kde se John Hinckley Jr. pokusil zavraždit prezidenta Reagana]]	+	[[Soubor:C1426-22.jpg\|thumb\|230px\|Chaos před washingtonským hotelem Hilton, kde se John Hinckley Jr. pokusil zavraždit prezidenta Reagana]]
-	Dne [[30. březen\|30. března]] [[1981]] byl Reagan, jeho tiskový mluvčí [[James Brady]] a dva policisté postřeleni vyšinutým [[John Hinckley~~, Jr.~~\|Johnem Hinckleym, Jr.]] Střela minula Reaganovo srdce o méně než palec a zasáhla jej do levé plíce, což mu asi zachránilo život. Reagan z legrace řekl chirurgům: "Doufám, že jste všichni republikáni." (ačkoliv nebyli, odpověděl mu Dr. Joseph Giordano: "Dnes jsme všichni republikáni.").<ref>[http://edition.cnn.com/2004/ALLPOLITICS/06/05/reagan.obit/ Ronald Reagan: The 'Great Communicator'.] CNN, 8. června 2004</ref> Později své ženě řekl slavnou větu: "Miláčku, zapomněl jsem se skrčit." Reagan toho dne měl navštívit Philadelphii	+	Dne [[30. březen\|30. března]] [[1981]] byl Reagan, jeho tiskový mluvčí [[James Brady]] a dva policisté postřeleni vyšinutým [[John Hinckley\|Johnem Hinckleym, Jr.]] Střela minula Reaganovo srdce o méně než palec a zasáhla jej do levé plíce, což mu asi zachránilo život. Reagan z legrace řekl chirurgům: "Doufám, že jste všichni republikáni." (ačkoliv nebyli, odpověděl mu Dr. Joseph Giordano: "Dnes jsme všichni republikáni.").<ref>[http://edition.cnn.com/2004/ALLPOLITICS/06/05/reagan.obit/ Ronald Reagan: The 'Great Communicator'.] CNN, 8. června 2004</ref> Později své ženě řekl slavnou větu: "Miláčku, zapomněl jsem se skrčit." Reagan toho dne měl navštívit Philadelphii a sestře v nemocnici řekl: "Když se to tak vezme, raději bych byl ve Philadelphii."
-	a sestře v nemocnici řekl: "Když se to tak vezme, raději bych byl ve Philadelphii."	+

	==== Stávka letových dispečerů ====		==== Stávka letových dispečerů ====
Řádka 193:		Řádka 192:

	==== Reaganomika a ekonomická situace ====		==== Reaganomika a ekonomická situace ====
-	Když se Reagan ujal úřadu, byla [[inflace]] 11,83% a [[nezaměstnanost]] 7,1%. Reagan zavedl politiky zaměřené na nabídkovou stranu ekonomiky ~~<!-- Suppy side economics -->~~ a chtěl stimulovat ekonomiku velkými daňovými škrty.<ref>Cannon, Lou (2001) p. 99</ref><ref name = "Joyce" >Appleby, Joyce (2003), pp. 923–924</ref> Zaměřil se na snahu omezit růst výdajů, snížit míru regulace a zavést měnovou politiku, která by měla snížit inflaci.<ref name = "Niskanen">William A. Niskanen. [http://www.econlib.org/library/Enc/Reaganomics.html Reaganomics.] The Concise Encyclopedia of Economics.</ref> Snahou o snížení výdajů státního rozpočtu, ale také posílením výdajů na obranu a zároveň i snižováním daní se Reaganův přístup diametrálně lišil od přístupu jeho předchůdců. Ekonomická politika, přezdívaná "[[Reaganomika]]" se stala předmětem debat, přičemž její stoupenci poukazovali na to zlepšení klíčových ekonomických ukazatelů, kritici naopak poukazovali na rostoucí schodek státního rozpočtu. Reaganova politika "mír silou" <!-- Peace through strenght --> vyústila v rekordní investice do obrany v období míru, když se v letech [[1981]] až [[1985]] výdaje na obranu zvýšily o 40%.<ref>Bartels, Larry M. (1991). „Constituency Opinion and Congressional Policy Making: The Reagan Defense Build Up“. The American Political Science Review 85 (2): 457–474. </ref>	+	Když se Reagan ujal úřadu, byla [[inflace]] 11,83% a [[nezaměstnanost]] 7,1%. Reagan zavedl politiky zaměřené na nabídkovou stranu ekonomiky a chtěl stimulovat ekonomiku velkými daňovými škrty.<ref>Cannon, Lou (2001) p. 99</ref><ref name = "Joyce" >Appleby, Joyce (2003), pp. 923–924</ref> Zaměřil se na snahu omezit růst výdajů, snížit míru regulace a zavést měnovou politiku, která by měla snížit inflaci.<ref name = "Niskanen">William A. Niskanen. [http://www.econlib.org/library/Enc/Reaganomics.html Reaganomics.] The Concise Encyclopedia of Economics.</ref> Snahou o snížení výdajů státního rozpočtu, ale také posílením výdajů na obranu a zároveň i snižováním daní se Reaganův přístup diametrálně lišil od přístupu jeho předchůdců. Ekonomická politika, přezdívaná "[[Reaganomika]]" se stala předmětem debat, přičemž její stoupenci poukazovali na to zlepšení klíčových ekonomických ukazatelů, kritici naopak poukazovali na rostoucí schodek státního rozpočtu. Reaganova politika "mír silou" <!-- Peace through strenght --> vyústila v rekordní investice do obrany v období míru, když se v letech [[1981]] až [[1985]] výdaje na obranu zvýšily o 40%.<ref>Bartels, Larry M. (1991). „Constituency Opinion and Congressional Policy Making: The Reagan Defense Build Up“. The American Political Science Review 85 (2): 457–474. </ref>

	Během Reaganova prezidentství došlo ke značnému snížení daní z příjmu, například v nejvyšší příjmové skupině došlo k poklesu ze 70% na 28% během sedmi let<ref> Daniel J. Mitchell. [http://www.heritage.org/Research/Taxes/BG1086.cfm The Historical Lessons of Lower Tax Rates.] The Heritage Foundation.</ref>, avšak celková suma vybraných peněz na daních z příjmů se zvýšila.<ref>[http://www.ssa.gov/OACT/ProgData/taxRates.html Social Security & Medicare Tax Rates.] Social Security Administration</ref> [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] se po propadu v roce [[1982]] zotavil a rostl za rok průměrně o 3,4%<ref>[http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls Gross Domestic Product] (Excel). Bureau of Economic Analysis</ref>, což je však méně než poválečný průměr 3,6%.<ref>Miller, John. [http://www.thirdworldtraveler.com/Ronald_Reagan/Ronald_Reagan_Legacy.html Ronald Reagan's Legacy.] Dollars and Sense.</ref> Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1982 hodnotou 9,2% a poté po celou dobu Reaganova prezidentství klesala<ref name = "Joyce" />, přičemž počet zaměstnaných se zvýšil o 16 milionů a také inflace výrazně poklesla.<ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761560259_2/Ronald_Reagan.html Ronald Reagan.] Microsoft Corporation (2007).</ref>		Během Reaganova prezidentství došlo ke značnému snížení daní z příjmu, například v nejvyšší příjmové skupině došlo k poklesu ze 70% na 28% během sedmi let<ref> Daniel J. Mitchell. [http://www.heritage.org/Research/Taxes/BG1086.cfm The Historical Lessons of Lower Tax Rates.] The Heritage Foundation.</ref>, avšak celková suma vybraných peněz na daních z příjmů se zvýšila.<ref>[http://www.ssa.gov/OACT/ProgData/taxRates.html Social Security & Medicare Tax Rates.] Social Security Administration</ref> [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] se po propadu v roce [[1982]] zotavil a rostl za rok průměrně o 3,4%<ref>[http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls Gross Domestic Product] (Excel). Bureau of Economic Analysis</ref>, což je však méně než poválečný průměr 3,6%.<ref>Miller, John. [http://www.thirdworldtraveler.com/Ronald_Reagan/Ronald_Reagan_Legacy.html Ronald Reagan's Legacy.] Dollars and Sense.</ref> Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1982 hodnotou 9,2% a poté po celou dobu Reaganova prezidentství klesala<ref name = "Joyce" />, přičemž počet zaměstnaných se zvýšil o 16 milionů a také inflace výrazně poklesla.<ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761560259_2/Ronald_Reagan.html Ronald Reagan.] Microsoft Corporation (2007).</ref>

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:53:33Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:53
Řádka 176:		Řádka 176:
	\|-		\|-
	\|align="left"\|Energetika\|\|align="left"\|'''James B. Edwards'''\|\|align="left"\|1981–1982		\|align="left"\|Energetika\|\|align="left"\|'''James B. Edwards'''\|\|align="left"\|1981–1982
-	\|-]]''''''''']]</~~math~~></nowiki>]]]]]]]]]\|align="left"\| \|\|align="left"\|'''Donald P. Hodel'''\|\|align="left"\|1982–1985	+	\|-]]''''''''']]\)</big></nowiki>]]]]]]]]]\|align="left"\| \|\|align="left"\|'''Donald P. Hodel'''\|\|align="left"\|1982–1985
	\|-		\|-
	\|align="left"\| \|\|align="left"\|'''Donald P. Hodel'''\|\|align="left"\|1982–1985		\|align="left"\| \|\|align="left"\|'''Donald P. Hodel'''\|\|align="left"\|1982–1985

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-09T14:57:28Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 9. 7. 2017, 14:57
Řádka 27:		Řádka 27:
	\| náboženství = Presbytarián		\| náboženství = Presbytarián
	\| podpis =Reagan signature.png		\| podpis =Reagan signature.png
-	}}	+	}}[[Soubor:Official Portrait of President Reagan 1981.jpg\|thumb\|240px\|Ronald Wilson Reagan: 40. prezident USA]]
-	'''Ronald Wilson Reagan''' (* [[6. únor]]a [[1911]] — [[5. červen\|5. června]] [[2004]]) byl 40. prezidentem [[Spojené státy americké\|Spojených států amerických]] ([[1981]] — [[1989]]) a 33. guvernérem [[Kalifornie]] ([[1967]] — [[1975]]).	+	[[File:Ronald Reagan with cowboy hat 12-0071M edit.jpg\|thumb\|240px\|Ronald Reagan v [[klobouk]]u ([[1976]])]]
		+	'''Ronald Wilson Reagan''' (* [[6. únor]]a [[1911]], † [[5. červen\|5. června]] [[2004]]) byl 40. prezidentem [[Spojené státy americké\|Spojených států amerických]] ([[1981]] — [[1989]]) a 33. guvernérem [[Kalifornie]] ([[1967]] — [[1975]]).

	Předtím, než vstoupil do politiky, pracoval jako herec a byl také předsedou hereckých odborů.		Předtím, než vstoupil do politiky, pracoval jako herec a byl také předsedou hereckých odborů.
Řádka 39:		Řádka 40:

	== Mládí ==		== Mládí ==
-	[[Soubor:Ronald Reagan in Dixon, Illinois, 1920s.jpg\|thumb\|Mladý Reagan v roce 1920]]	+	[[Soubor:Ronald Reagan in Dixon, Illinois, 1920s.jpg\|thumb\|220px\|Mladý Reagan v roce 1920]]
	Ronald Reagan se narodil [[6. únor]]a [[1911]] ve městě [[Tampico]] v [[Illinois]]. Byl druhým ze tří synů Johna Edwarda Reagana (1883 - [[1941]]), irsko-amerického katolíka a Nelle Clyde Wilson (1883 - 1962), která měla předky skotského, kanadského a anglického původu a byla členkou "[[Disciples of Christ]]". Jeho starší bratr byl Neil Reagan ([[1908]] - [[1996]]). Jeho pradědeček z otcovy strany, Michael Reagan, přišel do Spojených států z [[Ballyporeen]]u v [[Irsko\|Irsku]] v polovině 60. let 19. století a zbytek jeho rodiny z otcovy strany z Irska emigroval také v průběhu 19. století. Před příchodem do Spojených států se jejich příjmení psalo ''Regan''. Jeho pradědeček z matčiny strany, John Wilson, imigroval do Spojených států z [[Paisley]] ve [[Skotsko\|Skotsku]] ve 40. letech 19. století a vzal si Jane Blue, Kanaďanku z Queensu v [[New Brusnwick]]u. Reaganova babička z matčiny strany, Mary Anne Elsey, se narodila [[Epsom]]u v [[Surrey]] v [[Anglie\|Anglii]]. Ačkoliv Reaganův otec byl katolík, Reaganova matka byla aktivní protestantka a Reagan byl vychováván podle učení „Disciples of Christ“ a navštěvoval církevní školu [[Eureka College]].		Ronald Reagan se narodil [[6. únor]]a [[1911]] ve městě [[Tampico]] v [[Illinois]]. Byl druhým ze tří synů Johna Edwarda Reagana (1883 - [[1941]]), irsko-amerického katolíka a Nelle Clyde Wilson (1883 - 1962), která měla předky skotského, kanadského a anglického původu a byla členkou "[[Disciples of Christ]]". Jeho starší bratr byl Neil Reagan ([[1908]] - [[1996]]). Jeho pradědeček z otcovy strany, Michael Reagan, přišel do Spojených států z [[Ballyporeen]]u v [[Irsko\|Irsku]] v polovině 60. let 19. století a zbytek jeho rodiny z otcovy strany z Irska emigroval také v průběhu 19. století. Před příchodem do Spojených států se jejich příjmení psalo ''Regan''. Jeho pradědeček z matčiny strany, John Wilson, imigroval do Spojených států z [[Paisley]] ve [[Skotsko\|Skotsku]] ve 40. letech 19. století a vzal si Jane Blue, Kanaďanku z Queensu v [[New Brusnwick]]u. Reaganova babička z matčiny strany, Mary Anne Elsey, se narodila [[Epsom]]u v [[Surrey]] v [[Anglie\|Anglii]]. Ačkoliv Reaganův otec byl katolík, Reaganova matka byla aktivní protestantka a Reagan byl vychováván podle učení „Disciples of Christ“ a navštěvoval církevní školu [[Eureka College]].

Řádka 51:		Řádka 52:
	Svou první roli získal v roce 1937 ve filmu ''[[Love Is On the Air]]''. Do konce roku [[1939]] se objevil v devatenácti filmech. Před filmem ''[[Sante Fe Trail]]'' z roku [[1940]] hrál roli George „The Gripper“ Gippa ve filmu ''[[Knute Rockne, All American]]''. Díky této roli získal přezdívku „''the Gripper''“, která jej provázela ve zbytku života. Reagan považoval za svůj nejlepší výkon roli ve filmu ''[[Kings Row]]'' ([[1942]]), ve kterém hrál mladíka, kterému byly amputovány nohy. Hlášku z filmu „Where's the rest of me?“ použil jako název své autobiografie. Mezi další Reaganovy filmy patří ''International Squadron'', ''Tennessee's Partner'', ''Hellcats of the Navy'', ''This Is the Army'', ''The Hasty Heart'', ''Hong Kong'', ''The Winning Team'', ''Bedtime for Bonzo'', ''Cattle Queen of Montana'', ''Storm Warning'', ''The Killers'' a ''Prisoner of War''. Mezi jeho herecké partnerky patřily [[Jane Wyman]], [[Priscilla Lane]], [[Ann Sheridan]], [[Viveca Lindfors]], [[Patricia Neal]], [[Barbara Stanwyck]], [[Rhonda Fleming]], [[Ginger Rogers]], [[Doris Day]], [[Nancy Davis]] a [[Angie Dickinson]]. Reagan má svou hvězdu na [[Hollywood Walf of Fame\|Hollywoodském chodníku slávy]]. V roce [[1935]] se stal armádním důstojníkem v záloze. V roce [[1941]] byl povolán do služby, ale kvůli [[Astigmatismus (medicína)\|astigmatismu]] byl uznán neschopným boje. Po [[Útok na Pearl Harbor\|útoku na Pearl Harbor]] byl Reagan přidělen k [[First Motion Picture Unit]], která byla součástí letectva a dělala tréninkové a vzdělávací filmy, ve kterých mohl zužitkovat své filmové zkušenosti. V Hollywoodu zůstal až do konce války.		Svou první roli získal v roce 1937 ve filmu ''[[Love Is On the Air]]''. Do konce roku [[1939]] se objevil v devatenácti filmech. Před filmem ''[[Sante Fe Trail]]'' z roku [[1940]] hrál roli George „The Gripper“ Gippa ve filmu ''[[Knute Rockne, All American]]''. Díky této roli získal přezdívku „''the Gripper''“, která jej provázela ve zbytku života. Reagan považoval za svůj nejlepší výkon roli ve filmu ''[[Kings Row]]'' ([[1942]]), ve kterém hrál mladíka, kterému byly amputovány nohy. Hlášku z filmu „Where's the rest of me?“ použil jako název své autobiografie. Mezi další Reaganovy filmy patří ''International Squadron'', ''Tennessee's Partner'', ''Hellcats of the Navy'', ''This Is the Army'', ''The Hasty Heart'', ''Hong Kong'', ''The Winning Team'', ''Bedtime for Bonzo'', ''Cattle Queen of Montana'', ''Storm Warning'', ''The Killers'' a ''Prisoner of War''. Mezi jeho herecké partnerky patřily [[Jane Wyman]], [[Priscilla Lane]], [[Ann Sheridan]], [[Viveca Lindfors]], [[Patricia Neal]], [[Barbara Stanwyck]], [[Rhonda Fleming]], [[Ginger Rogers]], [[Doris Day]], [[Nancy Davis]] a [[Angie Dickinson]]. Reagan má svou hvězdu na [[Hollywood Walf of Fame\|Hollywoodském chodníku slávy]]. V roce [[1935]] se stal armádním důstojníkem v záloze. V roce [[1941]] byl povolán do služby, ale kvůli [[Astigmatismus (medicína)\|astigmatismu]] byl uznán neschopným boje. Po [[Útok na Pearl Harbor\|útoku na Pearl Harbor]] byl Reagan přidělen k [[First Motion Picture Unit]], která byla součástí letectva a dělala tréninkové a vzdělávací filmy, ve kterých mohl zužitkovat své filmové zkušenosti. V Hollywoodu zůstal až do konce války.

-	[[Soubor:Ronald and Nancy Reagan 1953.jpg\|thumb\|Ronald Reagan a jeho žena Nancy při natáčení jejího filmu ''Donovan's Brain'', 1953]]	+	[[Soubor:Ronald and Nancy Reagan 1953.jpg\|thumb\|220px\|Ronald Reagan a jeho žena Nancy při natáčení jejího filmu ''Donovan's Brain'', 1953]]
	Na konci 50. let hrál Reagan ve stále méně filmech a přesunul se do televize, kde moderoval ''General Electric Theater''. Reagan se objevil ve více než 50 televizních dramatech. V letech [[1947]] - [[1952]] a poté v letech [[1959]] - [[1960]] zastával funkci prezidenta [[Screen Actors Guild]] (SAG, hereckých odborů). Z moderátora a uměleckého poradce ''General Electric Theater'' se stal jejím producentem. Na konci 50. let vydělával Reagan asi 125 000 $ ročně (= přibližně 800 000 $ v roce 2006). Jeho poslední role jako profesionálního herce byla v populární show ''Death Valley Days'', kterou moderoval a hrál v ní. Poslední film, který se promítal v kinech, ''[[The Killers (1964)\|The Killers]]'', natočil v roce [[1964]] a šlo o remake dříve natočeného filmu podle povídky [[Ernest Hemingway\|Ernesta Hemingwaye]]. Reagan ve filmu hrál vůdce gangu. Tento film, který byl původně plánován jen pro televizní vysílání, produkovala [[NBC]], ale nakonec jej zcenzurovala, protože obsahoval násilí. Reaganovými hereckými kolegy ve filmu byli [[John Cassavetes]], [[Lee Marvin]] a [[Angie Dickinson]].		Na konci 50. let hrál Reagan ve stále méně filmech a přesunul se do televize, kde moderoval ''General Electric Theater''. Reagan se objevil ve více než 50 televizních dramatech. V letech [[1947]] - [[1952]] a poté v letech [[1959]] - [[1960]] zastával funkci prezidenta [[Screen Actors Guild]] (SAG, hereckých odborů). Z moderátora a uměleckého poradce ''General Electric Theater'' se stal jejím producentem. Na konci 50. let vydělával Reagan asi 125 000 $ ročně (= přibližně 800 000 $ v roce 2006). Jeho poslední role jako profesionálního herce byla v populární show ''Death Valley Days'', kterou moderoval a hrál v ní. Poslední film, který se promítal v kinech, ''[[The Killers (1964)\|The Killers]]'', natočil v roce [[1964]] a šlo o remake dříve natočeného filmu podle povídky [[Ernest Hemingway\|Ernesta Hemingwaye]]. Reagan ve filmu hrál vůdce gangu. Tento film, který byl původně plánován jen pro televizní vysílání, produkovala [[NBC]], ale nakonec jej zcenzurovala, protože obsahoval násilí. Reaganovými hereckými kolegy ve filmu byli [[John Cassavetes]], [[Lee Marvin]] a [[Angie Dickinson]].

Řádka 57:		Řádka 58:

	== Osobní život ==		== Osobní život ==
-	Ronald Reagan si [[24. ledna]] [[1940]] vzal herečku [[Jane Wyman]]. V roce [[1941]] se jim narodila dcera Maureen, v roce [[1945]] adoptovali syna Michaela. Jejich druhá dcera, Christine, zemřela hned po narození, [[26. června]] [[1947]]. Rozvedli se [[28. června]] [[1948]]. Reagan je jediný americký prezident, který se rozvedl. Znovu se oženil [[4. března]] [[1952]] s herečkou [[Nancy Davis]]. Jejich dcera Patti se narodila [[21. října]] stejného roku. V roce [[1958]] se jim narodil syn Ron.	+	Ronald Reagan si [[24. ledna]] [[1940]] vzal herečku [[Jane Wyman]]. V roce [[1941]] se jim narodila dcera Maureen, v roce [[1945]] adoptovali syna Michaela. Jejich druhá dcera, Christine, zemřela hned po narození, [[26. června]] [[1947]]. Rozvedli se [[28. června]] [[1948]]. Reagan je jediný americký prezident, který se rozvedl.
		+
		+	Znovu se oženil [[4. březen\|4. března]] [[1952]] s herečkou [[Nancy Davis]]. Jejich dcera Patti se narodila [[21. říjen\|21. října]] stejného roku. V roce [[1958]] se jim narodil syn Ron.

	== Začátky v politice ==		== Začátky v politice ==
	Reagan byl původně demokrat, stoupenec [[Franklin D. Roosevelt\|Franklina D. Roosevelta]] a programu [[New Deal]] a celoživotní obdivovatel Rooseveltových vůdcovských schopností. Ještě na konci 40. let byl viditelným stoupencem [[Harry S. Truman\|Harryho S. Trumana]]. Ale jeho politické sympatie se změnily, když začal pociťovat, že se jeho strana začala měnit.		Reagan byl původně demokrat, stoupenec [[Franklin D. Roosevelt\|Franklina D. Roosevelta]] a programu [[New Deal]] a celoživotní obdivovatel Rooseveltových vůdcovských schopností. Ještě na konci 40. let byl viditelným stoupencem [[Harry S. Truman\|Harryho S. Trumana]]. Ale jeho politické sympatie se změnily, když začal pociťovat, že se jeho strana začala měnit.
-	~~[[Soubor:Reagan Boraxo.jpg\|thumb\|Ronald Reagan v reklamě na Borax]]~~	+
	Jeho první velkou politickou rolí bylo vedení [[Screen Actors Guild]], odborů reprezentujících hollywoodské herce, ale které byly podle jeho vyjádření infiltrovány komunisty. V této pozici svědčil před Komisí pro neamerické aktivity o údajném vlivu komunistů na filmový průmysl. V roce [[1947]] se on a jeho žena tajně sešli s agenty [[FBI]], kterým udávali tzv. "podezřelé živly". Mezi herci, které údajně jmenovali byli [[Larry Parks]], [[Howard da Silva]] a [[Alexander Knox]], kteří byli později předvoláni před komisi a zařazeni na černou listinu. Tato informace se dostala na veřejnost až v důsledku zákona o svobodném přístupu k informacím z roku [[2002]]<ref>[http://www.usatoday.com/news/washington/2002/06/08/reagan.htm Reagan, FBI, CIA tried to quash campus unrest] - [[8. června]] [[2004]], [[Associated Press\|AP]] a [[USA Today]].</ref>.		Jeho první velkou politickou rolí bylo vedení [[Screen Actors Guild]], odborů reprezentujících hollywoodské herce, ale které byly podle jeho vyjádření infiltrovány komunisty. V této pozici svědčil před Komisí pro neamerické aktivity o údajném vlivu komunistů na filmový průmysl. V roce [[1947]] se on a jeho žena tajně sešli s agenty [[FBI]], kterým udávali tzv. "podezřelé živly". Mezi herci, které údajně jmenovali byli [[Larry Parks]], [[Howard da Silva]] a [[Alexander Knox]], kteří byli později předvoláni před komisi a zařazeni na černou listinu. Tato informace se dostala na veřejnost až v důsledku zákona o svobodném přístupu k informacím z roku [[2002]]<ref>[http://www.usatoday.com/news/washington/2002/06/08/reagan.htm Reagan, FBI, CIA tried to quash campus unrest] - [[8. června]] [[2004]], [[Associated Press\|AP]] a [[USA Today]].</ref>.

Řádka 517:		Řádka 520:


-	{{Commons\|Ronald Reagan}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Ronald+Reagan}}{{Commons\|Ronald Reagan}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Prezidenti USA\|Reagan, Ronald]]		[[Kategorie:Prezidenti USA\|Reagan, Ronald]]
	[[Kategorie:Nositelé Řádu bílého lva\|Reagan, Ronald]]		[[Kategorie:Nositelé Řádu bílého lva\|Reagan, Ronald]]
	[[Kategorie:Americký herec\|Reagan, Ronald]]		[[Kategorie:Americký herec\|Reagan, Ronald]]
	[[Kategorie:Hollywoodský chodník slávy\|Reagan, Ronald]]		[[Kategorie:Hollywoodský chodník slávy\|Reagan, Ronald]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-10T14:26:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 10. 9. 2013, 14:26

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-26T23:39:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:USPresidentialSeal.jpg|left|60px|Pečeť (znak) prezidenta Spojených států]]
{{Infobox Politik
| jméno = Ronald Wilson Reagan
| obrázek = Official Portrait of President Reagan 1981.jpg
| pořadí = 40.
| úřad = [[prezident Spojených států amerických]]
| od = [[20. ledna]] [[1981]]
| do = [[20. ledna]] [[1989]]
| viceprezident = [[George H. W. Bush]]
| předchůdce = [[Jimmy Carter]]
| nástupce = [[George H. W. Bush]]
| pořadí2 = 33.
| úřad2 = [[Kalifornie|kalifornský]] [[guvernér]]
| od2 = [[3. leden|3. ledna]] [[1967]]
| do2 = [[7. leden|7. ledna]] [[1975]]
| předchůdce2 = [[Pat Brown|Edmund G. "Pat" Brown, Sr.]]
| nástupce2 = [[Jerry Brown|Edmund Gerald "Jerry" Brown, Jr.]]
| datum_narození = [[6. únor]]a [[1911]]
| místo_narození = [[Tampico]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké|USA]]
| datum_úmrtí = [[5. června]] [[2004]]
| místo_úmrtí = [[Bel Air]], [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]]
| národnost = Američan
| manžel/ka = (1) Jane Wyman (svatba 1940, rozvod 1948)<br />(2) [[Nancy Reagan|Nancy Davis Reagan]] (svatba 1952)
| strana = [[Republikánská strana (USA)|Republikánská strana]]
| alma_mater = [[Eureka College]]
| zaměstnání = Herec
| náboženství = Presbytarián
| podpis =Reagan signature.png
}}
'''Ronald Wilson Reagan''' (* [[6. únor]]a [[1911]] — [[5. červen|5. června]] [[2004]]) byl 40. prezidentem [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] ([[1981]] — [[1989]]) a 33. guvernérem [[Kalifornie]] ([[1967]] — [[1975]]).

Předtím, než vstoupil do politiky, pracoval jako herec a byl také předsedou hereckých odborů.

Jeho prezidentství je často vnímáno jako počátek politické dominance Republikánské strany a amerického konzervatismu ve Spojených státech. Pro jeho prezidentství je charakteristická nová ekonomická politika, přezdívaná [[Reaganomika]], a konfrontační zahraniční politika vůči [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a komunistickému hnutí po celém světě.

Reagan porazil v prezidentských volbách drtivým poměrem úřadujícího prezidenta [[Jimmy Carter|Jimmyho Cartera]]. Reagan získal 489 hlasů volitelů, zatímco Carter jen 49. Reagan se stal také, ve věku 69 let, nejstarším prezidentem zvoleným do úřadu. Byl prvním republikánem, který od roku 1888 dokázal porazit úřadujícího demokratického prezidenta a prvním kandidátem, který dokázal od roku [[1932]] porazit úřadujícího prezidenta bez ohledu na stranické příslušnosti. V roce [[1984]] se v prezidentských volbách utkal s demokratickým kandidátem [[Walter Mondale|Walterem Mondalem]], kterého porazil ve všech státech kromě [[Minnesota|Minnesoty]] a získal přes 60 procent všech hlasů.

V roce 2004 zemřel ve svém domě v [[Bel-Air]] v Kalifornii ve věku 93 let na následky [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]], kterou trpěl několik let.

== Mládí ==
[[Soubor:Ronald Reagan in Dixon, Illinois, 1920s.jpg|thumb|Mladý Reagan v roce 1920]]
Ronald Reagan se narodil [[6. únor]]a [[1911]] ve městě [[Tampico]] v [[Illinois]]. Byl druhým ze tří synů Johna Edwarda Reagana (1883 - [[1941]]), irsko-amerického katolíka a Nelle Clyde Wilson (1883 - 1962), která měla předky skotského, kanadského a anglického původu a byla členkou "[[Disciples of Christ]]". Jeho starší bratr byl Neil Reagan ([[1908]] - [[1996]]). Jeho pradědeček z otcovy strany, Michael Reagan, přišel do Spojených států z [[Ballyporeen]]u v [[Irsko|Irsku]] v polovině 60. let 19. století a zbytek jeho rodiny z otcovy strany z Irska emigroval také v průběhu 19. století. Před příchodem do Spojených států se jejich příjmení psalo ''Regan''. Jeho pradědeček z matčiny strany, John Wilson, imigroval do Spojených států z [[Paisley]] ve [[Skotsko|Skotsku]] ve 40. letech 19. století a vzal si Jane Blue, Kanaďanku z Queensu v [[New Brusnwick]]u. Reaganova babička z matčiny strany, Mary Anne Elsey, se narodila [[Epsom]]u v [[Surrey]] v [[Anglie|Anglii]]. Ačkoliv Reaganův otec byl katolík, Reaganova matka byla aktivní protestantka a Reagan byl vychováván podle učení „Disciples of Christ“ a navštěvoval církevní školu [[Eureka College]].

Jeho otec byl pravděpodobně závislý na alkoholu<ref>Noonanová, Peggy: Když kraloval charakter (orig. When Character Was King, česky Ideál, 2004)</ref> a často byl nezaměstnaný. Během světové hospodářské krize byl zaměstnán díky pracovnímu programu [[WPA]], který byl součástí [[New Deal]]u<ref>Cannon (2000): 175-78</ref>. Rodina krátce žila v [[Chicago|Chicagu]] a v malých městech v severním Illinois. Reagan chodil do škol ve školním distriktu Mount Lebanon a na Dixon High School v [[Dixon (Illinois)|Dixonu]] v Illinois. Tam začal rozvíjet svůj vypravěčský a herecký talent. Ten byl využit poprvé, když byl vybrán jako jeden z nováčků, kteří měli mít projev během nočního setkání před zahájením studentské stávky na Eureka College. V roce [[1926]] začal Reagan pracovat jako plavčík v Lowell Parku poblíž Dixonu. Je mu připisována záchrana 77 lidí během sedmi letních sézon, během kterých tam pracoval.

V roce [[1932]], po promoci na Eureka College (B.A. z ekonomie a sociologie), začal Reagan pracovat v rádiích WOC v [[Davenport]]u v [[Iowa|Iowě]] a poté ve WHO v [[Des Moines]] jako komentátor [[baseball]]ových zápasů [[Chicago Cubs]], přičemž dostával jen strohé informace o hře přes telegraf a za použití své fantazie se snažil domyslet zbytek. Jednou během deváté směny došlo k poruše telegrafu a Reagan rychle improvizoval a vymyslel si fiktivní vývoj hry (ve kterém pálkaři obou týmů vyautovali několik nadhazovačů) dokud se spojení neobnovilo<ref>Cannon (2000) 175-78</ref>.

=== Hollywoodská filmová hvězda ===
V roce [[1937]], když jel do [[Kalifornie]], aby podával zprávy o jarním tréninku týmu Chicago Cubs, se Reagan zúčastnil kamerové zkoušky, díky které získal sedmiletý kontrakt u [[Warner Bros.]]. Jeho srozumitelný hlas, příjemné vystupování a atletická postava jej udělaly populárním u diváků. Ve většině filmů hrál vůdčí typy, začal s "béčkovými" filmy a postupně se propracoval až k "áčkovým".

Svou první roli získal v roce 1937 ve filmu ''[[Love Is On the Air]]''. Do konce roku [[1939]] se objevil v devatenácti filmech. Před filmem ''[[Sante Fe Trail]]'' z roku [[1940]] hrál roli George „The Gripper“ Gippa ve filmu ''[[Knute Rockne, All American]]''. Díky této roli získal přezdívku „''the Gripper''“, která jej provázela ve zbytku života. Reagan považoval za svůj nejlepší výkon roli ve filmu ''[[Kings Row]]'' ([[1942]]), ve kterém hrál mladíka, kterému byly amputovány nohy. Hlášku z filmu „Where's the rest of me?“ použil jako název své autobiografie. Mezi další Reaganovy filmy patří ''International Squadron'', ''Tennessee's Partner'', ''Hellcats of the Navy'', ''This Is the Army'', ''The Hasty Heart'', ''Hong Kong'', ''The Winning Team'', ''Bedtime for Bonzo'', ''Cattle Queen of Montana'', ''Storm Warning'', ''The Killers'' a ''Prisoner of War''. Mezi jeho herecké partnerky patřily [[Jane Wyman]], [[Priscilla Lane]], [[Ann Sheridan]], [[Viveca Lindfors]], [[Patricia Neal]], [[Barbara Stanwyck]], [[Rhonda Fleming]], [[Ginger Rogers]], [[Doris Day]], [[Nancy Davis]] a [[Angie Dickinson]]. Reagan má svou hvězdu na [[Hollywood Walf of Fame|Hollywoodském chodníku slávy]]. V roce [[1935]] se stal armádním důstojníkem v záloze. V roce [[1941]] byl povolán do služby, ale kvůli [[Astigmatismus (medicína)|astigmatismu]] byl uznán neschopným boje. Po [[Útok na Pearl Harbor|útoku na Pearl Harbor]] byl Reagan přidělen k [[First Motion Picture Unit]], která byla součástí letectva a dělala tréninkové a vzdělávací filmy, ve kterých mohl zužitkovat své filmové zkušenosti. V Hollywoodu zůstal až do konce války.

[[Soubor:Ronald and Nancy Reagan 1953.jpg|thumb|Ronald Reagan a jeho žena Nancy při natáčení jejího filmu ''Donovan's Brain'', 1953]]
Na konci 50. let hrál Reagan ve stále méně filmech a přesunul se do televize, kde moderoval ''General Electric Theater''. Reagan se objevil ve více než 50 televizních dramatech. V letech [[1947]] - [[1952]] a poté v letech [[1959]] - [[1960]] zastával funkci prezidenta [[Screen Actors Guild]] (SAG, hereckých odborů). Z moderátora a uměleckého poradce ''General Electric Theater'' se stal jejím producentem. Na konci 50. let vydělával Reagan asi 125 000 $ ročně (= přibližně 800 000 $ v roce 2006). Jeho poslední role jako profesionálního herce byla v populární show ''Death Valley Days'', kterou moderoval a hrál v ní. Poslední film, který se promítal v kinech, ''[[The Killers (1964)|The Killers]]'', natočil v roce [[1964]] a šlo o remake dříve natočeného filmu podle povídky [[Ernest Hemingway|Ernesta Hemingwaye]]. Reagan ve filmu hrál vůdce gangu. Tento film, který byl původně plánován jen pro televizní vysílání, produkovala [[NBC]], ale nakonec jej zcenzurovala, protože obsahoval násilí. Reaganovými hereckými kolegy ve filmu byli [[John Cassavetes]], [[Lee Marvin]] a [[Angie Dickinson]].

Ronald Reagan celkem ztvárnil během své kariéry 88 rolí<ref>[http://ftvdb.bfi.org.uk/sift/individual/87870 BFI | Film & TV Database | REAGAN, Ronald]</ref>.

== Osobní život ==
Ronald Reagan si [[24. ledna]] [[1940]] vzal herečku [[Jane Wyman]]. V roce [[1941]] se jim narodila dcera Maureen, v roce [[1945]] adoptovali syna Michaela. Jejich druhá dcera, Christine, zemřela hned po narození, [[26. června]] [[1947]]. Rozvedli se [[28. června]] [[1948]]. Reagan je jediný americký prezident, který se rozvedl. Znovu se oženil [[4. března]] [[1952]] s herečkou [[Nancy Davis]]. Jejich dcera Patti se narodila [[21. října]] stejného roku. V roce [[1958]] se jim narodil syn Ron.

== Začátky v politice ==
Reagan byl původně demokrat, stoupenec [[Franklin D. Roosevelt|Franklina D. Roosevelta]] a programu [[New Deal]] a celoživotní obdivovatel Rooseveltových vůdcovských schopností. Ještě na konci 40. let byl viditelným stoupencem [[Harry S. Truman|Harryho S. Trumana]]. Ale jeho politické sympatie se změnily, když začal pociťovat, že se jeho strana začala měnit.
[[Soubor:Reagan Boraxo.jpg|thumb|Ronald Reagan v reklamě na Borax]]
Jeho první velkou politickou rolí bylo vedení [[Screen Actors Guild]], odborů reprezentujících hollywoodské herce, ale které byly podle jeho vyjádření infiltrovány komunisty. V této pozici svědčil před Komisí pro neamerické aktivity o údajném vlivu komunistů na filmový průmysl. V roce [[1947]] se on a jeho žena tajně sešli s agenty [[FBI]], kterým udávali tzv. "podezřelé živly". Mezi herci, které údajně jmenovali byli [[Larry Parks]], [[Howard da Silva]] a [[Alexander Knox]], kteří byli později předvoláni před komisi a zařazeni na černou listinu. Tato informace se dostala na veřejnost až v důsledku zákona o svobodném přístupu k informacím z roku [[2002]]<ref>[http://www.usatoday.com/news/washington/2002/06/08/reagan.htm Reagan, FBI, CIA tried to quash campus unrest] - [[8. června]] [[2004]], [[Associated Press|AP]] a [[USA Today]].</ref>.

Později již zarytý [[antikomunismus|antikomunista]] Reagan podporoval kandidatury [[Dwight Eisenhower|Dwighta Eisenhowera]] (1952, 1956) a [[Richard Nixon|Richarda Nixona]] (1960), ale zůstával registrovaným členem [[Demokratická strana (USA)|demokratické strany]]. Během těchto let studoval Reagan pečlivě americkou historii, otce zakladatele Spojených států a ekonomiku volného trhu. Po přečtení [[Friedrich Hayek|Hayekovy]] knihy "[[Cesta do otroctví]]" získal přesvědčení, že [[socialismus]] byl hrozbou pro americký styl života. Po zvolení [[John F. Kennedy|Johna F. Kennedyho]], kterého Reagan označil za socialistu, prezidentem, se stal [[Republikánská strana (USA)|republikánem]] a v roce [[1964]] podporoval nominaci [[Barry Goldwater|Barryho Goldwatera]] na prezidentského kandidáta Republikánské strany.

Reagan odhalil svou ideologickou motivaci, když prohlásil: "Otcové zakladatelé věděli, že vláda nemůže kontrolovat ekonomiku bez kontroly lidí. A věděli, že když se pro to vláda rozhodne, musí pro dosažení svého cíle použít sílu a donucení. Došli jsme k okamžiku rozhodnutí."<ref>Citováno [[Ron Paul|Ronem Paulem]] [http://www.house.gov/paul/press/press2004/pr061004.htm Remembering Ronald Reagan in the Congressional Record] [[9. června]] [[2004]].</ref>

"Neopustil jsem Demokratickou stranu, strana opustila mě," prohlašoval<ref>Nekrolog Ronalda Reagana, L.A. Times, [[6. června]] [[2004]]</ref>. Reagan později ve své autobiografii "An American Life" vysvětloval, že Franklin D. Roosevelt varoval, že sociální programy mohou zničit pracovní etiku jako narkotika a že Roosevelt zrušil dočasné sociální programy, které měly pomoci zemi při hospodářské krizi poté, co byla krize zažehnána. Ale programy byly po Rooseveltově smrti obnoveny.

== Kalifornským guvernérem ==
V roce [[1966]] byl Reagan zvolen 33. guvernérem [[Kalifornie]], když porazil [[Pat Brown|Edmunda G. "Pat" Browna]], který již předtím byl dvakrát zvolen. Reagan byl znovuzvolen v roce [[1970]], když porazil [[Jesse Unruh]]a, ale o zisk třetího volebního období se již nepokusil. Úřadu se ujal složením přísahy [[3. leden|3. ledna]] [[1967]]. Během svého prvního volebního období zmrazil příjímání nových úředníků, ale také schválil zvýšení daní, aby vyrovnal rozpočet. Reagan rychle umlčel tehdejší protestní hnutí. Během protestů v [[People's Park]]u v roce [[1969]] poslal 2200 členů [[Národní garda|Národní gardy]] do kampusu [[University of California]]. V projevu v dubnu 1970
prohlásil: "Jestli to má být masakr, ať je to teď. Appeasement není odpověď."<ref>Los Angeles Times, 8. dubna 1970, strana 3.</ref>

S demokratem [[Bob Moretti|Bobem Morettim]] pracoval v roce [[1971]] na reformě sociálního systému. Reagan se také stavěl proti stavbě velké přehrady Dos Rios, která měla zatopit údolí s farmami amerických indiánů. Později se Reagan s rodinou vydal na letní výlet do pohoří [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevada]], kde byla plánována stavba nové dálnice. Když tam byl, prohlásil, že nebude postavena. Jedním z nejvíce frustrujících problémů byl pro Reagana během jeho úřadování [[trest smrti]]. Profiloval se jako jasný stoupenec nejvyššího trestu, ale jeho snaha prosadit zákony zavádějící trest smrti byla zmařena, když kalifornský nejvyšší soud rozhodl v případu ''[[Lid vs. Anderson]]'', že všechny tresty smrti uděleny před rokem [[1972]] jsou neplatné, ale rozhodnutí bylo brzy změněno díky ústavnímu dodatku. I přes podporu trestu smrti, udělil Reagan dvě milosti. Do roku [[2006]] nebyla v Kalifornii udělena už žádná milost odsouzenci k trestu smrti. Během Reaganova úřadování byl popraven jen jeden člověk a to Aaron Mitchell [[12. dubna]] [[1967]] v plynové komoře v [[San Quentin]]u. K další popravě došlo v Kalifornii až v roce [[1992]]. Když [[Symbionese Liberation Army]] unesla v [[Berkley]] [[Patty Hearst]] a požadovala distribuování jídla chudým, Reagan prohlásil, že by to byl dobrý moment pro propuknutí [[botulismus|botulismu]]<ref>Los Angeles Times, 7. března 1974, s. A25</ref>. Když o výroku informovala média, omluvil se.

Reagan prosazoval rušení systému veřejných psychiatrických léčeben a navrhoval jejich nahrazení ubytováním a léčbou v komunitách, které neporušovaly lidská práva jako nedobrovolné hospitalizace. Komunitní střediska ale nikdy nebyla adekvátně financována ani Reaganem, ani jeho nástupci. Reagan byl silně ovlivněn klasickými liberály. Když byl v roce [[1975]] otázán, kteří ekonomové jej ovlivnili, odpověděl: "[[Frédéric Bastiat|Bastiat]] a [[Ludwig von Mises|von Mises]] a [[Friedrich Hayek|Hayek]] a [[Henry Hazlitt|Hazlitt]] - jsem pro klasické ekonomy."<ref>[http://www.reason.com/news/show/29318.html Reason On-line: Inside Ronald Reagan]</ref>

Reagan byl prvním guvernérem, který používal pro pracovní cesty tryskáč. Kalifornie získala jednu z prvních vyrobených [[Cessna Citation|Cessen Citation]]. Její pilot, Bill Paynter, změnil své demokratické smýšlení v republikánské během šesti měsíců od chvíle, kdy poznal Reagana. Paynter často vyprávěl, že Reagan v televizi byl stejný jako Reagan ve skutečnosti, člověk, který dělal to, co říkal. Reagan se často ptal své posádky, zda by nebyl problém změnit letový plán, protože nechtěl, aby jeho spolupracovníci byli daleko od svých rodin při rodinných událostech.

== Prezidentské kampaně ==
=== 1976 ===
Reagan se do prezidentské kampaně zapojil v roce [[1968]], jako člen hnutí "Zastavte Nixona", které vedl tehdejší newyorkský guvernér [[Nelson Rockefeller]]. Reaganovi se podařilo získal slib asi 600 delegátů, ale [[Richard Nixon]] jej rychle převálcoval a získal nominaci; Reagan navrhl kongresu nominovat jednomyslně Nixona.

V roce [[1976]] vyzval Reagan prezidenta [[Gerald Ford|Geralda Forda]]. Reagan se brzy profiloval jako konzervativní kandidát, podobně smýšlející organizace jako [[American Conservative Union]] se staly klíčovými komponenty jeho politické základny. Spoléhal na strategii, se kterou přišel manažer jeho kampaně [[John Sears]], která se zakládala na rychlých výhrách v primárkách v několika státech, čímž měl být vážně poškozen začátek Fordovy kampaně, ale strategie brzy selhala. Chabý management a špatně naplánované projevy slibující přesun federálních pravomocí na státy, ale bez objasnění mechanismu jejich financování vedly k porážkám v [[New Hampshire]] a na [[Florida|Floridě]]. Reagan se dostal do kouta a potřeboval vyhrát, aby se v souboji udržel.

Reaganova pozice před primárkami v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]] byla, že pokud nevyhraje, bude ven ze hry. Zaútočil na Forda kvůli [[Panamský průplav|Panamskému průplavu]], [[détente]] se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], autobusové dopravě školáků a na [[Henry Kissinger|Kissingerovo]] působení na ministerstvu zahraničí. Reagan vyhrál se ziskem 53%. Vyhrál také primárky ve velkých státech, v [[Texas]]u a [[Kalifornie|Kalifornii]], ale prohrál v [[Ohio|Ohiu]], [[Tennessee]], [[Kentucky]] a [[Michigan]]u. Když se přiblížil kongres v [[Kansas City]], zdálo se, že je Ford blízko vítězství díky liberálním kandidátům z New Yorku, [[New Jersey]] a [[Pennsylvánie]]. Reagan si uvědomil sílu liberálního a umírněného křídla ve straně a jako kandidáta na viceprezidenta si tedy vybral senátora [[Richard Schweiker|Richarda Schweikera]], aby Fordův náskok stáhl. Přesto Ford zvítězil, když obdržel 1187 hlasů a Reagan 1070. Reagan ve svém projevu zdůrazňoval nebezpečí jaderné války a morální nebezpečí, které představoval Sovětský svaz. Ačkoliv Reagan nominaci nezískal, při volbách obdržel 307 hlasů v New Hampshire, 388 ve [[Wyoming]]u a voliči z Washingtonu pro něj hlasovali při volbě prezidenta.

=== 1980 ===
[[Soubor:ElectoralCollege1980-Large.png|thumb|Výsledky amerických prezidentských voleb v roce 1980]]
V roce [[1980]] získal Reagan nominaci Republikánské strany na post prezidenta, poté co vyhrál většinu primárek, ačkoliv na začátku kampaně prohrál v [[Iowa|Iowě]]. Během kongresu navrhl Reagan na viceprezidenta Geralda Forda, ale ten se jím nakonec nestal. Místo toho si nakonec vybral svého oponenta z primárek, [[George H. W. Bush]]e, který měl značné mezinárodní zkušenosti.

Dne [[4. srpna]] [[1980]] pronesl jako kandidát na prezidenta projev poblíž [[Philadelphia (Mississippi)|Philadelphie]] v [[Mississippi]] na výroční pouti Neshoba Country. Reagan nadchl dav, když řekl: "Věřím v práva států. Věřím, že jsme zdeformovali vyvážení mocí, když jsme dali federální vládě pravomoci, které jí podle ústavy neměly náležet." Pokračoval a slíbil, že "vrátí státům a místním vládám pravomoci, které jim náleží." V Philadelphii byli [[21. června]] [[1964]] zavražděni tři aktivisté za lidská práva, James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner a Reaganovi kritici se domnívali, že Reagan vyslal publiku rasistický vzkaz. Řeč byla pronesena v souladu s jeho filosofií omezené vlády, ale kritici se domnívali, že si místo vybral tak, aby apeloval na bílé jižanské voliče. V biografii, kterou o Reaganovi napsal Edmund Morris stojí, že Reagan pevně podporoval nadvládu federální vlády. Reagan si myslel, že mnoho zákonů o občanských právech, které byly přijaty v 60. letech je zbytečných, protože je již chrání ústava. Reagan byl přesto zranitelný obviněními, nebo alespoň necitlivostí týkající se občanských práv černochů. Podle knihy ''Running on Race: Racial Politics in Presidential Campaigns'' se [[Jimmy Carter|Carter]] pokusil obvinit Reagana z rasismu, ale obrátilo se to brzy proti Carterovi samotnému, když se jeden z nejvýznamnějších Carterových černých stoupenců, bývalý velvyslanec u [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Andrew Young]] pokusil vyburcovat černou opozici proti Reaganovi tvrzením, že pokud bude zvolen, bude "normální zabíjet negry". Tento ostrý výpad pravděpodobně ztratil Carterovi více bělochů, než získal černochů.

Prezidentská kampaň, kterou řídil [[William J. Casey]], byla vedena ve stínu [[Íránská krize s rukojmími|íránské krize s rukojmími]] a média každý den přinášela zprávy o neúspěšných Carterových snahách osvobodit rukojmí. Většina analytiků se shoduje, že tímto byla oslabena Carterova pozice a Reagan měl možnost zaútočit na jeho neefektivitu. Na druhou stranu, Carterova neschopnost si poradit s dvoucifernou inflací a nezaměstnaností, nevýrazným ekonomickým růstem, nestabilitou trhu s ropou vedoucí k dlouhým frontám před benzínovými stanicemi a slabost americké obrany možná měly na voliče ještě větší dopad. Během kampaně v roce 1976 přišel Carter s "indexem strádání", který zahrnoval nezaměstnanost a inflaci. Tento "index strádání" se během jeho volebního období neustále zhoršoval a Reagan toho v kampani využil. S respektem k ekonomii, řekl Reagan: "Bylo mi řečeno, že nemám používat slovo deprese. Dobře, řeknu vám definici. Recese je když váš soused ztratí práci, deprese je, když vy ztratíte práci. Obnova je, když [[Jimmy Carter]] ztratí svou práci."

Reaganovo vystupování v televizních debatách rozproudilo jeho kampaň. Zdál se být v pohodě, kritice z Carterovy strany se bránil poznámkami jako "a je to tu zase". Jeho nejvlivnější poznámkou ale byla závěrečná otázka k publiku v době raketově rostoucích cen a vysokých úrokových sazeb, "Máte se lépe než před čtyřmi lety?" Stejnou frázi poté používal i v kampani v roce [[1984]].

== Prezidentství ==
{| cellpadding="1" cellspacing="2" style="float: left; margin:1em 1em 1em 0; border:1px solid #000000;font-size:85%;" align="left"
!bgcolor="#dcdcdc" colspan="3"|Reaganova administrativa
|-
|align="left"|'''Úřad'''||align="left"|'''Jméno'''||align="left"|'''Období'''
|-
!bgcolor="#000000" colspan="3" |
|-
|align="left"|[[Prezident Spojených států|Prezident]]||align="left" |'''Ronald Reagan'''||align="left"|1981–1989
|-
|align="left"|Viceprezident||align="left"|'''[[George H. W. Bush]]'''||align="left"|1981–1989
|-
!bgcolor="#000000" colspan="3"|
|-
|align="left"|Zahraničí||align="left"|'''[[Alexander M. Haig]]'''||align="left"|1981–1982
|-
|align="left"| ||align="left"|'''[[George P. Shultz]]'''||align="left"|1982–1989
|-
|align="left"|Finance||align="left"|'''Donald Regan'''||align="left"|1981–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''James A. Baker III'''||align="left"|1985–1988
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Nicholas F. Brady'''||align="left"|1988–1989
|-
|align="left"|Obrana||align="left"|'''Caspar Weinberger'''||align="left"|1981–1987
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Frank C. Carlucci'''||align="left"|1987–1989
|-
|align="left"|Spravedlnost||align="left"|'''William F. Smith'''||align="left"|1981–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Edwin A. Meese III'''||align="left"|1985–1988
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Richard L. Thornburgh'''||align="left"|1988–1989
|-
|align="left"|Vnitro||align="left"|'''James G. Watt]''||align="left"|1981–1983
|-
|align="left"| ||align="left"|'''William P. Clark, Jr.'''||align="left"|1983–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Donald P. Hodel'''||align="left"|1985–1989
|-
|align="left"|Obchod||align="left"|'''Malcolm Baldrige'''||align="left"|1981–1987
|-
|align="left"| ||align="left"|'''C. William Verity, Jr.'''||align="left"|1987–1989
|-
|align="left"|Práce||align="left"|'''Raymond J. Donovan'''||align="left"|1981–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''William E. Brock'''||align="left"|1985–1987
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Ann Dore McLaughlinová'''||align="left"|1987–1989
|-
|align="left"|Zemědělství||align="left"|'''John Rusling Block'''||align="left"|1981–1986
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Richard E. Lyng'''||align="left"|1986–1989
|-
|align="left"|Zdravotnictví||align="left"|'''Richard S. Schweiker'''||align="left"|1981–1983
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Margaret Heckler'''||align="left"|1983–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Otis R. Bowen'''||align="left"|1985–1989
|-
|align="left"|Školství||align="left"|'''Terrell H. Bell'''||align="left"|1981–1984
|-
|align="left"| ||align="left"|'''William J. Bennett'''||align="left"|1985–1988
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Lauro Cavazos'''||align="left"|1988–1989
|-
|align="left"|Bydlení||align="left"|'''Samuel Pierce, Jr.'''||align="left"|1981–1989
|-
|align="left"|Doprava||align="left"|'''Drew Lewis'''||align="left"|1981–1982
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Elizabeth Hanford Doleová'''||align="left"|1983–1987
|-
|align="left"| ||align="left"|'''James H. Burnley IV'''||align="left"|1987–1989
|-
|align="left"|Energetika||align="left"|'''James B. Edwards'''||align="left"|1981–1982
|-]]''''''''']]</math></nowiki>]]]]]]]]]|align="left"| ||align="left"|'''Donald P. Hodel'''||align="left"|1982–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''Donald P. Hodel'''||align="left"|1982–1985
|-
|align="left"| ||align="left"|'''John S. Herrington'''||align="left"|1985–1989
|}
=== První období ===
==== Pokus o atentát ====
{{Podrobně|Atentát na Ronalda Reagana}}
[[Soubor:Reagan assassination attempt 3.jpg|thumb|Chaos před washingtonským hotelem Hilton, kde se John Hinckley Jr. pokusil zavraždit prezidenta Reagana]]
Dne [[30. březen|30. března]] [[1981]] byl Reagan, jeho tiskový mluvčí [[James Brady]] a dva policisté postřeleni vyšinutým [[John Hinckley, Jr.|Johnem Hinckleym, Jr.]] Střela minula Reaganovo srdce o méně než palec a zasáhla jej do levé plíce, což mu asi zachránilo život. Reagan z legrace řekl chirurgům: "Doufám, že jste všichni republikáni." (ačkoliv nebyli, odpověděl mu Dr. Joseph Giordano: "Dnes jsme všichni republikáni.").<ref>[http://edition.cnn.com/2004/ALLPOLITICS/06/05/reagan.obit/ Ronald Reagan: The 'Great Communicator'.] CNN, 8. června 2004</ref> Později své ženě řekl slavnou větu: "Miláčku, zapomněl jsem se skrčit." Reagan toho dne měl navštívit Philadelphii
a sestře v nemocnici řekl: "Když se to tak vezme, raději bych byl ve Philadelphii."

==== Stávka letových dispečerů ====
V roce [[1981]] začala stávka vyhlášená odbory letových dispečerů, čímž byl porušen zákon zakazující odborům zastupujícím státní zaměstnance stávkovat.<ref>Rebecca Pels (1995). [http://etext.virginia.edu/journals/EH/EH37/Pels.html The Pressures of PATCO: Strikes and Stress in the 1980s.] Corcoran Department of History at the University of Virginia.</ref> Reagan vyhásil na základě „Taft Hartley Act“ nouzový stav a v tiskové konferenci vyzval stávkující, aby se do 48 hodin vrátili do práce, jinak o ni přijdou.<ref>[http://www.reagan.utexas.edu/archives/speeches/1981/80381a.htm Remarks and a Question-and-Answer Session With Reporters on the Air Traffic Controllers Strike.] Ronald Reagan Foundation (1981).</ref> Dne [[3. srpen|3. srpna]] [[1981]] nechal Reagan vyhodit 11345 stávkujících dispečerů, kteří neuposlechli jeho výzvy.<ref>[http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,962487,00.html „Unhappy Again“], Time Magazine, 6. října 1986</ref>

==== Reaganomika a ekonomická situace ====
Když se Reagan ujal úřadu, byla [[inflace]] 11,83% a [[nezaměstnanost]] 7,1%. Reagan zavedl politiky zaměřené na nabídkovou stranu ekonomiky  a chtěl stimulovat ekonomiku velkými daňovými škrty.<ref>Cannon, Lou (2001) p. 99</ref><ref name = "Joyce" >Appleby, Joyce (2003), pp. 923–924</ref> Zaměřil se na snahu omezit růst výdajů, snížit míru regulace a zavést měnovou politiku, která by měla snížit inflaci.<ref name = "Niskanen">William A. Niskanen. [http://www.econlib.org/library/Enc/Reaganomics.html Reaganomics.] The Concise Encyclopedia of Economics.</ref> Snahou o snížení výdajů státního rozpočtu, ale také posílením výdajů na obranu a zároveň i snižováním daní se Reaganův přístup diametrálně lišil od přístupu jeho předchůdců. Ekonomická politika, přezdívaná "[[Reaganomika]]" se stala předmětem debat, přičemž její stoupenci poukazovali na to zlepšení klíčových ekonomických ukazatelů, kritici naopak poukazovali na rostoucí schodek státního rozpočtu. Reaganova politika "mír silou"  vyústila v rekordní investice do obrany v období míru, když se v letech [[1981]] až [[1985]] výdaje na obranu zvýšily o 40%.<ref>Bartels, Larry M. (1991). „Constituency Opinion and Congressional Policy Making: The Reagan Defense Build Up“. The American Political Science Review 85 (2): 457–474. </ref>

Během Reaganova prezidentství došlo ke značnému snížení daní z příjmu, například v nejvyšší příjmové skupině došlo k poklesu ze 70% na 28% během sedmi let<ref> Daniel J. Mitchell. [http://www.heritage.org/Research/Taxes/BG1086.cfm The Historical Lessons of Lower Tax Rates.] The Heritage Foundation.</ref>, avšak celková suma vybraných peněz na daních z příjmů se zvýšila.<ref>[http://www.ssa.gov/OACT/ProgData/taxRates.html Social Security & Medicare Tax Rates.] Social Security Administration</ref> [[Hrubý domácí produkt|HDP]] se po propadu v roce [[1982]] zotavil a rostl za rok průměrně o 3,4%<ref>[http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls Gross Domestic Product] (Excel). Bureau of Economic Analysis</ref>, což je však méně než poválečný průměr 3,6%.<ref>Miller, John. [http://www.thirdworldtraveler.com/Ronald_Reagan/Ronald_Reagan_Legacy.html Ronald Reagan's Legacy.] Dollars and Sense.</ref> Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1982 hodnotou 9,2% a poté po celou dobu Reaganova prezidentství klesala<ref name = "Joyce" />, přičemž počet zaměstnaných se zvýšil o 16 milionů a také inflace výrazně poklesla.<ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761560259_2/Ronald_Reagan.html Ronald Reagan.] Microsoft Corporation (2007).</ref>

Reagan jmenoval [[Paul Volcker|Paula Volckera]] šéfem [[Fed]]u a v roce [[1987]] jej ve funkci nahradil [[Alan Greenspan]]. Někteří ekonomové, například [[Milton Friedman]] a [[Robert A. Mundell]] tvrdili, že Reaganova daňová politika posílila americkou ekonomiku a přispěla k ekonomickému boomu 90. let.<ref name = "BW">[http://www.businessweek.com/magazine/content/04_25/b3888032_mz011.htm Reagan's Economic Legacy]. Business Week</ref> Jiní ekonomové, například [[Robert Solow]], naopak tvrdí, že rozpočtové schodky byly hlavním důvodem, proč Reaganův nástupce [[George H. W. Bush]] nedodržel své volební sliby a zvýšil daně.<ref name = "BW" />

==== Válka s drogami ====
Reagan se ke konci svého prvního období rozhodl přitvrdit boj s [[návyková látka|drogami]]. Prohlásil, že drogy „ohrožují naši společnost“ a slíbil, že bude bojovat za školy a pracoviště bez drog, rozšíří protidrogovou péči, posílí vynucování protidrogových zákonů a zvýší společenské povědomí o drogách.<ref>Lamar, Jr., Jacob V. (22. 9. 1986), [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,962371-1,00.html „Rolling Out the Big Guns“], Time Magazine.</ref><ref>Randall, Vernellia R (18. dubna 2006). [http://academic.udayton.edu/race/03justice/crime09.htm The Drug War as Race War.] The University of Dayton School of Law.</ref> Dne [[27. říjen|27. října]] [[1986]], již během svého druhého volebního období, podepsal zákon, který na boj s drogami přispěl 1,7 miliardou dolarů a určil tresty za drogové delikty, například za držení jednoho kilogramu heroinu byl pachatel odsouzen nejméně na deset let vězení.<ref name = "30Years">[http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/drugs/cron/ Thirty Years of America's Drug War.] PBS Frontline.</ref>

Zákon však byl kritizován, neboť údajně zaváděl rasové rozdíly mezi vězni a to kvůli rozdílům v tom, jak soudy posuzovaly [[crack]] a [[kokain]].<ref name = "30Years" /> Kritici také obviňovali Reaganovu administrativu, že udělala málo pro to, aby omezila dostupnost drog na ulicích.<ref>[http://stopthedrugwar.org/chronicle-old/341/reagan.shtml The Reagan-Era Drug War Legacy.] stopthedrugwar.org</ref> Obhájci protidrogové politiky však argumentovali tím, že mezi adolescenty došlo k poklesu užívání drog.<ref>[http://www.nida.nih.gov/Infofacts/HSYouthtrends.html NIDA InfoFacts: High School and Youth Trends], National Institute on Drug Abuse, NIH.</ref><ref>[http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/drugs/interviews/kleber.html Interview: Dr. Herbert Kleber.] PBS Frontline.</ref>

První dáma, [[Nancy Reagan]], určila boj proti drogám jako jednu ze svých priorit a založila protidrogové sdružení „Just Say No“, které se zaměřovalo na odrazovaní mládeže od rekreačního užívání drog. Nancy Reagan navštívila 65 měst v 33 státech, aby zvedla povědomí o nebezpečí drog a [[alkoholický nápoj|alkoholu]].<ref>[http://www.msnbc.msn.com/id/4297405/ The 'just say no' first lady.] MSNBC</ref>

==== Soudnictví ====
Během kampaně v roce [[1980]] slíbil Reagan, že, pokud bude mít možnost, jmenuje do [[Supreme Court of the United States|Nejvyššího soudu]] první ženu.<ref>Reagan, Ronald (1990), p. 280</ref> Již během prvního roku svého prezidentství se tato příležitost naskytla, když odstoupil [[Potter Stewart]] a Reaganem tak byla jmenována první žena, [[Sandra Day O'Connor]]. Během druhého volebního období jmenoval [[William Rehnquist|Williama Rehnquista]] předsedou a jmenoval soudce [[Antonio Scalia|Antonina Scaliu]]. V roce [[1987]] však utrpěl politickou porážku, když [[United States Senate|Senát]] zamítl Reaganem navrženého [[Robert Bork|Roberta Borka]]. Reagan následně navrhl [[Anthony Kennedy]]ho, který byl Senátem potvrzen.

==== Libanon a Grenada ====
Americké [[peacekeeping]]ové jednotky umístěné v [[Bejrút]]u v rámci mnohonárodnostních sil během [[Libanonská občanská válka|Libanonské občanské války]] byly napadeny dne [[22. říjen|22. října]] [[1983]]. Sebevražední útočníci zavraždili 241 amerických vojáků, čímž se tento den stal pro námořní pěchotu nejkrvavějším od [[Bitva o Iwo Jimu|bitvy o Iwo Jimu]] a pro americkou armádu od prvního dne [[Ofenzíva tet|Ofenzívy tet]] v rámci [[Válka ve Vietnamu|Války ve Vietnamu]]. Reagan nazval útok zavrženíhodným a plánoval útok na kasárna v [[Baalbek]]u v [[Libanon]]u, které používaly [[Íránské revoluční gardy]], které cvičily bojovníky [[Hizballáh]]u.<ref>Bates, John D. (Presiding) (September 2003). [http://www.dcd.uscourts.gov/01-2224.pdf „Anne Dammarell et al. v. Islamic Republic of Iran“] (PDF). The United States District Court for the District of Columbia.</ref><ref>[http://www.ibiblio.org/hyperwar/AMH/XX/MidEast/Lebanon-1982-1984/DOD-Report/Beirut-8.html Report on the DoD Commission on Beirut International Airport Terrorist Act, October 23, 1983.] ibiblio.org</ref> Ministr obrany [[Caspar Weinberger]] misi odvolal, neboť se obával, že by došlo k narušení vztahů s arabskými státy. Kromě nevýznamného ostřelování tedy nedošlo k žádné americké odvetě a mariňáci byli přesunuti na moře, kde nemohli být napadeni. Dne [[7. únor]]a nařídil Reagan zahájit stahování z Libanonu. Stahování bylo dokončeno [[26. únor]]a a zbytek mnohonárodnostních sil se stáhl do dubna.

Na Grenadě došlo v roce [[1979]] k puči, při kterém byla ustavena marxisticko-leninistická vláda s vazbami na [[Sovětský svaz|SSSR]] a na [[Kuba|Kubu]]. Vláda zahájila s kubánskou pomocí rozvoj armády a stavbu mezinárodního letiště. Dne [[13. říjen|13. října]] [[1983]] se ujal moci [[Bernard Coard]]. Oficiální rezoluce [[OECS]] (Organisation of Eastern Caribbean States) vedla k americké invazi. Prezident Reagan také jako další důvody uvedl riziko sovětsko-kubánské vojenské výstavby na ostrově pro celou oblast [[Karibik]]u a nebezpečí, které údajně hrozilo stovkám amerických studentů na St. George's University. Dne [[25. říjen|25. října]] [[1983]] byla zahájena první velká operace americké armády od Vietnamské války, následovalo několik dní bojů, které vedly k americkému vítězství.<ref name = "Agent Fury">[http://www.dtic.mil/doctrine/jel/history/urgfury.pdf Operation Agent Fury (PDF).] Defense Technical Information Center.</ref> Američané ztratili 19 mužů a 116 jich bylo zraněno.<ref>Cooper, Tom (1. září 2003). [http://www.acig.org/artman/publish/article_159.shtml Grenada, 1983: Operation 'Urgent Fury'.] Air Combat Information Group</ref> V polovině prosince byla jmenována nová vláda a americké síly se stáhly.<ref name = "Agent Fury" />

=== Prezidenská kampaň a volby 1984 ===
[[Soubor:ElectoralCollege1984-Large.png|thumb|Výsledky amerických prezidentských voleb v roce 1984]]
Reagan přijal republikánskou nominaci v [[Dallas]]u v [[Texas]]u na vlně dobré nálady, která doprovázela zlepšující se ekonomickou situaci a úspěchy amerických sportovců na [[Letní olympijské hry 1984|Olympijských hrách v Los Angeles]] v létě 1984. Reagan byl prvním americkým prezidentem, který zahájil [[Olympijské hry]].<ref>[http://www.sok.se/inenglish/losangeles1984.4.18ea16851076df63622800011008.html Los Angeles 1984.] Swedish Olympic Committee.</ref>

Reaganovy šance na znovuzvolení se zvýšily, když na kongresu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] pronesl [[Walter Mondale|Mondale]] řeč, kterou se sám o možnost vyhrát prakticky připravil. Řekl v ní: „Pan Reagan zvedne daně a já udělám to samé. On vám to neřekne. Já to teď udělal.“<ref>[http://www.cnn.com/ALLPOLITICS/1996/conventions/chicago/facts/famous.speeches/mondale.84.shtml Projev Waltera Mondale], přepis, [[CNN]]</ref> Reagan podal slabý výkon v první debatě a mnoho lidí začalo pochybovat, zda ještě zvládne druhé volební období.<ref>[http://www.nationalreview.com/flashback/editors200410040912.asp The Debate: Mondale vs. Reagan.] National Review Online</ref> Dokázal se v kampani vzchopit a v druhé debatě již dominoval nad svým protikandidátem a stejně tak dominoval i průzkumům veřejného mínění. Při druhé debatě odpověděl na otázku týkající se jeho věku: „Nebudu z toho dělat téma své kampaně. Nehodlám v kampani poukazovat na mládí a nezkušenost svého protikandidáta,“ čímž si mezi diváky a také u svého protikandidáta vyvolal smích.<ref>[http://cgi.cnn.com/ALLPOLITICS/1996/debates/history/1984/ 1984 Presidential Debates.] CNN.</ref><ref>Vtip a moudrost Ronalda Reagana, James C. Humes, 2008, Vydavatelství Ideál, ISBN 978-80-86995-08-3</ref>

V roce [[1984]] byl Ronald Reagan znovu zvolen prezidentem, když porazil [[Walter Mondale|Waltera Mondale]] ve 49 z 50 států, Mondale vyhrál jen v [[Minnesota|Minnesotě]] a v [[District of Columbia]]. Reagan získal takřka 60% všech hlasů, zatímco Mondale jen okolo 40%. Reagan tak získal hlasy rekordních 525 volitelů (z 538 možných).<ref>[http://uselectionatlas.org/RESULTS/national.php?year=1984 1984 Presidential Election Results.] David Leip.</ref>

=== Druhé období ===
Reagan složil přísahu pro druhé období [[20. leden|20. ledna]] [[1985]] neveřejně v [[Bílý dům|Bílém domě]]. Veřejná ceremonie se uskutečnila o den později v [[Kapitol]]u, protože 20. leden připadl na neděli, kdy se veřejné obřady nekonají. [[21. leden]] byl jedním z nejchladnějších dní v historii Washingtonu D.C. a proto se celá ceremonie odehrála uvnitř Kapitolu.

Dne [[13. červenec|13. července]] [[1985]] prodělal Reagan operaci, při kterém mu byly z tračníku odstraněny polypy, čímž došlo poprvé k použití [[23. dodatek Ústavy USA|25. dodatku Ústavy]] a viceprezident se tak na omezenou dobu stal úřadujícím prezidentem.<ref>[http://hnn.us/articles/812.html What is the 25th Amendment and When Has It Been Invoked?.] History News Network.</ref> Dne [[5. leden|5. ledna]] [[1987]] prodělal Reagan operaci kvůli rakovině prostaty, což vyvolalo další obavy o jeho zdraví. V té době mu bylo 76 let.

V roce [[1985]] navštívili manželé Reaganovi hřbitov v [[Bitburg]]u v [[Německo|Německu]], kde měl Reagan položit věnec. Někteří židovští představitelé jej za to kritizovali, neboť bylo zjištěno, že na hřbitově bylo pohřbeno také 47 příšlušníků [[Waffen-SS|Waffen SS]]. [[Elie Wiesel]] přemlouval Reagana, aby hřbitov nenavštívil<ref>Reeves, Richard (2005), p. 249</ref>, ale Reagan oponoval, že by bylo špatné porušit slib, který dal [[Helmut Kohl|Helmutu Kohlovi]] a nakonec tedy věnec položili za Reaganovy přítomnosti dva generálové ve výslužbě.<ref>Reeves, Richard (2005) p. 255</ref>

Reaganova administrativa byla také kritizována za pomalý postup v boji s epidemií [[HIV]]/[[AIDS]], který se změnil, až když se v roce [[1985]] dostala na veřejnost zpráva, že onemocněl slavný herec [[Rock Hudson]]. Do té doby se nakazilo asi 10 000 Američanů a 6 000 jich zemřelo.<ref>Osmond, Dennis H (březen 2003). [http://hivinsite.ucsf.edu/InSite?page=kb-01-03#S1.4X Epidemiology of HIV/AIDS in the United States.] University of California San Francisco.</ref>

==== Imigrace ====
V roce [[1986]] podepsal Reagan zákon, který zakazoval úmyslně zaměstnávat ilegální imigranty a požadoval po zaměstnavatelích, aby si nechali potvrdit právní postavení zaměstnávaných cizinců, ale také amnestoval asi 3 miliony imigrantů, kteří žili ve Spojených státech ilegálně nepřetržitě od [[1. leden|1. ledna]] [[1982]]. Kritici však argumentovali, že sankce vyplývající ze zákona nebudou vymahatelné a zákon nijak ilegální přistěhovalectví nezastaví.<ref>Graham, Otis (27. ledna 2003). [http://www.otisgraham.com/otis_graham_writings/art_ronald_reagans_big_mistake.html Ronald Reagan's Big Mistake.] The American Conservative</ref> Poté, co byl během slavnostního obřadu u nově zrestaurované [[Socha svobody|Sochy svobody]] zákon podepsán, Reagan prohlásil: „Tento zákon značně zlepší životy jedinců, kteří se teď musí skrývat ve stínu a nemají přístup k mnoha výhodám otevřené a svobodné společnosti. Brzy bude mnoho těchto mužů a žen moci vyjít na světlo, pokud se tak rozhodnou, stát se Američany.“<ref>Reagan, Ronald (6. listopadu 1986) [http://www.reagan.utexas.edu/archives/speeches/1986/110686b.htm Statement on Signing the Immigration Reform and Control Act of 1986.] Collected Speeches, Ronald Reagan Presidential Library.</ref>

==== Aféra Írán-Kontra ====
{{viz též|Aféra Írán-Contras}}
V roce [[1986]] bylo zjištěno, že Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně [[Írán]]u a z výtěžku financovala [[Contras]] v [[Nikaragua|Nikaragui]]. Írán byl však v té době na seznamu zemí podporujících [[terorismus]] a nebylo tedy možné tam exportovat zbraně.<ref>[http://edition.cnn.com/SPECIALS/2001/reagan.years/whitehouse/iran.html The Iran Contra scandal.] CNN (2001).</ref> Od tohoto postupu si administrativa slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v [[Libanon]]u. Aféra [[Írán-Kontra]] byla největší americkou politickou aférou 80. let.<ref>Parry, Robert (2. 6. 2004). [http://www.consortiumnews.com/2004/060204.html NYT's apologies miss the point.] consortiumnews.com.</ref> Reagan tvrdil, že o ničem neví a volal po nezávislém vyšetřování. [[Mezinárodní soudní dvůr]] konstatoval, že Spojené státy v [[Nikaragua|Nikaragui]] porušily mezinárodní právo<ref>"Managua wants $1B from US; demand would follow word court ruling", Associated Press, Boston Globe, 29. června 1986.</ref>, protože se v rozporu s mezinárodními úmluvami a mezinárodní zvyklostí vměšovaly do vnitřních zálěžitostní jiného státu.

[[John Tower]], [[Edmund Muskie]] a [[Brent Scowcroft]] byli jmenováni Reaganem, aby utvořili komisi, která má vyšetřit skandál. Konstatovali, že prezident neměl kompletní informace o programu a tudíž nelhal úmyslně americkému lidu. Byl však komisí kritizován za to, že na své podřízené dostatečně nedohlížel a neměl ponětí o jejich činnosti, čímž bylo umožněno financování Contras.<ref name = "BBC2004">Reagan's mixed White House legacy. BBC (2004).</ref> Zpáva, kterou vypracoval [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] tvrdila: „Pokud prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro bezpečnost, měl to vědět.“<ref name = "BBC2004" /> Ministr obrany [[Caspar Weinberger]] byl obviněn z křivé přísahy, ale pozdějí byl prezidentem [[George H. W. Bush|Bushem sr.]] omilostněn.<ref>[http://www.fas.org/irp/offdocs/walsh/summpros.htm Final Report of the Independent Counsel for Iran/Contra Matters.] Federation of American Scientists (1993).</ref>

Mnoho Středoameričanů kritizovalo Reagana za jeho podporu Contras a tvrdili, že to byl fanatický bojovník proti komunismu, který nehleděl na lidská práva, zatímco jiní tvrdí, že „zachránil střední Ameriku.“<ref name = "Sulivan">Sullivan, Kevin a Mary Jordan. "[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A29546-2004Jun9.html In Central America, Reagan Remains A Polarizing Figure]", The Washington Post, 10. června 2004.</ref> [[Daniel Ortega]], sandinistický vládce Nikaragui v letech [[1979]] - [[1990]] prohlásil, že doufá, že Bůh Reaganovi promine jeho „špinavou válku proti Nikaragui“.<ref name = "Sulivan" />

==== Studená válka ====
Za Reagana došlo k další eskalaci [[studená válka|studené války]] a k ukončení politiky [[détente]] v souvislosti se sovětskou invazí do [[Afghánistán]]u v roce [[1979]].<ref>[http://www.wilsoncenter.org/index.cfm?topic_id=1409&fuseaction=topics.event_summary&event_id=12594 Towards an International History of the War in Afghanistan, 1979-89.] The Woodrow Wilson International Center for Scholars (2002).</ref> Reaganova administrativa zavedla nové zbrojní programy namířené vůči Sovětskému svazu: obnovení vývoje bombardéru [[B-1]], jehož vývoj předtím zastavila [[Jimmy Carter|Carterova]] administrativa a vývoj raket [[Peacekeeper|MX "Peacekeeper"]].<ref>[http://www.fas.org/nuke/guide/usa/icbm/lgm-118.htm LGM-118A Peacekeeper.] Federation of American Scientists</ref> V reakci na rozmístění sovětských střel [[SS-20]] byly v [[Západní Německo|Západním Německu]] rozmístěny rakety [[Pershing II]].<ref>[http://www.php.isn.ethz.ch/collections/coll_cmd/introduction.cfm?navinfo=14565 Cold War Generals: The Warsaw Pact Committee of Defense Ministers, 1969–90, by Christian Nünlist.] Parallel History Project on Cooperative Security (PHP) (2000–2007).</ref>

Jedním z nejkontroverznějších programů byla [[Strategická obranná iniciativa]] (Strategic Defense Initiative, SDI).<ref name = "SDI">[http://content.cdlib.org/xtf/view?docId=ft4q2nb3c4&chunk.id=d0e5097&toc.id=d0e5097&brand=eschol Deploy or Perish: SDI and Domestic Politics.] Scholarship Editions.</ref> Smyslem projektu bylo vyvinout systém, který by ochránil Spojené státy před útokem balistickými raketami.<ref>Adelman, Ken (8. července 2003). [http://www.foxnews.com/story/0,2933,91361,00.html SDI:The Next Generation.] Fox News.</ref> Reagan věřil, že tento obranný systém učiní jadernou válku neuskutečnitelnou.<ref>Beschloss, Michael (2007), p. 293</ref> Kritici však nevěřili, že je projekt technologicky realizovatelný a překřtili jej na „Hvězdné války“.<ref name = "SDI" /> Sověti začali být SDI znepokojeni<ref name = "Foreign Affairs">[http://www.pbs.org/wgbh/amex/presidents/40_reagan/reagan_foreign.html Foreign Affairs: Ronald Reagan.] PBS.</ref> a [[Jurij Andropov]] prohlásil, že systém „bude rizikem pro celý svět“.<ref>Beschloss, Michael (2007), p. 294</ref> SDI je někdy uváděna jako jeden důvod, který přispěl ke konci studené války.<ref>Thomas, Rhys (Writer/Producer). (2005). [http://store.aetv.com/html/product/index.jhtml?id=71740 The Presidents [Documentary].] A&E Television.</ref>

V projevu na shromáždění Národní asociace evangelíků v Ohiu v březnu [[1983]] nazval Reagan Sovětský svaz „Říší zla“. Dne [[3. březen|3. března]] [[1983]] prohlásil, že komunismus padne a že „bude považován za další smutnou a bizarní kapitolu lidských dějin, jejíž poslední kapitoly se právě píšou“. Poté, co Sověti [[1. září]] [[1983]] sestřelili civilní let [[KAL007]], označil Reagan tento čin za masakr a prohlásil, že „Sověti se otočili proti světu a morálním zásadám, kterými se řídí mezilidské vztahy po celém světě“.<ref name = "KAL007">[http://www.history.com/tdih.do?id=2777&action=tdihArticleCategory 1983:Korean Airlines flight shot down by Soviet Union.] A&E Television Networks.</ref> Reaganova administrativa odpověděla zrušením všech civilních leteckých spojů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy a ukončila jednání se Sověty o některých smlouvách, čímž finančně poškodili Sovětský svaz.<ref name = "KAL007" />

Reaganova zahraniční politika, nazývána též [[Reaganova doktrína]], byla kritizována jako agresivní a imperialistická a Reagan byl často oponenty označován za „válečného štváče“.<ref name = "Foreign Affairs" /> K těmto událostem však došlo předtím, než se v Sovětském svazu v roce [[1985]] dostal k moci [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]]. Ten zavedl dvě nové politiky za účelem reforem a větší otevřenosti režimu: [[Glasnosť]] a [[Perestrojka|perestrojku]].

==== Konec studené války ====
Na začátku 80. let začal Sovětský svaz stahovat kvalitativní náskok, který si stihla americká armáda vybudovat.<ref>Hamm, Manfred R (23. června 1983). [http://www.heritage.org/Research/RussiaandEurasia/EM27.cfm New Evidence of Moscow's Military Threat.] The Herritage Foundation.</ref> S rozvojem Sovětské armády se však sovětský rozpočet dostal do značného deficitu a v důsledku tak Gorbačov nabídl Spojeným státům ústupky týkající se počtu konvenčních sil, jaderných zbraní a politiky vůči východní Evropě.<ref name = "Beschloss2007">Beschloss, Michael (2007). [http://www.msnbc.msn.com/id/5147745/site/newsweek/ The Thawing of the Cold War.] MSNBC. </ref>

Reagan se tak rozhodl změnit svou politiku vůči Sovětskému svazu a chtěl Gorbačova podpořit v provádění dalších reforem. Gorbačov souhlasil se setkáním s Reaganem na čtyřech summitech po celém světě a to v [[Ženeva|Ženevě]], v [[Rejkjavík]]u, ve [[Washington D.C.|Washingtonu D.C.]] a v [[Moskva|Moskvě]].<ref>[http://www.ronaldreaganweb.com/ronaldreaganweb/ReaganGorbachevSummitMeetings.htm Reagan-Gorbachev Summit Meetings.] ronaldreaganweb.com.</ref> Reagan věřil, že může přesvědčit Sověty, aby začali budovat otevřenou společnost a tržní ekonomiku. Při projevu u [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] [[12. červen|12. června]] [[1987]] řekl Reagan: „Generální tajemníku Gorbačove, jestli hledáte mír, jestli hledáte prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, jestli hledáte liberalizaci: Pojďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“

Při třetím summitu ve Washingtonu D.C. v roce 1987 podepsali Reagan a Gorbačov [[Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty]] (INF), která eliminovala všechny americké a sovětské rakety středního doletu.<ref>[http://www.state.gov/www/global/arms/treaties/inf1.html#treaty INF Treaty.] US State Department.</ref>

Když Reagan v roce [[1988]] navštívil Moskvu, kde se konal čtvrtý summit, byl Rusy považován takřka za celebritu. Jeden novinář se jej zeptal, zda stále považuje Sovětský svaz za říši zla. Reagan odpověděl, že ne, že předtím „mluvil o jiné době, o jiné éře“.<ref>Martin, Lawrence (6. října 2004). [http://www.theglobeandmail.com/servlet/ArticleNews/TPStory/LAC/20040610/COMARTIN10/TPComment/TopStories Gorby Had the Lead Role, Not Gipper.] globeandmail.com.</ref> na Gorbačovovu žádost Reagan vedl na [[Moskevská univerzita|Moskevské universitě]] přednášku o svobodném trhu.<ref>Reagan, Ronald (1990), p. 713</ref>

Ve své autobiografii ''An American Life'' vyjádřil Reagan optimismus nad změnami, které inicioval, své sympatie vůči Gorbačovovi a své obavy o Gorbačovovu bezpečnost. „Obával jsem se o jeho bezpečnost. Jak silně a rychle může prosazovat reformy aniž by tím riskoval svůj život?“<ref>Reagan, Ronald (1990), p. 720</ref> V roce [[1989]] padla Berlínská zeď a v roce [[1991]] padl i Sovětský svaz.

=== Obecná charakteristika ===
==== "Velký komunikátor" ====
[[Soubor:Reagan and Gorbachev hold discussions.jpg|thumb|Ronald Reagan a Michail Gorbačov]]
Díky své schopnosti vyjádřit své nápady a emoce svým osobitý stylem a to i při oficiálních příležitostech získal přezdívku „Velký komunikátor“. Reagan si tyto schopnosti vypěstoval jako moderátor v rádiu, v televizi, herec i při své dlouhé politické kariéře. Jako mladý muž byl okouzlen [[Franklin Delano Roosevelt|Rooseveltovými]] útoky proti [[Třetí říše|nacistickému Německu]] a jeho energickou obranou demokracie. V mnohém také napodoboval Rooseveltův styl řeči.

Reagan svých rétorických schopností využil k útoku na legitimitu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], který označil za „říši zla“ a k obnovení pošramocené americké pýchy. Najal si autory projevů, kteří uměli zachytit jeho lidový šarm. V roce [[1985]] uspořádal profesor [[Max Atkinson]], který byl poradcem britského politika [[Paddy Ashdown]]a seminář o psaní projevů v [[Bílý dům|Bílém domě]].

Reaganův rétorický styl se měnil. Používal silný jazyk k odsouzení Sovětského svazu během svého prvního období, ale uměl také vyvolat optimistické ideály Spojených států jako obránce svobody. Ve své řeči z [[27. říjen|27. října]] [[1964]] nazvané "A Time for Choosing" (tj. "Čas pro volbu") si vypůjčil frázi "setkání s osudem" ("rendezvous with destiny"), kterou proslavil právě Roosevelt. V jiných projevech označil Ameriku za "zářící město na kopci", "šlechetné, idealistické, odvážné, slušné a férové", jehož občané mají "právo snít heroické sny".<ref>[http://www.reaganfoundation.org/reagan/speeches/second.asp Přepis druhého inauguračního projevu.] Reaganova nadace</ref><ref>[http://www.reaganfoundation.org/reagan/speeches/first.asp Přepis prvního inauguračního projevu.] Reaganova nadace.</ref>

Dne [[28. leden|28. ledna]] [[1986]] po nehodě raketoplánu [[Challenger (raketoplán)|Challenger]] odložil [[poselství o stavu Unie]] a promluvil k národu o katastrofě. V řeči, kterou napsala [[Peggy Noonan]], řekl: „Nikdy na ně nezapomeneme, ani na poslední okamžik kdy jsme je dnes ráno viděli, když se připravovali na svou cestu a mávali nám na pozdrav a 'vyklouzli z pouta k zemi' aby se 'dotkli tváře Boha.'“<ref>[http://www.reaganfoundation.org/reagan/speeches/challenger.asp Projev ke katastrofě raketoplánu Challenger.] Reaganova nadace.</ref> (citace v tomto výroku pocházejí z básně „High Flight“ [[John Gillespie Magee, Jr.|Johna Gillespie Mageeho, Jr.]])

Jeho největší zbraní ale byly krátké vtípky, kterými odzbrojil své oponenty a získal si diváky na svou stranu. Diskuze o jeho vysokém věku jej vedly k tomu, že při při druhé debatě před volbami v roce [[1984]] si udělal legraci ze svého protikandidáta, kterým byl [[Walter Mondale]], když řekl: "Neudělám z věku téma této kampaně. Nehodlám z politických důvodů útočit na mládí a nezkušenost mého oponenta." O své kariéře vtipkoval: "Politika není špatné povolání. Když uspějete, je zde mnoho odměn. Když se zdiskreditujete, vždy můžete napsat knihu."

Reaganovi stoupenci i oponenti si povšimli jeho "zářivého optimismu", který mnozí v porovnání s jeho často usměvavým, ale vážným předchůdcem [[Jimmy Carter|Carterem]]. Reagan jednou řekl: "Lekce vůdcovství byly vždy stejné: tvrdá práce, znalost faktů, ochota naslouchat a být chápající, silný smysl pro povinnost a vedení a přesvědčení udělat to nejlepší jménem lidí, kterým sloužíte."

Ve své poslední řeči v pozici prezidenta řekl v reakci na přezdívku "Velký komunikátor" následující: "Nikdy jsem si nemyslel, že styl slov, které jsem používal byl odlišný: Byl to obsah. Nebyl jsem velký komunikátor, ale komunikoval jsem skvělé věci…"<ref>[http://millercenter.virginia.edu/scripps/diglibrary/prezspeeches/reagan/rwr_1989_0111.html Farewell Address (January 11, 1989).]</ref>

==== Kritika ====
Častým předmětem kritiky byl fakt, že díky svému šarmu a rétorickému umění mohl říci takřka cokoliv a získat pro to podporu a vyhýbat se skandálům, čímž si vysloužil přezdívku „Teflonový prezident“. V zahraniční politice si vysloužil kritiku především v souvislosti s aférou [[Írán-Kontra]], tedy prodejem zbraní [[Írán]]u a financováním [[Nikaragua|Nikaragujských]] [[contras]]. [[Mezinárodní soudní dvůr]] uznal Spojené státy vinnými z podpory terorismu v Nikaraguji (případ [[Nikaragua vs. Spojené státy]]).

Díky své zahraniční politice byl Reagan často vykreslován jako válečný štváč. Ačkoliv jej britská premiérka [[Margaret Thatcher]] silně podporovala, byl ve [[Spojené království|Spojeném království]] často terčem kritiky. Levice jej odsuzovala za tvrdý postoj ke [[Fiedel Castro|Castrovu]] režimu na [[Kuba|Kubě]] a za ignorování lidských práv ve Střední a Jižní Americe a v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]]. Ačkoliv Reagan odmítal apartheid v JAR, byl proti ekonomickým sankcím.

Reaganovy snahy omezit sociální podpory a daně z příjmu byly mnohými kritizovány, protože podle nich prospívaly jen bohatým Američanům. Aby Spojené státy pokryly dluh, který za Reaganova prezidentství začal narůstat, si Spojené státy začaly ve velkém půjčovat peníze v zahraničí. Státní dluh narostl z 26% HDP v roce [[1980]] na 41% v roce [[1989]], tedy na nejvyšší míru od roku [[1963]]. Do roku [[1988]] narostl dluh celkem na 2,6 bilionu USD. Spojené státy se staly z největšího věřitele největším dlužníkem.<ref>Weisman, Jonathan (9. června 2004) „Reagan Policies Gave Green Light to Red Ink.“ Washington Post; A11.</ref>

Deregulace bankovnictví, která začala již předtím, než se ujal úřadu, dala bankám volnější ruce v investování peněz svých klientů. Mnoho z nich se pustilo do značně rizikových investic. Nakonec se Federal Home Loan Bank Board, federální úřad, který tento obor reguloval, pokusil tento trend zarazit, ale narážel na značné problémy. Ve výsledku stála tato krize vládu 150 miliard USD.

== Po odchodu z funkce ==
[[Soubor:FordNixonBushReaganCarter.jpg|thumb|Prezidenti Gerald Ford, Richard Nixon, George Herbert Walker Bush, Ronald Reagan a Jimmy Carter při otevření Reaganovy knihovny (zleva doprava)]]
Dne [[11. leden|11. ledna]] [[1989]], devět dnů před koncem mandátu, promluvil Reagan z [[Oválná pracovna|Oválné pracovny]] naposledy k národu. Po [[George H. W. Bush|Bushově]] inauguraci se vrátil na svůj ranč poblíž [[Santa Barbara|Santa Barbary]] v [[Kalifornie|Kalifornii]], kde psal svou biografii, jezdil na koních a sekal dřevo. Nakonec se přestěhoval do nového domu v [[Bel-Air]] v Kalifornii. Na podzim roku 1989 jej najala japonská společnost Fujisankei Communications Group, aby pronesl dva projevy a navštívil několik společenských událostí. Za devět dní si tak vydělal dva miliony dolarů, více než za osm let ve funkci prezidenta. V dalších letech příležitostně vystupoval na akcích Republikánské strany. Vyjadřoval se pro dodatek k ústavě, který by vyžadoval vyrovnaný rozpočet a za zrušení 22. dodatku, který určuje, že jedna osoba smí být zvolena prezidentem jen dvakrát. Reagan naposledy promluvil na veřejnosti [[3. únor]]a [[1994]] a na veřejnosti se objevil naposledy [[27. duben|27. dubna]] [[1994]] při pohřbu [[Richard Nixon|Richarda Nixona]].

=== Alzheimerova choroba ===
Dne [[5. listopad]]u [[1994]] oznámil Reagan, že mu byla diagnostikována [[Alzheimerova choroba]]. Národ o svém stavu informoval rukou psaným dopisem. Se svým typickým optimismem napsal v závěru: „Zahájil jsem cestu, která mě dovede až k soumraku mého života. Vím, že Ameriku budou čekat jen jasné časy. Děkuji Vám, přátelé. Bůh Vám žehnej.“<ref>[http://www.pbs.org/wgbh/amex/reagan/filmmore/reference/primary/alzheimers.html The Alzheimer's Letter]</ref>

Jak roky postupovaly, choroba pomalu ničila jeho mentální schopnosti a donutila jej žít v izolaci. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[2001]] dosáhl Reagan věku 90 let a stal se tak třetím prezidentem, který se dožil tohoto věku, dalšími dvěma byli [[John Adams]] a [[Herbert Hoover]]. Nedlouho po něm se [[Gerald Ford]] stal čtvrtým, který tohoto věku dosáhl. Tři týdny před svými 90. narozeninami podstoupil Reagan operaci kyčle a vzhledem k postupující nemoci se oslava narozenin odehrála jen v kruhu příbuzných a nejbližších přátel. Jeho žena později řekla v pořadu [[Larry King|Larryho Kinga]], že jen málo lidí mohlo jejího manžela vidět, protože on by si přál, aby si jej lidé pamatovali tak, jaký byl před nemocí. Nancy Reagan dále řekla, že nebýt jeho nemoci, mohl žít klidně 100 let. Lidé, kteří měli příležitost Reagana během nemoci vidět, tvrdili, že nemoc pokročila tak daleko, že je nebyl schopen poznat a nepamatoval si, že kdy byl prezidentem.

=== Úmrtí ===
Ronald Reagan zemřel na zápal plic [[5. červen|5. června]] [[2004]] v 13:09 PDT ve svém domě v Bel-Air. Po pompézním státním pohřbu, který navštívili vrcholní politici z celého světa, byl Reagan pohřben v [[Ronald Reagan Presidential Library]] v [[Simi Valley]] v Kalifornii. Pohřeb řídil prezident [[George W. Bush]], jehož otec byl Reaganovým viceprezidentem a později jej ve funkci vystřídal.

== Odkaz ==
Známý autor biografií několika prezidentů (Kennedyho, Nixona) [[Richard Reeves]] v knize "President Reagan: The Triumph of Imagination" napsal, že Reagan rozuměl, "jak být prezidentem, který ví, že jeho úkolem není řídit vládu, ale vést národ". V mnoha věcech je, i po čtvrtstoletí vůdcem. Jako jeho viceprezident, George H. W. Bush řekl poté, co byl Reagan v roce 1981 postřelen a hospitalizován: 'Budeme jednat jako kdyby tady byl.' Je hrdinskou postavou, ne-li hrdinou. Nezničil komunismus, jak tvrdí jeho stoupenci, ale věděl, že se sám zničí a k jeho kolapsu přispěl. To není malá věc. Věřil, že Sovětský svaz byl zlo a opovrhoval zavedeným americkým politikám kontroly zbrojení a [[détente]]. Když jsem se ho zeptal na jeho strategii pro studenou válku, řekl: 'Vyhrajeme. Oni prohrajou!' Jako jeho idol Franklin D. Roosevelt se stal nezapomenutelným."<ref>President Reagan: The Triumph of Imagination, Richard Reeves (2005).</ref>

V současnosti je Ronald Reagan jedním z nejpopulárnějších prezidentů. V některých průzkumech veřejného mínění se umístil na prvním místě, třebaže byl mnoha odborníky a intelektuály kritizován za
jistou podbízivost a populismus; známé jsou jeho širokým masám obyvatelstva srozumitelné výroky (např.: "Sovětský svaz je říší zla!).
<ref name = "pruzkumy">[http://en.wikipedia.org/wiki/Historical_rankings_of_United_States_Presidents#Popular_opinion Výsledky průzkumů veřejného mínění na anglické wikipedii]</ref>

=== Veřejné mínění ===
[[Gallup Organization]] uspořádala v roce [[2005]] výzkum, ve kterém se ptala občanů na největší prezidenty Spojených států. Ronald Reagan se umístil první s 18%. V roce [[2000]] byl v obdobném průzkumu stanice [[American Broadcasting Company|ABC]] pátý. V průzkumu, který zorganizovala [[Quinnipiac university]] v roce [[2006]] byl Reagan označen za nejlepšího prezidenta od [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. V průzkumu stanice [[C-SPAN]] se Reagan umístil na čestém místě.<ref name = "pruzkumy" />

Podle průzkumů stanice ABC se Reaganova popularita vyvíjela následovně:
{| class="wikitable"
|-
! | Datum
! | Událost
! | Podpora (%)
! | Nesouhlas (%)
|-
| | [[22. duben|22. dubna]] [[1981]]
| | Pokus o atentát
| style="text-align: center" | 73
| style="text-align: center" | 19
|-
| | [[22. leden|22. ledna]] [[1983]]
| | Vysoká nezaměstnanost
| style="text-align: center" | 42
| style="text-align: center" | 54
|-
| | [[26. duben|26. dubna]] [[1986]]
| | Bombardování Libye
| style="text-align: center" | 70
| style="text-align: center" | 26
|-
| | [[26. únor]]a [[1987]]
| | Aféra Iran-Contra
| style="text-align: center" | 44
| style="text-align: center" | 51
|-
| | [[20. leden|20. ledna]] [[1989]]
| | Konec prezidentství
| style="text-align: center" | –
|-
! n/a
! '''Průměr během prezidentství'''
! '''57'''
! '''39'''
|-
| | [[30. červenec|30. července]] [[2001]]
| | (Retrospektiva)
| style="text-align: center" | 64
| style="text-align: center" | 27
|}

=== Přezdívky ===
Reaganovi se často říkalo „the Gripper“, v odkazu na roli George Gripa ve filmu ''[[Knute Rockne, All American]]'' spolu s frází z filmu "Vyhrej to pro Grippera". V mládí mu jeho otec vymyslel přezdívku "Holanďan". Během svého prezidentství získal také přezdívky "Velký komunikátor" a "Teflonový prezident". Krycí jméno, které mu dala tajná služba bylo "Rawhide". Kritici jej někdy označují přezdívkou "Ronald Ray-Gun", což byl výraz, který poprvé použili [[Joan Baez]] a [[Jeffrey Shurtleff]] před písní ''Drug Store Truck Drivin' Man'' ve [[Woodstock|Woodstocku '69]].

=== Ocenění ===
[[Soubor:Reagan congressional medal.jpg|thumb|Zlatá medaile Kongresu, kterou získali Ronald a Nancy Reaganovi]] {{Řád Bílého lva}}

Za zásluhy o pád komunismu ve střední a východní Evropě dostal Reagan v roce [[1999]] nejvyšší české státní vyznamenání [[Řád bílého lva]] I. třídy.

V roce [[1995]] byl mezi 2307 sběrateli mincí uspořádán průzkum, z něhož vyplynulo, že Reagan se nejpravděpodobněji objeví na budoucích amerických mincích. Reagan se nakonec objevil v roce 2006 na deseticentu, který ale nebyl určen do volného oběhu.

Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1998]] bylo Washington National Airport přejmenováno na [[Ronald Reagan Washington National Airport]] zákonem, který podepsal prezident Clinton. O tři roky později byla pokřtěna letadlová loď [[USS Ronald Reagan]]. Šlo o jednu z mála lodí, která byla pojmenována po žijící osobě a o jedinou, který byla pojmenována po žijícím prezidentovi.

Ronaldu Reaganovi se dostalo mnoho ocenění i posmrtně. Dne [[14. květen|14. května]] [[2005]] jej [[CNN]] spolu s redakcí [[TIME]] označila „nejvíc fascinující osobností“ prvních 25 let existence stanice. TIME jej také označil jako jednoho ze 100 nejdůležitějších lidí 20. století. Dne [[26. červen|26. června]] [[2005]] byl v programu "[[Greatest American]]" vybrán diváky jako největší Američan všech dob.

V roce [[2002]] schválil Kongres vytvoření Ronald Reagan Boyhood National Historic Site v Dixonu, kde Reagan v dětství žil.

V roce [[2004]] přejmenoval stát [[Illinois]] dálnici East-West Tollway na Ronald Reagan Memorial Tollway.

V roce [[2006]] byla na [[Florida|Floridě]] otevřena nová střední škola pojmenována Ronald W. Reagan High.

Mezi další ocenění, které Ronald Reagan získal patří:
* Doživotní zlaté členství ve [[Screen Actors Guild]].
* [[Sylvanus Thayer Award]] [[Westpoint|vojenské akademie Spojených států]] (známé též jako Westpoint).
* V roce [[1989]] získal čestný britský rytířský titul [[Lázeňský řád|Knight Grand Cross of the Order of the Bath]]. Díky tomu si mohl za jméno psát GCB, ale nemohl používat titul sir. Toto ocenění kromě něj z amerických prezidentů získali [[Dwight Eisenhower]] a [[George H. W. Bush]].
* Velkostuha Řádu chryzantémy, Japonsko, 1989
* Čestný člen Keble College, [[Oxford]], [[Anglie]]
* [[Presidential Medal of Freedom|Prezidentská medaile svobody]], 1993
* Dne [[16. květen|16. května]] [[2002]] přijala Nancy Reagan jeho a svým jménem [[Congressional Gold Medal|zlatou medaili Kongresu]].

=== Mince a bankovky ===
Reagan se má objevit na jednodolarové minci v roce [[2016]]. Reaganovi příznivci neúspěšně lobovali po jeho smrti za to, aby se objevil na některé bankovce, pravděpodbně na desetidolarovce. V roce [[2003]] odmítla Nancy Reagan, aby byl její muž zobrazen na deseticentu.

== Zajímavosti ==
* Reagan byl ze všech amerických prezidentů zvolen jako nejstarší a to ve věku 69 let. Překonal takk [[William Henry Harrison|Williama Henry Harrisona]], který byl zvolen v 67 a inaugurován v 68 letech.
* Reagan byl nejstarším sloužícím americkým prezidentem a to ve věku 77 let. Překonal tak [[Dwight Eisenhower|Dwighta Eisenhowera]], který opustil úřad ve věku 70 let.
* Reagan byl do 11. listopadu 2006 nejdéle žijícím americkým prezidentem, kdy jej překonal [[Gerald Ford]].
* Reagan byl prvním hercem, který se stal americkým prezidentem a díky svému členství v [[Screen Actors Guild]] i jediným členem odborů, který se stal americkým prezidentem.
* Reagan byl jediným americkým prezidentem, který se rozvedl.
* Reagan byl 40. americkým prezidentem v pořadí, ale 35. dle data narození.
* Reagan byl starší než čtyři dříve zvolení prezidenti a to [[John F. Kennedy|Kennedy]], [[Richard Nixon|Nixon]], [[Gerald Ford|Ford]], [[Jimmy Carter|Carter]].
* Reagan byl levák, ačkoliv byl většinou zobrazován jak píše pravou rukou. Pravou rukou také nadhazoval v [[baseball]]u.
* V roce 1964 nedostal roli ve filmu ''The Best Man'', protože „nevypadal jako prezident“.
* Reagan měřil 182,5 cm.
* Reagana časopis [[TIME]] dvakrát zvolil osobou roku a to v letech 1980 a 1983 (spolu se sovětským vůdcem [[Jurij Andropov|Andropovem]]).
* V seznamu nejobdivovanějších lidí 20. století Gallupova ústavu skončil na 15. místě.
* Měl rád tvrdé bonbóny s želé náplní (tzv. Jelly Beans).
* Reagan byl prvním americkým prezidentem, který zemřel ve 21. století.

== Reagan ve filmu a v televizi ==
=== Reaganovy filmy ===
*[[The Killers (1964 film)|The Killers]] (1964) - Jack Browning
*[[Heritage of Splendor]] (1963) - Vypravěč
*[[The Young Doctors]] (1961) (hlas) - Vypravěč
*[[Hellcats of the Navy]] (1957) - Commador Casey Abbott
*[[Tennessee's Partner]] (1955) - Cowboy
*[[Cattle Queen of Montana]] (1954) - Farrell
*[[Prisoner of War(film)|Prisoner of War]] (1954) - Webb Sloane
*[[Law and Order(film)|Law and Order]] (1953) - Frame Johnson
*[[Tropic Zone]] (1953) - Dan McCloud
*[[She's Working Her Way Through College]] (1952) - Profesor John Palmer
*[[The Winning Team]] (1952) - Grover Cleveland Alexander
*[[Hong Kong(film)|Hong Kong]] (1952) - Jeff Williams
*[[Bedtime for Bonzo]] (1951) - Profesor Peter Boyd
*[[The Last Outpost]] (1951) - Kapitán Vance Britten
*[[Storm Warning]] (1951) - Burt Rainey
*[[The Big Truth]] (1951) - Host/Narrator
*[[Louisa]] (1950) - Harold 'Hal' Norton
*[[The Hasty Heart]] (1949) - Yank
*[[The Girl from Jones Beach]] (1949) - Bob Randolph
*[[Night Unto Night]] (1949) - John Galen
*[[John Loves Mary]] (1949) - John Lawrence
*[[The Voice of the Turtle]] (1947) - Sergeant Bill Page
*[[That Hagen Girl]] (1947) - Tom Bates
*[[Stallion Road]] (1947) - Larry Hanrahan
*[[Wings for This Man]] (1945) - Vypravěč
*[[The Stillwell Road]] (1945) - Vypravěč
*[[Jap Zero]] (1943) - Lieutenant Jimmy Saunders
*[[This Is the Army]] (1943) - Johnny Jones
*[[The Rear Gunner]] (1943) - Poručík Ames
*[[For God and Country]] (1943) - Otec Michael O'Keefe
*[[Cadet Classification]] (1943) - Vypravěč
*[[Beyond the Line of Duty]] (1942) (hlas) - Vypravěč
*[[Desperate Journey]] (1942) - Letový důstojník Johnny Hammond
*[[Juke Girl]] (1942) - Steve Talbot
*[[Kings Row]] (1942) - Drake McHugh
*[[Nine Lives Are Not Enough]] (1941) - Matt Sawyer
*[[International Squadron]] (1941) - Jimmy Grant
*[[Million Dollar Baby(1941 film)|Million Dollar Baby]] (1941) - Peter 'Pete' Rowan
*[[The Bad Man]] (1941) - Gilbert 'Gil' Jones
*[[Santa Fe Trail (film)|Santa Fe Trail]] (1940) - George Armstrong Custer
*[[Alice in Movieland]] (1940) - Guest at Carlo's
*[[Tugboat Annie Sails Again]] (1940) - Eddie Kent
*[[Knute Rockne All American]] (1940) - George 'The Gipper' Gipp
*[[Murder in the Air]] (1940) - Brass Bancroft, aka Steve Swenko a Steve Coe
*[[An Angel from Texas]] (1940) - Marty Allen
*[[Brother Rat and a Baby]] (1940) - Dan Crawford
*[[Smashing the Money Ring]] (1939) - Poručík 'Brass' Bancroft
*[[The Angels Wash Their Faces]] (1939) - Deputy Dist. Atty. Patrick 'Pat' Remson
*[[Hell's Kitchen]] (1939) - Jim Donohue
*[[Naughty But Nice]] (1939) - Ed 'Eddie' Clark
*[[Code of the Secret Service]] (1939) - Poručík 'Brass' Bancroft
*[[Dark Victory]] (1939) - Alec Hamm
*[[Secret Service of the Air]] (1939) - Poručík 'Brass' Bancroft
*[[Going Places]] (1938) - Jack Withering
*[[Brother Rat]] (1938) - Dan Crawford
*[[Girls on Probation]] (1938) - Neil Dillon
*[[Boy Meets Girl (film z roku 1938)]] (1938) - Hlasatel na premiéře premiere
*[[The Amazing Dr. Clitterhouse]] (1938) (hlas) - Hlasatel
*[[Cowboy from Brooklyn]] (1938) - Pat Dunn
*[[Accidents Will Happen]] (1938) - Eric Gregg
*[[Swing Your Lady]] (1938) - Jack Miller
*[[Sergeant Murphy]] (1938) - Vojín Dennis Reilley
*[[Hollywood Hotel]] (1937) - Hlasatel v rádiu
*[[Love Is on the Air]] (1937) - Andy McCaine

=== Dokumenty o Reaganovi ===
* "True Grit", Ronald Reagan (CMT), 2005.
* ''Ronald Reagan - An American President'' (The Official Reagan Library Tribute), [[25. leden|25. ledna]] [[2005]].
* ''Great Speeches'', [[19. říjen|19. října]] [[2004]].
* ''Stand Up Reagan'', [[7. září]] [[2004]].
* ''NBC News Presents - Ronald Reagan'', [[10. srpen|10. srpna]] [[2004]]
* ''ABC News Presents Ronald Reagan - An American Legend'', [[13. červenec|13. července]] [[2004]].
* ''Ronald Reagan - His Life and Legacy'', [[22. červen|22. června]] [[2004]].
* ''Ronald Reagan - His Life and Times'', [[11. květen|11. května]] [[2004]].
* ''Ronald Reagan - A Legacy Remembered (History Channel)'', 2002.
* ''Ronald Reagan - The Great Communicator'', 2002.
* ''Salute to Reagan - A President's Greatest Moments'', 2001.
* ''American Experience - Reagan'', 1998.
* ''Tribute to Ronald Reagan'', 1996.
* ''The Reagan Legacy'', (Discovery Channel) 1996.
* ''In the Face of Evil: Reagan’s War in Word and Deed'', 2004.

=== Ronald Reagan ztvárněný jinými herci ===
Mezi herce, kteří Ronalda Reagana ztvárnili, patří:
* [[James Brolin]] v minisérii ''[[The Reagans]]'' (2003) s [[Judy Davis]] jako Nancy
* [[Richard Crenna]] v ''[[The Day Reagan Was Shot]]'' (2001) s [[Holland Taylor]] jako Nancy
* [[Bryan Clark]] se jako Reagan několikrát objevil v pořadu [[HBO]] ''Without Warning: The James Brady Story'' s [[Beau Bridges]] jako [[James Brady|Jamesem Bradym]]; a také v ''Guts and Glory: The Rise and Fall of Oliver North''.
* [[Johnny Carson]] v ''The Tonight Show''
* [[Phil Hartman]] a [[Randy Quaid]] v ''[[Saturday Night Live]]''
* [[Rich Little]] v několika televizních vystoupeních
* [[John Roarke]] ve skečích komediálního seriálu ''Fridays'' a ve vánoční epizodě [[Fresh Prince of Bel-Air]] jako jednoho z Banksových sousedů
* [[Griff Rhys Jones]] v [[Not The Nine O'Clock News]]

=== Bibliografie ===
* Noonan Peggy, (Ideál 2004). Když kraloval charakter - Životní příběh bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana. ISBN 80-901017-5-5
* Peter Schweizer, (Ideál 2007). Reaganova válka - Dějiny Reaganova čtyřicetiletého boje proti komunismu. ISBN 978-80-86995-04-5
* John O'Sullivan, (Ideál 2007). Prezident, papež a premiérka - Reagan, Thatcherová a Jan Pavel II. tvořili trojici, která porazila sovětský komunismus a Říši zla. ISBN 978-80-86995-02-1
* James C. Humes, (Ideál 2007). Vtip a moudrost Ronalda Reagana - Sbírka bonmotů, anekdot, hlášek a málo známých historek. ISBN 978-80-86995-08-3
* Lukáš Petřík, (2008). Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana. ISBN 978-80-7325-167-3
* Appleby, Joyce; Alan Brinkley, James M. McPherson (2003). The American Journey. Woodland Hills, California: Glencoe/McGraw-Hill.
* Beschloss, Michael (2007). Presidential Courage: Brave Leaders and How they Changed America 1789–1989. Simon & Schuster.
* Cannon, Lou. President Reagan: The Role of a Lifetime Public Affairs. ISBN (2nd ed 2000) detailní biografie
* Reagan, Ronald (1990). An American Life. New York: Simon and Schuster.
* Reeves, Richard (2005). President Reagan: The Triumph of Imagination. New York: Simon & Schuster.

=== Související články ===
* [[Studená válka]]
* [[Moderní dějiny]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.whitehouse.gov/history/presidents/rr40.html Oficiální životopis] na stránkách [[Bílý dům|Bílého domu]]
* [http://www.med.muni.cz/spolmed/molold/24/15b.html Ronald Reagan: herec, který porazil komunistickou říši zla]
* [http://studena.valka.cz/rise_zla.htm Projev, ve kterém označil SSSR za říši zla]

{{Commons|Ronald Reagan}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Prezidenti USA|Reagan, Ronald]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu bílého lva|Reagan, Ronald]]
[[Kategorie:Americký herec|Reagan, Ronald]]
[[Kategorie:Hollywoodský chodník slávy|Reagan, Ronald]]