<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ropucha_obrovsk%C3%A1</id>
		<title>Ropucha obrovská - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ropucha_obrovsk%C3%A1"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-05T21:50:33Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=1429445&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „[[Papua Nová Guinea“ textem „[[Papua-Nová Guinea“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=1429445&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-04-01T18:27:40Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „[[Papua Nová Guinea“ textem „[[Papua-Nová Guinea“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 1. 4. 2018, 18:27&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 41:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 41:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ropucha obrovská byla vysazena na mnoha místech světa jako způsob boje proti zemědělským škůdcům. Do roku 1840 byly tyto žáby vysazeny na [[Martinik]]u, [[Barbados]]u a [[Jamajka|Jamajce]]. Na Jamajce byly úspěšně použity ke snížení populace [[krysa|krys]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ropucha obrovská byla vysazena na mnoha místech světa jako způsob boje proti zemědělským škůdcům. Do roku 1840 byly tyto žáby vysazeny na [[Martinik]]u, [[Barbados]]u a [[Jamajka|Jamajce]]. Na Jamajce byly úspěšně použity ke snížení populace [[krysa|krys]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1920]] byly vysazeny na ostrově [[Puerto Rico]] za účelem boje s brouky škodícími na [[Cukrová třtina|cukrové třtině]]. Během následujících let se populace škodlivých brouků znatelně zmenšila. To bylo samozřejmě přičítáno ropuše obrovské, přestože svou roli mohly sehrát i jiné faktory. Během šestiletého období po roce [[1931]] (kdy byly ropuchy nejvíc plodné a populace brouků dramaticky klesla) byly na ostrově zaznamenány největší úhrny dešťových srážek za celou dobu měření.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika| příjmení=Freeland| jméno=W.J.| rok=1985| titul=The Need to Control Cane Toads| periodikum=Search| ročník=16(7–8)| strany=211–215}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Předpoklad, že ropuchy dokázaly zbavit plantáže škůdců vedl k mnoha vysazením na mnoha dalších místech světa.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1920]] byly vysazeny na ostrově [[Puerto Rico]] za účelem boje s brouky škodícími na [[Cukrová třtina|cukrové třtině]]. Během následujících let se populace škodlivých brouků znatelně zmenšila. To bylo samozřejmě přičítáno ropuše obrovské, přestože svou roli mohly sehrát i jiné faktory. Během šestiletého období po roce [[1931]] (kdy byly ropuchy nejvíc plodné a populace brouků dramaticky klesla) byly na ostrově zaznamenány největší úhrny dešťových srážek za celou dobu měření.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika| příjmení=Freeland| jméno=W.J.| rok=1985| titul=The Need to Control Cane Toads| periodikum=Search| ročník=16(7–8)| strany=211–215}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Předpoklad, že ropuchy dokázaly zbavit plantáže škůdců vedl k mnoha vysazením na mnoha dalších místech světa.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi části světa kde jsou zavlečené populace ropuchy obrovské patří [[Austrálie]], [[Florida]], [[Papua Nová Guinea]], [[Filipíny]], [[Japonsko|Japonské]] ostrovy [[Ogasawara]] a [[Ryukyu]], většina ostrovů [[Karibik]]u a mnoho ostrovů [[Tichý oceán|Pacifiku]], včetně [[Havaj|Havajských ostrovů]] a [[Fidži]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi části světa kde jsou zavlečené populace ropuchy obrovské patří [[Austrálie]], [[Florida]], [[Papua&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/ins&gt;Nová Guinea]], [[Filipíny]], [[Japonsko|Japonské]] ostrovy [[Ogasawara]] a [[Ryukyu]], většina ostrovů [[Karibik]]u a mnoho ostrovů [[Tichý oceán|Pacifiku]], včetně [[Havaj|Havajských ostrovů]] a [[Fidži]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Austrálie ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Austrálie ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ropucha obrovská patří do poměrně početné skupiny zavlečených druhů, způsobujících v Austrálii problémy. Kromě ní jsou dobře známí [[králíci]], [[lišky]], [[kočky]] nebo stromy druhu [[Mimosa pigra]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ropucha obrovská patří do poměrně početné skupiny zavlečených druhů, způsobujících v Austrálii problémy. Kromě ní jsou dobře známí [[králíci]], [[lišky]], [[kočky]] nebo stromy druhu [[Mimosa pigra]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=314330&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=314330&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-09-10T09:30:25Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 10. 9. 2013, 09:30&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=314329&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Ropucha_obrovsk%C3%A1&amp;diff=314329&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-10-16T00:43:53Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{ Taxobox&lt;br /&gt;
 | barva = pink&lt;br /&gt;
 | jméno = Ropucha obrovská&lt;br /&gt;
 | obrázek = Bufo_marinus_from_Australia.JPG&lt;br /&gt;
 | popis obrázku = Ropucha obrovská&lt;br /&gt;
 | šířka obrázku = 258px&lt;br /&gt;
 | status = LC&lt;br /&gt;
 | říše = [[živočichové]] (Animalia)&lt;br /&gt;
 | kmen = [[strunatci]] (Chordata)&lt;br /&gt;
 | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)&lt;br /&gt;
 | třída = [[obojživelníci]] (Amphibia)&lt;br /&gt;
 | řád = [[žáby]] (Anura)&lt;br /&gt;
 | čeleď = [[ropuchovití]] (Bufonidae)&lt;br /&gt;
 | rod = [[ropucha]] (''Bufo'')&lt;br /&gt;
 | binomické jméno = Bufo marinus&lt;br /&gt;
 | druh popsal = Carl Linné, 1758&lt;br /&gt;
 | mapa rozšíření = Bufo marinus distribution.png&lt;br /&gt;
 | šířka mapy = 250px&lt;br /&gt;
 | popis mapy = Rozšíření ropuchy obrovské (přirozená oblast rozšíření modře, oblasti vysazení červeně)&lt;br /&gt;
 | synonyma = *''Chaunus marinus''&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
'''Ropucha obrovská''' (''Bufo marinus'') je velká pozemní [[ropucha]] s domovinou ve [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Patří do podrodu ''[[Chaunus]]'' z rodu ''[[Bufo]]'' ([[ropucha]]). Má velmi dobrou rozmnožovací schopnost. Tato [[žáby|žába]] je tak reprodukčně úspěšná také díky svým stravovacím návykům, které jsou mezi ostatními [[žáby|žábami]] neobvyklé. Požírá totiž nejenom živou kořist, ale i mrtvou. Dospělé žáby mají velikost obvykle 10 až 20 cm, ale největší zaznamenaný exemplář měřil 40 cm a vážil 2,70 kg.&lt;br /&gt;
Kvůli svému nenasytnému apetitu byla ropucha obrovská vysazena do mnohých oblastí [[Tichý oceán|Pacifiku]] (včetně [[Austrálie]]) a [[Karibik]]u jako způsob boje proti [[škůdce|škůdcům]]. Byla využívána zejména na [[cukrová třtina|třtinových]] [[plantáž]]ích proti škodlivému [[brouci|broukovi]] ''[[Dermolepida albohirtum]]'' a tak taky získala své anglické jméno &amp;quot;cane toad&amp;quot; (cane = třtina, toad = ropucha). Paradoxně se na mnoha místech vysazení sama stala škůdcem. Dospělé žáby i [[pulec|pulci]] jsou po požití vysoce toxičtí pro většinu zvířat. V oblastech nepůvodního výskytu tak tato ropucha zabíjí mnoho místních [[predátor]]ů. Je to nejenom [[ekologie|ekologický]] problém, ale přináší to také mnoho negativních dopadů pro zemědělce.&lt;br /&gt;
== Popis ==&lt;br /&gt;
Jak české [[Binominální nomenklatura|druhové jméno]] napovídá, ropucha obrovská patří k největším druhům [[žáby|žab]]. Samice jsou obecně větší než samci a mívají průměrnou velikost 10 až 15 cm, mohou však dorůst i mnohem více. Ropucha jménem &amp;quot;Prinsen&amp;quot;, chovaná ve [[Švédsko|Švédsku]], je zaznamenána v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]] jako největší exemplář. Vážila 2,65 kilogramů a měřila od nosu po řitní otvor 38 centimetrů, a s nataženýma nohama 54 centimetrů.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace monografie| příjmení=Wyse| jméno=E. (editor)| rok=1997| titul=Guinness Book of Records 1998| vydavatel=Guinness Publishing| strany=249| id=ISBN 0-85112-044-X}} &amp;lt;/ref&amp;gt; Délka života se v přírodě odhaduje na 10 až 15 let a v zajetí je okolo dvaceti let.&lt;br /&gt;
Ropuchy obrovské mouhou být zbarveny v různých odstínech šedé, hnědé, červenohnědé nebo olivové barvy a na těle mají proměnlivé barevné vzory. Břišní strana je zbarvena krémově a můžou na ní být skvrnky v odstínech černé a hnědé. Kůže ropuchy obrovské je suchá a bradavičnatá. Nad očima má jasně viditelné hřebeny, které pokračují dolů po čenichu. Za očima jsou velké [[příušní žlázy]]. [[Zornice]] je horizontální a je obklopena zlatou [[duhovka (oko)|duhovkou]]. Mezi prsty zadních nohou je [[plovací blána]], prsty předních nohou jsou bez ní. &lt;br /&gt;
Mladé žabky bývají velké jen 5 až 10 milimetrů. Většinou mají hladkou tmavou kůži, ale některé exempláře mají načervenalé zbarvení. Mladé žabky postrádají velké [[příušní žlázy]], takže jsou méně jedovaté. Protože postrádají tuto klíčovou obranu, odhaduje se že pouze půl procenta žabek dosáhne dospělosti.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace monografie| příjmení=Anstis| jméno=M.| rok=2002| titul=Tadpoles of South-Eastern Australia: A Guide with Keys| vydavatel=Reed New Holland| strany=274| id=ISBN 1-876334-63-0}} &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Pulec|Pulci]] jsou celí černí. Mohou dosáhnout velikosti až 27 milimetrů ale obvykle jsou menší - do 22 milimetrů, a to kvůli podmínkám v pulci přecpaném prostředí. Obývají dno a shromažďují se okolo rostlin.&lt;br /&gt;
== Způsob života ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cane-toad.jpg|thumb|200px|Světle zbarvená ropucha obrovská]]&lt;br /&gt;
Dospělé ropuchy obrovské mají za očima velké [[příušní žlázy]] a ještě další [[žlázy]] na hřbetě. V ohrožení žáby vylučují z těchto žláz mléčně bílou tekutinu. Tato tekutina obsahuje [[bufotoxiny]], které jsou toxické pro mnoho zvířat i pro člověka. Existují zprávy o mnoha úhynech zvířat a dokonce i o úmrtích lidí&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie| titul=issg Database: Ecology of Bufo marinus| url=http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=113&amp;amp;fr=1&amp;amp;sts=| datum přístupu=2006-05-16}} &amp;lt;/ref&amp;gt; po požití jedu ropuchy obrovské. Kromě jedu mají ropuchy obrovské ještě další ochranu před predátory - zaujmou výhružný postoj, při kterém se nafouknou a vypadají tak větší. &lt;br /&gt;
Většina [[žáby|žab]] rozpoznává kořist zrakem - podle jejích pohybů. Ropuchy obrovské jsou schopny najít potravu také čichem. Z toho důvodu nejsou omezeny na konzumaci živé kořisti a mohou žrát mrtvou kořist, rostliny, žrádlo pro psy nebo domácí odpad. Jsou aktivní hlavně v noci a pohybují se i velice daleko od vody.&lt;br /&gt;
Dospělé ropuchy obrovské žijí plně suchozemský život a do vody chodí pouze kvůli rozmnožování. [[Pulec|Pulci]] se vyvíjí ve sladké vodě. Bylo zjištěno, že jsou schopni tolerovat koncentraci soli ve vodě odpovídající asi 15% slanosti mořské vody.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika| příjmení=Ely| jméno=C.A.| rok=1944| titul=Development of Bufo marinus larvae in dilute sea water| periodikum=Copeia| ročník=56(4)| strany=256| doi=10.2307/1438692}} &amp;lt;/ref&amp;gt; Vajíčka i [[Pulec|pulci]] jsou jedovatí. Ropuchy obrovské obývají otevřené pastviny, kulturní krajinu i mírně zalesněné oblasti, ale obecně se vyhýbyjí mohutně zalesněným územím. To brzdí jejich šíření v některých oblastech, kam byly vysazeny.&lt;br /&gt;
V oblasti svého původního rozšíření je ropucha obrovská (včetně vývojových stádií) kořistí pro mnoho druhů [[predátor]]ů. Patří mezi ně [[kajman šíronosý]] (''Caiman latirostris''), had ''[[Leptodeira annulata]]'' z čeledi [[užovkovití|užovkovitých]]), některé druhy [[úhoř]]ů, mnoho druhů [[halančík]]ů, [[vějířovka|vějířovek]] a jim příbuzných ryb, některé druhy sumcovitých ryb (řád [[Siluriformes]]) a některé druhy [[ibis]]ů. Někteří predátoři z oblastí nepůvodního výskytu ropuchy obrovské se ji také naučili úspěšně požírat.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Young Bufo marinus.jpg|thumb|200px|Mladý jedinec]]&lt;br /&gt;
Mezi ně patří [[luňák hvízdavý]] (''Haliastur sphenurus''), [[myš bobří]] (''Hydromys chrysogaster''), [[krysa obecná]] (''Rattus rattus'') a [[varan skvrnitý]] (''Varanus salvator''). Byl pozorováni také [[lelkoun soví|lelkouni soví]] (''Podargus strigoides'') a [[lelkoun papuánský|lelkouni papuánští]] (''Podargus papuensis'') krmící se na ropuchách obrovských.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika| příjmení=Angus| jméno=R.| rok=1994| titul=Observation of a Papuan Frogmouth at Cape York [Queensland]| periodikum=Aust. Birds.| ročník= 28| strany=10–11}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Tito predátoři jsou buď obdařeni jistou snášenlivostí k ropušímu [[jed]]u nebo přizpůsobeními v chování, které jim při konzumaci umožňují vyhnout se nejjedovatějším částem ropušího těla.&lt;br /&gt;
=== Jed ===&lt;br /&gt;
[[Bufotenin]], jedna z látek vylučovaných ropuchou obrovskou, spadá podle australského práva do stejné skupiny [[návyková látka|drog]] jako [[heroin]] a [[marihuana]]. Může způsobovat mírné halucinace, přetrvávající méně než hodinu.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace elektronické monografie| titul=Radar:Really caning it| url=http://radar.smh.com.au/archives/2004/08/really_caning_i.html| datum přístupu=2006-05-30}} &amp;lt;/ref&amp;gt; Ropucha obrovská vylučuje [[bufotenin]] ve velmi malém množství a ostatní toxiny v relativně velkém množství. Olizování ropuch proto může vyústit ve vážné zdravotní potíže nebo smrt.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace periodika| příjmení=Weil| jméno=A.T.| rok=1994| titul=Bufo alvarius: a potent hallucinogen of animal origin.| periodikum=Journal of Ethnopharmacology| ročník=41(1–2)| strany=1–8| spoluautoři=Davis, W.| doi=10.1016/0378-8741(94)90051-5}} &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozšíření ==&lt;br /&gt;
Oblast přirozeného rozšíření ropuchy obrovské sahá od údolí řeky [[Rio Grande (Mexický záliv)|Rio Grande]] na jihu [[Texas]]u po centrální [[Amazonie|Amazonii]] a jihovýchodní [[Peru]]. Tato oblast zahrnuje prostředí [[Tropický deštný les|tropických lesů]] i [[polopoušť|polopouští]]. Hustota populace ropuchy obrovské je v oblasti jejího přirozeného výskytu podstatně nižší než v oblastech vysazení. V [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] je zaznamenána hustota populace 20 dospělců na 100 metrů pobřeží. V [[Austrálie|Austrálii]] dosahuje hustota populace 1000 až 2000 dospělců na 100 metrů pobřeží.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace periodika| příjmení=Lampo| jméno=M.| rok=1998| titul=The Invasion Ecology of the Toad ''Bufo marinus'': from South America to Australia| periodikum=Ecological Applications| spoluautoři=De Leo, G.A.| ročník=8(2)| strany=288–296}} &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zavlečení po světě ===&lt;br /&gt;
Ropucha obrovská byla vysazena na mnoha místech světa jako způsob boje proti zemědělským škůdcům. Do roku 1840 byly tyto žáby vysazeny na [[Martinik]]u, [[Barbados]]u a [[Jamajka|Jamajce]]. Na Jamajce byly úspěšně použity ke snížení populace [[krysa|krys]].&lt;br /&gt;
V roce [[1920]] byly vysazeny na ostrově [[Puerto Rico]] za účelem boje s brouky škodícími na [[Cukrová třtina|cukrové třtině]]. Během následujících let se populace škodlivých brouků znatelně zmenšila. To bylo samozřejmě přičítáno ropuše obrovské, přestože svou roli mohly sehrát i jiné faktory. Během šestiletého období po roce [[1931]] (kdy byly ropuchy nejvíc plodné a populace brouků dramaticky klesla) byly na ostrově zaznamenány největší úhrny dešťových srážek za celou dobu měření.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika| příjmení=Freeland| jméno=W.J.| rok=1985| titul=The Need to Control Cane Toads| periodikum=Search| ročník=16(7–8)| strany=211–215}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Předpoklad, že ropuchy dokázaly zbavit plantáže škůdců vedl k mnoha vysazením na mnoha dalších místech světa.&lt;br /&gt;
Mezi části světa kde jsou zavlečené populace ropuchy obrovské patří [[Austrálie]], [[Florida]], [[Papua Nová Guinea]], [[Filipíny]], [[Japonsko|Japonské]] ostrovy [[Ogasawara]] a [[Ryukyu]], většina ostrovů [[Karibik]]u a mnoho ostrovů [[Tichý oceán|Pacifiku]], včetně [[Havaj|Havajských ostrovů]] a [[Fidži]].&lt;br /&gt;
==== Austrálie ====&lt;br /&gt;
Ropucha obrovská patří do poměrně početné skupiny zavlečených druhů, způsobujících v Austrálii problémy. Kromě ní jsou dobře známí [[králíci]], [[lišky]], [[kočky]] nebo stromy druhu [[Mimosa pigra]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bufoinvasion.gif|thumb|right|300px|Expanze ropuchy obrovské v Austráli v letech 1940 - 1980]]&lt;br /&gt;
Ropuchy obrovské byly do Austrálie přivezeny v červnu [[1935]], aby bojovaly se zdejším škodlivým broukem ''[[Dermolepida albohirtum]]''. V zajetí se ihned množily a v srpnu [[1935]] bylo více než 3000 mladých ropuch vypuštěno v několika oblastech australského státu [[Queensland]]. Po vypuštění ropuchy prudce zmnohonásobily svou populaci. Teď je jich okolo 200 milionů.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie| titul= Institute for Molecular Bioscience, Killing off the cane toad| url=http://www.imb.uq.edu.au/index.html?page=48437| datum přístupu=2006-12-06}}&amp;lt;/ref&amp;gt;  Ropuchy vytrvale rozšiřovaly oblast svého rozšíření v [[Queensland]]u, až v roce [[1978]] dosáhly hranice s [[Nový Jižní Wales|Novým Jižním Walesem]] a v roce [[1984]] hranice se [[Severní Teritorium|Severním Teritoriem]]. Je zajímavé, že ropuchám na západní hranici rozšíření se vyvinuly delší nohy.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace elektronické monografie| titul=Toxic Toads Evolve Longer Legs, Study Says. 15/02/06. National Geographic News| url=http://news.nationalgeographic.com/news/2006/02/0215_060215_cane_toads.html| datum přístupu=2006-05-19}} &amp;lt;/ref&amp;gt; Je to připisováno tomu, že takovéto ropuchy mohou cestovat dále a rychleji. Jako následek delších nohou, větších těl a rychlejšího pohybu se u asi 10% „průkopnických“ ropuch projevila [[artritida]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika | url=http://www.nytimes.com/2007/10/16/science/16obtoad.html?_r=1&amp;amp;adxnnl=1&amp;amp;oref=slogin&amp;amp;pagewanted=all&amp;amp;adxnnlx=1193531451-eJSm5PA39SmnzeZ9ztvwsQ | titul=Arthritis Fails to Slow Invading Toads in Australian Fields | autor=Henry Fountain | vydavatel=NY Times | datum+October 16, 2007 | datum přístupu=2007-10-27}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Odhaduje se, že ropuchy se šíří průměrnou rychlostí 40 kilometrů za rok.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace monografie| příjmení=Tyler| jméno=M. J.| rok=1994| titul=Australian Frogs A Natural History| vydavatel=Reed Books| strany=112| id=ISBN 0-7301-0468-0}} &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Dopad ropuchy obrovské na australský ekosystém je nezanedbatelný. Byl zaznamenán strmý poles populace [[Kunovcovití|kunovce]] ''Dasyurus hallucatus'' poté, co ropuchy obsadily danou oblast. Také existují četná pozorování úbytku populací [[Varan|varanů]] a [[Hadi|hadů]] po příchodu ropuch.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace periodika | příjmení = Mayes | jméno = P.J. | titul = Diet and foraging behaviour of the semi-aquatic ''Varanus mertensi'' (Reptilia: Varanidae) | url = http://publish.csiro.au/%3Fact%3Dview_file%26file_id%3DWR04040.pdf | periodikum = Wildlife Research | ročník = 32 | strany = 67–74 | rok = 2005 | spoluautoři = Thompson, G. G. and Withers P.C. | doi = 10.1071/WR04040}} &amp;lt;/ref&amp;gt; Různé studie vyhodnotily, že největším rizikem pro ekosystém je požírání ropuch zdejšími predátory, kteří se tak otráví. Jiné faktory, jako potravní konkurence nebo požírání původních druhů ropuchami, byly vyhodnoceny jako méně rizikové.&amp;lt;ref&amp;gt; {{Citace elektronické monografie| titul=SSR164 - A preliminary risk assessment of cane toads in Kakadu National Park | url=http://www.deh.gov.au/ssd/publications/ssr/164.html| datum přístupu=2006-05-22}} &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Od roku [[2005]] bylo ke snížení stavů ropuch používáno ultrafialové světlo. Toto světlo totiž přitahuje můry, které ropuchám velice chutnají. Přivábené ropuchy jsou chytány a usmrceny.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie| titul=Northern Australian Frog Database System| url=http://www.frogwatch.org.au/index.cfm?attributes.fuseaction=viewResearch&amp;amp;research_id=141| datum přístupu=2006-05-20}} &amp;lt;/ref&amp;gt; V červnu [[2006]] Queenslandská univerzita ohlásila genový výzkum za účelem udělat z ropuších samic samce. To by znemožnilo ropuchám další rozmnožování a populace by se zredukovala.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie| titul=ABC news online: Gender bending could see cane toad's end| url=http://www.abc.net.au/news/newsitems/200606/s1656274.htm| accessmonthday=June 18 | accessyear=2007}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Literatura a zdroje (anglicky) ==&lt;br /&gt;
* TYLER, M. J.. Australian Frogs A Natural History. [s.l.] : Reed Books, 1994. ISBN 0-7301-0468-0.  &lt;br /&gt;
* LEVER, C.. The Cane Toad. The history and ecology of a successful colonist. [s.l.] : Westbury Publishing, 2001. ISBN 1-84103-006-6.  &lt;br /&gt;
* BARKER, J., Grigg, G.C.; Tyler, M.J. A Field Guide to Australian Frogs. [s.l.] : Surrey Beatty &amp;amp; Sons, 1995. ISBN 0-949324-61-2.  &lt;br /&gt;
* Cane Toad [online]. [cit. 2006-05-08]. Dostupné online.  &lt;br /&gt;
* Discover Life - Bufonidae: Bufo marinus (Linnaeus, 1758) - Cane toad, Giant toad, Marine toad, Sapo grande [online]. [cit. 2006-05-18]. Dostupné online.  &lt;br /&gt;
* ADW: Bufo marinus: Information [online]. [cit. 2006-05-23]. Dostupné online.  &lt;br /&gt;
* FREELAND, W.J.. The Need to Control Cane Toads. Search, 1985, roč. 16(7–8), s. 211–215.  &lt;br /&gt;
* LAWSON, Walter J.. The Cane Toad, Bufo marinus: A Bibliography (AES working paper). [s.l.] : School of Australian Environmental Studies, Griffith University, 1987. ISBN 0-86857-247-0.  &lt;br /&gt;
* He who walks behind the rows - Bufonidae: Bufo marinus (Linnaeus, 1758) - Cane toad, Giant toad, Marine toad, Sapo grande [online]. . Dostupné online.  &lt;br /&gt;
* FROST, Darrel. The Amphibian Tree of Life. Bulletin of the American Museum of Natural History, 2006, roč. 297, s. 364. * Pauly, G. B., D. M. Hillis, and D. C. Cannatella. (2004) The history of a Nearctic colonization: Molecular phylogenetics and biogeography of the Nearctic toads (''Bufo''). ''Evolution'' ''58'': 2517–2535.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Žáby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>