Sysop: 1 revizi

2013-09-10T08:18:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 10. 9. 2013, 08:18

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:56:33Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Rhoeo Discolor epidermis.jpg|thumb|right|[[Pletiva krycí|Krycí pletivo]] rostliny ''[[Rheo discolor]]'' s obarveným obsahem buněčných [[vakuola|vakuol]]]]
[[File:Leitbuendel zea mays.jpg|thumb|Buňky vodivého pletiva ([[kukuřice setá|kukuřice]])]]
{{Různé významy|tento=rostlinných tkáních|druhý=[[plot]]u z rostlin|stránka=Živý plot}}
'''Rostlinné pletivo''' (též ''pletivo'', '''rostlinná tkáň''') je soubor [[Buňka|buněk]] společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u [[Živočichové|živočichů]] [[Tkáň|tkáně]]). V biologii však neexistují ostré hranice a mnohá pletiva se svou stavbou nachází na hranici: proto je lepší definovat pletivo jako soubor buněk společného původu, které mohou mít odlišnou stavbu či funkci, ale společně plní určitou komplexní roli v rostlinném těle.<ref name=votrubova>{{citace monografie| příjmení=Votrubová| jméno=Olga| titul=Anatomie rostlin| vydavatel=UK Karolinum| místo=Praha| rok=2001}}</ref>
Studiem pletiv, stejně pak jako studiem tkání, se zabývá [[histologie]].
Termín „pletivo“ je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou [[botanika|botaniku]] (například v [[genetika|genetice]] a [[molekulární biologie|molekulární biologii]]) se částečně již prosazuje slovo [[tkáň]] jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků ([[angličtina]]) toto rozlišení vůbec nezná.
== Dělení rostlinných pletiv ==
[[File:Arabidopsis-epiderm-and-trichome.jpg|thumb|Pohled na pokožku rostlin ([[skenovací elektronový mikroskop|SEM mikroskopie]])]]
Přesto mohou být pletiva dělena podle různých hledisek:
=== Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor ===
Odlišná tloušťka [[Buněčná stěna|buněčných stěn]], která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.
*'''[[Parenchym]]''' - tvořen tenkostěnnými [[buňka]]mi s četnými mezibuněčnými prostory ([[interceluláry]]). Toto pletivo je velmi tvrdé a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:<ref name=vinter />
**[[Palisádový parenchym]] - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] pletivo v [[list]]ech)
**[[Merenchym]] - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech [[rostliny|rostlin]])
**[[Aerenchym]] - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné [[vzduch]]em (častá [[adaptace]] u vodních rostlin)
**[[Aktinenchym]] – aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory
**[[Hydrenchym]] – řídké pletivo sloužící např. u [[kaktus]]ů jako zásobárna vody
**[[Prosenchym]] - protažené [[buňka|buňky]] s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory, (př. [[cévní svazky]])
**[[Chlorenchym]] – parenchym s primárně [[fotosyntéza|fotosyntetickou]] funkcí, obsahuje [[plastid]]y
**[[Transferový parenchym]] – umožňuje transport na krátkou vzdálenost
*'''[[Kolenchym]]''' - [[Buňka|buňky]] mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. [[řapík]]y [[list]]ů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost.
**Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích
**Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu
**Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami
*'''[[Sklerenchym]]''' - silně ztlustlé [[Buněčná stěna|buněčné stěny]], [[Buňka|buňky]] propojeny [[Plasmodesma|plasmodesmaty]]. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - [[sklereidy]]. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna [[Pecka (plod)|pecky]], kamenné hrudky v dužině [[hrušeň|hrušky]]…)
=== Podle funkce (resp. podle stupně vývoje) ===
U rostlin si některé typy buněk a pletiv ponechávají schopnost dělit se, po celou dobu života organismu. Rostlina nemůže na vnější podměty reagovat přímým pohybem tak jako živočichové, proto uplatňuje vůči vnějším impulsům koordinovaný [[růst]]. Pro možnost neustálého přírůstku si udržuje několik typů růstově aktivních pletiv, která jsou rozložena v zónách, kde je růst možné předpokládat a další pletiva, která musí tyto zóny vyživovat, chránit a nebo zabezpečovat rozmnožování druhu. Ovykle se podle stupně vývoje dělí pletiva takto:<ref name=votrubova />
*'''Dělivá pletiva''' ([[meristém]]y)
**Původní ([[protomeristémy]]) - na růstovém vrcholku [[stonek|stonku]] a [[kořen]]e
**Prvotní ([[primární meristémy]]) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá
**Druhotná ([[sekundární meristémy]]) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva ([[kambium]], [[felogén]]) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně [[dřevina|dřeviny]]).
**Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností
*'''Pletiva trvalá'''
**Krycí ([[Pokožka (rostliny)|pokožka]], [[průduch]]y, [[trichom]]y, [[hydatoda|hydatody]], [[korek]]…)
**Vodivá ([[cévní svazek|cévní svazky]] s částí [[dřevo|dřevní]] ([[xylém]]) a [[lýko]]vou ([[floém]])
**Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je [[fotosyntéza]], zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují [[pryskyřice]] a [[silice]]
**Zpevňovací
== Nepravá pletiva hub ==
Nepravá pletiva jsou typická pro [[houby]] (tedy nikoliv rostliny) a vznikla druhotným seskupením původně volných buněk.<ref name=vinter>{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009 | isbn = 978-80-244-1972-5 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci}}</ref> Patří mezi ně:
* [[Pseudoparenchym]]
* [[Plektenchym]]
* [[Prozenchym]]
== Odkazy ==
===Reference===
<references />
=== Literatura ===
*{{Citace monografie | příjmení = Černohorský | jméno = Zdeněk | příjmení2 = Střihavková | jméno2 = Hana | titul = Základy rostlinné morfologie | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1964}}
*{{Citace monografie | příjmení = Kavina | jméno = Karel | titul = Botanika zemědělská: Botanika všeobecná: Morfologie | vydavatel = Ministerstvo zemědělství | místo = Praha | rok = 1921}}
*{{Citace monografie | příjmení = Makušová | jméno = Zorka | titul = Botanika I.: Obecná botanika | vydavatel = Vyoká škola zemědělská | místo = Praha | rok = 1981 | poznámka = (vysokoškolská učebnice)}}
*{{Citace monografie | příjmení = Penka | jméno = Miroslav | titul = Všeobecná botanika: Základy morfologie rostlin | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1983 | poznámka = (vysokoškolská učebnice)}}
*{{Citace monografie | příjmení = Slavíková | jméno = Zdeňka | titul = Morfologie rostlin | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1984 | poznámka = (vysokoškolská učebnice)}}
=== Externí odkazy ===
*[http://max.af.czu.cz/kbfr/download/preparaty_homutova.pdf pletiva na stránkách KBFR FAPPZ ČZU]
[[Kategorie:Rostlinná pletiva]]
[[Kategorie:Tkáně]]
[[Kategorie:Anatomie rostlin]]
{{Článek z Wikipedie}}

Rostlinné pletivo - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi