Roubená stavba - Historie editací

Sysop: ++

2023-06-23T11:15:13Z

← Starší verze		Verze z 23. 6. 2023, 11:15
Řádka 7:		Řádka 7:
	Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země.		Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země.

-	Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na [[rybina\|rybinu]], neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu ([[Čepování\|čepu]]) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit [[stabilita\|stabilitu]] konstrukce.	+	Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na [[rybina\|rybinu]], neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu ([[Čepování\|čepu]]) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit [[stabilita\|stabilitu]] konstrukce.

-	Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi [[ortotropní]] materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří [[topeniště]] a [[komín]].	+	Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi [[ortotropní]] materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří [[topeniště]] a [[komín]].

-	V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[~~mech~~]]~~ová~~ nebo [[Sláma\|slaměná]] výplň a na ni byla uložena [[jíl]]ovitá [[hlína]], do níž byly přidávány zvířecí chlupy, [[Len\|lněné]] a [[Konopí\|konopné]] [[pazdeří]] nebo vlákna z [[Kopřiva\|kopřivových]] stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen [[hydroxid vápenatý\|vápenným]] nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Duša \| jméno = Evžen \| titul = Čím opravit spáry roubené chalupy? \| url = http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/stavba-a-rekonstrukce/cim-opravit-spary-roubene-chalupy/ \| datum vydání = 2009-08-08 \| datum přístupu = 2012-08-22 \| vydavatel = iReceptář.cz \| místo = Praha}}</ref>	+	V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[Mechy\|mechová]] nebo [[Sláma\|slaměná]] výplň a na ni byla uložena [[jíl]]ovitá [[hlína]], do níž byly přidávány zvířecí chlupy, [[Len\|lněné]] a [[Konopí\|konopné]] [[pazdeří]] nebo vlákna z [[Kopřiva\|kopřivových]] stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen [[hydroxid vápenatý\|vápenným]] nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Duša \| jméno = Evžen \| titul = Čím opravit spáry roubené chalupy? \| url = http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/stavba-a-rekonstrukce/cim-opravit-spary-roubene-chalupy/ \| datum vydání = 2009-08-08 \| datum přístupu = 2012-08-22 \| vydavatel = iReceptář.cz \| místo = Praha}}</ref>

	== Materiály roubených stěn ==		== Materiály roubených stěn ==
	[[Soubor:Первый дом Норильска.jpg\|thumb\|240px\|Nejstarší dům v [[Norilsk\|Norilsku]]]]		[[Soubor:Первый дом Норильска.jpg\|thumb\|240px\|Nejstarší dům v [[Norilsk\|Norilsku]]]]
	Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je [[dřevo]]. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především [[smrk]]ové [[dřevo]], dále pak [[jedle]], [[borovice]], [[modřín]] a další. Z listnatých dřevin se využívá především [[dub]]. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky.		Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je [[dřevo]]. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především [[smrk]]ové [[dřevo]], dále pak [[jedle]], [[borovice]], [[modřín]] a další. Z listnatých dřevin se využívá především [[dub]]. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky.
-	~~== Konstrukce ==~~
-	Jednotlivé dlouhé trámy se vrství na sebe a vytvářejí tak nosnou stěnu. Ve většině případů se v našich zemích na stavbu používalo dřevo [[smrk]]ové. Výjimkou v tomto je nejspodnější, tzv. ''prahový'' trám, který byl často [[dub]]ový (lépe odolává povětrnostním podmínkám) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku.

	== Související články ==		== Související články ==

Sysop: ++

2023-06-23T11:12:42Z

← Starší verze		Verze z 23. 6. 2023, 11:12
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~LogCabinDetail~~.jpg\|thumb\|~~Detail roubené stavby~~]]	+	[[Soubor:LibusinPredPozarem.jpg\|thumb\|240px\|Chata [[Libušín (Pustevny)\|Libušín]] v areálu beskydských [[Pustevny\|Pusteven]] v létě 2012]]
	'''Roubená stavba''' je [[stavba]], jejíž [[stěna (architektura)\|stěny]] jsou zbudovány technikou roubení. [[Trám]]y, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy [[Tesařství\|tesařských]] vazeb.		'''Roubená stavba''' je [[stavba]], jejíž [[stěna (architektura)\|stěny]] jsou zbudovány technikou roubení. [[Trám]]y, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy [[Tesařství\|tesařských]] vazeb.
		+
	Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Typem roubeného domu je '''[[srub]]'''.		Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Typem roubeného domu je '''[[srub]]'''.
		+
		+	== Konstrukce ==
		+	Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země.
		+
		+	Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na [[rybina\|rybinu]], neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu ([[Čepování\|čepu]]) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit [[stabilita\|stabilitu]] konstrukce.
		+
		+	Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi [[ortotropní]] materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří [[topeniště]] a [[komín]].
		+
		+	V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[mech]]ová nebo [[Sláma\|slaměná]] výplň a na ni byla uložena [[jíl]]ovitá [[hlína]], do níž byly přidávány zvířecí chlupy, [[Len\|lněné]] a [[Konopí\|konopné]] [[pazdeří]] nebo vlákna z [[Kopřiva\|kopřivových]] stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen [[hydroxid vápenatý\|vápenným]] nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Duša \| jméno = Evžen \| titul = Čím opravit spáry roubené chalupy? \| url = http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/stavba-a-rekonstrukce/cim-opravit-spary-roubene-chalupy/ \| datum vydání = 2009-08-08 \| datum přístupu = 2012-08-22 \| vydavatel = iReceptář.cz \| místo = Praha}}</ref>
		+
		+	== Materiály roubených stěn ==
		+	[[Soubor:Первый дом Норильска.jpg\|thumb\|240px\|Nejstarší dům v [[Norilsk\|Norilsku]]]]
		+	Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je [[dřevo]]. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především [[smrk]]ové [[dřevo]], dále pak [[jedle]], [[borovice]], [[modřín]] a další. Z listnatých dřevin se využívá především [[dub]]. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky.
	== Konstrukce ==		== Konstrukce ==
	Jednotlivé dlouhé trámy se vrství na sebe a vytvářejí tak nosnou stěnu. Ve většině případů se v našich zemích na stavbu používalo dřevo [[smrk]]ové. Výjimkou v tomto je nejspodnější, tzv. ''prahový'' trám, který byl často [[dub]]ový (lépe odolává povětrnostním podmínkám) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku.		Jednotlivé dlouhé trámy se vrství na sebe a vytvářejí tak nosnou stěnu. Ve většině případů se v našich zemích na stavbu používalo dřevo [[smrk]]ové. Výjimkou v tomto je nejspodnější, tzv. ''prahový'' trám, který byl často [[dub]]ový (lépe odolává povětrnostním podmínkám) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku.
Řádka 12:		Řádka 26:
	* [[Zděná stavba]]		* [[Zděná stavba]]
	* [[Vyplétaná konstrukce]]		* [[Vyplétaná konstrukce]]
		+	== Reference ==
		+	<references/>


	{{Commonscat\|Log cabins}}{{Článek z Wikipedie}}		{{Commonscat\|Log cabins}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Stavby]]		[[Kategorie:Stavby]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-10T08:15:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 10. 9. 2013, 08:15

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:42:12Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:LogCabinDetail.jpg|thumb|Detail roubené stavby]]
'''Roubená stavba''' je [[stavba]], jejíž [[stěna (architektura)|stěny]] jsou zbudovány technikou roubení. [[Trám]]y, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy [[Tesařství|tesařských]] vazeb.
Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Typem roubeného domu je '''[[srub]]'''.
== Konstrukce ==
Jednotlivé dlouhé trámy se vrství na sebe a vytvářejí tak nosnou stěnu. Ve většině případů se v našich zemích na stavbu používalo dřevo [[smrk]]ové. Výjimkou v tomto je nejspodnější, tzv. ''prahový'' trám, který byl často [[dub]]ový (lépe odolává povětrnostním podmínkám) a zpravidla umisťovaný na kamennou podezdívku.

== Související články ==
* [[Srub]]
* [[Hliněná stavba]]
* [[Hrázděná stavba]]
* [[Roubená komora]]
* [[Zděná stavba]]
* [[Vyplétaná konstrukce]]

{{Commonscat|Log cabins}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Stavby]]