Sysop: 1 revizi

2013-09-09T09:48:40Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 9. 2013, 09:48

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T04:22:48Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Rovensko pod Troskami
| status = město
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = Semily
| ob.roz.půs = [[Turnov]]
| pov.ob = [[Turnov]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 12,77
| obyvatelé = 1255
| obyv.datum = 2. 10. 2006
| zem.šíř =
| zem.dél =
| PSČ = 512 63
| početzsj = 6
| početč = 6
| početk = 4
| adresa = Náměstí 1<br />51263 Rovensko pod Troskami
| web = www.rovensko.cz
| úř.web =
| email = m.u@rovensko.cz
| starosta = Pavel Koldovský
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| mapa =
| NUTS5 = CZ0514 577472
| NUTS4 = CZ0514
| NUTS3 = CZ051
| nad.výš = 306
}}
'''Rovensko pod Troskami''' je město, které se nachází v [[Okres Semily|okrese Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Ke dni 2. 10. [[2006]] zde žilo 1255 obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením [[český granát|českých granátů]] a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na [[Karlštejn]]ě a svatováclavskou kapli v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Chrámu svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].
Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který [[13. srpen|13. srpna]] zaslal úředník panství Gerard Taxis [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovi]] „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly [[kontribuce]] a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné [[rekatolizace|rekatolizaci]], k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z [[Jičín]]a, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání vojsko, ale rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Vojsko nebylo tak početné, a tak se vojáci smířili se zapálením zvonice a k boji nedošlo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v [[Libuň|Libuni]] oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu a ubili ho i s jeho průvodcem, studentem Janem Rokytou.
Povstalci pak táhli k [[Turnov]]u, ale tentokrát proti nim vyrazilo
silnější vojsko a porazilo je. Sedmnáct zajatých sedláků mělo být popraveno a život si zachránili přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.
V lednu [[1943]] byla v Rovensku na plovárně zlikvidována [[Československý protinacistický odboj|odbojová]] výsadkářská skupina [[Operace Antimony|Antimony]].
== Muzea ==
* Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů
== Pamětihodnosti ==
=== Kostel svatého Václava ===
Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický [[Kněžiště|presbytář]] s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna [[gotika|goticko]]-[[renesance|renesančně]] v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i [[sakristie]], mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]], leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.
=== Zvonice s rebelantskými zvony ===
[[Soubor:Rovensko obrácný zvon.jpg|thumb|"Rebelantský" zvon v rovenské zvonici]]
Dřevěná [[zvonice]] z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v [[Kouřim]]i) jsou [[Zvon#Způsoby zvonění|zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru]]. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 [[Kilogram|kg]] a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn =
| kapitola =
| strany = 257
}}
</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Švihálek
| jméno = Milan
| titul = Jak se rodí zvony
| vydavatel = Jota
| místo = Brno
| rok = 1997
| isbn =
| kapitola =
| strany =
}}
</ref>
=== Další pamětihodnosti ===
* [[Empír]]ový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
* [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup se sochou Panny Marie]] na náměstí
* Sousoší Rozhovor na náměstí
* Socha svatého Václava u nádraží
* Busta [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]]
==== Pověsti ====
Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.
== Části města ==
* '''Rovensko pod Troskami'''
* [[Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec]]
* [[Křečovice 2.díl]]
* [[Liščí Kotce (Rovensko pod Troskami)|Liščí Kotce]]
* [[Štěpánovice (Rovensko pod Troskami)|Štěpánovice]]
* [[Václaví (Rovensko pod Troskami)|Václaví]]
== Historická zajímavost ==
Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do [[Brazílie]] roku 1893. Po zrušení [[Otrokářství|otroctví]] totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku octitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.
Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidalo lidé z Mladoboleslavska. V polovjně září přibyli do [[Hamburk]]u a nalodili se na německý parník ''Argentina''. Když však [[9. říjen|9. října]] vystoupili v [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiru]], zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do [[Rio Grande de Sul]] pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do [[São Paulo|Sao Paula]], do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.
== Reference ==
<references />
== Sekundární literatura ==
* Jaromír Jermář, článek ''Krok za krokem za památkami našeho kraje'', sborník ''Od Ještěda k Troskám'', 1/2007, str. 53
* ŠVIHÁLEK, Milan. ''Jak se rodí zvony.'' Brno: Jota, 1997.
<br />
[[Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec]] |
[[Křečovice 2.díl]] |
[[Liščí Kotce]] |
'''Rovensko pod Troskami''' |
[[Štěpánovice (Rovensko pod Troskami)|Štěpánovice]] |
[[Václaví]]
<br />

{{commonscat|Rovensko pod Troskami}}{{Okres Semily}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Semily]]
[[Kategorie:Obce v okrese Semily]]

Rovensko pod Troskami - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu