Sysop: ++

2024-09-12T12:56:54Z

← Starší verze		Verze z 12. 9. 2024, 12:56
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Flat tax in Europe.png\|thumb\|240px\|Rovná daň v Evropě]]
-	[[Soubor:~~Impot-proportionnel-en-~~Europe.png\|thumb\|Rovná daň v Evropě]]	+
	'''Rovná daň''' je koncept [[zdanění]] příjmů příp. i ostatních finančních toků, jako např. [[spotřební daň]], jednotnou sazbou daně. Je to nástroj [[fiskální politika\|fiskální politiky]] [[stát]]u. U [[daň z příjmů\|daně z příjmů]] [[fyzická osoba\|fyzických osob]] je obvykle kombinována s nezdanitelnou částkou, jedná se tedy o daň s [[progresivní daň\|mírnou progresí]]. Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila, např. v [[Estonsko\|Estonsku]], [[Slovensko\|Slovensku]] nebo některých [[Spojené státy americké\|amerických]] státech.		'''Rovná daň''' je koncept [[zdanění]] příjmů příp. i ostatních finančních toků, jako např. [[spotřební daň]], jednotnou sazbou daně. Je to nástroj [[fiskální politika\|fiskální politiky]] [[stát]]u. U [[daň z příjmů\|daně z příjmů]] [[fyzická osoba\|fyzických osob]] je obvykle kombinována s nezdanitelnou částkou, jedná se tedy o daň s [[progresivní daň\|mírnou progresí]]. Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila, např. v [[Estonsko\|Estonsku]], [[Slovensko\|Slovensku]] nebo některých [[Spojené státy americké\|amerických]] státech.
	== Politické souvislosti ==		== Politické souvislosti ==
Řádka 39:		Řádka 38:
	\|}		\|}
	V [[Polsko\|Polsku]] zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany [[Platforma Obywatelska]] (15 % sazbu) a [[Partia Demokratyczna]] (19 % sazbu).		V [[Polsko\|Polsku]] zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany [[Platforma Obywatelska]] (15 % sazbu) a [[Partia Demokratyczna]] (19 % sazbu).
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Daně]]		[[Kategorie:Daně]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-09T09:49:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 9. 2013, 09:49

Sysop: 1 revizi

2011-04-21T14:33:23Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Impot-proportionnel-en-Europe.png|thumb|Rovná daň v Evropě]]
'''Rovná daň''' je koncept [[zdanění]] příjmů příp. i ostatních finančních toků, jako např. [[spotřební daň]], jednotnou sazbou daně. Je to nástroj [[fiskální politika|fiskální politiky]] [[stát]]u. U [[daň z příjmů|daně z příjmů]] [[fyzická osoba|fyzických osob]] je obvykle kombinována s nezdanitelnou částkou, jedná se tedy o daň s [[progresivní daň|mírnou progresí]]. Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila, např. v [[Estonsko|Estonsku]], [[Slovensko|Slovensku]] nebo některých [[Spojené státy americké|amerických]] státech.
== Politické souvislosti ==
Zejména zavádění rovné daně[http://www.euractiv.sk/ekonomika-a-euro/zoznam-liniek/rovna-dan] na [[příjem|příjmy]] a zároveň na spotřebu je předmětem politického zápasu, protože [[Pravice|pravicové]] [[politické spektrum]] uvádí praktické zavedení tohoto nástroje[http://www.prave-spektrum.sk/article.php?187] jako uplatnění svobodného rozhodnutí jedince o výši své spotřeby dané výši jeho přijmu a [[levice|levicové]] spektrum uvádí „nedemokratičnost“ tohoto nástroje fiskální politiky státu jako nástroje sociálně nespravedlivého rozevírání nůžek mezi [[obyvatelstvo|obyvatelstvem]] s vysokými přijmy a chudými obyvateli vzhledem k tomu, že spotřební daň je jednotná jak na zboží nevyhnutelné k přežití (základní články potravin, [[bydlení]], [[stravování]], [[zdravotní péče]], [[doprava]]), tak na zboží nadstandardní a [[luxus]]ní povahy.
Rovná daň zatěžuje dle pravicové politické argumentace [[ekonomika|ekonomiku]] méně než [[progresivní zdanění]], které odvádí lidi od motivace vydělávat co nejvíc, protože ozřejmuje výši daní předem. Vliv rovné daně je viditelný na přílevu investic, rozmachu podnikání a na hospodářském růstu, tvrdí liberální ekonomové. [http://www.euractiv.sk/ekonomika-a-euro/zoznam-liniek/rovna-dan]
Dle levicové politické argumentace rovná daň způsobuje odbourání principu [[solidarita|solidarity]] ve společnosti, protože ve svobodném světě nemá každý občan možnost vzhledem k svým podmínkám vydělávat maximum a rovná daň ničí sociální solidaritu společnosti.
Rovnou daň zavádějí především [[komunismus|postkomunistické]] státy. O rovné dani se diskutuje i v zemích EU, ale žádná ze starších zemí EU je zatím nezavedla.
== Rovná daň v Česku ==
Rovná daň, jíž byla myšlena daň z příjmů fyzických osob s jednotnou sazbou daně ve výši 15 %, byla jedním z hlavních témat [[Občanská demokratická strana|ODS]] v předvolební kampani před [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|parlamentními volbami v roce 2006]]. Výpadek v příjmech [[státní rozpočet|státního rozpočtu]] chtěla zčásti nahradit sjednocením [[daň z přidané hodnoty|daně z přidané hodnoty]] rovněž na výši 15 %, zčásti se spoléhala na vyšší [[hospodářský růst]], než je v současnosti, a lepší výběr daní, který by nastal v okamžiku jednodušší daňové soustavy. Výběr daní není jednoznačně posouzen jako optimální [http://www.finance.cz/zpravy/finance/145172-je-rovna-dan-skutecne-rovna-/ Je rovná daň skutečně rovná- Elena Ondrova]
Od 1. ledna 2008 platí v Česku rovná daň z příjmu fyzických osob ve výši 20,25 % z hrubé mzdy. Poplatník s hrubou mzdou do 10 222 Kč měsíčně žádnou daň z příjmu neplatí. Poplatník s hrubou mzdou 20 000 Kč měsíčně platí 10 procent z hrubé mzdy, poplatník s příjmem 50 000 Kč již 16 procent.
== Státy s rovnou daní z příjmu ==
{| class="wikitable"
!stát
!fyzických osob
!právnických osob
|-
| [[Ukrajina]]||13 % (od r. 2004)||25 %
|-
| [[Rusko]]|| 13 % (od r. 2001)||24 %
|-
| [[Slovensko]]||19 % (od r. 2004)|| 19 %
|-
| [[Estonsko]]|| 22 % (od r. 2007)|| 24 %
|-
| [[Litva]] || 24 % (od r. 2005) || 15 %
|-
| [[Albánie]]||10 % (od r. 2008)||10 %
|-
| [[Lotyšsko]] || 25 % || 15 %
|-
| [[Rumunsko]] ||16 % ||16 %
|-
| [[Srbsko a Černá Hora]] ||14 % ||10 %
|-
| [[Gruzie]] ||12 % ||20 %
|-
| [[Hongkong]] ||15 % ||
|}
V [[Polsko|Polsku]] zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany [[Platforma Obywatelska]] (15 % sazbu) a [[Partia Demokratyczna]] (19 % sazbu).

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Daně]]

Rovná daň - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi