Rudý posuv - Historie editací

Sysop: ++

2025-12-20T11:29:45Z

← Starší verze		Verze z 20. 12. 2025, 11:29
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Redshift.png\|thumb\|~~200px~~\|Rudý posuv [[Spektrální čára\|spektrálních čar]] ve [[viditelné spektrum\|viditelném spektru]] vzdálené [[Galaxie\|galaktické]] [[Superkupa\|superkupy]] [[BAS11]] (vpravo) v porovnání se [[Elektromagnetické spektrum\|spektrem]] [[Slunce]] (vlevo).]]	+	[[Soubor:Redshift-2011.png\|thumb\|220px\|Rudý posuv [[Spektrální čára\|spektrálních čar]] ve [[viditelné spektrum\|viditelném spektru]] vzdálené [[Galaxie\|galaktické]] [[Superkupa\|superkupy]] [[BAS11]] (vpravo) v porovnání se [[Elektromagnetické spektrum\|spektrem]] [[Slunce]] (vlevo).]]

	'''Rudý posuv''' je prodloužení [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření\|elektromagnetického záření]] na straně přijímače. Můžeme rozlišovat tři příčiny rudého posuvu:		'''Rudý posuv''' je prodloužení [[vlnová délka\|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření\|elektromagnetického záření]] na straně přijímače. Můžeme rozlišovat tři příčiny rudého posuvu:
Řádka 10:		Řádka 10:
	Asi nejjednodušší na popis je dopplerovského posuvu, zvláštního případu [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]]. Čím rychleji se vysílač od přijímače vzdaluje, tím je rudý posuv větší a naopak. Pokud se vzdaluje [[konstanta\|konstantní]] rychlostí, rudý posuv je také stále stejně velký.		Asi nejjednodušší na popis je dopplerovského posuvu, zvláštního případu [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]]. Čím rychleji se vysílač od přijímače vzdaluje, tím je rudý posuv větší a naopak. Pokud se vzdaluje [[konstanta\|konstantní]] rychlostí, rudý posuv je také stále stejně velký.

-	Kosmologický rudý posuv v [[Astronomie\|astronomii]] poprvé pozoroval a v roce [[1924]] popsal [[spojené státy americké\|americký]] astronom [[Edwin Powell Hubble\|Edwin Hubble]] při pozorování velmi vzdálených kosmických objektů ([[galaxie\|galaxií]]). Zjistil, že spektrální čáry [[Chemický prvek\|chemických prvků]] ve spektrech těchto objektů jsou proti měřením v pozemských chemických laboratořích posunuty směrem k dlouhovlnnému konci spektra. Později objevil, že tento rudý posuv spektrálních čar je tím větší, čím větší je vzdálenost pozorovaného objektu od Země a že i galaxie vzájemně se od sebe vzdalují rychlostí tím větší, čím jsou od sebe vzdálenější ([[Hubbleův zákon]]). To nakonec vedlo k teorii o [[rozpínání vesmíru]].	+	Kosmologický rudý posuv v [[Astronomie\|astronomii]] poprvé pozoroval a v roce [[1924]] popsal [[spojené státy americké\|americký]] astronom [[Edwin Powell Hubble\|Edwin Hubble]] při pozorování velmi vzdálených kosmických objektů ([[galaxie\|galaxií]]). Zjistil, že spektrální čáry [[Chemický prvek\|chemických prvků]] ve spektrech těchto objektů jsou proti měřením v pozemských chemických laboratořích posunuty směrem k dlouhovlnnému konci spektra. Později objevil, že tento rudý posuv spektrálních čar je tím větší, čím větší je vzdálenost pozorovaného objektu od Země a že i galaxie vzájemně se od sebe vzdalují rychlostí tím větší, čím jsou od sebe vzdálenější ([[Hubbleův zákon]]). To nakonec vedlo k teorii o [[rozpínání vesmíru]].

	Opakem rudého posuvu je '''[[modrý posuv]]''', ke kterému dochází, když se vysílač přibližuje k pozorovateli (přijímači), nebo světlo padá do gravitačního pole nebo by prostoru mezi vysílačem a přijímačem ubývalo. [[Vlnová délka]] bude z pohledu přijímače kratší.		Opakem rudého posuvu je '''[[modrý posuv]]''', ke kterému dochází, když se vysílač přibližuje k pozorovateli (přijímači), nebo světlo padá do gravitačního pole nebo by prostoru mezi vysílačem a přijímačem ubývalo. [[Vlnová délka]] bude z pohledu přijímače kratší.
Řádka 16:		Řádka 16:
	Rudý a modrý posuv jsou zvláštní případy [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]], který objevil a popsal v roce 1841 za svého pobytu v [[Praha\|Praze]] [[Rakousko\|rakouský]] fyzik [[Christian Andreas Doppler\|Christian Doppler]].		Rudý a modrý posuv jsou zvláštní případy [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]], který objevil a popsal v roce 1841 za svého pobytu v [[Praha\|Praze]] [[Rakousko\|rakouský]] fyzik [[Christian Andreas Doppler\|Christian Doppler]].

-		+	[[Soubor:Redshift blueshift.png\|thumb\|220px\|Rudý a modrý posuv barvy světla zdroje v pohybu vlivem [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]].]]
-	[[Soubor:Redshift blueshift.png\|thumb\|~~left\|200px~~\|Rudý a modrý posuv barvy světla zdroje v pohybu vlivem [[Dopplerův jev\|Dopplerova jevu]].]]	+
-		+
	== Proč „rudý“? ==		== Proč „rudý“? ==
-		+	Lidské [[oko]] je schopno vnímat [[elektromagnetické záření]] o [[vlnová délka\|vlnových délkách]] v rozmezí od 400 do 800 nm. Tento obor spektra nazýváme [[Světlo\|viditelné světlo]]. Při krátkovlnné hranici tohoto oboru pozorujeme [[Modrá\|modrou]] (resp. [[Fialová\|fialovou]]), na dlouhovlnné pak [[Červená\|červenou]] barvu.
-	Lidské [[oko]] je schopno vnímat [[elektromagnetické záření]] o [[vlnová délka\|vlnových délkách]] v rozmezí od 400 do 800 nm. Tento obor spektra nazýváme [[Světlo\|viditelné světlo]]. Při krátkovlnné hranici tohoto oboru pozorujeme [[Modrá\|modrou]] (resp. [[Fialová\|fialovou]]), na dlouhovlnné pak [[Červená\|červenou]] barvu.	+

	Změny [[vlnová délka\|vlnových délek]] resp. [[frekvence]], způsobené relativním pohybem zdroje elektromagnetického záření vůči pozorovateli, se samozřejmě projevují i na [[vlnová délka\|vlnových délkách]], které lidský [[zrak]] nedokáže zachytit, takže pozorování v celém [[elektromagnetické spektrum\|elektromagnetickém spektru]] je možné provádět jedině s pomocí přístrojů.		Změny [[vlnová délka\|vlnových délek]] resp. [[frekvence]], způsobené relativním pohybem zdroje elektromagnetického záření vůči pozorovateli, se samozřejmě projevují i na [[vlnová délka\|vlnových délkách]], které lidský [[zrak]] nedokáže zachytit, takže pozorování v celém [[elektromagnetické spektrum\|elektromagnetickém spektru]] je možné provádět jedině s pomocí přístrojů.

Sysop: 1 revizi

2013-09-08T11:18:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 9. 2013, 11:18

Sysop: Nahrazení textu

2010-04-24T11:06:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Redshift.png|thumb|200px|Rudý posuv [[Spektrální čára|spektrálních čar]] ve [[viditelné spektrum|viditelném spektru]] vzdálené [[Galaxie|galaktické]] [[Superkupa|superkupy]] [[BAS11]] (vpravo) v porovnání se [[Elektromagnetické spektrum|spektrem]] [[Slunce]] (vlevo).]]

'''Rudý posuv''' je prodloužení [[vlnová délka|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] na straně přijímače. Můžeme rozlišovat tři příčiny rudého posuvu:
* [[Dopplerův jev]], respektive [[relativistický Dopplerův jev]], způsobený vzdalováním vysílače od přijímače
* [[gravitace|gravitační]] posuv, vysílání z gravitačního pole nějakého tělesa
* [[kosmologie|kosmologický]] posuv

[[vlna (fyzika)|Vlnový]] charakter světla je příčinou prodlužování vlnové délky světla vysílače vzdalujícího se od přijímače. [[Obecná teorie relativity]] zase vysvětluje, proč jdou hodiny pomaleji v gravitačním poli a proč tedy světlo při výstupu z gravitačního pole „červená“. A konečně kosmologický rudý posuv je způsoben rozpínáním se [[vesmír]]u, kdy mezi vysílačem a přijímačem vzniká nový prostor, který přijímač a vysílač neustále od sebe oddaluje. Všechny tyto jevy lze také popsat jako úbytek energie záření.

Asi nejjednodušší na popis je dopplerovského posuvu, zvláštního případu [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]]. Čím rychleji se vysílač od přijímače vzdaluje, tím je rudý posuv větší a naopak. Pokud se vzdaluje [[konstanta|konstantní]] rychlostí, rudý posuv je také stále stejně velký.

Kosmologický rudý posuv v [[Astronomie|astronomii]] poprvé pozoroval a v roce [[1924]] popsal [[spojené státy americké|americký]] astronom [[Edwin Powell Hubble|Edwin Hubble]] při pozorování velmi vzdálených kosmických objektů ([[galaxie|galaxií]]). Zjistil, že spektrální čáry [[Chemický prvek|chemických prvků]] ve spektrech těchto objektů jsou proti měřením v pozemských chemických laboratořích posunuty směrem k dlouhovlnnému konci spektra. Později objevil, že tento rudý posuv spektrálních čar je tím větší, čím větší je vzdálenost pozorovaného objektu od Země a že i galaxie vzájemně se od sebe vzdalují rychlostí tím větší, čím jsou od sebe vzdálenější ([[Hubbleův zákon]]). To nakonec vedlo k teorii o [[rozpínání vesmíru]].

Opakem rudého posuvu je '''[[modrý posuv]]''', ke kterému dochází, když se vysílač přibližuje k pozorovateli (přijímači), nebo světlo padá do gravitačního pole nebo by prostoru mezi vysílačem a přijímačem ubývalo. [[Vlnová délka]] bude z pohledu přijímače kratší.

Rudý a modrý posuv jsou zvláštní případy [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]], který objevil a popsal v roce 1841 za svého pobytu v [[Praha|Praze]] [[Rakousko|rakouský]] fyzik [[Christian Andreas Doppler|Christian Doppler]].

[[Soubor:Redshift blueshift.png|thumb|left|200px|Rudý a modrý posuv barvy světla zdroje v pohybu vlivem [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]].]]

== Proč „rudý“? ==

Lidské [[oko]] je schopno vnímat [[elektromagnetické záření]] o [[vlnová délka|vlnových délkách]] v rozmezí od 400 do 800 nm. Tento obor spektra nazýváme [[Světlo|viditelné světlo]]. Při krátkovlnné hranici tohoto oboru pozorujeme [[Modrá|modrou]] (resp. [[Fialová|fialovou]]), na dlouhovlnné pak [[Červená|červenou]] barvu.

Změny [[vlnová délka|vlnových délek]] resp. [[frekvence]], způsobené relativním pohybem zdroje elektromagnetického záření vůči pozorovateli, se samozřejmě projevují i na [[vlnová délka|vlnových délkách]], které lidský [[zrak]] nedokáže zachytit, takže pozorování v celém [[elektromagnetické spektrum|elektromagnetickém spektru]] je možné provádět jedině s pomocí přístrojů.

== Související články ==
* [[Světlo]]
* [[Dopplerův jev]]
* [[Obecná teorie relativity]]

== Externí odkazy ==

{{Commons|Redshift}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Astrofyzika]]
[[Kategorie:Pozorování vesmíru]]