Sysop: 1 revizi

2013-09-08T10:11:41Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 9. 2013, 10:11

Student85: Nahrazení textu

2011-10-08T18:09:14Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-N0301-503, General Wlassow mit Soldaten der ROA.jpg|thumb|Generál Vlasov a příslušníci Ruské osvobozenecké armády]]
'''Ruská osvobozenecká armáda (ROA)''' byla v době [[druhá světová válka|druhé světové války]] organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, kteří na straně [[nacismus|nacistického]] [[Nacistické Německo|Německa]] dobrovolně či z donucení bojovali proti stalinistickému režimu v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Pro tyto jednotky se vžilo označení ''„Vlasovci“'' podle jména jejich velitele generála [[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasova]].

== Situace před vznikem ==
[[Soubor:Vlasov03.jpg|thumb|[[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasov]] před nastoupenými vojáky]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-297-1704-10, Nordfrankreich, Angehörige der Wlassow-Armee.jpg|thumb|Nástup jednotky Vlasovců ]]
Po přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Německo|Německem]] padly do zajetí statisíce sovětských válečných zajatců různých národů (tedy nejen Rusů). Jejich národní a politické smýšlení bylo různé, část zajatců nesouhlasila se Stalinovým režimem, mnoho z nich bylo zdrceno tím, že se Stalin zajatců zřekl a považoval je za zrádce. Během času se z části těchto vojáků formovaly různé dobrovolnické i pomocné jednotky, divizemi [[Waffen-SS]] počínaje a zásobovacími a pracovními jednotkami konče. Postupem času vznikaly i ruské bojové jednotky, jako např. '''1. ruská národní armáda''', '''599. ruská brigáda''', '''Ruský ochranný sbor''', '''XV. kozácký jezdecký sbor''' a další. Počátky vzniku '''Ruské osvobozenecké armády''' lze klást do roku [[1942]], kdy bylo ustanoveno v [[Berlín]]ě zvláštní středisko, které se zabývalo získáváním výjimečných ruských válečných zajatců. Téhož roku byl zajat sovětský generál [[Andrej Andrejevič Vlasov]], který se postupně stával ústřední postavou těch, kteří nenáviděli komunistický režim v [[Sovětský svaz|SSSR]] a chtěli proti němu bojovat. Ten během roku [[1943]] získával své další spolupracovníky a snažil se ve spolupráci s německými činiteli vytvořit ruské bojové jednotky. Problémem bylo, že na straně Němců nejenže panovala k Rusům nedůvěra, ale stále tu byla doktrína „méněcenné slovanské rasy,“ což bylo překážkou rychlejšího vzniku ruských vojenských sil, které se odkládalo prakticky až do konce roku [[1944]].

== Vznik ROA ==

Dne [[14. listopad]]u [[1944]] byly v [[Praha|Praze]] ustanoveny '''Komitét pro osvobození národů Ruska (KONR)''' a '''Ruská osvobozenecká armáda (ROA).''' Tento akt doprovázela jak vlažnost z oficiálních německých míst, tak ze strany české veřejnosti, která v ROA viděla spojence nacistického Německa. '''KONR''' vydal bez vědomí německých úřadů Manifest, ve kterém oslovoval národy [[Rusko|Ruska]] v boji proti Stalinovi, ale který též předpokládal uzavření míru s Německem a vytvoření svobodného Ruska bez bolševiků. První vojenské útvary se začaly vytvářet již krátce po tomto aktu. 9. listopadu [[1944]] byla ve výcvikovém táboře '''Münsingen''' vytvořena 1. divize, která se skládala zejména z různých dobrovolnických útvarů, které byly staženy z fronty. Těmto vojskům velel plk. [[Sergej Kuzmič Buňačenko]]. Jednotky byly vybaveny ručními zbraněmi a několika kořistními sovětskými tanky [[T-34]]. Od počátku roku [[1945]] vznikala ve výcvikovém táboře '''Hauberg''' druhá divize, která se skládala převážně z vojáků přímo ze zajateckých táborů. Samostatným útvarem ROA byla letecká jednotka, která obdržela 16 [[Messerschmitt Bf 109|Messerschmittů Me 109 G]], 12 [[Junkers Ju 88|Junkersů Ju 88]] a 5 [[Heinkel He 111|Heinkelů He 111]]. Složení všech jednotek z názorového hlediska bylo různé. Velká část vojáků chtěla bojovat proti Stalinovi, ovšem na straně druhé nesouhlasili s nacistickým režimem v Německu. Někteří z nich odešli k ROA z důvodu krutých podmínek, které panovaly v německých zajateckých táborech sovětských zajatců. S blížícím se koncem války se však čím dál zřetelněji ukazovalo, že ROA bude bojovat zejména sama za sebe.

== Nasazení ROA v boji ==
Dne 2. března [[1945]] dostal velitel 1. divize Buňačenko rozkaz od německého důstojníka na přesun do bojového prostoru. Zde došlo k prvním sporům, protože Buňačenkův nadřízený byl generál Vlasov, který situaci později uklidnil. A tak jeho vojska se vydala na pěší pochod ve třech proudech až ve dnech 6. - 8. března. První bojové vystoupení se odehrálo 14. března v prostoru soutoku [[Odra|Odry]] a [[Lužická Nisa|Nisy]] u '''Erlenhofu''', kde se vojáci ROA neúspěšně pokoušeli zlikvidovat sovětské předmostí na Odře. Poté byla divize stažena a přemístěna na jih. Jednotky postupně pronikly do [[Čechy|Čech]], kde vzniklo několik sporů mezi nimi a německými silami. Mezitím bylo plánováno jejich další bojové užití, počítalo se s využitím při obraně [[Brno|Brna]]. Velitel skupiny armád Střed Ferdinand Schörner nechal vyzbrojit ROA kanóny a tankovými stíhači [[Hetzer]], vyráběnými v Praze. V této době však již generál Vlasov tajně navazoval kontakty s českým odbojem i se západními zpravodajskými službami. Jeho přáním zejména bylo, aby byla ROA uchována pro případnou válku proti bolševickému SSSR, která dle přání mnohých měla nastat po kapitulaci německé armády.

[[Soubor:Olšanské hřbitovy, Ruská osvobozenecká armáda.jpg|thumb|right|Pomník u masového hrobu příslušníků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze]]

== Účast na Pražském povstání ==
Od 30. dubna začali navazovat představitelé ROA již oficiální kontakty s českým odbojem, který zvažoval jejich účast na připravovaném [[Pražské povstání|povstání v Praze]] a který se s nimi nakonec dohodl na jejich pomoci. Dne 5. května se začaly přesunovat jednotky ROA ze [[Suchomasty|Suchomast]] do [[Praha|Prahy]], kam dorazily v brzkých ranních hodinách o den později. Vlasovci, jak byly jednotky nazvány díky jejich veliteli generálu Vlasovovi, obsazovali v Praze důležité opěrné body a uzly a opanovali velkou část Prahy a jejího předměstí. Zde vedli boje proti německým vojskům, ale zároveň docházelo k dalšímu vyjednávání, jak s představiteli České národní rady a českého odboje, tak s americkými vojenskými činovníky. Nebylo stále jasné, jestli americká vojska obsadí Prahu, ani jak se [[Američané]] zachovají vůči ROA. S vývojem událostí bylo zřejmé, že [[Praha]] patří do sféry vlivu [[Sovětský svaz|SSSR]] a od ROA se začaly distancovat i české orgány. ČNR se 7. května rozhodla odmítnout další pomoc od ROA a tak Vlasovci opustili Prahu 8. května v ranních hodinách.

== Konec ROA ==
Po opuštění Prahy směřovaly jednotky 1. divize ROA opět do Suchomast a poté pokračovaly dále na jih do oblastí obsazených Američany. Některé vojenské oddíly Vlasovců však byly obklíčeny ještě v sovětské okupační zóně, jiné dospěly do zóny americké, kde se počátkem května 1945 nacházelo i jižní uskupení ROA. Avšak i tyto vojáky Američané předali Sovětům, a to i přesto, že generál Vlasov napsal 11. května vládám [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velké Británie]] otevřený dopis, ve kterém vysvětloval postoje ROA i obavy z dalšího osudu jeho vojáků. Dne 12. května předali Američané Sovětům i generála Vlasova. Popravy vojáků ROA probíhaly již krátce po jejich zatčení na území [[Československo|Československa]]. Další příslušníci ROA byli popraveni v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] nebo byli odsouzeni k těžkým žalářům a nuceným pracím v [[gulag|gulazích]].

== Literatura - prameny ==
* [[Karel Richter]], Případ generála Vlasova, Panorama 1991
* Stanislav Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách, Vyšehrad 1992
* Karel Richter, Osudový omyl generála Vlasova, Rodiče s.r.o. 2003

== Externí odkazy ==
* [http://www.vejr.cz/regiz/archiv/historie/vlasovci_na_lounsku.html Vlasovci na Lounsku]
* [http://www.kraj.iipardubice.cz/arch/1137495087-vlasovci-v-usti-nad-orlici-brezen-az-duben-1945.html Vlasovci v Ústí nad Orlicí]
* [http://www.blisty.cz/2003/5/7/art13929.html Vojska generála Vlasova v Čechách]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jednotky zahraničních dobrovolníků Wehrmachtu]]
[[Kategorie:Kolaborace během druhé světové války]]
[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Pražské povstání]]
[[Kategorie:Dějiny Československa během druhé světové války]]

Ruská osvobozenecká armáda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu