Ruská pravoslavná církev - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1299“ textem „1299“

2015-06-10T23:26:16Z

Nahrazení textu „1299“ textem „1299“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:26
Řádka 11:		Řádka 11:
	Podle legendy přinesl [[křesťanství]] na Rus již [[Svatý Ondřej]], když se doplavil proti proudu [[Dněpr]]u na místo dnešního [[Kyjev]]a. Rozhodujícím datem byl však rok [[988]], kdy kníže [[Kyjevská Rus\|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]] zavrhl [[pohanství\|pohanský]] [[panteon]] a přijal [[křest]] z rukou [[východní církev\|východní církve]]; toto datum je považováno za okamžik [[christianizace]] Rusi a vzniku pravoslavné církve; roku [[1988]] slavil Sovětský svaz přes deklarovaný [[ateismus]] 1000. výročí této události.		Podle legendy přinesl [[křesťanství]] na Rus již [[Svatý Ondřej]], když se doplavil proti proudu [[Dněpr]]u na místo dnešního [[Kyjev]]a. Rozhodujícím datem byl však rok [[988]], kdy kníže [[Kyjevská Rus\|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]] zavrhl [[pohanství\|pohanský]] [[panteon]] a přijal [[křest]] z rukou [[východní církev\|východní církve]]; toto datum je považováno za okamžik [[christianizace]] Rusi a vzniku pravoslavné církve; roku [[1988]] slavil Sovětský svaz přes deklarovaný [[ateismus]] 1000. výročí této události.
	=== Osamostatnění a reformy ===		=== Osamostatnění a reformy ===
-	Metropolita, podřízený [[Konstantinopol]]i, sídlil zpočátku v [[Kyjev]]ě, tehdejší stolici staroruského státu a centru východoslovanské kultury. V důsledku politických změn bylo jeho sídlo přesunuto nejprve do [[Vladimir]]u ([[1299]]) a následně do [[Moskva\|Moskvy]] (1325). Prvními metropolity Rusi byli zpravidla [[Řekové]], potvrzovaní do svého úřadu konstantinopolským patriarchou. Posledním z nich byl [[Isidor Kyjevský]] (1437—1441), který roku 1439 podepsal smlouvu uzavírající [[Florentská unie\|Florentskou unii]]. Ta zavazovala pravoslavné věřící k uznání primátu [[papež]]e, což Moskevská Rus odmítala přijmout. Isidor byl vyhnán a roku 1448 si na Rusi sami zvolili metropolitu ruského původu Iona. Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantinopolském patriarchátu. Roku 1589 přiměl [[Boris Godunov]] konstantinopolskéo patriarchu, aby zřídil v Moskvě patriarchát.	+	Metropolita, podřízený [[Konstantinopol]]i, sídlil zpočátku v [[Kyjev]]ě, tehdejší stolici staroruského státu a centru východoslovanské kultury. V důsledku politických změn bylo jeho sídlo přesunuto nejprve do [[Vladimir]]u (1299) a následně do [[Moskva\|Moskvy]] (1325). Prvními metropolity Rusi byli zpravidla [[Řekové]], potvrzovaní do svého úřadu konstantinopolským patriarchou. Posledním z nich byl [[Isidor Kyjevský]] (1437—1441), který roku 1439 podepsal smlouvu uzavírající [[Florentská unie\|Florentskou unii]]. Ta zavazovala pravoslavné věřící k uznání primátu [[papež]]e, což Moskevská Rus odmítala přijmout. Isidor byl vyhnán a roku 1448 si na Rusi sami zvolili metropolitu ruského původu Iona. Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantinopolském patriarchátu. Roku 1589 přiměl [[Boris Godunov]] konstantinopolskéo patriarchu, aby zřídil v Moskvě patriarchát.
	Roku 1652, po reformách [[Patriarcha Nikon\|patriarchy Nikona]], došlo ke [[schisma]]tu, jímž se z pravoslavné církve vydělili tzv. [[starověrci]].<ref>[http://www.iencyklopedie.cz/staroverci/ Starověrci] iEncyklopedie.cz</ref>		Roku 1652, po reformách [[Patriarcha Nikon\|patriarchy Nikona]], došlo ke [[schisma]]tu, jímž se z pravoslavné církve vydělili tzv. [[starověrci]].<ref>[http://www.iencyklopedie.cz/staroverci/ Starověrci] iEncyklopedie.cz</ref>
	[[Car]] Petr Veliký se snažil o maximální posílení státní moci [[Ruské impérium\|Ruského impéria]], a tedy i o kontrolu nad církví. Jako nejvyšší církevní instituce byl roku 1721 zřízen [[Nejsvětější synod]], v jehož čele stál [[oberprokurátor]] jmenovaný carem.		[[Car]] Petr Veliký se snažil o maximální posílení státní moci [[Ruské impérium\|Ruského impéria]], a tedy i o kontrolu nad církví. Jako nejvyšší církevní instituce byl roku 1721 zřízen [[Nejsvětější synod]], v jehož čele stál [[oberprokurátor]] jmenovaný carem.

GVC Sobek: Nahrazení textu „1448“ textem „1448“

2014-07-13T23:31:31Z

Nahrazení textu „1448“ textem „1448“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:31
Řádka 11:		Řádka 11:
	Podle legendy přinesl [[křesťanství]] na Rus již [[Svatý Ondřej]], když se doplavil proti proudu [[Dněpr]]u na místo dnešního [[Kyjev]]a. Rozhodujícím datem byl však rok [[988]], kdy kníže [[Kyjevská Rus\|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]] zavrhl [[pohanství\|pohanský]] [[panteon]] a přijal [[křest]] z rukou [[východní církev\|východní církve]]; toto datum je považováno za okamžik [[christianizace]] Rusi a vzniku pravoslavné církve; roku [[1988]] slavil Sovětský svaz přes deklarovaný [[ateismus]] 1000. výročí této události.		Podle legendy přinesl [[křesťanství]] na Rus již [[Svatý Ondřej]], když se doplavil proti proudu [[Dněpr]]u na místo dnešního [[Kyjev]]a. Rozhodujícím datem byl však rok [[988]], kdy kníže [[Kyjevská Rus\|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]] zavrhl [[pohanství\|pohanský]] [[panteon]] a přijal [[křest]] z rukou [[východní církev\|východní církve]]; toto datum je považováno za okamžik [[christianizace]] Rusi a vzniku pravoslavné církve; roku [[1988]] slavil Sovětský svaz přes deklarovaný [[ateismus]] 1000. výročí této události.
	=== Osamostatnění a reformy ===		=== Osamostatnění a reformy ===
-	Metropolita, podřízený [[Konstantinopol]]i, sídlil zpočátku v [[Kyjev]]ě, tehdejší stolici staroruského státu a centru východoslovanské kultury. V důsledku politických změn bylo jeho sídlo přesunuto nejprve do [[Vladimir]]u ([[1299]]) a následně do [[Moskva\|Moskvy]] (1325). Prvními metropolity Rusi byli zpravidla [[Řekové]], potvrzovaní do svého úřadu konstantinopolským patriarchou. Posledním z nich byl [[Isidor Kyjevský]] (1437—1441), který roku 1439 podepsal smlouvu uzavírající [[Florentská unie\|Florentskou unii]]. Ta zavazovala pravoslavné věřící k uznání primátu [[papež]]e, což Moskevská Rus odmítala přijmout. Isidor byl vyhnán a roku [[1448]] si na Rusi sami zvolili metropolitu ruského původu Iona. Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantinopolském patriarchátu. Roku 1589 přiměl [[Boris Godunov]] konstantinopolskéo patriarchu, aby zřídil v Moskvě patriarchát.	+	Metropolita, podřízený [[Konstantinopol]]i, sídlil zpočátku v [[Kyjev]]ě, tehdejší stolici staroruského státu a centru východoslovanské kultury. V důsledku politických změn bylo jeho sídlo přesunuto nejprve do [[Vladimir]]u ([[1299]]) a následně do [[Moskva\|Moskvy]] (1325). Prvními metropolity Rusi byli zpravidla [[Řekové]], potvrzovaní do svého úřadu konstantinopolským patriarchou. Posledním z nich byl [[Isidor Kyjevský]] (1437—1441), který roku 1439 podepsal smlouvu uzavírající [[Florentská unie\|Florentskou unii]]. Ta zavazovala pravoslavné věřící k uznání primátu [[papež]]e, což Moskevská Rus odmítala přijmout. Isidor byl vyhnán a roku 1448 si na Rusi sami zvolili metropolitu ruského původu Iona. Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantinopolském patriarchátu. Roku 1589 přiměl [[Boris Godunov]] konstantinopolskéo patriarchu, aby zřídil v Moskvě patriarchát.
	Roku 1652, po reformách [[Patriarcha Nikon\|patriarchy Nikona]], došlo ke [[schisma]]tu, jímž se z pravoslavné církve vydělili tzv. [[starověrci]].<ref>[http://www.iencyklopedie.cz/staroverci/ Starověrci] iEncyklopedie.cz</ref>		Roku 1652, po reformách [[Patriarcha Nikon\|patriarchy Nikona]], došlo ke [[schisma]]tu, jímž se z pravoslavné církve vydělili tzv. [[starověrci]].<ref>[http://www.iencyklopedie.cz/staroverci/ Starověrci] iEncyklopedie.cz</ref>
	[[Car]] Petr Veliký se snažil o maximální posílení státní moci [[Ruské impérium\|Ruského impéria]], a tedy i o kontrolu nad církví. Jako nejvyšší církevní instituce byl roku 1721 zřízen [[Nejsvětější synod]], v jehož čele stál [[oberprokurátor]] jmenovaný carem.		[[Car]] Petr Veliký se snažil o maximální posílení státní moci [[Ruské impérium\|Ruského impéria]], a tedy i o kontrolu nad církví. Jako nejvyšší církevní instituce byl roku 1721 zřízen [[Nejsvětější synod]], v jehož čele stál [[oberprokurátor]] jmenovaný carem.
Řádka 51:		Řádka 51:
	\|-----		\|-----
	\|  '''Nezávislost'''		\|  '''Nezávislost'''
-	\|  [[1448]]	+	\|  1448
	\|-----		\|-----
	\|  '''Uznána'''		\|  '''Uznána'''

Sysop: 1 revizi

2013-09-08T10:11:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 9. 2013, 10:11

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-27T22:44:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Moscow - Cathedral of Christ the Saviour.jpg|thumb|200px|Obnovená [[katedrála Krista Spasitele]] v Moskvě]]
'''Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu''' či '''Ruská pravoslavná církev''', oficiálně též '''Moskevský patriarchát'''<ref>Stanovy RPC, část II</ref> či '''Patriarchát Moskvy a vší Rusi''', zkráceně RPC ([[ruština|rusky]] Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ) je největší [[autokefální církev|autokefální]] [[pravoslaví|pravoslavnou]] [[církev|církví]], s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví. Její hlavou je [[moskevský patriarcha|patriarcha Moskvy a vší Rusi]] sídlící v [[Danilovský klášter|Danilovském klášteře]] v [[Moskva|Moskvě]]. Od [[1. únor]]a [[2009]] je patriarchou [[patriarcha Kirill|Kirill I.]]
Po roce [[1991]], kdy se církev vymanila z komunistického útlaku, církev obnovila svůj tradiční vliv na politické dění v zemi. Počet věřících se v současné době odhaduje na 100 miliónů osob; toto číslo zahrnuje velkou část [[Rusové|Rusů]], kteří nejsou aktivními [[věřící]]mi a návštěvníky [[bohoslužba|bohoslužeb]], uznávají však RPC jako tradiční autoritu a symbol ruské kultury.
== Rozšíření a struktura ==
Ruská pravoslavná církev je největší náboženskou organizací v [[Rusko|Rusku]], silné postavení má také v některých zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] (zejména v těch, kde zůstává silná ruská menšina): v [[Estonsko|Estonsku]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]], [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Moldavsko|Moldavsku]] či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. [[Běloruská pravoslavná církev]], [[Moldavská pravoslavná církev]] a [[Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu]] jsou součástmi RPC.
Dle údajů z roku 2006<ref>[http://patriarchia.ru/db/text/173887.html БРАЩЕНИЕ Святейшего Патриарха Московского и всея Руси АЛЕКСИЯ II к клиру, Приходским советам храмов гор. Москвы, наместникам и настоятельницам ставропигиальных монастырей на Епархиальном собрании 2006 года]</ref> RPC čítá na 27 000 [[farnost]]í (приход) sdružených do 136 [[eparchie|eparchií]] (obdoba katolické [[diecéze]]), z nichž zhruba čtvrtina je v zahraničí (svou eparchii má RPC i ve [[Vídeň|Vídni]], [[Damašek|Damašku]], [[New York]]u či [[Buenos Aires]]). Dále církvi náleží 713 [[monastýr]]ů (z toho 543 v Rusku, 173 na Ukrajině, přičemž poměr mužských a ženských klášterů je vyrovnaný) a 75 církevních škol.
Ruská pravoslavná církev se snaží pronikat také do dalších zemí: příkladem může být první pravoslavný chrám na [[Kuba|Kubě]], otevřený v [[říjen 2008|říjnu 2008]].<ref>[http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/511690 První pravoslavný chrám na Kubě] [[Český rozhlas]], 1. 11. 2008.</ref>
== Dějiny ==
[[Soubor:OrthodoxCross.png|thumb|100px|Pravoslavný kříž]]
=== Vznik ===
Podle legendy přinesl [[křesťanství]] na Rus již [[Svatý Ondřej]], když se doplavil proti proudu [[Dněpr]]u na místo dnešního [[Kyjev]]a. Rozhodujícím datem byl však rok [[988]], kdy kníže [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]] zavrhl [[pohanství|pohanský]] [[panteon]] a přijal [[křest]] z rukou [[východní církev|východní církve]]; toto datum je považováno za okamžik [[christianizace]] Rusi a vzniku pravoslavné církve; roku [[1988]] slavil Sovětský svaz přes deklarovaný [[ateismus]] 1000. výročí této události.
=== Osamostatnění a reformy ===
Metropolita, podřízený [[Konstantinopol]]i, sídlil zpočátku v [[Kyjev]]ě, tehdejší stolici staroruského státu a centru východoslovanské kultury. V důsledku politických změn bylo jeho sídlo přesunuto nejprve do [[Vladimir]]u ([[1299]]) a následně do [[Moskva|Moskvy]] (1325). Prvními metropolity Rusi byli zpravidla [[Řekové]], potvrzovaní do svého úřadu konstantinopolským patriarchou. Posledním z nich byl [[Isidor Kyjevský]] (1437—1441), který roku 1439 podepsal smlouvu uzavírající [[Florentská unie|Florentskou unii]]. Ta zavazovala pravoslavné věřící k uznání primátu [[papež]]e, což Moskevská Rus odmítala přijmout. Isidor byl vyhnán a roku [[1448]] si na Rusi sami zvolili metropolitu ruského původu Iona. Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantinopolském patriarchátu. Roku 1589 přiměl [[Boris Godunov]] konstantinopolskéo patriarchu, aby zřídil v Moskvě patriarchát.
Roku 1652, po reformách [[Patriarcha Nikon|patriarchy Nikona]], došlo ke [[schisma]]tu, jímž se z pravoslavné církve vydělili tzv. [[starověrci]].<ref>[http://www.iencyklopedie.cz/staroverci/ Starověrci] iEncyklopedie.cz</ref>
[[Car]] Petr Veliký se snažil o maximální posílení státní moci [[Ruské impérium|Ruského impéria]], a tedy i o kontrolu nad církví. Jako nejvyšší církevní instituce byl roku 1721 zřízen [[Nejsvětější synod]], v jehož čele stál [[oberprokurátor]] jmenovaný carem.
=== 20. století: útlak a rozdvojení ===
[[Soubor:Trinity view.jpg|thumb|200px|[[Trojicko-sergijevská lávra]] na počátku 20. století]]
V letech [[1927]]–[[2007]] existovala vedle Ruské pravoslavné církve také [[Exilová ruská pravoslavná církev]], která vznikla poté, co byla domácí pravoslavná církev nucena ke spolupráci s [[bolševismus|bolševickým režimem]]. Během éry [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bylo režimní snahou církev zcela zlikvidovat; zejména za Stalinovy vlády byla vystavena nesmírně kruté perzekuci s krátkým uvolněním během [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. Další zmírnění pronásledování přišlo až v době [[perestrojka|perestrojky]] (která např. umožnila mohutné oslavy 1000 let křesťanství na Rusi).
Po [[Rozpad SSSR|rozpadu SSSR]] získala církev za patriarchátu [[Alexij II.|Alexije II.]] opět významný vliv na dění zemi včetně vysoké politiky. Bylo obnoveno množství kostelů a klášterů, nicméně znovu se objevilo nepřátelství představitelů RPC vůči jiným církvím.
=== 21. století ===
[[17. květen|17. května]] [[2007]] se po 80 letech rozdvojení opět sjednotila exilová a domácí církev, jejíž jedinou hlavou se stal moskevský patriarcha Alexej.<ref>http://www.lidovky.cz/pravoslavna-cirkev-se-sjednotila-dqw-/ln_noviny.asp?c=A070518_000042_ln_noviny_sko&klic=219374&mes=070518_0</ref> Akt sjednocení pokládá za jeden ze svých úspěchů také bývalý prezident Ruska, [[Vladimir Putin]]. Sjednocení vyvolalo rozhořčení některých exulantů, kteří odmítají provázanost církve a ruské vlády a poukazují na Putinovo někdejší členství v [[KGB]] (spekuluje se i o členství samotného patriarchy Alexeje, zemřelého roku [[2008]]).<ref>http://www.krotov.info/acts/20/1950/19580228.html Александр Подрабинек:
АГЕНТ АККУРАТЕН, ОБЩИТЕЛЕН</ref>
== Ruská pravoslavná církev v ČR ==
Ruská pravoslavná církev má na území České republiky dvě zastupitelství – tzv. ''[[podvorje]]'':
* v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] (toto podvorje, které existuje od konce 70. let 20. století, bylo roku [[2007]] registrováno jako [[Církev a náboženská společnost|církev]] pod názvem ''Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v Karlových Varech, ve farnosti s chrámem svatých nejpřednějších apoštolů Petra a Pavla'')
* v [[Praha|Praze]] při [[velvyslanectví]] [[Rusko|Ruska]] <ref>Nové registrace. Dingir 1/2008 [http://www.dingir.cz/nove_registrace.shtml#8]</ref>
== Vztah k jiným církvím ==
=== Vztah k římskokatolické církvi ===
{{viz též|Římskokatolická církev v Rusku}}
Římskokatolická a pravoslavná církev jsou v [[rozkol]]u od [[Velké schizma|Velkého schizmatu]] roku 1054, které poznamenává vztah obou církví dodnes. Papež [[Jan Pavel II.]] nikdy nedostal od patriarchy [[Alexij II.|Alexije]] povolení k návštěvě [[Rusko|Ruska]], ač o ně usiloval a řadoví Rusové jeho návštěvu neodmítali. Stejný postoj zaujal i při papežově návštěvě [[Ukrajina|Ukrajiny]] roku [[2001]], kterou mu však svou pravomocí znemožnit nemohl. Po papežově smrti jej označil za stranu znesnadňující [[dialog]] a vyslovil očekávání lepší spolupráce.<ref>http://www.kosciol.pl/content/article/20050403201652877.htm Rosyjska cerkiew się (nie) modli. kosciol.pl, 3. 4. 2005</ref>

== Související články ==
* [[Pravoslaví]]
* [[Východní křesťanství]]
* [[Ortodoxie]]
* [[Pop (kněz)|Pop]], [[Starec]]
* [[Katedrála Krista Spasitele]]
* [[Základy učení Ruské pravoslavné církve o důstojnosti, svobodě a právech člověka]]
== Poznámky ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.mospat.ru/?lng=0 Oficiální stránky církve]
* [http://www.patriarchia.ru/ Oficiální stránky patriarchy]


{{Křesťanské patriarcháty}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pravoslavné církve]]
[[Kategorie:Náboženství v Rusku]]
[[Kategorie:Náboženství na Ukrajině]]