Sysop: 1 revizi

2013-09-07T12:11:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 9. 2013, 12:11

Sysop: + Vylepšení

2011-09-18T20:14:40Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Ryby
| taxon = nepřirozený ([[Parafylie|parafyletický]])
| obrázek = Group_of_Pterophyllum_Altum.jpg
| popis obrázku = [[Skalára vysoká]] (''Pterophyllum altum'') z čeledi [[vrubozubcovití|vrubozubcovitých]]
| šířka obrázku = 300px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| nadtřída = [[ryby]] (Osteichthyes)
| druhotné dělení = Třídy
| podřazené taxony =
* [[paprskoploutví]] (Actinopterygii)
* [[nozdratí]] (Sarcopterygii)
}}
'''Ryby''' (Osteichthyes), česky též '''kostnaté ryby''', je [[parafyletismus|parafyletická]] skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry. V tradičních taxonomických systémech měly ryby postavení [[třída (biologie)|třídy]], dnes jsou buď považovány za nadtřídu nebo pro svůj parafyletismus nejsou jako taxon užívány vůbec. Pokud by ryby obsahovaly všechny potomky posledního společného předka, zahrnovaly by i [[čtyřnožci|čtyřnožce]] včetně [[člověk]]a (takto definovaná holofyletická skupina se nazývá [[Euteleostomi]]).

Mezi ryby patří dvě třídy obratlovců, [[svaloploutví]] (Sarcopterygii) v parafyletickém smyslu a [[paprskoploutví]] (Actinopterygii).

Ryby jsou přizpůsobeny životu ve [[Voda|vodě]], obývají sladké, brakické (smíšené) i slané vody, včetně extrémních [[biotop]]ů jako jsou sodné [[termální prameny]], periodicky vysychající vody nebo vody podzemní. Některé druhy ryb jsou obojživelné a určitý čas tráví na souši. Počet recentních druhů kostnatých ryb se odhaduje na 24 000–30 000. Variabilita ryb je obrovská. Patří mezi ně druhy dravé, všežravé, býložravé i parazitické, druhy žijící samotářsky, v párech i ve statisícových hejnech. Nejmenší ryby patří mezi nejmenší obratlovce vůbec (8 mm v dospělosti), zatímco jiné dosahují více než 4 metry délky. Rekordně velikou rybou, nehledě na geologická období, byl nejspíš [[jura|střednějurský]] rod ''[[Leedsichthys]]'' s délkou až přes 20 metrů. Ryby mají nezastupitelnou roli ve vodních [[ekosystém]]ech a mají také velký význam ekonomický – jsou významnou lidskou potravou, ale i předmětem obchodu pro okrasné účely a [[Akvárium|akvaristiku]].

== Anatomie a fyziologie ryb ==
=== Trávicí soustava ===
Ryby přijímají potravu [[ústa|ústy]] (ústa mohou být horní, dolní nebo koncová). V dutině ústní se mohou vyskytovat [[zuby]], ale neprodukují sliny. Za dutinou ústní se nachází hltan. Na jeho dně jsou u některých skupin umístěny [[požerákové zuby]], které vznikly přeměnou pátého páru žaberních oblouků. Požerákové zuby slouží k zachycení potravy. Trávící trubice pokračuje jícnem, žaludkem, střevem, ve kterém jsou [[pylorické výběžky]] s funkcí sekrece trávících enzymů.
Součástí trávící soustavy jsou i játra, slezina, žlučník, slinivka břišní.

'''Koncové střevo''' (též tlusté střevo) je posledním úsekem trávicí trubice. Zbytkům potravy je zde odnímána voda a tvoří se tak pevné [[výkal]]y. Trávicí trubice končí '''řitním otvorem''', který ústí na břiše, většinou těsně před řitní ploutví. S výjimkou dvojdyšných  je řitní otvor vždy samostatný, nespojený s vývodem jiné orgánové soustavy.

==== Požerákové zuby ====
Vznikly přeměnou pátého páru žaberního oblouku u ryb. Jsou umístěny v hltanu některých druhů ryb (například u bolena, kapra, pstruha, plotice, střevle...). Rybám pomáhají polykat, posouvat potravu dále do jícnu a u mnoha ryb mechanicky trávit potravu.
Požerákové zuby mohou být různého tvaru - špičaté, ploché, tupé. Většinou jsou uspořádány v jedné nebo třech řadách na požerákové kosti. Požerákové [[zub]]y jsou také možným rozlišovacím a identifikačním znakem ryb. Pro každý druh ryby je uspořádání a počet požerákových zubů typický a ozubení lze je zapsat vzorcem.

=== Vylučovací soustava ===

Odpadní produkty metabolismu jsou vylučovány různými způsoby. [[Oxid uhličitý]] je vylučován žábrami nebo přídatnými dýchacími orgány. Žábry se také podílí na vylučování [[dusík]]atých látek a nadbytečných iontů. Další odpadní sloučeniny, jako např. produkty rozkladu [[hemoglobin]]u, jsou vylučovány trávicí soustavou a z těla odcházejí spolu s [[výkal]]y. Specializovanou vylučovací funkci mají [[ledviny]], odstraňující z krve škodliviny, zejména dusíkaté látky vznikající při rozkladu [[bílkoviny|bílkovin]]. Odpadní dusíkaté látky mohou být u obratlovců obecně vylučovány ve třech základních formách - jako [[amoniak]], [[močovina]], či jako [[kyselina močová]]. Základní formou odpadního [[dusík]]u u ryb je [[amoniak]], v menší míře se využívá i [[močovina]]. Obě tyto látky jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a mohou být efektivně vylučovány do okolního prostředí nejen ledvinami, ale i žábrami. Kyselinu močovou, která se ve vodě rozpouští velmi špatně, ryby nevyužívají. Ledviny zároveň regulují obsah [[voda|vody]] a [[iont]]ů v těle a zajišťují tak stále vnitřní prostředí.

[[Ledviny]] jsou u ryb uloženy pod [[páteř]]í. Většinou jsou párové, u některých ryb (např. [[lososovití]]) srůstají v jediný nepárový orgán. Moč je z ledvin odváděna močovody, v některých případech je vyvinut i močový měchýř a z něj vycházející nepárová močová trubice. Močové cesty ústí samostatnými otvory na močopohlavní bradavce (urogenitální papile), která je umístěna mezi řitním otvorem a řitní [[Ploutev|ploutví]].

Sladkovodní ryby žijí v hypotonickém prostředí, osmoticky proto přijímají velké množství [[Voda|vody]] skrze žábry a další tělesné povrchy. Přebytečnou vodu vylučují ledvinami v podobě velmi řídké [[moč]]i. Přestože je obsah iontů v moči velmi nízký, dochází tímto způsobem k citelným ztrátám. [[Ionty]] jsou nahrazovány potravou a výměnou odpadních amonných kationtů za [[kationt]]y sodné v žábrách. Mořské ryby žijí naopak v hypertonickém prostředí a vodu proto osmoticky ztrácí. Ztráty vody doplňují pitím. Přebytečné soli vylučují silně koncentrovanou močí a [[Žábry|žábrami]]. [[Amoniak]] je vylučován ledvinami i žábrami.

=== Dýchací soustava ===

==== Žábry ====
Primárním dýchacím orgánem ryb jsou čtyři páry [[žábry|žaber]] umístěné na [[kost]]ěných žaberních obloucích v žaberní dutině. Žábry jsou tvořeny bohatě prokrvenými žaberními lístky s velmi jemnou kapilární sítí. [[Krev]] a [[voda]] omývající žábry jsou zde odděleny jen velmi tenkou kapilární stěnou, která umožňuje výměnu dýchacích plynů prostou [[difúze|difúzí]] na základě rozdílu [[parciální tlak|parciálních tlaků]].

Kromě dýchání se žábry významně podílí i na vylučování odpadních dusíkatých látek (zejména ve formě [[amoniak]]u), a udržování rovnováhy vody a iontů.

==== Přídavné dýchací orgány ====
Mnoho druhů ryb žije ve vodách s velmi nízkým obsahem [[kyslík]]u a některé jsou dokonce obojživelné. U těchto druhů se vyvinuly různé přídavné dýchací orgány sloužící k dýchání kyslíku [[vzduch|vzdušného]]. U některých druhů je dýchání vzdušného kyslíku jen doplňkové. Jiné druhy (ačkoliv mají zachované žábry) jsou na něm závislé a v případě nemožnosti nadechnutí na hladině se utopí.

[[Labyrintky]] (ryby podřádu ''Anabantoidei'') získaly své jméno podle labyrintu, kostěného lamelovitého útvaru vzniklého z horní části prvního žaberního oblouku a pokrytého hustě prokrvenou sliznicí. Labyrintky vdechují tlamkou na hladině vzduch, bublina se dopraví do žaberní dutiny k labyrintu, kde dochází k výměně dýchacích plynů. Mezi labyrintky paří i [[lezoun indický]] (''Anabas testudineus''), který opouští vodu a dokáže se pohybovat až několik set metrů po souši. Období sucha přežívá zahrabaný v bahně.

Někteří [[sumci]], a to [[pancéřníčci]] (čeleď ''Callichthyidae'') a někteří krunýřovci (čeleď ''Loricariidae'') vyvinuli [[střevní dýchání]]. Vzduch na hladině polykají, bublina prochází trávicím traktem, až v určité části [[střeva]] (u některých [[Ancistrus|krunýřovců]] [[žaludek|žaludku]]) dochází k výměně [[plyn]]ů. Pak vzduch vychází z těla [[řiť|řitním]] otvorem. I mezi těmito rybami jsou druhy, které dokážou přežívat období sucha zahrabáni v bahně. Střevní dýchání se kromě sumců vyvinulo i u některých sekavcovitých (čeleď ''Cobitidae''), např. v Česku žijícího piskoře pruhovaného (''Misgurnus fossilis'').

Jiní [[sumci]], keříčkovci (čeleď ''Clariidae''), vyvinuli další typ přídavného dýchání. Je jím keříčkovitý útvar vzniklý z druhého až čtvrtého (někdy jen druhého a čtvrtého) žaberního oblouku a vybíhající dozadu do protažené žaberní dutiny. Keříčkovci často opouští vodu a na souši i hledají potravu. [[Keříčkovci]] čeledi ''Heteropneustidae'' mají k dýchání vzdušného kyslíku dvě dlouhé vakovité trubice vybíhající dozadu podél [[páteř]]e. I oni jsou schopni pohybovat se po souši.

=== Smysly a smyslové orgány ===
==== Zrak ====
[[Soubor:Loricaria-eye.png|thumb|right|Zornička krunýřovců. Vlevo ve tmě, vpravo ve světle.]]

[[Zrak]] je pro většinu denních ryb velmi důležitým [[Smysl (biologie)|smyslem]]. Je využíván pro orientaci v prostoru, vyhledávání potravy, detekci nebezpečí i pro komunikaci s jedinci vlastního druhu. Ryby mají dvě [[komorové oko|komorové oči]] bez víček umístěné obvykle po stranách hlavy. Vzhledem k omezené viditelnosti ve vodním prostředí je rybí oko v klidu zaostřeno na blízko. Přeostření na dálku se neprovádí změnou tvaru čočky, jako např. u [[savci|savců]], ale přiblížením celé čočky směrem k [[sítnice|sítnici]].

Ryby vnímají přibližně stejný rozsah [[vlnová délka|vlnových délek]] [[světlo|světla]] jako [[Homo sapiens|lidé]], tedy asi 400-750 nm. Většina ryb vidí barevně. Světlo o kratší vlnové délce ale hůře proniká vodním sloupcem, a proto řada druhů žijících ve větších hloubkách či kalných vodách nemá schopnost vnímat červenou barvu.

Ryby trvale žijící v úplné tmě mívají oči částečně nebo zcela redukovány.

==== Čich ====
Čich je chemický smysl, jehož informace jsou přímo převáděny do čelních oblastí mozku skrze [[Nervus olfactorius|první hlavový nerv]].
Čich slouží nejen k vyhledávání potravy (ve spolupráci s chutí), ale i k dalším účelům, jako je detekce nebezpečí, vyhledávání partnera, udržování hejna, péče o mláďata či vyhledávání trdliště u tažných ryb (např. u [[losos obecný|losos]]ů).

==== Chuť ====
Chuť je chemický smysl založený na funkci [[chuťový pohárek|chuťových pohárků]], ze kterých je informace přenášena do mozku sedmým, devátým a desátým [[hlavové nervy|hlavovým nervem]].<ref name="evans376">{{Citace monografie
| příjmení = Evans
| jméno = David H.
| titul = The Physiology of Fishes
| vydavatel = CRC Press LLC
| místo = USA
| rok = 1998
| isbn = 0-8493-8427-3
| strany = 376
| jazyk = anglicky
}}
</ref> Chuťové pohárky jsou u ryb ovšem umístěny nejen v dutině ústní a začátku [[hltan]]u (zejména na patře, ventrálním epitelu a žaberních tyčinkách, ne však na [[Jazyk (orgán)|jazyk]]u jako u suchozemských obratlovců), ale i na částech vnějšího povrchu těla, jako jsou pysky, vousky či ploutve.<ref name="evans376" /> U některých [[sumci|sumců]] a [[kaprovití|kaprovitých]] jsou chuťové pohárky rozprostřeny po povrchu celého těla.<ref name="ostrander247">{{Citace monografie
| příjmení = Ostrander
| jméno = Gary K.
| titul = The Handbook of Experimental Animals: The Laboratory Fish
| vydavatel = Academic Press
| místo = San Diego
| rok = 2000
| isbn = 0-12-529650-9
| strany = 247
| jazyk = anglicky
}}
</ref>
Chuťové pohárky na vnějším povrchu těla umožňují vnímat i relativně vzdálené podněty. Chuť tak u ryb do jisté míry funkčně splývá s [[čich]]em. Přesto se však zdá být využívána výhradně ve spojitosti s vyhledáváním a příjmem [[Potrava|potravy]].<ref name="evans376" />

==== Sluchorovnovážný orgán ====
Skládá se ze třech polokruhovitých chodbiček, dvou váčků a [[otolit]]ů, které umožňují zjištění polohy těla.

==== Hmat ====
Tzv. [[postranní čára]] je zvláštní [[smysl]]ový orgán nacházející se na boku ryby, má velký význam pro [[pohyb]] ryb v kalné vodě - umožňuje [[hmat]]ové vjemy.

===Pohlavní soustava a rozmnožování===
====Determinace pohlaví====
U ryb se vyskytuje chromozomálně i hormonálně určené pohlaví. U většiny ryb je heterogametickým pohlavím samec (systém XY), u menšiny samice (systém ZW).

== Etologie ryb ==
=== Zvukové projevy ===

Řada ryb vydává zvuky jako komunikační prostředek. Jedním ze způsobů je [[stridulace]].

=== Rozmnožování ryb ===
Většina ryb jsou [[gonochorismus|gonochoristé]], vyskytuje se však klasický i postupný [[hermafrodit]]ismus. V některých případech se vyskytuje [[partenogeneze]]. U některých druhů je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], u jiných je pohlaví obtížně odlišitelné. U většiny ryb dochází k vnějšímu oplození v procesu zvaném tření. U některých ryb však dochází k vnitřnímu oplození.

=== Péče o potomstvo ===
Nějaký typ péče o potomstvo se vyvinul asi u pětiny známých druhů ryb.

'''Afrofilní''' ryby jsou ryby, které staví na hladině nebo pod listem rostliny ve vodním sloupci pěnová hnízda. Patří mezi ně velcí pancéřníčci (rody ''Callichtys'', ''Hoplosternum'', ''Dianema''), většina druhů labyrintek (podřád ''Anabantoidei'') a tetrovitá ryba ''Hepsetus odoë''. Pěnová hnízda staví obvykle samec z bublinek tvořených ústním sekretem a případně úlomků rostlin.

=== Sociální učení a kulturní dědičnost ===
U různých druhů ryb bylo pozorováno sociální učení, uplatňující se při výběru partnera i v dalších situacích. Například v některých populacích [[živorodka duhová|živorodky duhové]], samice s geneticky podmíněnou preferencí barevných samců volí samce nebarevné, pokud takovou volbu spatřily u jiných samic.<ref>http://www.usatoday.com/news/science/2001-06-05-animal-usat.htm</ref> Napodobování výběru partnera bylo zaznamenáno i u dalších rybích druhů, v akváriích i ve volné přírodě.<ref>BROWN, Culum; LALAND, Kevin; KRAUSE, Jens. Fish Cognition and Behavior. Oxford : Blackwell Publishing, 2006. ISBN 1-4051-3429-1. Kapitola Mate-choice copying, s. 75-82. (anglicky)</ref> Takto získané preference výběru partnera, přestože jsou v rozporu s geneticky podmíněnými preferencemi, mouhou být udržovány dlouhodobě, předávány v populaci dál a jsou tak předmětem [[kulturní evoluce|kulturní dědičnosti a evoluce]].<ref>BROWN, Culum; LALAND, Kevin; KRAUSE, Jens. Fish Cognition and Behavior. Oxford : Blackwell Publishing, 2006. ISBN 1-4051-3429-1. Kapitola Cultural evolution through mate-choice copying, s. 84-85. (anglicky)</ref>

== Biotopy ==
Podle vodního prostředí, ve kterém žijí, dělíme ryby na:

* Sladkovodní – žijí ve sladké vodě
* Brakické - žijí v brakické vodě (směs sladké a mořské vody, například v ústí řek)
* Mořské – žijí ve slané vodě (moře a oceány)
* Tažné – ty se dále rozdělují:
** Anadromní – žijí ve slané vodě, ale rozmnožují se ve sladké vodě (např. [[losos]])
** Katadromní – žijí naopak ve sladké vodě, ale rozmnožují se ve slané vodě (např. [[úhoř]])
* Polotažné – během života mění místa svého pobytu

=== Literatura ===
* HOFMANN, Jaroslav; NOVÁK, Jindřich. Akvaristika: Jak chovat tropické ryby jinak a lépe. Praha : Egem, Nova, 1996. ISBN 80-7199-009-4.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://web.natur.cuni.cz/uzp/data/RybyEvr1.doc Sladkovodní a mořské ryby Evropy]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxontree/id15403/ Taxonomie ryb na BioLibu]
* [http://aquatab.net/system/ Přehled systému ryb a rybovitých obratllovců]
* [http://www.rybareni.com/seznam/index.htm Atlas ryb on-line]
* [http://ryby.jinyweb.cz/ Malá Encyklopedie 'Naše ryby']

{{Commons|Fish}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ryby]]
[[Kategorie:Rybovití obratlovci]]

Ryby - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení