Rys ostrovid - Historie editací

Sysop: + VIDEO

2023-04-11T11:27:35Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 11:27
Řádka 26:		Řádka 26:
	}}[[Soubor:Mother lynx posing well-Flickr-2021.jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid (samice, 2021)]]		}}[[Soubor:Mother lynx posing well-Flickr-2021.jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid (samice, 2021)]]
	[[Soubor:Mother lynx posing flatly-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|Rys pózující na kameni (2022)]]		[[Soubor:Mother lynx posing flatly-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|Rys pózující na kameni (2022)]]
-	'''Rys ostrovid''' (''Lynx lynx'') je [[kočkovité\|kočkovitá]] [[šelmy\|šelma]] přirozeně se vyskytující v [[Eurasie\|Eurasii]]. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernskou konvencí]]. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.	+	'''Rys ostrovid''' (''Lynx lynx'') je [[kočkovité\|kočkovitá]] [[šelmy\|šelma]] přirozeně se vyskytující v [[Eurasie\|Eurasii]]. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernskou konvencí]].
-	Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ [[Česká republika\|České republiky]], kde nyní žije několik malých nepočetných [[populace\|populací]] náležících ke karpatské populaci, kterou někteří [[Zoologie\|zoologové]] považují za samostatný [[poddruh]] ''Lynx lynx carpathica''.	+
		+	Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
		+	Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ [[Česká republika\|České republiky]], kde nyní žije několik malých nepočetných [[populace\|populací]] náležících ke karpatské populaci, kterou někteří [[Zoologie\|zoologové]] považují za samostatný [[poddruh]] ''Lynx lynx carpathica''.
	== Vzhled ==		== Vzhled ==
	Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší).<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 318)</ref> Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité [[ucho\|uši]] s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.		Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší).<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 318)</ref> Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité [[ucho\|uši]] s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.
Řádka 45:		Řádka 47:
	Rys je nejpočetnější velkou [[Šelmy\|šelmou]] přirozeně se vyskytující na území ČR a vlastně jedinou, která zde zakládá stálé populace. Po roce [[1945]] [[migrace]] ze [[Slovensko\|Slovenska]] vedla k částečnému obnovení rysích populací v oblasti [[Jeseníky\|Jeseníků]] a [[Moravskoslezské Beskydy\|Moravskoslezských Beskyd]]. V sedmdesátých až osmdesátých letech došlo k prudké decimaci nejdříve beskydské a posléze i jesenické populace pytláky, nicméně díky jeho omezení a posílení migrace ze Slovenska přežily a částečně se vzpamatovaly. Zároveň došlo v 70. a 80. letech díky [[reintrodukční program\|reintrodukčním programům]] v [[Bavorský les\|Bavorském lese]] a na [[Šumava\|Šumavě]] k návratu rysa do [[Čechy\|Čech]]. Rysi ze Slovenska se stali základem pro vytvoření těchto nových populací, stejně jako dalších populací v Evropě, kam byli reintrodukováni prostřednictvím [[ZOO Ostrava]] a [[ZOO Dvůr Králové nad Labem\|Dvoře Králové n. L]] ([[Německo\|SRN]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] a [[Slovinsko]], [[Francie]] a [[Itálie]]).		Rys je nejpočetnější velkou [[Šelmy\|šelmou]] přirozeně se vyskytující na území ČR a vlastně jedinou, která zde zakládá stálé populace. Po roce [[1945]] [[migrace]] ze [[Slovensko\|Slovenska]] vedla k částečnému obnovení rysích populací v oblasti [[Jeseníky\|Jeseníků]] a [[Moravskoslezské Beskydy\|Moravskoslezských Beskyd]]. V sedmdesátých až osmdesátých letech došlo k prudké decimaci nejdříve beskydské a posléze i jesenické populace pytláky, nicméně díky jeho omezení a posílení migrace ze Slovenska přežily a částečně se vzpamatovaly. Zároveň došlo v 70. a 80. letech díky [[reintrodukční program\|reintrodukčním programům]] v [[Bavorský les\|Bavorském lese]] a na [[Šumava\|Šumavě]] k návratu rysa do [[Čechy\|Čech]]. Rysi ze Slovenska se stali základem pro vytvoření těchto nových populací, stejně jako dalších populací v Evropě, kam byli reintrodukováni prostřednictvím [[ZOO Ostrava]] a [[ZOO Dvůr Králové nad Labem\|Dvoře Králové n. L]] ([[Německo\|SRN]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] a [[Slovinsko]], [[Francie]] a [[Itálie]]).
	V současné době tedy existují na území [[Čechy\|České republiky]] tři izolované populace:		V současné době tedy existují na území [[Čechy\|České republiky]] tři izolované populace:
-	*# severovýchodní [[Morava]] ([[Beskydy]], [[Javorníky]], [[Vsetínské vrchy]] a [[Bílé Karpaty]]): asi 10–15 jedinců, vzhledem k vytrvalé [[migrace\|migraci]] ze Slovenska vykazuje stabilní stav	+	# severovýchodní [[Morava]] ([[Beskydy]], [[Javorníky]], [[Vsetínské vrchy]] a [[Bílé Karpaty]]): asi 10–15 jedinců, vzhledem k vytrvalé [[migrace\|migraci]] ze Slovenska vykazuje stabilní stav
-	*# Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]	+	# Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]
-	*# jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[Česká republika\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].	+	# jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko\|Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[Česká republika\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].
	V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. Aktuálně.cz, [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>		V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. Aktuálně.cz, [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>
	== Stanoviště ==		== Stanoviště ==
Řádka 99:		Řádka 101:
	Dne 11. 6. se v evropských státech připomíná Mezinárodní den rysů neboli International Lynx Day. Konají se při tom různé vzdělávací akce, které mají veřejnost seznámit s životem této šelmy.		Dne 11. 6. se v evropských státech připomíná Mezinárodní den rysů neboli International Lynx Day. Konají se při tom různé vzdělávací akce, které mají veřejnost seznámit s životem této šelmy.

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=LX3Zwnht5GE}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''EURASIAN LYNX<br />Europe’s 3rd Largest Predator'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=V0W757D4jCs}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''How the Lynx is silently spreading all over Europe'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
Řádka 115:		Řádka 129:
	[[Kategorie:Malé kočky]]		[[Kategorie:Malé kočky]]
	[[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]]		[[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + FLICKR

2023-04-11T10:24:10Z

+ FLICKR

Ukázat změny

Sysop: /* Etologie a rozmnožování */ ++

2023-04-11T09:20:28Z

Etologie a rozmnožování: ++

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 09:20
Řádka 52:		Řádka 52:
	== Etologie a rozmnožování ==		== Etologie a rozmnožování ==
	[[Soubor:Lynx lynx (Linnaeus, 1758).jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid]]		[[Soubor:Lynx lynx (Linnaeus, 1758).jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid]]
-	Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Výjimkou je období [[říje]], kdy je ve dne aktivní běžně. Četnost a míra denních přesunů se liší jedinec od jedince, byly zaznamenány i delší než 25 km.
-	[[Samec]] žije samotářsky, jen v době [[páření]] se zdržuje se [[samice\|samicí]]. V tomto období doprovází samici někdy i více samců, kteří spolu bojují. Říje probíhá v únoru a březnu, březost trvá 10 týdnů. V květnu až červnu rodí samice 2–4 mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Mláďata se rodí slepá, vidět začnou tak po 16–17 dnech a kojení trvá dva až tři měsíce.<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 319-320)</ref> [[Mládě\|Mláďata]] zůstávají ve společnosti matky až do další [[říje]], matka je zprvu krmí a posléze učí lovit. [[Pohlavní dospělost]]i mláďata dosahují mezi druhým až třetím rokem.
-	Dospělí rysové si vytyčují [[teritorium]], jehož celková velikost závisí na úživnosti prostředí a pohybuje se od několika desítek po několik stovek km². [[Teritorium]] se dělí na ''domovský okrsek'' (jádro teritoria, které si jedinec značkuje [[trus]]em a [[moč]]í a urputně je brání proti vetřelcům; jeho velikost se v průběhu roku obvykle výrazně mění) a ''okrajový okrsek''. Teritoria dvou samců se zpravidla nepřekrývají (nebo se překrývají jen nepatrně), naproti tomu samec strpí překryv svého teritoria s jedním nebo i několika samičími teritorii.
-	~~=== Lov ===~~
	[[Soubor:Lynx lynx2.jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid na své pozorovatelně]]		[[Soubor:Lynx lynx2.jpg\|thumb\|250px\|Rys ostrovid na své pozorovatelně]]
-	Rys ~~není žádný~~ vytrvalý ~~pronásledovatel~~, na kořist číhá, či se k ní nepozorovaně přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. ~~Pokud kořist nedostihne několika skoky~~, ~~nechá ji být (většinou již po několika desítkách~~ metrů, ~~maximálně po cca 100 metrech)~~. K číhání často používá vyvýšená místa, odkud kořist vyhlíží, ~~nejčastěji na okraji houštin. Za denního světla je schopen rozeznat hlodavce na 75 m~~, ~~zajíce na 300 m~~ a ~~srnce na 500 m~~.	+	Rys je popisován jako obezřetné a plaché zvíře, nikoliv ovšem zbabělé. Jako většina dalších kočkovitých umí dobře šplhat po stromech a často tuto svou schopnost uplatňuje, když potřebuje uniknout nebezpečí. Vodě se pokud možno vyhýbá, pokud už musí překročit vodní toky, využije k tomu klády, kameny či lidmi zbudované lávky. Plavat ovšem umí a jsou zaznamenány případy, kdy takto překonal i vodní plochy o řádových velikostech od desítek po stovky metrů. Rys je aktivní hlavně za soumraku, případně v noci, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Když se samice stará o mláďata a musí tedy častěji lovit, bývá činná mnohdy i za dne. Většinou se pohybuje pomalu, často si lehá či sedá. Četnost a míra denních přesunů se liší jedinec od jedince, byly zaznamenány i delší než 20 km, ale obvykle jde o asi 10 km. Dlouhé cesty podnikají jedinci hledající si teritorium případně ti, kteří pátrají po potravě v době jejího výrazného nedostatku.
-	~~Úspěšnost lovu závisí~~ na ~~tom, je-li potenciální~~ kořist ~~na rysa zvyklá a na dalších faktorech~~, ~~obecně se tvrdí~~, ~~že úspěšnost útoků na kopytníky~~ se ~~pohybuje v rozpětí 20–80 %~~. ~~Menší kořist je zabíjena kousnutím do hlavy~~, ~~kopytníci zakousnutím~~ se ~~do hrdla nebo týla a zadušením~~. Hlavní složkou potravy je [[~~spárkatá zvěř~~]], především srnec, muflon či kamzík, ~~méně již~~ jelen či prase. Za významný lze ~~ještě~~ považovat podíl ~~drobných~~ hlodavců a ~~zajíců~~, příležitostně pak jídelníček doplňují lišky, kočky, ~~ptáci~~, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo.	+
-	=== ~~Zacházení~~ s kořistí ===	+	Dospělí rysové si vytyčují [[teritorium]], jehož celková velikost závisí na úživnosti prostředí a pohybuje se od několika desítek po několik stovek km<sup>2</sup>. Ve výjimečných případech se může jednat až o více než 2 000 km<sup>2</sup> (severní Švédsko). Teritorium se dělí na domovský okrsek (jádro teritoria, které si jedinec značkuje [[Výkal\|trusem]] a [[moč]]í a urputně je brání proti vetřelcům; jeho velikost se v průběhu roku obvykle výrazně mění) a okrajový okrsek. Teritoria dvou samců se zpravidla nepřekrývají (nebo se překrývají jen nepatrně), naproti tomu samec strpí překryv svého teritoria nejméně s jednou nebo i několika samicemi. Území samic jsou menší. Pokud se samčí teritoria překrývají, snaží se jejich vlastníci vzájemnému kontaktu pokud možno vyhnout. Své území si značí močí, trusem a drásáním kůry stromů.
-	Rys zpravidla nezačne žrát hned, [[lov]] ho ~~zpravidla vzrušuje~~ a než vzrušení pomine, ~~obvykle~~ si s mrtvou [[~~Kořist (biologie)\|kořistí~~]] ~~nějakou dobu~~ hraje, než se do ní pustí. Není velký jedlík, ~~na posezení~~ spořádá 1–2 kg [[maso\|masa]], výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist ~~často~~ odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře [[hlad]]u a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou [[kopytníci]] přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. ~~Zpravidla nekonzumuje zdechliny~~, kořist jiných lovců občas ~~požírá (~~v [[~~Česká republika~~\|~~Česku~~]] ~~prakticky vůbec~~, ~~neboť na to zde není dost hustá populace šelem~~, na [[~~Slovensko~~\|~~Slovensku~~]] ~~občas ano)~~.	+
		+	Rysi vydávají asi 10 až 12 typů zvuků. Mňoukají, prskají, syčí, vrčí, vrní, kvílí, žvatlají, pobrukují a předou. Ve volné přírodě se zvukově příliš neprojevují kromě období rozmnožování.
		+
		+	=== Rozmnožování ===
		+	[[Pohlavnost\|Samec]] žije samotářsky, jen v době [[Kopulace\|páření]] se zdržuje se samicí. V tomto období doprovází samici někdy i více samců, kteří spolu bojují. Říje probíhá v únoru a březnu. Projevuje se zvýšenou frekvencí značkování močí a častější potulkou, a to především u samců. Samice dává svou říjnost trvající asi 4 až 10 dnů najevo válením se na zádech a hlasitým mňoukáním. Před vlastním pářením probíhá seznamovací rituál, který je tím kratší, čím více se pár zná z dřívějška. Pářící se pár spolu zůstává několik dní, během nichž opakovaně kopuluje. Samec při tom kouše samici do krku, což je u kočkovitých šelem běžné. Březost trvá 67 až 74 dnů. Na konci tohoto období vyhledá samice doupě, což může být úkryt v houští, prohlubeň v kořenovém systému stromů, mezera v kamenné suti, případně skalní rozsedlina. V květnu až červnu rodí samice 1–4 mláďata. Mladé a starší samice mívají obvykle po jednom mláděti, rysice ve středním věku rodí nejčastěji dvojčata, v oblastech s dostatkem potravy se vyskytují trojčata a výjimečně i čtyřčata. Průměrný počet je 2,46 mláděte na vrh. Mláďata váží 245 až 430 gramů. Jejich vývoj trvá podstatně pomaleji než například u kočky divoké. Rodí se slepá, vidět začnou po 8–17 dnech. Nejprve jsou pokryta měkkou šedou srstí s jen vágními náznaky skvrn, zbarvení dospělých rysů získávají asi ve 14 týdnech věku. Kojení trvá nejméně 2 až 3 měsíce, zcela odstavena jsou však rysata až po 5 až 6 měsících. Pevnou stravu začnou přijímat po 6 až 7 týdnech. Mláďata zůstávají ve společnosti matky až do další [[Estrální cyklus\|říje]], ovšem je znám případ, kdy s matkou cestoval ještě dvouletý potomek. [[Pohlavní dospělost]]i mláďata dosahují mezi 21 (samice) až 33 měsíci (samci).
		+	=== Potrava a její lov ===
		+	Rys loví v naprosté většině případů sám, ale existují i záznamy o spolupráci více jedinců, nejspíše matky s mláďaty nebo sourozenců. Není vytrvalý běžec, na kořist číhá či se k ní nepozorovaně přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. Data ze Švédska hovoří o tom, že 70 % úspěšných lovů bývá kratších než 20 metrů. Nicméně je schopen pronásledovat soby a zajíce i na vzdálenost 200 až 300 metrů a bývá v tom poměrně úspěšný. Je to zřejmě z toho důvodu, že dokáže odhadnout kondici oběti a když ví, že má šanci, běží za ní i na delší vzdálenost. K číhání často používá vyvýšená místa, odkud kořist vyhlíží, využívá při tom spadlé kmeny stromů, kameny a okraje houštin. Někdy čeká na kořist u zvířecích stezek či nor, v těchto případech hlavně zaječích, a snaží se oběť chytit jediným skokem. Celkem bylo určeno mnoho desítek druhů živočichů, jimiž se rysi živí. Hlavní složkou potravy jsou [[kopytníci]], především [[Srnec obecný\|srnec]], který představuje nejdůležitější kořist na většině míst výskytu, dále [[Muflon evropský\|muflon]], [[kamzík]], [[jelen]], [[Sob polární\|sob]] a [[prase divoké]]. Za významný a místy dominantní lze považovat podíl [[Hlodavci\|hlodavců]] a [[Zajícovci\|zajícovců]], příležitostně pak jídelníček doplňují ptáci, [[Liška obecná (šelma)\|lišky]], kočky, lasicovití, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo. Zajíci dominují potravě v tajze, jejich zbytky zde obsahuje 60 až 80 % rysích exkrementů. Směrem na jih, ve smíšených lesích mírného pásu, roste podíl větší kořisti, například v [[Bělověžský prales\|Bělověžském pralese]] tvoří srnci a jeleni 90 až 94 % potravy. Doplňkovou stravu zde představují divoká prasata, zajíci, hlodavci a na jaře a v létě dokonce psi domácí.
		+
		+	V [[Dinárské hory\|Dinárských horách]] čítají 79 % z celkové masy kořisti srnci, na druhém místě je pak [[plch velký]]. Ve švýcarských Alpách rysi spoléhají hodně na lov kamzíků. V severním Finsku, Švédsku a Norsku tvoří důležitou kořist sobi. Na území Kavkazu tvoří více než 40 % kořisti rozliční hlodavci následovaní divokými kozami (včetně kamzíků), přičemž asi 12 % kořisti zde sestává z menších šelem, jako jsou divoké kočky, kuny, lišky, psi a jezevci. V horských oblastech Pákistánu představuje klíčovou potravu [[koza šrouborohá]], avšak v případě jejího nedostatku se rysi mohou přeorientovat na dobytek.
		+
		+	V Číně loví rysi srnce, zajíce, [[Pišťuchovití\|pišťuchy]], [[Nahur modrý\|nahury]], [[Gazela tibetská\|gazely tibetské]], [[čiru]], lišky, [[Psík mývalovitý\|psíky mývalovité]], hlodavce a rozličné ptáky. Z hospodářských zvířat napadají rysi především ovce. Složení kořisti se mění sezónně, kdy na jaře a v létě je potrava pestřejší, sestávající převážně z menších živočichů, zatímco v zimě výrazně převažují kopytníci, někdy velké kusy, a to především z důvodu jejich zranitelnosti a snížené pohyblivosti ve sněhu. Svou roli může hrát i pohlaví lovce, samci rysů častěji loví větší kořist než samice.
		+
		+	Úspěšnost lovu závisí na tom, je-li potenciální kořist na rysa zvyklá a na dalších faktorech. Obecně se tvrdí, že úspěšnost útoků na kopytníky se pohybuje v rozpětí 20–80 %. Rys je schopen zdolat kořist až do hmotnosti asi 220 kg.
		+
		+	Stejně jako mnohé další kočkovité šelmy zabíjí i rys občas větší množství zvířat, než je schopen zkonzumovat. Buď se tak stává v uzavřeném prostoru, z něhož potenciální oběti nejsou schopni utéct (ovce, slepice, srnci v ohradě) anebo v oblastech, kde na něj není jeho kořist zvyklá. Například ve švýcarských Alpách zabila reintrodukovaná samice během jednoho dne čtyři kamzíky.
		+
		+	=== Zabíjení a zacházení s kořistí ===
		+	Menší kořist je zabíjena kousnutím do hlavy, kopytníci zakousnutím do hrdla nebo týla a zadušením. Větší kořist zabíjí rys ve srovnání s jinými kočkami častěji jinou technikou. Skočí oběti přímo na hřbet, kde se drží pomocí drápů a snaží se zakousnout do krku. Nejspíše takto útočí především v hlubším sněhu, kde by neměl oporu pro zadní nohy v pevné zemi. Rys zpravidla nezačne žrát hned, [[lov]] ho často vzruší a než vzrušení pomine, nějakou dobu si s mrtvou [[kořist]]í hraje, než se do ní pustí. Není velký jedlík, za den spořádá 1–2 kg [[maso\|masa]], výjimečně až 2,5 kg, rodinná skupina pak 4 až 7 kg. Poté kořist většinou odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře [[hlad]]u, stupni vyrušování ze strany člověka a větších mrchožroutů a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou [[kopytníci]] přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně a zkonzumuje jí prakticky celou. Výzkum z Bělověžského pralesa z 90. let 20. století ukázal, že 80 % srnců zde rysi sežrali prakticky celé, 19 % zhruba z poloviny a pouze 1 % bylo opuštěno po pozření jen nepatrné části a jelen evropský byl celý zkonzumován v 36 % případů, v 59 % sežrán přibližně z poloviny a 5 % bylo opuštěno po sežrání jen malé části. Zdechliny požírá rys málokdy, čerstvou kořist jiných lovců občas ano.
		+
		+	=== Dožití, úmrtnost, nepřátelé ===
		+	Úmrtnost rysů je poměrně vysoká, především v období, kdy si začnou hledat své vlastní teritorium, tedy ve věku necelého jednoho roku. Podle výzkumů ve Švýcarsku se první zimy dožilo šest ze čtrnácti pozorovaných mláďat. Všech šest bylo následně vybaveno obojkem s vysílačkou. Jedno sledovací zařízení selhalo a z pěti zkoumaných čtyři mláďata zahynula do osmi měsíců po získání nezávislosti. Pouze jediná samice žila ještě rok po opuštění matky. Úmrtnost dospělých rysů bývá také poměrně vysoká, na čemž hlavní vinu nesou antropogenní faktory. Délka života rysa ostrovida je 16–18 let ve volné přírodě a až 24 let v zajetí.
		+
		+	Přirozené nepřátele má rys pouze v některých oblastech. Může jít o [[Vlk obecný\|vlky]], [[Medvěd hnědý\|medvědy]], [[Levhart skvrnitý\|levharty]] či [[Tygr ussurijský\|tygry]], kterým se pokud možno snaží vyhýbat. Rys je schopen se osamocenému vlkovi ubránit či ho dokonce sám zabít, ale proti smečce nemá šanci a pokouší se většinou uprchnout na strom. Setkání rysů a tygrů jsou nejspíše vzácná, ale pokud k tomu dojde, představuje pro něj tygr smrtelnou hrozbu.
		+
	== Výzkum ==		== Výzkum ==
	Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.		Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.

Sysop: /* Ochrana a ohrožení */ ++

2023-04-11T09:03:24Z

Ochrana a ohrožení: ++

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 09:03
Řádka 64:		Řádka 64:
	Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.		Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.
	== Ochrana a ohrožení ==		== Ochrana a ohrožení ==
-	~~=== Ochrana ===~~	+	[[Soubor:Eurasian Lynx.jpg\|thumb\|240px\|Rys ostrovid ze Stanice pro handicapované živočichy ČSOP Vlašim]]
-	V rámci celosvětového červeného seznamu je rys zařazen mezi téměř ohrožené druhy. [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernská konvence]] jej zařazuje mezi chráněné druhy živočichů, ve směrnici 92/43/EEC je zařazen mezi druhy vyžadují cí územní ochranu a přísnou ochranu. [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin\|CITES]] je zařazuje mezi druhy, se kterými nelze obchodovat.	+
-	V České republice je rys od roku [[1975]] celoročně hájený, případné škody jím způsobené hradí stát (konkrétně [[krajský úřad\|krajské úřady]]). Současná legislativní ochrana vychází ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a přílohy I prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č.395/1992: Rys ostrovid je zvláště chráněný, silně ohrožený druh. V novém národním Červeném seznamu je zařazen mezi ohrožené druhy.	+
-	Praktickou ochranou rysa ostrovida se zabývají nevládní organizace [[Hnutí DUHA]], Beskydčan a [[ČSOP]]. Zejména účinným prostředkem jsou tzv. vlčí hlídky <ref>[http://www.selmy.cz/hlidky/vlci Vlčí hlídky]</ref> v [[Beskydy\|Beskydech]] a rysí hlídky <ref>[http://www.selmy.cz/hlidky/rysi Rysí hlídky]</ref> na [[Šumava\|Šumavě]].	+
-	[[Soubor:Eurasian Lynx.jpg\|thumb\|~~right~~\|Rys ostrovid ze Stanice pro handicapované živočichy [[ČSOP]] Vlašim]]	+
	=== Ohrožení ===		=== Ohrožení ===
-	~~Přirozené nepřátele rys v přírodě nemá~~, navzdory přísné ochraně ~~je však~~ ohrožen [[pytláctví]]m. [[Průzkum]]y mezi českými [[~~myslivec~~\|myslivci]] ukazují, že [[pytláctví\|pytlačení]] rysa nejenže má v jejich řadách silnou podporu, ale že je též ve velké míře praktikováno. Jen v letech [[1995]]-[[2005]] bylo prokazatelně upytlačeno asi 60 rysů. Odhaduje se, že pytláctví představuje 80% podíl na [[~~mortalita~~\|mortalitě]] v rámci [[Šumava\|šumavské]] populace. Z anonymních anket mezi myslivci z daných oblastí vyplynulo, že 37 % ví o konkrétním případě upytlačení rysa a 10 % se k pytlačení na rysech přiznalo. ~~Navzdory tomu však dodnes nebyl dopaden ani jediný pytlák~~.	+	Hlavním nepřítelem je nicméně člověk, což platí i pro Českou republiku. Zde je navzdory přísné ochraně ohrožen [[pytláctví]]m. [[Průzkum veřejného mínění\|Průzkumy]] mezi českými [[myslivost\|myslivci]] ukazují, že [[pytláctví\|pytlačení]] rysa nejenže má v jejich řadách silnou podporu, ale že je též ve velké míře praktikováno. Jen v letech [[1995]]–[[2005]] bylo prokazatelně upytlačeno asi 60 rysů. Odhaduje se, že pytláctví představuje 80% podíl na [[Úmrtnost\|mortalitě]] v rámci [[Šumava\|šumavské]] populace. Z anonymních anket mezi myslivci z daných oblastí vyplynulo, že 37 % ví o konkrétním případě upytlačení rysa a 10 % se k pytlačení na rysech přiznalo.
		+	=== Ochrana ===
		+	[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] řadí rysa ostrovida globálně mezi [[Málo dotčený taxon\|málo dotčené]] druhy, ovšem s tím že některé populace jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím.
		+
		+	[[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernská konvence]] jej zařazuje mezi chráněné druhy živočichů, ve směrnici 92/43/EEC je zařazen mezi druhy vyžadující územní ochranu a přísnou ochranu. [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin\|CITES]] je zařazuje mezi druhy, se kterými nelze obchodovat.
		+
		+	V Česku je rys od roku [[1975]] celoročně hájený, případné škody jím způsobené hradí stát (konkrétně [[krajský úřad\|krajské úřady]]). Současná legislativní ochrana vychází ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a přílohy I prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č.395/1992: Rys ostrovid je zvláště chráněný, silně ohrožený druh. V novém národním Červeném seznamu je zařazen mezi ohrožené druhy.
		+
		+	Praktickou ochranou rysa ostrovida se zabývají nevládní organizace [[Hnutí DUHA]], Beskydčan a [[Český svaz ochránců přírody\|ČSOP]]. Zejména účinným prostředkem jsou tzv. vlčí hlídky v [[Beskydy\|Beskydech]] a rysí hlídky na [[Šumava\|Šumavě]].
		+
		+	Dne 11. 6. se v evropských státech připomíná Mezinárodní den rysů neboli International Lynx Day. Konají se při tom různé vzdělávací akce, které mají veřejnost seznámit s životem této šelmy.

	== Reference ==		== Reference ==

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:48:22Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:48
Řádka 46:		Řádka 46:
	* 1) severovýchodní [[Morava]] ([[Beskydy]], [[Javorníky]], [[Vsetínské vrchy]] a [[Bílé Karpaty]]): asi 10–15 jedinců, vzhledem k vytrvalé [[migrace\|migraci]] ze Slovenska vykazuje stabilní stav		* 1) severovýchodní [[Morava]] ([[Beskydy]], [[Javorníky]], [[Vsetínské vrchy]] a [[Bílé Karpaty]]): asi 10–15 jedinců, vzhledem k vytrvalé [[migrace\|migraci]] ze Slovenska vykazuje stabilní stav
	* 2) Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]		* 2) Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]
-	* 3) jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[~~Česko~~\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].	+	* 3) jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[Česká republika\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].
	V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. Aktuálně.cz, [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>		V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. Aktuálně.cz, [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>
	== Stanoviště ==		== Stanoviště ==
Řádka 60:		Řádka 60:
	Úspěšnost lovu závisí na tom, je-li potenciální kořist na rysa zvyklá a na dalších faktorech, obecně se tvrdí, že úspěšnost útoků na kopytníky se pohybuje v rozpětí 20–80 %. Menší kořist je zabíjena kousnutím do hlavy, kopytníci zakousnutím se do hrdla nebo týla a zadušením. Hlavní složkou potravy je [[spárkatá zvěř]], především srnec, muflon či kamzík, méně již jelen či prase. Za významný lze ještě považovat podíl drobných hlodavců a zajíců, příležitostně pak jídelníček doplňují lišky, kočky, ptáci, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo.		Úspěšnost lovu závisí na tom, je-li potenciální kořist na rysa zvyklá a na dalších faktorech, obecně se tvrdí, že úspěšnost útoků na kopytníky se pohybuje v rozpětí 20–80 %. Menší kořist je zabíjena kousnutím do hlavy, kopytníci zakousnutím se do hrdla nebo týla a zadušením. Hlavní složkou potravy je [[spárkatá zvěř]], především srnec, muflon či kamzík, méně již jelen či prase. Za významný lze ještě považovat podíl drobných hlodavců a zajíců, příležitostně pak jídelníček doplňují lišky, kočky, ptáci, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo.
	=== Zacházení s kořistí ===		=== Zacházení s kořistí ===
-	Rys zpravidla nezačne žrát hned, [[lov]] ho zpravidla vzrušuje a než vzrušení pomine, obvykle si s mrtvou [[Kořist (biologie)\|kořistí]] nějakou dobu hraje, než se do ní pustí. Není velký jedlík, na posezení spořádá 1–2 kg [[maso\|masa]], výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist často odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře [[hlad]]u a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou [[kopytníci]] přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zpravidla nekonzumuje zdechliny, kořist jiných lovců občas požírá (v [[~~Česko~~\|Česku]] prakticky vůbec, neboť na to zde není dost hustá populace šelem, na [[Slovensko\|Slovensku]] občas ano).	+	Rys zpravidla nezačne žrát hned, [[lov]] ho zpravidla vzrušuje a než vzrušení pomine, obvykle si s mrtvou [[Kořist (biologie)\|kořistí]] nějakou dobu hraje, než se do ní pustí. Není velký jedlík, na posezení spořádá 1–2 kg [[maso\|masa]], výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist často odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře [[hlad]]u a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou [[kopytníci]] přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zpravidla nekonzumuje zdechliny, kořist jiných lovců občas požírá (v [[Česká republika\|Česku]] prakticky vůbec, neboť na to zde není dost hustá populace šelem, na [[Slovensko\|Slovensku]] občas ano).
	== Výzkum ==		== Výzkum ==
	Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.		Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.

Sysop: Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“

2023-04-06T09:01:57Z

Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 09:01
Řádka 47:		Řádka 47:
	* 2) Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]		* 2) Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko\|Polska]]
	* 3) jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[Česko\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].		* 3) jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy\|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce\|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko\|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy\|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika\|populační dynamice]] rysa existují v [[Česko\|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus\|cykly]].
-	V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. [[Aktuálně.cz]], [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>	+	V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše\|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. Aktuálně.cz, [[29. říjen\|29. října]] [[2009]].]</ref>
	== Stanoviště ==		== Stanoviště ==
	Typickým životním prostředím rysa jsou v našich přírodních podmínkách oblasti smíšených a jehličnatých [[les]]ů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým [[podrost]]em a skalními útvary. Při zvyšování početnosti však rys proniká i do oblastí jak [[horské bezlesí\|horských bezlesí]], tak listnatých lesů v nižších polohách, kde se stává konkurentem [[kočka divoká\|kočky divoké]]. Ve střední Evropě se může vyskytovat i v [[kulturní smrčina\|kulturních smrčinách]] a zemědělsky využívané krajině (pakliže se v ní vyskytují větší lesní celky.		Typickým životním prostředím rysa jsou v našich přírodních podmínkách oblasti smíšených a jehličnatých [[les]]ů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým [[podrost]]em a skalními útvary. Při zvyšování početnosti však rys proniká i do oblastí jak [[horské bezlesí\|horských bezlesí]], tak listnatých lesů v nižších polohách, kde se stává konkurentem [[kočka divoká\|kočky divoké]]. Ve střední Evropě se může vyskytovat i v [[kulturní smrčina\|kulturních smrčinách]] a zemědělsky využívané krajině (pakliže se v ní vyskytují větší lesní celky.

Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

2023-04-06T08:56:37Z

Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 08:56
Řádka 26:		Řádka 26:
	}}		}}
	'''Rys ostrovid''' (''Lynx lynx'') je [[kočkovité\|kočkovitá]] [[šelmy\|šelma]] přirozeně se vyskytující v [[Eurasie\|Eurasii]]. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernskou konvencí]]. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.		'''Rys ostrovid''' (''Lynx lynx'') je [[kočkovité\|kočkovitá]] [[šelmy\|šelma]] přirozeně se vyskytující v [[Eurasie\|Eurasii]]. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť\|Bernskou konvencí]]. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
-	Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ [[~~Česko~~\|České republiky]], kde nyní žije několik malých nepočetných [[populace\|populací]] náležících ke karpatské populaci, kterou někteří [[zoolog]]ové považují za samostatný [[poddruh]] ''Lynx lynx carpathica''.	+	Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ [[Česká republika\|České republiky]], kde nyní žije několik malých nepočetných [[populace\|populací]] náležících ke karpatské populaci, kterou někteří [[zoolog]]ové považují za samostatný [[poddruh]] ''Lynx lynx carpathica''.
	== Vzhled ==		== Vzhled ==
	Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší).<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 318)</ref> Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité [[ucho\|uši]] s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.		Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší).<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 318)</ref> Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité [[ucho\|uši]] s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.

Sysop: 1 revizi

2013-09-07T11:36:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 9. 2013, 11:36

Ebbo69: Brigáda

2012-03-30T05:12:46Z

Brigáda

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Rys ostrovid
| obrázek = Lynx lynx poing.jpg
| popis obrázku = Rys ostrovid
| šířka obrázku = 280px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| čeleď = [[kočkovití]] (Felidae)
| podčeleď = [[malé kočky]] (Felinae)
| rod = [[Rys (zoologie)|rys]] (''Lynx'')
| binomické jméno = Lynx lynx
|status = NT
| druh popsal = (Carl Linné, 1758)
| druhotné dělení = [[Poddruh]]y
| podřazené taxony =
* rys evropský (''L. l. lynx'')
* rys karpatský (''L. l. carpathica'')
* rys kavkazský (''L. l. orientalis'')
* rys altajský (''L. l. isabellinus'')
* rys amurský (''L. l. stroganovi '')
* rys východosibiřský (''L. l. wrangeli'')
| sestersky = [[rys pardálový]] (''Lynx pardinus'')
}}
'''Rys ostrovid''' (''Lynx lynx'') je [[kočkovité|kočkovitá]] [[šelmy|šelma]] přirozeně se vyskytující v [[Eurasie|Eurasii]]. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť|Bernskou konvencí]]. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ [[Česko|České republiky]], kde nyní žije několik malých nepočetných [[populace|populací]] náležících ke karpatské populaci, kterou někteří [[zoolog]]ové považují za samostatný [[poddruh]] ''Lynx lynx carpathica''.
== Vzhled ==
Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší).<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 318)</ref> Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité [[ucho|uši]] s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.
Zbarvení je velmi variabilní, obecně lze ale říci, že čím dále na [[sever]] rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Zimní srst je podstatně delší a hustší, s méně výraznou skvrnitostí. Středem hřbetu se často táhne tmavý pás, [[břicho]] je zřetelně světlejší až bílé.
[[Karyotyp]] somatických buněk se sestává z 38 [[chromozom]]ů se 72 rameny.
[[Soubor:Wiki-Lynx lynx.png|thumb|300px]]
== Rozšíření a početnost ==
=== Svět ===
Původní areál druhu zahrnoval [[les]]y [[Mírný podnebný pás|mírného pásu]] v celé [[Eurasie|Euroasii]], ovšem systematický lov ze strany člověka a likvidace přirozeného prostředí vedly k jeho výraznému zmenšení a roztříštěnosti a samozřejmě k výraznému poklesu početnosti druhu. V současné době relativně souvislá část areálu tohoto druhu zasahuje ze severní části [[Rusko|Ruska]] až [[Fennoskandinávie]] a do [[Polsko|Polska]]. Další rozšíření (zejména po Evropě) je nesouvislé. Větší území s relativně silnými [[populace]]mi lze nalézt v [[Karpaty|Karpatech]], na [[Balkán]]ě a ve [[Španělsko|Španělsku]]). Ve zbytku západní a střední Evropy, kde byl rys až na pár lokálních přežívajících populací v 18. a 19. století vyhuben, existují pouze malé lokální populace, většinou nově vzniklé [[reintrodukce|reintrodukcí]] nebo [[migrace|migrací]]. V současné době dochází ke snaze o reintrodukci a obnovení populací rysa na mnoha místech Evropy, avšak jde o komplikovaný a pomalý proces, v mnoha místech brzděný až mařený nepřátelským postojem [[myslivec|myslivců]] a [[pytláctví]]m. V současné době se odhaduje, že v Evropě (bez Ruska), žije asi 7  500 jedinců, z toho 2 500 ve [[Fennoskandinávie|Fennoskandinávii]], 2 000 v [[Baltské státy|Pobaltí]] a 2 200 v [[Karpatská oblast|Karpatské oblasti]].
=== Česká republika a Slovensko ===
==== Historie ====
[[Soubor:Lynx lynx.jpg|thumb|left|200px|Rys ostrovid (Lynx lynx)]]
V [[Čechy|Čechách]] docházelo od konce středověku k postupnému hubení a vytlačování rysa. V 15. až 17. století byl vybit v oblastech hlavního osídlení ([[Polabí]] a dolní [[Povltaví]]), v 18. století zanikly lokální a roztříštěné enklávy ve většině pohoří. Poslední životaschopné [[populace]] přežívaly na [[Šumava|Šumavě]], v [[Český les|Českém lese]] a [[Krušné hory|Krušných horách]]. Poslední potvrzené výskyty v těchto oblastech pocházejí z let (1814-1830), udávají se i další, u nichž ale existují pochybnosti. Poslední jednoznačně doložený odstřelený rys byl zanamenán na [[Táborsko|Táborsku]] (1835), někdy se udává i odstřel z roku 1890 v [[Dolní Hvozd|Dolním Hvozdu]] na [[Šumava|Šumavě]].
Na [[Morava|Moravě]] a ve [[České Slezsko|Slezsku]] přežíval rys ostrovid déle, mimo jiné i díky [[migrace|migraci]] nových jedinců ze západokarpatské oblasti. Díky této migraci též nelze určit, kdy přesně zanikla původní populace, většinou se předpokládá, že se tak stalo na přelomu 19. a [[20. století]] a že zastřelení jedinci z let [[1912]] - [[1914]] byli zatoulanci ze [[Slovensko|Slovenska]] nebo jejich potomci.
Na [[Slovensko|Slovensku]] se v [[Karpaty|karpatských]] pohořích zachoval a zásluhou úplné ochrany se po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] jeho početnost tak zvýšila, že začal pronikat i více na západ, na moravské území.
==== Návrat rysa a stav k počátku roku 2006 ====
Rys je nejpočetnější velkou [[Šelmy|šelmou]] přirozeně se vyskytující na území ČR a vlastně jedinou, která zde zakládá stálé populace. Po roce [[1945]] [[migrace]] ze [[Slovensko|Slovenska]] vedla k částečnému obnovení rysích populací v oblasti [[Jeseníky|Jeseníků]] a [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]]. V sedmdesátých až osmdesátých letech došlo k prudké decimaci nejdříve beskydské a posléze i jesenické populace pytláky, nicméně díky jeho omezení a posílení migrace ze Slovenska přežily a částečně se vzpamatovaly. Zároveň došlo v 70. a 80. letech díky [[reintrodukční program|reintrodukčním programům]] v [[Bavorský les|Bavorském lese]] a na [[Šumava|Šumavě]] k návratu rysa do [[Čechy|Čech]]. Rysi ze Slovenska se stali základem pro vytvoření těchto nových populací, stejně jako dalších populací v Evropě, kam byli reintrodukováni prostřednictvím [[ZOO Ostrava]] a [[ZOO Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové n. L]] ([[Německo|SRN]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] a [[Slovinsko]], [[Francie]] a [[Itálie]]).
V současné době tedy existují na území [[Čechy|České republiky]] tři izolované populace:
* 1) severovýchodní [[Morava]] ([[Beskydy]], [[Javorníky]], [[Vsetínské vrchy]] a [[Bílé Karpaty]]): asi 10–15 jedinců, vzhledem k vytrvalé [[migrace|migraci]] ze Slovenska vykazuje stabilní stav
* 2) Jeseníky: 3–5 jedinců, kvůli [[pytláctví]] vymírá, je zde možná občasná [[migrace]] z [[Polsko|Polska]]
* 3) jižní a západní [[Čechy]] ([[Český les]], [[Šumava]], [[Blanský les]], [[Novohradské hory]], [[Třeboňsko]] a přilehlé oblasti): 52–85 jedinců, kvůli zvýšenému odstřelu dochází v současnosti k jejímu zřetelnému poklesu. K této populaci se počítají i okrajové minipopulace vzniklé v posledních letech v [[Brdy|Brdech]] (v současnosti asi 2 jedinci) a [[Labské pískovce|Labských pískovcích]] výskyt je hlášen i [[Národní park České Švýcarsko|NP České Švýcarsko]], v Lužických horách a [[Jihlavské vrchy|Jihlavských vrchů]]. Zdá se, že v [[populační dynamika|populační dynamice]] rysa existují v [[Česko|Česku]] určité dlouhodobější [[cyklus|cykly]].
V roce [[2009]] byly objeveny stopy po přítomnosti rysa i v [[Krkonoše|Krkonoších]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=651438 čtk: Do Krkonoš se po 200 letech vrátil rys ostrovid. [[Aktuálně.cz]], [[29. říjen|29. října]] [[2009]].]</ref>
== Stanoviště ==
Typickým životním prostředím rysa jsou v našich přírodních podmínkách oblasti smíšených a jehličnatých [[les]]ů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým [[podrost]]em a skalními útvary. Při zvyšování početnosti však rys proniká i do oblastí jak [[horské bezlesí|horských bezlesí]], tak listnatých lesů v nižších polohách, kde se stává konkurentem [[kočka divoká|kočky divoké]]. Ve střední Evropě se může vyskytovat i v [[kulturní smrčina|kulturních smrčinách]] a zemědělsky využívané krajině (pakliže se v ní vyskytují větší lesní celky.
== Etologie a rozmnožování ==
[[Soubor:Lynx lynx (Linnaeus, 1758).jpg|thumb|250px|Rys ostrovid]]
Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Výjimkou je období [[říje]], kdy je ve dne aktivní běžně. Četnost a míra denních přesunů se liší jedinec od jedince, byly zaznamenány i delší než 25 km.
[[Samec]] žije samotářsky, jen v době [[páření]] se zdržuje se [[samice|samicí]]. V tomto období doprovází samici někdy i více samců, kteří spolu bojují. Říje probíhá v únoru a březnu, březost trvá 10 týdnů. V květnu až červnu rodí samice 2–4 mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Mláďata se rodí slepá, vidět začnou tak po 16–17 dnech a kojení trvá dva až tři měsíce.<ref>Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 319-320)</ref> [[Mládě|Mláďata]] zůstávají ve společnosti matky až do další [[říje]], matka je zprvu krmí a posléze učí lovit. [[Pohlavní dospělost]]i mláďata dosahují mezi druhým až třetím rokem.
Dospělí rysové si vytyčují [[teritorium]], jehož celková velikost závisí na úživnosti prostředí a pohybuje se od několika desítek po několik stovek km². [[Teritorium]] se dělí na ''domovský okrsek'' (jádro teritoria, které si jedinec značkuje [[trus]]em a [[moč]]í a urputně je brání proti vetřelcům; jeho velikost se v průběhu roku obvykle výrazně mění) a ''okrajový okrsek''. Teritoria dvou samců se zpravidla nepřekrývají (nebo se překrývají jen nepatrně), naproti tomu samec strpí překryv svého teritoria s jedním nebo i několika samičími teritorii.
=== Lov ===
[[Soubor:Lynx lynx2.jpg|thumb|250px|Rys ostrovid na své pozorovatelně]]
Rys není žádný vytrvalý pronásledovatel, na kořist číhá, či se k ní nepozorovaně přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. Pokud kořist nedostihne několika skoky, nechá ji být (většinou již po několika desítkách metrů, maximálně po cca 100 metrech). K číhání často používá vyvýšená místa, odkud kořist vyhlíží, nejčastěji na okraji houštin. Za denního světla je schopen rozeznat hlodavce na 75 m, zajíce na 300 m a srnce na 500 m.
Úspěšnost lovu závisí na tom, je-li potenciální kořist na rysa zvyklá a na dalších faktorech, obecně se tvrdí, že úspěšnost útoků na kopytníky se pohybuje v rozpětí 20–80 %. Menší kořist je zabíjena kousnutím do hlavy, kopytníci zakousnutím se do hrdla nebo týla a zadušením. Hlavní složkou potravy je [[spárkatá zvěř]], především srnec, muflon či kamzík, méně již jelen či prase. Za významný lze ještě považovat podíl drobných hlodavců a zajíců, příležitostně pak jídelníček doplňují lišky, kočky, ptáci, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo.
=== Zacházení s kořistí ===
Rys zpravidla nezačne žrát hned, [[lov]] ho zpravidla vzrušuje a než vzrušení pomine, obvykle si s mrtvou [[Kořist (biologie)|kořistí]] nějakou dobu hraje, než se do ní pustí. Není velký jedlík, na posezení spořádá 1–2 kg [[maso|masa]], výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist často odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře [[hlad]]u a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti (rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou [[kopytníci]] přemnoženi a dosud si na něj nezvykli), raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zpravidla nekonzumuje zdechliny, kořist jiných lovců občas požírá (v [[Česko|Česku]] prakticky vůbec, neboť na to zde není dost hustá populace šelem, na [[Slovensko|Slovensku]] občas ano).
== Výzkum ==
Odborníci NP Šumava zkoumají rysy pomocí vysílaček, které jim připevňují na krk a potom díky nim sledují, jak se rysové pohybují.
== Ochrana a ohrožení ==
=== Ochrana ===
V rámci celosvětového červeného seznamu je rys zařazen mezi téměř ohrožené druhy. [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť|Bernská konvence]] jej zařazuje mezi chráněné druhy živočichů, ve směrnici 92/43/EEC je zařazen mezi druhy vyžadují cí územní ochranu a přísnou ochranu. [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|CITES]] je zařazuje mezi druhy, se kterými nelze obchodovat.
V České republice je rys od roku [[1975]] celoročně hájený, případné škody jím způsobené hradí stát (konkrétně [[krajský úřad|krajské úřady]]). Současná legislativní ochrana vychází ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a přílohy I prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č.395/1992: Rys ostrovid je zvláště chráněný, silně ohrožený druh. V novém národním Červeném seznamu je zařazen mezi ohrožené druhy.
Praktickou ochranou rysa ostrovida se zabývají nevládní organizace [[Hnutí DUHA]], Beskydčan a [[ČSOP]]. Zejména účinným prostředkem jsou tzv. vlčí hlídky <ref>[http://www.selmy.cz/hlidky/vlci Vlčí hlídky]</ref> v [[Beskydy|Beskydech]] a rysí hlídky <ref>[http://www.selmy.cz/hlidky/rysi Rysí hlídky]</ref> na [[Šumava|Šumavě]].
[[Soubor:Eurasian Lynx.jpg|thumb|right|Rys ostrovid ze Stanice pro handicapované živočichy [[ČSOP]] Vlašim]]
=== Ohrožení ===
Přirozené nepřátele rys v přírodě nemá, navzdory přísné ochraně je však ohrožen [[pytláctví]]m. [[Průzkum]]y mezi českými [[myslivec|myslivci]] ukazují, že [[pytláctví|pytlačení]] rysa nejenže má v jejich řadách silnou podporu, ale že je též ve velké míře praktikováno. Jen v letech [[1995]]-[[2005]] bylo prokazatelně upytlačeno asi 60 rysů. Odhaduje se, že pytláctví představuje 80% podíl na [[mortalita|mortalitě]] v rámci [[Šumava|šumavské]] populace. Z anonymních anket mezi myslivci z daných oblastí vyplynulo, že 37 % ví o konkrétním případě upytlačení rysa a 10 % se k pytlačení na rysech přiznalo. Navzdory tomu však dodnes nebyl dopaden ani jediný pytlák.

== Reference ==
<references/>
=== Související články ===
* [[Pytláctví]]
=== Literatura ===
* [[Jaroslav Červený]], [[Petr Koubek]] a [[Luděk Bufka]]: Velké šelmy v České republice IV. Rys ostrovid; [[Vesmír]] 2/2006, strana 87-94.
== Externí odkazy ==
* [http://www.selmy.cz/rys Rys ostrovid na stránkách www.selmy.cz]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1970 Rys ostrovid na biolibu]
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/selmy/_zprava/12443 Rys ostrovid na stránkách českého rozhlasu]
* [http://www.npsumava.cz/stranky.php?idc=624 Rys ostrovid na stránkách NP Šumava]

{{Kočkovití}}{{Commons|Lynx lynx}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Malé kočky]]
[[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]]