Sysop: 1 revizi

2013-10-30T17:42:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 10. 2013, 17:42

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-08T13:12:14Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Sója
| obrázek = Soja.jpg
| popis obrázku = Sója
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[Cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[Krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[bobotvaré]] (''Fabales'')
| čeleď = [[bobovité]] (''Fabaceae'')
| rod = [[soja]] (''Glycine'')
| binomické jméno = Glycine max
| druh popsal = (L.) Merr., [[1917]]
}}
'''Sója''' ''(Glycine max'' (L.) Merr., 1917) je [[luštěnina]] s vysokým obsahem [[protein]]ů. Má široké použití jako [[potravina]], [[krmivo]] pro [[hospodářská zvířata]] i jako [[surovina]] pro potravinářský a [[zpracovatelský průmysl]]. Její název pochází z japonského „shoyu“.

== Biologie ==
Kulturní sója je diploidizovaný tetraploid (2n=40). Sója může za vhodných podmínek dorůst až 1,5 m, běžné porosty dorůstají do výšky cca 1 m. Sója má jednoduché primární [[list]]y, sekundární listy jsou většinou trojčetné. Hlíznatý kořenový systém sestává z hlavního [[kořen]]u, z kterého vycházejí postraní kořeny. Většina [[kultivar]]ů je pokryta jemnými trichomy (je ochmýřená). Lusky jsou rovné nebo lehce zakřivené a dosahují délky od 2 do 7 cm. Semena jsou většinou oválná, ale existují kultivary s plochými či protáhlými semeny.

Sója je dvojděložná samosprašná rostlina pěstovaná komerčně ze semene. Jednotlivé kultivary lze v umělých podmínkách křížit pro šlechtitelské účely. [[Blizna]] je citlivá k opylení zhruba 24 hodin před vykvetením a dalších 48 hodin po vykvetení. Díky tomu dochází většinou k opylení ještě před otevřením květu.

Sója je považována za jednu z nejstarších [[Užitkové rostliny|kulturních plodin]]. Pochází ze severní a střední Číny. První zmínky o sóji nacházíme v knihách známých jako „Pen-Cao-Kong-Mu“ datovaných př. 2838 lety. Do Spojených států byla sója dovezena v roce 1765. Sója (''G. max'') spolu s ''G. soja'' a ''G. gracilis '' patří do podrodu ''Glycine'' subgen. ''Soja'' (Moench)  F.J. Herm. Divoký příbuzný sóji ''G. soja'' se často vyskytuje na mezích, podél cest a vodotečí v některých asijských zemích. V Americe, Evropě či Africe se divoké odrůdy sóji nevyskytují.

Sója se může [[Křížení (biologie)|křížit]] pouze s uvedenými dvěma zástupci podrodu ''Soja''. Potenciál pro křížení je tak omezen jednak samosprášením a jednak geograficky, protože tito příbuzní se vyskytují pouze v Číně, Koreji, Japonsku a v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]].

== Nomenklatura ==
'''''Glycine max'' (Carl Linné) [[Elmer Drew Merrill|Merr.]],  1917'''
{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top"|[[Basionym]]:|| valign="top"| ''Phaseolus max'' L.,  1753
|-
|valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická synonyma]]:|| valign="top"|≡''Soja max'' (L.) [[Charles Vancouver Piper|Piper]],  1915
|-
|valign="top"|[[Taxonomické synonymum|Taxonomická synonyma]]:|| valign="top"|=''Soja hispida'' [[Conrad Moench|Moench]]  1794 =''Glycine hispida'' (Moench) [[Carl Maximowicz|Maxim.]]  1873 =''Glycine javanica'' [[Carl Peter Thunberg|Thunb.]],  1794 =''Soja japonica'' [[Gaetano Savi|Savi]]  1824 =''Soja viridis'' Savi,  1832 =''Soja angustifolia'' [[Friedrich Anton Wilhelm Miquel|Miq.]],  1857
|}

== Původní druhy ==
[[Soubor:Glycine max (Sojabohne)-2008.jpg|náhled|upright|Lusk sóje]]
=== Nomenklatura druhu ''G. soja'' ===
'''''Glycine soja'' [[Philipp Franz von Siebold|Siebold]] & [[Joseph Gerhard Zuccarini|Zucc.]]  1843'''
{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická synonyma]]:|| valign="top"|≡''Dolichos soja'' Carl Linné,  1753 (nom. inval.?) ≡''Glycine max'' (L.) Merr. subsp. ''soja'' (Siebold & Zucc.) H. Ohashi  1982
|-
|valign="top"|[[Taxonomické synonymum|Taxonomická synonyma]]:|| valign="top"|=''Glycine ussuriensis'' [[Eduard August von Regel|Regel]] & [[Richard Karlovič Maack|Maack]]  1861 =''Glycine formosana'' [[Takahide Hosokawa|Hosok.]]  1932 =''Glycine max'' (L.) Merr. subsp. ''formosana'' (Hosok.) [[Yoichi Tateishi|Tateishi]] & [[Hiroyoshi Ohashi|H.Ohashi]]  1992
|}

=== Nomenklatura druhu ''G. gracilis'' ===

'''''Glycine gracilis'' [[Boris Vasiljevič Skvorcov|Skvortzov]],  1927'''

{| border="0" cellpadding="10"
|+
|-
|valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická synonyma]]:|| valign="top"|≡''Glycine soja'' Siebold & Zucc. var. ''gracilis'' (Skvortzov) L.Z.Wang  1983
|}

== Produkce ==
[[Soubor:Cultivo de soja.jpg|náhled|Sójová plantáž v Argentině]]
Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu. Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná se však rovněž používat umělé zavlažování. Sója je sice poměrně rezistentní k teplotním extrémům, ale její růst může být výrazně zpomalen při teplotách pod 18 °C a nad 35 °C. Některé kultivary nekvetou při teplotách pod 24 °C. Pouze asi z 25 až 30 % květů vznikají lusky, pokud je rostlina stresována v době kvetení, počet lusků prudce klesá. Za vhodných podmínek může sója vytvořit až 400 lusků obsahujících 1 až 5 semen.

Sója je krátkodenní rostlina, ale existují i kultivary adaptované na jinou délku dne. Většina moderních odrůd dává dobrý výnos pouze ve velmi úzkém klimatickém pásu. Růst se většinou zastavuje po 100 až 130 dnech od vzejití a to v době kvetení. Sója stejně jako jiné luštěniny dokáže za pomoci symbiotických bakterií fixovat vzdušný [[dusík]], proto se používá rovněž jako rotační plodina po kukuřici, bavlně či čiroku. Není příliš náročná na půdu s výjimkou písčitých půd, které ji nevyhovují. Optimální [[kyselost|pH]] půdy je 6 až 6,5.

Výnosy jsou závislé zejména na dostatku vody, poté na hnojení a řádkování. S umělým zavlažováním dosahují moderní kultivary sóji výnosů 2,5 až 3,5 t/ha, výnosy bez zavlažování se pohybují mezi 1,5 až 2,5 t/ha. Při zavlažování má sója tendenci zvyšovat obsah proteinu na úkor oleje.

{| border="1"
|----
| colspan="6" align="center" bgcolor="#eeb422" | Produkce a export sóji v roce 2003: produkce v mil t (z toho vývoz)
|----
| style="width:90px;" bgcolor="#ffe4b5" | USA
| style="width:50px;" | 66 (27)
| style="width:90px;" bgcolor="#ffe4b5" | Brazilie
| style="width:75px;" | 51 (15,9)
| style="width:90px;" bgcolor="#ffe4b5" | Argentina
| style="width:50px;" | 35 (6,2)
|----
| bgcolor="#ffe4b5" | Čína
| 16,5 (0,3)
| bgcolor="#ffe4b5" | Indie
| 6,8 (0,002)
| bgcolor="#ffe4b5" | Paraguay
| 4,4 (2)
|}

=== Dopady na životní prostředí ===
Kvůli rozšiřování osevních ploch sóji dochází v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] ke kácení [[tropický deštný prales|tropických deštných pralesů]]. Podle odhadů [[WWF|Světového fondu na ochranu přírody]] (WWF) padne za oběť jejímu pěstování do roku [[2020]] okolo 22 [[milion]]ů [[hektar]]ů pralesů a [[savana|savan]]. Od roku proto [[2004]] WWF podporuje její ekologicky a sociálně ohleduplné pěstování, mj. také bez [[otroctví|otrocké]] a [[dětská práce|dětské práce]].

=== Geneticky modifikovaná sója ===
[[Soubor:Soybeans.jpg|náhled|vlevo|upright|Celá rostlina]]
Tzv. [[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikovaná]] neboli [[transgenní rostlina|transgenní]] sója se podle odhadů podílí na světové produkci asi 65 procenty. Je však obtížné stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná sója pěstována neoficiálně ([[Argentina]]), nebo přímo ilegálně ([[Brazílie]] a [[Rumunsko]]).<ref>
{{Citace webu
| příjmení = Šuta
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Šuta
| url = http://www.stuz.cz/view.php?nazevclanku=gmo-rumunsko-zakazalo-pestovani-geneticky-modifikovane-soji&cisloclanku=2007010020
| titul = GMO: Rumunsko zakázalo pěstování geneticky modifikované sóji
| vydavatel = [[Společnost pro trvale udržitelný život]]
| datum vydání = 2007-01-23
| datum přístupu = 2008-9-20
}}</ref>

Nejběžnější GM odrůdou je sója formy [[Monsanto]] s odolností proti totálnímu [[herbicid]]u stejné firmy – [[Roundup]]. Účinná látka Roundupu glyfosát je specifickým inhibitorem (blokátorem) [[enzym]]u EPSP syntázy, která je důležitým článkem syntézy aromatických [[Aminokyseliny|aminokyselin]]. Po aplikaci glyfosátu tak rostlina umírá na nedostatek těchto aminokyselin. Zvířata tento enzym nemají, glyfosát pro ně tudíž není toxický. Do GM sóji byla vložena jiná varianta genu pro EPSP syntázu pocházející z půdní bakterie ''[[Agrobacterium tumefaciens]]''. Tento enzym není glyfosátem blokován, rostlina tak k němu získá rezistenci. Pro selekci této odrůdy sóji byl použit přímo glyfosát, v GM sóji tak není žádný další markerový gen pro odolnost vůči [[Antibiotikum|antibiotikům]].

GM sója má i nezamýšlené efekty. Při klasickém pěstovaní se ke kontrole [[plevel|plevelů]] používá kombinace orby a aplikace herbicidů v době před vzejitím vlastní sóji. GM sója vystačí pouze s aplikací Roundupu, orba tedy není nutná. GM sója tak usnadňuje bezorebný pěstitelský cyklus a snižuje erozi půdy, ale vede ke zvýšené spotřebě pesticidů.<ref>
{{Citace webu
| příjmení = Vašků
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Vašků
| url = http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=165432
| titul = Geneticky manipulované plodiny zvyšují spotřebu pesticidů v USA
| vydavatel = Econnect
| datum vydání = 2004-02-18
| datum přístupu = 2008-9-20
}}</ref>
Rovněž zvýšené používání pouze jednoho druhu herbicidu a zvyšuje riziko rozšíření odolných plevelů.

V [[Evropská unie|EU]] platí povinnost označovat výrobky, k jejichž výrobě byla použita sója s větším než 0.9% podílem GM odrůdy. Tato povinnost platí i v případě, kdy finální výrobek GM složku neobsahuje, jako např. sojový [[olej]] či sojový lecitin v čokoládě.

== Zpracování ==
[[Soubor:Soybeanvarieties.jpg|náhled|upright|Různé tvary plodů – sojových bobů]]
Ve vyspělých zemích je většina sóji použita jako krmivo pro dobytek nebo je zpracována na olej a sójový [[Bílkovina|protein]], který se používá jako aditivum v mnoha potravinářských výrobcích. Sója je velmi bohatá na proteiny, navíc mají tyto proteiny vhodné [[Aminokyseliny|aminokyselinové]] složení s vysokým podílem [[esenciální aminokyseliny|esenciálních aminokyselin]], je chudá pouze na sirné aminokyseliny. Proto jsou sójové výrobky oblíbenou složkou vegetariánské stravy. Bohužel sója rovněž obsahuje některé anti-nutrienty, alergeny a vysokou hladinu fyto-[[estrogen|estrogenů]], které mohou být nevhodné zejména pro děti. Zdravý vývoj dítěte může rovněž ovlivnit vysoká hladina fytátů, které váží vápník a další stopové živiny a zabraňují tak jejich příjmu z potravy. Z těchto důvodů nejsou běžné sójové výrobky vhodné pro děti, vyrábějí se však specielně formulované výrobky s přídavkem vápníku a vitamínů, které je možné dětem podávat. [[Alergie]] na sójové proteiny je v Evropě a severní Americe poměrně častá. Tradiční asijská kuchyně využívá především fermentovaný sójový protein (sójová omáčka a podobně), ve kterém je hladina alergenů a antinutričních látek výrazně snížena.

Kromě potravinářského použití se sója používá v průmyslu pro výrobu [[bionafta|bionafty]], kosmetických přípravků, [[olej]]e, [[mýdlo|mýdel]], plastů a podobně.

=== Potraviny vyráběné ze sóje ===
* [[Tofu]]
* [[Sojové mléko]]
* [[Tempeh]]

== Externí odkazy ==
Kamila Pletánková: [http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=623755 Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině], Aktuálně.cz, 8.1.2009

== Reference ==
<references/>

{{Commonscat|Glycine max}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bobovité]]
[[Kategorie:Plodiny]]

Sója - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu