SMS Goeben - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-05-13T12:19:33Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2017, 12:19
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 134-D0004, Großer Kreuzer 'Goeben'.jpg\|thumb\|240px\|SMS Goeben (~~březen~~ 1911)]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 134-D0004, Großer Kreuzer Goeben.jpg\|thumb\|240px\|SMS Goeben (1911 / 1912)]]
-	'''SMS Goeben''' byl [[bitevní křižník]] [[třída Moltke\|třídy ''Moltke'']] německé [[Kaiserliche Marine]] a později i [[Turecké námořnictvo\|tureckého námořnictva~~]]. Pojmenován byl po pruském generálovi [[August Karl von Goeben\|Augustu Karlu von Goeben~~]].	+	'''SMS Goeben''' byl [[bitevní křižník]] [[třída Moltke\|třídy ''Moltke'']] německé [[Kaiserliche Marine]] a později i [[Turecké námořnictvo\|tureckého námořnictva]].

-	~~== Stavba ==~~	+	* Pojmenován byl po pruském generálovi Augustu Karlu von Goeben (1816–1880). Poté byla přejmenována na '''''Yavuz Sultan Selim'''''.
		+	* V roce [[1930]] došlo k vypuštění slova ''Sultan'', loď tedy nesla jméno '''''Yavuz Selim'''''.
		+	* Roku [[1936]] došlo k poslední změně, kdy byl bitevní křižník překřtěn na '''TGC ''Yavuz'''''.

		+	== Stavba ==
	== Válečná léta ==		== Válečná léta ==
	=== Rok 1914 ===		=== Rok 1914 ===
	: ''Podívejte se také na:'' [[Pronásledování křižníků Goeben a Breslau]]		: ''Podívejte se také na:'' [[Pronásledování křižníků Goeben a Breslau]]
-	Vypuknutí [[první světová válka\|první světové války]] zastihlo ''Goeben'' ve Středozemním moři, kde tvořil součást ''Mittelmeer-Division'' spolu s lehkým křižníkem [[SMS Breslau\|SMS ''Breslau'']] pod velením kontradmirála [[Wilhelm Souchon\|Wilhelma Souchona]]. [[2. srpna]] [[1914]] dorazila eskadra do [[Messina\|Messiny]] a zrána [[4. srpna]] ostřeloval ''Goeben'' francouzský přístav v [[Alžírsko\|Alžíru]] [[Philippeville]]. Na zpáteční cestě do Messiny byl v 10.35 spatřen britskými bitevními křižníky [[HMS Indefatigable\|HMS ''Indefatigable'']] a [[HMS Indomitable (1907)\|HMS ''Indomitable'']], k nimž se ještě připojil lehký křižník [[HMS Dublin (1912)\|HMS ''Dublin'']]. Jelikož [[Spojené království\|Velká Británie]] ještě nebyla ve válečném stavu s Německem (britské ultimátum mělo vypršet až ve 23.00 toho dne), nemohly lodě proti ''Goebenu'' nic podniknout. Ten jim tak kolem čtvrté hodiny odpolední zmizel z dohledu. Druhý den ráno úspěšně dorazil do Messiny, kde doplnil uhlí. Pod hrozbou italské internace však již [[6. srpna]] vyrazil spolu s ''Breslau'' znovu na otevřené moře. Depeše, kterou dostal o den dříve, určovala za cíl cesty turecký [[Cařihrad]]. Aby zmátl hlídkující britský lehký křižník [[HMS Gloucester (1909)\|HMS ''Gloucester'']] nabral prvotně severní kurz kolem italské pevniny na [[Jadran]]. Ve 22.45 však změnil směr na jihovýchodní a [[7. srpna]] obeplouval čecký mys [[Matapan]]. V [[Egejské moře\|Egejském moři]] se pak skryl mezi [[Kykladské ostrovy\|Kykladskými ostrovy]], přičemž ''Breslau'' byl vyslán, aby vyhledal zásobovací lodě. [[9. srpna]] se ''Goeben'' znovu setkal s ''Breslau'' a nově i s německým parníkem ''Bogadir'', z něhož doplnil uhlí, u ostrova [[Denusa]]. Příští ráno vyrazily spolu k [[Dardanely\|Dardanelské úžině]], kam dorazily v půl jedenácté večer. [[16. srpna]] pak slavnostně vpluly do Cařihradu, kde formálně vstoupily do tureckého námořnictva. ''Goeben'' byl přejmenován na ''Yavuz Sultan Selim'', posádka však zůstala nezměněna a navíc byl admirál Souchon jmenován vrchním velitelem turecké floty<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = ~~Hrbek \| odkaz na autora = Jaroslav~~ Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914 \| vydavatel = Libri \| rok = 2001 \| místo = Praha \| stránky = 71-74}}</ref>.	+	Vypuknutí [[první světová válka\|první světové války]] zastihlo ''Goeben'' ve Středozemním moři, kde tvořil součást ''Mittelmeer-Division'' spolu s lehkým křižníkem [[SMS Breslau\|SMS ''Breslau'']] pod velením kontradmirála [[Wilhelm Souchon\|Wilhelma Souchona]]. [[2. srpna]] [[1914]] dorazila eskadra do [[Messina\|Messiny]] a zrána [[4. srpna]] ostřeloval ''Goeben'' francouzský přístav v [[Alžírsko\|Alžíru]] [[Philippeville]]. Na zpáteční cestě do Messiny byl v 10.35 spatřen britskými bitevními křižníky [[HMS Indefatigable\|HMS ''Indefatigable'']] a [[HMS Indomitable (1907)\|HMS ''Indomitable'']], k nimž se ještě připojil lehký křižník [[HMS Dublin (1912)\|HMS ''Dublin'']]. Jelikož [[Spojené království\|Velká Británie]] ještě nebyla ve válečném stavu s Německem (britské ultimátum mělo vypršet až ve 23.00 toho dne), nemohly lodě proti ''Goebenu'' nic podniknout. Ten jim tak kolem čtvrté hodiny odpolední zmizel z dohledu. Druhý den ráno úspěšně dorazil do Messiny, kde doplnil uhlí. Pod hrozbou italské internace však již [[6. srpna]] vyrazil spolu s ''Breslau'' znovu na otevřené moře. Depeše, kterou dostal o den dříve, určovala za cíl cesty turecký [[Cařihrad]]. Aby zmátl hlídkující britský lehký křižník [[HMS Gloucester (1909)\|HMS ''Gloucester'']] nabral prvotně severní kurz kolem italské pevniny na [[Jadran]]. Ve 22.45 však změnil směr na jihovýchodní a [[7. srpna]] obeplouval čecký mys [[Matapan]]. V [[Egejské moře\|Egejském moři]] se pak skryl mezi [[Kykladské ostrovy\|Kykladskými ostrovy]], přičemž ''Breslau'' byl vyslán, aby vyhledal zásobovací lodě. [[9. srpna]] se ''Goeben'' znovu setkal s ''Breslau'' a nově i s německým parníkem ''Bogadir'', z něhož doplnil uhlí, u ostrova [[Denusa]]. Příští ráno vyrazily spolu k [[Dardanely\|Dardanelské úžině]], kam dorazily v půl jedenácté večer. [[16. srpna]] pak slavnostně vpluly do Cařihradu, kde formálně vstoupily do tureckého námořnictva. ''Goeben'' byl přejmenován na ''Yavuz Sultan Selim'', posádka však zůstala nezměněna a navíc byl admirál Souchon jmenován vrchním velitelem turecké floty<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914 \| vydavatel = Libri \| rok = 2001 \| místo = Praha \| stránky = 71-74}}</ref>.

	V druhé polovině října se ''Goeben'' podílel na napadení ruské [[Černomořská flota\|Černomořské floty]]. [[Útok na Černomořské loďstvo (1914)\|Útok na Černomořské loďstvo]] měl pomoci zatáhnout Osmanskou říši do války proti Dohodě. [[29. října]] v 6.30 ráno ''Goeben'', společně s tureckými torpédoborci ''[[Tasoz]]'' a ''[[Samsun (torpédoborec)\|Samsun]]'', zahájil ostřelování hlavní ruské námořní základny na [[Černé moře\|Černém moři]] — [[Sevastopol]]u. Po 17 minutové kanonádě se chystala eskadra k odplutí, když narazila na minonosku [[Prut (minonoska)\|''Prut'']] s doprovodem 3 torpédoborců - ''[[Živučij]]'', ''[[Žarkij]]'' a ''[[Lejtěnant Puščin]]''. V následující potyčce zasáhl ''Goeben'' ''Lejtěnanta Puščina'' dvěma granáty, načež se všichni tři torpédoborce daly na ústup. Pozornost Němců se přemístila na minonosku ''Prut''. Její posádka, věda že proti bitevnímu křižníku nemá šanci, sama potopila svou loď. Kolem deváté dopoledne pak nabraly turecké lodě kurz ke své základně v [[Bospor]]u.<ref>Hrbek, 1. díl, s. 133-134</ref>		V druhé polovině října se ''Goeben'' podílel na napadení ruské [[Černomořská flota\|Černomořské floty]]. [[Útok na Černomořské loďstvo (1914)\|Útok na Černomořské loďstvo]] měl pomoci zatáhnout Osmanskou říši do války proti Dohodě. [[29. října]] v 6.30 ráno ''Goeben'', společně s tureckými torpédoborci ''[[Tasoz]]'' a ''[[Samsun (torpédoborec)\|Samsun]]'', zahájil ostřelování hlavní ruské námořní základny na [[Černé moře\|Černém moři]] — [[Sevastopol]]u. Po 17 minutové kanonádě se chystala eskadra k odplutí, když narazila na minonosku [[Prut (minonoska)\|''Prut'']] s doprovodem 3 torpédoborců - ''[[Živučij]]'', ''[[Žarkij]]'' a ''[[Lejtěnant Puščin]]''. V následující potyčce zasáhl ''Goeben'' ''Lejtěnanta Puščina'' dvěma granáty, načež se všichni tři torpédoborce daly na ústup. Pozornost Němců se přemístila na minonosku ''Prut''. Její posádka, věda že proti bitevnímu křižníku nemá šanci, sama potopila svou loď. Kolem deváté dopoledne pak nabraly turecké lodě kurz ke své základně v [[Bospor]]u.<ref>Hrbek, 1. díl, s. 133-134</ref>
Řádka 16:		Řádka 19:

	== Rok 1915 ==		== Rok 1915 ==
-	V dubnu 1915 se ''Goeben'' účastnil výpadu tureckého námořnictva na Oděsu. Spolu s křižníkem ''Breslau'' tvořil zajišťovací skupinu hlavních sil. Z Bosporu vypluly [[1. dubna]] na místo určení. Zde se jim podařilo zneškodnit dvě ruské obchodní lodě převážející cukr. [[3. dubna]] spatřily obě německé lodě hlavní jádro ruského loďstva a obrátily se zpět k cestě do Bosporu. Kolem třetí hodiny zmizely pronásledujícím řadovým lodím, avšak stále je sledoval křižník ''Pamjať Merkurija'' s početným doprovodem torpédoborců. Navečer se torpédoborce pokusily provést torpédový útok, povedlo se to ale jen torpédoborci ''[[Gněvnyj]]''. Obě jeho torpéda cíl minula, ale admirál Souchon raději nechal zvýšit rychlost a tím se odpoutal od ruských lodí<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = ~~Hrbek \| odkaz na autora = Jaroslav~~ Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 2. díl. Rok 1915 \| vydavatel = Libri \| rok = 2001 \| místo = Praha \| stránky = 118-119}}</ref>.	+	V dubnu 1915 se ''Goeben'' účastnil výpadu tureckého námořnictva na Oděsu. Spolu s křižníkem ''Breslau'' tvořil zajišťovací skupinu hlavních sil. Z Bosporu vypluly [[1. dubna]] na místo určení. Zde se jim podařilo zneškodnit dvě ruské obchodní lodě převážející cukr. [[3. dubna]] spatřily obě německé lodě hlavní jádro ruského loďstva a obrátily se zpět k cestě do Bosporu. Kolem třetí hodiny zmizely pronásledujícím řadovým lodím, avšak stále je sledoval křižník ''Pamjať Merkurija'' s početným doprovodem torpédoborců. Navečer se torpédoborce pokusily provést torpédový útok, povedlo se to ale jen torpédoborci ''[[Gněvnyj]]''. Obě jeho torpéda cíl minula, ale admirál Souchon raději nechal zvýšit rychlost a tím se odpoutal od ruských lodí<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 2. díl. Rok 1915 \| vydavatel = Libri \| rok = 2001 \| místo = Praha \| stránky = 118-119}}</ref>.

	[[11. května]] se ''Goeben'' opět střetl s ruskými řadovými loděmi, tentokráte poblíž Bosporu. Palba byla zahájena v 7.50 ze vzdálenosti 17 kilometrů současně ''Goebenem'' a ''Jevstafijem''. Německý bitevní křižník obdržel tři zásahy, z nichž jeden vyřadil jedno dělo ráže 150 mm. V 8.12 proto zastavil palbu a pokusil se odlákat ruskou flotu od Bosporu. Rusové ''Goeben'' pronásledovali několik hodin, než se jim okolo 14.30 ztratil z dohledu a vrátil se na základnu<ref>Hrbek, 2. díl, s. 120-121</ref>.		[[11. května]] se ''Goeben'' opět střetl s ruskými řadovými loděmi, tentokráte poblíž Bosporu. Palba byla zahájena v 7.50 ze vzdálenosti 17 kilometrů současně ''Goebenem'' a ''Jevstafijem''. Německý bitevní křižník obdržel tři zásahy, z nichž jeden vyřadil jedno dělo ráže 150 mm. V 8.12 proto zastavil palbu a pokusil se odlákat ruskou flotu od Bosporu. Rusové ''Goeben'' pronásledovali několik hodin, než se jim okolo 14.30 ztratil z dohledu a vrátil se na základnu<ref>Hrbek, 2. díl, s. 120-121</ref>.
Řádka 23:		Řádka 26:

	== Rok 1917 ==		== Rok 1917 ==
-	Kvůli akutnímu nedostatku uhlí u tureckého námořnictva ''Goeben'' tento rok nepodnikl žádnou bojovou akci, dokonce ani nevyplul na moře<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = ~~Hrbek \| odkaz na autora = Jaroslav~~ Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917 \| vydavatel = Libri \| rok = 2002 \| místo = Praha \| stránky = 161}}</ref>.	+	Kvůli akutnímu nedostatku uhlí u tureckého námořnictva ''Goeben'' tento rok nepodnikl žádnou bojovou akci, dokonce ani nevyplul na moře<ref>{{Citace monografie \| jméno = Jaroslav \| příjmení = Hrbek \| titul = Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917 \| vydavatel = Libri \| rok = 2002 \| místo = Praha \| stránky = 161}}</ref>.

	== Rok 1918 ==		== Rok 1918 ==
-	[[19. ledna]] vyplul ''Goeben'' v čele tureckého svazu (spolu s ním lehký křižník ''Breslau'' a torpédoborce ''Basra'', ''Numuneihamiyet'', ''Samsun'' a ''Muavenetimilliye'') z Cařihradu. Cílem byl výpad do Egejského moře, potopení hlídkujících torpédoborců a monitorů kotvících v zátoce Kusu na [[Imbros]]u. Poté mělo být na tomto ostrově ostřelováno letiště. Nakonec se měl ''Goeben'' vydat k ostrovu [[Lemnos]] a tam ostřelovat lodě v zátoce Mudros. Ráno [[20. ledna]] vyplul svaz z Dardanelské úžiny, avšak již v 6.10 narazil ''Goeben'' na minu. Výbuch nezpůsobil vážnější škody, proto obě německé lodě pokračovaly k ostrovu Imbros, zatímco turecké torpédoborce zůstaly u ústí Dardanel, aby je chránily před ponorkovou aktivitou. ''Goeben'' prvně zničil radiostanici a dvě obchodní lodě u mysu Kefalo, poté přenesl palbu na britské monitory [[HMS Raglan\|HMS ''Raglan'']] a [[HMS M 28\|HMS ''M 28'']]. Po jejich potopení šla ke dnu ještě jedna obchodní loď. Jelikož na Imbrosu již nezbývaly žádné cíle, obě německé lodě zamířily k ostrovu Lemnos. V 8.31 však narazil ''Breslau'' na miny a stal se neovladatelným. ''Goeben'' se jej pokusil vzít do vleku, sám ale v 8.55 najel na minu. ''Breslau'' se nepodařilo zachránit, proto se viceadmirál [[Hubert von Rebeur-Paschwitz]] (velitel svazu, velící z ''Goebenu'') rozhodl s ''Goebenem'' vrátit na základnu. V 9.48 opět narazil na minu, opět se to obešlo bez vážných škod. Trable bitevního křižníku ale neskončily, neboť v 11.32 najel při ústí Dardanel na mělčinu. Loď byla odlehčena, avšak po dobu sedmi dní se ji nepodařilo vyprostit. Mezitím britské letouny svrhly na ''Goeben'' více než 180 pum, které ale dobře pancéřovaný křižník nemohly ohrozit. [[26. ledna]] byl konečně uvolněn a vrátil se na základnu.<ref>HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha : Libri, 2001. s. 71-74.</ref>	+	[[19. leden\|19. ledna]] vyplul ''Goeben'' v čele tureckého svazu (spolu s ním lehký křižník ''Breslau'' a torpédoborce ''Basra'', ''Numuneihamiyet'', ''Samsun'' a ''Muavenetimilliye'') z Cařihradu. Cílem byl výpad do Egejského moře, potopení hlídkujících torpédoborců a monitorů kotvících v zátoce Kusu na [[Imbros]]u. Poté mělo být na tomto ostrově ostřelováno letiště. Nakonec se měl ''Goeben'' vydat k ostrovu [[Lemnos]] a tam ostřelovat lodě v zátoce Mudros. Ráno [[20. ledna]] vyplul svaz z Dardanelské úžiny, avšak již v 6.10 narazil ''Goeben'' na minu. Výbuch nezpůsobil vážnější škody, proto obě německé lodě pokračovaly k ostrovu Imbros, zatímco turecké torpédoborce zůstaly u ústí Dardanel, aby je chránily před ponorkovou aktivitou. ''Goeben'' prvně zničil radiostanici a dvě obchodní lodě u mysu Kefalo, poté přenesl palbu na britské monitory [[HMS Raglan\|HMS ''Raglan'']] a [[HMS M 28\|HMS ''M 28'']]. Po jejich potopení šla ke dnu ještě jedna obchodní loď. Jelikož na Imbrosu již nezbývaly žádné cíle, obě německé lodě zamířily k ostrovu Lemnos. V 8.31 však narazil ''Breslau'' na miny a stal se neovladatelným. ''Goeben'' se jej pokusil vzít do vleku, sám ale v 8.55 najel na minu. ''Breslau'' se nepodařilo zachránit, proto se viceadmirál [[Hubert von Rebeur-Paschwitz]] (velitel svazu, velící z ''Goebenu'') rozhodl s ''Goebenem'' vrátit na základnu. V 9.48 opět narazil na minu, opět se to obešlo bez vážných škod. Trable bitevního křižníku ale neskončily, neboť v 11.32 najel při ústí Dardanel na mělčinu. Loď byla odlehčena, avšak po dobu sedmi dní se ji nepodařilo vyprostit. Mezitím britské letouny svrhly na ''Goeben'' více než 180 pum, které ale dobře pancéřovaný křižník nemohly ohrozit. [[26. ledna]] byl konečně uvolněn a vrátil se na základnu.<ref>HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha : Libri, 2001. s. 71-74.</ref>

	Po vyhlášení příměří mezi [[Trojdohoda\|Dohodou]] a Tureckem [[1. listopadu]] bylo ''Goebenu'', který byl oficiálně tureckou lodí, zakázáno odplout, a tak viceadmirál Rebeur-Paschwitz [[2. listopadu]] stáhl svou admirálskou vlajku a předal křižník tureckému kontradmirálu Arisovi. Teprve tím se stal ''Goeben'' fakticky tureckou lodí.<ref>Hrbek, 5. díl, s. 87</ref>		Po vyhlášení příměří mezi [[Trojdohoda\|Dohodou]] a Tureckem [[1. listopadu]] bylo ''Goebenu'', který byl oficiálně tureckou lodí, zakázáno odplout, a tak viceadmirál Rebeur-Paschwitz [[2. listopadu]] stáhl svou admirálskou vlajku a předal křižník tureckému kontradmirálu Arisovi. Teprve tím se stal ''Goeben'' fakticky tureckou lodí.<ref>Hrbek, 5. díl, s. 87</ref>

Sysop: 1 revizi

2013-08-30T09:22:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 8. 2013, 09:22

Sysop: + Nový článek...

2010-05-26T12:27:07Z

+ Nový článek...

Nová stránka

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 134-D0004, Großer Kreuzer 'Goeben'.jpg|thumb|240px|SMS Goeben (březen 1911)]]
'''SMS Goeben''' byl [[bitevní křižník]] [[třída Moltke|třídy ''Moltke'']] německé [[Kaiserliche Marine]] a později i [[Turecké námořnictvo|tureckého námořnictva]]. Pojmenován byl po pruském generálovi [[August Karl von Goeben|Augustu Karlu von Goeben]].

== Stavba ==

== Válečná léta ==
=== Rok 1914 ===
: ''Podívejte se také na:'' [[Pronásledování křižníků Goeben a Breslau]]
Vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] zastihlo ''Goeben'' ve Středozemním moři, kde tvořil součást ''Mittelmeer-Division'' spolu s lehkým křižníkem [[SMS Breslau|SMS ''Breslau'']] pod velením kontradmirála [[Wilhelm Souchon|Wilhelma Souchona]]. [[2. srpna]] [[1914]] dorazila eskadra do [[Messina|Messiny]] a zrána [[4. srpna]] ostřeloval ''Goeben'' francouzský přístav v [[Alžírsko|Alžíru]] [[Philippeville]]. Na zpáteční cestě do Messiny byl v 10.35 spatřen britskými bitevními křižníky [[HMS Indefatigable|HMS ''Indefatigable'']] a [[HMS Indomitable (1907)|HMS ''Indomitable'']], k nimž se ještě připojil lehký křižník [[HMS Dublin (1912)|HMS ''Dublin'']]. Jelikož [[Spojené království|Velká Británie]] ještě nebyla ve válečném stavu s Německem (britské ultimátum mělo vypršet až ve 23.00 toho dne), nemohly lodě proti ''Goebenu'' nic podniknout. Ten jim tak kolem čtvrté hodiny odpolední zmizel z dohledu. Druhý den ráno úspěšně dorazil do Messiny, kde doplnil uhlí. Pod hrozbou italské internace však již [[6. srpna]] vyrazil spolu s ''Breslau'' znovu na otevřené moře. Depeše, kterou dostal o den dříve, určovala za cíl cesty turecký [[Cařihrad]]. Aby zmátl hlídkující britský lehký křižník [[HMS Gloucester (1909)|HMS ''Gloucester'']] nabral prvotně severní kurz kolem italské pevniny na [[Jadran]]. Ve 22.45 však změnil směr na jihovýchodní a [[7. srpna]] obeplouval čecký mys [[Matapan]]. V [[Egejské moře|Egejském moři]] se pak skryl mezi [[Kykladské ostrovy|Kykladskými ostrovy]], přičemž ''Breslau'' byl vyslán, aby vyhledal zásobovací lodě. [[9. srpna]] se ''Goeben'' znovu setkal s ''Breslau'' a nově i s německým parníkem ''Bogadir'', z něhož doplnil uhlí, u ostrova [[Denusa]]. Příští ráno vyrazily spolu k [[Dardanely|Dardanelské úžině]], kam dorazily v půl jedenácté večer. [[16. srpna]] pak slavnostně vpluly do Cařihradu, kde formálně vstoupily do tureckého námořnictva. ''Goeben'' byl přejmenován na ''Yavuz Sultan Selim'', posádka však zůstala nezměněna a navíc byl admirál Souchon jmenován vrchním velitelem turecké floty<ref>{{Citace monografie | jméno = Jaroslav | příjmení = Hrbek | odkaz na autora = Jaroslav Hrbek | titul = Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914 | vydavatel = Libri | rok = 2001 | místo = Praha | stránky = 71-74}}</ref>.

V druhé polovině října se ''Goeben'' podílel na napadení ruské [[Černomořská flota|Černomořské floty]]. [[Útok na Černomořské loďstvo (1914)|Útok na Černomořské loďstvo]] měl pomoci zatáhnout Osmanskou říši do války proti Dohodě. [[29. října]] v 6.30 ráno ''Goeben'', společně s tureckými torpédoborci ''[[Tasoz]]'' a ''[[Samsun (torpédoborec)|Samsun]]'', zahájil ostřelování hlavní ruské námořní základny na [[Černé moře|Černém moři]] — [[Sevastopol]]u. Po 17 minutové kanonádě se chystala eskadra k odplutí, když narazila na minonosku [[Prut (minonoska)|''Prut'']] s doprovodem 3 torpédoborců - ''[[Živučij]]'', ''[[Žarkij]]'' a ''[[Lejtěnant Puščin]]''. V následující potyčce zasáhl ''Goeben'' ''Lejtěnanta Puščina'' dvěma granáty, načež se všichni tři torpédoborce daly na ústup. Pozornost Němců se přemístila na minonosku ''Prut''. Její posádka, věda že proti bitevnímu křižníku nemá šanci, sama potopila svou loď. Kolem deváté dopoledne pak nabraly turecké lodě kurz ke své základně v [[Bospor]]u.<ref>Hrbek, 1. díl, s. 133-134</ref>

[[18. listopadu]] se Goeben střetl u mysu [[Saryč]] s jádrem Černomořské floty. Ruský svaz se skládal z řadových lodí ''[[Jevstafij]]'', ''[[Joann Zlatoust]]'', ''[[Pantělemjon]]'', ''[[Tri Svjatitělja]]'' a ''[[Rostislav (bitevní loď)|Rostislav]]'' s doprovodem torpédoborců, jako přezvědná stráž působily tři křížníky — ''[[Pamjať Merkurija]]'', ''[[Almaz (křižník)|Almaz]]'' a ''[[Kagul (křižník)|Kagul]]''. Ke střetu došlo krátce po 12 hodině. Ruský svaz provedl obrat doleva a zahájil palbu. Kvůli mlze se však bitva omezila na přestřelku mezi ''Goebenem'' a ''Jevstafijem''. Ve 12.35 se ''Goeben'' odpoutal a zmizel v mlze. Byl zasažen třema granáty ráže 305 mm a 11 menších ráží. Zemřelo 115 námořníků, dalších 59 jich bylo zraněno. Škody na lodi však nebyly vážné a ta mohla pokračovat v normálním provozu. Zato ''Jevstafij'' udržel vážnější škody, které ho udržely několik měsíců mimo službu. Byl zasažen čtyřmi projektily ráže 280 mm, padlo 33 námořníků a 25 jich bylo raněno<ref>Hrbek, 1. díl, s. 135-137</ref>.

[[10. prosince]] ostřeloval ''Goeben'' spolu s dělovým člunem ''[[Peykisevket]]'' přístav [[Batumi]]. [[25. prosince]] pak vyplul k přístavu [[Zonguldak]], ke kterému mířila ruská flota. Ke střetu nakonec nedošlo, ale při zpáteční cestě byl ''Goeben'' [[26. prosince]] těžce poškozen výbuchem miny u ústí Bosporu<ref>Hrbek, 1. díl, s. 137-138</ref>.

== Rok 1915 ==
V dubnu 1915 se ''Goeben'' účastnil výpadu tureckého námořnictva na Oděsu. Spolu s křižníkem ''Breslau'' tvořil zajišťovací skupinu hlavních sil. Z Bosporu vypluly [[1. dubna]] na místo určení. Zde se jim podařilo zneškodnit dvě ruské obchodní lodě převážející cukr. [[3. dubna]] spatřily obě německé lodě hlavní jádro ruského loďstva a obrátily se zpět k cestě do Bosporu. Kolem třetí hodiny zmizely pronásledujícím řadovým lodím, avšak stále je sledoval křižník ''Pamjať Merkurija'' s početným doprovodem torpédoborců. Navečer se torpédoborce pokusily provést torpédový útok, povedlo se to ale jen torpédoborci ''[[Gněvnyj]]''. Obě jeho torpéda cíl minula, ale admirál Souchon raději nechal zvýšit rychlost a tím se odpoutal od ruských lodí<ref>{{Citace monografie | jméno = Jaroslav | příjmení = Hrbek | odkaz na autora = Jaroslav Hrbek | titul = Velká válka na moři, 2. díl. Rok 1915 | vydavatel = Libri | rok = 2001 | místo = Praha | stránky = 118-119}}</ref>.

[[11. května]] se ''Goeben'' opět střetl s ruskými řadovými loděmi, tentokráte poblíž Bosporu. Palba byla zahájena v 7.50 ze vzdálenosti 17 kilometrů současně ''Goebenem'' a ''Jevstafijem''. Německý bitevní křižník obdržel tři zásahy, z nichž jeden vyřadil jedno dělo ráže 150 mm. V 8.12 proto zastavil palbu a pokusil se odlákat ruskou flotu od Bosporu. Rusové ''Goeben'' pronásledovali několik hodin, než se jim okolo 14.30 ztratil z dohledu a vrátil se na základnu<ref>Hrbek, 2. díl, s. 120-121</ref>.

V podzimních měsících byl pak nasazován k ochraně tureckých konvojů s uhlím, které byly neustále napadány menšími jednotkami ruského loďstva<ref>Hrbek, 2. díl, s. 124</ref>.Při jedné této eskortní plavbě byl ''Goeben'' [[14. listopadu]] napaden ponorkou ''[[Morž]]'', která po něm vypálila dvě torpéda. Křižník obě torpéda vymanévroval, avšak po tomto incidentu přestal být využíván k doprovodu konvojů<ref>Hrbek, 2. díl, s. 126</ref>.

== Rok 1917 ==
Kvůli akutnímu nedostatku uhlí u tureckého námořnictva ''Goeben'' tento rok nepodnikl žádnou bojovou akci, dokonce ani nevyplul na moře<ref>{{Citace monografie | jméno = Jaroslav | příjmení = Hrbek | odkaz na autora = Jaroslav Hrbek | titul = Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917 | vydavatel = Libri | rok = 2002 | místo = Praha | stránky = 161}}</ref>.

== Rok 1918 ==
[[19. ledna]] vyplul ''Goeben'' v čele tureckého svazu (spolu s ním lehký křižník ''Breslau'' a torpédoborce ''Basra'', ''Numuneihamiyet'', ''Samsun'' a ''Muavenetimilliye'') z Cařihradu. Cílem byl výpad do Egejského moře, potopení hlídkujících torpédoborců a monitorů kotvících v zátoce Kusu na [[Imbros]]u. Poté mělo být na tomto ostrově ostřelováno letiště. Nakonec se měl ''Goeben'' vydat k ostrovu [[Lemnos]] a tam ostřelovat lodě v zátoce Mudros. Ráno [[20. ledna]] vyplul svaz z Dardanelské úžiny, avšak již v 6.10 narazil ''Goeben'' na minu. Výbuch nezpůsobil vážnější škody, proto obě německé lodě pokračovaly k ostrovu Imbros, zatímco turecké torpédoborce zůstaly u ústí Dardanel, aby je chránily před ponorkovou aktivitou. ''Goeben'' prvně zničil radiostanici a dvě obchodní lodě u mysu Kefalo, poté přenesl palbu na britské monitory [[HMS Raglan|HMS ''Raglan'']] a [[HMS M 28|HMS ''M 28'']]. Po jejich potopení šla ke dnu ještě jedna obchodní loď. Jelikož na Imbrosu již nezbývaly žádné cíle, obě německé lodě zamířily k ostrovu Lemnos. V 8.31 však narazil ''Breslau'' na miny a stal se neovladatelným. ''Goeben'' se jej pokusil vzít do vleku, sám ale v 8.55 najel na minu. ''Breslau'' se nepodařilo zachránit, proto se viceadmirál [[Hubert von Rebeur-Paschwitz]] (velitel svazu, velící z ''Goebenu'') rozhodl s ''Goebenem'' vrátit na základnu. V 9.48 opět narazil na minu, opět se to obešlo bez vážných škod. Trable bitevního křižníku ale neskončily, neboť v 11.32 najel při ústí Dardanel na mělčinu. Loď byla odlehčena, avšak po dobu sedmi dní se ji nepodařilo vyprostit. Mezitím britské letouny svrhly na ''Goeben'' více než 180 pum, které ale dobře pancéřovaný křižník nemohly ohrozit. [[26. ledna]] byl konečně uvolněn a vrátil se na základnu.<ref>HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha : Libri, 2001. s. 71-74.</ref>

Po vyhlášení příměří mezi [[Trojdohoda|Dohodou]] a Tureckem [[1. listopadu]] bylo ''Goebenu'', který byl oficiálně tureckou lodí, zakázáno odplout, a tak viceadmirál Rebeur-Paschwitz [[2. listopadu]] stáhl svou admirálskou vlajku a předal křižník tureckému kontradmirálu Arisovi. Teprve tím se stal ''Goeben'' fakticky tureckou lodí.<ref>Hrbek, 5. díl, s. 87</ref>

[[Soubor:Yavuz (Goeben) battlecruiser Istambul April 1946 - cropped.jpg|thumb|240px|Yavuz Sultan Selim v roce 1946]]
== Služba v tureckém námořnictvu ==

== Reference ==
<references />

{{Commonscat|SMS Goeben}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Goeben}}
[[Kategorie:Německé bitevní křižníky]]
[[Kategorie:Turecké válečné lodě]]