SMS Von der Tann - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Krupp“ textem „Krupp“

2019-12-28T23:00:00Z

Nahrazení textu „Krupp“ textem „Krupp“

← Starší verze		Verze z 28. 12. 2019, 23:00
Řádka 30:		Řádka 30:

	== Vývoj ==		== Vývoj ==
-	Na návrhu nového plavidla – označovaného jako ''Kreuzer F'' – pro ''[[Kaiserliche Marine]]'' se začalo pracovat v srpnu 1906. Bylo předloženo několik návrhů, všechny s hlavní výzbrojí tvořenou [[Lodní kanón\|děly]] [[ráže]] od 305 do 343 mm. Finanční omezení ale nakonec vedlo k rozhodnutí použít levnější děla menší ráže. Byla vybrána 280 mm ~~[[Krupp]]ova~~ děla umístěná do [[hlaveň\|dvouhlavňové]] [[dělová věž\|dělové věže]] Drh LC/1907, mírně upravené varianty použité již na [[bitevní loď\|bitevních lodích]] [[třída Nassau\|třídy ''Nassau'']]<ref>Oproti Drh LC/1906 použité na třídě ''Nassau'' měla Drh LC/1907 větší negativní [[náměr]] (-8° místo -6°) a elevace hlavní byla [[hydraulika\|hydraulická]] namísto elektrické. Viz popis [http://www.navweaps.com/Weapons/WNGER_11-45_skc07.htm 28 cm/45 (11") SK L/45]</ref>.	+	Na návrhu nového plavidla – označovaného jako ''Kreuzer F'' – pro ''[[Kaiserliche Marine]]'' se začalo pracovat v srpnu 1906. Bylo předloženo několik návrhů, všechny s hlavní výzbrojí tvořenou [[Lodní kanón\|děly]] [[ráže]] od 305 do 343 mm. Finanční omezení ale nakonec vedlo k rozhodnutí použít levnější děla menší ráže. Byla vybrána 280 mm Kruppova děla umístěná do [[hlaveň\|dvouhlavňové]] [[dělová věž\|dělové věže]] Drh LC/1907, mírně upravené varianty použité již na [[bitevní loď\|bitevních lodích]] [[třída Nassau\|třídy ''Nassau'']]<ref>Oproti Drh LC/1906 použité na třídě ''Nassau'' měla Drh LC/1907 větší negativní [[náměr]] (-8° místo -6°) a elevace hlavní byla [[hydraulika\|hydraulická]] namísto elektrické. Viz popis [http://www.navweaps.com/Weapons/WNGER_11-45_skc07.htm 28 cm/45 (11") SK L/45]</ref>.

	Jasno nebylo zpočátku ani kolem budoucí role, jakou by toto plavidlo (a po něm následující) mělo zastávat. [[Admirál]] [[Alfred von Tirpitz\|Tirpitz]] požadoval loď, která by byla obdobou [[Spojené království\|britské]] konstrukce, tedy: těžká děla, lehké [[pancéřování]] a vysoká [[rychlost]]. Nepočítal ale se zapojením lodí nového typu do bitevní linie hlavního loďstva. [[Císař]] [[Vilém II. Pruský\|Vilém II.]] spolu s většinou důstojníků ''Reichs Marine Amt'' (Říšský úřad námořnictva) ale požadovali, aby se loď byla schopná zapojit do hlavní bitevní linie a operovat spolu s [[bitevní loď\|bitevními loděmi]] poté, co pro ně jako průzkumný předvoj zajistí [[průzkum bojem]]. Tato koncepce ale vyžadovala silnější pancéřování, než u britských konstrukcí, což bylo – pro zachování rychlosti – nutno kompenzovat snížením zásoby paliva a tím pádem i dosahu.		Jasno nebylo zpočátku ani kolem budoucí role, jakou by toto plavidlo (a po něm následující) mělo zastávat. [[Admirál]] [[Alfred von Tirpitz\|Tirpitz]] požadoval loď, která by byla obdobou [[Spojené království\|britské]] konstrukce, tedy: těžká děla, lehké [[pancéřování]] a vysoká [[rychlost]]. Nepočítal ale se zapojením lodí nového typu do bitevní linie hlavního loďstva. [[Císař]] [[Vilém II. Pruský\|Vilém II.]] spolu s většinou důstojníků ''Reichs Marine Amt'' (Říšský úřad námořnictva) ale požadovali, aby se loď byla schopná zapojit do hlavní bitevní linie a operovat spolu s [[bitevní loď\|bitevními loděmi]] poté, co pro ně jako průzkumný předvoj zajistí [[průzkum bojem]]. Tato koncepce ale vyžadovala silnější pancéřování, než u britských konstrukcí, což bylo – pro zachování rychlosti – nutno kompenzovat snížením zásoby paliva a tím pádem i dosahu.

Sysop: + Vylepšení

2017-05-13T11:25:44Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2017, 11:25
Řádka 52:		Řádka 52:
	== Služba ==		== Služba ==
	=== Před Světovou válkou ===		=== Před Světovou válkou ===
-	[[Soubor:Bundesarchiv DVM 10 Bild-23-61-52, Großer Kreuzer SMS von der Tann.jpg\|thumb\|~~right~~\|SMS ''Von der Tann'']]	+	[[Soubor:Bundesarchiv DVM 10 Bild-23-61-52, Großer Kreuzer "SMS von der Tann".jpg\|thumb\|220px\|SMS ''Von der Tann'']]
	Od května 1910 vykonával zkušební plavby s dělníky z loděnice na palubě. Po převzetí do služby vykonal první bitevní křižník ''Kaiserliche Marine'' několik reprezentačních dálkových plaveb. Na jaře 1911 navštívil [[Rio de Janeiro]], [[Puerto Militar]] a [[Bahia Blanco]]. Do [[Kiel]]u v Německu se vrátil 6. května 1911.		Od května 1910 vykonával zkušební plavby s dělníky z loděnice na palubě. Po převzetí do služby vykonal první bitevní křižník ''Kaiserliche Marine'' několik reprezentačních dálkových plaveb. Na jaře 1911 navštívil [[Rio de Janeiro]], [[Puerto Militar]] a [[Bahia Blanco]]. Do [[Kiel]]u v Německu se vrátil 6. května 1911.

Řádka 64:		Řádka 64:
	V noci z 5. na 6. dubna 1916 podnikl výpad proti [[Hoofden]]u a 24. dubna ostřeloval Great Yarmouth a [[Lowestoft]].		V noci z 5. na 6. dubna 1916 podnikl výpad proti [[Hoofden]]u a 24. dubna ostřeloval Great Yarmouth a [[Lowestoft]].

-	[[Soubor:HMS Indefatigable sinking.jpg\|thumb\|~~left~~\|HMS ''Indefatigable'' se potápí]]	+	[[Soubor:HMS Indefatigable sinking.jpg\|thumb\|220px\|HMS ''Indefatigable'' se potápí]]
	[[Bitva u Jutska\|Bitvy u Jutska/Skagerraku]] (31. květen až 1. červen 1916) se zúčastnil jako poslední loď ve formaci [[Franz von Hipper\|Hipperovy]] průzkumné eskadry bitevních křižníků. Jeho cílem byl poslední bitevní křižník britské [[David Beatty\|Beattyho]] eskadry [[HMS Indefatigable (1909)\|HMS ''Indefatigable'']]. Ten inkasoval těsně po 17:00<ref name="GMT">Německého letního času, tedy GMT+2. Britský čas byl GMT+1.</ref> (15 minut po zahájení boje) tři zásahy na zádi 280 mm granáty z ''Von der Tann'', takže vybočil z formace a začal ztrácet rychlost. V 17:05<ref name="GMT"/> zasáhla ''Indefatigable'' další salva. Jeden 280mm granát dopadl před přední 305mm věž<ref>[http://1914-1918.invisionzone.com/forums/lofiversion/index.php/t23251.html] uvádí, že tento první granát zasáhl přední nástavbu.</ref> a druhý prorazil její slabý stropní pancíř a pronikl do věže „A“. Oba pak způsobily explozi muničního skladu pod věží o 30 sekund později. ''Indefatigable'' se potopil s téměř celou posádkou. Po tomto úspěchu přesunul ''Von der Tann'' palbu na [[HMS New Zealand (1911)\|HMS ''New Zealand'']]<ref name="Hrbek1916">{{Citace monografie \| příjmení = Hrbek \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = Jaroslav Hrbek \| titul = Velká válka na moři. 3. díl. Rok 1916 \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2001 \| počet stran = 321 \| isbn = 80-85983-88-5}}</ref>, ale vzápětí se stal terčem zezadu se přibližující 5. eskadry rychlých bitevních lodí pod velením kontradmirála [[Hugh Evan-Thomas\|Evan-Thomase]]. Nejdříve se stal cílem dělostřelců na [[HMS Barham (04)\|HMS ''Barham'']] a [[HMS Valiant (1914)\|HMS ''Valiant'']]<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:11<ref name="GMT"/><ref>Podle [http://www.warships1.com/index_history/HSI_Jutland.htm Glendon Pryor: Battle of Jutland (Skagerrak)]. Podle [http://www.historyofwar.org/articles/weapons_SMS_Von_der_Tann.html SMS Von der Tann] se tak stalo už v 17:09 (GMT+2). Drobné nesrovnalosti v časech (i v jiných případech) uvádějí i ostatní prameny.</ref> byl zasažen 381mm granátem z ''Barhamu'' na zádi pod [[čára ponoru\|čarou ponoru]]. Následkem toho nateklo do lodi 600 tun vody a ponor na zádi se zvýšil o 1 metr. Později obě dvě první lodě Evan-Thomasovy 5. eskadry přenesly svoji „pozornost“ na ''Moltke'' a na ''Von der Tann'' se zaměřily zbývající [[HMS Warspite (03)\|HMS ''Warspite'']] a [[HMS Malaya (1915)\|HMS ''Malaya'']]. Přibližně kolem 17:20<ref name="GMT"/> ''Von der Tann'' opětoval palbu ''Barhamu'', ale poté (17:30<ref name="GMT"/>) se znovu zaměřil na ''New Zealand'', přičemž spolu s ''Moltke'' prudce kličkoval, aby se vyhnul granátům z britských bitevních lodí 5. eskadry<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:23<ref name="GMT"/> zásah 343mm granátem vypáleným z [[HMS Tiger\|HMS ''Tiger'']] vyřadil dělovou věž „C“ a v 17:51 další granát z ''Tigeru'' zasáhl dělovou věž „A“. Po otočce k severu, se poslední dvě fungující baterie hlavních děl zaměřily na ''Malaya''<ref name="Hrbek1916"/>. Během střetnutí hlavních sil pak byl zasažen ještě jednou a to ve 20:19<ref name="GMT"/>, když 381mm granát z [[HMS Revenge (06)\|HMS ''Revenge'']] zasáhl a zdemoloval zadní nástavbu.		[[Bitva u Jutska\|Bitvy u Jutska/Skagerraku]] (31. květen až 1. červen 1916) se zúčastnil jako poslední loď ve formaci [[Franz von Hipper\|Hipperovy]] průzkumné eskadry bitevních křižníků. Jeho cílem byl poslední bitevní křižník britské [[David Beatty\|Beattyho]] eskadry [[HMS Indefatigable (1909)\|HMS ''Indefatigable'']]. Ten inkasoval těsně po 17:00<ref name="GMT">Německého letního času, tedy GMT+2. Britský čas byl GMT+1.</ref> (15 minut po zahájení boje) tři zásahy na zádi 280 mm granáty z ''Von der Tann'', takže vybočil z formace a začal ztrácet rychlost. V 17:05<ref name="GMT"/> zasáhla ''Indefatigable'' další salva. Jeden 280mm granát dopadl před přední 305mm věž<ref>[http://1914-1918.invisionzone.com/forums/lofiversion/index.php/t23251.html] uvádí, že tento první granát zasáhl přední nástavbu.</ref> a druhý prorazil její slabý stropní pancíř a pronikl do věže „A“. Oba pak způsobily explozi muničního skladu pod věží o 30 sekund později. ''Indefatigable'' se potopil s téměř celou posádkou. Po tomto úspěchu přesunul ''Von der Tann'' palbu na [[HMS New Zealand (1911)\|HMS ''New Zealand'']]<ref name="Hrbek1916">{{Citace monografie \| příjmení = Hrbek \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = Jaroslav Hrbek \| titul = Velká válka na moři. 3. díl. Rok 1916 \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2001 \| počet stran = 321 \| isbn = 80-85983-88-5}}</ref>, ale vzápětí se stal terčem zezadu se přibližující 5. eskadry rychlých bitevních lodí pod velením kontradmirála [[Hugh Evan-Thomas\|Evan-Thomase]]. Nejdříve se stal cílem dělostřelců na [[HMS Barham (04)\|HMS ''Barham'']] a [[HMS Valiant (1914)\|HMS ''Valiant'']]<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:11<ref name="GMT"/><ref>Podle [http://www.warships1.com/index_history/HSI_Jutland.htm Glendon Pryor: Battle of Jutland (Skagerrak)]. Podle [http://www.historyofwar.org/articles/weapons_SMS_Von_der_Tann.html SMS Von der Tann] se tak stalo už v 17:09 (GMT+2). Drobné nesrovnalosti v časech (i v jiných případech) uvádějí i ostatní prameny.</ref> byl zasažen 381mm granátem z ''Barhamu'' na zádi pod [[čára ponoru\|čarou ponoru]]. Následkem toho nateklo do lodi 600 tun vody a ponor na zádi se zvýšil o 1 metr. Později obě dvě první lodě Evan-Thomasovy 5. eskadry přenesly svoji „pozornost“ na ''Moltke'' a na ''Von der Tann'' se zaměřily zbývající [[HMS Warspite (03)\|HMS ''Warspite'']] a [[HMS Malaya (1915)\|HMS ''Malaya'']]. Přibližně kolem 17:20<ref name="GMT"/> ''Von der Tann'' opětoval palbu ''Barhamu'', ale poté (17:30<ref name="GMT"/>) se znovu zaměřil na ''New Zealand'', přičemž spolu s ''Moltke'' prudce kličkoval, aby se vyhnul granátům z britských bitevních lodí 5. eskadry<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:23<ref name="GMT"/> zásah 343mm granátem vypáleným z [[HMS Tiger\|HMS ''Tiger'']] vyřadil dělovou věž „C“ a v 17:51 další granát z ''Tigeru'' zasáhl dělovou věž „A“. Po otočce k severu, se poslední dvě fungující baterie hlavních děl zaměřily na ''Malaya''<ref name="Hrbek1916"/>. Během střetnutí hlavních sil pak byl zasažen ještě jednou a to ve 20:19<ref name="GMT"/>, když 381mm granát z [[HMS Revenge (06)\|HMS ''Revenge'']] zasáhl a zdemoloval zadní nástavbu.

Sysop: 1 revizi

2013-08-30T09:22:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 8. 2013, 09:22

Sysop: + Nový článek...

2012-07-13T16:01:26Z

+ Nový článek...

Nová stránka

{{Infobox Válečná loď
| typ = [[bitevní křižník]]
| třída = ''Von der Tann'' (jediná jednotka)
| obrázek = SMS von der Tann.jpg
| vlajka = War Ensign of Germany 1903-1918.png
| jméno podle = [[Ludwig von der Tann-Rathsamhausen]]
| popis = SMS ''Von der Tann'' na předválečné pohlednici
| objednána = v loděnici [[Blohm & Voss]], [[Hamburk]]
| zahájení stavby = [[25. březen|25. března]] [[1908]]
| spuštěna na vodu = [[20. březen|20. března]] [[1909]]
|uvedena do služby = [[20. únor]]a [[1911]]
| osud = potopena vlastní posádkou [[21. červen|21. června]] [[1919]] ve [[Scapa Flow]]. [[1930]] vyzvednut a sešrotován.
| cena = 36 523 000 Marek
| výtlak = 19 370 [[tuna|tun]] konstrukční 21 300 tun plný
| délka = 171,7 [[metr|m]] (maximální)
| šířka = 26,6 m
| ponor = 9,2 m<ref>Údaje se různí (zřejmě v závislosti na výtlaku): [http://www.geocities.com/Heartland/1185/vonder.html] uvádí 9,2 m, [http://www.german-navy.de/hochseeflotte/ships/battlecruiser/vondertann/tech.html] uvádí 8,91 m a [http://german-navy.tripod.com/sms_bc_vondertann.htm] uvádí 9,17 m.</ref>
| pohon = 18 parních kotlů Schultz-Thornycroft 4 parní [[turbína|turbíny]] ''Parson'' 4 třílisté [[lodní šroub]]y o průměru 3,6 m 2 paralelní kormidla
| výkon pohonu = 42 000 [[Koňská síla|shp]] (30,89 M[[Watt|W]]) při 24,8 uzlech Max. rychlost 27,4 uzlů dosažena při výkonu 79 007 shp (58,1 MW)
| palivo = [[uhlí]]: 984 t normální zásoba, 2756 t maximum
| rychlost = 24,8 [[Uzel (jednotka)|uzlů]] (45,9 km/h) konstrukční 27,4 uzlů (50,7 km/h) maximální
| dosah = 4 400 [[Námořní míle|nám. mil]] (8 150 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)
| posádka = 41 [[důstojník]]ů a 882 členů mužstva<ref>Mírový stav, za války se počet členů zvýšil. Během bitvy u Jutska/Skagerraku čítala posádka 1 174 mužů.</ref>
| pancíř = viz text
| výzbroj = 8 x 280 mm L/45 Sk 10 x 150 mm L/45 Sk 16 x 88 mm L/45 Sk 4 x 450 mm [[torpédomet]]y
}}
'''SMS ''Von der Tann''''' byl prvním [[bitevní křižník|bitevním křižníkem]] postaveným pro [[Německé císařství|německé]] [[Německé císařské námořnictvo|císařské námořnictvo]] a zároveň první německou velkou [[válečná loď|válečnou lodí]] poháněnou parními turbínami.<ref>[http://www.german-navy.de/hochseeflotte/ships/battlecruiser/vondertann/history.html Von der Tann History] na german-navy.de</ref><ref>[http://www.geocities.com/Heartland/1185/vonder.html Imperial German Navy: The Battle Cruiser S.M.S. Von der Tann]</ref> Byl postaven v loděnicích [[Blohm & Voss]] v [[Hamburk]]u (konstrukční číslo 198) a stal se prototypem německé koncepce bitevních křižníků.

Koncem roku 1914 se zúčastnil dvou výpadů proti britskému pobřeží. V roce 1915 operoval v Severním moři a na Baltu. V roce 1916 se zúčastnil dalších dvou výpadů proti britskému pobřeží a [[Bitva u Jutska|bitvy u Jutska/Skagerraku]], ve které potopil [[HMS Indefatigable (1909)|HMS ''Indefatigable'']]. Poškození z bitvy se opravovala dva měsíce. V druhé polovině roku 1916 se zúčastnil dalších dvou výpadů do Severního moře a v dubnu 1918 jednoho výpadu k pobřeží Norska. Po válce byl [[Incident ve Scapa Flow|potopen vlastní posádkou ve Scapa Flow]].

== Vývoj ==
Na návrhu nového plavidla – označovaného jako ''Kreuzer F'' – pro ''[[Kaiserliche Marine]]'' se začalo pracovat v srpnu 1906. Bylo předloženo několik návrhů, všechny s hlavní výzbrojí tvořenou [[Lodní kanón|děly]] [[ráže]] od 305 do 343 mm. Finanční omezení ale nakonec vedlo k rozhodnutí použít levnější děla menší ráže. Byla vybrána 280 mm [[Krupp]]ova děla umístěná do [[hlaveň|dvouhlavňové]] [[dělová věž|dělové věže]] Drh LC/1907, mírně upravené varianty použité již na [[bitevní loď|bitevních lodích]] [[třída Nassau|třídy ''Nassau'']]<ref>Oproti Drh LC/1906 použité na třídě ''Nassau'' měla Drh LC/1907 větší negativní [[náměr]] (-8° místo -6°) a elevace hlavní byla [[hydraulika|hydraulická]] namísto elektrické. Viz popis [http://www.navweaps.com/Weapons/WNGER_11-45_skc07.htm 28 cm/45 (11") SK L/45]</ref>.

Jasno nebylo zpočátku ani kolem budoucí role, jakou by toto plavidlo (a po něm následující) mělo zastávat. [[Admirál]] [[Alfred von Tirpitz|Tirpitz]] požadoval loď, která by byla obdobou [[Spojené království|britské]] konstrukce, tedy: těžká děla, lehké [[pancéřování]] a vysoká [[rychlost]]. Nepočítal ale se zapojením lodí nového typu do bitevní linie hlavního loďstva. [[Císař]] [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] spolu s většinou důstojníků ''Reichs Marine Amt'' (Říšský úřad námořnictva) ale požadovali, aby se loď byla schopná zapojit do hlavní bitevní linie a operovat spolu s [[bitevní loď|bitevními loděmi]] poté, co pro ně jako průzkumný předvoj zajistí [[průzkum bojem]]. Tato koncepce ale vyžadovala silnější pancéřování, než u britských konstrukcí, což bylo – pro zachování rychlosti – nutno kompenzovat snížením zásoby paliva a tím pádem i dosahu.

Dne 22. června 1907 císař povolil realizaci nové jednotky, která měla být pojmenována ''Von der Tann'' po [[Bavorsko|bavorském]] [[generál]]ovi z prusko-francouzské války (1870) Ludwigovi von und zu der Tann-Rathsamhausen.

== Provedení ==
=== Výzbroj ===
''Von der Tann'' nesl osm 280mm děl ve čtyřech dvouhlavňových věžích Drh LC/1907<ref>Každá věž měla 400 tun. Přední a středové věže měly skladiště [[projektil]]ů APC L/3,2 pod skladištěm prachových náloží RPC/12. Zadní věž měla jejich umístění prohozeno: prachové nálože byly uskladněny pod skladištěm projektilů.</ref>: po jedné na přídi a zádi a dvě věže byly umístěny diagonálně uprostřed (za předním [[komín]]em byla věž na pravoboku, zatímco věž za zadním komínem se nacházela na levoboku). S touto výzbrojí byl ''Von der Tann'' nejslaběji vyzbrojeným německým bitevním křižníkem a právě podle rozmístění vyzbroje (zejména podle pouze jedné věže na zádi) ho lze nejsnáze identifikovat oproti ostatním německým konstrukcím bitevních křižníků. Čtyři muniční komory pojaly až 660 střel (po 165 střelách v každé) pro hlavní děla. Každé dělo mohlo střílet teoreticky [[Kadence|rychlostí]] až tří ran za minutu, dopravit 302 kg vážící protipancéřový projektil s [[Úsťová rychlost|úsťovou rychlostí]] 855 m/s na vzdálenost 18 900 m (po roce [[1915]] byl [[dostřel]] zvětšen na 20 400 m) a na vzdálenost 12 000 m prorazit 200mm boční pancíř.

Na rozdíl od svých britských protějšků, nesl ''Von der Tann'' dělostřelectvo střední ráže – tvořené deseti 150mm děly – v [[Střelecká místnost|kasematech]]. Každé mělo k dispozici 150 explozivních a průbojných granátů. Dále se v kasematech nacházelo dvanáct 88mm děl a další čtyři [[Protiletadlový kanón|děla]] téže ráže byla v roce 1916 umístěna volně na zadní nástavbě, takže je bylo možno použít i proti [[letadlo|letadlům]] a [[vzducholoď|vzducholodím]]. Pro osmaosmdesátky bylo k dispozici celkem 3 200 kusů munice. Tato všechna děla střední ráže byla určena primárně k obraně před útočícími [[torpédovka]]mi a [[torpédoborec|torpédoborci]].

Hlavňovou výzbroj doplňovaly čtyři podhladinové [[torpédomet]]y ráže 450 mm, pro které bylo k dispozici celkem 11 [[torpédo|torpéd]] C/03<ref>Hmotnost: 662 kg (z toho 176 kg bojová hlavice [[Trinitrotoluen|TNT]]). Délka 5,15 m. Poháněno stlačeným vzduchem (systém Brotherhood) mělo dosah 1 500 m při rychlosti 31 uzlů nebo 3 000 m při 26 uzlech. Zdroj: [http://le.fantasque.free.fr/php3/ship.php3?page_code=vdt CROISEUR DE BATAILLE Von der Tann] a [http://www.navweaps.com/Weapons/WTGER_PreWWII.htm German Torpedoes Pre-World War II] (URL navštíveno [[30. listopad]]u [[2007]])</ref>. Po jednom torpédometu bylo umístěno na přídi a zádi v ose plavidla a po jednom torpédometu na každém boku těsně za první dělovou věží.

=== Pancéřování ===
[[Soubor:SMS von der Tann LOC 16927u.jpg|thumb|left|SMS ''Von der Tann'']]
Jelikož se u ''Von der Tann'' počítalo s tím, že bude bojovat i v rámci hlavní bitevní linie spolu s bitevními loděmi, bylo jeho pancéřování mnohem silnější, než u jeho britských protějšků. Ze své hmotnosti obětoval na pancéřování o 10% více, než jednotky [[třída Indefatigable|třídy ''Indefatigable'']], se kterými se později utkal v bitvě u Jutska/Skagerraku.

Pancéřování ''Von der Tann'' tvořila Kruppova [[cementování|cementovaná]] a niklovaná [[ocel]]. Hlavní boční pancéřový pás měl 80-120 mm na přídi, 250 mm ve střední části a 100 mm na zádi. Přední nástavba byla chráněna 250 mm silným pancířem a zadní 200 mm. Přední strana hlavních dělových věží měla tloušťku 230 mm, boky 180 mm a stropy 90 mm. Kasematy chránil 150 mm pancíř. Horní paluba měla 20 mm a pancéřová paluba 50 mm. Stejně jako předcházející [[pancéřový křižník]] [[SMS Blücher|SMS ''Blücher'']] měl i ''Von der Tann'' protitorpédovou obšívku. Ta sestávala z 25 mm pancéřového pásu, který byl odsazený o 4 m od vnějšího trupu a mezí ním a vnějším trupem se nacházely zásobníky uhlí.

== Služba ==
=== Před Světovou válkou ===
[[Soubor:Bundesarchiv DVM 10 Bild-23-61-52, Großer Kreuzer SMS von der Tann.jpg|thumb|right|SMS ''Von der Tann'']]
Od května 1910 vykonával zkušební plavby s dělníky z loděnice na palubě. Po převzetí do služby vykonal první bitevní křižník ''Kaiserliche Marine'' několik reprezentačních dálkových plaveb. Na jaře 1911 navštívil [[Rio de Janeiro]], [[Puerto Militar]] a [[Bahia Blanco]]. Do [[Kiel]]u v Německu se vrátil 6. května 1911.

Dne 8. května 1911 byl přiřazen k průzkumné eskadře [[křižník]]ů, která měla vykonávat průzkum pro bitevní lodě ''[[Hochseeflotte]]''. V červnu 1911 se ''Von der Tann'' zúčastnil námořní přehlídky ve [[Spithead]]u u příležitosti [[korunovace]] britského [[král]]e [[Jiří V.|Jiřího V]].

=== Za Světové války ===
Při vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] sloužil jako [[vlajková loď]] velitele průzkumné eskadry [[kontradmirál]]a [[Tapken]]a. Dne 28. srpna 1914 se podílel na neúspěšném výpadu proti britským bitevním křižníkům po [[První bitva u Helgolandské zátoky|první bitvě u Helgolandské zátoky]]. Dne 3. listopadu téhož roku se zúčastnil ostřelování [[Great Yarmouth]]u. Ve 3 hodiny ráno<ref>Místního času, tedy GMT+1</ref> 15. prosince opustila 1. průzkumná divize bitevních křižníků (''Von der Tann'', [[SMS Derfflinger|SMS ''Derfflinger'']], [[SMS Seydlitz|SMS ''Seydlitz'']], [[SMS Moltke (1910)|SMS ''Moltke'']] a pancéřový křižník ''Blücher'') doplněná o 2. průzkumnou divizi [[lehký křižník|lehkých křižníků]] ústí řeky [[Jade]], aby se vydala na další [[Ostřelování Scarborough, Hartlepoolu a Whitby|výpad proti anglickému pobřeží]]<ref>Viz [http://www.historyofwar.org/articles/raid_yorkshire_coast_1914.html Rickard, J (23 September 2007), Yorkshire Coast Raid, 15-16 December 1914]</ref>. Později vyplulo i jádro ''Hochseeflotte'', aby jeho bitevní lodě poskytly vzdálené krytí bitevním křižníkům. V ranních hodinách 16. prosince ostřelovala jižní skupina, složená ze ''Von der Tann'' a ''Derfflinger'', cíle u [[Scarborough]]<ref>Viz [http://www.historyofwar.org/articles/raid_scarborough1914.html Rickard, J (23 September 2007), Scarborough Raid, 16 December 1914]</ref> a [[Whitby]]<ref>Viz [http://www.historyofwar.org/articles/raid_whitby1914.html Rickard, J (23 September 2007), Whitby Raid, 16 December 1914]</ref>, zatímco zbývající křižníky tvořící severní skupinu, napadly [[Hartlepool]]. Ve 12:30 hlásil [[SMS Stralsund|SMS ''Stralsund'']] kontakt s několika nepřátelskými křižníky a o něco později hlásil šest velkých lodí nepřítele identifikovaných jako bitevní lodě [[třída Orion|třídy ''Orion'']]. Ve 13:00 se tyto nacházely na pozici 54° 20' severní šířky a 2° 0' východní délky a tato informace umožnila bitevním křižníkům vyhnout se kontaktu se silnějším protivníkem. Ve večerních hodinách se všechny jednotky vrátily do svých přístavů.

V roce 1915 operoval v [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltském moři]]. [[Bitva u Dogger Banku|Bitvy u Dogger Banku]] 24. ledna se ''Von der Tann'' nezúčastnil, protože tou dobou byl v doku kvůli nutným opravám po kolizi z 25. prosince 1914. V ranních hodinách 10. srpna 1915 ostřeloval [[Ruské impérium|ruskou]] [[pevnost (stavba)|pevnost]] na ostrově [[Utö]] ve východním Baltu. Nejprve v 5:06 zahájil palbu na ruský pancéřový křižník ''[[Bajan (1907)|Bajan]]'', ale ten se záhy stáhl. ''Von der Tann'' proto obrátil svoji pozornost k [[pobřežní baterie|pobřežní baterii]] na ostrově. Do 6:18 na ní vystřelil celkem 62 granátů ráže 280 mm a 60 ráže 150 mm, ale žádný zásah nezaznamenal. Dvě sporadicky odpovídající 152mm děla pobřežní baterie ale zaznamenala úspěšný zásah, když se jim podařilo zasáhnout přední komín křižníku.<ref name="Hrbek1915">{{Citace monografie | příjmení = Hrbek | jméno = Jaroslav | titul = Velká válka na moři, 2. díl, Rok 1915 | rok = 2001 | isbn = 80-85983-85-0 | vydavatel = Libri | místo = Praha}}</ref>

V noci z 5. na 6. dubna 1916 podnikl výpad proti [[Hoofden]]u a 24. dubna ostřeloval Great Yarmouth a [[Lowestoft]].

[[Soubor:HMS Indefatigable sinking.jpg|thumb|left|HMS ''Indefatigable'' se potápí]]
[[Bitva u Jutska|Bitvy u Jutska/Skagerraku]] (31. květen až 1. červen 1916) se zúčastnil jako poslední loď ve formaci [[Franz von Hipper|Hipperovy]] průzkumné eskadry bitevních křižníků. Jeho cílem byl poslední bitevní křižník britské [[David Beatty|Beattyho]] eskadry [[HMS Indefatigable (1909)|HMS ''Indefatigable'']]. Ten inkasoval těsně po 17:00<ref name="GMT">Německého letního času, tedy GMT+2. Britský čas byl GMT+1.</ref> (15 minut po zahájení boje) tři zásahy na zádi 280 mm granáty z ''Von der Tann'', takže vybočil z formace a začal ztrácet rychlost. V 17:05<ref name="GMT"/> zasáhla ''Indefatigable'' další salva. Jeden 280mm granát dopadl před přední 305mm věž<ref>[http://1914-1918.invisionzone.com/forums/lofiversion/index.php/t23251.html] uvádí, že tento první granát zasáhl přední nástavbu.</ref> a druhý prorazil její slabý stropní pancíř a pronikl do věže „A“. Oba pak způsobily explozi muničního skladu pod věží o 30 sekund později. ''Indefatigable'' se potopil s téměř celou posádkou. Po tomto úspěchu přesunul ''Von der Tann'' palbu na [[HMS New Zealand (1911)|HMS ''New Zealand'']]<ref name="Hrbek1916">{{Citace monografie | příjmení = Hrbek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Hrbek | titul = Velká válka na moři. 3. díl. Rok 1916 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 321 | isbn = 80-85983-88-5}}</ref>, ale vzápětí se stal terčem zezadu se přibližující 5. eskadry rychlých bitevních lodí pod velením kontradmirála [[Hugh Evan-Thomas|Evan-Thomase]]. Nejdříve se stal cílem dělostřelců na [[HMS Barham (04)|HMS ''Barham'']] a [[HMS Valiant (1914)|HMS ''Valiant'']]<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:11<ref name="GMT"/><ref>Podle [http://www.warships1.com/index_history/HSI_Jutland.htm Glendon Pryor: Battle of Jutland (Skagerrak)]. Podle [http://www.historyofwar.org/articles/weapons_SMS_Von_der_Tann.html SMS Von der Tann] se tak stalo už v 17:09 (GMT+2). Drobné nesrovnalosti v časech (i v jiných případech) uvádějí i ostatní prameny.</ref> byl zasažen 381mm granátem z ''Barhamu'' na zádi pod [[čára ponoru|čarou ponoru]]. Následkem toho nateklo do lodi 600 tun vody a ponor na zádi se zvýšil o 1 metr. Později obě dvě první lodě Evan-Thomasovy 5. eskadry přenesly svoji „pozornost“ na ''Moltke'' a na ''Von der Tann'' se zaměřily zbývající [[HMS Warspite (03)|HMS ''Warspite'']] a [[HMS Malaya (1915)|HMS ''Malaya'']]. Přibližně kolem 17:20<ref name="GMT"/> ''Von der Tann'' opětoval palbu ''Barhamu'', ale poté (17:30<ref name="GMT"/>) se znovu zaměřil na ''New Zealand'', přičemž spolu s ''Moltke'' prudce kličkoval, aby se vyhnul granátům z britských bitevních lodí 5. eskadry<ref name="Hrbek1916"/>. V 17:23<ref name="GMT"/> zásah 343mm granátem vypáleným z [[HMS Tiger|HMS ''Tiger'']] vyřadil dělovou věž „C“ a v 17:51 další granát z ''Tigeru'' zasáhl dělovou věž „A“. Po otočce k severu, se poslední dvě fungující baterie hlavních děl zaměřily na ''Malaya''<ref name="Hrbek1916"/>. Během střetnutí hlavních sil pak byl zasažen ještě jednou a to ve 20:19<ref name="GMT"/>, když 381mm granát z [[HMS Revenge (06)|HMS ''Revenge'']] zasáhl a zdemoloval zadní nástavbu.

Během bitvy byly poruchami a zásahy postupně vyřazeny všechny čtyři hlavní dělové věže, ale tři z nich (kromě věže „A“) se povedlo zprovoznit. Během celé bitvy vystřílel ''Von der Tann'' celkem 170 granátů ráže 280 mm. Vlastní ztráty činily 11 mrtvých a 35 zraněných mužů posádky. Opravy ve [[Wilhelmshaven]]u po bitvě trvaly do konce července 1916.

Ve dnech 18.-19. srpna 1916 a poté 18.-20. října 1916 podnikl dva výpady do Severního moře. V listopadu a prosinci téhož roku musel podstoupit opravu turbín a další opravu porouchané turbíny musel podstoupit od května do června 1917. Dne 23. dubna 1918 se zúčastnil dalšího výpadu, tentokráte k pobřeží [[Norsko|Norska]].

Po vyhlášení [[příměří]] byl na základě článku 23 smlouvy o příměří<ref>Ten požadoval, aby byly německé lodě do sedmi dnů od uzavření příměří odzbrojeny a internovány ve spojeneckých přístavech. Dne 19. listopadu 1918 vyplula ''Hochseeflotte'' z ústí řeky Jade a pod velením [[kontradmirál]]a [[Ludwig von Reuter|von Reutera]] zamířila na svojí poslední plavbu do internace. Dne 21. listopadu zakotvila ve [[Firth of Forth]] a za pár dní pokračovala do Scapa Flow…</ref> spolu s ostatními plavidly ''Hochseeflotte'' 24. listopadu 1918 [[internace|internován]] ve [[Scapa Flow]] – konkrétně v západní části zátoky, mezi ostrovy [[Hoy]] a [[Cava]], uprostřed formace zakotvených zbývajících bitevních křižníků. Na pravoboku kotvil [[SMS Hindenburg|SMS ''Hindenburg'']] a na levoboku ''Moltke''. Když vyšlo najevo, že německé lodě už se zpátky do Německa nevrátí a mají být rozděleny mezi vítězné mocnosti, byly 21. června 1919 na rozkaz von Reutera [[Incident ve Scapa Flow|potopeny vlastními posádkami]] – mezi nimi i ''Von der Tann''.<ref>Viz [http://acn.waw.pl/bs/artyk/scapa/scapa.htm Koniec Niemieckiej Hochseeflotte] (polsky)</ref> Dne 7. prosince 1930 byl vrak vyzvednut a nejpozději v roce 1934 sešrotován v [[Rosyth]]u.

== Poznámky a reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://german-navy.tripod.com/sms_bc_vondertann.htm german-navy.tripod.com Specifikace, obrázky a perokresby (anglicky)]
* [http://www.german-navy.de/hochseeflotte/ships/battlecruiser/vondertann/index.html www.german-navy.de Info, historie, nasazení a specifikace (anglicky)]
* [http://www.geocities.com/Heartland/1185/vonder.html Heartland@geocities.com Info, historie, nasazení a specifikace (anglicky)]
* [http://www.maritimequest.com/warship_directory/germany/battleships/von_der_tann/sms_von_der_tann.htm Maritimequest SMS Von der Tann Photo Gallery (anglicky)]
* [http://www.historyofwar.org/articles/weapons_SMS_Von_der_Tann.html ''SMS Von der Tann'' (anglicky)]
* [http://www.battleships-cruisers.co.uk/von_der_tann.htm Die Geschichte Deutsches Schlachtschiffes von der Von der Tann Klasse (anglicky)]

{{Commonscat|SMS Von der Tann (ship, 1909)|SMS Von der Tann}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Von der Tann}}
[[Kategorie:Německé bitevní křižníky]]
[[Kategorie:Lodě potopené ve Scapa Flow]]