Sysop: + YouTube

2024-02-27T14:10:38Z

+ YouTube

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2024, 14:10
Řádka 180:		Řádka 180:

	== YouTube – poslední let raketoplánu ==		== YouTube – poslední let raketoplánu ==
-	{\| border="4" width="~~444~~" align="left"	+	{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~rAisCABKlsg~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=1oBTzbKx0jo}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~NASA Full Launch – STS 107 – Colombia last launch (anglicky)~~'''	+	\| '''RARE ! Space shuttle Columbia Explosion footage'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="~~444~~" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~rvG8A4g0gEY~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=AdpbBUItV_E}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Inside Space Shuttle Columbia~~ STS-107 ~~During The Accident~~'''	+	\| '''RARE pre-reentry mission footage STS-107<br />inside Space Shuttle Columbia'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="~~444~~" align="left"	+	<br style="clear: right;" />
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~1oBTzbKx0jo~~}}	+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=cbnT8Sf_LRs}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~RARE ! Space shuttle Columbia Explosion footage (anglicky)~~'''	+	\| '''Inside Mission Control During STS-107 Failed Re-entry'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="~~444~~" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
	\| {{#widget:YouTube\|id=LijS7XP4vp8}}		\| {{#widget:YouTube\|id=LijS7XP4vp8}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Space Shuttle Columbia Disaster from NASA TV ~~(anglicky)~~'''	+	\| '''Space Shuttle Columbia Disaster from NASA TV'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: /* YouTube – poslední let raketoplánu */ Jiné VIDEO

2013-02-04T14:10:03Z

YouTube – poslední let raketoplánu: Jiné VIDEO

Nová stránka

[[Soubor:STS-107 Flight Insignia.png|thumb|240px|Znak expedice STS-107]]
[[Soubor:Crew of STS-107, official photo.jpg|thumb|240px|Fotografie posádky: Vzadu zleva: Brown, Clarková, Anderson, Ramon; vpředu: Husband, Chawlaová, McCool]]
{{Infobox Kosmická mise |
cospar = 2003-003A |
katalog = 27647 |
název mise = STS-107 |
znak = STS-107 Flight Insignia.png |
raketoplán = Columbia |
posádka = 7 |
kosmodrom = Kennedy Space Center, Florida (USA)|
rampa = 39-A |
start = [[16. leden|16. ledna]] [[2003]] 15:39 [[Coordinated Universal Time|UTC]] |
přistání = Raketoplán se rozpadl při návratu [[1. únor]]a [[2003]] asi ~13:59:32 UTC |
trvání = 15 dní 22 h 20 min 32 s |
výška = 307 km |
oběhy = 255 |
inklinace = 39° |
vzdálenost = 10,6 milionu km |
foto posádky = Crew of STS-107, official photo.jpg |
popis = Vzadu zleva: Brown, Clarková, Anderson, Ramon; vpředu: Husband, Chawlaová, McCool |
předcházející = [[STS-113]] |
následující = [[STS-114]]
}}
'''STS-107''' byla mise [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Columbia (raketoplán)|Columbia]], která odstartovala [[16. leden|16. ledna]] [[2003]]. Mise trvala 15 dní 22 hodin a 21 minut. Jednalo se o vědecký let s laboratoří Spacehab-RDM na palubě. Let skončil 1. února havárií a ztrátou stroje i s celou posádkou během přistávacího manévru.

== Posádka ==
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Richard Husband]] (2) – velitel
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[William McCool]] (1) – pilot
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Michael Anderson]] (2) – velitel užitečného zatížení
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[David Brown]] (1) – letový specialista
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Kalpana Chawlaová]] (2) – letový specialista
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Laurel Clarková]] (1) – letový specialista
* [[Soubor:Flag of Israel.png|24px]] [[Ilan Ramon]] (1) – specialista pro užitečné zatížení

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

== Cíle mise ==
Tato mise byla po mnoha startech první, která neletěla k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v [[mikrogravitace|mikrogravitaci]]. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu. V nákladním prostoru raketoplánu se nacházela laboratoř [[Spacehab]] (model RDM – ''{{cizojazyčně|en|Double Research Module}}'' – dvojitý výzkumný modul) sloužící k experimentům v mikrogravitaci a externí přístrojová plošina FREESTAR.

== Problémy před startem ==

STS-107 byla jediná vědecká mise, která „přežila“ škrty v rozpočtu [[NASA]]. Původní plány totiž hovořily o jedné vědecké misi každý rok od roku [[2001]]. Postupným snižováním rozpočtu však z celé plánované řady misí zůstala jen mise Columbia STS-107. A i ta však byla postupně odkládaná, protože přednost mělo zásobování a výměna posádek [[ISS]]. Do hry vstoupily i technické problémy. Columbia už od roku [[1999]] procházela rozsáhlou úpravou (''{{cizojazyčně|en|Orbiter Maintenance Down Period}}''), která zahrnovala důkladnou údržbu, kontrolu a modernizaci raketoplánu. Tato kontrola se však prodloužila a tak se první termín startu ([[11. leden]] [[2001]]) stal nereálným. V následujících dvou letech došlo ke 13 dalším odkladům. Když byl raketoplán konečně v letuschopném stavu, bylo přijato rozhodnutí, že nejdříve se uskuteční mise [[STS-109]] – servisní mise k [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovu vesmírnému dalekohledu]]. Start mise STS-107 byl plánován na červenec [[2002]], ale z důvodu dalších technických problémů byl opět odložen.

Lety raketoplánů nejsou označovány podle pořadí, v jakém startují, ale podle pořadí, v jakém byly naplánovány. Pořadí jejich startů se může měnit z finančních, technických a jiných důvodů. Z tohoto důvodu měla mise označení STS-107, přestože následovala po misi [[STS-113]] a ve skutečnosti byla 113. letem raketoplánu a 28. startem orbitru Columbia.

== Průběh letu ==
=== Start ===
[[Soubor:STS-107-launch2.jpg|240px|thumb|Start raketoplánu Columbia STS-107]]
Cesta Columbie začala [[12. březen|12. března]] [[2002]], kdy byl raketoplán přesunut do přípravného hangáru OPF (''{{cizojazyčně|en|Orbiter Processing Facility}}''). Tam byla do nákladového prostoru nejprve vložena přístrojová paleta EDO ([[25. duben|25. dubna]] 2002). [[6. červen|6. června]] jí nasledovaly Spacehab a FREESTAR a [[31. říjen|31. října]] byly dveře do nákladového prostoru raketoplánu uzavřeny. [[18. listopad]]u [[2002]] byla Columbia přesunuta do montážní haly [[Vehicle Assembly Building|VAB]], kde byla o dva dny později připojena k hlavní [[Space Shuttle External Tank|palivové nádrži ET]] a [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|pomocným motorům SRB]]. [[9. prosinec|9. prosince]] [[2002]] se začala přemísťovat na odpalovací rampu [[startovací komplex 39|39-A]]. Odpočítávání bylo zahájeno [[13. leden|13. ledna]] [[2003]]. Přípravu na start a samotný start provázela zvláštní bezpečnostní opatření, hlavně kvůli přítomnosti izraelského astronauta na palubě. 7 hodin 20 minut před startem začal pozemní personál plnit nádrž ET pohonnými hmotami. Posádka začala do orbitru nastupovat v 8:30 UT. První nastoupil velitel Rick Husband, poslední (v čase 13:45) Kalpana Chawlaová. Vstupní průlez byl uzavřen ve 14:17.

Start proběhl úspěšně ve čtvrtek [[16. leden|16. ledna]] [[2003]] v 15:39:00 UT. Šlo celkově o 113. start v rámci programu Space Shuttle a celkově třetí kosmický start v roce 2003. V čase 15:40:21 UT dálkové kamery zjistily odtržení části tepelné izolace nádrže ET a jeho zásah do levého křídla [[družicový stupeň raketoplánu|orbitru]]. [[Rychlost]] kolize byla vypočítána na 190 m/s, [[hmotnost]] úlomku na 1,2 kg. Podle tehdejšího úsudku techniků to nemohlo způsobit vážnější poškození křídla ani jeho tepelné ochrany. Právě tento náraz úlomku izolační pěny do křídla se však stal raketoplánu osudným.

Start pokračoval dále bez problémů. 2 minuty a 7 sekund po startu se od nádrže ET oddělily pomocné motory SRB a přistály v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. V 15:47:30 UT byly vypnuty hlavní motory SSME (''{{cizojazyčně|en|Space Shuttle Main Engines}}''), a v 16:23 UT byl raketoplán Columbia naveden na operační [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] dvouminutovým zážehem motorů OMS (''{{cizojazyčně|en|Orbital Maneuvering System}}'').

Po dosažení oběžné dráhy mise dostala mezinárodní označení ([[COSPAR]]) 2003-003A. Columbia se dostala na oběžnou dráhu 273-290 km a jeden oběh kolem Země trval 90,14 minut. Sklon dráhy Columbie k rovníku byl 39°. Dvě hodiny po startu byly otevřeny dveře do nákladového prostoru a za další hodinu bylo zahájeno oživování Spacehabu a aktivace soupravy EDO. Už první den letu se uskutečnilo první pozorování – měření [[sluneční konstanta|sluneční konstanty]].

=== Operace na oběžné dráze ===
Orbitální parametry:<ref>{{Citace elektronické monografie| autor=Vítek, Antonín| titul=2003-003A - STS 107| url=http://www.lib.cas.cz/space.40/2003/003A.HTM|vydavatel=SPACE 40| datum přístupu=2007-12-25| jazyk=česky}}</ref>

{| class=wikitable
|- bgcolor="#efefef"
! Datum
! Orbitální inklinace (sklon dráhy k [[rovník]]u)
! Doba oběhu (min)
! Výška [[apogeum|apogea]]
! Výška [[perigeum|perigea]]
|-
||[[16. leden]] 2003
|align="center"|39,01°
|align="center"|90,14
|align="center"|290 km
|align="center"|273 km
|-
||[[20. leden]] 2003
|align="center"|39,02°
|align="center"|90,09
|align="center"|287 km
|align="center"|271 km
|-
||[[23. leden]] 2003
|align="center"|39,02°
|align="center"|90,03
|align="center"|283 km
|align="center"|269 km
|-
||[[26. leden]] 2003
|align="center"|39,02°
|align="center"|89,97
|align="center"|279 km
|align="center"|267 km
|-
||[[31. leden]] 2003
|align="center"|39,02°
|align="center"|89,92
|align="center"|277 km
|align="center"|264 km
|}
[[Soubor:STS107-Spacehab1.jpg|left|thumb|Pohled přes spojovací tunel do Spacehabu. V záběru je astronaut Michael Anderson]]
Let STS-107 probíhal takřka bez problémů. Základní náplň experimentů byla dokončena s dvoudenním předstihem. Misi narušily jen dva malé technické problémy. Prvním byla porucha separátorů kondenzované vzdušné vlhkosti [[klimatizace|klimatizačního]] systému, která nastala [[18. leden|18. ledna]]. Druhým problémem byl zkrat na jednom ze dvojice separátorů kondenzované [[voda|vody]], ke kterému došlo následujícího dne. Z tohoto důvodu muselo být omezeno chlazení [[vzduch]]u, aby bylo možno udržovat na přijatelné úrovni chlazení elektroniky. Tím však začala stoupat teplota na palubě Spacehabu. Oba problémy se však posádce podařilo úspěšně odstranit. Po zvýšení klimatizačního výkonu na obytné palubě Columbie se podařilo teplotu na palubě Spacehabu udržet v rozpětí 24 až 25 °C.

Celkově bylo úspěšně provedeno více než 80 experimentů. Posádka pracovala nepřetržitě ve dvou dvanáctihodinových směnách (tzv. červená a modrá směna). Modrou směnu tvořili Brown, McCool a Anderson, červenou Chawlaová, Husband, Clarková a Ramon. [[27. leden|27. ledna]] v 17:36 UT se podařilo červené směně navázat spojení s posádkou [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]]. V průběhu letu se uskutečnily celkem čtyři tiskové konference. Ta hlavní za účasti všech členů posádky proběhla [[29. leden|29. ledna]]. Největší pozornost na palubě poutal první izraelský astronaut Ilan Ramon, kvůli kterému se uskutečnila samostatná tisková konference [[20. leden|20. ledna]]. Ramonův bratr po havárii řekl: „Říkal, že je tak šťastný, že se ani nechce vrátit zpět na Zem… a nevrátil se.“

Zajímavostí je kresba čtrnáctiletého chlapce [[Petr Ginz|Petra Ginze]], kterou si sebou do vesmíru vzal Ilan Ramon. Kresba znázorňuje pohled z [[Měsíc]]e na Zem. Petr Ginz ji nakreslil za branami koncentračního tábora [[Terezín]]. Později zahynul v plynové komoře v [[Osvětim]]i.<ref>{{Citace elektronické monografie| autor=| titul=Kdo byl Petr Ginz?| url=http://www.reflex.cz/Clanek12766.html|vydavatel=Reflex| datum přístupu=2007-12-25| jazyk=česky}}</ref> Kromě toho měl Ramon sebou např. [[tóra|tóru]], židovský náboženský text, který prošel německým [[koncentrační tábor|koncentračním táborem]] a „košer“ potraviny speciálně balené pro použití ve vesmíru.

==== Přístrojové vybavení a experimenty ====
Jako už bylo uvedeno, STS-107 byla vědecká mise.<ref>{{Citace elektronické monografie| autor= | titul=STS-107 Overview: Space Research and you (PDF)| url=http://www.spaceflight.nasa.gov/shuttle/mm-sts-107.pdf| datum přístupu=2007-12-25| jazyk=anglicky}}</ref> V nákladovém prostoru raketoplánu se nacházela laboratoř [[Spacehab]], určená pro experimenty v mikrogravitaci. Označení dvojitý výzkumný modul (DRM) znamená, že tento exemplář vznikl spojením dvou menších modulů do jednoho většího. Spacehab a orbiter spojoval šestimetrový tunel, na který byla napojena také [[přechodová komora|komora]] EAL (''{{cizojazyčně|en|External Airlock}}'') pro [[Výstup do vesmíru|výstup do otevřeného prostoru]]. V přechodové komoře byly dva [[skafandr]]y a poutací lana přesto, že nebyl plánovaný a ani neproběhl žádný výstup do kosmu. Vesmírná laboratoř Spacehab měla tvar ležatého zkoseného válce o délce šest metrů a vnitřním objemem 60 m3. Na palubě Spacehabu bylo umístěno 3375 kilogramů nákladu (přístroje, vzorky, manuály…) a dalších 360 kg se nacházelo na obytné palubě orbitru. V zadní části nákladového prostoru raketoplánu byla umístěna plošina [[Extended Duration Orbiter|EDO]] (''{{cizojazyčně|en|Extended Duration Orbiter}}''), která zásobovala energetické články [[PRSD]] (''{{cizojazyčně|en|Power Reactant Storage and Distribution}}'' – systém uložení a distribuce energie), čímž umožnila prodloužení letu ve vesmíru na šestnáct dní s třídenní rezervou. Mezi Spacehabem a plošinou EDO se nacházela další plošina zvaná FREESTAR, která nesla několik vědeckých přístrojů, konkrétně:
* spektrometr na studium [[Ozonová vrstva|ozónové vrstvy]] v zemské atmosféře SOLSE-2 (''{{cizojazyčně|en|Shuttle Ozone Limb Sounding Experiment}}'')
* [[radiometr]] pro měření sluneční konstanty SOLCON-3
* radiometrická [[kamera]] Cybion IMC-201
* zařízení pro měření kritické [[Viskozita|viskozity]] [[xenon]]u, CVX-2
* prototyp nízkovýkonového vysílače s přijímače LPT (''{{cizojazyčně|en|Low-Power Transceiver}}'')

Přístroje a experimenty na plošině FREESTAR fungovaly buď automaticky, pasivně nebo je astronauti ovládali na dálku.

V kýlové části se nacházel mikroakcelerometr OARE (''{{cizojazyčně|en|Orbiter Acceleration Research Experiment}}''), který měřil kvazikonstantní zrychlení. Kromě OARE měřil mikrogravitaci a chvění prostředí [[akcelerometr]] SAMS-FF (''{{cizojazyčně|en|Space Acceleration Measurement System for Free Flyers}}'').

{| border="0" cellpadding="2"
|- align="center"
!valign="bottom"| Nákladový prostor
! Detail nákladového prostoru. Červený ovál ukazuje polohu přístroje OARE
|- align="center"
| [[Soubor:STS-107 payload.JPG|182px]]
| <div style="padding:2px;margin:5px;border:1px solid silver;float:right;">[[Soubor:STS-107 general configuration.JPG|640px]]</div>
|- align="center"
|
|- align="center"
!
|}

Původně se uvažovalo o tom, že v nákladovém prostoru vynese Columbia místo FREESTAR družici ''[[Triana]]'' s [[Inertial Upper Stage|urychlovacím stupněm]], která bude potom navedena na vyšší oběžnou dráhu a bude fotografovat zemský povrch. Projekt však byl pozastaven a následně zrušen z důvodu neshod mezi [[Kongres Spojených států amerických|Kongresem]] a [[Bílý dům|Bílým domem]].<ref>{{Citace elektronické monografie| autor=Guillemette, Roger| titul=Anatomy of a Shuttle Mission: Politics Shaped STS-107 From the Beginning |rok=2003|vydavatel=SPACE.com | url=https://www.space.com/syn/avantgo/sts107_history_030224.html| datum přístupu=2007-12-25| jazyk=anglicky}}</ref>

==== Biologické experimenty ====
Na palubě Columbie byly též skleníky, akvária a terária, aby se mohl studovat vliv mikrogravitace na živé organismy. Několik těchto živočichů dokonce přežilo havárii. Šlo o [[háďátko obecné]] (''{{cizojazyčně|la|Caenorhabditis elegans}}'').<ref>{{Citace elektronické monografie| autor=Szewczyk, Nathaniel, et al.| titul=Caenorhabditis elegans Survives Atmospheric Breakup of STS-107, Space Shuttle Columbia| vydavatel=Mary Ann Liebert, Astrobiology| rok=2005| url=http://www.liebertpub.com/prdetails.aspx?pr_id=428 | datum přístupu=2007-12-25| jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/2992123.stm|titul=Worms survived Columbia disaster| accessdate=2007-12-22| rok=2003|autor=BBC News|jazyk=anglicky}}</ref> Astronauti sledovali například chování mravenců (rod ''[[Pogonomyrmex]]''), pavouků (''[[Eriophora]]'') a včel (''[[Xylocopa]]'') v beztížném stavu, studovali jikry a embrya ryb ''[[Oryzias latipes]]'', přizpůsobení se krevního oběhového systému krys mikrogravitaci, vliv podmínek kosmického letu na růst plísní, jejich [[metabolismus]] a citlivost na [[fungicid]]ní prostředky a vliv mikrogravitace na [[fyziologie|fyziologii]] mikroorganizmů. Prováděly se imunologické a embryologické studie na rybce ''[[Xiphophorus helleri]]'', fyziologické studie na vodní rostlině ''[[Ceratophyllum demersum]]'', pozoroval se vývoj rostlinných buněk citlivých na gravitaci u mechu ''[[Ceratodon purpureum]]'' a jiné.

Experimenty připravovali výzkumníci především ze [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael]]e, ale také z dalších států: z [[Kanada|Kanady]], z [[Evropa|evropských]] států sdružených v [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentuře]] (ESA), z [[Japonsko|Japonska]], [[Austrálie]], [[Čínská lidová republika|Číny]] a dalších. Mezi experimenty byl také zařazen projekt vytvořený studenty. Po tragédii jeden z nich uvedl pro [[New York Times]]: „Bylo by to znevážení astronautů, když bychom výzkum zastavili. Musíme pokračovat.“

==== Lékařské experimenty ====
Důraz se kladl na lékařské experimenty, přičemž astronauti sloužili nejen jako výzkumníci, ale i jako pokusné objekty. Uskutečnily se například tyto lékařské experimenty (následující vyjmenované byly připraveny vesmírnou agenturou ESA):
* vliv mikrogravitace na celkový odpor periférních [[céva|cév]] u člověka
* regulační mechanismy [[krevní tlak|krevního tlaku]] při cvičení v mikrogravitaci
* vliv beztíže na regulaci srdečního tepu a krevního tlaku
* spontánní přizpůsobení krevního tlaku mikrogravitaci
* úkol kostních buněk při adaptaci svaloviny na mikrogravitaci
* adaptace kardiopulmonálního a svalového systému v průběhu kosmického letu a po jeho ukončení
* vliv [[přilnavost]]i na vlastnosti [[Podpůrné tkanivo|podpůrného tkaniva]] v mikrogravitaci
* mnohoparametrové vyhodnocení zvládání [[stres]]u astronautů v průběhu letu
* [[fyziologie|fyziologické]] parametry ovlivňující ortostatické problémy po kosmickém letu

Některé lékařské experimenty agentury NASA:
* metabolizmus [[bílkovina|bílkovin]] v průběhu kosmického letu
* kinetika metabolizmu [[vápník]]u v průběhu kosmického letu
* přenos latentních [[virus|virů]] HSV1 (''Herpes Simplex Virus'', typ 1) mezi členy posádky v průběhu letu

Lékařské experimenty [[Kanadská kosmická agentura|Kanadské kosmické agentury]] (CSA)
* studium [[osteoporóza|osteoporózy]] v mikrogravitaci, vliv hormonů a genová regulace
* vliv [[spánek|spánku]] a [[Imunita (biologie)|imunitních funkcí]] na osteoporózu

Další experimenty byly zaměřeny například na výzkum vlivu osvětlení na hloubku spánku astronautů, studium kostního a svalového systému v mikrogravitaci, změny imunitního systému vyvolané kosmickým letem, vyhodnocení zvládání stresu po dobu letu a pod. Pro tyto účely byla posádka vybavena přípravky pro odběr [[sliny|slin]], [[krev|krve]] a [[moč]]i, automatickým analyzátorem krve PCBA (''{{cizojazyčně|en|Portable Clinical Blood Analyser}}'') a ergometrem a pokročilým systémem pro monitorování dechu ARMS (''{{cizojazyčně|en|Advanced Respiratory Monitoring System}}'').

[[Soubor:STS-107 crew in orbit.jpg|left|thumb|Posádka raketoplánu Columbia STS-107 na orbitě ve [[stav beztíže|stavu beztíže]]. V horní řadě (modrá směna, L-P): Brown, McCool, Anderson. V dolní řadě (červená směna L-P): Chawlaová, Husband, Clarková a Ramon]]

==== Technologický a materiálový výzkum ====
Realizovány byly také pokusy z oblasti technologického a materiálového výzkumu. Šlo například o studium procesu [[hoření]], zkoušky hasícího zařízení s vodní mlhou a studium mechaniky zrnitých materiálů. Z oblasti fyziky se realizovaly pokusy [[krystalografie]] a [[molekulární fyzika|molekulární fyziky]], například tvorba vláknitých [[krystal]]ů ve směsi [[chlorid kobaltnatý|chloridu kobaltnatého]] a [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] v [[roztok]]u [[křemičitan sodný|křemičitanu sodného]] v beztížném stavu. Studovaly se různé fyzikální procesy, například vlastnosti rozhraní dvou [[kapalina|kapalin]], studium kulatých plamenů, tvorba sazí v beztížném stavu a další. Experimenty a pozorování byly též z oblasti kosmické výroby, například příprava krystalů [[bílkovina|bílkovin]], výroba léčiv a podobně.

Na plošině FREESTAR byly přístroje sledující a zkoumající [[Atmosféra Země|zemskou atmosféru]] ([[spektrometr]], radiometrická kamera a další) a též vliv kosmického prostředí na různé materiály ([[guma]], [[železo]], [[magnet]]y, [[křída]]). Tyto materiály byly umístěny na modulu SEM-14 (''{{cizojazyčně|en|Space Experiment Module}}'') a experimenty s nimi spojené pocházely z 11 amerických škol. Radiometr SOLCON-3 umístěný na plošině FREESTAR zase měřil hodnotu sluneční konstanty. Na letové palubě raketoplánu se uskutečňoval experiment testování navigačního systému využívajícího družice [[GPS]] a při přistávacím manévru mělo též dojít k testování vlivu bočního [[vítr|větru]] na dynamiku přistávacího manévru.

Vně raketoplánu se sledoval účinek zážehu motorů raketoplánu na [[ionosféra|ionosféru]] a také pozorování zážehu motorů z [[umělá družice|družice]] [[Letectvo Spojených států|USAF]].

=== Přípravy na přistání ===
Ještě v průběhu letu technici analyzovali možné důsledky nárazu části tepelné izolace z nádrže ET na levé křídlo raketoplánu. [[28. leden|28. ledna]] došli k závěru, že ani rozsáhlé poškození dlaždic tepelné ochrany, které mohl tento náraz způsobit, by nemělo mít za následek destrukci raketoplánu. Ani záběry ze stanice AMOS (''{{cizojazyčně|en|U. S. Air Force Maui Optical and Supercomputing Site}}'') neukázaly žádné poškození, avšak snímky nezabíraly spodní stranu orbitru. [[30. leden|30.]] a [[31. leden|31. ledna]] piloti Columbie a Chawlaová zahájili nácvik přistávacího manévru na simulátoru PILOT. Nácvik proběhl bez jakýchkoliv problémů. 31. ledna zahájila posádka prověrky Columbie před přistáním a také úklid předmětů na obytné palubě a v laboratoři.

== Návrat ==
: ''Související informace naleznete v článku:'' [[Havárie raketoplánu Columbia]].
[[Soubor:STS-107 Cockpit Video 3.jpg|right|thumb|Záběr z kokpitu v počátečních fázích přistávání]]
Pokus o přistání proběhl [[1. únor]]a [[2003]]. Ve 14:03 [[středoevropský čas|SEČ]] zahájila nic netušící posádka přistávací manévr. Ve 14:10:39 byla zapojena první jednotka hydrauliky. Raketoplán byl otočen motory dopředu a ve 14:15:30 byl proveden stopadesátiosmisekundový zážeh motorů OME (''{{cizojazyčně|en|Orbital Maneuvering Engine}}'' – motor pro manévrování na oběžné dráze). Potom piloti otočili Columbii zpět do původního směru, tedy „nosem“ dopředu. Z bloků FRCS (''{{cizojazyčně|en|Foward Reaction Control System}}'' – přední reaktivní řídící systém – skupina motorů RCS umístěných v přední části raketoplánu) byly vypuštěny zbytky pohonných látek. Raketoplán vstoupil do vrchních vrstev atmosféry, kde jej začalo postupně obklopovat žhavé [[Fyzika plazmatu|plazma]]. Toto plazma s teplotou přesahující 1000 °C vzniká třením řídkých vrstev vzduchu o povrch raketoplánu. Raketoplán (přesněji orbitr) je proti tomu chráněn vrstvou izolačních destiček. Za oficiální čas vstupu do atmosféry se považuje čas 14:44 SEČ. Zatím vše probíhalo podle plánu. S dosednutím stroje na přistávací dráhu [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho vesmírného střediska]] se počítalo v 15:16 SEČ.

Ve 14:49 Columbie zahájila pravotočivou otáčku – manévr na snížení rychlosti. Ve 14:49 několik čidel zaregistrovalo slabý nárůst teploty. V čase 14:52 zaregistrovala mírný nárůst teploty i čidla v hydraulickém systému brzd levého podvozku. V následujících chvílích došlo ke ztrátě údajů z čidel. Teplota rostla v celém křídle a v celé podvozkové šachtě. Tyto údaje řídící středisko zaregistrovalo, ale nevěnovalo jim zvláštní pozornost. Potom došlo ke ztrátě údajů o tlaku i v pneumatikách levého podvozku. Tato skutečnost už mohla znamenat vážnou závadu, stále však mohlo jít pouze o poruchu komunikace. Spojení však bylo s raketoplánem zcela přerušeno a za několik sekund se stroj podle [[Radiolokátor|radarov]]ých hlášení rozpadl. Těsně před rozpadem došlo k odtržení levého křídla. V okamžiku rozpadu se Columbia nacházela ve výšce 63 kilometrů a pohybovala se rychlostí 5,5 km/s. V trase raketoplánu nadále letěly už jen žhavé trosky, které se rozptýlily a dopadly na území tří amerických států, nejvíc však na Texas. Okamžitě se rozběhly záchranné akce. Nikdo ze sedmičlenné posádky však nepřežil.

Po zničení Challengeru při misi [[STS-51L]] v roce [[1986]] se jednalo o druhou ztrátu v programu amerických raketoplánů. Havárie si vyžádala více než dvouletý odklad letů. Vyšetřovací komise [[Columbia Accident Investigation Board|CAIB]] (''Columbia Accident Investigation Board'') zjistila, že pravděpodobnou příčinou bylo poškození tepelného štítu na levém křídle v důsledku kolize s odpadávajícími úlomky pěnové izolace [[Space Shuttle External Tank|externí nádrže]] během startu. Kolizi zaznamenaly kamery, a někteří experti vyjádřili obavy z možného fatálního poškození, počítačové simulace několik dní před plánovaným přistáním však obavy rozptýlily. Bohužel program byl určen pro výpočty následků srážky s kosmickými tělesy a v tomto případě neposkytoval přesné informace. Náraz izolace do křídla způsobil poškození v rozsahu, který nikdo z odborníků nepředpokládal. Při pozdější rekonstrukci podobný kus pěnové hmoty, vystřelený proti modelu křídla, dokázal prorazit skrz jeho povrch.<ref>[http://www.globalsecurity.org/space/library/report/2003/caib-report_vol1_chapter3.pdf Columbia Accident Investigation Board – Report of Columbia Accident Investigation Board, Volume I, chapter 3, page 78 (PDF, anglicky)]</ref>

== YouTube – poslední let raketoplánu ==
{| border="4" width="444" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=rAisCABKlsg}}
|- align="center"
| '''NASA Full Launch – STS 107 – Colombia last launch (anglicky)'''
|}
{| border="4" width="444" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=rvG8A4g0gEY}}
|- align="center"
| '''Inside Space Shuttle Columbia STS-107 During The Accident'''
|}
{| border="4" width="444" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=1oBTzbKx0jo}}
|- align="center"
| '''RARE ! Space shuttle Columbia Explosion footage (anglicky)'''
|}
{| border="4" width="444" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=LijS7XP4vp8}}
|- align="center"
| '''Space Shuttle Columbia Disaster from NASA TV (anglicky)'''
|}
 

== Zdroje ==
* [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2003/INDEX1.HTM Podrobný průběh letu a popis experimentů na stránkách Encyklopedie SPACE 40]
* [http://anon.nasa-global.speedera.net/anon.nasa-global/CAIB/CAIB_lowres_full.pdf Zpráva vyšetřovací komise CAIB]
* [http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-107/tisk.htm Výběr zpráv z českého tisku o havárii raketoplánu Columbia]
* [http://gltrs.grc.nasa.gov/reports/2005/TM-2005-213621.pdf Oficiální shrnutí mise STS-107]
* PŘIBYL, Tomáš. Den, kdy se nevrátila Columbia. Říčany u Prahy : JUNIOR, 2003. 191 s. ISBN 80-7267-108-1.
* TOUFAR, Pavel. Krutý vesmír. Třebíč : Akcent, 2003. 286 s. ISBN 80-7268-245-8.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-107/index.htm STS-107 v MEK]
* [http://www.nasa.gov/columbia/home/index.html Oficiální stránka NASA týkající se havárie (anglicky)]
* [http://caib.nasa.gov/ Oficiální stránka vyšetřovací komise CAIB (anglicky)]
* [http://www.spaceflight.nasa.gov/shuttle/mm-sts-107.pdf Předstartovní zpravodajství o misi STS-107 (anglicky)]
* [http://spaceflight.nasa.gov/spacenews/reports/sts-107/ Průběžné zpravodajství řídícího střediska o misi STS-107 (anglicky)]

{{Flickr|STS-107}}{{commons|STS-107}}{{Raketoplán Columbia}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

STS-107 - Historie editací

Sysop: + YouTube

Sysop: 1 revizi

Sysop: /* YouTube – poslední let raketoplánu */ Jiné VIDEO