Sysop: 1 revizi

2013-08-24T10:01:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 24. 8. 2013, 10:01

Sysop: Nahrazení textu

2010-10-10T03:15:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Kosmická mise |
cospar = 1990-090A |
katalog = |
název mise = STS-41 |
znak = Sts-41-patch.png |
raketoplán = Discovery |
posádka = 5 |
kosmodrom = Kennedy Space Center, Florida (USA)|
rampa = 39-B |
start = [[6. říjen|6. října]] [[1990]] 07:47:15 [[EDT]] |
přistání = [[10. říjen|10. října]] [[1990]] 06:57:18 PDT |
trvání = 4 dny 02 h 10 min 04 s |
foto posádky = STS-41 crew.jpg |
popis = |
předcházející = [[STS-31]] |
následující = [[STS-38]]
}}
'''STS-41''' byla mise [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]. Celkem se jednalo o 36. misi raketoplánu do vesmíru a 11. pro Discovery. Cílem mise bylo vynesení družice [[Ulysses (sonda)|Ulysses]].

== Posádka ==
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Richard Richards|Richard N. Richards]] (2) velitel
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Robert Cabana|Robert D. Cabana]] (1) pilot
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[William Shepherd|William M. Shepherd]] (2) letový specialista 1
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Bruce Melnick|Bruce E. Melnick]] (1) letový specialista 2
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Thomas Akers|Thomas D. Akers]] (1) letový specialista 3
<small>V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.</small>

== Průběh mise ==
=== Cíl letu ===
Hlavním nákladem raketoplánu byla sonda Ulysses. Aby bylo dosažení jejího navedení na plánovanou [[heliocentrická dráha|heliocentrickou dráhu]], byla vybavená [[Raketový tahač|urychlovacím raketovým stupněm]] [[Inertial Upper Stage|IUS]], doplněným navíc stupněm [[Payload Assist Module|PAM-S]]. Celková sestava měla tři stupně. Na výrobě sondy se podílela také západní [[Evropa]], v níž byl Ulysses zkonstruovaný.

=== Přípravy na start ===
Po předcházející misi [[STS-31]], během které Discovery vynesl na oběžnou dráhu [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], se stroj vrátil na hřbetě [[Boeing 747|Boeingu 747]]-SCA z [[Kalifornie]] zpět na [[Florida|Floridu]]. Tam, v montážní hale [[Orbiter Processing Facility|OPF (Orbiter Processing Facility)]], začala [[8. květen|9. května]] 1990 příprava na další let. Během předstartovních příprav došlo několika malým nehodám a poruchám. Přípravy se dostaly do časového skluzu, ale přesun na rampu [[startovací komplex 39|39-B]] se však odehrál v původně naplánovaném termínu (9. září) a v testech se pokračovalo na rampě. Ulysses procházel předstartovními přípravami nezávisle na Discovery a do jeho [[družicový stupeň raketoplánu|nákladového prostoru]] byl i s urychlovací jednotkou umístěn den před převozem na startovací komplex.

=== Start ===
[[Soubor:Discovery Ulysses.jpg|left|thumb|Discovery startuje na misi STS-41. V popředí na druhé rampě stojí "sesterský" raketoplán [[Columbia (raketoplán)|Columbia]]]]
Odpočítávání startu na [[6. říjen|6. října]] [[1990]] probíhalo bez problémů až do posledního plánovaného přerušení v T-9 minut. Tehdy se vyskytly dva problémy, jeden se týkal technického charakteru, druhý [[počasí]]. Následkem těchto problémů se obnovení odpočítávání opozdilo. Další přerušení přišlo v čase T-5 minut a T-31 sekund.
Poslední přerušení trvalo dvě minuty a zavinily ho problémy s proplachováním nákladového prostoru [[plyn]]em z pozemních zdrojů. Po vyřešení i tohoto problému bylo odpočítávání úspěšně dokončeno a tak se 6. října 1990 v 11:47:06 [[světový čas|UT]] Discovery vydal na svou misi. [[Startovací okno]] v případě tohoto letu trvalo dvě a půl hodiny.

Start STS-41 proběhl bez problémů, 124 sekund od zážehu se od [[Space Shuttle External Tank|nádrže ET]] oddělily již vyhořelé [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|startovací motory SRB]] a na [[padák|padácích]] přistály v [[Atlantický oceán|Atlantickém oceánu]]. Osm a půl minuty po startu došlo k vypojení motorů SSME a o 14 sekund později byla oddělená i nepotřebná hlavní nádrž ET. Raketoplán se v tu chvíli nacházel na [[suborbitální dráha|suborbitální dráze]] s [[apogeum|apogeem]] ve výšce 289 km. 39 minut a 52 sekund od startu došlo k zapálení dvojice motorů OMS a tím navedení stroje na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] okolo [[Země]].

=== Průběh letu ===
[[Soubor:STS-41 Ulysses deployment.jpg|thumb|Vzdalující se [[Ulysses (sonda)|Ulysses]] po odpojení od raketoplánu]]
Krátce po dosažení oběžné dráhy zjistili piloti raketoplánu drobnou komplikaci, týkající se jednoho z palubních [[počítač]]ů. Po jejím odstranění se otevřely dveře do nákladového prostoru a začala kontrola užitečného zatížení.

Přibližně 5 hodin 20 minut po startu dala posádka Discovery povel k vyklopení IUS v úhlu 20° vzhledem k podlouhlé ose nákladového prostoru. Tím umožnili [[telemetrie|telemetrické]] spojení nákladu s pozemními stanicemi, které by jinak nebylo vůbec možné kvůli stíněn nákladovým prostorem. Po skončení základních kontrol se oddělily přívodové kabely mezi IUS a raketoplánem a komplex byl vyklopený do úhlu 58°. Poté dal astronaut Tom Akers povel k odpojení komplexu od raketoplánu a ten se (vymrštěný sedmi stlačenými [[pružina]]mi) začal od raketoplánu vzdalovat rychlostí 0,14 m/s. 45 minut po vypuštění se prostřednictvím dálkového povelu zažehl motor stupně IUS. Po skončení zážehových manévrů se Ulysses vzdaloval od Země rekordní rychlostí 15,4 km/s. Přestože se cílem sondy mělo stát Slunce, byl zdánlivě paradoxně vypuštěný opačným směrem, k [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]]. Jeho [[gravitační pole]] totiž sondu mělo vymrštit na dráhu, po níž bude moci přeletět nad slunečním [[pól]]em.

Posádka Discovery po skončení prací s vypuštěním Ulysses spustila automatický [[biologie|biologický]] experiment Chromex-2 (Chromosome and Plant Cell Division in Space) a později také PSE (Physiological System Experiments). Během druhého dne letu bylo do provozu uvedené zařízení SSBUV (Shuttle Solar Backscatter Ultra Violet Experiment), které umožňovalo měřit obsah [[ozón]]u v [[zemská atmosféra|zemské atmosféře]]. Na palubě probíhal automatický experiment IPMP (Investigation into Polymer Membrane Proeessing) pro firmu Batelle. Probíhaly také testy, směřující k plánované záchranné misi družice [[Intelsat]], jež se nedostala na plánovanou oběžnou dráhu, snímkování Země a další činnosti.

=== Přistání ===
Experimenty probíhaly i během čtvrtého dne letu, kdy se již začaly přípravy na přistání. To proběhlo [[10. říjen|10. října]] v 13:57 UT na základně [[Edwards Air Force Base]].

== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-41/mission-sts-41.html Stránka o letu na stránkách NASA]

{{Commons}}{{Raketoplán Discovery}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]]

STS-41 - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu