Sysop: 1 revizi

2013-08-23T20:58:57Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 8. 2013, 20:58

Student85: Nahrazení textu

2011-10-08T18:09:29Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Zbraně
|Jméno= SVT-40
|Obrázek= [[Soubor:1940 Tula SVT40.jpg|300px]]
|Popis= SVT-40 s municí a různými dopňky
|Původ= [[Sovětský svaz|SSSR]]
|Typ= [[samonabíjecí zbraň|samonabíjecí]] [[puška]]

|is_ranged=
|Sečná=
|is_explosive=
|Střelná=ano
|Vozidlo=

|Služba=
|Používána= [[Sovětský svaz|SSSR]] a další…
|Války= [[Druhá světová válka]], [[Korejská válka]], [[Válka ve Vietnamu]] a další

|Konstruktér= [[Fjodor Tokarev]]
|Datum návrhu= [[1938]]
|Výrobce= Zbrojovky v [[Tula|Tule]] a [[Iževsk]]u
|Datum výroby=
|Počet= necelé 2 miliony (SVT-38 i SVT-40)
|Varianty= SVT-38, SVT-40, AVT-40

|Hmotnost= 3,85 kg (nenabitá)
|Délka= 1 226 mm
|Délka části= 625 mm
|Obsluha=

|Náboj= [[7,62 x 54 mm R]]
|Ráže= 7,62 mm
|Princip střelby=
|Kadence=
|Rychlost střely= 830 m/s
|Účinný Dostřel= 548,64 m
|Maximální dostřel= 1500 m
|Zásobník= zakřivený schránkový zásobník na 10 nábojů
|Hledí=

|Závěr poušky=
|Ráz=
|Doprava=
|Úhel náklonu=
|traverse=

|Ostří=
|Záštita=
|Head type=
|Rukojeť=

|Průměr=
|Náplň=
|Hmotnost náplně=
|Detonace=
|Síla exploze=
}}
'''SVT-40''' byla [[Sovětský svaz|sovětská]] [[samonabíjecí zbraň|samonabíjecí]] [[puška]] používaná v letech [[WW2|druhé světové války]].
== Historie ==
Sověti byli mezi prvními, kdo se pokusili o vývoj samonabíjecí pušky. První taková automatická puška [[AVS-36]] se však moc dobře neosvědčila, a proto se začal hledat její nástupce. Stala se jí samonabíjecí puška '''SVT-38''' (''Samozarjadnaja vintovka Tokareva, 1938'' - samonabíjecí puška Tokarevova, [[1938]]) od konstruktéra [[Fjodor Tokarev|Fjodora Tokareva]].
Zavedení zbraně předcházela soutěž konstruktérů [[Tokarev]]a (SVT-38) a [[Simonov]]a (zdokonalená AVS-36) Pušky se během soutěže zdály rovnocenné, vítězství Tokareva napomohla jeho osobní známost se Stalinem (Simonova Stalin neznal).
== Výroba a varianty ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-198-1394-18A, Russland, Soldat mit russischem Gewehr.jpg|thumb|right|[[Vlasovci|Vlasovec]] vybavený touto zbraní]]
V roce [[1939]] byla zahájena sériová výroba pušky '''SVT-38'''. První kus byl zhotoven v [[Tula|Tulské]] zbrojovce 16. července [[1939]], montáž prvních menších sérií začala 25. července a od 1. října naběhla sériová výroba. Od roku [[1940]] začala výroba těchto pušek i v [[Iževsk]]é zbrojovce, kde byly uvolněny kapacity po zastavení výroby pušek [[AVS-36]].
Při návrhu pušky se značné úsilí věnovalo co nejnižší [[hmotnost]]i, což mělo za následek přetěžování součástí. Koncepce závěrového mechanizmu s odběrem prachových [[plyn]]ů se celkem osvědčila, zbraň však neustále trápily lomy přetěžovaných součástí. Během sovětsko-finské války na přelomu let [[1939]]-[[1940]] se tyto pušky příliš neosvědčily a bylo dokonce uvažováno o ukončení jejich výroby ve prospěch Simonovovy pušky. Nakonec však Stalin z důvodu plnění plánu vyzbrojování od tohoto záměru ustoupil a dal pokyn ke zdokonalení konstrukce SVT-38.
Proto byla SVT-38 v roce [[1940]] stažena z výroby a nahrazena '''SVT-40''' se stejným vnitřním uspořádáním, ale robustnější konstrukcí. Tato nová puška měla jednodílnou pažbu namísto dvoudílné, technologicky zdokonaleny a zesíleny funkční části a celkově byla vylehčena o 680 g. Řadu dalších problémů s regulací plynu, zásobníkem a celkově nižší spolehlivostí v bojových podmínkách se napravit nepodařilo. Byla podstatně úspěšnější, trpěla však jako SVT-38 a [[AVS-36]] silným zpětným rázem. Proto se na ústí [[hlaveň|hlavně]] montovala [[úsťová brzda]], ale o její účinnosti panovaly pochybnosti.
Výroba SVT-40 začala 1. července [[1940]]. V letech [[1940]] až [[1942]] bylo podle sovětských údajů vyrobeno přibližně 1 326 000 pušek SVT-40 a 51 000 odstřelovacích pušek SVT-40. Produkce odstřelovaček SVT-40, jejichž výkony nebyly považovány za dostatečné byla zastavena 1. října [[1942]]. Výroba SVT-40 a AVT-40 pokračovala i v dalších letech, ovšem v podstatně menším měřítku. O definitivním ukončení výroby bylo rozhodnuto 3. ledna [[1945]]. Podle odhadů celkový objem vyrobených pušek SVT-38 a SVT-40 všech verzí nepřekročil počet 2 milionů kusů.
Po [[operace Barbarossa|vpádu]] [[Nacistické Německo|Němců]] v roce [[1941]] ukořistili němečtí vojáci velké počty těchto pušek a široce je používali, protože se jim nedostávalo vlastních samonabíjecích pušek. SVT-40 také ovlivnila konstrukci německé pušky [[Gewehr 43]] a byla jednou ze zbraní, kterými se nechal inspirovat [[Michail Kalašnikov]] při návrhu své [[AK-47]].
== Konstrukce ==
[[Samonabíjecí zbraň|Samonabíjecí]] [[puška]] '''SVT-38''' pracovala na stejném principu odběru prachových plynů z hlavně, jako její předchůdce [[AVS-36]]. Plynový násadec je umístěn v přední části hlavně. Odběr prachových plynů z hlavně je vybaven regulátorem s několika různými průměry kanálků. Na plynovém násadci je nasazena pohyblivá plynová trubice s dvoudílnou pístnicí. Na její zadní kratší části je navlečena šroubová pružina zajišťující návrat pístu do přední polohy. Mechanizmus byl zjednodušen, uzamykání probíhá vykývnutím závěru prostřednictvím dvou uzamykacích ozubů umístěných v zadní části závorníku. V horní části nosiče závorníku je lůžko pro vratný systém tvořený dvěma vratnými pružinami. Odnímací dvouřadový [[zásobník nábojů|zásobník]] má kapacitu celkem 10 nábojů. Spoušťové ústrojí je poměrně jednoduché. Sestává z kladívka, záchytu kladívka, spouště a automatické spouště. Manuální pojistka umístěná v zadní části prostoru lučíku blokuje při zajištění pohyb spouště. Automatická pojistka umožňuje vypuštění kladívka jen v případě, že je závěr uzamčen.
Část pušek SVT-38 a SVT-40 byla vybavena dalekohledem a používala se jako [[odstřelovačská puška]].
== Verze ==
[[Soubor:SVT 1858.jpg|thumb|right|SVT-40]]
* '''SVT-38''' - první verze
* '''SVT-40''' - robustnější verze SVT-38, nejpočetnější
* '''[[odstřelovačská puška]] SVT-40''' - SVT-40 s puškohledem PU (čtyřnásobné zvětšení)
* '''AVT-40''' - (''Avtomatičeskaja vintovka Tokareva, 1940'' - automatická puška Tokareva, 1940) [[automatická zbraň|Automatická]] puška na základě SVT-40. Mohla střílet jak jednotlivými ranami, tak dávkou. Výroba zahájená v květnu [[1942]] probíhala pouze v omezeném rozsahu.
* '''SKT-40''' - (''Samozarjadnij karabin Tokareva, 1940'' - samonabíjecí karabina Tokarevova, 1940) [[samonabíjecí zbraň|Samonabíjecí]] [[karabina (zbraň)|karabina]] (zkrácená verze SVT-40). Zbraní typu AVT-40 a SKT-40 nebylo vyrobeno mnoho, protože se neosvědčily.
== Literatura ==
* V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
* A. B. Žuk - Pušky a samopaly - Naše vojsko, Praha 1992 - ISBN 80-206-0150-3
{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = (mc)
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Puška SVT-40
| periodikum = Střelecký magazín
| odkaz na periodikum =
| rok = 2003
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 7
| strany = 24 - 25
| url =
| issn = 1211-4014
}}
== Externí odkazy ==
* [http://world.guns.ru/rifle/rfl06-e.htm Modern Firearms]
* [http://www.surplusrifle.com/svt40/index.asp SurplusRifle]
* Fotogalerie SVT na [http://www.example.com Mosin-Nagant.net]

{{commonscat|SVT}}{{Sovětské lehké zbraně druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Samonabíjecí pušky]]
[[Kategorie:Sovětské a ruské palné zbraně]]

SVT-40 - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu