Saaremaa - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1343“ textem „1343“

2016-06-30T10:48:42Z

Nahrazení textu „1343“ textem „1343“

← Starší verze		Verze z 30. 6. 2016, 10:48
Řádka 63:		Řádka 63:
	[[Soubor:Castlekuressaare.JPG\|thumb\|left\|Řádový hrad v Kuressaare]]		[[Soubor:Castlekuressaare.JPG\|thumb\|left\|Řádový hrad v Kuressaare]]

-	Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech 1206-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.	+	Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech 1206-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce 1343 se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.

	Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce (1565-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.		Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce (1565-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.

Ivan Drago: Nahrazení textu „1206“ textem „1206“

2015-12-22T07:57:08Z

Nahrazení textu „1206“ textem „1206“

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2015, 07:57
Řádka 63:		Řádka 63:
	[[Soubor:Castlekuressaare.JPG\|thumb\|left\|Řádový hrad v Kuressaare]]		[[Soubor:Castlekuressaare.JPG\|thumb\|left\|Řádový hrad v Kuressaare]]

-	Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech [[1206]]-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.	+	Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech 1206-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.

	Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce (1565-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.		Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce (1565-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.

Sysop: Nahrazení textu „1565“ textem „1565“

2015-05-27T16:48:30Z

Nahrazení textu „1565“ textem „1565“

← Starší verze		Verze z 27. 5. 2015, 16:48
Řádka 65:		Řádka 65:
	Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech [[1206]]-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.		Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech [[1206]]-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů\|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek\|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci\|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.

-	Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce ([[1565]]-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.	+	Roku 1558 zahajuje [[Rusko\|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy\|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce (1565-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.

	Ve [[Velká severní válka\|Velké severní válce]] získává roku 1710 ostrov Rusko, a udrží si jej až do roku [[1917]], kdy jej na rok dobude [[Německo]]. Koncem roku [[1918]] pak vládu nad ostrovem získává nově vznikající [[Estonská republika]].		Ve [[Velká severní válka\|Velké severní válce]] získává roku 1710 ostrov Rusko, a udrží si jej až do roku [[1917]], kdy jej na rok dobude [[Německo]]. Koncem roku [[1918]] pak vládu nad ostrovem získává nově vznikající [[Estonská republika]].

Sysop: 1 revizi

2013-08-23T20:34:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 8. 2013, 20:34

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-06T11:48:45Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Saaremaa''' ({{vjazyce2|de|''Ösel''}}, {{vjazyce2|sv|''Ösel''}}, {{vjazyce2|la|''Osilia''}}) je jeden z [[Estonsko|estonských]] [[ostrov]]ů v [[Baltské moře|Baltském moři]].

Saaremaa se nachází v jihozápadní části [[Západoestonské souostroví|Západoestonského souostroví]], jižně od ostrova [[Hiiumaa (ostrov)|Hiiumaa]] a západně od ostrova [[Muhu]].
Zeměpisné souřadnice středu ostrova jsou 58° 30' severní šířky a 22° 30' východní délky.

Ostrov má rozlohu 2714 [[Kilometr čtvereční|km²]], což ho činí největším estonským ostrovem a po [[Sjælland]]u, [[Gotland]]u a [[Fyn]]u čtvrtým největším ostrovem v Baltském moři. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 54 [[metr|m]].

== Jméno ==

Nejstarší prameny, které zmiňují jméno ostrova, jsou [[island]]ské [[sága (literatura)|ságy]], v nichž se Saaremaa objevuje jako ''Eysysla'', složenina z ''ey'' („ostrov“) a ''sysla'' („území“, „okruh“). Z tohoto starého označení zřejmě vzniklo jak [[Němčina|německé]] a [[Švédština|švédské]] jméno ostrova ''Ösel'', tak [[Latina|latinské]] ''Osilia''.

Estonské jméno ''Saaremaa'' odpovídá poměrně přesně islandskému ''Eysysla''. Je utvořeno ze složek ''saar'' ([[genitiv]] ''saare'', „ostrov“) a ''maa'' („země“, „území“). Vzhledem k tomu, že [[Estonci|estonské]] osídlení ostrova je pravděpodobně starší než [[Germáni|germánské]], dá se předpokládat, že ''Eysysla'' je překladem původnějšího ''Saaremaa'' (resp. ve staroestonštině ''Saarenmaa'').

Některé teorie ztotožňují ostrov Saaremaa s ostrovem [[Thúlé]], popsaným starověkým mořeplavcem [[Pýtheás z Massilie|Pýtheem z Massilie]]. Jméno ''Thúlé'' se v tomto kontextu vykládá jako odvozené z estonského ''tuli'' („oheň“, staroestonsky ''tule''), které bylo složkou pojmenování [[Impaktní kráter|meteoritického kráteru]] v [[Kaali]].

== Geografie ==

=== Okolní ostrovy a pobřeží ===

Saaremaa je oddělena průlivem ''Väike väin'' od ostrova [[Muhu]] na východě a průlivem ''Soela väin'' od ostrova [[Hiiumaa (ostrov)|Hiuumaa]] na severu. Její břehy omývá ze severovýchodu mělké ''Průlivové moře'' (''Väinameri''), z jihu a jihovýchodu vody [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] (''Liivi laht''), zatímco ze západu a severozápadu hraničí s otevřeným [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Zejména ze západu a z jihu je Saaremaa obklopena desítkami dalších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou [[Abruka]] a [[Vilsandi]].

[[Soubor:Ohessaare 2005.jpg|thumb|right|Větrný mlýn na Sõrevském poloostrově]]

Odhlédneme-li od velmi členitého pobřeží, má ostrov Saaremaa tvar oválu natočeného přibližně východozápadním směrem, z něhož na jihozápad vybíhá mohutný [[Sõrevský poloostrov]] (''Sõrve poolsaar'').

=== Povrch ===

Saaremaa je poměrně plochý a horopisně chudý ostrov. Ma západě ostrova se zvedá [[Západoostrovní vysočina]] (''Lääne-Saaremaa kõrgendik''), dosahující nadmořské výšky 54 m, na Sõrevském poloostrově [[Sõrevská vysočina]] (''Sõrve kõrgendik''). Na severním pobřeží ostrova se nacházejí mohutné pobřežní vápencové útesy. Celý povrch ostrova nese stopy působení někdejšího [[pevninský ledovec|pevninského ledovce]].

Plochý povrch ostrova zdobí též pozůstatky řady kruhových hradišť, z nichž největší jsou [[Valjala]], [[Kaarma]] a [[Kahutsi]], dosahující průměru kruhu 110 až 150 metrů a výšky zachovaných valů 5 až 10 metrů.

=== Jezera ===

Z přibližně 80 [[jezero|jezer]] na ostrově větší část buď vznikla oddělením z [[moře]] v důsledku [[tektonický zdvih|tektonického zdvihu]], nebo je přímo spojena s mořem. Nejvíce jezer (přibližně 20) se nachází v severozápadní části ostrova na [[Tagamõiský poloostrov|Tagamõiském poloostrově]] (''Tagamõisa poolsaar''), významné množství je jich rovněž u jihovýchodního a východního pobřeží. Původ jezer se často odráží v jejich označeních jako [[záliv]] (''laht''), [[zátoka]] (''abajas'') nebo [[moře]] (''meri''). Největším jezerem tohoto druhu je dvojjezero [[Mullutu-Suurlaht]] o rozloze 14,4 km² nedaleko [[Kuressaare]]. Většina jezer tohoto druhu má lehce slanou vodu a některá v letním období vysychají. Za nejkrásnější jezero ostrova bývá označováno členité [[Medvědí jezero]] (''Karujärv'') o ploše 3,3 km², nacházející se v lesích ''Západaoostrovní vysočiny''.

== Příroda ==

=== Geologie ===
Ostrov je tvořen převážně [[vápenec|vápenci]], místy také [[ledovcová usazenina|ledovcovými]] a [[mořská usazenina|mořskými usazeninami]]. Povrch je nížinný, místy [[bažina]]tý. Půdy jsou chudé, [[štěrk]]ovité. Vznikají na produktech zvětrávaných vápenců. Na ostrově jsou naleziště [[Dolomit (hornina)|dolomitů]] ([[Kaarma]]) a vápenců.

=== Flóra ===
Rostlinstvo ostrova je poměrně bohaté, vyskytuje se zde 80 % ze všech druhů rostlin, které jsou v Estonsku doma. Asi 120 druhů rostlin je chráněných. Přibližně 40 % ostrova pokrývají lesy, tvořené hlavně [[borovice lesní|borovicí lesní]] a [[jalovec obecný|jalovcem obecným]]. Z bylin je nejvzácnější [[endemit]]ický ''rhinanthus osiliensis'' (estonsky ''Saaremaa robirohu''), ale roste tu také 35 z celkem 36 estonských druhů [[orchidea|orchidejí]].

=== Fauna ===
[[Soubor:Halichoerus grypus male.jpg|thumb|right|Tuleň kuželozubý]]

Poměrně bohatá je i zvířena ostrova, byť kvůli oddělenosti souše zaostává za pevninskou. V pobřežních vodách žije několik druhů [[tuleň]]ů, z nich nejtypičtější je [[tuleň kuželozubý]]. Na pobřeží hnízdí mnoho druhů mořského ptactva, ostrovem rovněž procházejí linie ptačího tahu, takže je tu na jaře a na podzim možno setkat se s jinde vzácnými druhy jako jsou [[berneška tmavá]] nebo [[kajka mořská]]. Na pevnině hojní [[medvěd hnědý]] a [[rys ostrovid]] jsou zde kvůli omezenosti ostrova vzácnější.

=== Ochrana ===
V jihozápadní části ''Západoostrovní vysočiny'' se nachází [[přírodní rezervace]] [[Viidumäe]]. Přibližně 20 km severovýchodně od [[Kuressaare]] v [[Kaali]] se nachází chráněný přírodní výtvor, skupina [[kráter]]ů vzniklých po dopadu [[meteorit]]u.

== Osídlení ==

Saaremaa správně náleží do [[Saaremaa (kraj)|stejnojmenného kraje]], jehož většinu rozlohy též sama tvoří. Ostrov má přibližně 33 tisíc obyvatel, z nichž necelá polovina žije ve městě [[Kuressaare]] na jižním pobřeží ostrova, které je rovněž správním centrem kraje.

Saaremaa má poměrně hustou síť silnic (celková délka 3 100 km), avšak jen menšina z nich má asfaltový povrch. Ostrov je spojen čtyřkilometrovou silniční [[hráz (stavba)|hrází]] se sousedním ostrovem [[Muhu]], a přes něj [[trajekt]]em mezi [[Kuivastu]] a [[Virtsu]] i s estonskou pevninou. Na samotném ostrově Saaremaa jsou nejvýznamnějšími přístavy [[Roomassaare]] (Kuressaarský přístav), [[Nasva]] a [[Mõntu]] na jižním a [[Veere]] a [[Triigi]] na severním pobřeží, z nichž první čtyři slouží též mezinárodnímu provozu. Jediné letiště na ostrově se nachází v Roomassaare.

== Historie ==

Historie ostrova Saaremaa začala podle archeologických nálezů již před více než osmi tisíci lety, tedy nedlouho poté, co se po ústupu [[Doba ledová|pevninského ledovce]] oblast stala obyvatelnou. Díky poloze zároveň dobře dostupné a zároveň chráněné mořem a díky příznivému přímořskému klimatu pak Saaremaa po tisíciletí patřila k nejhustěji osídleným baltským územím.

[[Soubor:Castlekuressaare.JPG|thumb|left|Řádový hrad v Kuressaare]]

Obyvatelstvo ostrova tvořily pravděpodobně od nejstarších dob baltofinské kmeny, jejichž přímými pokrevními i kulturními potomky jsou i dnešní obyvatelé ostrova. Do počátku 13. století jim vládla vlastní rodová šlechta. V letech [[1206]]-1227 byl v těžkých a krvavých válkách ostrov dobyt [[Řád mečových rytířů|řádem mečových rytířů]] a stal se částečně řádovým územím, částečně územím [[Diecéze Ösel-Wiek|biskupství Ösel-Wiek]]. Ostrované se podřizovali cizí vládě s velkou nechutí, následující století přineslo několik velkých povstání, v roce [[1343]] se v rámci [[Povstání svatojiřské noci]] podařilo [[Estonci|Estoncům]] osvobodit téměř celý ostrov, a teprve druhé křižácké výpravě se podařilo podřídit jej opět nadvládě biskupa a řádu.

Roku 1558 zahajuje [[Rusko|ruský]] [[car]] dobyvačné tažení do [[Baltské státy|Pobaltí]], čehož využívají i [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]], aby v této oblasti rozšířili své državy. Biskup, který je od zániku řádu jediným lenním pánem ostrova, jej roku 1559 prodává Dánsku. V následující Sedmileté válce ([[1565]]-1570) se o získání ostrova pokoušejí i Švédové a Poláci, ale Dánsku se nakonec podaří své panství obhájit. Teprve dánsko-švédská válka roku 1645 rozhodne o připojení ostrova ke Švédskému království.

Ve [[Velká severní válka|Velké severní válce]] získává roku 1710 ostrov Rusko, a udrží si jej až do roku [[1917]], kdy jej na rok dobude [[Německo]]. Koncem roku [[1918]] pak vládu nad ostrovem získává nově vznikající [[Estonská republika]].

[[Soubor:Tehumardi 2005.jpg|thumb|right|Pomník sovětsko-německé bitvy o [[Sõrevský poloostrov|Sõrve]], zřízený roku [[1967]] v [[Tehumardi]].]]

V červnu roku [[1940]] zahájil [[Sovětský svaz]] [[Okupace|okupaci]] Estonska. Saaremaa byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]], kterou však v rámci [[Druhá světová válka|válečných událostí]] v roce [[1941]] vystřídala [[Wehrmacht|německá armáda]]. V říjnu až listopadu [[1944]] obsadila ostrov opět sovětská vojska, která jej okupovala až do obnovení estonské samostatnosti v roce [[1991]].

== Externí odkazy ==
* (estonsky, anglicky, finsky, rusky) [http://www.saaremaa.ee Ostrov Saaremaa]
* [http://www.loodus.ee/hirundo/sisukorrad/saaremaa.html Saaremské ptactvo (estonsky)]

{{commonscat|Saaremaa}}{{Estonské krajiny}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ostrovy Estonska]]
[[Kategorie:Ostrovy Baltského moře]]
[[Kategorie:Saaremaa]]
[[Kategorie:Západoestonské souostroví]]
[[Kategorie:Geomorfologické členění Estonska]]