Sametová revoluce - Historie editací

Sysop: + FLICKR...celý 17. listopad byla domluvená Divadelní Fraška...Velká demonstrace na Václaváku nebo Letné ?? Jedno velké CVAK a celý Václavák nebo Letná je okamžitě bez elektřiny !!!

2023-11-18T11:39:38Z

+ FLICKR...celý 17. listopad byla domluvená Divadelní Fraška...Velká demonstrace na Václaváku nebo Letné ?? Jedno velké CVAK a celý Václavák nebo Letná je okamžitě bez elektřiny !!!

← Starší verze		Verze z 18. 11. 2023, 11:39
Řádka 578:		Řádka 578:
	\| titul = Autorka fámy o mrtvém studentovi promluvila, s StB prý nespolupracovala		\| titul = Autorka fámy o mrtvém studentovi promluvila, s StB prý nespolupracovala
	\| periodikum = iDnes		\| periodikum = iDnes
-	~~\| odkaz na periodikum = iDnes~~
	\| datum vydání = 18. listopadu 2009		\| datum vydání = 18. listopadu 2009
	\| datum přístupu = 2009-11-21		\| datum přístupu = 2009-11-21
Řádka 615:		Řádka 614:


-	{{Commonscat\|Velvet Revolution}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Velvet+Revolution}}{{Commonscat\|Velvet Revolution}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Sametová revoluce\| ]]		[[Kategorie:Sametová revoluce\| ]]
	[[Kategorie:Povstání během studené války]]		[[Kategorie:Povstání během studené války]]

Sysop: + Miroslav Dolejší, AERONET.news...celý 17. listopad byla domluvená Divadelní Fraška...Já jsem už před 15 lety říkal, že ÚV KSČ stačilo vypnout elektřinu na místech konání demonstrací !!

2023-11-18T11:32:43Z

+ Miroslav Dolejší, AERONET.news...celý 17. listopad byla domluvená Divadelní Fraška...Já jsem už před 15 lety říkal, že ÚV KSČ stačilo vypnout elektřinu na místech konání demonstrací !!

Ukázat změny

Sysop: ++

2022-11-07T10:47:31Z

← Starší verze		Verze z 7. 11. 2022, 10:47
Řádka 6:		Řádka 6:

	== Pozadí ==		== Pozadí ==
-	[[~~Soubor~~:Grenzöffnung Kontrollpunkt Helmstedt -1 (G. Mach).jpg\|thumb\|~~left~~\|Sjednocení Berlína]]	+	[[File:Grenzöffnung Kontrollpunkt Helmstedt (G. Mach).jpg\|thumb\|240px\|Sjednocení Berlína]]
	=== Okolní státy ===		=== Okolní státy ===
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Listopad 1989}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku'': [[Listopad 1989]]
	V 80. letech 20. století se začínal hroutit Východní blok díky nespokojenosti občanů s [[politika\|politickým]] a [[ekonomie\|ekonomickým]] vývojem jednotlivých států, což vyústilo v masové protesty v [[Gdaňsk\|Gdaňských]] loděnicích v [[Polsko\|Polsku]] v roce [[1980]], které měly za následek vznik nezávislých odborů v podobě [[Solidarita (Polsko)\|Solidarity]]. Po založení se do organizace rychle přidávali další a další občané a již v roce [[1981]] dosahoval počet členů okolo 10 milionů Poláků. V roce [[1989]] došlo po dalších nátlacích a protestech proti vládě k legalizaci Solidarity a k částečným svobodným [[volby\|volbám]], které drtivě vyhráli nekomunističtí zástupci, čímž se odstartoval [[dominový efekt]] pádů komunistických režimů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Po pádu [[komunismus\|komunismu]] v Polsku následovaly další pády komunistických režimů v [[Maďarsko\|Maďarsku]], [[Rumunsko\|Rumunsku]] a ve [[Německá demokratická republika\|Východním Německu]].<ref name="strana593">{{Citace monografie		V 80. letech 20. století se začínal hroutit Východní blok díky nespokojenosti občanů s [[politika\|politickým]] a [[ekonomie\|ekonomickým]] vývojem jednotlivých států, což vyústilo v masové protesty v [[Gdaňsk\|Gdaňských]] loděnicích v [[Polsko\|Polsku]] v roce [[1980]], které měly za následek vznik nezávislých odborů v podobě [[Solidarita (Polsko)\|Solidarity]]. Po založení se do organizace rychle přidávali další a další občané a již v roce [[1981]] dosahoval počet členů okolo 10 milionů Poláků. V roce [[1989]] došlo po dalších nátlacích a protestech proti vládě k legalizaci Solidarity a k částečným svobodným [[volby\|volbám]], které drtivě vyhráli nekomunističtí zástupci, čímž se odstartoval [[dominový efekt]] pádů komunistických režimů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Po pádu [[komunismus\|komunismu]] v Polsku následovaly další pády komunistických režimů v [[Maďarsko\|Maďarsku]], [[Rumunsko\|Rumunsku]] a ve [[Německá demokratická republika\|Východním Německu]].<ref name="strana593">{{Citace monografie
	\| příjmení = Gilbert		\| příjmení = Gilbert
Řádka 26:		Řádka 26:

	=== Československo ===		=== Československo ===
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Dějiny Česka\|Komunistický režim v Československu}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku'': [[Dějiny Česka]] a [[Komunistický režim v Československu]]
-	Československo se po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] dostalo do východní sféry vlivu spadající pod nadvládu [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Původní představy o demokratickém pokračování státního zřízení se původně zdály opodstatněné. V roce [[1946]] se v Československu konaly volby, které vyhrála [[Komunistická strana Československa]] (KSČ) se ziskem 36 % hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	Československo se po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] dostalo do východní sféry vlivu spadající pod nadvládu [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Původní představy o demokratickém pokračování státního zřízení se původně zdály opodstatněné. V roce [[1946]] se v Československu konaly volby, které vyhrála [[Komunistická strana Československa]] (KSČ) se ziskem 36 % hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Kapavík		\| příjmení = Kapavík
	\| jméno = Radim		\| jméno = Radim

Sysop: + Kdyby lidé tušili jak bude fungovat trapná EU a že v roce 2023 dojde k poklesu životní úrovně o 50 procent...všichni by zůstali doma !!

2022-11-07T10:26:25Z

+ Kdyby lidé tušili jak bude fungovat trapná EU a že v roce 2023 dojde k poklesu životní úrovně o 50 procent...všichni by zůstali doma !!

← Starší verze		Verze z 7. 11. 2022, 10:26
Řádka 124:		Řádka 124:

	== Přípravy demonstrace 17. listopadu ==		== Přípravy demonstrace 17. listopadu ==
-
	=== Příprava studentských organizací ===		=== Příprava studentských organizací ===
-
	V říjnu 1989 naplánovala organizace ''Nezávislé studentské sdružení'' na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých [[Vysoká škola\|vysokých škol]] [[nacismus\|nacisty]]. Akce se měla odehrát na pražském [[Albertov]]ě. Oficiálním účelem mělo být uctění památky [[Jan Opletal\|Jana Opletala]], avšak radikálnější části studentů mínily využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně.<ref name="komiseobecny">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 1) - Obecný popis událostí 17. 11. 1989-19. 11. 1989, [cit. 2008-12-07]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_02.htm Dostupné online.]</ref><ref name="rozbuska">{{Citace elektronického periodika		V říjnu 1989 naplánovala organizace ''Nezávislé studentské sdružení'' na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých [[Vysoká škola\|vysokých škol]] [[nacismus\|nacisty]]. Akce se měla odehrát na pražském [[Albertov]]ě. Oficiálním účelem mělo být uctění památky [[Jan Opletal\|Jana Opletala]], avšak radikálnější části studentů mínily využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně.<ref name="komiseobecny">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 1) - Obecný popis událostí 17. 11. 1989-19. 11. 1989, [cit. 2008-12-07]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_02.htm Dostupné online.]</ref><ref name="rozbuska">{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Šiška		\| příjmení = Šiška
Řádka 258:		Řádka 256:

	Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu, aby uctili jeho památku i ostatních lidí, kteří byli během zásahu zraněni. Veřejná bezpečnost nijak nezasáhla.<ref name="komiseuloha3" />		Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu, aby uctili jeho památku i ostatních lidí, kteří byli během zásahu zraněni. Veřejná bezpečnost nijak nezasáhla.<ref name="komiseuloha3" />
-
-	~~[[Soubor:Prague November 1989 - Old Town Square Memorial.jpg\|thumb\|left\|Demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze]]~~

	V noci z 18. na 19. listopadu vydal genpor. [[Alojz Lorenc]] (náměstek ministra vnitra) rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany.<ref name="komiseuloha2">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 3) b) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_05.htm Dostupné online.]</ref>		V noci z 18. na 19. listopadu vydal genpor. [[Alojz Lorenc]] (náměstek ministra vnitra) rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany.<ref name="komiseuloha2">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 3) b) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_05.htm Dostupné online.]</ref>
Řádka 367:		Řádka 363:

	=== Čtvrtek 23. listopadu ===		=== Čtvrtek 23. listopadu ===
-
	Dne 23. listopadu odjel komunistický poslanec [[Miroslav Štěpán]] na mítink dělníků do ČKD Lokomotiva - Sokolov, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí.<ref name="spolecnost"/> Na zasedání armády bylo odsouhlaseno, že armáda stojí jasně za ÚV KSČ a vládou. Ministr obrany [[Milán Václavík\|Václavík]] dokonce navrhoval použít armádu k obnovení pořádku; návrh nebyl přijat.<ref name="komisearmada" /> Došlo také k publikaci prohlášení Občanského fóra, které opět vyslovilo své požadavky, jež nebyly splněny, a vyzývalo občany k připojení se k plánované generální stávce.		Dne 23. listopadu odjel komunistický poslanec [[Miroslav Štěpán]] na mítink dělníků do ČKD Lokomotiva - Sokolov, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí.<ref name="spolecnost"/> Na zasedání armády bylo odsouhlaseno, že armáda stojí jasně za ÚV KSČ a vládou. Ministr obrany [[Milán Václavík\|Václavík]] dokonce navrhoval použít armádu k obnovení pořádku; návrh nebyl přijat.<ref name="komisearmada" /> Došlo také k publikaci prohlášení Občanského fóra, které opět vyslovilo své požadavky, jež nebyly splněny, a vyzývalo občany k připojení se k plánované generální stávce.

-	Okolo 16:00 se na Václavském náměstí odehrála do té doby největší demonstrace, které se účastnilo přes 300 000 lidí. Z balkónu vydavatelství Melantrich postupně hovořil herec [[Rudolf Hrušínský starší]] či Václav Havel. Demonstrace byla zakončena opět zpěvem státní hymny v podání Marty Kubišové a [[Hana Zagorová\|Hany Zagorové]]. V Brně se protestních akcí účastnilo přibližně 28 000 lidí a v Bratislavě okolo 60 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	Okolo 16:00 se na Václavském náměstí odehrála do té doby největší demonstrace, které se účastnilo přes 300 000 lidí. Z balkónu vydavatelství Melantrich postupně hovořil herec [[Rudolf Hrušínský\|Rudolf Hrušínský starší]] či Václav Havel. Demonstrace byla zakončena opět zpěvem státní hymny v podání Marty Kubišové a [[Hana Zagorová\|Hany Zagorové]]. V Brně se protestních akcí účastnilo přibližně 28 000 lidí a v Bratislavě okolo 60 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 460:		Řádka 455:

	=== Do konce listopadu ===		=== Do konce listopadu ===
-		+	Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se octla i [[Komunistická strana Československa]]. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu. [[28. listopad]]u slíbil Ladislav Adamec, že připraví zcela novou vládu do 3. prosince. O den později schválilo Federální shromáždění jednomyslně zrušení ústavního článku číslo 4, 6, 16, týkajících se vedoucí úlohy KSČ ve společnosti a výchovy v duchu marxismu-leninismu. Tyto články narážely na rozhodující úlohu komunistické strany ve společnosti. Pro zrušení článku hlasovala i většina ÚV KSČ. Ke dni [[30. listopad]]u dochází ke zrušení výuky marxismu-leninismu na vysokých školách, místo kterých měly být vyučovány [[společenské vědy]].<ref>{{Citace elektronické monografie
-	Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se octla i [[Komunistická strana Československa]]. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu. [[28. listopad]]u slíbil Ladislav Adamec, že připraví zcela novou vládu do 3. prosince. O den později schválilo Federální shromáždění jednomyslně zrušení ústavního článku číslo 4, 6, 16, týkajících se vedoucí úlohy KSČ ve společnosti a výchovy v duchu marxismu-leninismu. Tyto články narážely na rozhodující úlohu komunistické strany ve společnosti. Pro zrušení článku hlasovala i většina ÚV KSČ. Ke dni [[30. ~~listopadu~~]] dochází ke zrušení výuky marxismu-leninismu na vysokých školách, místo kterých měly být vyučovány [[společenské vědy]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 475:		Řádka 469:

	== Prosinec 1989 ==		== Prosinec 1989 ==
-		+	[[Soubor:1989 sametova revoluce 18.jpg\|thumb\|240px\|Demonstrace na Václavském náměstí (1. prosinec 1989)]]
	Ladislav Adamec představil [[3. prosinec\|3. prosince]] svoji novou vládu, která se skládala z 15 komunistů, 1 lidovce, 1 socialisty a 3 nestraníků. Tímto krokem ukázalo komunistické vedení, že zcela nepochopilo situaci, ve které se nacházelo. Lidé již dále nechtěli, aby u moci zůstali komunisté, a požadovali zcela nové vedení. Proti nové vládě okamžitě vystoupilo Občanské fórum, které ji kritizovalo a vyslovilo, že komunistické vedení již zcela ztratilo podporu občanů.<ref name="kapavík"/> Občanské fórum dále prohlásilo, že jestliže se nová vláda složená z nadpoloviční většiny z komunistů dostane k moci, vyhlásilo by na [[11. prosinec\|11. prosince]] další generální stávku. Nová vláda byla i přesto jmenována prezidentem republiky Gustávem Husákem.		Ladislav Adamec představil [[3. prosinec\|3. prosince]] svoji novou vládu, která se skládala z 15 komunistů, 1 lidovce, 1 socialisty a 3 nestraníků. Tímto krokem ukázalo komunistické vedení, že zcela nepochopilo situaci, ve které se nacházelo. Lidé již dále nechtěli, aby u moci zůstali komunisté, a požadovali zcela nové vedení. Proti nové vládě okamžitě vystoupilo Občanské fórum, které ji kritizovalo a vyslovilo, že komunistické vedení již zcela ztratilo podporu občanů.<ref name="kapavík"/> Občanské fórum dále prohlásilo, že jestliže se nová vláda složená z nadpoloviční většiny z komunistů dostane k moci, vyhlásilo by na [[11. prosinec\|11. prosince]] další generální stávku. Nová vláda byla i přesto jmenována prezidentem republiky Gustávem Husákem.

Sysop: Nahrazení textu „ČKD“ textem „ČKD“

2022-05-14T12:31:18Z

Nahrazení textu „ČKD“ textem „ČKD“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2022, 12:31
Řádka 368:		Řádka 368:
	=== Čtvrtek 23. listopadu ===		=== Čtvrtek 23. listopadu ===

-	Dne 23. listopadu odjel komunistický poslanec [[Miroslav Štěpán]] na mítink dělníků do ~~[[Českomoravská Kolben Daněk\|~~ČKD]] Lokomotiva - Sokolov, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí.<ref name="spolecnost"/> Na zasedání armády bylo odsouhlaseno, že armáda stojí jasně za ÚV KSČ a vládou. Ministr obrany [[Milán Václavík\|Václavík]] dokonce navrhoval použít armádu k obnovení pořádku; návrh nebyl přijat.<ref name="komisearmada" /> Došlo také k publikaci prohlášení Občanského fóra, které opět vyslovilo své požadavky, jež nebyly splněny, a vyzývalo občany k připojení se k plánované generální stávce.	+	Dne 23. listopadu odjel komunistický poslanec [[Miroslav Štěpán]] na mítink dělníků do ČKD Lokomotiva - Sokolov, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí.<ref name="spolecnost"/> Na zasedání armády bylo odsouhlaseno, že armáda stojí jasně za ÚV KSČ a vládou. Ministr obrany [[Milán Václavík\|Václavík]] dokonce navrhoval použít armádu k obnovení pořádku; návrh nebyl přijat.<ref name="komisearmada" /> Došlo také k publikaci prohlášení Občanského fóra, které opět vyslovilo své požadavky, jež nebyly splněny, a vyzývalo občany k připojení se k plánované generální stávce.

	Okolo 16:00 se na Václavském náměstí odehrála do té doby největší demonstrace, které se účastnilo přes 300 000 lidí. Z balkónu vydavatelství Melantrich postupně hovořil herec [[Rudolf Hrušínský starší]] či Václav Havel. Demonstrace byla zakončena opět zpěvem státní hymny v podání Marty Kubišové a [[Hana Zagorová\|Hany Zagorové]]. V Brně se protestních akcí účastnilo přibližně 28 000 lidí a v Bratislavě okolo 60 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie		Okolo 16:00 se na Václavském náměstí odehrála do té doby největší demonstrace, které se účastnilo přes 300 000 lidí. Z balkónu vydavatelství Melantrich postupně hovořil herec [[Rudolf Hrušínský starší]] či Václav Havel. Demonstrace byla zakončena opět zpěvem státní hymny v podání Marty Kubišové a [[Hana Zagorová\|Hany Zagorové]]. V Brně se protestních akcí účastnilo přibližně 28 000 lidí a v Bratislavě okolo 60 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie

Sysop: Nahrazení textu „Jaroslav Hutka“ textem „Jaroslav Hutka“

2018-08-02T21:22:12Z

Nahrazení textu „Jaroslav Hutka“ textem „Jaroslav Hutka“

← Starší verze		Verze z 2. 8. 2018, 21:22
Řádka 415:		Řádka 415:
	Na radu Federálního shromáždění tehdejší prezident republiky [[Gustáv Husák]] udělil amnestii těmto sedmi politickým vězňům: JUDr. [[Ján Čarnogurský\|Jánu Čarnogurskému]], PhDr. [[Miroslav Kusý\|Miroslavu Kusému]], CSc., [[Jiří Ruml\|Jiřímu Rumlovi]], Ing. [[Petr Uhl\|Petru Uhlovi]], [[Rudolf Zeman\|Rudolfu Zemanovi]], [[Ivan Jirous\|Ivanu Jirousovi]], [[Ivan Polánský\|Ivanu Polanskému]] a amnestován byl taktéž šéfredaktor časopisu [[VOKNO]] [[František Stárek]]. Vedle tohoto doporučilo Federální shromáždění, aby do vlády byly zvolení i nestraníci KSČ.<ref name="25totalita"/>		Na radu Federálního shromáždění tehdejší prezident republiky [[Gustáv Husák]] udělil amnestii těmto sedmi politickým vězňům: JUDr. [[Ján Čarnogurský\|Jánu Čarnogurskému]], PhDr. [[Miroslav Kusý\|Miroslavu Kusému]], CSc., [[Jiří Ruml\|Jiřímu Rumlovi]], Ing. [[Petr Uhl\|Petru Uhlovi]], [[Rudolf Zeman\|Rudolfu Zemanovi]], [[Ivan Jirous\|Ivanu Jirousovi]], [[Ivan Polánský\|Ivanu Polanskému]] a amnestován byl taktéž šéfredaktor časopisu [[VOKNO]] [[František Stárek]]. Vedle tohoto doporučilo Federální shromáždění, aby do vlády byly zvolení i nestraníci KSČ.<ref name="25totalita"/>

-	Dopoledne v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|chrámu sv. Víta]] sloužil kardinál [[František Tomášek\|Tomášek]] mši na počest svatořečení Anežky České, jím podpořený dav se přidal k manifestaci na Letné, kde od 14:00 demonstrovalo kolem 750 až 800 tisíc lidí, kteří vyjádřili svojí podporu Občanskému fóru. [[Československá televize]] začala dění šířit [[přímý přenos\|přímými přenosy]] a současně vydala prohlášení, že se společně s Československým rozhlasem a [[Metro v Praze\|pražským metrem]] chystají podpořit generální stávku. Během demonstrace na Letné vystoupil i [[Jaroslav Hutka]], který přiletěl do Prahy a po několika hodinách byl vpuštěn do republiky.<ref name="25totalita"/>	+	Dopoledne v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|chrámu sv. Víta]] sloužil kardinál [[František Tomášek\|Tomášek]] mši na počest svatořečení Anežky České, jím podpořený dav se přidal k manifestaci na Letné, kde od 14:00 demonstrovalo kolem 750 až 800 tisíc lidí, kteří vyjádřili svojí podporu Občanskému fóru. [[Československá televize]] začala dění šířit [[přímý přenos\|přímými přenosy]] a současně vydala prohlášení, že se společně s Československým rozhlasem a [[Metro v Praze\|pražským metrem]] chystají podpořit generální stávku. Během demonstrace na Letné vystoupil i Jaroslav Hutka, který přiletěl do Prahy a po několika hodinách byl vpuštěn do republiky.<ref name="25totalita"/>

	=== Neděle 26. listopadu ===		=== Neděle 26. listopadu ===

Sysop: 1 revizi

2013-08-22T12:30:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 8. 2013, 12:30

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-03T16:17:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Prague November89 - Wenceslas Monument.jpg|thumb|270px|Tribuna u sochy sv. Václava]]
[[Soubor:Prague November 1989 - Old Town Square.jpg|thumb|300px|Demonstranti na Staroměstském náměstí v Praze]]
'''Sametová revoluce''' ([[Slovenština|slovensky]]: ''nežná revolúcia'') je označení období změn v [[Československá socialistická republika|Československu]] mezi [[17. listopad]]em a [[29. prosinec|29. prosincem]] roku [[1989]], které vedly k pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] a přeměně politického zřízení na [[demokracie|demokratické principy]]. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého [[Východní blok|Východního bloku]] a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi.

Revoluce se označuje názvem „sametová revoluce“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma [[#17._listopadu|událostí ze 17. listopadu]], kdy byli studenti napadeni [[Veřejná bezpečnost|Veřejnou bezpečností]], byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Název vymyslel český novinář, od kterého se rychle dostal do zahraničních médií a následně i do Československa, kde byl rychle přijat. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí. Využíval se například i pro „revoluci“ v [[Gruzie|Gruzii]], která se řadí mezi tzv. „[[barevné revoluce]]“ a v roce [[2003]] vedla k pádu prezidenta [[Eduard Ševardnadze|Eduarda Ševardnadzeho]].

== Pozadí ==
[[Soubor:Grenzöffnung Kontrollpunkt Helmstedt -1 (G. Mach).jpg|thumb|left|Sjednocení Berlína]]
=== Okolní státy ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Listopad 1989}}
V 80. letech 20. století se začínal hroutit Východní blok díky nespokojenosti občanů s [[politika|politickým]] a [[ekonomie|ekonomickým]] vývojem jednotlivých států, což vyústilo v masové protesty v [[Gdaňsk|Gdaňských]] loděnicích v [[Polsko|Polsku]] v roce [[1980]], které měly za následek vznik nezávislých odborů v podobě [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]]. Po založení se do organizace rychle přidávali další a další občané a již v roce [[1981]] dosahoval počet členů okolo 10 milionů Poláků. V roce [[1989]] došlo po dalších nátlacích a protestech proti vládě k legalizaci Solidarity a k částečným svobodným [[volby|volbám]], které drtivě vyhráli nekomunističtí zástupci, čímž se odstartoval [[dominový efekt]] pádů komunistických režimů ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Po pádu [[komunismus|komunismu]] v Polsku následovaly další pády komunistických režimů v [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]] a ve [[Německá demokratická republika|Východním Německu]].<ref name="strana593">{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Felix
| odkaz na autora = Felix Gilbert
| příjmení2 = Large
| jméno2 = David Clay
| titul = Konec Evropské éry - Dějiny Evropy 1890-1990
| vydání = 1
| vydavatel = Mladá Fronta
| místo = Praha
| rok = 2003
| strany = 593
| isbn = 80-204-0887-8
| počet stran = 656
}}</ref>

=== Československo ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Dějiny Česka|Komunistický režim v Československu}}
Československo se po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] dostalo do východní sféry vlivu spadající pod nadvládu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Původní představy o demokratickém pokračování státního zřízení se původně zdály opodstatněné. V roce [[1946]] se v Československu konaly volby, které vyhrála [[Komunistická strana Československa]] (KSČ) se ziskem 36 % hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kapavík
| jméno = Radim
| odkaz na autora = Radim Kapavík
| titul = Sametová revoluce '89 - POLITICKÁ SITUACE
| url = http://www.revoluce89.wz.cz/hlavni.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> O dva roky později představy [[demokracie|demokratického]] vývoje vzaly za své, když v roce [[1948]] [[Komunismus|komunisté]] uchvátili moc za pomoci státního [[Puč|převratu]]. Následující roky došlo k upevnění moci a k vykonstruovaným [[politický proces|politickým procesům]] proti politickým oponentům. Společnost byla zastrašována za pomoci [[stalinismus|stalinistických]] praktik.

Změna nastala v 60. letech 20. století, kdy došlo k částečnému uvolnění poměrů, které vyústily v [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]]. Období, kdy na krátko došlo k odklonu od tvrdé linie komunismu, se objevila snaha vnést do společnosti prvky demokratického vývoje, oproštění se od minulosti, odsouzení politických procesů a otevření se západu (tzv. ''socialismus s lidskou tváří''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Prague Spring, 1968
| url = http://www.country-studies.com/czech-republic/the-prague-spring,-1968.html
| datum vydání = 1985
| datum přístupu = 2008-01-05
| vydavatel = Library of Congress
| jazyk = anglicky
}}</ref>). Tyto snahy byly ukončeny [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vojenskou intervencí vojsk]] [[Varšavská smlouva|Varšavské dohody]], která se odehrála v srpnu roku [[1968]]. V následujících letech byl opět navrácen tvrdý komunistický směr, který se označuje jako [[Normalizace|období normalizace]] a který byl typický pro většinu období 70. let 20. století. V komunistické straně proběhly rozsáhlé čistky. Každý třetí člen strany byl vyloučen, což odpovídalo přibližně 500 000 lidem,<ref name="strana593"/> [[Alexander Dubček]] byl odsunut do [[Bratislava|Bratislavy]] na post ředitele lesního podniku. Současně docházelo k vyloučení nepohodlných lidí z veřejného života, škol, či kulturních organizací.<ref name="strana593"/>

Ekonomická situace v Československu byla - oproti [[Polsko|Polsku]] či [[Maďarsko|Maďarsku]] - poměrně dobrá, což zajišťovalo jistou míru blahobytu a tedy stabilitu režimu. Ačkoliv životní úroveň zaostávala za zeměmi západní Evropy, ekonomické potíže nedoléhaly na obyvatelstvo tak silně a nenutily československé [[dělník|dělnictvo]] k masovým výstupům proti režimu a spojení se s [[Inteligence (třída)|inteligencí]]. Opozice se tak stále udržovala kolem malé skupiny lidí spojené s [[Charta 77|Chartou 77]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Felix
| odkaz na autora = Felix Gilbert
| příjmení2 = Large
| jméno2 = David Clay
| titul = Konec Evropské éry - Dějiny Evropy 1890-1990
| vydání = 1
| vydavatel = Mladá Fronta
| místo = Praha
| rok = 2003
| strany = 594
| isbn = 80-204-0887-8
| počet stran = 656
}}</ref>

V 80. letech docházelo v Československu k postupnému uvolňování poměrů, které umožnily aktivnější vystupování opozice a kritiků režimu. I přes uvolňování poměrů byla situace v Československu zdánlivě stabilizovaná a pevně v rukou vůdců [[Gustáv Husák|Gustáva Husáka]] a [[Miloš Jakeš|Miloše Jakeše]]. Většina tehdejších znalců východní Evropy nepředpokládala, že by mohl československý režim v listopadu 1989 padnout.<ref name="strana593"/> Ve skutečnosti ale mezi vládnoucími silami (které již postrádaly podporu z Moskvy) probíhal boj o moc, zatímco mezi občany rostla nespokojenost.<ref name="komise1989">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část II. d) - Historický přehled, rok 1989, [cit. 2008-12-03]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_02.htm Dostupné online.]</ref>

== Předehry ==

V širší společnosti Československa, uzavřené vůči okolnímu světu a jeho dění, se v letech 1988–89 uskutečnilo několik do té doby nemyslitelných protivládních demonstrací. Dne [[25. březen|25. března]] [[1988]] proběhla tzv. [[Svíčková demonstrace]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. Tentýž rok proběhly demonstrace v Praze: [[21. srpen|21. srpna]] (20. výročí [[Invaze do Československa|okupace Československa]]), [[28. říjen|28. října]] (70. výročí vyhlášení samostatného Československa) a [[10. prosinec|10. prosince]] (40. výročí vyhlášení [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]]) na Škroupově náměstí na [[Žižkov]]ě. Poslední jmenovaná demonstrace byla režimem povolená. Významná událost se stala dne [[16. prosinec|16. prosince]], kdy v 16:00 bylo ukončeno rušení zahraničních rozhlasů na území Československa.<ref name="Labyrint">{{Citace monografie
| příjmení = Suk
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Suk
| titul = Labyrintem revoluce - Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (Od listopadu 1989 do června 1990)
| vydání = 1
| vydavatel = Prostor
| místo = Český Těšín
| rok = 2003
| strany = 22
| isbn = 80-7260-099-0
}}</ref>

Mezi [[15. leden|15.]]–[[20. leden|20. lednem]] [[1989]] proběhla [[Palachův týden|série demonstrací]] u příležitosti 20. výročí umrtí [[Jan Palach|Jana Palacha]]. Demonstrace byly [[Sbor národní bezpečnosti|policií]] a [[Lidové milice|lidovými milicemi]] potlačeny s dosud nevídanou brutalitou a čelní představitelé opozice (např. [[Václav Havel]]) byli uvězněni.<ref name="komise1989" /> Pro tyto události se později vžil název [[Palachův týden]]. V reakci na postup režimu během Palachova týdne vznikla [[Petice|petiční]] akce [[Několik vět]]. V petiční akci se do 29. června shromáždilo na 40 000 [[podpis]]ů.<ref name="rozhovor">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Svoboda
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = 17. listopad 1989: Komunistický režim stál jen na svých mocenských pilířích, jeho důvěryhodnost byla minimální, říká historik Jiří Suk
| url = http://www.cuni.cz/IFORUM-2431.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Další potlačené demonstrace se konaly [[21. srpen|21. srpna]] a [[28. říjen|28. října]] 1989. O několik dní později se protesty přesunuly do [[Teplice|Teplic]], kde během dní [[10. listopad|10.]], [[11. listopad|11.]] a [[14. listopad]]u 1989 došlo k řadě [[ekologie|ekologických]] demonstrací.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Antonín Viktora (MF Dnes)
| odkaz na autora = MF Dnes
| titul = Demonstrace v listopadu 1989 rozpoutal učeň v Teplicích
| periodikum = iDnes
| odkaz na periodikum = iDnes
| datum vydání = 2. listopadu 2009
| datum přístupu = 2010-05-03
| url = http://zpravy.idnes.cz/demonstrace-v-listopadu-1989-rozpoutal-ucen-v-teplicich-pp6-/domaci.asp?c=A091102_141116_domaci_itu
}}</ref> Jen den před 17. listopadem proběhla studentská demonstrace v [[Bratislava|Bratislavě]].

14.října se v pražském Savarinu sešel tzv. [[Obrodný proud v Československé straně lidové|Obrodný proud]] v [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československé straně lidové]], ve kterém 73 delegátů z regionů podepsalo deklaraci požadující demokratizaci společnosti včetně zrušení vedoucí úlohy KSČ a zrovnoprávnění různých forem vlastnictví.
<ref name="Daněk">{{Citace monografie
| příjmení = Daněk
| jméno = Břetislav
| titul = Československá strana lidová – její krize a obroda
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 1990
| isbn = 80-7021-076-1
| počet stran = 140
| jazyk = česky
}}</ref>

Významnou událostí také bylo svatořečení Anežky České dne [[12. listopad]]u v [[Řím]]ě za účasti tisíců českých poutníků; obřad přímo přenášela Československá televize.

Václav Havel v roce 2009 uvedl, že v tomto období i zástupci státní moci tušili, že je s režimem ámen: „''Sebrali mě estébáci, tak, jak nám to obvykle o svátcích dělali, abysme 'nezlobili'. Seděl jsem se dvěma z nich v autě. A jeden se mě ptá: 'Tak co, pane Havel. Kdy to praskne?'.''“<ref name="idnes">[[Jan Wirnitzer]]: Estébáci mě sebrali a ptali se mě kdy to praskne vzpomínal Havel [cit. 2009-11-12]. [http://zpravy.idnes.cz/estebaci-me-sebrali-a-ptali-se-me-kdy-to-praskne-vzpominal-havel-pvl-/domaci.asp?c=A091015_164833_domaci_jw Dostupné online.]</ref>

== Přípravy demonstrace 17. listopadu ==

=== Příprava studentských organizací ===

V říjnu 1989 naplánovala organizace ''Nezávislé studentské sdružení'' na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých [[Vysoká škola|vysokých škol]] [[nacismus|nacisty]]. Akce se měla odehrát na pražském [[Albertov]]ě. Oficiálním účelem mělo být uctění památky [[Jan Opletal|Jana Opletala]], avšak radikálnější části studentů mínily využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně.<ref name="komiseobecny">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 1) - Obecný popis událostí 17. 11. 1989-19. 11. 1989, [cit. 2008-12-07]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_02.htm Dostupné online.]</ref><ref name="rozbuska">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šiška
| jméno = Miroslav
| titul = Rozbuška vybuchla na Národní
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| den vydání = 16
| měsíc vydání = listopadu
| rok vydání = 2009
| datum přístupu = 2010-03-13
| url = http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/184443-rozbuska-vybuchla-na-narodni.html
}}
</ref>

K organizaci pietní akce se připojila i pražská organizace [[Socialistický svaz mládeže|Socialistického svazu mládeže (SSM)]]. Aby mohla být akce oficiálně povolena, museli se organizátoři vzdát původně zamýšleného plánu na pochod do centra města. Místo toho měla demonstrace zamířit opačným směrem, na [[Vyšehrad]]. Tato podoba demonstrace byla nakonec ústředním výborem KSČ a následně i obvodním národním výborem schválena.<ref name="komiseuloha2">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 2) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2008-12-07]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_03.htm Dostupné online.]</ref><ref name="rozbuska" />
Organizátoři demonstrace zatím vyzývali zúčastněné, aby si na manifestaci přinesli [[Rostliny|květiny]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - před 17. listopadem 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1117_pred.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Na přípravě a průběhu demostrace se na žádost studentů nepodílely žádné [[disident]]ské organizace, aby představitelé moci nedostali důvod k zakázání či potlačení demonstrace.<ref name="rozbuska" /> Většina disidentů se demonstrace nezúčastnila, neboť byla organizována SSM.<ref name="komiseuloha4">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 4) - Úloha opozice, [cit. 2009-10-23]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_05.htm Dostupné online.]</ref>

=== Přípravy mocenských a bezpečnostních složek ===

Oficiální Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 konstatovala, že:
''[...] nebyla prokázána jediná skutečnost, která by svědčila o tom, že by některá skupina ve straně [...] podnikla jakýkoliv konkrétní krok vedoucí ke změně společenského vývoje.''<ref name="komiseuloha1">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 2) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2008-12-07]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_02.htm Dostupné online.]</ref>

Někteří představitelé mocenských složek ve skutečnosti měli z chystané akce značné obavy.<ref name="komiseuloha2" /> Avšak jelikož se mělo jednat o povolenou pietní akci spoluorganizovanou SSM, nebylo ji možné z politických důvodu tak snadno zrušit.
Bezpečnostní schůzka ministra vnitra [[František Kincl|Františka Kincla]] s generálním tajemníkem KSČ [[Miloš Jakeš|Jakešem]] a s krajským tajemníkem [[Miroslav Štěpán|Štěpánem]] měla za následek závěr, že pořádkové služby mají udržet klid a pořádek, ale nemají proti demonstrujícím zasahovat silou.<ref name="kapavík">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kapavík
| jméno = Radim
| odkaz na autora = Radim Kapavík
| titul = Sametová revoluce '89 - 17.-18. listopad 1989
| url = http://www.revoluce89.wz.cz/hlavni.htm#listopad
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref><ref name="komiseuloha2" /><ref name="rozbuska" />

== Od 17. listopadu ==
=== Pátek 17. listopadu ===
[[Soubor:Albertov deska (01).jpg|thumb|right|Pamětní deska na [[Albertov]]ě]]
Od 8:00 byl dle rozkazu ministra vnitra Františka Kincla vyhlášena mimořádná bezpečnostní akce, která měla udržet toho dne pořádek.<ref name="spolecnost">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = LISTOPADOVÉ UDÁLOSTI V DATECH
| url = http://www.spolecnost89.cz/cz-listopad1989.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel = spolecnost89
| místo =
}}</ref><ref name="komiseuloha2" />

V pátek [[17. listopad]]u se na [[Albertov]]ě sešli studenti pražských vysokých škol. V 15:40 se na [[Albertov]]ě nacházelo přibližně 500 až 600 lidí, ale jejich počet poměrně rychle narůstal nově příchozími.<ref name="17albertov">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pátek 17. listopadu 1989 - průběh demonstrace
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1117_dem_03.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně [[Gaudeamus igitur]] a projevem [[Martin Klíma|Martina Klímy]] z uskupení ''Nezávislých studentů''. [[Státní bezpečnost]] odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí,<ref name="17albertov"/> ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí.<ref name="kapavík"/> V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na [[Vyšehrad]] ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla ale směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující dojít<ref name="komiseobecny" />, jak hlásal leták vytištěný k manifestaci.<ref name="spolecnost"/> Mezi odhodlanými byl i [[poručík]] StB Ludvík Zifčák,<ref name="komiseuloha5">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 6) - Úloha por. Zifčáka, [cit. 2009-10-23]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_06.htm Dostupné online.]</ref> který byl později pokládán za mrtvého studenta [[Martin Šmíd|Martina Šmída]].<ref name="17albertov"/> Na Vyšehrad postupně dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem. V 18:15 byla demonstrace oficiálně ukončena.<ref name="17albertov"/>

Od samého začátku demonstrace docházelo ke skandování protikomunistických hesel. Krajský tajemník KSČ [[Miroslav Štěpán|Štěpán]] se u velitelů [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]] dožadoval rozehnání demonstrace, avšak nebylo mu vyhověno, neboť se velitelé drželi rozkazu z ministerstva vnitra "nezasahovat".<ref name="komiseuloha3">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 3) b) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_05.htm Dostupné online.]</ref> Po skončení oficiální části demonstrace se [[dav]] neplánovaně vydal do centra města. Přibližně 5 000 lidí pokračovalo směrem na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovo náměstí]]. Ve snaze zastavit pochod přehradily bezpečnostní složky Vyšehradskou ulici, ale zadní část davu tlačila na předek, čímž došlo k nárůstu [[panika|paniky]] a tlaku a policejní kordon byl protržen.<ref name="17albertov"/> Zablokování přístupu do centra zabránily až přivolané posily.<ref name="komiseobecny" />

Zadní část průvodu se potom opět dala do pohybu a přes Plaveckou ulici pokračovala v pochodu po nábřeží [[Vltava|Vltavy]] až k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]]. Velikost davu se odhaduje na 5 až 10 tisíc lidí.<ref name="17albertov"/> Složky Sboru národní bezpečnosti měly rozkaz zabránit průvodu cestě na [[Pražský hrad|Hrad]] či na [[Václavské náměstí]].<ref name="17totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pátek 17. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1117.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Přibližně v 19:12 přišel rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat.<ref name="17albertov"/><ref name="rozbuska" /> Policejní kordon zatarasil [[Most Legií|Most 1. máje]], čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující zahnuli na [[Národní třída (Praha)|Národní třídu]] a pokračovali směrem na Václavské náměstí. V 19:25 byla kordonem přehrazena Národní třída v prostoru ''Perštýna''. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny.<ref name="spolecnost"/> Jelikož se policejní velitelé obávali opakování předchozí situace z Vyšehradské ulice, kdy dav uzávěru obešel, došlo o čtvrt hodiny později k uzavření ulic ''Mikulandské'' a ''Voršilské'', a k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Přibližně 10 000<ref name="komiseobecny" /> demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrující pokračovali v pokojné a nenásilné demonstraci za provolávání hesel jako ''Máme holé ruce''.<ref name="kapavík"/> V této části demostrace byl ještě demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod.<ref name="17albertov"/><ref name="komiseobecny" />

Přibližně ve čtvrt na devět došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk [[Veřejná bezpečnost|veřejné bezpečnosti]] a Oddíl zvláštního určení (tzv. ''červené barety'') následně začaly demonstrující surově bít [[obušek|obušky]]. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. "uličky", kde byli demonstranti brutálně biti.<ref name="komiseobecny" /> Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena<ref name="spolecnost"/>; někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů.<ref name="17albertov"/> I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících.

Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno.<ref name="kapavík"/> Část studentů, kterým se podařilo z místa utéci, zamířila do divadel, kde hovořila s herci (např. s [[Jaromír Hanzlík|Jaromírem Hanzlíkem]], [[Jiří Lábus|Jiřím Lábusem]], [[Miroslav Krobot|Miroslavem Krobotem]])<ref name="17totalita"/> o policejním zásahu na Národní třídě a projednávání vyhlášení stávky na podporu studentů.<ref name="kapavík"/> Poprvé se zde objevila zpráva o možných mrtvých lidech z řad demonstrujících.<ref name="17totalita"/>

[[Soubor:17listopadu89 pomnik (detail).JPG|thumb|20Opx|Pamětní deska na Národní třídě]]

=== Sobota 18. listopadu ===
Mezi lidmi se [[18. listopad]]u začala šířit informace o tvrdém zásahu bezpečnostních složek proti studentům, což vedlo k aktivizaci občanů,<ref name="18totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - sobota 18. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1118.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> kteří vyjadřovali podporu studentům a nesouhlas s tvrdým zásahem. Po události předchozího dne se v divadlech a na vysokých školách začaly organizovat [[stávkový výbor|stávkové výbory]] požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za tvrdý zásah. V Realistickém divadle byla navržena týdenní [[stávka]] na podporu studentstva, čímž se herci přidali ke studentům, kteří již týdenní stávku zahájili. Herci a studenti požadovali důsledné vyšetření večerního zásahu, zveřejnění informací o jeho průběhu, jména odpovědných osob, jejich vyšetření a případné potrestání.<ref name="kapavík"/><ref name="18totalita"/>
Proti režimu se začali vyjadřovat i mnozí členové komunistické strany.<ref name="kapavík"/> Představitelé opozice naproti tomu zprvu významnou aktivitu nevyvíjeli.<ref name="komiseuloha4" />

Představitelé komunistické strany a SNB nejprve nebyli o rozsahu a důsledcích zásahu úplně informováni a událostem na Národní třídě nepřikládali velkou váhu.<ref name="komiseuloha2" /><ref name="komiseuloha3">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. b) - Úloha bezpečnostních složek, [cit. 2009-10-20]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_04.htm Dostupné online.]</ref>

Již 17. listopadu se začala mezi demonstrujícími šířit [[fáma]] o tom, že při zásahu údajně zemřel student [[Martin Šmíd]], kterou vypustila Drahomíra Dražská.<ref name="dezinformace">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 5) - Desinformace o údajném úmrtí studenta Šmída, [cit. 2009-10-20]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_06.htm Dostupné online.]</ref> Ve večerních hodinách 18. listopadu se zpráva skrz [[Petr Uhl|Petra Uhla]] dostala do zahraničního vysílání rádia [[Svobodná Evropa]]. Zveřejnění této zprávy mělo za následek radikalizaci převážně mimopražských studentů a celé společnosti.<ref name="kapavík"/><ref name="18totalita"/><ref name="rozbuska" /> Později po revoluci se objevily zprávy, že celá kauza byla vykonstruována agenty StB a že údajný mrtvý byl člen StB poručík [[Ludvík Zifčák]].<ref name="Uhl">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Martin ŠMÍD - Příběh studenta, jehož smrt odstartovala revoluci. Vlastně ani nezemřel. Ani studentem nebyl...
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_11_smid.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>
Podle zprávy parlamentní vyšetřovací komise skutečně Zifčák po zákroku VB ležel na zemi, avšak jeho [[bezvědomí]] nebylo předstírané, neboť v průběhu zákroku - pravděpodobně v důsledku psychického vypětí - [[mdloby|omdlel]].<ref name="komiseuloha5" />

Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu, aby uctili jeho památku i ostatních lidí, kteří byli během zásahu zraněni. Veřejná bezpečnost nijak nezasáhla.<ref name="komiseuloha3" />

[[Soubor:Prague November 1989 - Old Town Square Memorial.jpg|thumb|left|Demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze]]

V noci z 18. na 19. listopadu vydal genpor. [[Alojz Lorenc]] (náměstek ministra vnitra) rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany.<ref name="komiseuloha2">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 3) b) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_05.htm Dostupné online.]</ref>

=== Neděle 19. listopadu ===

V reakci na odpor, který ve společnosti vyvolal brutální zásah policejních jednotek se na popud Václava Havla sešli v pražském [[Činoherní klub|Činoherním klubu]] představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Ve večerních hodinách byla založena společná platforma, která dostala název [[Občanské fórum]].<ref name="komiseuloha4" /> Vedle toho v noci z 18. na 19. listopadu jednali zástupci iniciativy Most s premiérem vlády [[Ladislav Adamec|Ladislavem Adamcem]].<ref name="19totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - neděle 19. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1119.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Občanské fórum vyjádřilo nespokojenost s vládnoucími strukturami státu, požadovalo odstoupení [[korupce|zkorumpovaných]] politiků a propuštění politických vězňů. Současně vyjádřilo podporu plánované [[generální stávka|generální stávce]], která měla proběhnout 27. listopadu. Na Slovensku v Bratislavě vznikla téhož dne [[Verejnosť proti násiliu]] v čele s [[Milan Kňažko|Milanem Kňažkem]], která se později nezapojovala do procesu přebírání státní moci jako Občanské fórum, čímž se dostala částečně do pozadí během revoluce.<ref name="rozhovor"/>

V 16:00 byl kvůli fámě o zabití studenta [[zatčení|zatčen]] a obviněn Petr Uhl. Začalo rozsáhlé [[vyšetřování]], jak a kdy se zpráva o úmrtí studenta objevila a kdo stál za jejím šířením. Petr Uhl již nejspíše tušil den předtím, že se jedná o fámu, ale zpráva již byla převzata zahraničními agenturami, a tak se nadále šířila.<ref name="Uhl"/><ref name="19totalita"/> Dne [[19. listopad]]u ve večerních hodinách bylo skrz ministryni školství vydáno prohlášení, že student Martin Šmíd byl objeven živý. Ministryně se tak snažila dementovat zprávu o jeho údajné smrti (objeveni byli dokonce dva studenti se stejným jménem).<ref name="19totalita"/>

Během dne se na Karlově náměstí konala smuteční akce za údajně ubitého studenta Martina Šmída. Na Václavském náměstí se v podvečer sešel dav lidí, který se vydal směrem k Národní třídě a přes most na Hrad. Na mostě 1. máje byl však pořádkovými silami zastaven.<ref name="19totalita"/>

=== Pondělí 20. listopadu ===
[[Soubor:Prague November89 - street.jpg|thumb|Demonstrační průvod v pražské Štefánikově ulici (tehdy S. M. Kirova) na úrovni Arbesova náměstí]]
Od pondělí [[20. listopad]]u se podařilo na většině pražských vysokých škol vyhlásit stávku. Obě národní vlády i federální vláda ČSSR vyjádřily souhlas s policejním zákrokem na Národní třídě a odmítly vyjednávat s demonstranty za situace, kdy je na ně skrze stávky vytvářen nátlak. Od 20. listopadu se každý den konaly pokojné demonstrace na mnoha místech republiky. Největší demonstrace probíhaly na Václavském náměstí v Praze, kde se již v pondělí 20. listopadu sešlo okolo čtyř hodin odpoledne až 100 000 lidí<ref name="kapavík"/> (dle jiných zdrojů až 150 000 lidí),<ref name="20totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pondělí 20. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1120.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> ale také v Brně, kde se jich zúčastnilo až 40 000 lidí.<ref name="kapavík"/>

V této fázi již bylo pro režim složité zastavit demonstrace obyvatelstva, které se svým rozsahem zcela vymkly předchozím demonstracím proti vládě. Politické špičky režimu se přes víkend o vývoj situace údajně příliš nestaraly a v pondělí již bylo k úspěšným protikrokům na situaci pozdě. Člen [[politbyro|politbyra]] ÚV KSČ [[Jan Fojtík]] údajně k situaci v pondělí prohlásil „Tak to je konec! To už žádnou naší kontrademonstrací nepřebijem.“<ref name="rozhovor"/> V tento den začaly vycházet první tištěné necenzurované oficiální noviny [[Svobodné slovo]] spadající pod [[Česká strana národně sociální|Československou stranu socialistickou]].

Delegace Občanského fóra se dopoledne setkala s předsedou Federální vlády ČSSR, což bylo umožněno díky aktivitě iniciativy Most.<ref name="20totalita"/>
[[Soubor:Václav Havel na Václavském náměstí 17. listopadu 2009c.jpg|thumb|right|[[Václav Havel]] — jedna z ústředních postav Občanského fóra (fotografie z oslav 20. výročí Sametové revoluce 17. listopadu 2009)]]

=== Úterý 21. listopadu ===
Stávka se rozšířila i na většinu zbývajících škol (včetně území Slovenska), takže od [[21. listopadu]] vystupovaly jednotně. Václavské náměstí, kde se na pokračující demonstraci shromáždilo až 200 000 lidí,<ref name="rozhovor"/> se stalo současně místem, kde se konala první manifestace Občanského fóra z balkónu Melantrichova nakladatelství. Zde promluvil poprvé před diváky spisovatel Václav Havel. Demonstrace se již zcela rozšířily po celé republice. Symbolem těchto dní se staly [[Klíč (zámek)|klíče]] a jejich cinkot.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - úterý 21. listopadu 1989 - situace v ulicích
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1121_ul.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Současně na ministerstvu národní obrany ČSSR zasedalo vedení, které se rozhodovalo o nasazení vojska proti demonstrantům.<ref name="komisearmada">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část IV. - Československá lidová armáda, [cit. 2009-10-27]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_07.htm Dostupné online.]</ref>
Vedení vlády si uvědomovalo závažnost situace, a tak se uskutečnila schůzka zástupců veřejnosti s předsedou československé vlády [[Ladislav Adamec|Ladislavem Adamcem]]. Ten však odmítl jednat s Václavem Havlem a schůzka se tak konala bez jeho přítomnosti. Václava Havla na schůzce zastupoval [[Jan Ruml]].<ref name="kapavík"/> Téhož dne Miloš Jakeš vystupoval v televizi s projevem, že tvrdá linie socialistického rozvoje státu nebude opuštěna.<ref name="22totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - úterý 21. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1121.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

V noci z 21. na 22. listopadu se na území Prahy přesunovaly značné pořádkové posily z řad [[Lidové milice|Lidových milic]]. Mělo se jednat až o 4 000 milicionářů. Po revoluci se objevil spor o to, kdo milice do Prahy povolal. Miloš Jakeš odmítal nést za jejich příjezd odpovědnost, což ale vyvracel bývalý náčelník hlavního štábu Lidových milic [[Miroslav Novák (milicionář)|Miroslav Novák]].<ref name="22totalita"/>

Kardinál Tomášek po návratu z Říma, kde pobýval okolo svatořečení Anežky České, vydal prohlášení "Všemu lidu Československa" [http://cs.wikisource.org/wiki/Všemu_lidu_Československa], kterým podpořil revoluci a demokratické změny.

=== Středa 22. listopadu ===
[[Soubor:Prague November 1989 - Announcements.jpg|thumb|left|Výzvy ke generální stávce spolu s fotografiemi ze zásahu 17. listopadu ve výloze]]
Ve většině velkých měst pokračovaly demonstrace také [[22. listopad]]u. V Bratislavě se nejprve sešlo 5 000 lidí oslavující [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]] a dožadující se odstoupení vlády. Demonstrace se účastnil i sám Dubček, který vystoupil s krátkým projevem. Ve večerních hodinách se sešlo na náměstí SNP v Bratislavě až 100 000 (jiný zdroj uvádí 60 000 lidí<ref name="22ulice">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalia.cz - středa 22. listopadu 1989 - situace v ulicích
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1122_ul.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>) vyjádřit podporu demonstrujícím a požadovat společenské změny. Jako řečníci vystoupili Milan Kňažko a [[Ján Budaj]]. Na Václavském náměstí v Praze pokračovaly demonstrace, na kterých se sešlo opět přibližně 200 000 lidí.<ref name="22ulice"/> Okolo 16:00 hodiny začaly proslovy, ve kterých vystoupili předseda Městského výboru Československé strany socialistické [[Petr Mišoň]], herec P. Burian, J. Odložil, či J. Černý vyzývající k pravdivým informacím ve sdělovacích prostředcích. Shromáždění skončilo prvním masovým veřejným vystoupením [[Marta Kubišová|Marty Kubišové]] po 20 letech, která zpívala píseň „[[Modlitba pro Martu]]“ a následně zpěvem [[Česká hymna|státní hymny]].<ref name="22ulice"/>

Po celém území Československa byly uzavřené školy, které se připojily ke stávce. Do Prahy přijížděli další členové Lidových milic, údajně se jednalo až o 17 autobusů.<ref name="22totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - středa 22. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1122.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Později byly lidové milice na příkaz Miloše Jakeše odvolány.<ref name="kapavík"/>

Téhož dne zasedalo Federální shromáždění ČSSR, ze kterého zaznělo, že akce 17. listopadu nebyla náhodná a že byla vedena opozičními silami. Armáda se stále připravovala na vojenský zásah proti demonstrujícím. [[Petr Pithart]] napsal stávkujícím studentům dopis, ve kterém mírnil radikalismus studentů a varoval před házením všech protivníků do "jednoho pytle".<ref name="22totalita"/>

=== Čtvrtek 23. listopadu ===

Dne 23. listopadu odjel komunistický poslanec [[Miroslav Štěpán]] na mítink dělníků do [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]] Lokomotiva - Sokolov, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí.<ref name="spolecnost"/> Na zasedání armády bylo odsouhlaseno, že armáda stojí jasně za ÚV KSČ a vládou. Ministr obrany [[Milán Václavík|Václavík]] dokonce navrhoval použít armádu k obnovení pořádku; návrh nebyl přijat.<ref name="komisearmada" /> Došlo také k publikaci prohlášení Občanského fóra, které opět vyslovilo své požadavky, jež nebyly splněny, a vyzývalo občany k připojení se k plánované generální stávce.

Okolo 16:00 se na Václavském náměstí odehrála do té doby největší demonstrace, které se účastnilo přes 300 000 lidí. Z balkónu vydavatelství Melantrich postupně hovořil herec [[Rudolf Hrušínský starší]] či Václav Havel. Demonstrace byla zakončena opět zpěvem státní hymny v podání Marty Kubišové a [[Hana Zagorová|Hany Zagorové]]. V Brně se protestních akcí účastnilo přibližně 28 000 lidí a v Bratislavě okolo 60 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - čtvrtek 23. listopadu 1989 - situace v ulicích
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1123_ul.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

=== Pátek 24. listopadu ===
[[Soubor:Prague November89 - Wenceslas Square1.jpg|thumb|240px|Květiny, vlajky a masy lidí na Václavském náměstí]]
Tento den byl ve znamení značných politických změn, ke kterým v KSČ došlo. Ústřední výbor KSČ zasedal po celý [[24. listopad]]. Zasedání skončilo po 19:00 hodině, kdy Miloš Jakeš oznámil svoji abdikaci spolu s celým vedením ústředního výboru, která měla umožnit obměnu kádrového vedení strany. V prezidentské funkci nadále setrvával [[Gustáv Husák]].<ref name="24totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pátek 24. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1124.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-22
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Zpráva se dostala do hlavního stanu Občanského fóra v [[Laterna magika|Laterně magice]] během proslovu a byla veřejně přečtena, načež následovaly mohutné oslavy.<ref name="kapavík"/>

=== Sobota 25. listopadu ===

Jednání ústředního výboru KSČ se 25. listopadu protáhlo až do pozdních večerních hodin. Po jeho skončení okolo 3:00 se konala tisková konference, na které bylo vyjádřením [[Zdeněk Hoření|Zdeňka Hoření]] představeno nové vedení komunistické strany. Z vyjádření Hoření bylo patrné, že neměl představu o požadavcích Občanského fóra, a tak konference skončila fiaskem. O hodinu a půl později se Občanské fórum vyjádřilo kriticky k novému vedení, jelikož nepovažovalo kádrové změny za dostatečné.<ref name="25totalita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - sobota 25. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1125.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Na radu Federálního shromáždění tehdejší prezident republiky [[Gustáv Husák]] udělil amnestii těmto sedmi politickým vězňům: JUDr. [[Ján Čarnogurský|Jánu Čarnogurskému]], PhDr. [[Miroslav Kusý|Miroslavu Kusému]], CSc., [[Jiří Ruml|Jiřímu Rumlovi]], Ing. [[Petr Uhl|Petru Uhlovi]], [[Rudolf Zeman|Rudolfu Zemanovi]], [[Ivan Jirous|Ivanu Jirousovi]], [[Ivan Polánský|Ivanu Polanskému]] a amnestován byl taktéž šéfredaktor časopisu [[VOKNO]] [[František Stárek]]. Vedle tohoto doporučilo Federální shromáždění, aby do vlády byly zvolení i nestraníci KSČ.<ref name="25totalita"/>

Dopoledne v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] sloužil kardinál [[František Tomášek|Tomášek]] mši na počest svatořečení Anežky České, jím podpořený dav se přidal k manifestaci na Letné, kde od 14:00 demonstrovalo kolem 750 až 800 tisíc lidí, kteří vyjádřili svojí podporu Občanskému fóru. [[Československá televize]] začala dění šířit [[přímý přenos|přímými přenosy]] a současně vydala prohlášení, že se společně s Československým rozhlasem a [[Metro v Praze|pražským metrem]] chystají podpořit generální stávku. Během demonstrace na Letné vystoupil i [[Jaroslav Hutka]], který přiletěl do Prahy a po několika hodinách byl vpuštěn do republiky.<ref name="25totalita"/>

=== Neděle 26. listopadu ===

Jednání funkcionářů KSČ pokračovalo také 26. listopadu. Snažily se najít východisko ze vzniklé krize a reagovat na generální stávku, která se měla konat příštího dne. Pražský [[primátor]] vyzval stávkující, aby zachovali provoz [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] a služeb. Na Letenské pláni proběhla další masová akce, které se zúčastnilo přes 500 000 lidí. Mezi řečníky vystoupil jak Václav Havel, tak i Ladislav Adamec, který slíbil pokračování v politickém dialogu, ale současně odrazoval od generální stávky, čímž ztratil přízeň demonstrujících. Na závěr demonstrace byl vytvořen lidský řetěz z Letné až k [[Pražský hrad|Pražskému hradu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - neděle 26. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1126.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

Večer odstoupilo předsednictvo [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|ČSL]] a předalo vedení strany tzv. [[Obrodný proud v Československé straně lidové|Obrodnému proudu]], čímž tato strana jednoznačně podpořila Sametovou revoluci.

=== Pondělí 27. listopadu ===
Na celém území proběhla [[27. listopad]]u mezi 12:00 až 14:00 dlouho avizovaná dvouhodinová [[generální stávka]], do které se zapojilo na 75 % občanů,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pondělí 27. listopadu 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1127.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> většina podniků, továren a institucí. Provozy, ve kterých musel být [[nepřetržitý provoz]], se ke stávce přidaly manifestačně vyjádřením [[solidarita|solidarity]]. Stávka proběhla pod heslem ''Konec vlády jedné strany''.<ref name="kapavík"/> Toho dne se na Václavském náměstí sešlo v poledních hodinách okolo 250 000 lidí a později zde dosáhl počet až 300 000.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - pondělí 27. listopadu 1989 - situace v ulicích
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_1127_ul.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

=== Do konce listopadu ===

Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se octla i [[Komunistická strana Československa]]. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu. [[28. listopad]]u slíbil Ladislav Adamec, že připraví zcela novou vládu do 3. prosince. O den později schválilo Federální shromáždění jednomyslně zrušení ústavního článku číslo 4, 6, 16, týkajících se vedoucí úlohy KSČ ve společnosti a výchovy v duchu marxismu-leninismu. Tyto články narážely na rozhodující úlohu komunistické strany ve společnosti. Pro zrušení článku hlasovala i většina ÚV KSČ. Ke dni [[30. listopadu]] dochází ke zrušení výuky marxismu-leninismu na vysokých školách, místo kterých měly být vyučovány [[společenské vědy]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - některé události - listopad 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_198911.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>

== Prosinec 1989 ==

Ladislav Adamec představil [[3. prosinec|3. prosince]] svoji novou vládu, která se skládala z 15 komunistů, 1 lidovce, 1 socialisty a 3 nestraníků. Tímto krokem ukázalo komunistické vedení, že zcela nepochopilo situaci, ve které se nacházelo. Lidé již dále nechtěli, aby u moci zůstali komunisté, a požadovali zcela nové vedení. Proti nové vládě okamžitě vystoupilo Občanské fórum, které ji kritizovalo a vyslovilo, že komunistické vedení již zcela ztratilo podporu občanů.<ref name="kapavík"/> Občanské fórum dále prohlásilo, že jestliže se nová vláda složená z nadpoloviční většiny z komunistů dostane k moci, vyhlásilo by na [[11. prosinec|11. prosince]] další generální stávku. Nová vláda byla i přesto jmenována prezidentem republiky Gustávem Husákem.

Poprvé po dlouhých letech se [[4. prosinec|4. prosince]] otevřely hranice pro občany [[Československá socialistická republika|ČSSR]], kteří mohli od půlnoci svobodně vycestovat do sousedního [[Rakousko|Rakouska]] bez [[výjezdní doložka|výjezdních doložek]] či celních prohlášení (během víkendu navštívilo Rakousko až 250 000 lidí). Ohlas veřejnosti na představenou novou vládu na sebe nenechal dlouho čekat a již tento den se konala další masová demonstrace, na které se sešly desetitisíce lidí. Závěrem demonstrace zazpíval [[Karel Gott]] s [[Karel Kryl|Karlem Krylem]] státní hymnu.<ref name="prosinec">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Totalita.cz - některé události - prosinec 1989
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_198912.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Karel Kryl se mohl vrátit do republiky po 21 letech nucené [[emigrace]]. Téhož dne poprvé od 17. listopadu v televizi vystoupil s [[projev]]em prezident Gustáv Husák.

Na nátlak veřejnosti [[7. prosinec|7. prosince]] rezignovala nová federální vláda spolu s premiérem Ladislavem Adamcem a sestavením nové vlády byl pověřen [[Marián Čalfa]] na jeho doporučení. I přes jisté výhrady Občanského fóra došlo k jednáním s Čalfou, za předpokladu, že bude ochoten přijmout jejich návrhy na složení budoucího kabinetu. Komunistické vedení současně zbavilo Miloše Jakeše a [[Miroslav Štěpán|Miroslava Štěpána]] členství v komunistické straně pro jejich „hrubé politické chyby“.<ref name="prosinec"/> Občanské fórum se 8. prosince definitivně rozhodlo pro kandidaturu Václava Havla na post prezidenta.<ref name="spolecnost"/>

[[10. prosinec|10. prosince]] po 13. hodině komunistický prezident Gustáv Husák jmenoval první ne zcela komunistickou vládu od nástupu komunistů k moci v [[únor 1948|únoru 1948]], ve které bylo 10 míst KSČ, 7 míst pro nestraníky, 2 místa pro ČSS a 2 místa pro lidovce. Prezident Husák následně oznámil federálnímu shromáždění svoji [[demise|demisi]]. StB se již připravovala na změnu režimu, takže začala likvidovat některé citlivé dokumenty v opuštěném [[lom]]u nedaleko [[Plzeň|Plzně]].<ref name="prosinec"/>

Vzhledem k politickému vývoji v zemi a otevření hranic s Rakouskem předchozího dne se [[11. prosinec|11. prosince]] začalo s odstraňováním „[[železná opona|železné opony]]“ na hranicích s [[Německo|NSR]] a [[Rakousko|Rakouskem]]. S uvolňováním poměrů v republice se do země začali vracet i někteří emigranti, kteří měli po dlouhé roky uzavřený přístup do vlasti. Například 14. prosince se na návštěvu do ČSSR vydal po 50 letech emigrace významný továrník [[Tomáš Baťa mladší|Tomáš Baťa]], či [[27. prosinec|27. prosince]] vydavatel exilového týdeníku [[Pavel Tigrid]].<ref name="prosinec"/>

Na mimořádném sjezdu KSČ 21. prosince je rozhodnuto rozpustit [[lidové milice]].<ref name="prosinec"/> 22. prosince byla zrušena pohotovost armády.<ref name="komisearmada" />

Dne 28. prosince byl přijat [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989-1990|kooptační zákon]], který dočasně umožnil [[Federální shromáždění|Federálnímu shromáždění]] a národním radám dosazovat nové poslance vlastním rozhodnutím bez voleb. Téhož dne se čerstvě kooptovaný poslanec [[Alexander Dubček]] stal předsedou Federálního shromáždění.

Dne [[29. prosinec|29. prosince]] 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu [[Václav Havel]] zvolen prezidentem Československa. Stal se tak po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem. Zajímavostí je, že byl zvolen naprosto jednomyslně i komunistickými poslanci, pro které byl do nedávna politickým nepřítelem. Volba Václava Havla prezidentem republiky ukončila i studentské stávky.

== 1990 ==
[[Soubor:Vaclav Klaus ochotne pozujici.jpg|upright|thumb|200px|[[Václav Klaus]] pokládá květiny na Národní třídě během každoroční vzpomínkové akce]]

V roce 1990 docházelo k pokračování demokratizace společnosti, které mělo mít za cíl připravit půdu pro konání svobodných demokratických voleb. Dne [[23. leden|23. ledna]] byl přijat zákon, který umožňil politickým stranám odvolat ze všech tří [[parlament]]ů i z [[Národní výbor (1945-1990)|národních výborů]] všech stupňů poslance, kteří neskýtali záruku demokratického působení, a umožnil až do konce března kooptace poslanců i do národních výborů. Tento zákon vyvolal silnou vlnu rezignací poslanců. Ve dnech 29. a 30. ledna byli z Federálního shromáždění skutečně politickými stranami a Národní frontou ČSSR odvoláni ti nežádoucí poslanci, kteří ještě nerezignovali. Poslední kooptace do [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] byly provedeny 27. února a v následujících dnech bylo na schůzi parlamentu též rozhodnuto o zkrácení volebního období a o červnových volbách.

Dne [[28. březen|28. března]] oficiálně zanikla [[Československá socialistická republika]] a vznikl nový nástupnický stát [[Česká a Slovenská Federativní Republika]], který sdružoval oba dva národy až do roku [[1992]], kdy došlo k definitivnímu rozdělení obou zemí.

V červnu proběhly první demokratické volby od roku [[1946]], které vedly k nekomunistické vládě. Občané se opět mohli rozhodovat mezi několika desítkami politických stran, které soutěžily o jejich přízeň. Nejsilnější stranou bylo stále Občanské fórum, které sdružovalo mnoho demokratických proudů. Po sečtení výsledků vyšlo Občanské fórum z voleb jako jasný vítěz, když získalo 51 % hlasů v Česku, na Slovensku zvítězilo obdobně smýšlející [[Verejnosť proti násiliu]]. KSČ ve volbách získala 13 %, čímž se již nedostala do vládnoucí pozice.<ref name="kapavík"/>

== Dozvuk a změna společnosti ==

Pád komunistické strany, abdikace vlády a předání moci do rukou Občanského fóra byl velmi rychlý proces, který nikdo z [[opozice|opozičních]] řad neočekával. Vzhledem k tomuto faktu nebylo Občanské fórum připraveno zcela převzít [[výkonná moc|výkonnou moc]] nad státem, a tak muselo přistoupit na kompromisní řešení. Nepodařilo se od moci zcela odstavit komunistický aparát, jelikož opoziční síly neměly dostatek [[Kvalifikace (osobní)|kvalifikovaných]] lidí. Následkem toho se stalo, že část význačných pozic byla ponechána v rukou komunistů a komunistická strana nebyla oficiálně zakázána jako [[Totalitarismus|totalitní]]. Někteří historikové označují tento stav jako druh politického obchodu Občanského fóra a KSČ,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historik Dušan Kováč: Sametová revoluce byla "kšeftem"
| url = http://ihned.cz/1-10071840-15740760-000000_d-69
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel = iHNed.cz
| místo =
}}</ref> kdy zákaz komunistické strany nebyl prosazen za zvolení Václava Havla do čela státu.<ref name="obchod">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Proč 16 let po revoluci komunisté sílí? (Rozhovor, ČRo 6)
| url = http://www.pehe.cz/rozhovory/2005/clanek.2005-11-27.6669412434
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel = pehe.cz
| místo =
}}</ref> Soudí se, že zákaz komunistické strany mohl být vydán po volbách v roce 1990, ale návrh tehdy neprošel.<ref name="obchod"/>

Po revoluci a upuštění od komunistického řízení státu v politickém i ekonomickém aspektu se začala československá společnost transformovat na nově vzniklé podmínky. Bylo potřeba přeměnit [[Plánovaná ekonomika|řízené hospodářství]] na [[volný trh|tržní model]], ve kterém by stát měl jen minimální možnost zasahování. Proces transformace [[Ekonomika|hospodářství]] proběhl ve formě [[privatizace]] státního majetku a jeho převedení do soukromého vlastnictví, které proběhlo ve dvou vlnách [[Kupónová privatizace|kupónové privatizace]] v letech [[1992]] a [[1994]]. Ústřední postavou přechodu hospodářství se stal ekonom [[Václav Klaus]]. Společně začala probíhat vlna [[restituce|restitucí]] soukromého majetku původním majitelům vyvlastněným během [[znárodnění]].

Prohlubující nespokojenost federativní republiky Slovensko vedlo v roce [[1992]] k [[Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992|rozpadu Československa]] a vzniku dvou nezávislých států: [[Česká republika|České republiky]] a [[Slovensko|Slovenské republiky]]. Obě země pokračovaly ve snaze o začlenění do evropských struktur, což vyústilo v roce [[1999]] ke vstupu České republiky do [[Severoatlantická aliance|NATO]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vztahy mezi Českou republikou a NATO
| url = http://www.natoaktual.cz/na_cr.asp?y=na_cr/cravztahysnatoiv.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> a ke společnému vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2004]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historie vstupu ČR do EU
| url = http://www.euroskop.cz/42037/clanek/historie-vstupu-cr-do-eu/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel = euroskop
| místo =
}}</ref>

Za zásah na Národní třídě bylo stíháno 28 příslušníků SNB, 11 z nich bylo odsouzeno. Pouze jeden trest (4 a půl roku [[odnětí svobody]]) byl nepodmíněný; dostal jej policista, který zbil těhotnou ženu. Velitelé zásahu dostali tříletý [[podmíněný trest]] za [[zneužití pravomoci veřejného činitele]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = jak
| titul = Vrchní soud odsoudil důstojníky SNB za zásah v listopadu 89
| periodikum = iDnes.cz
| odkaz na periodikum = iDnes
| den vydání = 22
| měsíc vydání = 2
| rok vydání = 2000
| datum přístupu = 2009-10-24
| url = http://zpravy.idnes.cz/vrchni-soud-odsoudil-dustojniky-snb-za-zasah-v-listopadu-89-poe-/domaci.asp?c=A000221171341domaci_jpl
}}</ref>

== Nejasnosti a teorie ==

Vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 konstatovala, že:
''Zásah proti manifestujícím nebyl předem naplánován [...] nebyl prokázán vliv KGB na událostech 17. 11. 1989 [...] zásah na Národní třídě neměl vést k odstranění tehdejšího politického vedení KSČ.''<ref>Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část VI - Závěr, [cit. 2008-11-28]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_08.htm Dostupné online.]</ref>

Přesto se však do dnešních dnů vynořuje kolem Sametové revoluce velká řada nezodpovězených otázek a [[konspirační teorie|konspiračních teorií]]. Nejčastěji rozebíraná otázka je, jak moc tehdejší vládní struktury spolu s [[Státní bezpečnost|StB]] o celé události věděly a jestli nebyla revoluce částečně připravena. Spekuluje se o tom, že tvrdý zásah ze 17. listopadu byl připraven StB a že měl být nástrojem vnitropolitického boje o moc v komunistické straně. Předpokládané demonstrace proti tomuto zásahu mohly posloužit jako páka na odvolání vládnoucích špiček a dosazení nových.<ref name="komiseuvod">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část I. a) - Komise FS a ČNR pro dohled nad vyšetřovnáním událostí ze dne 17. 11. 1989, [cit. 2009-11-13]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_01.htm Dostupné online.]</ref> Mezi nejčastěji uváděné body této teorie patří:
* Údajná existence druhého velitelského štábu během zásahu.<ref name="komiseuvod" /><ref name="otázky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Sametová revoluce - otázky bez odpovědí
| url = http://www.totalita.cz/1989/1989_11_otazky.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-23
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>
* Údajná přítomnost sovětského [[generál]]a v řídícím štábu.<ref name="otázky" />
* Omdlení příslušníka StB Zifčáka, které bylo později interpretováno jako předstírání smrti studenta. Tato dezinformace měla údajně vyburcovat lid.<ref name="komiseuloha5" />
* Nečinnost mocenských složek, zejména Státní bezpečnosti, které mohly revoluci potlačit silou.<ref name="komiseuvod" /><ref name="otázky" />
* Nečinnost Sovětského svazu.<ref name="dolejsi">[[Miroslav Dolejší|DOLEJŠÍ, Miroslav]]: Analýza 17. listopadu a změn ve východní Evropě v roce 1989, [cit. 2009-11-12]. [http://analyza.wz.cz/ Dostupné online.]</ref>

Zásah však vyvolal rozsáhlou bouři nevole, přerostla do rozměrů, kdy se již nedala nikterak zastavit a ani usměrnit, čímž zapříčinila pád komunistické vlády. Tyto spekulace podpořil i bývalý důstojník StB Zifčák.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bártek
| jméno = Dalibor
| titul = “Scénář událostí pokazili někteří komunisté,” vysvětluje bývalý důstojník StB Ludvík Zifčák.
| periodikum = Ostravský Večerník
| odkaz na periodikum = Deníky Bohemia
| datum = 17. 11. 1999
| datum přístupu = 2009-10-20
| url = http://www.cibulka.com/petr/roz/99/01.htm
}}</ref>V roce 2009 v jednom rozhovoru například Zifčák uvedl, že u StB měl na starosti studentské hnutí a podílel se na založení "Nezávislého studentského hnutí", které demonstraci na Albertově svolalo a tuto informaci předalo do [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]] a [[Hlas Ameriky|Hlasu Ameriky]]. Dále konstatoval, že měl s kolegy úkol průvod navést směrem na [[Václavské náměstí]] a sehrát mrtvého studenta, což údajně přiznal také Zifčákův nadřízený [[major]] Petr Žák. Šiření zprávy měla zajistit Drahomíra Drážská, která byla údajně členem Zifčákovy skupiny.<ref name="časopis týden">
{{Citace periodika
| příjmení = Menschik
| jméno = Tomáš
| titul = Úkol jsme splnili
| periodikum = Týden
| odkaz na periodikum = Týden (časopis)
| rok = 2009
| měsíc = listopad
| číslo = 9
| issn = 1214-0201
}}</ref> Při výslechu na vojenské prokuratuře v roce 1990 ovšem Zifčák přiznal, že si vymýšlí.<ref name="komiseuloha5" /> Sama Dražská v rozhovoru v roce 2009 přiznala, že si zprávu o zabití studenta vymyslela, a odmítla, že by byla spolupracovnicí StB.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = MF Dnes
| odkaz na autora = MF Dnes
| titul = Autorka fámy o mrtvém studentovi promluvila, s StB prý nespolupracovala
| periodikum = iDnes
| odkaz na periodikum = iDnes
| datum vydání = 18. listopadu 2009
| datum přístupu = 2009-11-21
| url = http://zpravy.idnes.cz/autorka-famy-o-mrtvem-studentovi-promluvila-s-stb-pry-nespolupracovala-143-/domaci.asp?c=A091118_081146_domaci_taj
}}
</ref>

Jiné verze tvrdí, že Sametová revoluce byla více či méně organizováným předáním moci, při kterém vlastně k žádné zásadnější mocenské změně nedošlo.<ref name="dolejsi" />
Dalším předmětem spekulací je do jaké míry bylo revolucí přeměněno personální obsazení postů nejvyšších představitelů státu.<ref name="dolejsi" /> Osobní účast na vládnutí v Československé či [[Česká republika|České republice]] i po revoluci častokrát měli bývalí členové KSČ.

=== Související články ===
* [[Občanské fórum]] (OF)
* [[Verejnosť proti násiliu]] (VPN)
* [[Listopad 1989]]
* [[Zrychlený tep dějin]]

=== Dokumentární filmy===
*''Něžná revoluce'', [[Krátký film Praha]], 1989 (na [[DVD]] vydaly Levné knihy a.s. v licenci v roce 2009)

=== Literatura ===
* BROD, Toman, et al. Proč jsme v listopadu vyšli do ulic. Brno : Doplněk, 1999. 159 s. ISBN 80-7239-051-1. (česky)
* PITHART, Petr. Devětaosmdesátý: vzpomínky a přemýšlení: krédo. Praha : Academia, 2009. 284 s. ISBN 978-80-200-1817-5. (česky)
* SPÁČIL, Dušan; SÝS, Karel, et al. Viděno deseti: rozhodující události mocenského zvratu v roce 1989 očima klíčových osobností z obou stran politického spektra: Fojtík, Jakeš, Krejčí, Štěpán, Vacek - Kocáb, Kantor, Dienstbier, Bratinka, Komárek. Praha : Bondy, 2009. 199 s. ISBN 978-80-904471-1-0. (česky)
* SUK, Jiří. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize: (od listopadu 1989 do června 1990). Praha : Prostor, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7260-219-3. (česky)

=== Reference ===
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.ustrcr.cz/cs/listopad-1989 Stránky věnované událostem roku 1989] - [[Ústav pro studium totalitních režimů]]
* [http://www.89.usd.cas.cz/index.php? Demokratická revoluce 1989] - [[Ústav pro soudobé dějiny]]
* [http://www.ct24.cz/demokracie-rok-prvni/listopad-1989/ Listopad 1989] - Rubrika [[ČT24]] k 20. výročí Sametové revoluce
* [http://archiv.radio.cz/1989/17listopad/cesky.html Sametová revoluce] - stránka [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] věnovaná 10. výročí sametové revoluce
* [[Miroslav Dolejší]]: [http://www.analyza.wz.cz/ Analýza 17. listopadu a změn ve východní Evropě v roce 1989] - často citovaná konspirační teorie
* Tomáš Vlček: [http://www.totalita.cz/1989/1989_11.php Sametová revoluce .... nebo velký podvod? Jedenáct dní, které otřásly Československem] totalita.cz

{{commonscat|Velvet Revolution}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sametová revoluce| ]]
[[Kategorie:Povstání během studené války]]
[[Kategorie:Revoluce]]
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
[[Kategorie:České dějiny v novověku]]
[[Kategorie:Dějiny Slovenska]]
[[Kategorie:1989]]