Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:48:23Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:48
Řádka 3:		Řádka 3:
	Jeho značnou nevýhodou je právě použití pistolového náboje, protože má malý účinný [[dostřel]] (100–150 m). Také nízký účinek pistolové munice se v boji může výrazně projevit. Jeho výhodou je naopak vysoká kadence a malé rozměry.		Jeho značnou nevýhodou je právě použití pistolového náboje, protože má malý účinný [[dostřel]] (100–150 m). Také nízký účinek pistolové munice se v boji může výrazně projevit. Jeho výhodou je naopak vysoká kadence a malé rozměry.
	== Samopal v české terminologii ==		== Samopal v české terminologii ==
-	V [[~~Česko~~\|Česku]] je tento pojem také používán pro [[útočná puška\|útočné pušky]] jako např. [[Samopal vzor 58]]. Tato terminologická anomálie má pravděpodobně původ v 50. letech 20. století, kdy čs. vojenská odborná terminologie rozlišovala samopaly "lehké" - určené ke střelbě pistolovou municí, a "těžké" - komorované pro náboj střední balistické výkonnosti. Tzv. "těžké samopaly" jsou dnes běžně nazývány termínem útočná puška, ten však v tehdejší politické atmosféře nevyhovoval pro svůj "imperialistický" původ. Tradiční ruský název "Автомат" (automat) má zase při překladu do češtiny příliš široký rozsah významu. Zůstalo tedy u "samopalu" přestože dělení těchto zbraní na lehké a těžké brzy vymizelo.	+	V [[Česká republika\|Česku]] je tento pojem také používán pro [[útočná puška\|útočné pušky]] jako např. [[Samopal vzor 58]]. Tato terminologická anomálie má pravděpodobně původ v 50. letech 20. století, kdy čs. vojenská odborná terminologie rozlišovala samopaly "lehké" - určené ke střelbě pistolovou municí, a "těžké" - komorované pro náboj střední balistické výkonnosti. Tzv. "těžké samopaly" jsou dnes běžně nazývány termínem útočná puška, ten však v tehdejší politické atmosféře nevyhovoval pro svůj "imperialistický" původ. Tradiční ruský název "Автомат" (automat) má zase při překladu do češtiny příliš široký rozsah významu. Zůstalo tedy u "samopalu" přestože dělení těchto zbraní na lehké a těžké brzy vymizelo.
	== Historie ==		== Historie ==
	[[Soubor:Villar-Perosa M15.jpg\|thumb\|Italský samopal Villar-Perosa (1915)]]		[[Soubor:Villar-Perosa M15.jpg\|thumb\|Italský samopal Villar-Perosa (1915)]]

Sysop: 1 revizi

2013-08-22T12:00:47Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 8. 2013, 12:00

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:39:14Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Samopal Vz 25.JPG|thumb|Československý [[Samopal vzor 23|Samopal vz. 25]]]]
'''Samopal''' je ruční dlouhá [[samočinná zbraň]] střílející zpravidla dávkou a používající [[pistole|pistolové]] náboje. První samopaly se objevují již na konci [[WW1|první světové války]], ale jejich největší rozmach přišel až v období [[WW2|druhé světové války]].
Jeho značnou nevýhodou je právě použití pistolového náboje, protože má malý účinný [[dostřel]] (100–150 m). Také nízký účinek pistolové munice se v boji může výrazně projevit. Jeho výhodou je naopak vysoká kadence a malé rozměry.
== Samopal v české terminologii ==
V [[Česko|Česku]] je tento pojem také používán pro [[útočná puška|útočné pušky]] jako např. [[Samopal vzor 58]]. Tato terminologická anomálie má pravděpodobně původ v 50. letech 20. století, kdy čs. vojenská odborná terminologie rozlišovala samopaly "lehké" - určené ke střelbě pistolovou municí, a "těžké" - komorované pro náboj střední balistické výkonnosti. Tzv. "těžké samopaly" jsou dnes běžně nazývány termínem útočná puška, ten však v tehdejší politické atmosféře nevyhovoval pro svůj "imperialistický" původ. Tradiční ruský název "Автомат" (automat) má zase při překladu do češtiny příliš široký rozsah významu. Zůstalo tedy u "samopalu" přestože dělení těchto zbraní na lehké a těžké brzy vymizelo.
== Historie ==
[[Soubor:Villar-Perosa M15.jpg|thumb|Italský samopal Villar-Perosa (1915)]]
[[Soubor:Bergmann_MP18.1.JPG|thumb|Německý samopal [[MP 18|Bergmann MP 18/I]] (1918)]]
[[Soubor:Пистолет-пулемет системы Шпагина обр. 1941.jpg|thumb|Sovětský samopal [[Samopal PPŠ-41 Špagin|Špagin PPŠ-41]] (1941)]]
[[Soubor:Sterling SMG.JPG|thumb|Britský [[Samopal Sterling|Samopal Sterling L2 A3]] (1954)]]
[[Soubor:Uzi 1.jpg|thumb|Izraelský samopal [[Uzi]] (1948)]]
[[Soubor:MP5.jpg|thumb|Německý samopal [[Heckler & Koch MP5]] (1960)]]
[[Soubor:Normal skorpion 01.jpg|thumb|Československý [[Samopal vzor 61|Samopal vz. 61]] (1961)]]
V průběhu [[WW1|první světové války]] byly vzneseny požadavky na zvýšení palebné síly pěchoty. Při nepřehledných bojích v zákopech a při výpadech malých útočných skupin se objevila potřeba lehké zbraně s velkou hustotou palby, obsluhované jedním mužem. Ukázalo se, že dosažení tohoto cíle bude možné pouze za použití nově zavedených rychlopalných [[automatická zbraň|automatických zbraní]]. Základním druhem automatické palné zbraně byly doposud pouze [[kulomet]]y, které dosáhly značného rozšíření, díky čemuž odpadla nutnost střelby z [[puška|pušek]] na velké vzdálenosti. Tím se ukázalo, že dostřel standardních [[opakovací puška|opakovacích pušek]] a výkonnost jejich nábojů jsou zbytečně vysoké. Lehké kulomety vyžadovaly ale dva muže obsluhy a nedalo se s ním efektivně střílet z ruky a za chodu. Opakovací pušky měly zase velké rozměry a nízkou zásobu střeliva. Rovněž se zjistilo, že hlavním nedostatkem opakovaček je relativně malá rychlost palby, zejména při střelbě na krátké vzdálenosti, například při odrážení útoku.
Prvním pokusem o zavedení nové a účinnější hlavní zbraně pěchoty byla snaha o sestrojení [[samonabíjecí a samočinná puška|samočinné pušky]] střílející dávkou. Tyto snahy však nikde neskončily úspěchem. Vzniklé nové vzory samočinných pušek zaostávaly za opakovačkami v hmotnosti, kompaktnosti a zejména ve spolehlivosti, a proto se mnoho neosvědčily.
Další cestou bylo vytvořit novou zbraň využívající již existujících [[pistole|pistolových]] [[náboj (zbraň)|nábojů]]. Taková zbraň vznikla za [[WW1|první světové války]] a dostala název '''samopal'''. Samopaly v porovnání s opakovacími puškami měly poměrně vyšší rychlost palby, ale značně za nimi zaostávaly v dostřelu, průbojnosti a přesnosti střelby. Z toho důvodu nemohly zcela nahradit [[puška|pušku]] a sloužily spíše ke zvýšení palebné síly pěchoty při boji zblízka. Samopaly měla být proto vyzbrojena pouze část pěchoty, zbytek používal [[opakovací puška|opakovací pušky]].
Roku [[1915]] byl zkonstruován Italem Abielem Revellim první prototyp samopalu nazvaný '''[[Villar-Perosa M 1915]]'''. Určen měl být původně pro potřeby letectva. Byly to dva [[kulomet]]y spojené do páru a střílející pistolové náboje. Dva schránkové zásobníky na 25 nábojů ráže 9 mm byly nasazovány shora. Tento první samopal měl řadu nedostatků, přesto jej [[Itálie|italská]] armáda zavedla do výzbroje a v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] byl koncem války kopírován jako ''Sturmpistole M 18''. Používal se zvláště při zákopových bojích a v horách buď podepřený dvojnožkou, nebo nesený ve speciálním postroji na prsou. Nejpodstatnější problémy představovala příliš velká rychlost střelby (2000 ran/min), což mělo za následek rychlé přehřívání, dále špatná přesnost, minimální stabilita a nadměrná hmotnost (8,14 kg).<ref>V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6</ref>
V roce [[1918]] se v Německu objevuje samopal '''[[MP 18|Bergmann MP 18/I]]'''. Konstrukčně byl velmi zdařilý, avšak nebyl prověřen v bojových podmínkách. Konstrukce tohoto samopalu a složení mechanismů byly používány bez podstatných změn pro vzory v různých zemích o mnoho let později.
Vyskytly se rovněž pokusy spojit do jednoho vzoru výhody pušky i samopalu. Tato myšlenka spočívala v tom, že každý voják vyzbrojený [[puška|puškou]] bude mít u sebe zvláštní zařízení, s jehož pomocí by bylo možno v případě potřeby změnit pušku střílející puškovými náboji na zbraň střílející pistolové náboje. Pro své podstatné nedostatky se ovšem tato idea nerozšířila.
V meziválečném období docházelo spíše k útlumu v konstrukcích nových samopalů a teprve v průběhu lokálních konfliktů ve 30. letech se ukázaly jejich výhody pro moderní pohyblivý způsob vedení boje. Nejvíce se z těchto zkušeností poučila německá armáda, která zavedla samopaly ve velkém počtu do výzbroje již v roce [[1939]]. Ke značnému rozšíření samopalů dochází v průběhu [[WW2|druhé světové války]]. Zbraně zavedené před válkou byly většinou značně výrobně složité a nákladné, a tak v průběhu války vznikaly nové, jednodušší vzory produkované v masovém měřítku. Hlavně v [[Rudá armáda|Rudé armádě]] byly vytvářeny zvláštní jednotky samopalníků vyzbrojené pouze touto zbraní. Samopaly se stávají velmi oblíbeným a široce používaným typem zbraně pro svou kompaktnost a pohotovost při boji v zákopech, budovách, lesních porostech a pro značně vysokou rychlost palby. Rovněž měly snadnou a jednoduchou obsluhu, díky své nepříliš složité konstrukci byla levná i jejich výroba.
V poválečném období jsou samopaly jako armádní zbraň nahrazovány novými [[útočná puška|útočnými puškami]], které v sobě spojily výhody samopalů i pušek. Jejich vývoj pokračuje i v současnosti, nyní především jako policejní zbraně.
== Konstrukce ==
Počátkem 30. let došlo ke značnému rozvoji samopalů. Jednotlivé vzory byly vnějším vzhledem sice naprosto odlišné, ale mechanicky vycházely prakticky ze stejného principu. V době vzniku samopalů totiž existovaly reálné předpoklady k dosažení optimálního schématu. Patřilo k nim použití nábojů s nevelkou energií zpětného rázu, které umožňovaly maximální jednoduchost konstrukce zbraňových mechanizmů a také zkušenosti s návrhy jiných typů samočinných zbraní. Typická konstrukce samopalu má následující hlavní rysy:
* [[Hlaveň]] je delší než pistolová a kratší než pušková, je spojena s pouzdrem závěru, v němž je umístěn masívní [[závěr]] a jeho pružina. Vnější povrch hlavně bývá hladký, může být i žebrovitý (lepší chlazení). Někdy bývá hlaveň uložena uvnitř ochranného pláště s ventilačními kruhovými nebo podélnými otvory.
* Během [[WW2|druhé světové války]] se také zlevňuje výroba samopalů zhotovených z plechových výlisků.
* Spoušťová ustrojí mouhou mít přepínače umožňující střílet jednotlivými ranami nebo dávkami (některé modely mají režim střelby 2–4rannou dávkou či regulátor rychlosti střelby).
* Zásobování [[náboj (zbraň)|náboji]] je zprostředkováno zakřivenými, schránkovými nebo diskovými [[zásobník nábojů|zásobníky]], umístěnými zdola (většina samopalů), v menší míře z boku (např. samopal [[Sten]]) nebo výjimečně shora (samopal Owen).
* Hledí jsou různá, používají se pevná nebo stavitelná puškového typu, ale nejčastěji jsou překlápěcí (dva různě vysoké, na různou vzdálenost určené plátky s otvory nebo zářezy).
* Používají se různé kompenzátory zpětného rázu a úsťové brzdy zmenšující pohyb zbraně při střelbě a tím zvyšující její přesnost.
* [[pažba|Pažby]] různých tvarů a rozměrů bývají někdy nahrazeny sklopnými či výsuvnými ramenními opěrkami.
* Princip činnosti mechanizmu je téměř u všech samopalů shodný. Využívá se zpětného rázu neuzamčeného [[závěr]]u, pouze ojedinělé vzory mají uzamčený závěr.
* U naprosté většiny samopalů probíhá střelba následujícím způsobem. Zbraň připravená k palbě nemá náboj v nábojové komoře, ale v zásobníku, hlaveň je prázdná a závěr otevřený. Masívní [[součástka]] tvořící zároveň [[závěr]] i [[úderník]] po stisknutí spouště hnaná vpřed pružinou vsune náboj ze zásobníku do nábojové komory, uzavře hlaveň a úderem do zápalky náboje vyvolá výstřel.
* Přesnost při střelbě jednotlivými ranami negativně značně ovlivňuje prudký pohyb masivního závěru dopředu, který způsobuje odchýlení zaměřené zbraně po vypuštění závěru ze zadní polohy, tedy ještě před výstřelem.
== Slavné samopaly ==
* [[Hafdasa C-4]]
* [[Halcon M-1943]]
* [[MP40]]
* [[Samopal PPŠ-41 Špagin]]
* [[Sten]]
* [[Samopal vzor 61]] (Škorpion)
* [[Thompson (samopal)|Thompson]]
* [[Uzi]]
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Žuk
| jméno = A. B.
| odkaz na autora =
| titul = Pušky a samopaly
| vydavatel = Naše Vojsko
| místo = Praha
| rok = 1992
| isbn = 80-206-0150-3
| kapitola =
| strany = 116 - 119
| jazyk =
}}
== Reference ==
<references/>
* [http://www.earmi.it/armi/atlas2/atlas2.htm]

{{commonscat|Submachine guns}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Samočinné zbraně]]
[[Kategorie:Samopaly| ]]

Samopal - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi