Sysop: Nahrazení textu

2012-06-02T16:23:05Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{| class="wikitable" style="float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+<big>'''Freistaat Sachsen'''</big>
| colspan="2" align="center" |'''Zemská vlajka'''
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Flag of Saxony.png|100px|Zemská vlajka Svobodného státu Saska-Anhaltska (poměr stran 3:5)]] Zemská vlajka Svobodného státu Sasko. (Poměr stran 3:5)
|-
| colspan="2" align="center" |'''Zemská služební vlajka'''
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Flag of Saxony (state).png|100px|Zemská služební vlajka Svobodného státu Sasko (poměr stran 3:5)]] Zemská služební vlajka Svobodného státu Sasko. (Poměr stran 3:5)
|-
| colspan="2" align="center" |'''Zemská vlajka v letech 1947-1952'''
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:State flag of the Saxony (1815-1952).gif|100px|Vlajka Saska používaná v letech 1815-1935 a 1947-1952 (poměr stran 2:3)]] Vlajka Saska v letech 1815-1935 a 1947-1952 (Poměr stran 2:3)
|-
| colspan="2" align="center" |'''Zemský znak'''
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Coat of arms of Saxony.png|50px|Zemský znak Svobodného státu Sasko]] Zemský znak Svobodného státu Sasko
|-
| colspan="2" align="center" |'''Zemský znak používaný zemským sněmem'''
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Saxony (Coat-of-Arms used by the Saxon parliament).gif|50px|Zemský znak Svobodného státu Sasko používaný zemským sněmem]] Zemský znak Svobodného státu Sasko používaný zemským sněmem
|-
|-
! colspan="2" | Základní údaje
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| hlavní město: || [[Drážďany]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Rozloha: || 18 413,91 km²
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Obyvatelstvo: || 4 183 404 ''(31. březen 2009)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Hustota zalidnění: || 227 obyvatel/km²
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Zadlužení: || 3 783 € na osobu ''(2002)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Celkové zadlužení: || 16,5 mld € ''(2002)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[ISO 3166-2:DE|ISO 3166-2]]: || DE-SN
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Oficiální web: || http://www.sachsen.de
|-
! colspan="2" | Politika
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[předseda vlády]]: || [[Stanislaw Tillich]] ([[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]]) ''(od 28. květen 2008)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Vláda: || Koalice [[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]] a [[FDP]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| složení zemského sněmu (124 křesel)
| [[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]] 58 [[Die Linke]] 29 [[SPD]] 14 [[FDP]] 14 [[Bündnis 90/Die Grünen]] 9 [[NPD]] 8
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| poslední volby: || [[30. srpna]] [[2009]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| další volby: || 2014
|-
! colspan="2" | Parlamentní zastoupení
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Hlasy ve [[Spolková rada (Německa)|spolkové radě]]: || 4
|-
! colspan="2" | Mapa
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan=2 align=center | [[Soubor:Germany_Laender_Sachsen.png|100px|Svobodný stát Sasko na mapě Německa]] Svobodný stát Sasko na mapě [[Německo|Německa]]
|}

[[Svobodný stát]] '''Sasko''' ([[němčina|německy]]: Freistaat Sachsen; [[Hornolužická srbština|hornolužickosrbsky]]: Swobodny Stat Sakska) je jedna ze 16 spolkových zemí [[Německo|Německa]]. Rozkládá se na východě Německa. Je jednou ze dvou německých spolkových zemí (vedle [[Bavorsko|Svobodného státu Bavorsko]]), které hraničí s [[Česko|Českou republikou]]. Na severu hraničí s [[Braniborsko|Braniborskem]] a [[Sasko-Anhaltsko|Saskem-Anhaltskem]]; na západě se Saskem-Anhaltskem a [[Durynsko|Svobodným státem Durynsko]], na jihozápadě se [[Bavorsko|Svobodným státem Bavorsko]]; na jihovýchodě s [[Česko|Českou republikou]] (konkrétně s kraji [[Karlovarský kraj|Karlovarským]], [[Ústecký kraj|Ústeckým]] a [[Liberecký kraj|Libereckým]] - všechny tři jsou historickou částí [[Čechy|Čech]]); na východě pak s [[Polsko|polskou]] částí [[Lužice]] a [[Slezsko|Slezska]] (vojvodství [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] a [[Lubušské vojvodství|Lubušské]]). V současných hranicích existuje od roku 1993.

== Vymezení současné spolkové země ==

Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska historická země Sasko, malá část bývalé [[Prusko|pruské]] provincie [[Provincie Sasko|Saska]] v okolí [[Lipsko|Lipska]] (do 1815 součást Saska; v letech 1945-1952 součást [[Sasko-Anhaltsko|Saska-Anhaltska]]); dále téměř celé území německé části [[Horní Lužice]], několik nevýznamných okrajových částí [[Dolní Lužice]] (v letech 1815-1952 součást Braniborska), nevýznamná část bývalé pruské provincie [[Braniborsko]] (území jižně od [[Senftenberg]]u - do roku 1815 součást Saska, v letech 1815-1952 součást Braniborska); nevýznamná část bývalých [[Durynské státy|Durynských států]] [[Reuss (lidový stát)|Reussu]] (například obec Fraureuth - v letech 1920-1952 součást [[Durynsko|Durynska]]) a [[Sasko-Altenburg|Saska-Altenburgu]] (například bývalá enkláva obec Rußdorf - v letech 1920-1928 součást Durynska); a také nepatrná část [[Slezsko|Slezska]] západně od [[Polsko|polské]] obce Przewóz (viz [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/sachsen.gif mapa]).

== Dějiny ==

=== Saské kurfiřtství ===

==== Období od 6. ledna 1423 do roku 1635 ====

''Dějiny do roku 1423 viz [[Sasko-Wittenberg]] a [[Míšeňsko]]''

Označení Sasko se ve zhruba dnešním smyslu používá od [[6. leden|6. ledna]] 1423, kdy po smrti kurfiřta Albrechta II. Saského z askánsko-wittenberské linie rodu [[Askánci|Askánců]] udělil král (a poté císař) Zikmund Lucemburský [[Míšeňsko|míšeňskému]] markraběti [[Fridrich IV. Bojovný|Fridrichu IV. Bojovnému]] (Friedrich IV. der Streitbare) z rodu [[Wettinové|Wettinů]] za jeho oddané služby vévodství [[Sasko-Wittenberg]] a spolu s ním i kurfiřtský hlas, čímž vzniklo [[Saské kurfiřtství]]. Rod Wettinů tak soustředil ve svých rukách jak titul saského kurfiřta, tak i vévody.

Kurfiřt Fridrich II. Jemnocitný (1426–1464) vládl původně společně s vévodou Wilhelmem, ale již v roce 1440 došlo k rozdělení míšeňského území: Wilhelm obdržel [[Durynsko]] (vévodství) a Fridrichovi zůstala zbývající část. Po bratrovražedných válkách v dalších desetiletích došlo [[11. listopad]]u 1485 v [[Lipsko|Lipsku]] k novému rozdělení wettinských zemí mezi kurfiřta Ernsta (1464–1486) a Albrechta, přičemž první dostal vlastní Míšeňsko, druhý Durynsko, a [[Osterland]] si rozdělili mezi sebe. Zároveň tak byly vytvořeny dvě linie rodu: ernestinská (kurfiřtská) a albertinská (vévodská). Poslední kurfiřt z ernestinské linie byl sesazen [[19. květen|19. května]] 1547 po porážce ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]], a tak přešel [[4. červen|4. června]] 1547 kurfiřtský titul spolu s částí území na vévodu [[Mořic Saský|Mořice Saského]] (1541–1553) z albertinské větve. Mořic zvětšil majetek nákupy a výměnami ([[Vogtland (oblast)|Vogtland]])

==== Období od roku 1635 do 11. prosince 1806 ====

[[Soubor:State flag of Saxony before 1815.gif|thumb|left|Vlajka kurfiřtství Saského a Království Saského platná do 16. června 1815 (poměr stran 2:3)]]
V průběhu třicetileté války získal kurfiřt Jan Jiří I. pražským mírem v roce 1635 [[Lužice|Lužici]] ([[Horní Lužice|Horní]] i [[Dolní Lužice|Dolní]]) zprvu jako české [[léno]].
Vestfálský mír v roce 1648 však značně oslabil kurfiřtovu politickou moc. Zároveň vznikly na území kurfiřtství nové boční linie ([[Sasko-Merseburg|merseburská]] – vymřela 1738; [[Sasko-Weißenfels|weisseinfelská]] – zanikla 1746; [[Sasko-Zeitz|zeitzská]] – vymřela již v roce 1718).

V letech 1697–1733 a 1734–1763 vládli saští kurfiřti v [[Polsko|Polsku]] (Fridrich August I. Silný, jako polský král August II.; [[August III. Polský|Fridrich August II.]], jako král August III.). V té době už byly centrem Saska [[Drážďany]], jedno z nejvýstavnějších a nejkulturnějších měst tehdejší [[Evropa|Evropy]]. Sasko v té době bylo mnohem větší než dnes. Zasahovalo až na území pozdějších [[Prusko|pruských]] provincií [[Braniborsko|Braniborska]] a [[Provincie Sasko|Saska]], a na území dnešního [[Polsko|Polska]] (viz [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/sachsen.gif mapa Saska v roce 1789]).

V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] bojovalo nejprve Sasko až do roku 1806 proti Napoleonovi, ovšem po porážce v [[bitva u Jeny|bitvě u Jeny]], stojíc bezbranné proti vítězi přijalo [[11. prosinec|11. prosince]] 1806 v [[Poznaň|Poznani]] nabízený mír. Saský kurfiřt [[Fridrich August III.]] tu toho dne vstoupil do [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]], obdržel královský titul (dál vládl jako král Fridrich August I.) a kurfiřtství tím de facto zaniklo.

=== Saské království ===
[[Soubor:Coat of arms of Wettin House Albert Line.png|thumb|right|Velký znak Saského království]]

==== Období od roku 1806 do vídeňského kongresu ====

[[8. červenec|8. července]] 1807 získalo Saské království jako spojenec Napoleona [[Tyžský mír|tylžským mírem]] [[Varšavské knížectví]], od [[Prusko|Pruska]] [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (Cottbus), od Rakouska pak následně [[Západní Halič]] a [[Krakovsko]]. V bitvě u Lipska ([[16. říjen|16.]] – [[19. říjen|19. října]] 1813) bojovalo saské vojsko nejprve na straně [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], ovšem [[18. říjen|18. října]] přešlo saské vojsko na stranu protinapoleonské koalice a [[19. říjen|19. října]] padl v dobytém [[Lipsko|Lipsku]] do zajetí sám král a Sasko se jako dobytá země z rozhodnutí [[Vídeňský kongres|vídeňského kongresu]] dostalo od [[28. říjen|28. října]] 1813 do [[8. červen|8. června]] 1815 pod přímou správu Pruska a [[Ruské impérium|Ruska]].

==== Období od 18. května 1815 do roku 1918 ====

Na Vídeňském kongresu byl [[18. květen|18. května]] 1815 saský král Fridrich August I. donucen odstoupit Prusku celou [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a severovýchodní část [[Horní Lužice]] společně s dalšími oblastmi, které byly integrální součástí Saského království (například částí krajů Míšeňského a Lipského, Wittenbersko, Durynský, Neustädtenský kraj, většinu biskupství Merseburg, téměř celé biskupství Naumburg a Henneberg). Celkem Sasko ztratilo 58 % území a jeho rozloha pak činila už jen 14 993 km². Navíc bylo donuceno vstoupit do [[Německý spolek|Německého spolku]].
[[Soubor:Kingdom of Saxony 1815-1918.jpg|thumb|left|Mapa Saského království v letech 1815–1918 (hranice krajů jsou z období před rokem 1900)]]
[[Soubor:Sachsen.jpg|thumb|left|Mapa Saského království z roku 1890]]

Za krále [[Anton I.|Antonína I.]] (1827–1836) byl pod vlivem [[Francie|francouzské]] [[červencová revoluce|červencové revoluce]] dosavadní stavovský stát přeměněn v konstituční monarchii. Ústavou ze [[4. září]] 1831 byl zřízen dvoukomorový sněm, z nichž první komoru tvořili členové dosavadního stavovského sněmu, druhou 75 poslanců volených na 6 let. Roku 1832 byla v Sasku zrušena robota a roku 1833 a roku 1834 poddanství.

Smlouvou z [[24. březen|24. března]] 1833 přistoupilo Sasko k německému celnímu spolku, čemuž se až dosud z nechuti k Prusku bránilo. Tím se saskému průmyslu otevřela cesta k dalším odbytištím a nastartoval se výrazný hospodářský růst. Za krále [[Fridrich August II.|Fridricha Augusta II.]] (1836–1854) byla roku 1837 zahájena paroplavba na [[Labe|Labi]], zakládány železnice a zřizovány telegrafy (1850). Díky průmyslovému rozkvětu rychle stoupal počet obyvatel a současně rostlo občanské sebevědomí. Rok 1848 přinesl zrušení cenzury v Sasku, svobodu shromažďovací a reformu dvoukomorového sněmu: do první komory volili největší daňoví poplatníci a do druhé každý na základě všeobecného hlasovacího práva. Ale když král neschválil sněmovní návrh nové ústavy a sněm [[28. duben|28. dubna]] 1849 rozpustil došlo v [[Drážďany|Drážďanech]] 3. – 9. května k pouliční vzpouře, která byla potlačena s pruskou pomocí.
[[3. červen|3. června]] 1850 pak byla zrušena ústava, omezena svoboda tisku a shromažďování a byl obnoven sněm ve staré podobě z roku 1831.
[[Soubor:Saxony small CoA.jpg|thumb|right|Malý znak Saského království]]

V otázce zřízení německého spolkového státu s vyloučením [[Rakouské císařství|Rakouska]] pod předsednictvím Pruska, Sasko nejprve sympatizovalo s Pruskem a vešlo s ním a s [[Hannoversko|Hannoverskem]] ve „spolek tří králů“, ale brzy se od této myšlenky odvrátilo a postavilo se spolu s Rakouskem proti těmto snahám. Za krále [[Jan I. Saský|Jana]] (1854–1873) Sasko s obavou sledovalo rostoucí pruský vliv a žárlivě střežilo suverenitu malých německých států. Z této snahy vyplynul projekt spolku všech menších německých států (1860), který měl bránit jejich nezávislost proti Prusku i Rakousku. V [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] bylo stanovisko [[Rakouské císařství|Rakouska]] Sasku a menším státům bližší a proto se s nimi Sasko postavilo při hlasování [[11. červen|11. června]] 1866 ve spolkové radě Německého spolku na stranu Rakouska.

V nastalé válce saská armáda o 32 000 mužů, netroufajíc si bránit Sasko, couvla do [[Čechy|Čech]], kde bojovala po boku Rakouska. Po porážce Rakouska následovala pruská okupace. Sasku se sice podařilo zajistit neztenčenost území, ale [[21. říjen|21. října]] 1866 muselo přistoupit k nově založenému [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] pod vůdcovstvím Pruska, odstoupilo spolku poštu a telegrafy, zaplatilo Prusku válečné reparace ve výši 10 milionů tolarů a vzdalo se samostatné zahraniční politiky. Sasko se pak v letech 1870–1871 účastnilo války s Francií.
Od [[18. leden|18. ledna]] 1871 bylo spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]].

=== Období po skončení první světové války do nástupu nacismu ===
[[Soubor:Flag of Saxon republic.gif|thumb|left|Vlajka Saské republiky rad]]

Po [[první světová válka|první světové válce]] převzaly [[8. listopad]]u [[1918]] moc v Sasku dělnicko-vojenské rady, vůdce zdejší SPD Fleißner vyhlásil [[10. listopad]]u [[1918]] Saskou republiku a [[13. listopad]]u [[1918]] poslední král z rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] abdikoval na zámku [[Guteborn]] u [[Ruhland]]u. Pak zde do [[14. březen|14. března]] [[1919]] existovala '''Saská republika rad'''.

[[28. listopad]]u [[1918]] bylo zavedeno všeobecné, rovné volební právo pro muže a ženy od 21 let. V únoru 1919 byl pak zvolen první demokratický Saský parlament a 25. února 1919 vstoupila v účinnost nová ústava Svobodného státu Sasko (Der Freistaat Sachsen), který byl spolkovým státem tzv. [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Svobodný stát Sasko měl před územní výměnou s [[Durynsko|Durynskem]] rozlohu 14 993 km².

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#DEFFAD;"
! colspan="2" | Údaje k roku 1930
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Zemské hlavní město: || [[Drážďany]]
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Rozloha: || 14 986 km²
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Obyvatelstvo: || 4 994 281
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Hustota zalidnění: || 333 obyvatel/km²
|-
!colspan="3" | Mapa
|- bgcolor="#FFFFFF"
|colspan="3" align="left" | [[Soubor:Sachsen1930.png|thumb|300px|Sasko v letech 1815-1945]]
|}
V roce [[1928]] byla provedena územní výměna a úprava hranice mezi Svobodným státem Sasko a Zemí [[Durynsko]]. K Sasku přešlo 1115 [[hektar|ha]] se 4890 obyvateli a 1778 ha s 2900 obyvateli přešlo k Durynsku ([http://mdz1.bib-bvb.de/cocoon/reichsblatt/Blatt_bsb00000106,00474.html mapa zobrazující územní výměnu]).

Sasko získalo především bývalé [[exkláva|exklávy]] bývalého vévodství [[Sasko-Altenburg|Saska-Altenburgu]] obec Russdorf u [[Limbach-Oberfrohna|Limbachu-Oberfrohny]] a [[Oberwiera|Neukirchen]] u [[Waldenburg (Saský)|Waldenburgu]], ale také obce Wickersdorf, Waldsachsen a část obce Ponitz, osadu Gosel. U [[Plavno|Plavna]] získalo kromě jiného osadu Caselwitz, část obce Greiz, obec [[Elsterberg|Görschnitz]] a také část obce Schönbach.

K Durynsku naopak přešla saská [[exkláva]] [[Liebschwitz]] u [[Gera|Gery]] s obcemi Lengefeld, Liebschwitz, Lietzsch, Niebra, Pösneck, a Taubenpreskeln a také sousední obce Hilbersdorf, Loitzsch, Rückersdorf, Thonhausen a Grobsdorf. Kromě toho byla k Durynsku přičleněna obec Bocka u [[Altenburg]]u a Kauritz u [[Meerane|Meeranu]] a také osada Frohnsdorf obce Ziegelheim a část obce Obergrünberg. U [[Greiz]]u přešly od Saska osada Stelzen (součást obce Reuth), část obce Noßwitz, osada Sachswitz (součást obce [[Elsterberg]]) a části osady Cunsdorf (součást obce [[Reichenbach (Voigtland)|Reichenbach]]).

=== Vývoj správního členění ===
* 1815–1835: 5 krajů (Lipský, Krušnohorský, [[Voigtland (oblast)|Voigtlandský]], Míšeňský, [[Horní Lužice|Markrabství Horní Lužice]]
* 1835–1874: 4 krajská direktoria (Lipské, Cvikovské, Drážďanské, Budyšínské)
* 1874–1900: 4 krajská hejtmanství (Lipské, Cvikovské, Drážďanské, Budyšínské)
* 1900–1932: 5 krajských hejtmanství - Cvikovské bylo rozděleno na Cvikovské a Kamenické
* 1932–1939: 4 krajská hejtmanství (Lipské, Cvikovské, Kamenické, Drážďansko-Budyšínské)
* Od 1939: 4 vládní obvody (Lipsko, Cvikov, Kamenice, Drážďansko-Budyšínský)

Až do roku 1932 měla v rámci Saska rozsáhlou samosprávu včetně vlastního sněmu [[Horní Lužice]]. Nejprve jako ''Markrabství Horní Lužice'', později jako Budyšínský kraj.

=== Po nástupu nacismu a za druhé světové války ===
Poté, co vstoupil v účinnost nový [[zákon o začlenění zemí do Říše]] (''Vorläufigen Gesetzes zur Gleichschaltung der Länder mit dem Reich'') z [[31. březen|31. března]] [[1933]], byl [[5. květen|5. května]] 1933 ustanoven říšským místodržícím Saska [[Martin Mutschmann]]. Ten pak byl [[28. únor]]a [[1935]] dodatečně pověřen vedením zemské vlády. Předsedou vlády od [[10. březen|10. března]] [[1933]] do [[28. únor]]a [[1935]] byl [[Manfred von Killinger]]. [[14. říjen|14. října]] [[1933]] pak přestaly v celém Německu existovat zemské sněmy, včetně saského, Svobodný stát Sasko přestal státoprávně existovat a Sasko bylo nadále zemí centralizované [[Nacistické Německo|Třetí Říše]], což potvrdil i [[zákon o nové struktuře říše]] [http://www.documentarchiv.de/ns/neu-reich.html 1] z [[30. leden|30. ledna]] [[1934]]. I poté zde však až do konce války fungovala formální zemská vláda.

[[13. únor|13.]] a [[14. únor]]a [[1945]] byly Drážďany zničeny jedním z nejtěžších bombardování [[druhá světová válka|druhé světové války]].

V dubnu až květnu 1945 bylo Sasko obsazeno Rudou armádou, území západně od [[Mulda (řeka)|Muldy]] s [[Lipsko|Lipskem]], [[Grimma|Grimmou]] a [[Rochlitz]]em, a západně od [[Mulda (řeka)|Cvikovské Muldy]] s [[Auerbach|Aurbachem]], [[Falkenstein]]em, [[Plavno|Plavnem]], [[Olešnice nad Halštrovem|Olešnicí nad Halštrovem]], [[Reichenbach]]em a [[Zwickau|Cvikovem]] obsadila vojska [[Spojené státy americké|USA]]. Začátkem července 1945 se pak celé Sasko stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]].

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#DEFFAD;"
! colspan="2" | Údaje k roku 1950
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Zemské hlavní město: || [[Drážďany]]
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Rozloha: || 17 004 km²
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Obyvatelstvo: || 5 682 800
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Hustota zalidnění: || 334 obyvatel/km²
|-
!colspan="3" | Mapa
|- bgcolor="#FFFFFF"
|colspan="3" align="left" | [[Soubor:Sasko1950.png|thumb|300px|Země Sasko v letech 1945-1952]]
|}

=== Po skončení války do roku 1952 ===
[[4. červenec|4. července]] [[1945]] vytvořil [[Sovětský svaz]] v rámci [[Sovětská okupační zóna Německa|své okupační zóny Německa]] autonomní Zemi Sasko, která byla nově vymezena územím bývalého Svobodného státu Sasko (bez území východně od řeky [[Lužická Nisa|Nisy]], které bylo začleněno do [[Polsko|Polska]]) a územím dosud [[Prusko|pruské]] části [[Horní Lužice]] na západ od Nisy (do 1945 součást pruské [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]). V těchto hranicích mělo nové Sasko rozlohu 17 004 km². To se pak [[7. říjen|7. října]] [[1949]] stalo jednou ze 6 zemí zprvu federativní socialistické [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR).

23. července 1952 byla NDR přeměněna v centralistický stát, země zrušeny a jejich území rozděleno mezi nově vzniklé kraje (Bezirke) nerespektující hranice původních zemí, což bylo v souladu se zásadou „rozděl a panuj“. Území stávajícího Saska bylo rozděleno mezi kraje [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenický]] (10. května 1953 – 31. května 1990 Karl-Marx-Stadt), [[Bezirk Leipzig|Lipský]], [[Bezirk Dresden|Drážďanský]]; nepatrná část připadla ke [[Bezirk Gera|Gerskému kraji]] a severní část [[Horní Lužice]] k [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzskému kraji]]. Vědomí saské kulturní sounáležitosti se však komunistickému režimu odstranit nepodařilo.

období 1952–1990 viz: [[Německá demokratická republika]]

=== Období od roku 1990 ===
Po protikomunistických bouřích v roce [[1989]] se [[3. říjen|3. října]] [[1990]] [[Německá demokratická republika|NDR]] sjednotila s [[Německo|Spolkovou republikou]]. Toho dne došlo i k obnově zemí, jejichž hranice se však již nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Obnovený Svobodný stát Sasko byl nově vymezen územím dosavadních krajů [[Bezirk Dresden|Drážďanského]], [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenického]] a [[Bezirk Leipzig|Lipského]] (bez dosavadních okresů Altenburg und Schmölln), dále pak územím dosavadních okresů Hoyerswerda und Weißwasser z kraje [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzského]].

Některé okrajové obce a města na západě území původní země z let 1945–1952, které byly součástí Saska už v letech 1815–1945 nebo i dřív, se staly součástí obnovené země [[Durynsko|Durynska]] (například města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]], [[Ziegelheim]], a obce [[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]], [[Unterreichenau]], [[Cunsdorf]] a Görschnitz). Okrajová území na severu (součást původní [[Horní Lužice]]) patřící k Sasku v letech 1945–1952 zase byla začleněna do [[Braniborsko|Braniborska]] (Město [[Ruhland]], obce [[Hohenbocka]], [[Hermsdorf]] s osadami Jannowitz a Lipsa, [[Guteborn]], [[Grünewald]], [[Schwarzbach]], [[Tettau]], [http://www.hosena.de/ Hosena], [http://www.senftenberg.de/index.phtml?La=1&object=tx|882.504.1 Peickwitz], [[Kroppen]], [[Lindenau]], [[Frauendorf]]). Naopak se součástí Saska stala území, která v letech 1945–1952 tvořila součást země [[Sasko-Anhaltsko|Saska-Anhaltska]] – do roku 1815 součást Saska (celé dosavadní okresy Torgau, Eilenburg, Delitzsch; a území západně a jihozápadně od [[Lipsko|Lipska]]; součást [[Durynsko|Durynska]] (například obec [[Fraureuth]]) nebo [[Braniborsko|Braniborska]] (okrajová území při jižní hranici původní [[Dolní Lužice]]).

Roku [[1992]] se po referendu vrátila k Sasku ze [[Durynsko|Svobodného státu Durynsko]] města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]] a obce [[Cunsdorf]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]],[[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Unterreichenau]] a Görschnitz. Dnešní Svobodný stát Sasko je podstatně větší než Sasko v letech 1815–1945.

== Administrativní členění ==

=== Vládní obvody ===
Od obnovení Saska v roce 1990 proběhly na jeho území dvě správní reformy, při nichž byly vždy zemské okresy slučovány ve větší celky. Od [[1. srpen|1. srpna]] [[2008]] se Svobodný stát Sasko člení na 3 správní obvody ''(Direktionsbezirke)'', jež jsou územně identické s dosavadními [[vládní obvod|vládními obvody]]. Jsou jimi [[správní obvod Drážďany|Drážďany]], [[správní obvod Kamenice|Kamenice]] a [[správní obvod Lipsko|Lipsko]]. Ty se dále člení na 10 zemských okresů (''Landkreise'') a 3 městské okresy (''Kreisfreie Städte'').

=== Zemské okresy ===
[[Soubor:Správní_dělení_Saska.png|thumb|upright=2.3|right|Správní členění Saska]]
{|
| width="34%" valign="top" |
* [[zemský okres Budyšín|Budyšín]] (''Bautzen'' - '''BZ''')
* [[Krušnohorský okres]] (''Erzgebirgskreis'' - '''ERZ''')
* [[zemský okres Zhořelec|Zhořelec]] (''Görlitz'' '''GR''')
* [[zemský okres Lipsko|Lipsko]] (''Leipzig'' - '''L''')
* [[zemský okres Míšeň|Míšeň]] (''Meißen'' - '''MEI''')
| width="33%" valign="top" |
* [[zemský okres Střední Sasko|Střední Sasko]] (''Mittelsachsen'' - '''FG''')
* [[zemský okres Severní Sasko|Severní Sasko]] (''Nordsachsen'' - '''TDO''')
* [[zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory|Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory]] (''Sächsische Schweiz-Osterzgebirge'' - '''PIR''')
* [[Vogtlandský okres]] (''Vogtlandkreis'' - '''V''')
* [[zemský okres Cvikov|Cvikov]] (''Zwickau'' - '''Z''')

|}

=== Městské okresy ===
* [[Saská Kamenice]] (''Chemnitz'' - '''C''')
* [[Drážďany]] (''Dresden'' - '''DD''')
* [[Lipsko]] (''Leipzig'' - '''L''')

== Památky a zajímavosti ==
* Hrad [[Stolpen (hrad)|Stolpen]]
* Zámek [[Moritzburg (zámek)|Moritzburg]]
* Hrobka [[Rodiny Manfotzi, Rod na území Saska]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.sachsen.de/ Oficiální web Svobodného státu Sasko]
* [http://www.stadtplandienst.de/sachsen.asp mapy]
* [http://www.statistik.sachsen.de/wahlen/allg/Seite_1.htm volební výsledky (zemský statistický úřad)]

{{Německo}}
{{Commons|Sachsen}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sasko| ]]
[[Kategorie:Německé spolkové země]]

Sasko - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu