Sysop: 1 revizi

2013-08-21T21:13:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 8. 2013, 21:13

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-23T00:22:38Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox světové dědictví
| Název=Palác a zahrady Schönbrunnu
| Obrázek=Wien Schoenbrunn Rueckseite.jpg
| Popisek =
| Smluvní stát=Rakousko
| Typ=kulturní dědictví
| Kritérium= i, iv
| ID=786
| Oblast=
| Rok=1996
| Změna =
| V ohrožení =
| Poznámky =
}}

'''Schönbrunn''' je název [[klasicismus|klasicistního]] zámku ve [[Vídeň|Vídni]]. Schönbrunn byl od druhé poloviny 18. století do roku [[1918]] letní rezidencí [[Rakouský císař|rakouských císařů]]. V zimním období dlela císařská rodina v [[Hofburg]]u. V blízkém okolí zámku se nacházejí rozlehlé zahradní prostory, které byly spolu se zámkem v roce [[1996]] zařazeny na [[světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].

Místo, na kterém byl zámek vystaven, si již na počátku 17. století oblíbil císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]], tryskal zde tehdy pramen čerstvé vody, u kterého císař vztyčil sochu [[nymfa|nymfy]] a nazval jej Schöner Brunnen (krásný pramen). Nechal zde vystavit i lovecký zámeček, který byl těžce poškozen [[Turci|Turky]] při druhém obléhání Vídně roku 1683. Později zde začal [[Johann Bernhard Fischer von Erlach]] na zakázku Karla VI. stavět ohromnou [[baroko|barokní]] rezidenci, která měla překonat [[Versailles]] francouzských králů. Karlova dcera Marie Terezie měla po dobu [[válka o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] důležitější problémy než výstavbu nového Versailles a její oblíbený architekt [[Nicolo Pacassi]] plány realizoval v redukovaném měřítku. V roce 1830 se tu narodil císař [[František Josef]], který svá poslední léta trávil výhradně v tomto zámku a také zde zemřel. Dva roky po jeho smrti, tedy v roce [[1918]], zde poslední císař [[Karel I.]] rezignoval a krátce nato zámek přešel do správy nové republiky a od té doby patří díky svému historickému významu, poloze a velkolepému architektonickému vybavení mezi hlavní pamětihodnosti [[Vídeň|Vídně]].

== Wagenburg (Muzeum kočárů) ==

'''Muzeum kočárů [[Wagenburg (museum)|Wagenburg]]''' v Schönbrunnu představuje návštěvníkům jádro vozového parku vídeňského dvora.
Po pádu [[Rakousko-uhersko|rakousko-uherské]] [[monarchie]] se zachovalo na stovku [[kočár]]ů, [[saně|saní]], [[žebřinový vůz|vozů]] a [[nosítka|nosítek]] s veškerými [[postroj]]i, [[řemení]]m, [[čabraka]]mi a výzdobou.

== Zámek Schönbrunn ==
[[Soubor:Schoenbrunn_Panorama_2005.jpg|center|800px|Panorama zámek Schönbrunn]]

Zámek má 1440 místností a 200 kuchyní, z toho je jich zpřístupněno 45. Vnitřní vybavení je ve stylu [[rokoko|rokoka]] (převážně bílé plochy s [[ornament]]y ze 14ti [[karát]]ového lístkového [[zlato|zlata]]) a zahrnuje i české [[křišťálový lustr|křišťálové lustry]] a [[kachlová kamna]].
Místnosti, kde císař František Josef žil a pracoval (viz obrázek), jsou zařízeny stroze a prostě, ostatní reprezentativní prostory a místnosti pro hosty jsou však vyzdobeny velmi honosně. V [[zrcadlo]]vém sále hrál jako šestileté zázračné dítě Wolfgang Amadeus Mozart.

V [[Čína|Čínském]] oválném [[kabinet]]ě pořádala Marie Terezie tajné [[konference]] se státním [[kancléř]]em [[hrabě]]tem [[Václav Antonín Kounic|Kounicem]]. V pokoji zvaném Vieux-Lacque zasedal Napoleon. V Modrém čínském salónu podepsal v roce [[1918]] císař [[Karel I.]] svoji [[abdikace|abdikaci]] (konec monarchie). Milionový pokoj „Millionenzimmer“ obložený růžovým dřevem s drahocennými [[miniatura]]mi z [[Indie]] a [[Persie]] patří k nejkrásnějším rokokovým prostorům vůbec. Ve Velké galerii zasedal v letech 1814-1815 Vídeňský kongres; dnes se tu pořádají při zvláštních příležitostech státní [[audience]].

== Zoologická zahrada v Schönbrunnu ==

[[Zoologická zahrada]] ve vídeňském Schönbrunnu je nejstarší existující zoologickou zahradou na světě s jedinou zachovanou barokní [[menažérie|menažérií]]. Tato historická [[ZOO]] má zajímavou minulost a současně má plnit důležité úkoly i v budoucnu.
V létě 1752 zavedl císař [[František Štěpán Lotrinský]], manžel Marie Terezie, své [[šlechta|šlechtické]] hosty poprvé do nově zřízené menažérie v zámeckém parku letní rezidence Schönbrunn.
Byla to právě Zoologická zahrada v Schönbrunnu, kde se [[14. července]] [[1906]] narodilo v zajetí první [[slon|slůně]]. Do té doby byli [[zoolog]]ové přesvědčeni, že se [[slon]]i v zajetí nerozmnožují. [[Motto]] zoologické zahrady dodnes zní: „Schönbrunn má být zoologická zahrada se šťastnými zvířaty.“

== Gloriette ==
[[Soubor:Gloriette Vienna Panorama 2005.jpg|thumb|Gloriette Panorama]]
V překrásné stavbě se dnes nachází kavárna s vynikajícím pečivem a velkolepým výhledem na Vídeň. V neděli dopoledne se tu pořádají pozdní snídaně s živou hudbou, od [[klasická hudba|klasiky]] po [[jazz]].
Gloriette, připomínka vítězství Rakouska v [[Bitva u Kolína|bitvě u Kolína]], byla postavena roku 1775, jak připomíná nápis na střední části stavby: „JOSEPHO II. AUGUSTO ET MARIA THERESIA IMPERANTIB. MDCCLXXV“ (Postavena za vlády císaře Josefa II. a císařovny Marie Terezie v roce 1775). Už tehdy lidé dokázali ocenit krásný výhled, a tak byla zřízena dvacet metrů vysoká [[terasa]] (přístupná pouze po točitých schodech).

== Zahradní labyrint v Schönbrunnu (Irrgarten) ==

V jeho jednotlivých zákoutích mohou návštěvníci objevit [[symbol]]y dvanácti znamení [[zvěrokruh]]u a v neposlední řadě sledovat z vyvýšeného místa bloudění ostatních návštěvníků.
[[Labyrint (bludiště)|Labyrint]] byl založen mezi lety 1698 a 1740. Původně ho tvořily čtyři různé části se zvýšeným [[pavilon]]em uprostřed, z něhož bylo možné přehlédnout celé bludiště. V 19. století se postupně zmenšoval, až byla v roce 1892 vymýcena i poslední část. Na podzim roku [[1998]] byl zřízen nový labyrint s celkovou rozlohou 1 715 m². Při jeho tvorbě se [[autor|autoři]] snažili co možná nejvíce držet historické předlohy.

== Palmenhaus ==

V tomto pavilonu jsou rostliny z pralesů všech kontinentů – je to poslední a největší [[Výstava|expozice]] svého druhu v [[Evropa|Evropě]]. Konají se zde i působivé noční prohlídky, při nichž je možno navštívit jinak nepřístupnou [[galerie|galerii]] pod střechou.
Budova široká 113 m a vysoká až 28 m byla postavena v letech 1881–1882 podle [[projekt]]u Franze Xavera Segenschmida v historizujícím stylu jako impozantní konstrukce ze železa a skla. Dnes stavba [[simulace|simuluje]] tři [[Podnebí|klimatické]] zóny: zimní zahradu, středomořskou a tropickou zahradu.

== Wüstenhaus (pouštní dům) ==

Budova s historickými [[sluneční hodiny|slunečními hodinami]] z roku [[1904]] – proti palmovému skleníku Palmenhaus v schönbrunnském zámeckém parku – se znovu probudila k životu. Po mnohaletém uzavření a [[generální oprava|generální opravě]] je bývalý Motýlí dům „Schmetterlinghaus“ znovu otevřen, dnes jako Pouštní dům „Wüstenhaus“.
Z [[botanika|botanického]] hlediska jedinečná sbírka [[kaktus]]ů státní botanické zahrady je zpřístupněna poprvé. Je dokonale začleněna do poutavé [[koncepce]] zahrnující i zástupce příslušné [[fauna|fauny]]. Na výstavě návštěvník shlédne ukázky životního prostředí v pouštních oblastech [[Afrika|Afriky]], [[Asie]] a [[Amerika|Ameriky]].

== Externí odkazy ==
* [http://whc.unesco.org/en/list/786 Palace and Gardens of Schönbrunn – UNESCO] (anglicky)

{{Commonscat|Palace and gardens of Schönbrunn}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Světové dědictví - Rakousko}}
[[Kategorie:Zámky v Rakousku]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Schönbrunn - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu