Schindlerův seznam - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

2023-06-22T17:11:59Z

Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:11
Řádka 6:		Řádka 6:
	== Děj filmu ==		== Děj filmu ==
	{{Spoiler}}		{{Spoiler}}
-	Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do [[Krakov]]a přijíždí [[Oskar Schindler]], člen [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei\|NSDAP]] a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na kraj nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Goeth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa [[Třetí říše]] rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do [[Osvětim]]i. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do nové továrny na výrobu granátu ve [[Svitavy\|Svitavách]]-[[Brněnec\|Brněnci]] ([[Protektorát Čechy a Morava]]). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskujíc vlastní život, a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace [[Německo\|Německa]]. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na který vyryjí úryvek z [[talmud]]u: „Ten kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká [[Rudá armáda]], která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního [[Jeruzalém]]a, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé a jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.	+	Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do [[Krakov]]a přijíždí [[Oskar Schindler]], člen [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei\|NSDAP]] a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na kraj nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Goeth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do [[Osvětim]]i. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do nové továrny na výrobu granátu ve [[Svitavy\|Svitavách]]-[[Brněnec\|Brněnci]] ([[Protektorát Čechy a Morava]]). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskujíc vlastní život, a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace [[Německo\|Německa]]. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na který vyryjí úryvek z [[talmud]]u: „Ten kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká [[Rudá armáda]], která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního [[Jeruzalém]]a, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé a jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.

	Kniha Thomase Keneallyho, sepsána podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu [[Steven Spielberg\|Stevenem Spielbergem]], jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani [[USD\|dolar]].		Kniha Thomase Keneallyho, sepsána podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu [[Steven Spielberg\|Stevenem Spielbergem]], jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani [[USD\|dolar]].

Sysop: 1 revizi

2013-05-11T08:25:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 5. 2013, 08:25

GB1977: /* YouTube */ Pro mou trojici monitorů

2012-11-26T03:52:42Z

YouTube: Pro mou trojici monitorů

Nová stránka

[[Soubor:Schindler's List movie.jpg|thumb|Filmový plakát - Schindlerův seznam]]
'''Schindlerův seznam''' je jedna z nejúspěšnějších knih australského spisovatele [[Thomas Keneally|Thomase Keneallyho]], která se po vydání v roce [[1982]] stala bestsellerem a film natočený režisérem [[Steven Spielberg|Stevenem Spielbergerem]] na motivy Keneallyho knihy z roku [[1993]].

Na základě rozhovorů s „Schindlerovými židy“ a na základě pečlivého studia historických dokumentů rekonstruuje [[Thomas Keneally]] události, které vedly k zachránění více než tisíce [[Židé|Židů]] v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. [[Oskar Schindler]] byla rozporuplná osoba, ale autor ji nijak neidealizuje. Na pozadí vyprávění o jeho životě vykresluje obrovské zvůle [[Holocaust|holokaustu]]. Autor rekonstruuje události velice podrobně a v přesných souvislostech. Strhující vyprávění a především obrovská vypovídací hodnota dělá ze Schindlerova seznamu jednu z nejlepších knih s tematikou [[holocaust]]u. Film je doprovázen hudbou [[John Williams|Johna Williamse]].

== Děj filmu ==
{{Spoiler}}
Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do [[Krakov]]a přijíždí [[Oskar Schindler]], člen [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|NSDAP]] a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na kraj nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Goeth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa [[Třetí říše]] rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do [[Osvětim]]i. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do nové továrny na výrobu granátu ve [[Svitavy|Svitavách]]-[[Brněnec|Brněnci]] ([[Protektorát Čechy a Morava]]). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskujíc vlastní život, a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace [[Německo|Německa]]. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na který vyryjí úryvek z [[talmud]]u: „Ten kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká [[Rudá armáda]], která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního [[Jeruzalém]]a, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé a jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.

Kniha Thomase Keneallyho, sepsána podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu [[Steven Spielberg|Stevenem Spielbergem]], jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani [[USD|dolar]].

Přestože Spielbergův film si nehraje na dokument, byl kritizován některými historiky (především v Polsku a Česku), že především jeho druhá polovina překrucuje historická fakta (např. záchranná mise v Osvětimi, nesmyslné tvrzení, že v brněnecké továrně se žádný válečný materiál nevyrobil, přecitlivělá scéna loučení s vězni atd.), což ovšem uměleckou kvalitu a výsledný dojem z filmu nikterak nesnižuje.

== YouTube ==
{| border="4" width="444" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=W74jGQ-CDTE}}
|- align="center"
| '''Schindler's List Trailer (Best Picture 1993, anglicky)'''
|}
{| border="4" width="444" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=-c0gLBZ4CzA}}
|- align="center"
| '''Schindler's List Soundtrack (anglicky)'''
|}
<br style="clear: both;" />

== Externí odkazy ==
* [http://www.csfd.cz/film/8653-schindleruv-seznam-schindlers-list/ ČSFD.cz – Schindlerův seznam]
* [http://www.imdb.com/title/tt0108052/ IMDb.com – Schindler's List (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Americké dramatické filmy]]
[[Kategorie:Filmy roku 1993]]
[[Kategorie:Filmy oceněné Oscarem]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]