http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Sedm%C3%A1_pe%C4%8De%C5%A5Sedmá pečeť - Historie editací2026-07-01T19:30:23ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Sedm%C3%A1_pe%C4%8De%C5%A5&diff=425202&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-11-24T12:40:21Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 24. 11. 2013, 12:40</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Sedm%C3%A1_pe%C4%8De%C5%A5&diff=425201&oldid=prevGabym64: Kniha2012-05-14T19:24:07Z<p>Kniha</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox film<br />
| film = Sedmá pečeť<br />
| obrázek =<br />
| originál = Det sjunde inseglet<br />
| žánr = alogorie/drama/fantasy<br />
| režie = [[Ingmar Bergman]]<br />
| produkce = [[Allan Ekelund]]<br />
| námět a scénář = [[Ingmar Bergman]]<br />
| hrají = [[Max von Sydow,]]<br />[[Gunnar Björnstrand]]<br />[[Bengt Ekerot]]<br />[[Nils Poppe]]<br />
| hudba = [[Johny Williams]]<br />
| kamera = [[Gunnar Fischer]]<br />
| střih = [[ Lennart Wallén]]<br />
| distribuce = [[Svensk Filmindustri]]<br />
| premiéra = [[16. únor]] [[1957]]<br />
| délka = 96 minut<br />
| jazyk = [[švédština]]<br />
| rozpočet = $150 000<br />
| imdb = 0050976}}<br />
<br />
'''Sedmá pečeť''' ([[švédština|švédsky]]: '''''Det sjunde inseglet''''') je filmové [[podobenství]] z roku [[1957]] režírované [[Ingmar Bergman|Ingmarem Bergmanem]]. Popisuje cestu středověkého [[rytíř]]e ([[Max von Sydow]]) krajinou postiženou morovou ranou. Bergmana inspirovaly středověké kostelní malby, které viděl, když v dětství cestoval s otcem po [[Švédsko|Švédsku]] a také starší film [[Vozka smrti]].<br />
<br />
Název odkazuje k pasáži ze [[Zjevení Janovo|Zjevení Janova]]. Citace zazní na začátku i na konci filmu: „… rozlomím sedmou pečeť a poté nastane mlčení plné posvátné bázně…“ (Zjevení Janovo 8:1).<br />
<br />
==Děj==<br />
Antonius Block (von Sydow) je rytíř, který se společně s [[panoš]]em Jönsem ([[Gunnar Björnstrand]]) vrací z [[Křížové výpravy|křížových výprav]] a shledá, že jeho zemi sužuje [[mor]]ová rána. Zjišťuje také, že pro něj samotného si přišla personifikovaná Smrt ([[Bengt Ekerot]]). Smrt má ovšem i lidské slabosti a má zlomyslnou radost ze strachu, který v lidech vyvolává. Block nabízí Smrti [[šachy|šachovou]] partii, aby si prodloužil čas (což je ve skutečnosti předem prohraný boj). Znovu se také setkává se svou ženou Karin, kterou léta neviděl. Rytíř selhává ve své víře v [[Bůh|Boha]] a ptá se po smyslu života. Boha volá, vzývá, ale z temnot se nikdo neozývá. Setkává se s rodinou potulného kejklíře Jofa, který ve svém těžkém životě přesto vidí půvab.<br />
<br />
V jiné silné scéně se při upálení čarodějnice Blocka ptá jeho panoš, jestli v jejích očích vidí Boha nebo jenom prázdnotu. Block poznává, že bude raději zlomený ve víře, stále trápený pochybnostmi, než by uznal život beze smyslu. Jistý smysl najde v tom, že umožní útěk mladému páru a jejich dítěti.<br />
<br />
==Historické reálie a existencialismus ==<br />
Během cesty rytíře Blocka za vírou se dozvídáme více o středověké společnosti a to, jak se vyrovnávala se smrtí, o upalování čarodějnic nebo bičování sama sebe. Bergman je kritický k zástupcům církve, které atmosféra morové rány víceméně vyhovuje. V kontrastu je zobrazena rytířova nevíra a zahořklost jeho panoše k jednoduché víře kejklíře Jofa ([[Nils Poppe]]) a jeho manželky Miy ([[Bibi Andersson]]). Panoš, byť je nevěřící a cynický, prokazuje pozoruhodnou citlivost, která ho nutí chránit a pomáhat těm, kterým pomoct může, a cítit účast k těm, kterým pomoct nemůže (například čarodějnici).<br />
<br />
Pokud se má rytíř vracet z křížové výpravy, nemohl se vrátit domů v půlce morové [[Černá smrt|Černé smrti]]. Poslední, devátá křížová výprava skončila v roce 1271 a morová rána propukla v Evropě v roce 1348. Ne všechny křížové výpravy byly vedeny do [[Svatá země|Svaté země]], některé zavedly rytíře do Pobaltí. Jöns ovšem ve filmu přímo říká, že s pánem byli ve Svaté zemi. Pravdivé historické reálie jsou ale pro vyznění filmu nepříliš podstatné, Bergman měl v úmyslu natočit filozofický film, ne historický.<br />
<br />
Samotné téma života smrti odpovídá [[existencialismus|existencialismu]] padesátých let, ne víře středověkých lidí. Mnoho z myšlenek o smrti a smyslu života odkazuje ke [[Søren Kierkegaard|Kierkegaardovi]].<br />
<br />
== Citáty z filmu ==<br />
Antonius Block: „Kdo jsi?“<br /><br />
Smrt: „Jsem smrt.“<br /><br />
Antonius Block: „Přišel sis pro mě?“<br /><br />
Smrt: „Dlouho jsem chodil po tvém boku.“<br /><br />
Antonius Block: „Všiml jsem si.“<br /><br />
Smrt: „Jsi připraven?“<br /><br />
Antonius Block: „Mé tělo je připraveno, ale já nejsem.“<br />
<br />
<br />
Jöns: „Láska je jako nejčernější z morů… pokud by z ní člověk mohl umřít, mohlo by být v lásce jakési potěšení, ale ty z ní neumíráš.“<br />
<br />
<br />
Smrt: Copak se nikdy nepřestaneš ptát?<br /><br />
Antonius Block: Ne, nikdy nepřestanu.<br /><br />
Smrt: „Ale odpovědi nedostaneš.“<br /><br />
<br />
<br />
Antonius Block: „Hraješ s černými figurkami.“<br /><br />
Smrt: „Odpovídající, nemyslíš?“<br />
<br />
<br />
Mia: „Nevypadáš šťastně.“<br /><br />
Antonius Block: „Ne.“<br /><br />
Mia: „Jsi unavený?“<br /><br />
Antonius Block: „Ano, měl jsem nudnou společnost.“<br /><br />
Mia: „Myslíš toho panoše?“<br /><br />
Antonius Block: „Ne, jeho tím nemyslím.“<br /><br />
Mia: „Tak koho?“<br /><br />
Antonius Block: „Sebe.“<br /><br />
<br />
<br />
Jöns: „Láska není víc než chtíč a podvody a lži.“<br />
<br />
== Autorův náhled ==<br />
Ve své autobiografii ''[[Laterna magica]]'' píše Bergman, že Sedmá pečeť je „''nevyrovnaný film, který je však blízký mému srdci, poněvadž jsme ho natáčeli v primitivních podmínkách s obrovskou vitalitou a chutí. V nočním lese, ve kterém je popravena čarodějnice, probleskují mezi stromy okna råsundských věžáků. Průvod flagelantů táhl přes zbořeniště, na kterém se měla stavět nová laboratoř. Záběr s tancem smrti pod temným mrakem vznikl v nesmírném chvatu ve chvíli, kdy už většina herců měla padla. Do kostýmu odsouzenců se musel obléknout pomocný personál, elektrikáři, maskér a dva letní hosté, kteří vůbec nevěděli, o co běží. Nachystali jsme němou kameru, a než se mrak rozplynul, byl záběr na světě.''“<ref>BERGMAN, Ingmar. Laterna magica. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-207-0280-6. S. 272.</ref><br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
== Externí odkazy ==<br />
* [http://www.csfd.cz/film/723-sedma-pecet-sjunde-inseglet-det/ Sedmá pečeť v Česko-Slovenské filmové databázi]<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Filmy roku 1957]]<br />
[[Kategorie:Filmová dramata]]<br />
[[Kategorie:Švédské filmy]]<br />
[[Kategorie:Šachy v umění]]</div>Gabym64