Short Sunderland - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-02-22T17:02:36Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2026, 17:02
Řádka 2:		Řádka 2:
	\|název = Short Sunderland		\|název = Short Sunderland
	\|typ = [[průzkumný letoun\|průzkumný]] a protiponorkový [[hydroplán]]		\|typ = [[průzkumný letoun\|průzkumný]] a protiponorkový [[hydroplán]]
-	\|výrobce = [[Short Brothers]]	+	\|výrobce = Short Brothers
-	\|image = [[~~Image~~:Short Sunderland.jpg\|240px]]	+	\|image = [[Soubor:Short Sunderland Mk V ExCC.jpg\|240px]]
-	\|text = Short Sunderland	+	\|text = Short Sunderland Mk V
	\|konstruktér =		\|konstruktér =
	\|první let = [[16. říjen\|16. října]] [[1937 v letectví\|1937]]		\|první let = [[16. říjen\|16. října]] [[1937 v letectví\|1937]]
Řádka 10:		Řádka 10:
	\|vyřazen = [[1967 v letectví\|1967]]		\|vyřazen = [[1967 v letectví\|1967]]
	\|výroba =		\|výroba =
-	\|vyrobeno kusů = 749 ks	+	\|vyrobeno kusů = 749 kusů
	\|hlavní uživatel = [[Royal Air Force\|RAF]]		\|hlavní uživatel = [[Royal Air Force\|RAF]]
-	\|více uživatelů = [[Royal Australian Air Force\|RAAF]] <br /> [[Royal New Zealand Air Force\|RNZAF]]<br />[[Aéronavale]]	+	\|více uživatelů = [[Royal Australian Air Force\|RAAF]]<br />[[Royal New Zealand Air Force\|RNZAF]]<br />[[Aéronavale]]
	}}		}}
	'''Short Sunderland''' byl britský hlídkový a protiponorkový hydroplán užívaný v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]].		'''Short Sunderland''' byl britský hlídkový a protiponorkový hydroplán užívaný v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]].

	==Vývoj==		==Vývoj==
-
	V roce [[1934]] vznikla ve [[Spojené království\|Velké Británii]] soutěž na zakázku dálkových poštovních létajících člunů. Jedním z potenciálních výrobců se stala firma [[Short Brothers\|Short Bros. Ltd.]] sídlící v Rochesteru, která měla v tomto oboru již zkušenosti. Letoun, který postavila, byl vskutku impozantní. Velký létající člun měl dvě paluby, přičemž horní paluba byla určena pro posádku letadla a poštu, dolní paluba s luxusním vybavením pro cestující. Stroj začal létat na trasách mezi Velkou Británií a jeho zámořskými koloniemi, např. Jižní Afrikou, Indií, Singapurem či Austrálií. Během druhé světové války byly hydroplány '''S.26''' a '''S.30''' zařazeny do vojenské služby. Byly využívány k hlídkové stlužbě a k záchranným akcím na otevřeném moři. K tomuto účelu byly vybaveny kulometnými věžemi.		V roce [[1934]] vznikla ve [[Spojené království\|Velké Británii]] soutěž na zakázku dálkových poštovních létajících člunů. Jedním z potenciálních výrobců se stala firma [[Short Brothers\|Short Bros. Ltd.]] sídlící v Rochesteru, která měla v tomto oboru již zkušenosti. Letoun, který postavila, byl vskutku impozantní. Velký létající člun měl dvě paluby, přičemž horní paluba byla určena pro posádku letadla a poštu, dolní paluba s luxusním vybavením pro cestující. Stroj začal létat na trasách mezi Velkou Británií a jeho zámořskými koloniemi, např. Jižní Afrikou, Indií, Singapurem či Austrálií. Během druhé světové války byly hydroplány '''S.26''' a '''S.30''' zařazeny do vojenské služby. Byly využívány k hlídkové stlužbě a k záchranným akcím na otevřeném moři. K tomuto účelu byly vybaveny kulometnými věžemi.

	Kromě této civilní verze byl na podkladě specifikace '''R.2/33''' vyvinut vojenský typ tohoto letounu. Verze dostala označení '''S.25''' a její prototyp poprvé vzlétl roku [[1937 v letectví\|1937]]. Typ '''Mk. I''' byl vybavený motory Bristol Pegasus X, každý o výkonu 709 kW (950 hp), neboť plánované motory Pegasus XXII o výkonu 753 kW (1,010 hp) nebyly zatím k dispozici. Stroj však byl dále modernizován, roku [[1941]] byla zahájena výroba typu '''Mk.II''' s motory Pegasus. Letouny byly vybaveny novými radiolokátory, zvětšena zásoba střeliva. Nejpočetněji vyráběnou verzí byl typ '''Mk.III''', který se stal tak jednou z nejužitečnějších zbraní proti ponorkám. Dalším vývojovým typem byl Sunderland '''Mk. IV'''., který však byl odlišný a měl se stát vývojovou řadou '''S.45 Seaford'''. Počátky jeho vývoje sahají do roku [[1942]], ovšem ten tak zaostal, že výroba byla zahájena až roku [[1945]] a bylo vyrobeno pouhých 8 kusů. Poslední verzí byl '''Sunderland Mk. V''', který byl poháněn motory Pratt & Whitney R-1830-90B Twin Wasp. Letouny tohoto typu začaly k jednotkám přicházet až roku [[1945]] a byly vyráběny až do června [[1946]].		Kromě této civilní verze byl na podkladě specifikace '''R.2/33''' vyvinut vojenský typ tohoto letounu. Verze dostala označení '''S.25''' a její prototyp poprvé vzlétl roku [[1937 v letectví\|1937]]. Typ '''Mk. I''' byl vybavený motory Bristol Pegasus X, každý o výkonu 709 kW (950 hp), neboť plánované motory Pegasus XXII o výkonu 753 kW (1,010 hp) nebyly zatím k dispozici. Stroj však byl dále modernizován, roku [[1941]] byla zahájena výroba typu '''Mk.II''' s motory Pegasus. Letouny byly vybaveny novými radiolokátory, zvětšena zásoba střeliva. Nejpočetněji vyráběnou verzí byl typ '''Mk.III''', který se stal tak jednou z nejužitečnějších zbraní proti ponorkám. Dalším vývojovým typem byl Sunderland '''Mk. IV'''., který však byl odlišný a měl se stát vývojovou řadou '''S.45 Seaford'''. Počátky jeho vývoje sahají do roku [[1942]], ovšem ten tak zaostal, že výroba byla zahájena až roku [[1945]] a bylo vyrobeno pouhých 8 kusů. Poslední verzí byl '''Sunderland Mk. V''', který byl poháněn motory Pratt & Whitney R-1830-90B Twin Wasp. Letouny tohoto typu začaly k jednotkám přicházet až roku [[1945]] a byly vyráběny až do června [[1946]].
		+	[[Soubor:Air Ministry Second World War Official Collection CH555.jpg\|thumb\|240px\|Pumové závěsníky letounu Sunderland]]
		+	== Bojové užití ==
		+	[[Soubor:Short Sunderland Mk I of No. 210 Squadron RAF based at Oban in Scotland, escorting a Canadian troop convoy into Greenock, 31 July 1940. CH795.jpg\|thumb\|240px\|Short Sunderland Mk.I 210. perutě]]
		+	[[Soubor:U-boat Warfare 1939-1945 C4081.jpg\|thumb\|240px\|Potápějící se německá ponorka U426, kterou napadl Short Sunderland.]]
		+	V době vypuknutí [[Druhá světová válka\|války]] v [[Evropa\|Evropě]] v září [[1939]] používalo britské vojenské letectvo [[Royal Air Force]] celkem 38 Sunderlandů, neboť dva byly ztraceny při haváriích. Výrobní linky dodávaly další kusy, ale ty byly určeny pro australskou 10. squadronu, oficiálně utvořenou 1. července 1939 v Point Cooku ve státě [[Victoria (Austrálie)\|Victoria]]. Po zahájení války však bylo rozhodnuto, že 10. squadrona zůstane v Británii jako součást Pobřežního velitelství. Jejím prvním operačním letem se stala 10. října 1939 dodávka záložního motoru pro 228. peruť v severoafrické Bizertě.

-	~~==Bojové užití==~~	+	První hlídkový let Sunderlandu proběhl již 3. září 1939 v den vyhlášení války Británie Německu. Během několika dnů pak Sunderlandy začaly chránit konvoje lodí před německými ponorkami. 8. září 1939 napadl Sunderland osmi pumami poprvé ponorku, zatím však neúspěšně.
-	~~V době vypuknutí~~ války v [[~~Evropa~~\|~~Evropě~~]] ~~v září~~ [[~~1939~~]] ~~používalo britské vojenské letectvo celkem 40 Sunderlandů~~. ~~Letouny se~~ od ~~prvopočátku podílely na záchraně sestřelených britských~~ a ~~spojeneckých pilotů, zachraňovaly posádky a pasažéry lodí, které byly potopeny nacistickými ponorkami~~. Díky poměrně slušné pasívní ochraně byly nepříjemným soupeřem pro německé stíhače. Od nich dostaly přezdívku ''"Fliegende Stachelschweine“ (Létající dikobraz).'' Sunderlandy se účastnily úspěšně evakuace britských vojáků z ~~[[Kréta\|~~Kréty]], kdy z celkového množství 28 tisíc mužů jich evakuovaly zhruba polovinu. Do konce války potopily 28 německých ponorek a měly podíl na potopení dalších. Koncem druhé světové války jejich poslání neskončilo. Stroje létaly se zásobami v době tzv. berlínské krize, účastnily se [[Korejská válka\|Korejské války]] a jiných bojů v [[Asie\|Asii]], komerčně byly využívány při civilních dálkových letech a expedicích.	+
		+	První záchrannou akcí Sunderlandů se stala 18. září 1939 pomoc trosečníkům torpédované lodi Kensigton Court u ostrovů [[Scilly]]. Na pomoc odstartovaly dva letouny 228. squadrony, která byla 8. září převelena z Alexandrie. První stroj převzal 21 trosečníků z 34, zatímco druhý vzal na palubu zbývající. Podobná operace se během války několikrát opakovala. Jen 10. australská squadrona zachraňovala trosečníky 117krát.
		+
		+	30. ledna 1940 se Sunderland 228. squadrony podílel na první likvidaci německé ponorky, která byla poškozená předchozí palbou povrchovými plavidly. Po zásahu letounu nařídil kapitán ponorky U-55 typ VIIB její potopení. V dubnu 1940 začala přezbrojovat ze zastaralých letounů Saro London na Sunderlandy 201. squadrona, dislokovaná v Sullom Voe.
		+
		+	8. dubna poprvé odhalila osádka Sunderlandu 204. squadrony německá plavidla účastnící se [[Operace Weserübung\|invaze do Norska]]. Téhož dne byl její další stroj sestřelen bombardovacím letounem [[Heinkel He 111]]H. O dva dny později stíhací [[Messerschmitt Bf 110]]C od 1. staffel Zerstörergeschwader 76 sestřelil Sunderland od 210. squadrony. V Norsku se pak Sunderland široce uplatnil jako [[transportní letoun]] a jeho osádky při tom dokázaly sestřelit Messerschmitt Bf 110D.
		+
		+	Díky poměrně slušné pasívní ochraně byly nepříjemným soupeřem pro německé stíhače. Od nich dostaly přezdívku „''Fliegende Stachelschweine“ (Létající dikobraz).'' O palebné síle Sunderlandu se mohli piloti Luftwaffe přesvědčit 3. dubna 1940 při pokusu o bombardování lodního konvoje. Sunderland od 204. squadrony nejprve odrazil útok dvou letounů [[Junkers Ju 88]]A a následně zahnal další čtyři. Na britský stroj pak ze zadní polosféry zaútočilo dalších šest Junkersů. Jeden z nich zadní střelec W. Lillie sestřelil a dalšímu vyřadil z činnosti levý motor, což německý letoun přinutilo k ústupu za doprovodu zbylé čtveřice. Silně poškozený Sunderland velitele F. Phillipse se zraněnou částí osádky se přesto dokázal vrátit na domovskou základnu v Invergordonu.
		+
		+	Australská 10. squadrona se poprvé vyznamenala v leteckém souboji 13. července 1940, kdy jeden z jejích Sunderlandů odrazil útok Messerschmittu Bf 110D a vážně ho poškodil. O dva dny později se další australský létající člun střetl s pěti stroji [[Heinkel He 111]]H, které atakovaly parník City of Limeck u [[souostroví]] Scilly. Jeden z nich sestřelil a zbylé zahnal. 14. srpna 1941 Short Sunderland 10. squadrony sestřelil čtyřmotorový [[Focke-Wulf Fw 200]] Condor, který naváděl německé ponorky. První ponorku (U-26) zlikvidoval Sunderland poručíka Gibsona z 10. perutě již 1. července 1940.
		+
		+	Sunderlandy Mk.II byly přidělovány k 95., 119., 201., 204., 228., [[246. peruť RAF\|246.]] v Bowmore, 423. v Obanu, 461. na Mount Battenu a 10. a 422. (australské) squadroně, z nichž řada byla nově utvořena. Squadrony č. 10 a 210 sloužily mj. k zásobovacím letům na Maltu a do Alexandrie. V říjnu 1941 obě jednotky v Británii posílila 228. squadrona, která se vrátila ze [[Středomoří]]. Společně disponovaly 23 letuschopnými Sunderlandy.
		+
		+	23. prosince 1941 poručík Hodkinson od 10. squadrony těžce poškodil v [[Biskajský záliv\|Biskajském zálivu]] tankovou zásobovací loď pro ponorky a s rozstříleným Sunderlandem dokázal nouzově přistát na pláži v Mount Batten.
		+
		+	V roce [[1942]] bylo dodáno celkem 114 Sunderlandů, z nichž některé byly nové verze Mk.III. Již 5. dubna 1942 dva Sunderlandy kryly ústup [[Commandos]] v prostoru [[Biarritz]]u, kdy během čtyř hodin odrazily 14 útoků Junkersů Ju 88A-4. 27. července další Sunderland 10. squadrony vybojoval hodinové střetnutí se čtveřicí Ju 88A-4 a dolétl na základnu s jedním poškozeným motorem. Následující den jiný letoun 10. squadrony sestřelil stíhací [[Messerschmitt Bf 109]]G.
		+
		+	Sunderlandy se účastnily úspěšně [[Invaze na Krétu\|evakuace britských vojáků z Kréty]], kdy z celkového množství 28 tisíc mužů jich evakuovaly zhruba polovinu. Do konce války potopily 28 německých ponorek a měly podíl na potopení dalších. Koncem druhé světové války jejich poslání neskončilo. Stroje létaly se zásobami v době tzv. [[Berlínská blokáda\|berlínské krize]], účastnily se [[Korejská válka\|Korejské války]] a jiných bojů v [[Asie\|Asii]], komerčně byly využívány při civilních dálkových letech a expedicích.
		+
		+	V roce [[1951]] se 19 letounů RAF Short Sunderland Mk.V podrobilo generálním opravám u firmy Short v Belfastu a následně byly předány francouzskému námořnictvu [[Aéronavale]]. Téměř bez výjimky byly předány jednotce 7FE dislokované v [[Dakar]]u v [[Senegal]]u. Z afrického západního pobřeží mohly radarem nebo vizuálně kontrolovat velkou oblast středního a jižního [[Atlantský oceán\|Atlantského oceánu]].

	==Verze==		==Verze==
Řádka 53:		Řádka 76:
	*Maximálně: 21 h při 220 km/h (zásoba paliva 5200 kg)		*Maximálně: 21 h při 220 km/h (zásoba paliva 5200 kg)
	*Výzbroj: pumy nebo hlubinné nálože, 4 x 7,7 mm kulomet ve věži Nash & Thompson FN-4A, další kulometná výzbroj ráže 7,7 mm nebo 12,7 mm na bocích (celkem 8 kulometů)		*Výzbroj: pumy nebo hlubinné nálože, 4 x 7,7 mm kulomet ve věži Nash & Thompson FN-4A, další kulometná výzbroj ráže 7,7 mm nebo 12,7 mm na bocích (celkem 8 kulometů)
		+	== Externí odkazy ==

-		+	{{Flickr\|Short+Sunderland}}{{Commonscat\|Short Sunderland}}{{Britské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Britské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Britská průzkumná letadla]]		[[Kategorie:Britská průzkumná letadla]]
	[[Kategorie:Letadla Short\|Sunderland]]		[[Kategorie:Letadla Short\|Sunderland]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-19T15:41:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 11. 2013, 15:41

Sysop: + Vylepšení

2012-05-24T21:28:24Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Letadlo
|název = Short Sunderland
|typ = [[průzkumný letoun|průzkumný]] a protiponorkový [[hydroplán]]
|výrobce = [[Short Brothers]]
|image = [[Image:Short Sunderland.jpg|240px]]
|text = Short Sunderland
|konstruktér =
|první let = [[16. říjen|16. října]] [[1937 v letectví|1937]]
|zaveden = [[1938 v letectví|1938]]
|vyřazen = [[1967 v letectví|1967]]
|výroba =
|vyrobeno kusů = 749 ks
|hlavní uživatel = [[Royal Air Force|RAF]]
|více uživatelů = [[Royal Australian Air Force|RAAF]] <br /> [[Royal New Zealand Air Force|RNZAF]]<br />[[Aéronavale]]
}}
'''Short Sunderland''' byl britský hlídkový a protiponorkový hydroplán užívaný v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].

==Vývoj==

V roce [[1934]] vznikla ve [[Spojené království|Velké Británii]] soutěž na zakázku dálkových poštovních létajících člunů. Jedním z potenciálních výrobců se stala firma [[Short Brothers|Short Bros. Ltd.]] sídlící v Rochesteru, která měla v tomto oboru již zkušenosti. Letoun, který postavila, byl vskutku impozantní. Velký létající člun měl dvě paluby, přičemž horní paluba byla určena pro posádku letadla a poštu, dolní paluba s luxusním vybavením pro cestující. Stroj začal létat na trasách mezi Velkou Británií a jeho zámořskými koloniemi, např. Jižní Afrikou, Indií, Singapurem či Austrálií. Během druhé světové války byly hydroplány '''S.26''' a '''S.30''' zařazeny do vojenské služby. Byly využívány k hlídkové stlužbě a k záchranným akcím na otevřeném moři. K tomuto účelu byly vybaveny kulometnými věžemi.

Kromě této civilní verze byl na podkladě specifikace '''R.2/33''' vyvinut vojenský typ tohoto letounu. Verze dostala označení '''S.25''' a její prototyp poprvé vzlétl roku [[1937 v letectví|1937]]. Typ '''Mk. I''' byl vybavený motory Bristol Pegasus X, každý o výkonu 709 kW (950 hp), neboť plánované motory Pegasus XXII o výkonu 753 kW (1,010 hp) nebyly zatím k dispozici. Stroj však byl dále modernizován, roku [[1941]] byla zahájena výroba typu '''Mk.II''' s motory Pegasus. Letouny byly vybaveny novými radiolokátory, zvětšena zásoba střeliva. Nejpočetněji vyráběnou verzí byl typ '''Mk.III''', který se stal tak jednou z nejužitečnějších zbraní proti ponorkám. Dalším vývojovým typem byl Sunderland '''Mk. IV'''., který však byl odlišný a měl se stát vývojovou řadou '''S.45 Seaford'''. Počátky jeho vývoje sahají do roku [[1942]], ovšem ten tak zaostal, že výroba byla zahájena až roku [[1945]] a bylo vyrobeno pouhých 8 kusů. Poslední verzí byl '''Sunderland Mk. V''', který byl poháněn motory Pratt & Whitney R-1830-90B Twin Wasp. Letouny tohoto typu začaly k jednotkám přicházet až roku [[1945]] a byly vyráběny až do června [[1946]].

==Bojové užití==
V době vypuknutí války v [[Evropa|Evropě]] v září [[1939]] používalo britské vojenské letectvo celkem 40 Sunderlandů. Letouny se od prvopočátku podílely na záchraně sestřelených britských a spojeneckých pilotů, zachraňovaly posádky a pasažéry lodí, které byly potopeny nacistickými ponorkami. Díky poměrně slušné pasívní ochraně byly nepříjemným soupeřem pro německé stíhače. Od nich dostaly přezdívku ''"Fliegende Stachelschweine“ (Létající dikobraz).'' Sunderlandy se účastnily úspěšně evakuace britských vojáků z [[Kréta|Kréty]], kdy z celkového množství 28 tisíc mužů jich evakuovaly zhruba polovinu. Do konce války potopily 28 německých ponorek a měly podíl na potopení dalších. Koncem druhé světové války jejich poslání neskončilo. Stroje létaly se zásobami v době tzv. berlínské krize, účastnily se [[Korejská válka|Korejské války]] a jiných bojů v [[Asie|Asii]], komerčně byly využívány při civilních dálkových letech a expedicích.

==Verze==
*Short Sunderland Mk.I – byl vyráběn od roku 1938 do roku 1942 v počtu 75 ks
*Short Sunderland Mk.II – vyráběn od 08/1941 do 12/1941, celkem 43 ks
*Short Sunderland Mk.III – vyráběn od 12/1941, celkem 461 ks
*Short Sunderland Mk.IIIA – verze vybavená radiolokátorem Mark III
*Short Sunderland Mk.IV – S.45 Seaford, celkem 8 kusů
*Short Sunderland Mk.V – verze vyráběná od 02/1945 do 06/1945 v počtu 55 kusů

==Technické údaje==

*Osádka: 7 až 9
*Pohonná jednotka (Sunderland Mk.V): čtyři motory [[Pratt & Whitney R-1830|Pratt & Whitney R-1830-90B Twin Wasp]] s výkonem po 895 kW (1200 hp)
*Vzletová hmotnost: 20 750 kg
*Hmotnost prázdného letounu: 12 830 kg
*Maximální vzletová hmotnost: 22 800 kg
*Rozpětí: 34,38 m
*Délka: 26 m
*Výška: 10 m
*Nosná plocha: 138,2 m²
*Max. rychlost: 338 km/h v 1 900 m
*Cestovní rychlost: 286 km/h v 1 900 m
*Počáteční stoupavost: 360 m/min
*Praktický dostup: 4 850 m
*Maximální dostup: 6 250 m
*Dolet: 2 200 km
*Vytrvalost: 10 h při 260 km/h
*Maximálně: 21 h při 220 km/h (zásoba paliva 5200 kg)
*Výzbroj: pumy nebo hlubinné nálože, 4 x 7,7 mm kulomet ve věži Nash & Thompson FN-4A, další kulometná výzbroj ráže 7,7 mm nebo 12,7 mm na bocích (celkem 8 kulometů)

{{Britské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Britská průzkumná letadla]]
[[Kategorie:Letadla Short|Sunderland]]