Sysop: 1 revizi

2013-11-19T10:46:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 11. 2013, 10:46

Sysop: + Vylepšení

2011-04-27T00:47:52Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:SidonViewOfOldCity.jpg|thumb|Pohled na staré město]]
'''Sidon''', nebo také '''Saïda''' ([[féničtina|fénicky]] <span dir="rtl">[[Soubor:phoenician sade.png|12px|צ]][[Soubor:phoenician yodh.png|12px|י]][[Soubor:phoenician daleth.png|12px|ד]][[Soubor:phoenician waw.png|12px|ו]][[Soubor:phoenician nun.png|12px|ן]]</span>, [[řečtina|řecky]] {{Cizojazyčně|el|'''Σιδώνα'''}}, [[arabština|arabsky]] {{Cizojazyčně|ar|'''صيدا'''}}), je třetí největší město v [[Libanon]]u a dnes je hlavním městem [[Jižní gubernát|Jižního gubernátu]]. Město leží na [[středozemní moře|středomořském pobřeží]], asi čtyřicet [[kilometr]]ů severně od [[Tyros|Tyru]] a čtyřicet kilometrů jižně od libanonského hlavního města [[Bejrút]]u. Jméno města znamená ''rybolov''. Má kolem 200 000 obyvatel, převážně [[muslimové|muslimských]] [[sunnité|sunnitů]] a [[šíité|šíitů]], z křesťanů jsou zde zastoupeni [[pravoslaví|řečtí ortodoxní]] a [[maronité|maronitští katolíci]].

== Historie ==
=== Antika a nejstarší dějiny ===
[[Soubor:Map of Lebanon.png|thumb|left|Mapa Libanonu]]
Sidon byl osídlen již v dobách raného neolitu (6000–4000 př. n. l.). Byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších [[Fénicie|fénických]] měst. Odtud a dalších [[Levanta|levantských]] přístavů Féničané vybudovali své obchodní impérium. Homér se zmiňuje o umění zdejších výrobců skla a [[purpur]]u. Ze Sidonu také pocházeli kolonisté, kteří založili a osídlili [[Tyros]], který se záhy stal mocným a bohatým přístavem, který se Sidonem neustále soupeřil s status ''metropole'' - [[Fénicie|fénického]] mateřského města.

Roku 1855 byl nalezen [[sarkofág]] krále Ešmunzara II., který je dnes umístěn v [[Louvre|Louvru]]. Z fénických znaků na jeho víku byl rozluštěn nápis ''„Král Sidoňanů“'', pocházející nejspíš z 5. století př. n. l., ale i další informace, že králova matka byla kněžkou [[Aštarte]], ''„bohyně sidonské“''. Nápisy také hovoří o bozích Ešmun a Ba'al, pán Sidonu (kteří mohou, ale nemusí být jedna a táž osoba), kteří jsou vykreslování jako hlavní sidonská božstva. Aštarte bývá nazývána ''Aštarte-Šem-Baal'' - což znamená ''Aštarte jméno Pána'' a tento titul byl nalezen i v [[Ugaritština|ugaritských]] textech.

[[Soubor:Sea castle, Sidon.jpg|thumb|Mořský hrad vybudovaný v Sidonu křižáky]]
V průběhu dějin byl Sidon mnohokrát dobyt různými národy: Asyřany, Babylóňany, Egypťany, Peršany, Řeky a nakonec Římany. Podobně jako další fénická města, i Sidon dobýváním velmi utrpěl. Ke konci perské nadvlády, roku 351 př. n. l. do Sidonu vtrhl perský [[velkokrál]] Artaxerxés III. a nedlouho na to, roku 333 př. n. l. jej dobyl Alexandr Veliký, čímž v Sidonu započala éra [[Helénismus|helénismu]]. Za vlády Alexandrových nástupců (tzv. [[diadochové|diadochů]]) Sidon požíval relativní svobody.
Když Sidon padl do rukou [[Římané|Římanů]], začali zde razit své stříbrné mince. Za vlády Římanů bylo ve městě vybudováno divadlo a několik dalších monumentálních památek z této doby. Za vlády římského císaře [[Heliogabalus|Heliogabala]] zde byla založena římská [[kolonie]], nesoucí jméno {{Cizojazyčně|la|''Colonia Aurelia Pia Sidon''}}

=== Byzanc, Arabové a křižáci ===
[[Soubor:St. Louis Castle, Sidon.jpg|thumb|left|Hrad [[Ludvík IX. Svatý|svatého Ludvíka]]]]
Během nadvlády [[Byzanc|Východořímské]], potažmo Byzantské říše zažil Sidon roku 551 obrovské [[zemětřesení]], které zničilo většinu starých fénických měst a budov a to včetně Bejrútské právnické školy, která se poté uchýlila do Sidonu. Roku 636 bylo město dobyto Araby.

[[4. prosinec|4. prosince]] roku 1110 byl Sidon dobyt křižáckými vojsky [[jeruzalémské království|jeruzalémského krále]] [[Balduin I. Jeruzalémský|Balduina I.]] a jejich norskými spojenci pod velením krále [[Sigurd I. Jorsalfar|Sigurda]]. Sidon se následně stal centrem [[Sidonské panství|Sidonského panství]], důležitého vazala Jeruzalémského království. Křižáci ve městě zbudovali [[Mořský hrad v Sidonu|Mořský hrad]] a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během [[křížové výpravy|křížových výprav]] byl Sidon několikrát dobyt a vydrancován. Roku 1249 byl zničen [[Saracéni|Saracény]] a o jedenáct let později znovu [[Mongolové|Mongoly]].
=== Novověk ===
[[Soubor:Sidon-coast.jpg|thumb|upright=2|Sidon na středomořském pobřeží]]
Poté, co se Sidon v 17. století stal součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], začal znovu nabývat svou dávnou slávu coby důležité obchodní centrum. Po [[první světová válka|první světové válce]] se město stalo součásti [[Francie|Francouzského]] [[Mandát Společnosti národů|mandátu]] [[Francouzský mandát Libanon|Libanon]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Sidon, jakož i zbytek Libanonu dobyt britskými sbory, které bojovaly na [[Blízký východ|Blízkém východě]] proti [[Vichystická Francie|Vichystické Francii]]. V dalších letech se stal významným městem nezávislého [[Libanon]]u.
Poté, co roku [[1948]], po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení nezávislosti]] Státu [[Izrael]] následoval velký příliv palestinských Arabů do Libanonu, kteří přišli i do Sidonu, kde založili dva velké uprchlické tábory Ajn al-Hilweh a Mia Mia. Tábory vyrostly de facto v těsném sousedství města, ale mají svou vlastní samosprávu i politický status, který z nich dělá druh [[enkláva|enklávy]]. v téže době město opustili zbývající [[Židé]].

V roce [[2000]] byl otevřen i Sidonský mezinárodní stadion, který téhož roku hostil Mistrovství Asie ve fotbale.

=== Literatura ===
* Michael Sommer, ''Die Phönizier – Handelsherren zwischen Orient und Okzident'' Kröner Verlag 2005 ISBN 3-520-45401-7
=== Související články ===
* [[Byblos]]
* [[Tyros]]
* [[Mořský hrad v Sidonu]]

== Externí odkazy ==
* [http://tyros.leb.net/sidon Lebanon, the Cedars' Land: Sidon]
* [http://www.destinationlebanon.gov.lb/eng/Sidon/History.asp Destination Lebanon: Sidon]
* [http://www.fondationaudi.org/french/index.asp Fondation Audi] (includes a virtual tour of The Soap Museum and other heritage sites in the Old City)
* [http://www.shsu.edu/~his_ncp/Eshmun.html Sam Houston State University: Nicholas C. J. Pappas: The Inscription on the Sarcophagus of the Phoenician King Eshmunazar]
* [http://www.lebmania.com/photos/sidon/welcome.htm Notes on Sidon]
* [http://www.worldarab.net/Architecture/ArchitecturalGallery/tabid/172/Default.aspx?path=Lebanon!Saida/ Architecture in the City]
* [http://www.sidonexcavation.org/ht/ht_excavation.html Sidon excavations]

{{Commons|Sidon}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Libanonu]]
[[Kategorie:Starověká města]]

Sidon - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení