Sysop: + NEW

2021-04-07T07:23:01Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:2014 Bogumin, Skrzeczoń, Kościół Matki Boskiej Bolesnej 03.jpg|thumb|240px|Kostel Panny Marie Bolestné (2014)]]
'''Skřečoň''' ({{vjazyce2|de|''Skretschon''}}, {{vjazyce2|pl|''Skrzeczoń''}}) je část města [[Bohumín]] ležícího v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Žije zde zhruba 2 500 obyvatel.

== Historie ==
První písemná zmínka o Skřečoni se nachází v soupisu desátku vratislavského biskupství (lat. ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'') z roku 1305 (první zmínka o její osadě ''Červiň'' až roku 1447, osada ''Nová Ves'' pak vznikla roku 1749). V roce 1675 došlo ke sňatku majitelky německolutyňského panství, kterého byla Skřečoň součástí, Alžběty Maxmiliany Heleny z Drahotuš s příslušníkem irského šlechtického rodu mylordem Františkem Taaffem z Carlingfordu, jemuž německolutyňské panství po úmrtí Alžběty Maxmiliany Heleny v roce 1700 připadlo. V roce 1792 hrabě Rudolf Taaffe prodal svůj majetek ve Slezsku, tedy i Skřečoň, hraběti Janu Larisch-Mönnichovi.

První školu ve Skřečoni zřídila roku 1850 farnost [[Dolní Lutyně|Německá Lutyně]], zpočátku se vyučovalo česky, později polsky. Samostatnou obcí se Skřečoň stala k roku 1864 na základě schválení [[Slezský zemský sněm|Slezským zemským sněmem]] v Opavě. V roce 1899 byla postavena budova německé školy, ale pro malý prostor byla již roku 1910 postavena na ulici 1. máje nová německá škola (dnes [[Základní škola|ZŠ]] Skřečoň) a původní budova připadla škole polské (po komplexní přestavbě je dnes z budovy bývalé polské školy obytný dům). Současně vznikl polský hasičský sbor a také spolek pro výstavbu kostela. O dva roky později byl zaveden vodovod, roku 1904 vznikl hřbitov a v roce 1905 byla postavena hřbitovní kaple. V roce 1910 také vznikl polský [[Sokol (spolek)|Sokol]], český až v roce 1921. Výstavba kostela Panny Marie Sedmibolestné byla zahájena v roce 1912 a jeho stavba byla dokončena o dvanáct let později. V roce 1913 byl postaven tzv. Obecní dům – obdoba radnice, spolu s dalším domem zvaným učitelský. V tomto roce také zahájila provoz úzkorozchodná [[tramvajová doprava v Bohumíně|tramvaj]] z dnešního [[Nový Bohumín|Nového Bohumína]] do [[Dolní Lutyně]], která se tehdy nazývala Německá Lutyně, o rok později byl ve Skřečoni zřízen poštovní úřad.

Po [[První světová válka|první světové válce]] následovalo několikaleté období nejistoty, komu připadne po rozpadu Rakouska-Uherska [[Těšínsko]] a s ním tedy i Skřečoň. Až v roce 1920 bylo rozhodnuto, že Skřečoň připadne Československé republice. Do budovy německé školy se pak nastěhovala česká obecná škola a také mateřská česká škola. V roce 1926 byly pro nově postavený kostel pořízeny tři zvony: Josef, Hedvika a Petr (zrekvírovany Němci za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a nejspíše zničeny), dále byla zbořena v blízkosti kostela stojící kaple Panny Marie Bolestné, která byla postavena již asi v 18. století, a vznikla česká knihovna. O tři roky později vznikl český hasičský sbor. Roku 1930 Skřečoní projel při své návštěvě Těšínska prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] a byla zde postavena hasičská zbrojnice.

Na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovského diktátu]] část Těšínska včetně Skřečoně připadla Polsku, ovšem v roce 1939 se po napadení Polska Německem Skřečoň stala součástí [[Nacistické Německo|Německé říše]] a byla přičleněna k provincii Slezsko, posléze Horní Slezsko (''Ostoberschlesien''). Po osvobození [[Rudá armáda|Rudou armádou]] roku 1945 se Skřečoň stala opět součásti Československa, při osvobozovacích bojích byl ale zničen dvůr Červiň. Roku 1947 zde vznikl [[Polský kulturně-osvětový svaz v České republice|PZKO]]. Následovalo připojení k [[Bohumín]]u roku 1949. V roce 1954 se vesnice opět osamostatnila, ale v roce 1974 byla definitivně připojena k Bohumínu.

V roce 1958 byla dokončena přestavba a nástavba hasičské zbrojnice, dále se Polsko mezinárodní smlouvou s Československou republikou vzdalo nároků na Těšínsko a tím pádem i na Skřečoň. Základní škola byla v roce 1965 rozšířena na úplnou základní školu s devíti třídami. Naopak roku 1969 byla pro nedostatek žáků zrušena základní škola s polským vyučovacím jazykem. Předtím, v roce 1967 vichřice zničila více než 600 let starý [[jilm]], který stál poblíž kostela, kmen byl převezen do skanzenu v [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], kde pak shnil. Roku byl 1973 zrušen provoz úzkokolejné tramvaje ve Skřečoni a byla dostavěna samoobsluha na ulici 1. máje. O dva roky později byla dokončena nová budova základní školy. Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Nové Vsi asi z 18. století v roce 2002 částečně spadla a byla proto zbořena, na jejím místě byla o dva roky později vystavěna [[boží muka]]. Ve vlastní Skřečoni došlo roku 2011 k opravě kostelní věže.

== Místopis ==
=== Vodní toky ===
Část hranice katastru Skřečoně je tvořena v osadě Červiň řekou [[Olše (řeka)|Olše]], která zároveň v tomto úseku tvoří i státní hranici mezi Českou republikou a Polskem.

Severní části katastru protéká největší potok [[Lutyňka]],<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Lutyňka po ústí do toku Olše|url = http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/inf_listy/prilohy/095_RL_VU.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> teče přes osadu Nová Ves a Červiň, kde ústí do Olše. Do Lutyňky vtéká několik menších potoků odvodňujích Skřečoň, z nichž většina je bezejmenná. Jedním z nich je ale ''Skřečoňský potok'', jenž je tvořen několika menšími toky a vzniká na JV vyvýšené části katastru Skřečoně. V horní části toku je vytvořena hráz,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Skřečoňský potok-hráz|url = http://www.pod.cz/povodnovy_plan/PP-A4/PP-A4-19.htm|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> zachycující větší přívaly vod, poněvadž se často rozvodňuje, ve střední části toku je zatrubněn a do Lutyňky vtéká u osady Nová Ves. Poté jde o ''Flakuvku'', malý potok, vznikající na katastru městské části [[Záblatí (Bohumín)|Záblatí]], z většiny zatrubněný, Skřečoní teče přibližné z jihu na sever. Do Lutyňky opět vtéká v osadě Nová Ves.

=== Osady ===
Se Skřečoní jsou spojeny dvě osady:
* ''Červiň'' – Poprvé vzpomínaná k roku 1447, název dostala pravděpodobně od malého potoku, který jí protéká a má načervenalou barvu z důvodu vysokého obsahu železa, které na vzduchu oxiduje a propůjčuje vodě charakteristickou barvu. Osada se časem vylidnila a v 19. století byl v místě již jen dvůr, který přijal jméno osady a vodní mlýn. Tyto stavby byly zničeny v roce 1945 při osvobozování a nebyly již obnoveny. Po druhé světové válce byla v blízkosti rozvalin postavená čerpací stanice vody z Olše pro železárny v Bohumíně. Aby byla zajištěná plynulost dodávek vody, jsou u čerpací stanice i domy s byty pro obsluhu zařízení.
* ''Nová Ves'' – Dle ústní tradice byla osada založena roku 1749 manželkou mylorda Niklase Taaffe (asi 1685–1769), hraběte z Karlingfortu, jako překvapení pro něj. Tento původem Ir byl tehdy vlastníkem [[Dolní Lutyně|německolutyňského]] panství, kterého byla Skřečoň součástí, a na jeho počest byla pojmenována jako ''Niklasdorf''. Později byl název změněn na ''Neudorf'', z čehoz vznikla překladem Nová Ves.

== Památky ==
Ve Skřečoni se nachází [[Římskokatolická církev|katolický]] filiální [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné (Skřečoň)|kostel Panny Marie Bolestné]], jeho základní kámen byl položen v květnu 1912. Stavba začala roku 1913, ale byla později zastavena kvůli propuknutí [[První světová válka|první světové války]]. Po první světové válce vratislavský biskup [[Adolf Bertram|Adolf kardinál Bertram]] daroval 250 000 Kčs na stavbu kostela.

== Doprava ==
Přes katastr Skřečoně, resp. přes osadu Nová Ves vede dálnice [[Dálnice D1|D1]] do Polska. Katastrem je vedena železnice [[Železniční trať Bohumín–Čadca|320 Bohumín-Čadca]]. V koncepci dopravního rozvoje Moravskoslezského kraje byla uvažována možnost zřízení zastávky.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Dopravní koncepce Moravskoslezského kraje|url = http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/dop_koncepce.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-05-30|url archivu = https://web.archive.org/web/20150531021223/http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/dop_koncepce.pdf|datum archivace = 2015-05-31|nedostupné = ano}}</ref> Skřečoní vede dále silnice [[Silnice I/67|I/67]] (1. máje) a silnice II/471 (Rychvaldská) do Rychvaldu.

Spojení Skřečoně s centrem města a okolními obcemi je zajišťováno příměstskou autobusovou dopravou integrovanou v systému [[Ostravský dopravní integrovaný systém|ODIS]], v roce 2015 jí procházejí linky 559, 560 a 565.

== Společenský život ==
Ve Skřečoni byla založena nyní již rozpadlá pop-rocková skupina [[Interwal]], která se lokálně proslavila písní Tělo bez duše a ve spolupráci s místní kabelovkou T.I.K. (Televizní informační kanál) natočila k této skladbě klip. Byla to mladá skupina, jejíž členové tehdy vesměs navštěvovali 3. stupeň, ale domácí vystoupení byla hojně navštěvovaná (převážně dívkami stejné věkové skupiny).

Působí zde také místní sdružení hasičů, jenž každoročně pořádají množství akci a starají se také o mládež.

== Sport ==
Ve Skřečoni působil od roku 1932 fotbalový klub [[FC Sokol Rapid Skřečoň|Sokol Skřečoň]], který byl ale v roce 2006 sloučen do klubu [[FK Bohumín]].

== Osobnosti ==
Významným skřečoňským rodákem je [[Siegfried Trotnow]] (1941–2004),<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Professor Siegfried Trotnow erlag Krebserkrankung|url = http://www.presse.uni-erlangen.de/infocenter/presse/pressemitteilungen/nachrichten_2004/04/3599trotnow_verst.shtml|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> gynekolog specializující se na reprodukční medicínu a spoluzakladatel metody oplodnění [[in vitro]] (IVF) a "otec" prvního takto narozeného dítěte v Německu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = 25 Jahre nach dem ersten deutschen Retortenbaby|url = http://www.presse.uni-erlangen.de/infocenter/presse/pressemitteilungen/2007/forschung_2007/04_07/13retortenbaby.shtml|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>

Dalším významným rodakem je herec Patrik Děrgel (24.2.1989)

== Firmy ==
* Rockwool a. s. – co do plochy a počtu zaměstnanců největší firma v katastru Skřečoně
* JSB Match Diabolo a. s.
* Dřevo Trust a. s.
* Minipivovar Skřečoňský žabák

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.facebook.com/Hasici.Skrecon Dobrovolní hasiči]
* https://www.sdhskrecon.cz
* [http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19590250159&type=2 Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic]

{{Commonscat|Skřečoň}}{{Město Bohumín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bohumín]]

Skřečoň - Historie editací

Sysop: + NEW