Sysop: 1 revizi

2013-11-18T09:17:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 11. 2013, 09:17

Sysop: Nahrazení textu „Sigmund Freud“ textem „Sigmund Freud“

2011-12-19T09:43:19Z

Nahrazení textu „Sigmund Freud“ textem „Sigmund Freud“

Nová stránka

'''Skutečnost''' znamená v běžné řeči i ve filosofii to, co je (případně souhrn všeho, co je), na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd.
== Pojem skutečnosti ==
Skutečnost je [[paradox]]ní pojem: na jedné straně by měl označovat to, co opravdu jest a nezávisí na pozorovateli, na druhé straně každý výměr toho, co je a co není skutečné, je výtvor člověka a určité kultury. Tak lze patrně chápat i slavný výrok [[sofisté|sofistického]] filosofa [[Prótagoras|Prótagory]], že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“.<ref>Platón, ''Kratylos'' 386a. </ref> Tuto dvojznačnost prozrazuje i původ slova: české „skutečnost“ souvisí se slovem „skutek“ a je odvozeno od staročeského „skutiti“, udělat, spáchat,<ref>V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého.'' Praha: Academia 1970, str. 550. </ref> podobně jako odpovídající německé ''Wirklichkeit'' od ''wirken'', působit, latinské ''actualitas'' od ''actus'', čin, nebo řecké ''en-ergeia'' od ''ergon'', čin.
V různých souvislostech můžeme za „skutečné“ pokládat:
* Hmotné předměty, věci (odtud [[realita]] z lat. ''res'', věc).
* Všechno, co lze vnímat smysly, tedy také zvuky, události, děje.
* Všechno, co lze poznávat, tedy také čísla nebo geometrické objekty.
* Objektivní, vědecká skutečnost je to, co lze změřit nebo prokázat opakovatelným pokusem.
* To, co klade odpor naší činnosti. Sigmund Freud postavil proti dětskému „principu slasti“ dospělý „princip reality“, který vzniká zkušeností různých omezení a hranic, na něž člověk při hledání slasti naráží.
* To, co vyvolává dojem skutečnosti, například [[virtuální realita]].
== Skutečnost ve filosofii ==
Pojem skutečnosti se ve filosofii zkoumá ve dvojím ohledu. Jednak jako [[ontologie|ontologická]] otázka bytí a jsoucího, jednak – a zejména v novověku – jako otázka poznání čili [[epistemologie|epistemologická]]. V prvním případě se ptáme na povahu jsoucího, ve druhém na možnosti jeho poznávání.
Nejstarší řecká filosofie přemýšlela o „vpravdě jsoucím“ (''ontos ón'') a Parmenidés je určil jako to, co bylo, jest a bude, co nevzniká a nezaniká.<ref>Zlomek DK 28 B1. </ref> Na základě přesvědčení, že skutečně jsoucí je jen to, co je věčné nebo stojí mimo čas, se za skutečné pokládaly často jen věci nehmotné a ideální. Smyslová skutečnost jsou pouhé stíny, jako v Platónově Jeskyni.<ref>Platón, ''Ústava'' VII., 518. </ref> Aristotelés naopak přemýšlel o tom, jak věci do skutečnosti přicházejí, jak vznikají a zanikají, a vytvořil protiklad možnosti (''dynamis'') a uskutečnění (''energeia''), který pak používali i [[scholastika|scholastici]].
V novověké filosofii se věci zkomplikovaly tím, že filosofové začali pochybovat o spolehlivosti smyslových dat. Tak zvané [[sekundární kvality]] (barva, chuť) nepatří pozorovanému předmětu a nejsou tedy „skutečné“, nýbrž vznikají až pozorováním. Co člověk vnímá, nejsou [[věc o sobě|věci o sobě]], nýbrž vždy a pouze jejich jevy, kdežto k věcem samým nemá žádný přístup (Immanuel Kant). Počínaje [[Hegel]]em vystupuje do popředí naopak změna, pohyb a vývoj, který je podle něho pro skutečnost charakteristický.
Pozitivismus a vědecké myšlení 19. století se snaží najít co nejspolehlivější skutečnost, takže ji rozbíjí na jednotlivá „fakta“ a často omezuje jen na skutečnosti hmotné a měřitelné. Jakousi reakcí na tento „naivní realismus“ čili přesvědčení, že poznáváme svět tak, jak skutečně je, je [[konstruktivismus (filosofie)|konstruktivismus]] – přesvědčení, že každé poznání si svůj předmět (aspoň zčásti) konstruuje. To je nepochybně pravda přinejmenším v tom smyslu, že poznávanou skutečnost musíme rozdělit na jednotlivé „předměty“, ty musíme seskupit je do nějakých kategorií (tříd) a dát jim název. Provokativní tvrzení francouzského sociologa vědy [[Bruno Latour]]a, že před [[Pasteur]]ovým objevem žádné bakterie neexistovaly, není tak nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo.
=== Související články ===
* [[Epistemologie]]
* [[Ontologie]]
* [[Realismus]]
=== Literatura ===
* P. Berger – T. Luckmann, ''Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění''. Brno: CDK, 1999 - 214 s. ISBN 80-85959-46-1
* B. Latour – S. Woolgar, ''Laboratory life: the construction of scientific facts''. Princeton University Press, 1986 - 294 s. ISBN 0-691-02832-X
* P. Watzlawick, ''Jak skutečná je skutečnost? mylné představy, klamání, porozumění.'' Hradec Králové: Konfrontace, 1998 - 234 s. : obr., tab. ISBN 80-86088-00-6

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Gnozeologie]]
[[Kategorie:Ontologie]]

Skutečnost - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „Sigmund Freud“ textem „Sigmund Freud“